Úterý 26. června 1934

Začátek schůze ve 3 hod. 14 min. odpol.

Přítomni:

Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

168 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 336. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Posl. Wokurek, nastoupivší za zemřelého posl. Jelinka, dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Wokurka žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ich gelobe, der čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Posl. Wokurek (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

*

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. dr Szüllömu; na dny 26. a 27. t. m. posl. Fedorovi; do 28. t. m. posl. Sivákovi, Zajičkovi; na tento týden posl. Rázusovi a Ruppeldtovi.

Omluvy.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Mareš, dr Holota.

Změny ve výborech.

Výbor techn.-dopravní zvolil ve schůzi dne 21. června 1934 místopředsedou posl. inž. Záhorského a zapisovatelem posl. Kučeru.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Chloupka za posl. Stundu.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kleina za posl. Chalupu a posl. Brodeckého za posl. Pika; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. inž. Nečase za posl. Chalupu a posl. Kučeru za posl. Brodeckého.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Skopala Procházku za posl. Marka.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Chalupníka za posl. dr Mareše; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Navrátila za posl. dr Daňka.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 21. června 1934, č. 11.715, že senát zvolil ve 268. schůzi dne 21. června 1934 členy (náhradníky) Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny:

1. sen. Donáta (dr inž. Botto), 2. sen. dr Soukupa (dr Witta), 3. sen. dr Kloudu (dr Veselého), 4. sen. Nedvěda (Haakena), 5. sen. dr Hrubana (dr Karase), 6. sen. Stöhra (Niessnera), 7. sen. dr Budaye (dr Hilgenreinera), 8. sen. Votrubu (Thoře).

Předseda senátu sdělil, že senát projednal a přijal:

ve 266. a 267. schůzi dne 13. a 19. června 1934 dodatkovou dohodu o obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednanou v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 1295/III sen. 1934 - přípis ze dne 19. června 1934) ;

ve 268. schůzi dne 21. června 1934 ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 1318/III sen. 1934),

zákona, kterým se mění zákon o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n. (tisk 1319/III sen. 1934 - přípis ze dne 21 června 1934).

Od vlády došlo.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 25. června 1934, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (č. j. 11.252/34 m. r.),

zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění (č. j. 11.254/34 m. r.).

Došly dotazy:

posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty:

o výnosu presidia zemské školní rady v Brně ze dne 13. června 1934, č. 927/pres. (č. D 1314-III),

o reformě vzdělání učitelstva (č. D 1315-III),

o potížích nekatolického žactva škol středních v hodinách vyučování katolického náboženství (č. D 1311-III);

posl. Neumeistera ministru financí:

o revisi trafiky v Praze II (č. D 1312-III),

o trafice Elišky Eimové v Praze-II (č. D 1313-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2678, 2686.

Interpelace tisk 2669 (I až X).

Zápisy o 331. a 332. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Iniciativnímu výboru

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2677, 2681 až 2685.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

okr. úřadu v Berehově ze dne 19. června 1934, č. 2864/1934, za souhlas s trest. stíháním posl. Töröka pro přestupek nařízení o právu shromažďovacím (č. J 624-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 22. června 1934, č. Nt XIX 20/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda, Krosnáře, Štětky a Kopeckého pro zločin podle §u 2 zák. na ochranu republiky (č. J 625-III),

kraj. soudu v Jihlavě ze dne 16. června 1934, č. Nt X 65/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Novotného pro přečiny podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky, §§ 283, 284 tr. z. a pro přestupky podle §§ 312 a 314 tr. z. a §§ 14 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 626-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 2407), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 2468).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o předlohách, které jsou na pořadu jako další odstavce 2 až 7, to jest:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2515), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 2527).

3 až 7. Zprávy výborů zahraničního a živn.obchodního o vládních návrzích (tisky 2458 2471, 2475, 2490, 2504), kterými se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení ujednání, jimiž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednaná v Praze

ad 3. dne 13. prosince 1933, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 2534),

ad 4. dne 13. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1934, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 2535),

ad 5. dne 27. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 2536),

ad 6. dne 10. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 2537),

ad 7. dne 26. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 2538).

Všechny tyto smlouvy upravují obchodní styk mezi republikou Československou a republikou Polskou, což také jest důvodem navrhovaného sloučení projednávání.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání uvedených odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při všech sedmi odstavcích jsou: za výbor zahraniční p. posl. Prokeš, za výbor živn.-obchodní p. posl. Slavíček.

Dávám slovo k podání zpráv prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - jímž je p. posl. Prokeš.

Posl. Prokeš: Slavná sněmovno! Obchodně-politický poměr mezi republikou Československou a republikou Polskou spočíval od r. 1925 na obchodní úmluvě ze dne 23. dubna 1925, která byla doplněna nebo pozměněna čtyřmi dodatkovými protokoly ze dne 3. července 1925, 21. dubna 1926, 9. února 1928 a 26. června 1928. Od uvedení v účinnost této úmluvy až do r. 1930 vyvíjel se vzájemný zahraniční obchod slibně a zvláště vývoz z Československa do Polska vykazoval v tomto období vzestupnou tendenci a to jak v absolutní výši hodnoty, tak v percentuálním podílu na celkovém vývozu československém. Polský dovoz pak pohyboval se na mírně stoupající linii a činil v těchto letech průměrně 6˙6 % celkového československého dovozu. Ovšem náš zahraniční obchod s Polskem byl silně pasivní a toto pasivum značně stoupalo, aniž však dosáhlo výše z let 1925 a 1928. Pasivní bilance nebyla však v oné době pro nás nebezpečnou, poněvadž mohla býti snadno vyrovnána značným aktivem ve stycích s jinými státy: do jisté míry byla normálním zjevem, béřeme-li v úvahu hospodářskou strukturu obou států a to Československa jako státu, vyvážejícího průmyslové výrobky, a Polska, vyvážejícího výrobky zemědělské. Obrat nastal počátkem světové krise r. 1930, kdy hospodářské snahy obou států se počaly bráti směrem protichůdným tím, že Polsko zesílilo politiku industrialisační a Československo přistoupilo k ochranným opatřením svého zemědělství. Kromě toho Československo bylo nuceno pokusiti se o snížení svého pasiva s Polskem. Výsledek těchto tendencí byl stálý pokles obratu zahraničního obchodu mezi oběma státy, takže r. 1933 polský dovoz do Československa, který činil r. 1929 1.307,240.000 Kč, poklesl na 190,190.000 Kč a československý vývoz do Polska činil pouze 157,963.000 Kč oproti 905,140.000 Kč r. 1929. Pokles polského vývozu k nám vyvolal přirozeně se strany polské retorse, jež projevily se omezováním možností našeho vývozu do Polska, zmenšováním dovozních kontingentů, zavedením povolovacího řízení na řadu nových druhů zboží atd.

Takový stav nemohl přirozeně působiti příznivě na vývoj vzájemného zahraničního obchodu a k revisi staré úmluvy by bylo (Hluk. - Předseda zvoní.) muselo dojíti dříve či později již pouze s ohledem na úplnou změnu vývozní možnosti nejdůležitějších částí polského vývozu, a to vepřů a uhlí.

Za této situace přikročilo Polsko k vydání nového celního sazebníku, jehož nomenklatura rozšířena byla z 217 sazebních čísel starého sazebníku na 1275 sazebních čísel při sazbách větším dílem značně zvýšených. Aby nový celní sazebník mohl nerušeně býti uveden v účinnost dnem 11. října 1934, vypovědělo Polsko k tomuto dni naši obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1925; k výpovědi došlo 10. července 1933, takže úmluva pozbyla účinnosti dnem 10. října téhož roku.

Ihned po výpovědi zahájeno bylo jednání o novou smlouvu, jehož výsledkem jest předkládaná obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934. Tato úmluva skládá se z rámcové části, z celně-tarifních příloh, obsahujících sjednané smluvní celní sazby v Československu a Polsku, veterinární úmluvu a konečně ustanovení závěrečného protokolu k uvedeným jednotlivým částem.

Pokud jde o rámcovou část a veterinární úmluvu, byly toliko revidovány a novým potřebám přizpůsobeny články, v nichž pro časový odstup od úmluvy z r. 1925 nastaly podstatnější změny v daných předpokladech v důsledku nových zákonných ustanovení, uvedených v účinnost v mezidobí v obou státech, nebo podmíněných novými bilaterálními smlouvami, později uzavřenými. V rámcové části řeší se zejména postavení fysických a právnických osob na území obou států po stránce právní, finanční a majetkové, daňové, obchodní a živnostenské, dále pokud jde o pobyt, o přístup k soudům a k administrativním úřadům, o brannou povinnost atd. Velmi důležitými jsou také ustanovení z oboru celního, mezi nimiž zaujímá významné místo doložka o nejvyšších výhodách, platící při dovozu a vývozu ve vzájemných stycích, při provádění celních předpisů a ve všech ostatních příslušných ohledech. Z této doložky činí se ovšem výjimka, přípustná podle dnešního mezinárodního názoru. Stejně významná jsou ustanovení o znacionalisovaném zboží, o zpětném vývozu a dovozu, o vráceném zboží a o nekalé soutěži, kterými se v obou státech smluvně váží příslušné autonomní předpisy ve prospěch vzájemné výměny zboží. Následují pak železničně-dopravní ustanovení, která se podstatně neliší od dřívějšího stavu. Nová jest i úprava zacházení s loďmi a lodními náklady v námořní plavbě; pokud pak jde o plavbu na mezinárodních řekách, bylo stanoveno, že budou směrodatny příslušné mezinárodní plavební úmluvy.

V oboru celním byly sjednány kromě shora uvedené doložky o nejvyšších výhodách zvláštní smluvní celní sazby pro řadu zboží, které jsou vyjmenovány v listinách A (československá smluvní cla) a B (polská smluvní cla). Všeobecně lze říci, že oboustranně byla snaha dospěti ve věcech celních k ujednání, které by podle možnosti se přibližovalo co do výše cel dosavadnímu stavu, pokud arci to dovoluje v mezidobí pozměněná celní a obchodní politika a změněná hospodářská struktura v obou státech. Jako již dříve soustřeďovalo se Polsko zejména na úpravu cel pro zemědělské zboží, které tvoří jeho nejhlavnější vývozní zájem. Československá delegace opírajíc se o příslušná zákonná opatření musila některé nesplnitelné požadavky odmítnouti, jiné značně omeziti a v některých mohla plně neb částečně vyhověti. Tak byly stanoveny smluvní sazby pro melasu, luštěniny, vikev, lupinu, bramborovou sáď a bramborové vločky, různé druhy semen, ovce, vepřový dobytek (zde vázán pouze stav, jak se podává ze zákona), drůbež, raky, vejce a máslo (vázány sazby vyšší), chlupy, peří, měchýře a střeva, určité druhy dříví (vázán dnešní stav), otruby, vyloužené řepné řízky a sušené bramborové zdrtky.

V oboru průmyslovém byl téměř zachován dosavadní stav až na některé položky, v nichž Polsko se vzdalo svého zájmu; sazby vázány u těchto druhů zboží: dřevěné uhlí, dolomit, ozokerit, terpentýn, minerální oleje, bavlněná příze, len, zboží košikářské, papír balicí, novinový a cigaretový, řemínky k rozdělovači rouna, překližky, jantarové zboží, cement, olovo, zinek, zinkové plechy, zinková běloba, kyselina sírová, dusíkaté vápno, superfosfáty, kysličník siřičitý. Celkem vázáno jest 80 smluvních sazeb v československém celním sazebníku oproti 608 smluvním sazbám, jimiž vázány jsou celní slevy, které nám poskytlo Polsko na tyto druhy našeho zboží: slad, chmel, vinné hrozny, brynza a tvarůžky, stavební kameny, minerální bahno, minerální vody, plzeňské pivo, barvy a laky, třísloviny, umělé plastické hmoty, kůže, obuv, textilie, gumové zboží, výrobky korkové, košikářské, celulosu a papír, kameny k broušení a leštění, mlýnské kameny, zboží šamotové, křemenné a magnesitové, kachle na kamna, obkládačky a jiné zboží keramické, porculán, sklo, ocel, železo a železné výrobky, stroje a přístroje ze železa atd., elektrické stroje a přístroje, keramické výrobky pro účely elektrotechnické, piana a všechny hudební nástroje, klobouky, barety, výrobky z celuloidu, bakelitu, galalitu atd., knoflíky všeho druhu, kartáče, násadky a tužky, jablonecká bižuterie atd.

V systému vázání smluvní celní sazby činí novou výjimku 4 celní sazby po každé straně, jež byly poskytnuty časovým omezením, a to až do konce r. 1934.

V závěrečném protokolu, pokud jde o používání celních sazebníků, sjednána byla ustanovení buď tarifikační neb assimilační klausule a to pro naše zboží u 28 sazebních čísel a pro polské zboží u 14 sazebních čísel. V témž protokolu stanovena byla také zásada, že zboží, podléhající clu, s přirážkami nebo slevami ať procentními nebo pevnými, které se podle ustanovení polského celního sazebníku mají počítati ze sazeb, platných pro naše zboží, pro něž jsou v této smlouvě sjednána smluvní cla, bude požívati výhod těchto smluvních cel, takže za základ budou brána příslušná cla konvenční.

Výbor zahraniční ve schůzi konané dne 16. března 1934 se usnesl doporučiti poslanecké sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení (čte):

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou v Praze dne 10. února 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40/34 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - k podání zpráv ke všem sedmi odstavcům, p. posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Dámy a pánové! Smlouva obchodní a plavební mezi republikou Československou a Polskem bylo dílo velmi svízelné a těžké, ale také obsažné. Již smlouva sama je malou knihou; a jak svízelné jednání o obchodní smlouvu s Polskem bylo, vidno z toho, že šestkrát musila býti smlouva prodloužena, aby byl získán čas ke sjednání nové obchodní a plavební smlouvy.

Rozumí se samo sebou, že živnostenský výbor smlouvu projednal a připojil se ke zprávě výboru zahraničního. Ale než doporučím jménem výboru živnostenského k přijetí schvalovací usnesení o smlouvě (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) dovolte, abych se několika slovy zmínil o zjevech, které dnes jsou jaksi na denním pořadu, pokud se týká Polska, a to i o zjevech více méně politických, ale hlavně také o zjevech hospodářských.

Proskočivší zpráva v novinách o novém vypovězení dvou příslušníků naší republiky z Polska, dále konstatování, že se polský obchod vyhýbá transitní cestě přes Československo, v posledních dnech pak zpráva, že byl rozpuštěn výbor polské dohody anebo úmluvy mezi žurnalisty českými a polskými, jsou věci, které velmi interesují čsl. veřejnost.

Nechci tyto politické věci rozebírati, ale jen na určitou citlivost sousedního polského státu poznamenávám, že ani u nás není veřejnost apatickou ke zjevům, které se odehrávají v Polsku, a ponechávám tyto věci politické k vyřešení povolanému činiteli, k němuž přirozeně mám plnou důvěru, ministru zahraničních věcí.

Ale to obchodní! Naše hospodářské věci a obchodní jednání s Polskem jsou předmětem úvah interesovaných kruhů průmyslových a obchodních u nás proto, že po řadu let náš obchod s Polskem je silně pasivní. A nejen to, interesované kruhy poukazují, že v hospodářsky tísnivé době nemůže si dovoliti Československá republika rozšiřovati do nekonečna obchod s těmi státy, s kterými je obchod náš pasivní, a tak dopláceti. Když se nepodaří naší republice, ať se státem tím nebo oním, odkliditi pasivitu v obchodování, nezbývá nic jiného, nežli omeziti obchodování, nechceme-li, aby naše hospodářská míza utíkala za hranice do jiných států. Učinila tak i Československá republika v obchodním styku s Polskem. Polsko nám ovšem odpovědělo tím, že nám zvýšilo celní sazebník téměř hned o 1000 čísel, a aby mohlo zvýšené celní sazby uzákoniti, vypovědělo nám obchodní smlouvu. Jistě není v zájmu ani Polska, ani Československa, abychom se stávali předmětem ironie, že žijeme přátelsky v nepřátelském poměru s Polskem, a bylo by jistě záhodno se oboustranně přičiniti, aby byly tyto zjevy odstraněny.

Zejména mne interesuje skutečnost, že Polsko vozí uhlí dalekou oklikou po moři a vyhýbá se čsl. železnicím. Vznáším skromný dotaz na pana ministra železnic, zdali československá vláda učinila v tomto směru vše, co mohla, aby toto vyhýbání se území Československé republiky bylo odstraněno. A dále činím slušný dotaz na pana ministra obchodu, zdali je mu známo, co interesované naše vývozní kruhy učinily a připravily pro prohloubení obchodních styků mezi národem naším a národem polským. Činím tak proto, poněvadž se mi zdá, že naše interesované kruhy neučinily vše, co bylo v jejich moci. A nejen se mi tak zdá, nýbrž konstatuji, že při prohlídce veletrhu v Poznani jsem seznal, že naše exposice byla naprosto nedostatečná, že jiné státy si počínaly daleko obezřetněji, že přikládaly větší význam a kladly větší důraz na obchod s Polskem než republika Československa. Pak není divu, nepomáhají-li i interesované kruhy soukromopodnikatelské vládě v dobrých obchodních stycích a v dobré hospodářské politice s okolními státy, že vláda všecko nemůže zmoci. Jako velmi litujeme posledních zjevů politických a přejeme si žíti s Polskem co nejpřátelštěji, tak si také přejeme, aby v obchodním styku byly ujasněnější poměry mezi oběma státy. Interesované kruhy prostě nechápou, jak je možno, aby dva státy vedle sebe žijící tak málo spolu obchodovaly, státy, z nichž jeden musí dovážeti zboží, jehož má druhý přebytek, ať už jde o plodiny a výrobky zemědělské na jedné straně, anebo o výrobky průmyslové na straně druhé.

Z důvodů formálních jménem výboru živn.-obchodního doporučuji sněmovně, aby schvalovací usnesení přijala. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 pořadu schůze.

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvalují noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze ne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, čís. 216 Sb. z. a n. (tisk 2468).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec poradu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, čís. 40 Sb. z. a n. (tisk 2527).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní k hlasování o odst. 3 pořadu.

Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje ujednání, jímž se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednané v Praze dne 13. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, čís. 228 Sb. z a n. (tisk 2534).

Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jet 3. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o odst. 4 pořadu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP