Pátek 15. listopadu 1935

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Posl. Beuer [německy]: Vysvětlete nám raději tu krádež!)

Posl. Hollube (pokračuje): Právě jsem to vysvětlil, nemáte-li uši, je mi toho velmi líto.

Bojoval jsem z nejsvětějšího přesvědčení s nasazením života za program komunistické Internacionály. Pane Beuer, můžete mi však dokázati, že jste se zasadil jen jedenkrát takovým způsobem o svou myšlenku, že jste za svou ideu jedenkrát dal v šanc svůj život? (Hluk. - Místopředseda dr. Markovič zvoní.) Jen kdyby se srovnávala vaše slova s vašimi činy... (Hluk.) Zde přichází k platnosti jednotná fronta, zde drží sociální demokraté dohromady s komunisty, když jde o poslance sudetskoněmecké strany. (Výkřiky.) Ale pane Beuer, musím vám již připomenouti, abyste srovnal svoje činy se svými slovy. Nebudete přece asi míniti dny, kdy jste bojoval pro proletářskou revoluci, když jste ještě konal služby vojenského rasa jako císařský a královský nadporučík. (Potlesk, veselost, hluk.)

Tehdy, když jste konal své rekovné činy pro rakouskou dynastii habsburského domu. (Hluk.) Pane Beuer, proč zde nezůstanete, proč odtud utíkáte? (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké i komunistické strany.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím pána posl. Sandnera o kľud. (Výkřiky posl. dr. Köllnera a Katze.)

Volám pána posl. dr. Köllnera k poriadku. (Výkřiky posl. Katze.)

Pána posl. Katza prosím, aby zachoval kľud. (Výkřiky posl. Katze.) Prosím pána posl. Katza znovu o kľud.

Posl. Hollube (pokračuje): Již před deseti lety byla vaše sláva z vaší činnosti v liberecké oblasti veřejně pranýřována. Pane Beuer, konstatuji, že jste tehdy nebyl člověkem, jenž by se mohl někomu postaviti jako bojovník, neopustil jste řečnickou tribunu s vypjatou hrdinnou hrudí, nýbrž sestoupil jste s řečnické tribuny jako ztroskotaný vrak, abych použil tohoto námořnického výrazu. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Výkřiky posl. Katze a dr. Peterse.) Pána posl. Katza prosím po tretie, aby zachoval kľud. (Výkřiky.)

Prosím pána rečníka, aby pokračoval.

Posl. Hollube (pokračuje): Když se pan Beuer tak snažně namáhá, aby vyhrabal moje trestné činy z roku 1922, které se staly čistě v politické službě, a oznámil je tisku, táži se vás (obrácen k poslanci Beuerovi), proč nemluvíte o rozsudcích, které mám v kapse, o rozsudku na čtyři týdny vězení, které jsem dostal r. 1932. (Hluk.) Proč zatajujete tento trest, či věříte, že je možno změniti i tento trest v kriminální? (Hluk.) Umíte vysloviti obvinění, ale jste příliš zbabělý, abyste vyslyšel protivníka. To je to nejpodlejší z vaší demagogie. (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Výkřiky.)

Posl. Hollube (pokračuje): Umíte obviňovati, ale nejste muži, kteří přijímají také odpovědi. (Německé výkřiky: To zamezujete takovými výtržnostmi! - Výkřiky posl. Sandnera, dr. Peterse, Katze, Beuera.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud. (Výkřiky posl. dr. Köllnera.) Volám pána posl. dr. Köllnera po druhé k poriadku.

Posl. Hollube (pokračuje): Zdá se, jako by posl. Beuer měl vyslovený zájem o starožitnosti. Pro to máte zájem, ale o věcech novějšího data nevíte nic. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud. Prosím pána posl. Katza, aby zachoval kľud.

Posl. Hollube (pokračuje): Chtěl bych rád panu Beuerovi připomenouti podzim, říjnové a listopadové dny 1932, kdy byl rozpuštěn Svaz sovětských přátel, když jsem tenkrát byl odsouzen jako proletář ve službě pro komunistickou stranu. (Hluk.) Tu jste příliš zbabělý, abyste to vypočetl, nebo se soužíte, mluvím-li o těchto věcech? Proč jste to zamlčel? Kdo má odvahu pomlouvati lidi, musí také míti čest, aby se přiznal k pravdě. K tomu jste však neměl nikdy chuti.

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím pána rečníka, aby skončil. Jeho rečnícka lehota už uplynula.

Posl. Hollube (pokračuje): Nezmínil jste se úmyslně o tomto trestu, poněvadž se stydíte objasniti sněmovně také v tomto případě, jaké nehorázné pomluvy jste se vůči mně dopustil. (Hluk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím o kľud.

Posl. Hollube (pokračuje): Ale vám, Čechům, Slovákům a Maďarům, říkám: Rozdrťte bolševismus a zachraňte svůj národ. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců. - Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ďalej má slovo pán posl. Beuer.

Posl. Beuer [německy]: Slavná sněmovno!

Posl. Hollube zahájil své vývody tím, že protestoval proti scénám zde v této sněmovně, které jsou přímo s jeho jménem spojeny. Nikdy by nebylo došlo k těmto scénám, kdyby sudetskoněmecká strana, jejíž vůdce teprve před několika dny opět mluvil o "čistotě a čistotnosti v politice", se neodvážila na vedoucí místa postaviti lidi, kteří byli již nejen soudně, nýbrž také mravně a politicky před celou veřejností odsouzeni. (Německé výkřiky: Vámi!) Konstatuji zde: Posl. Hollube nevysvětlil zde ani případ své krádeže (Hluk.), ani nezaujal opravdu stanoviska k druhému případu Hollubeho, který se nyní projednává. Opustil tribunu jako již dříve trestaný zloděj a pomlouvač, který bude co nejdříve potrestán.

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Volám pána rečníka pre tento výraz k poriadku.

Posl. Beuer (pokračuje): Pan Hollube zde odkázal na shromáždění, které se prý konalo již před rokem. Prohlašuji zde: Nevím nic o tomto shromáždění, neslyšel jsem nikdy ani jediného slova o tomto shromáždění. Kdybych se byl býval o tom dověděl, byl bych už tenkrát podal proti Hollubemu žalobu pro urážku na cti. Hollube odkázal zde na svou takřka revoluční minulost a pokusil se tím objasniti černou skvrnu na svém trestním rejstříku, že se pokusil učiniti z této krádeže hrdinný revoluční čin. (Výkřiky.) Kdyby byl stál Hollube tenkrát před soudem pro revoluční jednání, nebyl by býval odsouzen pro krádež, nýbrž pro porušení veřejného míru, pro vzpouru, pro úklad proti německé republice. Kdyby bylo šlo o politický delikt, byl by býval Hollube již před mnohými lety amnestován.

V právním posudku, který jsme si opatřili od jednoho z berlínských advokátů, bylo výslovně ryze právnickými argumenty dokázáno, že podkladem deliktu pana Hollubeho nebyly politické, nýbrž nečestné motivy. Kromě toho jest známou věcí, že v roce 1922, kdy byl pan Hollube pro krádež v Dortmundě odsouzen, již se neprováděly procesy z Kappova puče. (Výkřiky.) Ostatně jsme důkladně prohlédli listiny všech těch, kteří byli tehdy odsouzeni pro účast v revolučních bojích, ale nenašli jsme mezi nimi jméno Hollube. Jedno jest jisté: kdyby byl býval poslanec Hollube opravdu tím "Spartakistou" a "bojovníkem na barikádách", za kterého se vydává, nebyl by promeškal v naší straně, jejímž členem přechodně byl, mluviti o tom a chlubiti se tímto hrdinným revolučním činem. Po celé trvání svého členství v naší straně, z které Hollube neodešel dobrovolně, nýbrž byl vyhozen... (Posl. Hollube [německy]: To je lež!)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Volám pána posl. Hollube pre tento výrok k poriadku.

Posl. Beuer (pokračuje):...po celou tuto dobu si Hollube ani jedenkrát nevzpomněl na svou "revoluční minulost" a byl by to docela jistě udělal, protože zkusil všechno možné, aby hrál v naší straně významný politický úkol. Konečně vzpomněl pan Hollube, aby nás odvrátil od své vlastní věci, na mou tak zvanou "vojenskou minulost", při čemž mne také bez poplatků povýšil na nadporučíka, kterým jsem vůbec nebyl. (Posl. Hollube [německy]: Ale byl jste předsedou buršáckého studentského sdružení!) Ano, jako 17letý!

Mohu se odvolati na to, že tato věc byla již r. 1923 projednána před celou veřejností při procesu pro urážku na cti, který jsem sám zahájil. Ani jeden ze svědků, kteří byli vaší předchůdkyní, německou stranou nacionální, v souvislosti s nečestným počínáním proti mně vedeni, nemohl proti mně vznésti výčitku skutečného špatného nakládání s vojáky, a tato skutečnost byla také výslovně v soudním rozhodnutí zjištěna. Ale právě sudetskoněmecká strana má nejmenší právo vzpomínati na moji tak zvanou "vojenskou minulost". Ještě koncem r. 1918 jsem si vyvodil ze strašných zážitků světové války jediné možný, jediné správný důsledek tím, že jsem se připojil k socialistickému hnutí dělníků a že bojuji od té doby proti válce, proti opakování tohoto zločinu války a pro mír. Ale jak je to s vámi, pánové ze sudetsko-německé strany? Jaké důsledky jste si vy vlastně vyvodili z tak zvané "ocelové lázně národů", ke které tehdy tak oduševněně vyzývali vaši političtí otcové a dědové, páni Wolf, Heine, Teufel a společníci? Vždyť je to vaše strana, která dnes při každé příležitosti uvádí ducha zákopů z poslední světové války. Vždyť je to vaše strana, v jejíchž řadách jsou váleční štváči. Vždyť je to vaše strana, která se chlubí členstvím německých záložních důstojníků. Ve vašich řadách jsou však nejen němečtí záložní důstojníci, nýbrž také sta bývalých aktivních důstojníků cís. a král. armády, ba ve vašem hlavním vedení a v senátním klubu jsou dokonce bývalí majorové a hejtmané. Když se již vzpomíná na "vojenskou minulost", obraťte se tedy laskavě na vlastní řady, tam sedí váleční štváči, tam sedí skuteční vojenští rasové, bývalí, ale také budoucí rasové vojáků, kteří s netrpělivostí čekají na to, až jim dá vypuknutí války příležitost vykonávati své krvavé řemeslo. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ráčte zachovať kľud.

Posl. Beuer (pokračuje): Sudetskoněmecká strana nemá práva, aby vystupovala jako soudce politických mravů zde v této sněmovně. (Výkřiky posl. Schenka.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Prosím pána posl. Schenka, aby zachoval kľud.

Posl. Beuer (pokračuje): Vy jste vinni, že dochází k takovým scénám. Sudetskoněmecká strana vyšla z těchto rozprav jako vyřízená politicky a mravně. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu pánu zpravodajcovi posl. Dlouhému.

Zpravodaj posl. Dlouhý: Slavná sněmovno! Pan posl. Hollube ve svém výkladu se téměř nedotkl záležitosti, pro niž byl žalován, tudíž nemohu míti k tomu poznámek. Doporučuji slavné sněmovně, aby usnesení imunitního výboru schválila a posl. Hollube vydala. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Budeme hlasovať.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby posl. snemovňa svolila k trest. stíhaniu posl. Hollube.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech zdvihne ruku. (Děje se.)

To je väčšina. Tým posl. snemovňa usniesla sa svoliť k trest. stíhaniu posl. Hollube.

Tým je vybavený 5. odstavec poriadku.

Pristúpime k prejadnávaniu ďalšieho odstavca, ktorým je:

6.

Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Brandýse n. L. v trest. veci posl. Bergmanna (tlač 111).

Zpravodajcom je p. posl. Lichner. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa! Súkromný žalobca Jaroslav Hovorka žaluje posl. Bergmanna pre ublíženie na cti pomluvou, ktorej sa týž mal dopustiť ako starosta mesta Brandýsa n. L. vo verejnej vyhláške.

Vzhľadom k tomu, že posl. Bergmann vydal uvedenú vyhlášku za cieľom čiste informatívnym, nemieniac nijako ublížiť na cti súkromnému žalobcovi, a poneváč vec nieje takého rázu, aby odôvodňovala rušenie obžalovaného vo výkone poslaneckého mandátu, usniesol sa imunitný výbor navrhnúť posl. snemovni, aby posl. Bergmanna k trestnému stihaniu nevydala.

Prosím slávnu snemovňu, aby tento návrh imunitného výboru schválila. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá a pristúpime ku hlasovaniu.

Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného, aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl. Bergmanna.

Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu súhlasí, nech zdvihne ruku. (Děje se.)

To je väčšina. Tým posl. snemovňa usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl. Bergmanna.

Tým je vybavený 6. odstavec poriadku.

Pristúpíme k prejadnávaniu ďalšieho odstavca, ktorým je:

7.

Doplňovacia voľba člena Stáleho výboru podľa §u 54 ústavnej listiny.

Smrťou člena Stáleho výboru Bohumíra Bradáča uprázdnilo sa miesto člena Stáleho výboru.

Podľa odst. 4 citovaného paragrafu vykoná sa za ubudnutého člena voľba doplňovacia na zbývajúcu časť funkčného obdobia Stáleho výboru. Pri tom novo zvolený musí náležať tejže skupine ako člen ubudlý, iba že by skupina táto odoprela volieb sa účastniť alebo kandidáta nenavrhla.

Na podanej kandidátnej listine tej istej skupiny navrhnutý je za člena Stáleho výboru poslanec Malypetr.

Pristúpime tedy k voľbe, ktorú pre zjednodušenie dám podľa §u 61 jedn. poriadku previesť zdvihnutím ruky. (Námitek nebylo.)

Námietok niet.

Kto tedy súhlasí, aby členom Stáleho výboru bol zvolený posl. Malypetr, nech zdvihne ruku! (Děje se.)

To je väčšina. Posl. Malypetr je zvolený členom Stáleho výboru.

Tým je vybavený posledný odstavec poriadku.

Pred ukončením schôdze ešte sdeľujem:

K definitívnym voľbám miestopredsedov, zapisovaťelov a poriadateľov, vykonaným v 10. schôdzi snemovne dňa 6. novembra t. r., sdeľujem, že dodatočným prehlásením prijali voľbu aj tí zvolení, ktorí po voľbe samotnej prijatie funkcie neprehlásili.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi na dnešní den posl. Kosik, Borkaňuk, Schmidke.

Omluvil se

nemocí posl. Kliment.

Došel dotaz

posl. Otáhala ministru železnic o ustanovování železničních zaměstnanců definitivními (č. D 31-IV).

Místopředseda dr. Markovič oznámil, že předsednictvo se usneslo, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Schůze skončena v 11 hod. 25 min. dopol.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP