Úterý 10. prosince 1935

Vytýka sa nám, najmä v polemike s pánom ministrom dr. Dérerom, že on snáď je jediným, ktorý je zastancom československej idey. Nás je viac! Pán minister dr. Dérer, zastánca československej idey jednoty národnej, má pre svoje presvedčenie hľboké a presvedčivé dôkazy. Nás presvedčí o jednote národnej, jazykovej, kultúrnej a politickej celý rad práce, lásky, ideálov buditeľov a všetkých pracovníkov dávnych vekov a my všetkých tých skvelých dokladov práce a najmä obetí na životoch v najslavnejšej dobe zahraničnej revolúcie zaprieť nemôžeme, nesmieme. (Výborně! - Potlesk.) My ctíme všetky tie hroby, v ktorých odpočívajú synkovia zpod Tatier a zpod Pradedu, synkovia zo Šumavy a Krkonôš, poneváč vieme, že je to jedno večné označenie, čo sa nikdy zrušiť nesmie. A preto je nutným v tejto veci jasne a úprimne povedeť svoje kredo: My chceme, aby národné uvedomenie prinášalo pozitívne výsledky k tejto československej jednote, ktorá je jedinou cestou k zachráneniu, trvalému a večnému, nášho života Čechov a Slovákov. (Výborně! - Potlesk.) Jestli sa oslabíme, jestli sa roztratíme, zanikneme. Havlíček to prorokoval: "Padnú-li Čechy, padne i Morava a ani Slovensko sa neudrží, ani Poľsko a ani Juhoslavia." Havlíček, bystrý politik v rokoch 1848, iste veľmi významných, vedel, čoho je treba v jednote národnej a politickej budovať.

Bolo nám dané to šťastie počuť programové reči pánov z ľudovej strany; ja bych hovoril, že to boly reči viac menej len také slávnostné. Ja bych si prial, aby každý z vás, kto by ste nechcel uveriť mojím slovám, mal to šťastie vypočuť jednu jedinú agitačnú reč vodcu slovenskej ľudovej strany, pána Msgr. Hlinku. (Posl. Benda: Podvodcu!) Vodcu, ja nechcem urážať. Mohol bych tu predčítať skvelé pasáže. Na jednej strane sa píše: Máme dnes ministerského predsedu Slováka, ale ten istý vodca strany povie: Hovorí sa: republika Československá, vláda československá, vláda Čechov a Slovákov a kto je vo vláde? Sú tam Spina, Meissner, všetci socialisti, ale hľadajte tam Slováka, toho tam nenajdete! Je tam dr. Dérer, ten sa ani k Slovákom nehlásí, a Hodža. A či je ten Slovákom? Veru nie!

Dovoľte mi otázku: Kto má právo dávať legitimáciu príslušnosti národnej mužom, ktorí celou prácou k slovenskému koreňu sa vinuli, či takí demagogovia, ktorí chcú vydráždiť národ k takýmto zvráteným názorom? Nie som žiadnym advokátom pána kol. Mičuru, ale tie fráze, ktoré sa užívajú na verejnom shromaždení, odpusťte mi (čte): "Pozrite sa, čo robia Mičuráci? Veď keby mali aspoň krajšie meno, ale to je na vine Mičura, taký panghart, taký nezdárny syn, co sa odštiepil od otca."

Milí a vážení kolegovia! To sme chceli počuť s tejto tribúny z úst strany ľudovej, aby maska padla na dol, aby nám, ktorí kritizujeme vecne a pravdive zámerné rozvracanie ľudu slovenského, bolo verené. Ono sa lepšie verí sladkým heslám a rečiam takej filozofie o autonomizme, ale po pravde to vyzera na Slovensku ináč.

Pán kol. Tiso hovoril, že straníctvo demoralizuje. Má pravdu, ale len o svojej strane, poneváč nikde ešte na žiadnom shromaždení inej strany sa nebil ľud, nepadly životy a nebolo ranených. A preto je nutné tento systém straníctva prekonať väčšou láskou, väčšou spoluprácou a väčšou dôverou.

Narieka sa, že niet Slovákov vo verejnej správe. Pán kol. Tiso nechce ich mať vo verejnej správe, s tým sa nechce spokojiť. Ako je to vo shode s pánom Hlinkom, ktorý hovorí: My chceme autonomiu, to znamená do slovenskej dediny slovenského rychtára, do slovenskej obce slovenský výbor, na Slovensko slovenských četníkov, do slovenských škôl slovenských direktorov, vojakov atď. Dovoľte mne otázku, kto nevolí slovenských učiteľov, kto nechce slovenských rychtárov? Podvodca týchto rychtárov odmieta.

Bolo tu hovorené, že máme dnes zemského prezidenta, viceprezidentov a všetkých možných úradníkov Slovákov, na prvom mieste ministerského predsedu, že máme prezidenta najvyššieho súdu a iných. Ako potom hovoríte, že nie sú to Slováci? Kto má dávať vysvedčenie národnej spoľahlivosti?

Bolo spomenuté p. dr. Tisom, že Slovensku sa pomôže, budú-li niektoré polit. stránky zo Slovenska odstránené. Tí, ktorí sú hlásateľmi československej idey? Tí majú zmiznúť, aby mohli byť volaní občania maďarského rozvratníctva. Dosiaľ sme nemali česť počuť, že boj autonomistov ide proti rozvratníckej práci týchto Maďaronov a Maďarov.

Prosím, aby moje slová boly prijaté ako hlas pracovníka na Slovensku, aby bolo o nich uvažované, poneváč znamenajú objasnenie toho, čo v parlamente z úst tých pánov sa javí v inom svetle. Túžime po spolupráci so všetkými, a ako vieme spolupracovať s čsl. stranou lidovou, tak tento svetový názor nám neznemožnuje spoluprácu, prajeme si, aby sme mohli pracovať i so zástupcami slovenskej ľudovej strany. Ale keď hriešnik niečo vykoná, tak ľahko rozhrešenie nedostane, dokiaľ sa nebude kajať, aspoň trochu nepoľutuje to, čo spáchal, nepoľutuje Nitru, aspoň mravne, poneváč nič neznevážilo tak morálne postavenie československého štátu a jeho prestíž ako práve Nitra sama, kde boly nekritické útoky na československú vládu a na československý štát. Dnes je neskoro hovoriť - ako hovoria ľudáci - keď potierame vládu, nepotierame štát. Ľud sa domnieva, že vláda a štát je jedno, keď biješ Hodžu, biješ republiku, alebo keď biješ ministra Beneša, biješ republiku. To nesmie byť. Preto je nutné, aby bolo učinené generálne očistenie od toho, čo by mohlo hatiť celý náš zdravý veľký vývoj.

Dovoľte, aby som zakončil: apelujeme na brannosť národa a hľadáme formule, ako zvýšiť brannosť národa. Hľadáme účinky a prostriedky. Tu je jeden z prostriedkov: dôverujme sami v sebe, nerúcajme, čo stavala veľká práca Masarykova a čo posvätila veľká obeť Štefánikova. Kto tieto dva piliere spolulásky a spolupráce podrýva, nech mi nevypráva, že je verným občanom československého štátu. (Potlesk.) Je nutné po tejto stránke ukázať, že československý ľud, Česi aj Slováci si vedia vážiť vydobytej slobody, aby oni boli skutočne ochráncom nám i budúcim. Preto rozpočtu, ktorý prináša mnohé cenné pomocné podnety a prostriedky k nášmu životu na Slovensku, dávame svoju dôveru a budeme pre rozpočet hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále má slovo p. posl. Vaverka.

Posl. Vaverka: Vážená sněmovno! Rozpočet, který právě projednáváme, rozvinul před námi velkou, nepřehlednou řadu naléhavých otázek našeho celostátního života. Jako jednu z těch nejnaléhavějších vytyčil před námi otázku branné výchovy. Do jaké míry se cítí potřeba plánovité všeobecné výchovy k brannosti, bylo dostatečně zjevno už z toho, jakou pozornost vzbudil tento problém v sněmovních výborech. Ve výboru branném vyjádřily se k němu dvě třetiny řečníků, zabývala se jím prohlášení tří ministrů, mluvilo se o něm v kulturním výboru, v rozpočtovém výboru a rovněž zde v plenu byla věc dotčena. Dovolte mi, abych se také já dotkl tohoto bodu.

Mohu znovu prohlásit jménem strany, kterou zastupuji, že naše stanovisko k branné výchově je naprosto kladné. I my socialisté plně chápeme v dnešních dobách nejistoty a nebezpečí zahraničního a mezinárodního onu nezbytnost, přikazující nám právě v zájmu dělné třídy podepřít ochranu republiky, demokracie, svobody a míru brannou přípravou širokých vrstev lidových a hlavně mládeže. Náš poměr k brannosti není tedy nijakou lacinou pózou navenek pro schůze nebo pro nějaké novinářské projevy. Naše tělocvičná složka, jejímž jsem funkcionářem, má za sebou v branné výchově již slušný kus positivní práce. Musím upozorniti, že pan kolega zpravodaj o rozpočtu ministerstva nár. obrany se nevyjádřil správně, když mluvil v tom smyslu, jako by se branná výchova měla teprve u nás zavádět. Pan zpravodaj mluvil o systémech branné výchovy v cizích státech. Myslím však, že bylo jeho povinností, aby se především informoval o tom, co se u nás na tomto poli děje. Zjistil by po tomto zkoumání, že u nás brannou výchovu provádějí plánovitě, programově všechny státotvorné tělovýchovné organisace. Správně by bylo znělo ve zpravodajské zprávě, že se žádá usměrnění dosavadní branné výchovy a její rozšíření za účasti státu, že se žádá, aby se z ní stalo povinné zřízení. My jsme i pro toto rozšíření branné výchovy na mládež, která je mimo dosah tělovýchovných spolků, jsme pro sjednocení branné výchovy, ale nikoliv cestou, která by diktovala a vnucovala toto nové řešení, nýbrž aby se tak stalo cestou demokratické dohody a spolupráce všech zúčastněných složek a institucí. Pokud jde vůbec o brannou výchovu mimoškolskou, prohlašujeme, že budeme se všemi tělovýchovnými organisacemi do důsledků brániti zachování její dosavadní dobrovolnosti. což je jediné přijatelné řešení v demokratickém státě na rozdíl od států fašistických, diktátorských. (Výborně! - Potlesk.)

Vážená sněmovno, není opět správné. když se problém branné výchovy zužuje jen na předmět zájmu čistě vojenského, na pouhou vojenskou předvýchovu. Víme, že vojenský výcvik je konečnou částí výchovy k brannosti, ale je to pouze určitá část celého branného úsilí. Těžiště výchovy k brannosti je daleko širší. Ono spočívá v hospodářských poměrech, ve zdravotní péči o mládež, leží ve výchově školské, v lidovýchově veřejné i spolkové. A převážná část připadá na bedra tělovýchovy. Je proto osudnou mýlkou se domnívat, že brannou výchovu šmahem rozřešíme, když pro ni vytvoříme na papíře novou úřední nadstavbu organisační, těžkopádnou a nákladnou, která si vyžádá milionových nákladů, ale která za předpokladů, které u nás jsou, zůstane za nedlouho trčet na písku. Dosáhneme zvýšení brannosti daleko laciněji, účelněji a jistěji tím, když se stát postaví za branné snahy svou plnou podporou mravní a hmotnou. Brannost je možná jen tehdy. když, jak zde bylo dobře řečeno, dáme především mladým lidem práci a chleba, neboť hladový lidský materiál je špatným materiálem pro brannost. Brannost vyžaduje starati se o to, aby nám děti ve školách neseděly při vyučování po celý den o hladu, starati se, abychom chránili naši drobotinu před hroznými následky podvýživy. Brannost znamená péči o záchranu zdraví, podrývaného dnešní bídou hospodářskou. (Výborně!)

Pan ministr školství a nár. osvěty již ohlásil. jaká opatření jsou připravována, aby branná výchova pronikla do celého vyučování školního. Ale v brannosti, jak jsem řekl, připadá dalekosáhlý úkol lidovýchově. Mohli jsme býti hrdi na to, co u nás lidovýchova veřejná a spolková vykonávala. Ona by k svým starým povinnostem a k těm, které jí samočinně v těžké současné době přirostly, unesla i povinnosti, plynoucí z intensivnější výchovy ke státnosti, z propagace brannosti a ve výchově pro brannost. Ale hmotně stojí celá lidovýchova na pokraji propasti, stojí tam vinou nedostatečné finanční záštity státu.

Lidová, spolkově organisovaná tělovýchova je v tomtéž smutném postavení. U nás je přes 800.000 příslušníků v pěti největších státotvorných tělovýchovných a tělocvičných organisacích účastno na tělesných cvičeních a na branné výchově. Ale jak to zde vypadá s podporou státu? R. 1921 byl v rozpočtu ministerstva zdravotnictví a těl. výchovy na položce podpor tělovýchovných spolků 5 mil. Kč. S 5 mil. Kč klesla tato položka v rozpočtu na letošní rok na truchlivou částku 200.000 Kč. Musíme býti proto vděčni panu ministru dr. Czechovi, že se konečně postaral, aby na příští rok byla tato částka zvýšena na 400.000 Kč. Je to sice částka naprosto nepostačující při velkém počtu našich tělocvičných a sportovních spolků, ale považujeme toto zvýšení za počátek obratu, který se musí projeviti dalším zvyšováním v příštích rozpočtech. (Výborně!)

Musím též zdůraznit požadavek, aby také ministerstvo nár. obrany, když tělovýchovné spolky konají takovou službu pro brannost státu, každoročně přispívalo finanční podporou svazům, které se brannou výchovou soustavně zabývají. (Výborně!) Věřím, že v rámci rozpočtu ministerstva nár. obrany by se pro to potřebné možnosti našly. Myslím, že by bylo žádoucí věnovati na tyto podpory i určitou částku z výnosu branného příspěvku, který odvádějí státní pokladně nevojáci.

Pro rozvoj tělesné a branné výchovy je třeba urychlené výstavby Tyršova státního tělovýchovného ústavu. Činnost tohoto ústavu, jak ji stanoví zákon přijatý 10. dubna letošního roku, je po stránce věcné závislá od doplnění Masarykova státního stadionu na Strahově. Je tedy především žádoucno, aby bylo co nejdříve započato se stavbou tělocvičny, tím spíše, že na tuto stavbu je náklad zajištěn z půjčky práce. Většímu rozrůstání tělesné i branné výchovy poslouží, když budou odstraněny nebo ve svém výkladu změněny nešťastné výnosy ministerstva školství a nár. osvěty, týkající se propůjčování tělocvičen tělovýchovným spolkům. Propůjčování je prováděno nejednotně. Výnosy se vykládají často osobně, v neprospěch korporací, podle osobního dobrého zdání a mínění ředitelů škol. Mohl bych pro to uvésti několik přímo klasických příkladů. Ministerstvo školství a nár. osvěty musí si uvědomiti, že využívání tělocvičen tělocvičnými organisacemi je v zájmu zvýšené tělesné zdatnosti mládeže, že je to zájem větší brannosti národa a že v tom smyslu musí proto vyvinouti svůj patřičný vliv.

A konečně bychom si přáli, aby vůbec nastala větší a užší součinnost ministerstva školství a národní osvěty s ministerstvem zdravotnictví ve spolurozhodování o zdravotních a tělovýchovných otázkách školní mládeže, jako bude nutno, aby každé řešení zásahu státu do branné výchovy dělo se společnou dohodou obou těchto ministerstev za součinnosti ministerstva národní obrany a ovšem na podkladě dohody aspoň hlavních našich státotvorných tělovýchovných organisací.

Nezbytností jest dále dobrovolná spolupráce vojáků v tělovýchovných spolcích k převzetí oné části výchovy k brannosti, která představuje speciální vojenský výcvik. Nejvíce ovšem záleží na náležité hmotné podpoře státu jak lidovýchově, tak tělovýchově. To je to, co bude zdravou produktivní pomocí brannosti, jejíž výsledky se pak projeví desateronásobně příznivě. Tolik o tom, co bychom si přáli pro brannou výchovu.

Musím se však dotknouti ještě blížící se události, která vzbuzuje pozornost v celém světě. Z Třetí říše zve se mládež celého světa a tedy i mládež naše na příští rok do Berlína k Olympijským hrám. Mezi německým občanstvem v pohraničí vyvíjí se dalekosáhlá agitace pro statisícovou účast na těchto slavnostech a také v našem českém prostředí se počítá s hromadnými výpravami. My jsme byli však vždycky toho názoru, že Olympijské hry nosí na svém štítě jako krásný symbol myšlenku svobody, lidství a míru. Není proto strašnějšího výsměchu této myšlence, není horšího zneužití ideálu Olympijských her, než když je hostí stát, kde svoboda a lidské právo byly nejbrutálnějším způsobem rozdupány (Potlesk.) a odkud místo upřímného hlasu po míru vycházely až dosud jen hrozby ohrožující evropský vývoj v pokoji a míru. Do tohoto prostředí že by měly směřovati výpravy českých lidí, lidí Masarykovy republiky? Do tohoto politického prostředí, které staví proti nám na hranicích linie zákopů a betonových opevnění, které staví vojenské silnice s výpadními opatřeními pro útočný nástup svých branných sil? Do této země mají naši lidé jezditi, která na naší půdě vydržuje síť tajné nepřátelské špionáže a v jejímž rozhlase je Československo soustavně hrubě napadáno?

Ale bylo by ještě povážlivější, vážení pánové, kdyby na tyto výpravy měl dokonce přispívati subvencemi náš stát, a to z těch prostředků, které žádáme, aby byly dány ve prospěch tělesné a zdravotní zdatnosti naší mládeže, ve prospěch její branné výchovy. Z těchto prostředků že by měl náš stát podporovati slavnosti, které za této situace nebudou ničím jiným, než velkorysým propagačním činitelem pro německý hitlerismus?

Kdybychom se podívali na rub agitace pro hromadnou účast z německých oblastí naší republiky, přišli bychom k poznání, že ani tyto výpravy nepovede do Berlína zájem o tělesnou kulturu, nýbrž že mají sloužiti opět jako vítaná příležitost k posílení československého hitlerismu. (Výborně!) Bylo by dobře, aby se na tuto agitaci podívali naši národohospodáři. Když každý jednotlivec v těchto masách vyveze pro svou potřebu hodnoty ve výši průměrně 200 Kč, bude náš hospodářský život valutárně ochuzen o několik desítek milionů ve prospěch Třetí říše. (Posl. Pik: A do československých lázní nedovolí odjezd nebo jej ztěžují velkými finančními břemeny!) Musíme si býti vědomi také toho, že jakmile utichne slavnostní ruch Olympijských her, budou značné částky z těchto peněz používány k politickým a militaristickým podkopnickým plánům proti našemu státu. (Výborně!) Bude proto třeba, aby naše Národní banka věnovala těmto přípravám pozornost a učinila včas příslušná opatření. (Potlesk.) Pro nás je jasno, že podpora státu může platiti Olympijským hrám jedině tehdy, budou-li uskutečněny v zemi, která respektováním svobody a práv člověka dovede plně representovati ideu těchto her a která v mírovém úsilí jde souhlasně ruku v ruce s námi. Ale hromadné podpory Olympiádě v dnešním Německu - to nikdy! (Výborně!)

Vracím se v závěru ke své hlavní věci. Nám záleží na brannosti lidu a konáme a vykonáme pro ni v dělnických vrstvách vše, co jen bude v našich silách. Ale všeobecná brannost znamená především zajištění práce a výživy mladým, zajištění zdraví těch nejchudších. Pokud jde o formu, jak se má a bude u nás řešiti branná výchova s platností pro veškerou mládež, použil bych rád obměny velmi výstižných slov, která řekl pan předseda vlády ve svém prohlášení. Pan předseda vlády prohlásil, že fašismus ani hakenkrajclerismus není u nás dovozním artiklem. Konstatuji, že ani v branné výchově nemohou býti pro nás vzorem a dovozním artiklem instituce a organisace, do kterých si zformovaly brannou výchovu státy diktátorské a fašistické. Tak jako naše tělesná výchova rostla u nás z odlišných a svérázných kořenů, tak musí z naší vlastní půdy a z našich poměrů vyrůstati i jakékoliv řešení dalšího osudu výchovy brannosti. Bude a musí to býti branná výchova prováděná v demokratické spolupráci vojáků s občanstvem, opírající se o naše lidovýchovné a tělovýchovné hnutí, výchova opírající se o dobrovolný charakter našich organisací, to jest musí to býti branná výchova v duchu demokracie. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem "pro" je pan posl. Stejskal. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Stejskal: Slavná sněmovno! Vážení pánové! Tento týden běží v pražských kinech film, ve kterém pan ministr financí dr. Trapl má velmi pěkný projev ke státnímu rozpočtu na r. 1936. V tomto svém projevu pan ministr zejména výstižně zdůraznil, že státní rozpočet na r. 1936 je velikým dílem národní solidarity. Jistě nejen já, nýbrž všichni, kteří poslouchali projev p. ministra financí, dají tomu za pravdu. Domnívám se, že takovéto aktuální projevy členů vlády v naší demokracii měly by býti častější. Lituji jen, že právě zde ve sněmovně poslanecké při projednávání stát. rozpočtu ministerské lavice zejí prázdnotou, a myslím, že by bylo na místě, aby alespoň resortní ministři byli přítomni projednávání tak důležité věci, jako je rozpočet našeho státu. Řekl jsem již, že p. ministr financí zdůraznil, že státní rozpočet je dílem národní solidarity, a tato národní solidarita má se projeviti tam, kde jest jí nejvíce zapotřebí, že má se projeviti v řadách těch statisíců nezaměstnaných, kteří bez své vlastní viny přišli o práci a kteří se svými rodinami bez vlastní viny trpí. Mám na mysli téměř milionovou armádu našich nezaměstnaných, kteří prožívají již čtvrtý rok těžké krise hospodářské a kteří prožívají hotové martyrium utrpení. Zejména my venkovští poslanci, kteří jsme v průmyslových oblastech, kde je tak katastrofální nezaměstnanost, kde jsou hospodářské hřbitovy, víme nejlépe, jaká je mentalita v řadách nezaměstnaných dělníků, víme, do jaké bezradnosti klesají a jak očekávají s velikým dychtivým očekáváním. aby dostali práci, chleba a tím možnost další obživy. Proto, znajíce tyto poměry, voláme my čsl. nár. socialisté především po tom, aby opatřena byla pokud možno největšímu množství nezaměstnaných dělníků a nezaměstnané inteligence práce. Proto vítám velmi významné usnesení výboru soc. politického, který jednomyslně po referátech zpravodaje posl. Tučného usnesl se na řadě významných opatření, kterými by bylo čeleno strašlivé nezaměstnanosti a zoufalství, které se v řadách nezaměstnaných projevuje. Volali jsme proto, aby bylo učiněno také opatření po stránce vnitřní, aby zejména v jarních měsících mohla býti dána nezaměstnaným práce.

Víme velmi dobře, že se minulá půjčka práce osvědčila, a proto voláme po tom, jakmile poměry budou příznivé a příhodné, aby bylo sáhnuto k jinému podobnému prostředku, který by zaručil a zajistil pohotové finanční prostředky pro nutné veřejné práce investiční, aby tak investičními pracemi a produktivní péčí čeleno bylo strašné, katastrofální nezaměstnanosti.

Vedle práce, které chceme, aby bylo co nejvíce, stará se ministerstvo sociální péče o to, aby byly vypláceny podpory v nezaměstnanosti. Já s tohoto místa děkuji srdečně panu ministru soc. péče inž. Nečasovi za jeho iniciativu, za jeho píli a za jeho velkou práci. kterou projevuje právě v tak těžké době, jako je dnešní, ve prospěch nevinně trpících. Víme však, že všechna snaha pana ministra soc. péče naráží na určité potíže, a tady je nutno, aby ti, kteří tyto potíže uměle staví v cestu, tak nečinili, aby si to rozmyslili a aby si zejména uvědomili, jak velkým nebezpečím pro vnitřní klid v našem státě může býti milionová armáda hladových, milionová armáda nezaměstnaných. Víme, že podpory v nezaměstnanosti nejsou žádným ideálem. Jsou nutným zlem, a jsme toho názoru, že musejí býti vypláceny tak dlouho, dokud poměry se nezmění a dokud nebude možno každému, kdo práci chce, práci nabídnouti, a teprve v případě, kdyby práci odmítl, může býti takováto podpora v nezaměstnanosti zastavena.

Jakmile se ovšem promluví několik slov o podporách v nezaměstnanosti, máme u nás jednotlivce i celé strany, kteří a které proti nim bouří. Víme velmi dobře, jaké cíle se tady sledují. Jsou podnikány útoky proti socialistům v tomto státě, jsou podnikány útoky proti dělnickým odborovým organisacím, které jsou nositelkami pojištění proti nezaměstnanosti.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP