Čtvrtek 20. února 1936

Tu se táži na jedno: Je to zde v zemi dovoleno rozšiřovati usnesení (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.), programy a agitace internacionálního zřízení, které jsou zcela otevřeně namířeny proti ústavě státu a proti pokoji a pořádku, totiž akce "Kominterny" se sídlem v Moskvě, jejichž členem je i Stalin, státník. (Posl. Beuer [německy]: Vy tu denuncujete!) Zde v těchto pokynech (ukazuje na knihu) jest, že nás musíte denuncovati. Před několika dny byl tu vykonán obřadný slib. Vždy jsme slib ctili a budeme i příště, docela jsme i povstali, když komunisté skládali slib, zatím co kolegové z levice neuznali to vůbec za nutné. Paměti hodné jest však, jak může někdo slibovati na ústavu státu, když sám píše pro sovětskou diktaturu, tedy proti demokratické ústavě státu a jest docela činný pro "Kominternu". Co se však stane, překročí-li nějaký nezaměstnaný hranice do Německa a hledá tam zaměstnání? Je přiveden nazpět a zavřen. Když zde jsou rozšiřovány brožury: "Ať žije náš vůdce Stalin", představte si jednou, že by byly rozšiřovány brožury: "Ať žije náš vůdce Hitler". Nevidíte ze stálého zarytého strachu z Německa nebezpečí, jež přicházejí s oné strany. (Výkřiky posl. B. Köhlera a Beuera.) Co se nyní týče demokracie, radil vám na příklad pan Gottwald, abyste si vzpomněli na masy a že prý jste dělali zde v parlamentě příliš mnoho politiky s členy parlamentu. Nemohli jste se rozpomenouti na masy, protože žádné nemáte, a pan Gottwald vám velmi ukřivdil, neboť jestliže máte ve Vejprtech, kde vám okresní hejtman povolil veřejnou schůzi - nám jsou veřejné schůze zakazovány, vy jste politickými úřady protežováni - 60 lidí, pak jest to množství, jež ještě máte. (Posl. Beuer [německy]: Obracíme se také na masy, které jste svedli, a to s velmi velkým úspěchem. - Smích poslanců sudetskoněmecké strany.) Obracíte se na masy socialistických vládních stran, pane Beuere, čtěte Gottwalda lépe. (Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kundt (pokračuje): To jedno jest jasné. Mám za to, že jste konečně snad nyní vyléčeni z přátelství a ze cti tohoto přátelství. Věřili jste ve své zaslepenosti, ve způsobu, jak se vám o nás leccos namlouvalo, že zde najdete ochrannou pomoc. Ochranná pomoc nebyla žádnou ctí a nyní se projevila. Jsem zvědav, jak dlouho takový Gottwald bude směti jezditi mezi Moskvou a Prahou, mezi dvěma sliby, "Kominterně" a demokratické ústavě. (Posl. Beuer [německy]: Vyprávějte nám něco o cestě Henleinově do Mnichova!) Hned vám to řeknu. Je-li kdo slušným člověkem, zajímá se též o Olympiadu a je-li kdo slušným člověkem, je i pozván. (Posl. Beuer [německy]: Říšskou vládou!) Nuže, hostitelskou zemí bylo tentokráte Německo, po druhé to bude někdo jiný. Že to právě nebyla Moskva, za to musíte poděkovat Olympiadě vedené Francouzi. Ucházejte se o ni. Ostatně vzpomeňte si na Litvinova, který se šel procházet u anglického krále spolu s Neurathem.

Doba jest příliš vážná, než aby se zabývala takovými politickými dětmi, které jsou dirigovány z Moskvy jako loutkové divadlo. Jest proto vážná, poněvadž bída venku jest stále větší a nebude trvale možno, abychom se upokojili tím, že jsou vrchní komisaři jako JUC. Schauer nebo policisté, kteří místo aby zabezpečili klid a pořádek a utvořili most mezi obyvatelstvem a státem, bijí zbraní do hladovějících lidí, kteří nechtěli udělati nic jiného, než přijíti společně do schůze, usnésti se na resoluci s požadavky nezaměstnaných a vyslati k panu okresnímu hejtmanu deputaci. Ve všech městech, kde jest okresní hejtman nebo policejní ředitel rozumným člověkem, se nic nestalo. Tam však, kde takový člověk byl nerozumný, tam se stává právě to, co před celým světem znova ničí klid a pořádek, který jste napřed udělali s mnoha penězi zahraniční propagandy. Radil bych vám, abyste pana JUC. Schauera v Podbořanech naučili nejdřív slušným způsobům, aby se představil, když se mu někdo představí, a abyste ho nechali vystudovati doktorát, neboť jest dost českých doktorů, kteří by mohli vyplniti i toto místo; nebo abyste poučili pana Picana ve Žluticích, aby měl způsoby říci též se své strany své jméno, jestliže se mu představí člen parlamentu. Máte-li však venku takové úředníky, kteří vidí čest v tom, že ještě více jitří vnitřní rozčilení obyvatelstva již způsobem, jak s těmi věcmi nakládají, pak nezjednáte žádný klid a pořádek. Budete-li tak dále pokračovati, jako nyní, bude vina na straně těch, kteří mají odpovídati právě za vývoj v celé té době.

To nejde prostě říci, že nezaměstnanost je výplodem světové hospodářské krise. Spočítejte si lidi, pracovní místa a zaměstnání, která Němci následkem národně-státního systému zde v sudetskoněmeckém území ztratili. Aspoň 50 % nezaměstnanosti sudetskoněmeckého živlu jest způsobeno přímo nebo nepřímo nikoliv světovou hospodářskou krisí, nýbrž národně-státním systémem, který vzal v německém území lidem prostě pracovní místa. Je-li v nádražní restauraci v německém městě jen český hostinský s českými číšníky, je jasno, že tam dříve byli číšníci němečtí, a jde-li německý číšník o hladu a bez práce kolem, musil by být hloupý, aby nepřišel na myšlenku: "Proč jsem nezaměstnaný? Protože jsem byl dřív zaměstnán tam a nyní již nikoliv, nýbrž jsou zde lidé z dáli přivedení!" Tak se sociální moment mění v národnostní. Potom přijdete Vy a řeknete: Vytloukáme ze sociálních věcí kapitál. Nikoliv, užívali jste sociální otázky jako národně politického prostředku, a to od roku 1918 vždy pod jinými názvy. Není divu, vychloubají-li se listy "Národní jednoty", že v jednom malém městě přibylo v 10 letech 2000 Čechů. Tu musilo přece těch 2000 Čechů za horšího hospodářského vývoje vzíti chléb nejméně 2000 Němců, a můžete ty 2000 viděti na listině nezaměstnaných. (Posl. Hatina: Kde je to?) Neprospíváte tím vůbec státu. To bylo v České Lípě, v mém rodišti. To mohu dokázati v každém městě. Vezměte si sčítání lidu z let 1930 a 1921! To není přirozený vývoj! V České Lípě jsou dvě železniční dílny, 3 nádraží, 2 zastávky, 1 krajský soud, 1 okresní soud, 1 celní úřad, 1 berní úřad a 1 okresní úřad; a úhrnem, vezměte pracovní místa, která jsou obsazena Čechy a nikoliv již Němci, kteří často neumějí německy - u okresního úřadu neumějí ani na př. pořádně německy. Tato místa v městě chybějí. Musí chyběti. Kam šli dříve mladí lidé z měšťanské a střední školy? Stali se listonoši, dozorci, šli do telegrafní služby nebo stali se zámečníky a přišli do dílen. Dnes pobíhají bez zaměstnání a musili by být hloupí, kdyby pozvolna nepozorovali, že se stali nezaměstnanými většinou proto, že se jiná národnost systematicky vetřela do jejich rodného území. (Potlesk.) Tu nemůžete očekávat, aby tito lidé, kteří mají den co den hlad, měli lásku k svému státu a nemůžete též nic jiného očekávati, jestliže umírání hladem systematicky pokračuje, ostatně nejen mezi Němci, začíná to na Slovensku právě tak a také v oblasti plzeňské a ostravské.

Budete-li to tak dělati dále, celá smluvní vojenská politika vám nic neprospěje, neboť ve vážném případě octnete se na začátku války při hladu obyvatelstva tam, kde jsme byli na konci světové války se svým obyvatelstvem, umírajícím hladem. Vůbec nepřemýšlíte o tom, co vlastně vznikne při jednostranné sociální politice, jež se dnes dělá, a to systematicky, pro jistotu, nebo přesně vzato pro nejistotu státu. A pak to nejde, uspokojiti zcela prostě duši tím, že se říká: Hitler nebo Mussolini, nebo dříve se říkalo Dollfuss; nyní se stali najednou černí fašisté přáteli, mění se to silně. To není žádné upokojení. Uklidněni budete teprve, budete-li mít pocit, že jste z této sněmovny neodešli dřív, než byl změněn systematický vývoj, který se zde vytvářel celé desítiletí, tak, že si obyvatelstvo státu také bude opravdu vědomo, že stát nepřichází stále proto, aby něco chtěl a že stát nechce jako dnes, aby obyvatelstvo mřelo hladem, nýbrž že stát je také skutečným otcem obyvatelstva. [ ]

Nemá účel, když po tom, co samo o sobě jest srozumitelným uctíváním, zavedete 7. březen jako státní svátek. Nemá žádný účel, mluvíte-li trvale o humanitě jen 7. března, opakujete-li velká slova presidenta Masaryka o slavnostních dnech. Účel má jen, vynaložíte-li konečně sílu, aby Váš národ prožil a uskutečnil, co Vám kázali Komenský a Masaryk a dokonce Hus. O svátcích holdujete Masarykovi, holdujete humanitě. Ve všední dny uvádíte v činnost četnictvo, policii a státní zastupitelství. Pak neholdujete humanitě, pak holdujete demokracii, která si sama pochlebuje a která již dávno není pravou demokracií. To je zdánlivá demokracie! (Posl. Hatina: To můžete říkat těm vašim fabrikantům! - Posl. dr. Peters k posl. Hatinovi: Pane kolego, ty fabrikanty máte vy také! Řekněte to vašim fabrikantům!) Nemluvte mi o továrnících. Továrníkům beztoho většinou velké banky zadrhly hrdla. Rozčilujte se jednou na velké banky, které těmto fabrikantům zadrhly hrdlo. Podívejte se jednou, kde dnes leží kapitály, a hleďte, aby kapitály, jež jsou ve velkých bankách od Živno až k Národní bance, byly uvedeny v činnost, aby se opatření práce, o němž se mluví po léta, zvláště před volbami a po volbách, konečně jednou provedlo.

Ale tak, co se děje? Odročujete jedno sněmovní zasedání po druhém a proč? Poněvadž vládní koalice nemá odvahy, předložiti zákony, které by mohly sněmovnu skutečně vážně zaměstnati. Tu se znovu odročuje, a doufá se, že v příštích týdnech sestoupí svatý duch. Ať se jede do Paříže, do Bělehradu nebo docela do Moskvy, svatý duch vyjde jenom z vás, a jen tehdy, budete-li míti odvahu - nežádáme vůbec, abyste se před námi kritisovali - se zamysliti, zda byl tento stát opravdu veden od r. 1918 až dodnes tak dobře, že bylo opravdu nutno vehnati tyto bohaté země v toto zadlužení, v tuto nezaměstnanost více, než je tomu v ostatních státech.

Potom, pánové, nebudete se musiti již obávati kritiky státní účetní uzávěrky. Nebudete již potřebovati mluviti o tom, že bylo rozpočteno tolik a tolik vydati a tolik a tolik přijmouti, a že bylo vydáno více a přijato méně, než bylo rozpočteno. Potom dojdete možná k tomu, co jste proti zásadě dobrého, šetrného člověka promarnili, jako do r. 1927, totiž k přebytku příjmů nad vydáními. Dokud nebudete míti odvahu zaměstnati nezaměstnané, uvésti zas v činnost masy jako dělníky a tím i spotřebitele, potud můžete zkoušeti léčiti se svými rozpočty, svými účetními uzávěrkami, pak můžete zde dávati k lepšímu ještě tak velké směrnice, ať pocházejí od pana Preisse nebo Trapla nebo odjinud. Nedojdete dál, než jste došli až dosud: Rok co rok vyšší státní schodek, rok co rok vyšší vydání a menší příjmy, než jste si rozpočetli. Jde to stejně jako v soukromém životě teprve tehdy, vzpamatujete-li se a řeknete: Udělám nyní konec s tímto duchem a živobytím, abych uvedl - dovolím si to slovo říci - své sviňské hospodářství zase do pořádku. (Výkřiky. - Posl. Bergmann: To je sprosťáctví, když tady takto urážíte úřednictvo!) Nebudete-li však míti odvahu skončiti s celým systémem, pak své státní hospodářství do pořádku neuvedete. A nebude to Hitler, nýbrž vy, kdož uvedli stát v nepořádek. (Výkřiky čsl. nár. soc. poslanců. - Posl. Bergmann: Kdybyste to řekl v říšském sněmu, šel byste do koncentračního tábora! - Výkřiky: Tam nesmíte ani promluvit!) Promiňte, vynášíte se nad Německem tvrzením, že jsme zde v demokracii. A mluviti nám již též nedovolujete! (Výkřiky: Demokracie vám umožňuje, že tady vůbec můžete mluvit, drahý pane! - Posl. Bergmann: Může to říci slušně!) Že se tak rozčilujete tím, co jsem nyní řekl, jest známkou, že jsem někde měl pravdu, pane kolego!

Uvítal bych, kdybych mohl říci, že hospodářství, jež zde bylo zavedeno, jest pořádné. Musíte-li však rok co rok vykazovati státní schodky, musíte-li vykazovati stále vyšší nezaměstnanost a nemáte-li dále nic než starost, jak přijíti dál, když nemáte odvahu zavésti nový systém, pak se dále nedostanete. (Výkřiky čsl. nár. soc. poslanců.) Nerozčilujte se, pane kolego, s rozčilením nedělal ještě nikdo dobrou politiku. (Výkřiky. Hluk.) Pojďte jednou s námi, jděte jednou s námi do našeho území, ale vy nemáte ani tušení! Postavte se jednou před masy, a zadržujte je, aby zachovaly klid. (Posl. Bergmann: Nenecháme si tady nadávat! - Posl. dr. Peters: Vy jste mu ještě nedokázal, že nadával! - Německé výkřiky: Nesnesete již pravdu, můj milý! - Posl. May [německy]: Musíme venku zachovávat klid a zde se provádí velké divadlo!) Jsem přesvědčen, moji čeští kolegové, že slovo, jež je zde nahoře na státním znaku, stane se pravdivým, a byť jste se sebe více rozčilovali, pravda zvítězí. Také ta, že jste až dosud nedovedli krví vašich legionářů vybojovanou svobodu změniti ve stát, jenž představuje opravdu ostrov blaženosti. Ještě jste vůbec nedokázali, že jste skutečnými následovníky legionářů, jak jsem je sám viděl na Sibiři, abyste tomu rozuměli, svobodu, kterou jiní vybojovali - někteří z vás byli též mezi nimi, to vím - tuto svobodu vybudovati a zasloužiti si ji a stvořiti stát, jenž jest hoden krve, jež za něj byla prolita. Není uměním hráti nyní v bezpečí, abych tak řekl, velkého politika. Uměním však bylo, s hlediska vašeho národa, postaviti se sem, když to bylo ještě risiko. A nalézám dnes hojně, že to nejsou staří legionáři, nýbrž mnozí z velkých křiklounů a šovinistů českého národa, zvláště v pohraničních oblastech - znám takové okresní hejtmany - kteří ještě tehdy v r. 1914 měli velké řeči proti 28. pluku a-dnes jsou nejbezohlednější. Ti jsou dnes také ještě zde a jsou dnes vašimi sluhy.

Pánové, na čem záleží? Záleží na tom, abyste, když se to řeklo klidně, když se to rozumně řeklo v úzkém kroužku, abyste byli nuceni jednou si poslechnouti to, co se říká veřejně: Vy jste zatím nebyli schopni vytvořiti stát tak, jak byste jej byli vytvořiti mohli. Budete-li to dělat takhle dále, zničíte jej více, než by jej mohl někdo zničiti za hranicemi. Tomu zabráníte teprve tehdy a bezpečnost budete mít teprve tehdy, usadíte-li na svých státních hranicích syté a zdravé lidi, kteří se nestali nezdravými hladem. Jen tehdy budete bezpečni.

Můžete se postaviti na stanovisko, že četnictvo a státní policie, která je stále rozmnožována, stačí, aby zabezpečila klid a pořádek. Pak přijde někdy válka, v níž komuna doufá, aby ji mohla změniti ve světovou revoluci. (Výkřiky.) Na toto stanovisko se můžeme také postaviti. Potom však nemluvte o demokracii a míru, a udělejte hned spolek, i duchovní spolek s komunou; čeká jen na to, až vaší politikou dojde úplné zbídačení mas tak daleko, že neposlechnou klidných lidí a dozrají ke světové revoluci, nebo, jak se dnes opatrně vyjadřujeme, ke změně imperialistické války ve světovou revoluci. (Německé výkřiky komunistických poslanců: Teď hledá partnera!) Nepotřebuji partnera! (Hluk.) Rozčilují-li se klidní lidé z našich vrstev, můžete z toho snad posouditi, jaké jsou venku poměry, a varují-li vás klidní lidé v poslední hodině, chci doufati, že máte ještě tolik svědomí a citu pro odpovědnost, že snad přece ještě poznenáhla přijdete k vědomí, že dosavadními koaličními vytáčkami a čachry, jak se zde dosud vládlo, státu neprospějete, nýbrž mu jen uškodíte. (Souhlas a potlesk sudetskoněmeckých poslanců. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Absolvovaná debata o státním závěrečném účtu za r. 1934 ve své podstatě potvrdila vývody a okolnosti... (Hluk a výkřiky poslanců strany komunistické a sudetskoněmecké.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje):...které jsem uvedl ve své zprávě ústní a tištěné, jež byla předložena sněmovně.

Valná část pánů poslanců zabývala se pak otázkami, které nejsou v příčinné souvislosti se státním závěrečným účtem, a tím je pak také můj úkol značně usnadněn, neboť mi neukládá povinnost, abych odpovídal na tyto partie politických řečí.

Pan posl. Esterházy zde konstatoval, že žádný řečník nemohl ostřeji kritisovati hospodářství vlády, než to učinil zpravodaj. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): Dámy a pánové, jsem toho mínění, že zpravodaj výboru je povinen v plenu sněmovny podle pravdy zjištěné okolnosti přednésti, ať již se zdají býti více nebo méně radikální. Zvykl jsem si ve sněmovně referovati vždy o rozpočtu i o státním závěrečném účtu tak, jak mně to velela moje zpravodajská povinnost. (Stálý hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím znovu o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): S ohledem na tento těžký a nesnadný úkol učinil jsem tak také tentokráte a soudím, že není minus, nýbrž plus pro vládní majoritu a její příslušníky, mají-li nejen odvahu, nýbrž cítí-li i povinnost říci otevřeně pravdu tam, kde mají za to, že v zájmu státu řečena býti musí. Bylo by to velmi smutné, kdyby příslušníci majority měli polykati všechny předlohy a všechny důsledky státního hospodaření tak, jak jim byly předloženy, aniž by k tomu vyslovili své mínění, své poznatky anebo smýšlení svého voličstva, obyvatelstva tohoto státu. (Hluk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP