Úterý 21. ledna 1936

Místopředseda Langr (zvoní): Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu schůze, jímž jest:

Ad 1.

Hlasování o osnově zákona o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (tisk 265).

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann.

Osnova zákona má dva články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme hlasování o 2. odstavci pořadu.

Ad 2.

Hlasování o osnově zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, číslo 78 Sbírky zákonů a nařízení, o stabilisačních bilancích (tisk 264).

Zpravodajem jest p. posl. R. Chalupa.

Osnova zákona má dva články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, dám hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o čl. I v úpravě návrhu posl. Zápotockého a Schenka; nebude-li přijata, podle zprávy výborové a pak o čl. II, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s článkem I v úpravě návrhu posl. Zápotockého a Schenka, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s čl. I podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. I přijat je podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. II, nadpis zákona a úvodní formule přijaty jsou podle zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen je druhý odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3.

Návrh, aby posl. sněmovně prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 ústavní. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:

a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 1),

b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 2),

c) o ochraně polního majetku (tisk 3),

d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 4).

Návrh na prodloužení lhůt jest potřebí proto, poněvadž osnovy tyto nebude možno projednati ve lhůtě, která končí dnem 23. ledna t. r.

Navrhuji tudíž, aby pro každou z těchto osnov prodloužena byla lhůta k projednání sněmovnou o 2 1/2 měsíce.

K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut.

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Kendra.

Dávám mu slovo.

Posl. Kendra: Slávny snem, veľavážené dámy a páni! V každom kultúrnom a civilizovanom štáte chvalitebné je to, keď životy a majetky občanov sú dostatočne chránené. Dovolím si prehovoriť o ochrane poľnohospodárskeho majetku v smysle návrhu tohoto zákona, ktorý má byť dnes predĺžený.

Na celom svete majetok živnostníkov a obchodníkov uskladnený je v skladoch, majetok priemyselníkov uskladnený je v skladoch tiež v mestách, ktoré stráži policia a četníctvo. Jedine majetok roľníkov nie je chránený. Rastie v prírode, a je v nebezpečenstve tým, že ho ohrožuje živelná pohroma, krupobitie, pandravy atď. a ešte k tomu i nesvedomití ľudia, čiže zlodeji.

Výrobok roľníka, ktorý živí celé ľudské pokolenie, by mal byť dostatočne chránený. Oproti tomu predlžuje sa zákon zo dňa 12. júla 1928 o ochrane poľného majetku. Ako roľník, v mene klubu poslancov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, dovolím si povedať toto: Tento zákon vstúpil do života r. 1928. Na Slovensku bol platný zákon uhorský, dľa ktorého poľných hájnikov platily mestá a obce. Plat týchto bol preliminovaný v každom roku v obecnom rozpočte a poľní hájnici boli zamestnancami mest a obcí. Zamestnancov ako poľných hájnikov platil každý, kto platil obecné prirážky. Bolo to celkom správne, lebo tí, ktorí bývajú v mestách a okolitých dedinách, prispievajú v svojich prirážkach na to, aby z týchto prirážok boli platení všetci zamestnanci mest a obcí. Teda keď prispievajú roľníci, ktorí majú pozemky na chotári mesta, roľníci, ktorí v mestách bývajú, majú nárok aj na to, aby mestá prispievaly na poľných hájnikov tak ako prispievajú na všetkých zamestnancov mesta. Pýtam sa, prečo je nie v tomto zákone pojaté - a zákon je zmenený - že roľníctvo na týchto svojich poľnohospodárskych zamestnancov musí dnes prispievať osobitne, na základe pozemkovej dane dľa katastrálneho výnosu. Keď roľníci so svojimi prirážkami platia povedzme na kanalizáciu mesta, na vodovod, na vydržovanie trotoárov, tedy majú právo žiadať, aby aj mestá maly povinnosť prispievať na to, čo roľník potrebuje, totižto na plat poľných hájnikov.

Tento zákon vstúpil do života v r. 1928, a v r. 1929, keď bol pojednávaný rozpočet mesta Košíc, vtedy bolo proti rozpočtu podané odvolanie z toho dôvodu, aby roľníci si vydržovali poľných hájnikov sami. A keď rozpočet bol poslaný na krajinský úrad do Bratislavy, ten ho vrátil s tým, aby poľní hájnici ostali zamestnancami mesta, ale aby si ich vydržiavali sami roľníci. Keď sa toto stalo, všetky mestá na východnom Slovensku nielen že vyberaly príspevok na poľných hájnikov za jeden rok, totiž 1930, ale vyberaly príspevky na poľných hájnikov s trojročnou zpiatočnou platnosťou; roľníci museli totiž zaplatiť za rok 1930, 1931, 1932 a 1933. Nemám nič proti tomu, keď sa v mestách predpisujú dane pozemkové roľníkom osobitne dľa katastrálneho výnosu, ale v tých našich dedinách je to celkom iné. Tam sú len poľnohospodári, teda roľníci, ale dnes ani na našich dedinách nemôže sa dať do rozpočtu plat na poľných hájnikov ako do toho času, a to je veľká chyba. Starosta obce nemôže doterajším spôsobom daň vyberať, a preto vyberie na hájnika od roľníkov paušálne, to znamená, či má roľník málo alebo veľa, platí rovnako. Prečo by nebolo možno brať do obecného rozpočtu plat na poľných hájnikov?

Týmto zákonom sa nepomohlo nášmu roľníkovi, naopak škodilo sa mu. Poviem príklad: Roľník, ktorý platí daň na poľných hájnikov, povedzme v mestách alebo na dedine, platí daň v prirážkach tak, aby poľný hájnik bol v týchto daniach zarátaný. Keď to vezmeme všeobecne, že obec alebo mesto vybere prirážky, čo sa stane? Roľník zaplatí mestu alebo obci prirážky a hájnik je zamestnancom mesta naďalej. Keď sa stane škoda na poli, musí preto za ňu niekto brať odpovednosť. U nás v Bardejove v noci sobrali a odviezli kopy sena a keď si šli roľníci sťažovať na policiu a povedali, čo sa robí, že sa na poľné hospodárstvo, na obilie a na seno nedozerá, bolo im hovorené: My vám budeme strážiť vaše pole? Keď má roľník škodu na pozemku, musí preca za ňu niekto brať zodpovednosť. Roľník nemá len povinnosť platiť, ale má aj právo, aby mu bola škoda, ktorá sa stala na jeho pozemku, nahradená. Bolo by nesporne na čase, aby si mestá zaradily do svojich rozpočtov toľko, aby poľní hájnici mohli byť platení ako do týchto čias, a to preto, lebo roľníci prispievajú veľkými prirážkami, niekedy aj 300 %. Poviem príklad: V Bardejove je zavedená všeobecná daň činžovná. Podľa štatistiky, napísanej r. 1930, padlo mesto Bardejov pod všeobecnú daň činžovú. Roľníctvo musí znášať túto ťarchu, ktorá je taká veľká, že niektorý roľník musí zaplatiť na všeobecnej dani činžovej 250 až 300 Kč, keďže dane domovnej triednej platil 80, 75, niekedy i 50 Kč.

Tento zákon sa predlžuje. V §e 5 sa hovorí, že "polního hlídače ustanovuje obecní zastupitelstvo". Vydanie na poľného hájnika uhradia účastníci podľa §u 25 zákona zo dňa 12. augusta 1921, č. 329 Sb. z. a n., o prechodnej úprave finančného hospodárstva obcí a mest s právom municipálnym, vo znení doplnenom podľa §u 15 zák. zo dňa 15. júna 1927, č. 77 Sb. z. a n., o novej úprave finančného hospodárstva sväzkov územnej samosprávy. Ak nenastane iná dohoda, sú jednotliví účastníci povinní prispeť na úhradu podľa miery dane pozemkovej, predpísanej z pôdy, o ktorú ide. Účastníkom treba dať príležitosť, aby sa vyjadrili aj o osobe, ktorá má byť ustanovená, ako i o znení služobnej smluvy. Ten, pre ktorého vyslovujú sa účastníci, ktorí dohromady by platili viac než polovicu výdavkov na poľného strážcu, nech je za poľného strážcu ustanovený, ak má náležitosti, potrebné na to, aby mohol byť úradom potvrdený a vzatý pod sľub. Keď zákon predpisuje, aby krajinské úrady, po prípade i ministerstvá daly k tomu doplnok, aby mestá, najmä keď už nie celou sumou, teda aspoň čiastkou, prispievaly na platy hájnikov, žiadame i to, aby obce, ktoré nemajú iného obyvateťstva, len roľníctvo, braly do obecného rozpočtu každý rok príslušnú čiastku tak, ako do týchto čias. (Místopředseda Langr zvoní.)

Končím tým, že naša strana nebude hlasovať. (Potlesk poslanců slovenskej strany ľudovej.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, přistoupíme proto ke hlasování.

Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty dané poslanecké sněmovně o 2 1/2 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4.

Návrh. aby senátu prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 ústavní listiny k projednám usnesení posl. sněmovny o vládních návrzích zákonů:

a) jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 139),

b) o civilních hlídačích vojenské správy (tisk 140).

Senát usnesl se v 16. schůzi dne 21. prosince 1935 požádati posl. sněmovnu za prodloužení lhůt stanovených §em 43 ústavní listiny o 3 měsíce pro každou osnovu.

Ke slovu se nikdo nepřihlásil, ani nebyl podán návrh na odklad hlasování nebo na přikázání výboru, dám tudíž hlasovati o návrzích senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny.

Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o 3 měsíce prodloužila senátu lhůty k projednání jmenovaných 2 usnesení poslanecké sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádaná prodloužení lhůt jsou tedy povolena.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Sdělení předsednictva.

Změna v klubu.

Posl. Krejči oznámil zároveň s klubem poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei", že stal se členem tohoto klubu.

Přikázáno výboru se lhůtou.

Dne 16. ledna 1936 poštou rozeslaný vládní návrh tisk 262 přikázán byl výboru rozpočtovému a k návrhu místopředsedy Langra byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta do čtvrtka dne 23. t. m. do 10 hod. dopol.

Stanovena lhůta výboru.

K návrhu místopředsedy Langra byla výboru rozpočtovému pro státní závěrečný účet tisk 71 stanovena k podání zprávy. lhůta do 31. ledna 1936.

Dovolenou

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Knotkovi.

Místopředseda Langr sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 23. ledna t. r. v 10 hod. dopol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 262) zákona o mimořádné dani postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Druhé čtení osnovy zákona o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (tisk 265).

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích (tisk 264).

4. Zpráva výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 245) o vládnom návrhu zákona (tisky sen. 42 a 69), ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930-1932 (tisk 267) (podle §u 35 jedn. řádu).

5. Volba náhradníka Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Petra (tisk 217).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Pardubicích v trest. věci posl. Novotného (tisk 219).

Schůze skončena v 6 hod. odpol.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP