Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

1613.

Interpelace:

I. posl. dr. Polyáka a druhov min. zemědělstva a min. obchodu o výseku mäsa roľníkmi

z vlastnej produkcie,

II. posl. dr. Polyáka a druhov min. financií o nezachovaniu úradnej tajnosti o podaných daňových priznaniach, III. posl. Čuříka a druhů min. financí o zamýšleném zvýšení daně z obratu, IV. posl. dra Törkölya a druhov min. financií vo veci stanovenia základu dane dôchodovej

pre zemedelské hospodárstva na Slovensku, V. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky, Fialy a druhů vládě o docílení úspor na státních

dodávkách, VI. posl. Dubického, dr. Staňka, Mašaty, Berana a druhů vládě o postupu církevních úřadů

při provádění jazykového zákona, VII. posl. Mojtu a druhov min. školstva a nár. osvety o nesprávnom prevádzaní zák. článku

XXXVIII/1868,

VIII. posl. Danihela a druhov min. školstva a nár. osvěty o definitívnom obsadzovania miest riaditeľov štát. meštianskej školy chlapčenskej a dievčenskej na Grösslingovej ulici v Bratislave,

IX. posl. Čuříka u druhů min. obchodu a min. financí o zamýšleném zvýšení daně obratové u textilií a o paušalování této daně,

X. posl. Čuříka a druhů min. veřejných prací a min. zemědělství o požadavcích vodohospodářského svazu pro povodí řeky Odry,

XI. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. financí o činnosti daňových revisních komisí,

XII. posl. Krebse a druhů min. vnitru, že různé okresní úřady a policejní komisařství nezákonitě potrestaly množství státních občanů podle císařského nařízení ze dne 26. února 1917, čís. 79 ř. z..

XIII. posl. Töröka a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o svévolném postupu policie v Mukačevě,

XIV. posl. Barši, Jurana a soudr. min. vnitra o vypovězení Řehoře Zástavného a jeho vyvezení do Polska,

XV. posl. dr. Schollicha a druhů min. sociální péče, jak se pracuje u Všeobecného pensijního

ústavu v Brně.

XVI. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o spolku pro péči o nezaměstnané v Brně, XVII. posl. Geyera a druhů min. financí o přidělování společníků trafikantům válečným po-

škozencům,

XVIII. posl. dr. Ivánku, Lišku, Teplanského, dr. Ravasza a druhov min. financií vo veci vidovania vysvědčení o pôvodu tovaru do Polska čsl. pohraničnými colnými úradmi.

III. volební období.

5. zasedání.

1613/I.

Interpelácia

poslanca dr. Polyáka a druhov

ministrovi zemedelstva a ministrovi obchodu

o výseku mäsa roľníkmi z vlastnej produkcie.

V poslednom čase poklesly ceny dobytka tak hlboko, že nekryjú ani výrobných nákladov kdežto ceny mäsa sú stále nepomerne vvsoké Za takýchto okolností nútení sú najmä drobili roľníci, ktorým je chov dobytka hlavným oborom výrobným a hlavným zdrojom príjmu, siahnuť k svojpomoci tým, že porážajú svoj dobytok a vysekávaju mäso. - Je samozrejmé, že mäsiari a údenári s nevľúdnym okom pozerajú na túto konkurenciu a vidia v nej skrátenie svojho živnostenského oprávnenia. -

Na predložené sťažnosti vydal potom krajinský úrad v Bratislave obežník z 29. augusta 193 l, čís. 147088, o výseku mäsa roľníkmi a svojím nesprávnym výkladom ustanovenia §u 251, bod. odst. 2, lit. a), živn. zákona z 10. októbra 1924. čis. 259 Sb. z. a n., vzbudil v radoch roľníckych pochopiteľný rozruch a nepokoj, keďže sa tým upiera roľníkom právo k provodzovaniu vedľajšej živnosti zemědelskej, ktoré im citovaný zákon zjavne poskytuje jako zvláštnu výhodu. - Proti tomuto obežníku protestovaly už denná i odborná tlač, odborové spolky, ba i verejnoprávna korporácia roľnícka: Zemedelská rada pre SIovensko a poukazujúc na jeho formálne a materiálne vady, žiadaly jeho odvolanie. - Obežník tento dosial odvolaný nebol a následkom toho ostáva naprostá neistota okolo otázky, či sú roľníci podľa platného právneho poriadku oprávnení prevádzať samostatný výsek masa z dobytka vlastného dochovu, alebo nie. - Vysvetlenie Krajinského úradu o tejto dôležitej otázke zrejme odporuje zákonu a treba ho teda odmietnuť - Ustanovenie cit. zákona, že zemedelská a lesná produkcia a jej vedlajšie živnosti, nakoľko sa tieto vedlajšie živnosti čo do hlavnej veci zabývajú spracovaním vlastných výrobkov, nepodliehajú živnostenskému zákonu, je jasné a jedine správna interpretácia jeho je tá, ktorá odpovedá intencii samého zákona a praxi a ktorú zastávajú príslušné odborové organizácie, Zemedelská rada pre Slovensko a vynikajúci odborníci, t. j. že roľník je oprávnený prevádzať výsek masa z dobytka vlastného závodu zemedelského, ak ho prevádza sám, alebo pomocou zamestnancov svojho zemedelského závodu a bez zvláštnych zariadení výseku mäsa výhradne slúžiacich. -

Tážeme sa preto pána ministra zemedelstva. poťažne pána ministra obchodu:

1. Či je im horeuvedený obežník Krajinského úradu v Bratislave, obmedzujúci výsek masa z vlastnej produkcie, známy a

2. či sú ochotní učiniť opatrenie v tom smere, aby onen obežník bol vyzdvihnutý z platnosti, poťažne, aby otázka výseku masa roľníkmi bola náležite vysvetlená a aby tak zamedzená bola krivda, hroziaca roľníckemu stavu z nesprávneho výkladu zákonného ustanovenia?

Praha, dňa 28. januára 1932.

Dr. Polyák,

Hlinka, Grebáč-Orlov, Slušný, Galovič, dr. Luschka, Fritscher, dr. Petersilka, Scharnagl, dr. Tiso, Suroviak, Šalát, Čuřík, Sivák, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, dr. Labaj, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Pružinský, dr. Ravasz.

1613/II.

Interpelácia

poslanca dr. Polyáka a druhov ministrovi financií

o nezachovaniu úradnej tajnosti o podaných daňových priznaniach.

§ 199 zákona o priznanie daní č. 76 z roku 1927 uloží finančným úradom tajnosť o obsahu daňových priznaní. - Maloroľník obrábajúc svoje pole so svojou rodinou, prizná obyčajne za prácu svojej rodiny paušálnu odpočítateľnú režijnú položku. -

Okresné nemocenské poisťovne na Slovensku odvolávajúc sa na výnos generálneho finančného riaditeľstva v Bratislave, IV-4297/30, zo dňa 2. septembra 1930, nútia finančné úrady sdeľiť im údaje podaných priznaní a žiadajú roľníkov o špecifikáciu paušálnej rodinnej réžie a žiadajú roľníkov zaplatiť sociálne príspevky za prácu vlastnej rodiny. -

Pýtanie sa pána ministra financií

1. Či vie o horespomenutom výnose generálneho finančného riaditeľstva, ktorým sa finančným úradom porušenie zákonnej tajnosti priamo ukladá. -

2. Či vie o tom, že taký postup veľmi zle účinkuje na ochotu maloroľníkov, aby podávali daňové priznanie. -

3. Čo mieni podniknúť pán minister v tejto otázke?

Praha, dňa 26. januára 1932

Dr. Polyák,

Hlinka, Slušný, Galovič, Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, dr. Labaj, Sivák, dr. Ravasz, dr. Pružinský, Onderčo, Mojto, dr. Mederlý, Grebáč-Orlov, dr. Tiso, Suroviak, Šalát, Fritscher, dr. Petersilka, Zajiček, Oehlinger.

1613/III.

Interpelace

poslance Čuříka a druhů

ministru financí o zamýšleném zvýšení daně z obratu.

Obdržel jsem následující připiš podepsaný celou řadou organisací a společenstev v Líšni u Brna:

Na novinářské zprávy, ohlašující úmysl zvýšení daně obratové, svolala všechna živnostenská společenstva s obchodním grémiem v Líšni na den 10. ledna 1932 protestní schůzi, která, pojednavši o hospodářské situaci svého členstva, usnesla se vystoupiti zavčas proti všem podobným úmyslům.

Při panujícím kursu, kdy většina břemen státních, zemských, okresních, obecních, sociálních a jiných uvalena je téměř výhradně na bedra středních vrstev, chovají tyto vážné obavy z přiostření dnešní hospodářské mizérie dalším zvyšováním břemen. Daň z obratu, zavedená jenom přechodně, stává se den ze dne nesnesitelnější, neboť je namnoze odváděna pouze z kapes drobných podnikatelů a ne zákaznictva. Právo podnikatele připočísti si tuto daň v účtu je proveditelné jenom v teorii, nikoliv však v praktickém životě.

Živnostnictvo a obchodnictvo, postižené touto nejnespravedlivější daní, volá již několik let po jejím zrušení a stále je mu slibována její novelisace. Dovídá-li se dnes Živnostnictvo a obchodnictvo, že má býti naopak zvýšena, tu je pochopitelné, že je nanejvýš pobouřeno a že se tomuto bude brániti. Pobouření je tím živelnější, že Živnostnictvo už pod různými břemeny klesá.

Poukazujeme proto v zájmu veřejného klidu a pokoje na stav a náladu našeho členstva a protestujeme co nejrozhodněji proti všem podobným úmyslům a žádáme, aby daň tato byla nejdříve ve všech směrech paušalizována.

Za:

Společenstvo obuvníků, krejčí a připojených

řemesel pro Líšeň a okolí v Líšni:

Andrle Ondřej, předseda.

Společenstvo příbuzných živností stavebních

pro Líšeň a okolí: Pavel Butora, t. č. předseda.

Společenstvo řezníků, pekařů a připoj. řemesel

pro Líšeň a okolí v Líšni. Založeno r. 1888.

Suchý Jan, t. č. předseda.

Sdružení čsl. strany živnostensko-obchodní

středostavovské pro Líšeň a okolí:

Štěpánek Tomáš, t. č. předseda.

Odborový svaz trhovců a podomních obchodníků v Československé republice se sídlem v Praze.

Odbočka Líšeň a okolí: Dominik Bělina, t. č. předseda.

Obchodní grémium pro Líšeň a okolí v Líšni: Juránek, starosta.

Organisaci čsl. národní demokracie v Líšni, odbor živnosten. -obchodní:

Daněk Jan, předseda.

Lidovou jednotu československé strany lidové

v Líšni: Method Hošek, předseda.

Politickou organisaci čsl. strany národně-

socialistické v Líšni: Frant. Neumann, důvěrník.

Politickou organisaci čsl. strany křesťanskosociální v Líšni:

Flek Jan, předseda.

I táže se podepsaný:

1. Zakládají se na pravdě podobné zprávy o zamýšleném zvýšení daně z obratu?

2. Je pan ministr financí ochoten dáti prohlášení, které by uklidnilo beztak nespokojené a v dnešní těžké situaci špatně postavené maloživnostníky, maloobchodníky a trhovce?

3. Je možno spoléhati spíše na snížení této obratové daně?

V Praze, dne 2. února 1932.

Čuřík,

Hlinka, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, GrebáčOrlov, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, dr. Tiso, Oehlinger, Bobek, Fritscher, dr. Petersilka.

1613/IV. (překlad).

Interpelácia

poslanca dr. Törkölya a druhov ministrovi financií

vo veci stanovenia základu dane dôcho-

dovej pre zemedelské hospodárstva

na Slovensku.

Generálne finančné riaditeľstvo na Slovensku práve vydalo svojim finančným expozitúram inštrukcie, akou sumou stanovilo pre r. 1931 výnos z katastrálneho jutra ako základ vyrubovania dane dôchodovej.

Vo smysle týchto inštrukcií má výnos katastrálneho jutra tam, kde v r. 1930 činil 815. - Kč, stanovený byť pre r. 1931 610. - Kč, a tedy sumou oproti predchádzajúcemu roku len o 1/4 nižšou, ač je obecne známe, že výnos pôdy v r. 1931 oproti r. 1930 bol o 3/4 nižší a nie o 1/4, ba vo veľa obciach boly výsledky úrody ešte horšie.

Je obecne známe i to, že cena dobytka v r. 1931 klesla oproti roku predchádzajúcemu o 50%, stav bravčového dobytka je vo väčšine obcí naprosto vypustošený a tedy i výnos z chovu dobytka v r. 1931 zaostáva značne pod 50%.

Naproti tomu ceny zemedelských potrieb vôbec neklesly, ceny hospodárskych strojov, hospodárskeho náčinia, železa, umelých hnojív, dobytčej soli držia i dnes ešte tam, kde boly v rokoch minulých a tak výrobné náklady sa vôbec nezmenšily, prez to, že výsledky úrody poklesly na minimum. A preto stanovenie tohoto základu dane dôchodovej generálnym finančným riaditeľstvom na Slovensku znamená veľkú újmu pre zemedeľstvo a privádza zemedeľstvo, ktoré sa ocíta v situácii katastrofálnej, do pomerov ešte ťažších, jestliže daň dôchodová bude vo smysle týchto inštrukcií prísne vyrubovaná a vymáhaná.

Avšak krivdivé sú tieto inštrukcie i preto, lebo z takto stanoveného paušálneho výnosu katastrálneho jutra nepripúšťajú srážku nákladov, ktoré majú byť podľa zákona srazené a ktorých sa užíva k nabývaniu, udržovaniu a zaisteniu výnosu, nepripúšťajú srážku skutočne zaplatených ročných daní. prémií na požiarové poistenie, príspevkov pokladniam delníckeho poistenia, príspevkov na poistenie proti úrazu, nepripúšťa uplatňovať zákonom zaistené výhody týkajúce sa viacčlenných rodín, nepripúšťa činiť rozdiel medzi dôchody domácností menej zabremenených a domácností viac zabremenených, ale podľa nich musí byť predpísaná paušálna hodnota u každého stejne « bez akejkoľvek srážky vzatá za základ dane dôchodovej.

Tážeme sa preto pána ministra financií:

1. Či sú vám známe tieto inštrukcie generálneho finančného riaditeľstva na Slovensku, ktorými je gazdovské obecenstvo poškodené?

2. Či ste ochotný naliehavo uložiť generálnemu finančnému riaditeľstvu na Slovensku, aby tieto svoje inštrukcie súrne odvolalo a aby paušálne sumy brané za základ dane dôchodovej snížilo najmenej o 50% oproti roku minulému?

3. Či ste ochotný ihneď uložiť všetkým finančným expozitúram, aby všetky náklady, ktoré podľa zákona majú byť srazené a slúžia k nabývaniu, udržovaniu a zaisteniu výnosu, ďalej ročné dane skutočne zaplatené, príspevky na nemocenské, starobné a invalidné poistenie, príspevky na úrazové poistenie a prémie na požiarové poistenie pri určení základu dane dôchodovej zo stanovených paušálnych hodnôt srazily a aby výhoda vzťahujúca sa na viacčlenné rodiny bola v každom prípade vo smysle zákona zaistená?

4. A keďže priznávky k dani dôchodovej sa práve podávajú a za krátko dôjde k vyrubeniu dane dôchodovej a tedy vec je veľmi naliehavá, - či ste ochotný v tejto veci ihneď zakročiť?

V Prahe, dňa 27. januára 1932.

Dr. Törköly,

Nitsch, Dobránsky, Hokky, Fedor, Eckert, inž. Jung, Prause, dr. Keibl, Geyer, Horpynka,

Krebs, Simm, inž. Kallina, Knirsch, Stenzl, Kur-

ťak, dr. Szüllo, dr. Jabloniczky, dr. Holota,

Szentiványi.

1613/V.

Interpelace

poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného, Boh. Procházky, Č. Fialy a druhů

vláde

o docílení úspor na státních dodávkach.

Vláda zahájila provádění různých úspor ve státním rozpočtu pro rok 1932, v prvé řadě na vydáních osobních.

Ponévadž lze docíliti značných úspor na vydáních vecných, zejména na státních dodávkach, doporučovalo by se zverejnení všech státních dodávek, aby mohlo býti verejností kontrolováno, zdá statní dodávky zadávají se za nejnižší ceny při dobré jakosti hmot. -

Ve Spojených státech amerických vydáva se každoročné státem katalóg všech státních a verejných dodávek, v némž se uveřejňují jména firem, které verejné dodávky obdržely, zadávací cena a množství státem objednávaných hmot,

i staveb verejných atd. - Tento katalóg je verejnou publikací, každému prístupnou a lze tudíž veškeré verejné dodávky kontrolovati a docíluje se tím na nich značných úspor.

Podepsaní se domnívají, že tento způsob zverejnení dodávek mohl by se osvědčiti i v našem štáte a proto se táží:

Je-li vláda ochotná o tomto námetu uvažovali a sděliti podepsaným, čo v tomto smeru zařídila, aneb hodlá učiniti.

V P r a z e, dne 4. února 1932.

Bergmann, Tučný, B. Procházka, Fiala,

Sladký, Langr, Zeminová, dr. Stránský, Jos. Tů-

ma, dr. Moudrý, Richter, inž. Záhorský, Špatný,

Šmejcová, Hatina, Tykal, Solfronk, Netolický,

Hrušovský, Mikuláš, Malý, Lanc, Šeba.

1613/VI.

Interpelace

poslanců Jana Dubického, dr. Fr. Staňka, Fr. Mašaty, Rud. Berana a druhů

vládě

o postupu církevních úřadů při provádění jazykového zákona.

V obvodu ředitelství státních lesů a statků v Liberci došlo v posledních letech k rozporům mezi některými farními úřady a úřady patronátními ohledně užívání státního jazyka při vzájemném úřadování, takže jmenované ředitelství bylo nuceno vydati výnos ze dne 12. července 1929, č. 3481-6-1929 a č. 3171-6-1929, jímž bylo nařízeno, aby všechna podání na patronátní úřad v Zákupech byla činěna ve státním jazyku.

Proti tomuto výnosu podali stížnost: Rudolf Bergmann, děkan ve Cvikově, podáním z 11. září 1929, č. 1075, W. Rösler, farář v Dobranově, podáním z 23. září 1929, č. 295 a dr. František Gerbl, farář v Brenné z 23. září 1929, č. 139. Těmto stížnostem ministerstvo zemědělství nevyhovělo z těchto důvodů:

Ustanovení § 2. jazykového zákona č. 122/20 Sb. z. a n., která tvoří výjimku ze zásad obsažených v § 1. tohoto zákona, platí podle výslovného ustanovení zákona toliko pro soudy, úřady a orgány republiky, nikoliv též, na rozdíl od § 1., pro státní ústavy a podniky.

Jelikož státní lesy a statky byly prohlášeny vl nař. č. 206/24 Sb. z. a n. výslovně za »podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření«, je nepochybno, že pro jejich správní orgány předpisy § 2 jazyk, zákona neplatí (viz též nálezy nejvyššího správního soudu z 16. září 1924, č. 15755, 7 24. října 1925, č. 19978/25 a j. ). Jsou tedy oprávněny a povinny přijímati podaní stran sepsaná pouze v jazyku státním a vyřizovati je toliko v tomto jazyku

Podle tohoto rozhodnutí ministerstva zemědělství postupují v záležitostech patronátních jednotlivé správ v státních lesů a statků v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Liberci.

Toto stanovisko nechtějí však uznati některé farní úřady, které raději přestaly korespondovati s patronátními úřady, opírajíce se o stanovisko biskupské konsistoře v Litoměřicích, uvedené v přípisu ze dne 31. prosince 1931, č 10478, zaslaném ředitelství státních lesů a statků v Liberci, v němž se uvádí:

» Abychom mohli k výnosu ministerstva zemědělství ze dne 1. července 1931, č. j. 47. 047 / V/ 16/ 1931, zaujati stanovisko, žádáme, aby nám byl týž laskavě zaslán. Podotýkáme předem, že jak ministerstvo zemědělství, tak P. T ředitelství vycházelo z mylného předpokladu, že správa státních lesů a statků v X. Y. je totožná s patronátním úřadem tamtéž. Zemský úřad, jak P. T. ředitelství jest již známo, sdělil již ministerstvu zemědělství správné označení a tím správný poměr mezi: Patronátním úřadem při správě státních lesů a statků a správou lesů a statků. Patronátní úřady jsou pouze správní jednotkou církevního jmění toho kterého territoria a jsou zákonně koordinovány farním úřadům a ve své působnosti podřízeny církevním státním úřadům. Tento poměr není jinak dotčen okolností, zdali majitel patronátem zatížené nemovitosti je stát, či osoba soukromá, ať laická, ať duchovní. Pokud platí jazykový zákon dle § 2., č. 122/1920, nelze ani biskupské konsistoři ničeho měniti na dosavadním způsobu vyřizování jinojazyčných podání a nemůže také podřízené farní

úřady dotyčných jazykových okresů nutiti, aby se nedovolávaly cit. zákonného ustanovení, jehož dbají ostatně i statní úřady. Jestliže patronátní úřady při státních správách lesů a statků budou nadále odmítati v těchto případech podání sepsaná v jazyku jiném než státním, berou na sebe celou zodpovědnost za důsledky, event. poškozování zájmů, jež mají hájiti. Jinak ovšem obrátí se farní úřady dle svého práva na okresní úřady. Proti vedení účetnictví kostelního v jazyku státním nenamítá ovšem biskupská konsistoř ničeho. Ze zákonného poměru úplné rovnosti mezi patronátním a farním úřadem plyne dále, že nelze patronátním úřadům dávati farním úřadům příkazy, tím méně v církevních aneb podobných záležitostech. Upozorňujeme ku př., že konaní bohoslužeb o památných statuích dnech je vnitřní záležitostí církve, jež nejsouc ve svém poslání vázána nějakou státní formou, dá vždy Bohu co je Božího a státu co jeho jest. Farní úřady vyzdobí proto z loyálního svého přesvědčení a dle zákona farní budovy (úřad matriční), zvláště v památný den prohlášení samostatnosti čsl. republiky. Netřeba ujišťovati, že farní úřady vynasnaží se vždy, aby mezi oběma správami církevního jmění byla úplná shoda Biskupská konsistoř žádá jen P. T. ředitelství, aby dalo také patronátním úřadům v tom směru své pokyny. Poměry zvláště v severních Čechách nejsou tak snadné, aby bylo lze je rázem aneb násilím jinak utvářeti. «

Z uvedeného je zřejmo, že biskupská konsistoř v Litoměřicích nejen schvaluje, nýbrž přímo vybízí farní úřady, aby se správami státních lesů a statku ve věcech patronátních nekorespondovaly ve státním jazyku.

Zájem veřejný však vyžaduje toho, aby ve věci té zjednáno bylo jasno a aby státní jazyk byl náležitě respektován. K positivnímu výsledku lze dospěti jenom, když sporná otázka podle ustanovení § 7. jaz. zák. projedná se instančně, při čemž poslední slovo bude míti ev. Nejvyšší správní soud. Na cestu instanční mohla by se věc dostati - nepodali - li shora zmínění faráři stížnost ze zamítavého rozhodnutí ministerstva zemědělství - buď tak, že některá správa státních statků a lesů podá v konkrétním případě stížnost jazykovou na dotyčný farní úřad, v níž by žádala, aby farnímu úřadu bylo uloženo dopisovati jí v jazyku státním a v níž by argumentovala, že jako státní podnik není oprávněna přijímati podání v jiném jazyku než státním, z čehož pro farní úřad vyplývá povinnost přizpůsobiti se, nebo tak, že by si některý farní úřad stěžoval na správu státních statků a lesů a to - jak biskupská konsistoř v Litoměřicích naznačuje ve svém přípisu ze dne 31 prosince 1931, č. 10478 - u okresního úřadu, vykonávajícího s hlediska práv a patronátního v zastoupení státní správy kultové dozoř nad dotyčnou správou státních lesů a statku

Podepsaní se proto táží

1. Jsou vládě známy shora vylíčené neudržitelné poměry v jazykové praksi některých církevních úřadů v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Liberci?

2. Jaká opatření hodlá vláda podniknouti, by státní jazyk byl farními úřady ve zněmčeném území, jakož i biskupskou konsistoří v Litoměřicích náležitě respektován?

V Praze, dne 4. února 1932.

Dubický, dr. Staněk, Mašata, Beran,

Venci, Pozdílek, Stunda, Kaliňák, Petrovič, Teplanský, dr. Štefánek, Dorič, Skopal Procházka; Křemen, Bistřický, Zajíc, Haupt, dr. Černý, inž. Žílka, Pelíšek, dr. Zadina, Janček, Jan Tůma, Honzl, dr. Suchý, Chloupek, Ščerecký.

1613/VII.

Interpelácia

poslanca Františka Mojtu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o nesprávnom prevádzaní zák. článku XXXVIII/1868.

Referát ministerstva školstva a národnej osvety v Bratislave povoľujúc nové triedy pri cirkevných školách, upozorňuje školskú stolicu klauzulou, že s cirkevnú školu, respektíve triedy pri cirkevnej škole vzniklé po roku 1868 a udržované nákladom politickej obce, prichodí podkladať v smysle ustanovenia § 25., zák. čl. XXXVIII/1868, za školu charakteru obecného. (Výnos ref. min. šk. a n. o. zo dňa 3. decembra 1931, č. 60580, o rozšírení katolíckej školy v Hochštetne a výnos z tohože dňa, č. 60583, o rozšírení katolíckej školy v Zohore, a okrem týchto dvoch konkrétných mnohé analogické výnosy referátu. ) Pre tieto novozriadené triedy zriaďuje referát samostatné školské stolice obecné.

Týmito opatreniami školskej správy sa školstvo pedagogicko-didakticky, administratívne a finančne triešti, znehospodárňuje, zavádza sa do otázky judikatúrou už dávno rozhodnutej zmätok a právna neistota, vyvoláva sa nespokojnosť v občianstve, malým školským zákonom myslený rozvoji školstva na Slovensku sa umele zdržuje a podkopáva sa dôvera občianstva voči školskej správe.

í 25, hlava V., v interpelácii citovaného zákona znie:

1. Vôbec nepovažujú sa od týchto čias (od účinnosti tohoto zákona, poznámka interpelanta) za školy daktorého vierovyznania tie učebné ústavy, ktoré z majetku a dôchodkov obce vydržujú veškerí občania bez rozdielu vierovyznania.

2. Ohľadom už jestvujúcich škôl ale, ktoré vydržiavajú sa dosiaľ z majetku a dôchodkov obce, je ponechané na vôľu patričnej obci doterajší zvyk aj naďalej udržať, v takýchto prí-

padoch však podelí sa podpora medzi školami rozličných konfesií v spravodlivom pomere a nemôže byť odňatá škole ani jednej konfesie, kýmkoľvek nezruší sa aj školám ostatných konfesií.

Orgány štátnej školskej správy sú o správnom výklade tohoto §u alebo úplne neinformované, a ak áno, vtedy zmienenou praxou sledujú neprípustné tendencie politické.

Orgánmi štátnej školskej správy bol rozširovaný výnos bývalého uhorského ministerstva kultu a vyučovania z roku 1903, č. 22927/1903, ktorý v zásade súhlasí s hore zmieneným výkladom referátu min. šk. a n. o. Tento výnos bol však nálezom uhorskej kráľovskej Kurie zo dňa 12. februára 1904, č. 1511, a neskoršími rozhodnutiami tohože ministerstva zrušený. Kúria v citovanom náleze vypovedala, že keď politická obec novými triedami rozšírila ňou vydržiavanú cirkevnú školu, podporovala ju podľa § 25. odst. 2., zák. XXXVIII/1868, rozšírila ju tedy triedami charakteru cirkevného a nie obecného.

Uhorské ministerstvo kultu a vyučovania odvtedy postupovalo v smysle citovanej kuriálnej decízie a v konkrétnom prípade 13. júna 1913, č. 37952/1913, v dohode s ministrom vnútra rozhodlo, že politická obec ohľadom cirkevnej školy doteraz z majetku a dôchodkov obce vydržiavanej i teraz má právo tento zvyk aj naďalej udržať. Hovorí tam minister doslovne: »V budúcnosti chcem pokračovať, ako som to i dosiaľ robil, v smysle hore uvedeného výkladu § 25, zák. čl. XXXVIII/1868, proti výkladu, jako by konfesijné školy v daných prípadoch nemohly byť politickou obcou rozširované.

Podobne rozhodlo i býv. uh. ministerstvo vnútra 14. augusta 1915, č. 95775/1915 o rozšírení katolíckej školy v spišskej diecéze politickou obcou a usnesenie politickej obce potvrdilo s tým odôvodnením, že je to samozrejmé a zákonité pokračovanie aj v tom prípade, keby sa dotiaľ nebol vyvinul z toho právny zvyk.

Poukazujem ešte na tolerantnú prax referátu až do nedávnych čias. Na pr. V. postupnú triedu tej samej katolíckej školy v Zohore povolil výnosom z 30. apríla 1924, č. 53446, ako triedu charakteru cirkevného, hoci náklad s jej zriadením spojený znášala politická obec. Len v poslednom čase sleduje referát prax, ktorá nemá v zákone opory, ba mu zrovna odporuje. Menovite nemal by referát zavádzať zmätok v pomenovaní elementárnych pojmov, zamieňajúc pojem triedy s pojmom školy ako ústavu. Z celej štruktúry a nomenklatúry zákona XXXVIII/1868 je jasné, že v § 25, odst. 1., je vyslovený zákaz politickým obciam zriaďovať učebné ústavy charakteru konfesijného. Nadpis II. hlavy znie: Obor a právo zakladania národnoškolských učebných ústavov, nadpis III. hlavy znie: národnovychovávacie učebné ústavy založené konfesiami, nadpis IV. hlavy: o národnovychovávacích učebných ústavoch založených jednotlivcami a spolkami, nadpis hlavy VI.: národnovychovávacie učebné ústavy založené štátom, nadpis hlavy V. je len: obecné národné školy, ale z ostatných nadpisov je zrejmé, že ide tiež o národnovychovávacie učebné ústavy založené


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP