Úterý 26. března 1935

Přítomni:

Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Petrovič, Pik.

207 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bradáč, dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 24 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Zajičkovi, dr Mackovi, Eisenhamrovi, Petrovickému, Szentiványimu, Prokešovi, Skopalu, Procházkovi; na dnešní a zítřejší den posl. Bílkovi; na tento týden posl. Doričovi.

Omluvil se

nemocí posl. Knotek.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Polyák, Krosnář, Fedor.

Změny ve výborech.

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 21. března 1935 posl. Eisenhamra za posl. Špačka, dne 22. března 1935 posl. Špačka za posl. Eisenhamra.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Jurnečkovou za posl. Hummelhanse; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Hodinu - za posl. Köhlera.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Fr. Svobodu za posl. Hummelhanse; klub poslanců čsl. strany lidové posl. dr Nováka za posl. dr Noska; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 22. března 1935 posl. Eisenhamra za posl. Ježka, dne 23. března 1935 posl. Ježka za posl. Eisenhamra; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits -und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Windirsche.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Špačka za posl. dr Hajna.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Macouna za posl. Müllera.

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 23. března 1935, č. j. 5835/35 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o provádění mezinárodních plavebních úmluv, týkajících se Dunaje a Labe.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 21. března 1935, že senát projednal a přijal:

ve 293. a 294. schůzi dne 19. a 21. března 1935 osnovu zákona o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 1442-III sen. 1935),

ve 294. schůzi dne 21. března 1935 osnovu zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu (tisk 1451-III sen. 1935).

Došlé dotazy:

posl. Babela a Tylla ministru železnic o předčasném pensionování a propouštění protifašistických železničářů (č. D 1464-III);

posl. Polívku:

ministru školstva a nár. osvety vo veci žiadosti Jozefa Longauera a zarátanie služobné doby (č. D 1466-III);

ministru financií vo veci započítania válečných rokov J. Štubnovi (č. D 1465-III);

posl. Eisenhamra a druhov predsedovi vlády vo veci náhrady válečných škod spôsobených vo svetovej vojne v pohraničnej obci Zborov, okres Bardejov na Slovensku (č. D 1467-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2864, 2867, 2868, 2870.

Interpelace tisk 2852 (I až XIV).

Iniciativnímu výboru

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2862, 2863, 2865, 2866.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 364. schůzi sněmovny dne 21. března 1935 projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Vallo.

*

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního k vládnímu návrhu (tisk 2829), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, č. 21 Sb. z. a n. (tisk 2853).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Na pořadu jednání je zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o dodatkovém protokolu k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou (tisk 2853).

Tento protokol týká se prodloužení celních slev, které si vzájemně poskytly Československo a Polsko v obchodní smlouvě ze dne 10. února 1934 s platností do 31. prosince 1934. Navrhuje se zde prodloužení celních slev (poskytnutých Československu Polskem na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu a výrobky z celuloidu, jakož i slev poskytnutých Polsku Československem na kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty) do 30. června 1935. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Jelikož tento protokol hájí zájmy obou států, navrhuji jako zpravodaj výboru zahraničního, aby schvalovací usnesení bylo přijato ve znění navrženém zahraničním výborem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Slavná sněmovno! Výbor živn.-obchodní jednal ve schůzi dne 21. března 1935 o dodatkovém protokolu k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou, projevil souhlas s usnesením výboru zahraničního a doporučil dodatkový protokol k této úmluvě posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů zdravotnického, kulturního a rozpočtového o návrhu posl. Hummelhanse a soudr. (tisk 1916) na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu (tisk 2851).

Zpravodaji jsou: za výbor zdravotnický p. posl. Hummelhans, za výbor kulturní p. posl. Jaša, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zdravotnický, panu posl. Hummelhansovi.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! S radostí chápu se dnes slova, abych požádal slavnou sněmovnu o schválení osnovy zákona, jímž se zřizuje Tyršův státní tělovýchovný ústav. Je to snad trochu pozdě, ale ještě včas, aby napraveno bylo, co bylo opomenuto.

Od osamostatnění našeho státu bylo několik námětů na zřízení tělovýchovného ústavu a byl to zejména prof. dr Weigner, který se namáhal publikacemi i slovem (Hluk. - Předseda zvoní.), aby takovýto ústav byl zřízen. V poslední době se stále píše a mluví o výchově k brannosti a předvojenské výchově, ale béře se to za opačný konec. Nejdříve musíme míti ústav, ve kterém bychom vychovávali učitele tělocviku a cvičitele, aby jednak se stali dokonalými učiteli na všech našich školách a aby cvičitelé tělovýchovných a sportovních organisací mohli na tomto ústavě získati potřebné vědomosti a státi se dokonalými vychovateli naší mládeže v tělovýchovných organisacích. Když pak budeme míti takto organisovanou tělesnou výchovu naší mládeže a všeho členstva tělovýchovných a sportovních organisací, bude tím také učiněno zadost všeobecné přípravě k brannosti a postupně k předvojenské výchově, ovšem v dohodě se všemi tělovýchovnými a sportovními organisacemi. Tomu však musí předcházeti povinná tělesná výchova, po níž již leta také se u nás volá. Pro tuto povinnou tělesnou výchovu bude však třeba také při všech našich školách zříditi prostorné vzdušné a všemi potřebami opatřené tělocvičny, hřiště a letní cvičiště. Je škoda, že se na to dosud zapomínalo. Trochu jsme zaspali. Při té příležitosti nutno upozorniti na neochotu vůči některým tělovýchovným organisacím při propůjčování dnes stávajících tělocvičen na dobu večerní v některých školách. Bude snad stačiti toto mírné upozornění, aby v některých těch tvrdých srdcích se probudila také láska i k tomu chudému českému dítěti a českému dělníkovi.

Z uvedeného je zřejmo, co bylo právě pro tuto dobu zameškáno, že totiž nebylo již dříve přikročeno k zřízení tak důležitého ústavu, jakým je ústav tělovýchovný. Osnova zákona byla probrána a schválena ve výboru zdravotním, kulturním a rozpočtovém. Ve zprávách těchto výborů se mezi jiným uvádí (čte): Je-li dnes tělesná výchova uznávána za důležitý prostředek nejen k udržení zdraví každého jednotlivce, nýbrž i za vynikajícího činitele pro povznesení duševní i mravní úrovně celého národa, musí býti snahou všech činitelů, kteří mají blaho státu a všech jeho občanů na mysli, aby vhodnými zařízeními pečovali o její povznesení, prohloubení a rozšíření.

Při dnešním vývinu tělocvičné kultury v tomto tělovýchovném ústavě bude dále možné školení posluchačů po stránce vědecké a odborné, čímž se docílí prohloubení a dnešnímu stavu tělovýchovné kultury odpovídající znalosti všech důležitých problémů týkajících se tělesné výchovy. Zřízením státního tělovýchovného ústavu odčiněna bude také křivda, že dosud takového ústavu nemáme, ačkoliv je tomu více než 100 roků, kdy se narodil tvůrce naší tělesné výchovy dr Miroslav Tyrš.

Aby nebylo obav stran úhrady pro budování tohoto ústavu, uvádím, že bude použito zbytků ze stavby státního stadionu, kterého bude také užíváno k účelům tělovýchovného ústavu, takže nových nákladů zde nebude. Tím, že bude tělovýchovný ústav přiřazen k státnímu stadionu, při němž bude během doby také zřízen prostorný basén na plavecké závody i vyučování plování, v zimě pak na bruslení, jakož i vše jiné, bude nám představovati soustavu hřišť a cvičišť vyhovujících svým moderním zařízením všem požadavkům tělocviku a sportu. Úpravou Strahova a vybudováním stadionu a tělovýchovného ústavu získá hlavní město Praha místo, které bude vábiti k milému pobytu nejen mládež, nýbrž i dospělé; jedny, aby zde utužovali svoje svaly a získávali na hbitosti a svěžesti, a druhé, aby pohledem na ty mladé nabývali víru v lepší budoucnost těch, kteří přijdou po nich. A všichni budou s díkem vzpomínati těch, kteří měli pochopení pro správnou tělesnou výchovu mladých.

Naše posl. sněmovna, která končí své období schválením osnovy zákona o zřízení tělovýchovného ústavu a dobudování stadionu, postaví si pomník, který bude mluviti o smyslu pro výchovu ušlechtilého těla a ducha. Za výbor zdravotnický doporučuji osnovu zákona na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu slavné sněmovně ke schválení. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor kulturní, p. posl. Jašovi.

Zpravodaj posl. Jaša: Slavná sněmovno! Iniciativní návrh posl. Hummelhanse a soudr. na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu byl podán již r. 1932. Byl podroben meziministerskému jednání ministerstev, která na tělovýchovné práci mají zájem, a to ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy, ministerstva školství a také ministerstva nár. obrany.

Na podkladě iniciativního návrhu byl schválen příslušnými výbory posl. sněmovny v konečné úpravě, v níž je dnes předložen k ústavnímu projednání.

Význam a také rozsah tělesné výchovy ve všech kulturních státech rychle se rozvíjí. Československo má svoji význačnou a dobrou tradici a kulturu tělovýchovnou. Zvláště poválečná doba vyznačuje se rychlým rozvojem tělocviku a sportu. Tento pozoruhodný a mimořádný rozvoj nese charakter přirozené fysiologické a psychologické potřeby lidu, zvláště u mládeže. Všechny tělovýchovné i sportovní produkce těší se mimořádnému zájmu lidových vrstev, jsou také dokladem hlubokého smyslu lidového pro rythmus, tělesnou kulturu a dobrovolnou kázeň. Nemáme dosud soustředěnou vědeckou výchovu učitelů tělocviku a cvičitelů. Praktické školení tělovýchovné nepostačuje a při dnešním rozvoji (Hluk. - Předseda zvoní.) tělovýchovné kultury je potřebí školení vědeckého a odborného, což je možno pouze ve státním tělovýchovném ústavu, odborně vedeném.

Při projednávání osnovy zákona u §u 3, odst. 2 byla vyslovena v kulturním výboru pochybnost, zda toto ustanovení není v rozporu se zákonem o vysokých školách. Ustanovení toto praví, že státní tělovýchovný ústav, pokud jde o přípravu profesorů tělocviku, má ráz školy vysoké. Poněvadž profesoři tělocviku podle dnes platných předpisů musí dosáhnouti absolutoria předepsaných semestrů na filosofické fakultě, pokud se týče předmětů jim předepsaných, na př. zeměpis, jazyky, je ustanovení osnovy jen důsledkem stávajících předpisů, aby jejich příprava tělovýchovná na státním tělovýchovném ústavě byla považována za rovnocennou s vysokoškolským vzděláním na fakultě.

Dosud výchova a školení učitelů a profesorů tělocviku pro střední školy provádí se v rámci činnosti ministerstva školství a nár. osvěty, a to v kursu pro kandidáty učitelství tělocviku na středních školách. Jiné státní tělovýchovné kursy, sportovní a tělocvičné lékařské poradny při některých klinikách (Hluk. - Předseda zvoní.), dále náklady tělovýchovného musea a tělovýchovné knihovny jsou obstarávány z rozpočtu ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy. Státní stadion na Strahově a hřiště a cvičiště tamtéž podléhá správnímu sboru, který podle usnesení vlády ze dne 12. června 1925 spravuje hřiště, cvičiště, budovy a ostatní zařízení. Všechna tato zařízení v úhrnu mají tvořiti základ stát. tělovýchovného ústavu. Jinak organisace stát. tělovýchovného ústavu nemá se omeziti na tyto jmenované instituce a učiliště, ale budou vytyčeny v základním regulativu (Hluk. - Předseda zvoní.), který bude vydán vládním nařízením. Je nepochybné, že ústav bude se vyvíjeti, růsti a zabírati složky další podle potřeb vývoje tělesné výchovy.

Československá republika splní tímto zákonem svůj mravní dluh zakladateli a tvůrci čsl. tělesné výchovy dr Miroslavu Tyršovi. Proto ve smyslu iniciativního návrhu zákona připojuje se kulturní výbor k návrhu, aby takto zřízený státní tělovýchovný ústav nesl jméno Tyršovo.

Kulturní výbor u vědomí zvýšeného významu tělesné výchovy pro občanstvo v současné době doporučuje slavné posl. sněmovně osnovu zákona na zřízení Tyršova stát. ústavu tělovýchovného ke schválení. Současně doporučuje (Hluk. - Předseda zvoní.) ke schválení připojenou resoluci výboru kulturního. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. Chalupovi.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Zřízení státního tělovýchovného ústavu se dostává po potřebě, která již dávno veřejností byla uznána, do konečného stadia. Postup je do jisté míry rozdílný, přihlížíme-li k péči o tělovýchovu v jiných státech. V cizině tělovýchova vědecky vedená předcházela tělovýchovu lidovou anebo aspoň s ní šla souběžně. U nás je pochod opačný. Myšlenka tělesné výchovy již dávno zapustila hluboko kořeny v našem lidu, vytvořivši velkolepá tělocvičná sdružení, budící nejenom obdiv ciziny svými výkony, ale ona také splnila skvěle druhou část svého poslání - povznesení mravní, vytvořivši čsl. vojáka v naší zahraniční revoluci.

Osnova má na mysli soustřediti všechny síly a snahy tělovýchovné na vyšším podkladě v "Tyršově tělovýchovném ústavu" s přesně stanoveným účelem sledovati a posilovati rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti, jíž má býti dosaženo výcvikem a vzděláním odborných sil tělovýchovných. To jest jen splněním starého dluhu, jejž nutno splatiti našemu lidu a především všem těm tisícům zanícených dobrovolných pracovníků pro výchovu tělesnou a mravní, kteří jí obětovali často celý svůj život.

Po stránce odborné byla osnova příznivě posouzena a doporučena výborem zdravotnickým a kulturním. Rozpočtovému výboru zbylo zabývati se návrhem po stránce úhrady. Jde jistě o instituci vysoce kulturní, od níž není možno očekávati přímého výnosu ihned zjistitelného, ale jejíž zisk projeví se ve zdraví tělesném i duševním všeho lidu, jež je základem blahobytu každého národa a státu. Dovedeme-li účelnou výchovou tělesnou pracovati k rozvoji tělesných a duševních sil našeho lidu, pracujeme nejen pro hmotný blahobyt každého jednotlivce, ale současně také pro dobro celku, zmenšujíce náklady na nemocnice, chorobince, ústavy pro choromyslné a v neposlední řadě také náklady na věznice. Tento ideový podklad jest jistě takové váhy, že stojí za oběti finanční, které nejsou neúnosné, a to ze dvou důvodů. Jednak jde o soustředění péče o výchovu tělesnou, roztříštěnou v ministerstvech školství a nár. osvěty, zdravotnictví a tělesné výchovy a některých lékařských fakultách, jde tedy již o náklady povolené, ale ne zcela účelně využité. Jednak máme vybudovaný Masarykův státní stadion se svými hřišti a cvičišti a po ruce zbytek povoleného nákladu na dobudování Státního stadionu na Strahově. Tyto prostředky úplně stačí, aby se zřízením Tyršova tělovýchovného ústavu v Praze nebylo více otáleno.

Zřízení Tyršova tělovýchovného ústavu je ovšem jen počátek soustavnější péče o tělovýchovu. Tyršův tělovýchovný ústav může splniti své poslání jen tehdy, nebude-li jediné školy, která by neměla řádně vypravené tělocvičny a dobré hřiště a nebyla bez odborně vzdělaných učitelů a cvičitelů tělovýchovných.

Z uvedených důvodů dovoluje si rozpočtový výbor, připojiv se k usnesení výboru zdravotnického a kulturního, doporučiti osnovu posl. sněmovně k ústavnímu schválení spolu s resolucí výboru kulturního. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (převzav předsednictví - zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen jest na straně "pro" p. posl. Motyčka.

Dávám mu slovo.

Posl. Motyčka: Slavná sněmovno! Osnova zákona na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu, která je dnes předložena ke schválení, splňuje jen z části dlouholeté úsilí všech tělovýchovných a sportovních korporací československých. Již v dubnu 1919 byl podán první velmi obšírný návrh, aby naše vláda a příslušná ministerstva v republice Československé věnovaly tělovýchově patřičnou pozornost. Také jiné tělovýchovné korporace, nikoliv jen Československá obec sokolská, dožadovaly se na vládě, aby tělesné výchově byla věnována stejná pozornost jako jiným hospodářským a sociálním potřebám doby, avšak všechno naléhání vyznívalo na prázdno. Zatím co ve všech státech kolem nás byla pojata starost o tělesnou výchovu do úkolů obecně důležitých a prospěšných, u nás byla péče o tělesnou výchovu nejednotná a roztříštěná, ponechána jen iniciativě soukromé v řadě tělocvičných a sportovních korporací. Nedostatečná státní péče o tělovýchovu byla pak ještě rozptýlena do pěti různých ministerstev: školství a nár. osvěty, veř. zdravotnictví, soc. péče, obchodu a nár. obrany, a vedle toho byla pěstována tělovýchova a odborná péče na lékařských fakultách. Léta utíkala a jak výslovně konstatuje zpráva rozpočtového výboru, "ke zřízení státního tělovýchovného ústavu v Československé republice přicházíme jistě na škodu věci opožděně."

Přicházíme-li tedy pozdě, ale přece, abychom podaným zákonem na zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu umožnili soustředění dosud roztříštěných sil směřujících k tělovýchově, jak opět výslovně praví zpráva rozpočtového výboru, hlásíme se jen k plnění starého dluhu, jejž nutno splatiti našemu lidu a všem tisícům zanícených dobrovolných pracovníků, kteří pracovali pro výchovu tělesnou a mravní po celý svůj život.

S povděkem můžeme konstatovati, že týž výbor došel k názoru, že zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu je považovati jen za počátek soustavnější péče o tělovýchovu. Ovšem povinností sněmovny i vlády je, aby věcem tělovýchovy a sportu byla opravdu věnována ona pozornost, které si zaslouží, a aby i v zájmu státu byla usměrňována výchova mládeže v duchu demokratickém, republikánském, v duchu opravdového vlastenectví, aby vyhovovala všem požadavkům národní brannosti. A ovšem je třeba, aby stát ve svém rozpočtu přiměřenými částkami pamatoval na hmotnou podporu tělovýchovy a sportu, jako to činí již všecky státy evropské. Všude ze státních prostředků se přispívá na sport velmi štědře, poněvadž jsou si všude dobře vědomi, co dává stát tělovýchově, že dává sobě.

Tělovýchovný ústav, který se zřizuje, nese jméno Tyršovo. Plným právem. Naše národní tělesná výchova je se jménem Tyršovým nerozlučně spjata. Vznikla z jeho ducha, z díla jeho spolupracovníků a následovníků, z práce několika pokolení, z práce různých lidí, kteří jí věnovali všechen svůj volný čas, statky, a někdy i životy. Tyrš podle slov našeho velikého presidenta "přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil antický ideál krásy a dobra s naším národním programem, žádajícím syntesu ušlechtilého češství a čistého lidství. Tyrš vytvořil sokolskou obec a vštěpoval jí tu sílu a mužnost, která se stejně vyhýbá hrubosti a násilnosti jako sentimentalitě. Veliké vzory naší slavné minulosti, Žižka a jeho nezlomná chrabrost v obraně pravdy a národa a Chelčického nekompromisní pacifismus, našly v idei sokolské svůj výraz. Tyrš v souhlase s tehdejší mladší pokrokovou generací byl nadšeným demokratem a sokolským bratrstvem vědomě sloužil demokracii a osvobození národa."

Tak hodnotí Tyršovo dílo sám Masaryk. (Potlesk.) Tyrš je jedním z předních vůdců našeho národního programu, šel ve šlépějích Havlíčkových a Palackého a obohatil náš národní život nejen o výchovu tělesnou, nýbrž svým bystrým, mužným a energickým duchem formuloval a upevňoval srdce všech, kdo šli s ním a za ním. Jeho apely po věčném ruchu, věčné práci, věčném zdokonalování a věčném pokroku nevyznívaly naprázdno. Jeho nabádání k mužnosti, obětavosti, nezištnosti, ráznosti a neoblomné vůli mělo veliký positivní význam v boji našeho národa o národní a státní svobodu. Tyršovu sokolství, nejkrásnějšímu květu demokratické vůle a síly národa, děkujeme především, že nás veliké a osudové chvíle světové revoluce nezastihly nepřipraveny a že opravdu národně cítící čeští lidé za světové války věděli dobře, kde je jejich místo. Vzpomeňme slavné sokolské roty "Na zdar", která byla prvním útvarem naší slavné armády ve Francii, vzpomeňme jména plukovníka Švece, sokolského cvičitele, vzpomeňme Jana Čapka, Bedřicha Havleny a vzpomeňme jiných a zejména těch tisíců nadšených borců sokolských, kteří tvořili jádro našeho slavného zahraničního vojska, našich slavných legií. A vzpomeňme i těch příslušníků Sokola, kteří už po převratu ochotně a obětavě konali vzorně svoji strážní službu doma i vojenskou povinnost na Slovensku, a vzpomeňme i toho, jak skromný a nenáročný Sokol, Sokol-dělník, Sokol-zřízenec, Sokol-úředník, živnostník a obchodník ze svých prostředků staví a udržuje sokolovny, aby tu večer co večer cvičil své tělo, aby byl připraven, kdyby ho opět ohrožená vlast zavolala.

Tímto konstatováním nechci se nikterak dotýkati ještě jiných tělovýchovných a sportovních korporací, nýbrž chci jenom zdůrazniti, proč státní tělovýchovný ústav, jehož účelem je rozvoj tělesné i mravní zdatnosti a branné způsobilosti občanstva, ponese jméno Tyršovo. Ale i to budiž řečeno, že Tyrš svým velikým významem, svojí osobností, svým duchem nepatří jen Sokolu, nýbrž celému národu. A proto také zde jasně a otevřeně řekněme, že si přejeme, aby Tyršův tělovýchovný ústav nenesl jenom jeho jméno, nýbrž aby také duch Tyršův byl duchem, který jej bude ovládati. (Výborně! - Potlesk.) Nechť nám vychovává mladé lidi, kteří budou míti čistá srdce, zdravý mozek a zdravé tělo.

Slavná sněmovno! Podle osnovy zákona je účelem Tyršova státního tělovýchovného ústavu sledovati a posilovati rozvoj tělesné a mravní zdatnosti a branné způsobilosti všech státních občanů. Ovšem, že musíme klásti zvláštní důraz na rozvoj branné způsobilosti, neboť právě v té době, v té neblahé situaci, v níž se nachází Evropa, je na brannost národa a státu mnoho a především mysleti. Bude proto velmi účelné, abychom se podívali, jak evropské státy otázku branné výchovy řešily a rozřešily. Ve Francii..... (Výkřiky komunistických poslanců.) Také v Rusku je brannost, já se o ní také zmíním.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP