Středa 29. dubna 1936

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Slíva. Dávám mu slovo.

Posl. Slíva: Slavná sněmovno!

Projednávaná osnova zákona o obraně státu vyvolala mimořádnou pozornost naší veřejnosti a značnou kritiku v tisku i v tomto veleváženém sboru. Je nesporné, že osnova zákona vzhledem na důležitost a význam pro tento stát sleduje jen jeden cíl a jeden účel, to jest zabezpečení tohoto státu. Záleží tedy velmi mnoho na tom, jakým způsobem v dnešní tak významné a vážné době bude také v tomto zákonodárném sboru přijata. Víme velmi dobře, že když má sloužiti jako podklad pro zabezpečení tohoto státu a má dáti možnost skutečné obrany v době největšího nebezpečí, musí také ukládati těm, kdož obranu tohoto státu budou museti říditi a vésti, značné povinnosti a zodpovědnost. Vývoj poměrů v dnešní době, když nynější vládní režim v sousední říši dovolil si právě v nedávné době docela otevřeně a řekl bych přímo vyzývavým způsobem roztrhat a porušit smlouvy, které dobrovolně uzavřel, ukládá nám povinnost, abychom v dnešní době vskutku stáli na stráži tak, jak toho již poloha našeho státu sama o sobě vyžaduje. Jsme pevně přesvědčeni, že ze strategických důvodů jsme v nevýhodném postavení a poloze a že právě proto tím větší povinnosti a úkoly musí ukládat náš stát svému občanstvu.

Poměry v sousední říši, která v poslední době odhodlala se přímo k šílenému zbrojení, na které vynakládá závratné částky, nás donutily k tomu, že i my chtíce nechtíce musíme vykonat vše, aby byla zabezpečena existence a ochrana tohoto státu. Jsme povinni tímto svým jednáním nejenom vzhledem k poměrům, nýbrž také vzhledem k tomu, že jsme si vědomi, s jak velkými potížemi byl tento stát budován a koncem světové války utvořen. Jsme povinni tím nejenom sobě, těm, kteří přijdou po nás, nýbrž také těm, kteří za tento stát, za jeho zbudování dali to nejdražší co měli, to jest svoje životy. (Tak jest!)

Na nesčetných bojištích ve světové válce spí tisíce a tisíce našich nejlepších chlapců, našich legionářů, kteří bez výhrady a s nadšením byli ochotni přinésti vše, co po nich bylo žádáno za uskutečnění tohoto dávného snu, za uskutečnění svobodného československého státu.

Slavná sněmovno! Nechci se dotýkati otázek, o kterých zde již bylo velmi mluveno. Nechci se zmiňovati o řeči pana kol. Sandera, na kterou bylo odpověděno již s několika stran, a to velmi jasně a otevřeně. Chci pouze říci, že k obavám, které právě z této strany, ze strany SDP jsou vznášeny proti této osnově zákona a proti některým jeho ustanovením, nelze připomenouti nic jiného, než to, že menšiny, které stojí na půdě tohoto státu, které to s tímto státem skutečně myslí dobře, nemají se ani po uskutečnění tohoto zákona čeho obávati.

Je jisto: jestliže některý stát podal důkaz ochoty ke svornému spolužití se svými národnostními menšinami, pak zcela otevřeně mohu říci, že na prvním místě to byla Československá republika. (Tak jest!) Československo dalo svým národním menšinám více, než ukládaly převzaté závazky, a nikdo jim jich nepopírá a popírati nebude. Ale nesmí se opakovati to, čeho jsme byli nedávno svědky na severu při zájezdu footbalového sportovního klubu z Německa. Podobné provokace a urážky v tomto našem suverením státě si musí každý pro příště odpustiti. (Potlesk.)

Prohlašuji, že chceme a máme zájem na tom, abychom se svými národnostními menšinami žili v přátelství, ve vzájemné spolupráci, chceme s nimi loyálně spolupracovati. Nabízíme jim a nabízeli jsme jim několikrát ruku nejen k této spolupráci, nýbrž také k činné práci hospodářské. Jestliže zde v jednom projevu bylo řečeno, že je obava, aby nebylo děleno občanstvo tohoto státu na první a druhou třídu, musel bych říci, jestli se toto někde dělo, že se to tak dělo hlavně tam a v těch podnicích, ve kterých rozhodovali někteří zaměstnavatelé německé národnosti, a dělo se to bohužel ne ve prospěch českého člověka. (Posl. dr Hodina: Schází jenom Švehla na to!) Myslím, že kdyby tu byl i Švehla, jistě by také toto neschválil. (Posl. dr Hodina: Tak daleko by to nebylo přišlo!)

Vážené shromáždění! My všichni jsme povinni nejenom, jak jsem již řekl, sobě a soudobé generaci, ale jsme tím povinni i generacím příštím, dáti tomuto státu vše, čeho on nejenom teď, nýbrž i pro příště bude potřebovati ku svému zabezpečení. Víme dnes velmi dobře, že je doba zlá a těžká, a chápeme též, že neprospějí propagaci brannosti v tomto státě statisíce nezaměstnaných, které zde máme. Je to problém ožehavý, problém velmi palčivý, ale my přesto tento problém řešiti chceme. Nám se naskýtá dnes právě příležitost, abychom v souvislosti s potřebou doby mohli budovati potřebné komunikace, potřebné spoje pro obranu tohoto státu a vůbec vše, čeho bude a je nezbytně potřeba v dobách tak vážných, jaké prožíváme dnes.

Musím však též zde s tohoto místa říci na některé poznámky, které zde v tom směru padly, že bude nezbytně nutno dbáti, aby po stránce zabezpečení byla věnována též pozornost tak jako nezaměstnanému dělníku, také strádajícímu člověku na venkově, malozemědělci a drobnému živnostníku. (Potlesk.) Je to nezbytně nutné, poněvadž jenom spokojenost těchto širokých vrstev může býti účinnou a dobrou propagací brannosti tohoto státu.

Mimo to, vážené shromáždění, při propagaci brannosti státu připadá a připadne dnes nemenší úkol též našim školám a výchovným institucím. Je potřeba, aby právě na našich školách bylo na nutnost brannosti již dnes upozorňováno, aby propagace brannosti se skutečně děla v duchu státním a národním, jak toho doba vyžaduje. Nemalý úkol připadá a musí připadnouti bez rozdílu též všem politickým stranám, stojícím na půdě tohoto státu. Tyto politické strany mají dnes nemalé povinnosti, a to proto, poněvadž je na čase, aby, jak zde bylo dopoledne řečeno, byly národy vedeny a vychovávány k pospolitosti, k jednotě v dobách těžkých, a to ve smyslu a duchu našich legií, ve smyslu a duchu 28. října 1918. Když si dnes vzpomínáme na nadšení, které tenkrát bez rozdílu zachvátilo celý náš národ, všechny jeho stavy, všechny třídy, které společně ruku v ruce budovaly a tvořily tento stát, musíme si jenom přáti, abychom dnes, kdy nám připadá úkol, tento stát hájiti a uhájiti, byli spojeni tím duchem a tou vůlí, která nás pojila tenkrát. (Potlesk.) Již naše legie, které nám po této stránce vždycky byly a budou zářným příkladem, dokázaly, že jedině tehdy, když zájem ať osob, či stavů nebo stran ustoupí do pozadí, kdy stojí v popředí jeden cíl a zájem veřejný, lze se dopracovati úspěchu. A my, vážené shromáždění, tohoto úspěchu v obraně našeho státu se dopracovati chceme, a jsme ochotni přinésti všechny oběti.

Ovšem je třeba ne slov, nýbrž skutků. A věříme, že tyto skutky v době, kdy jich bude potřeba, budou přineseny. Skutky tyto budou přineseny ne určitými složkami, stavy nebo třídami, nýbrž budou a musí býti přineseny celým národem. A právě proto, že chceme pro náš stát a pro naši republiku přinésti vše, abychom ji zabezpečili nejen sobě, nýbrž i příštím generacím, budeme pro předloženou osnovu nejen hlasovati, nýbrž jsme ochotni přinésti všechny oběti, které tato osnova na nás jako občany tohoto státu bude klásti, a to pro lepší budoucnost naší republiky. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Zierhut. Dávám mu slovo.

Posl. Zierhut (německy): Slavná sněmovno!

Na příkaz parlamentního klubu Svazu zemědělců mám prohlásiti:

Stanovisko Svazu zemědělců (Předsednictví převzal místopředseda Košek.) k předložené osnově zákona jest dáno naším kladným postavením ke státu a k jeho branné moci. Osnova zákona o obraně státu patří nepochybně k nejdůležitějším zákonům, má pro stát význam životní důležitosti a ukládá obyvatelstvu státu velké povinnosti a oběti. Svaz zemědělců uznává právo státu, aby připravil a opatřil vše, co jest nutné k jeho obraně. Náš bezvýhradný souhlas ke kapitolám osnovy, týkajícím se přípravy branné pohotovosti a opatření v době branné pohotovosti, jest přirozený. Ale osnova zákona upravuje v této souvislosti ještě jiné obory působnosti státu v míru. Zde zaujali zástupci Svazu zemědělců věcně kritické stanovisko a ve zdlouhavém jednání dosáhli několika účelných vysvětlení a odstranění nepotřebných krutostí. Svaz zemědělců by nerad při této příležitosti opomenul upozorniti odpovědné státníky na ideální mravní stránku obrany státu. I když v nějaké příští totální válce, které se tedy nebude účastniti jen ozbrojená branná moc, nýbrž veškeré obyvatelstvo, bude míti velkou úlohu "materiál", přece jen jednotlivý člověk nakonec rozhodne. Ale to předpokládá, že národy státu budou nejen přibrány k obraně, nýbrž budou pro ni i vnitřně získány. Válka znamená největší ochotu k obětem a nejvyšší plnění povinností jednotlivcem, čehož lze dosíci jen tehdy, vytvoří-li se pro to již v míru duševní a mravní předpoklady.

Německý lid, ať sídlí kdekoliv, stojí na stanovisku ke státu kladném. Úkolem prozíravého státního vedení jest pěstovati tuto základní vlastnost našeho národa a udržovati ji a činiti vše, aby se nezpůsobilo žádné zneklidnění a aby u našeho lidu nevznikl pocit, že ve státě platí méně. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) Stejným povinnostem mají odpovídati stejná práva.

Zákon o obraně státu ukládá zvláště sudetským Němcům, kteří sídlí v pohraničním území, zvláštní povinnosti a tvrdosti. Souhlasilo by tedy jen se spravedlivou státní raisonou, aby se tomuto pohraničnímu obyvatelstvu, které bez výjimky již stále snášelo ztížené výdělečné a životní podmínky a od propuknutí hospodářské krise se octlo ve strašné nouzi, dostalo zvláštní péče státní správy. (Výkřiky.)

Se zřetelem na vážnost doby, na velký význam tohoto zákona pro stát a jeho národy a očekávajíce, že tento zákon se bude prováděti podle výroku velkého státníka Švehly o rovných mezi rovnými korektně a loyálně, udílíme této osnově zákona svůj souhlas. (Souhlas a potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Birke.

Posl. Birke (německy): Dámy a pánové!

My ze sudetskoněmecké strany nemůžeme souhlasiti tak bez výhrady s osnovou zákona, jak to učinil kol. Zierhut ze Svazu německých zemědělců nebo kol. dr Luschka z něm. křest. soc. lidové strany. My máme své pochybnosti a ty jsou zásadního druhu. Ale v téže souvislosti se musí říci, že asi nebylo uváženo, že jsme se v obou výborech, v ústavně-právním a v branné výboru, snažili, ale opravdu snažili - a ne snad že bychom byli za jednání četli román, jak jsme to mohli u jiných zjistiti (Veselost.) - zlepšiti na osnově zákona, jenž se nám zdál býti nesmírně důležitým, to, co jsme v zájmu národů tohoto státu a ke zdárnému spolužití národů měli za nutné. Zásadně jsme k této osnově zákona přitakali. Můj kamarád již s tohoto místa řekl, že rozumíme, že každý stát, tedy také Československo, má právo starati se o svou bezpečnost pro doby nebezpečí. To našemu státu neodpíráme. Proti čemu však máme pochybnosti, jest to, že se zákona může užíti již v době, v níž mír není ohrožen, a že se může použíti zákona všude tam, kde bude nějakému okresnímu hejtmanovi nebo nějakému policejnímu komisaři libo. Dali jsme ve výborech svůj souhlas - a prosili bychom, abyste to vzali na vědomí a v dalších řečech, které ještě budete míti, stále nemluvili o tom, že tuto osnovu zákona zásadně odmítáme - dali jsme souhlas k hlavám I, II, V, VII a IX a podali jsme velký počet pozměňovacích návrhů u ostatních hlav. Vy jste zajisté ve výborech, jak v naší demokracii jest již módou, přešli prostě přes naše návrhy, vážně míněné a pozoruhodné pozměňovací návrhy. Vy jste je prostě zamítli, jak jste to, jak jsem již řekl, tak zvyklí.

Zvláštní pochybnost při této osnově máme proti utvoření t. zv. pohraničního pásma. Máme již takové pohraniční pásmo, a to pohraniční pásmo bídy v tomto státě, a to jest sudetskoněmecký životní prostor. (Souhlas a potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Od Šumavy až přes Opavu jest dnes jeden jediný hřbitov. Tam žili kdysi lidé, kteří konali nejdůležitější a nejužitečnější práci. V tomto území mělo kdysi bývalé Rakousko - Uhersko soustředěny 2/3 svého průmyslu. (Posl. David: Ale hřbitov je také, pane kolego, na Železnobrodsku, Semilsku, Skutečsku, Turnovsku a jiných českých krajích!) V tomto území byla kdysi práce a s tím jistý blahobyt. Pánové z české většiny, pomohli jste se postarati o to, že tento průmysl zanikl! Vy to stále vytýkáte našim továrníkům. Nestojím zde, abych lámal kopí pro naše továrníky, ale musím říci, že jste se tehdy, když jste tento mladý stát zakládali, nestarali o to, abyste ty staré hospodářské prostory udrželi. Nestarali jste se, aby pro tento průmysl byla udržena stará odbytiště. Vy jste neměli prvá léta po válce pro tyto věci vůbec času, a když jste si pomalu uvědomili, že se musí dělati také hospodářská politika, zařídily si již všechny následnické státy svůj vlastní průmysl.

Když se dnes poohlédneme po své vlasti, zjistíme: Máme nejvíce nezaměstnaných. Tato číslice převyšuje evropský průměr. Máme ve státě skoro nejvyšší počet nezaměstnaných. Tím jste nás velmi dobře obdařili. Dali jste nám zde, co se jen dáti dalo: více než polovina nezaměstnaných ve státě je u nás.

Máme v tomto území, když se poohlédnete, mladé lidi, které vy a stát vychováváte k brannosti, kteří však ještě ani hodinu nepracovali, kteří se pracovati nenaučili, a působí to na nás zvláštním dojmem, když musíme čísti nařízení, v nichž se praví, že ti, kteří k vojsku nastupují, uvolňují místa pro ty, kteří se od vojska vracejí. Neboť když se lidé, přicházející k vojsku - aby se to ještě jednou zdůraznilo - ještě nenaučili pracovati, jak se mají pak uvolniti místa pro ty, kteří přicházejí od vojska zpět?

Když se podíváme od Šumavy až k Opavě, nacházíme tento obraz: Kdysi zdravily kouřové prapory z komínů nebe a stroje zpívaly slavnou píseň práce a lidé vykonávali zdatnou práci pro svůj život a zároveň také pro stát. Více než 50% všech daní - to nemůžete popříti - platili sudetští Němci. A když půjdete dnes do našeho domova, pánové, ať přijdete do Rudohoří nebo do Jizerských hor a Krkonoš, do broumovského kraje nebo do Orlických hor nebo do území Praděda, tu všude najdete: Komíny již nekouří, nepozdravují již nebe. Stroje již nedrnčí. Jistě asi páni soc. demokraté svého času vynalezli slovo a byli hrdi na to: Všechna kola stojí tiše, když silná paže tomu chce. Silná paže však nezastavila kola, ta byla zastavena okolnostmi, na kterých jste spolupůsobili a dodnes jste nepřišli na myšlenku, jak by se mohla kola přivésti opět do pohybu. Vy na to ani nemyslíte, abyste tato kola uvedli zase do pohybu, neboť utvořením pohraničního pásma myslíte přece na toto je nám jasno - abyste vše, co by se dalo ještě v tomto pohraničním pásmu k práci připraviti, úplně odstranili z určitých státních nutností. Vy to přivedete ještě tak daleko, že bude hřbitov doplněn, že bude úplně obsazen a jeho vrata zavřena.

Pánové, sudetské Němce s jejich domovem jste v pozdním podzimu r. 1918 reklamovali pro sebe, byli vám podle mírových smluv přiřknuti. Vy byste se nás byli zřekli, kdybychom vám nebyli bývali dosti cennými. Ale když jste se nás nezřekli, poněvadž jsme vám byli dosti cenní, pak byste měli však také již dávno mysliti na to, že nám musíte zajistiti takový život, který nám na základě naší existence a lidskosti náleží. Když předcházející řečník ve svém prohlášení řekl: Chceme, aby stát uznal, že podle slov Švehlových jsme rovni mezi rovnými, tedy prohlašuji: Ano, rovni pod rovnými, to jsme. Chtěli bychom však býti rovni vedle rovných. (Souhlas.)

Poohlédnete-li se dnes v sudetskoněmecké vlasti - my jsme to s tohoto místa již několikráte řekli - najdete tisíce a tisíce lidí stojících po léta na silnici, prokletých, kteří chtějí pracovati a pracovati nesmějí.

Vžijte se jednou do postavení těchto lidí. Pomyslete si na muže, na ženu, na děti v rodině, a nyní přicházíte a chcete nám ještě utvořiti pohraniční pásmo a nám to poslední, co ještě ve své vlasti na pracovních možnostech máme, na základě státních nutností úplně odebrati. Vy řeknete, to není pravda. Ale my to nedovedeme z této osnovy zákona jinak vyčísti. Co zůstane v sudetskoněmeckém území dnes ještě na pracovní možnosti? Nejdalekosáhlejší cizinecký ruch! A tento cizinecký ruch, jenž by byl ještě jedinou možností dáti nějakému počtu lidí možnost k živobytí, zcela zničíte, pokud není ještě zničen. (Posl. Zischka [německy]: Ten přece omezuje Hitler!) Pane kolego, vy máte přece ve svých řadách předsedu, jenž jest obeznámen s cizineckým ruchem. Zeptejte se ho jen, on vám na to odpoví. Náš cizinecký ruch jest ochromen a když se nic nestane k jeho podpoře, přibude k statisícům nezaměstnaných průmyslových dělníků, k statisícům lidí, kteří byli v továrnách, ještě mnoho desetitisíců, kteří zničeným cizineckým ruchem ztratí svůj poslední kousek chleba a poslední trošku práce.

Když se po své vlasti poohlédneme a vidíme všechnu tu bídu, o které bych mohl mnoho a dlouho mluviti, což jsme již ostatně s této tribuny tak často učinili, když se na př. podíváme po své vlasti, jak je postaráno o naše silnice, pánové, musíme říci, také s hlediska státní obrany se tyto cesty a silnice nedají upotřebiti. Sám jsem zažil, že v jednom obvodě, kde jest přece mnoho co činiti s cizími lidmi, v Krkonoších, jest nyní silnice mezi Maršovem a Pecí v takovém stavu, že na ní povoz s uhlím zapadne.

Sudetskoněmecké osudové postavení, které se vaší činností nebo nečinností takto vytvořilo, teď takto zatížiti ještě utvořením vašeho pohraničního pásma se všemi těmi výjimečnými předpisy, pánové, to jste si měli trochu lépe rozmysliti. Myslíme, jak již můj kamarád Kundt zde pravil: Pohraničních pásem není potřebí; když jde o ochranu, pak potřebujete uvnitř země tutéž ochranu jako v pohraničním území.

Ostatně jste se dali postihnouti psychosou, o které se skutečně může hovořiti. O tom byste měli jednou opravdověji uvažovati, neměli byste stále viděti Hitlera s mečem, nýbrž měli byste také jednou uvažovati o tom, že kulturně ochotné národy evropské mají vůli a touhu, z dnešního nepokojného stavu v Evropě učiniti lepší mírový stav (Potlesk.)

Evropské národy, celý německý národ, zajisté u nás dalekosáhle český lid, sudetští Němci, Slováci, jakož i malé národnosti tohoto státu, nemají žádnou potřebu ani touhu po válce. Zažili jsme 4 roky války, a kdo z nás byl na frontách, má toho dost. Kdo doma stříhal kupony, ten by chtěl zas kupony stříhati, kdo svého času vydělával jako továrník děl, ten by chtěl opět vydělávati. Pánové, známe přece ty, kteří z války čerpali výdělky, a známe ty, kteří dávali všanc svůj zdravý život. Touha po míru se vyskytuje všude u mírumilovných národů, věřte tomu, a já myslím, že by všechny národy byly ihned ochotny přihlížeti, kdyby ti, kteří tak mnoho o válce mluví, nastoupili a před očima národů bojovali, aby národové mohli přihlížeti jako při footballovém zápase. (Německé výkřiky: Paní Zeminová!) Padlo jméno kolegyně Zeminové [ ] (Výkřiky. - Hluk.) Já myslím, že kolegové z čsl. strany nár. socialistické by nebývali byli s to, aby pronesli takovou řeč, jako přítelkyně míru paní Zeminová. (Potlesk. - Výkřiky.) Dámy a pánové, my všichni, kteří jsme prodchnuti mírem, my sudetští Němci - a jejich jménem mluviti nám přísluší - si přejeme, abyste s české strany konečně pochopili, že se musíte s námi dohodnouti, že musíte s námi utvořiti zdravé, vyrovnané poměry, nejen pro naše blaho, ne, i pro vaše blaho, pro blaho našeho společného státu, abychom jako mírumilovný stát hledali mír tam, kde svět mír chce, aby po stavu nepokoje, bídy, starostí a obav konečně přišla doba, kdy bude zase trochu více štěstí na tomto světě. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP