Středa 17. ledna 1934

Začátek schůze v 11 hod. 31 min. dopol.

Přítomni:

Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník. Langr.

233 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Czech, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Meissner, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 313. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Paní a páni poslanci! (Poslanci povstávají.).Když jsem se s Vámi loučil před vánočními svátky, nenapadlo mne a nenapadlo nikoho z Vás, že první schůzi v nastávajícím roce, do něhož jsme si přáli přece vše nejlepší, budu nucen zahájiti projevem nad hrobem téměř půl druhé stovky mrtvých horníků.

Je mi bolestno vyslovit jméno dolu Nelson. Je to jméno, které se nám smutně a bolestně zarylo do paměti, jméno, které v nás vždycky znovu vyvolá vzpomínku na den 3. ledna t. r., ve kterém nejtragičtějším způsobem, ohněm a plynem a snad i zasypáním při výbuchu v podzemí, jež až do té doby jim bylo dílnou, zahynulo 142 našich spoluobčanů, tolik poctivých horníků.

Je lidsky hrozné pomyšlení, že pracovní stanoviště stalo se jich hrobem. Jak teprve bylo a je těm, kteří byli jich otci a matkami, jich ženami, bratry či sestrami, či dokonce dětmi.

Prosím je všechny, aby byli ujištěni naší opravdovou účastí, aby věřili, že jen s hlubokým smutkem neseme i my jejich bolest.

Myslím však, dámy a pánové, že lidská účast není všechno, co nešťastní pozůstalí očekávají od sněmovny a jejích členů. Myslím-li pozůstalými nejen plačící rodiny těch, kteří tentokráte zahynuli, nýbrž i horníky, kteří dále kopou a budou kopati uhlí a rudy, pak musím ke svému projevu připojit i ujištění, že sněmovna bude ve svých zákonech pamatovati na jich bezpečnost a na zvýšení bezpečnosti vůbec. Naše lidská bolest z neštěstí může sice růst až do hrůzy při každé tragické události, při které jde o desítky či stovky mrtvých, ve věci samé však v zásadě nejde o to, kolik lidí zahynulo, nýbrž o to, jaká je míra bezpečnosti, kterou lidská společnost, její věda a organisace dovedou zaručiti těm, kteří těžce pracují, zvláště pak těm, kteří pracují v nebezpečných oblastech, ať již v podzemí či na zemi nebo ve vzduchu.

Dnešní doba je sama dost těžká hospodářskými problémy a vším tím, co hospodářské krise doprovází. Musíme pečovat o to, aby nám a všem našim občanům nebyl ztrpčován život událostmi podobnými oné, nad kterou truchlíme.

Také sněmovnu stihla od poslední schůze truchlivá ztráta. Zemřel jeden z jejích členů, který byl členem poslanecké sněmovny již od prvých voleb na jaře r. 1920.

František Horák, ten přívětivý, milý druh náš, zemřel právě v době vánoční dne 27. prosince 1933 ve věku přes 68 let. Rodák z Bavorova, již v mládí učil se skromnosti od pošumavského lidu, sám pocházeje z rodiny velkostatkářského úředníka. Když pak prošel vzděláním středoškolským v Čechách v Praze a obchodně odborným v cizině - ve Štýrském Hradci, nevěnoval se dráze úřednické, nýbrž samostatného obchodníka a po zkušenostech, kterých nabyl cestami jako zástupce našeho nejhledanějšího pivovarského výrobku, usadil se v Praze na Smíchově jako samostatný živnostník.

Probudilý jeho duch nedal mu ustrnouti v jeho podniku, ale pudil jej k činnosti veřejné a praktický život a zkušenosti v něm nabyté vedly jej k praktické činnosti organisační, která měla za cíl povznesení stavu živnostenského jeho soustředěním politickým.

Sešel se s druhy stejně smýšlejícími a z jejich společného popudu a práce vznikla nynější živn.-obchodnická strana středostavovská. Jako její spoluzakladatel působil Horák slovem tištěným jako vydavatel prvních týdeníků, předchůdců pozdějšího deníku "Reformy" a nynějšího "Národního středu", až stál v čele dozorčí rady tiskařské společnosti Čechie, působil slovem mluveným na nesčetných propagačních schůzích téměř po celé oblasti Československé republiky.

Tato úsilovná činnost, zdůrazňující vždy národní snahy a povinnosti živnostnictva, jeho projevů a podniků, postavila posl. Horáka na nejčelnější místa ve straně, jako je předsednictví zemského výkonného výboru, předsednictví Ústředního svazu řemeslnických a živnostenských spolků, besed a jednot, místopředsednictví říšského výkonného výboru, postavila jej na čelná místa ve veřejném životě jako je místopředsednictví Národní rady československé a zajistila mu také místo v oné šestce, která pod štítem strany živnostenské vešla do sněmovny z prvých voleb roku 1920.

Od té doby zůstal posl. Horák členem sněmovny nepřetržitě až do své smrti. Téměř všechny rozpravy rozpočtové viděly jej na řečništi, mezi tisky všech tří období jest hojně jeho návrhů a interpelací z oboru daňového, sociálního, samosprávného a specielně živnostenského, a v těchto oborech uchopil se často slova i jindy v plenu nebo ve výborech, zejména v rozpočtovém, jehož byl často členem. Ve druhém volebním období zasedal také v předsednictvu sněmovny jako místopředseda, a ty vlastnosti, které jej činily milým a úspěšným jako poslance, vyznamenávaly jej i v předsednictvu. Byl ušlechtilým, uznalým, sympatickým a váženým spolupracovníkem při každé dobré věci a ve všem zachovával moudrou rozvahu, odvažující cíl i prostředky k jeho dosažení.

Příliš mnoho černé barvy naneslo se nám na počátek tohoto roku. Všem obětem smrti projevili jsme svoji oddanou úctu těmito mými projevy a vaším účastenstvím při nich, které zaznamenány budou v zápisu o této schůzi. Nyní jest na nás, abychom zákonodárnými činy vystavěli pomník všem, kdož odešli z tohoto života a zanechali nám tu povinnosti k nim i k budoucnosti. (Poslanci usedají.)

Veliká pohroma stihla také spřátelenou zemi Francouzskou železničním neštěstím nedaleko Paříže právě před Štědrým dnem.

Dne 28. prosince 1933 zaslal jsem předsednictvu poslanecké sněmovny francouzské telegram vyjadřující účast s velkými obětmi, které si vyžádala tato katastrofální srážka vlaků.

Dne 30. prosince 1933 odpověděl předseda francouzské posl. sněmovny vřelým poděkováním.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 8. ledna 1934, č. 87.401/1933-7, že na místo zemřelého posl. dr Antonína Švehly povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Annu Mrskošovou, rolnici a instruktorku drůbežnictví v Sedlčanech, a že jí vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaná dostavila se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsala slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, paní posl. Mrskošová ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a paní posl. Mrskošovou, aby přistoupila ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že Budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. Mrskošová (podávajíc předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Posl. Pecháček oznámil přípisem došlým dne 16. ledna t. r., že se vzdal poslaneckého mandátu.

*

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu: na dnešní den posl. dr Jabloniczkymu, Sternovi; na tento týden posl. Greifovi, Skopalu-Procházkovi.

Posl. Böhm žádá přípisem ze dne 9. ledna t. r. o udělení 4nedělní dovolené pro neodkladné zaměstnání.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byla tato dovolená povolena.

Omluvil se

nemocí posl. Stern.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Prause.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Sedláčka na 19. prosince 1933, posl. Slušného, Sterna, Śliwky a Töröka na 19. a 20. prosince 1933.

Změny ve výborech.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Biňovce za posl. Seidla; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. dr Peterse.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické dne 10. ledna t. r. posl. dr Wintra z posl. Koudelku, dne 11. ledna t. r. posl. Brožík a za posl. dr Wintra; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Hynka za posl. dr Stránského; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 20. prosince 1933 posl. Zierhuta za posl. Wagnera, dne 12. ledna 1934 posl. Köhlera za posl. Zierhuta; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Lance za posl. Richtera.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Hatinu a Lance za posl. inž. Záhorského a Vaňka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Grünznera.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Zierhuta.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Lišku za posl. Pechmana; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 4. ledna 1934 posl. Jelinka za posl. dr Rosche, dne 16. ledna 1934 posl. dr Rosche za posl. Jelinka.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 21. prosince 1933, že senát NSRČ:

projednal ve 239., 241., 242. a 243. schůzi dne 5., 19., 20. a 21. prosince 1933 státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1932, spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk sen. 1112 a 1149), schválil uvedené účty a udělil dodatečně souhlas k překročení výdajů při kap. 5, 10, 17 a 20,

projednal a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou ve 241., 242. a 243. schůzi dne 19., 20. a 21. prosince 1933 státní rozpočet republiky Československé a finanční zákon pro rok 1934 (tisk 1164-III/1933 sen.);

přípisy ze dne 22. prosince 1933:

že senát projednal ve 240. a 244. schůzi dne 18. a 22. prosince 1933 a schválil pátou dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 21. srpna 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1933, č. 179 Sb. zák. a nař. (tisk 1132-III sen.),

že senát ve 244. schůzi dne 22. prosince 1933 projednal a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona, kterým se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1171-III sen.),

zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1172-III sen.),

zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 1177-III sen.),

zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1178-III sen.),

zákona, jímž se mění §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a §§ 1 a 2 vlád. nařízení ze dne 29. července 1933, č. 150 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců (tisk 1179-III sen.),

zákona, kterým se stanoví srážky z platů členů Národního shromáždění (tisk 1180-III sen.),

zákona o prodeji zboží za jednotné ceny (tisk 1181-III sen.).

Došla vládní nařízení.

Předseda vlády zaslal:

přípisem ze dne 8. ledna 1934, č. j. 263/34 m. r., nařízení vlády ze dne 22. prosince 1933, č. 240 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních - přikázáno výboru rozpočtovému;

přípisem ze dne 10. ledna 1934, č. j. 428/34 m. r., nařízení vlády ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních - přikázáno výborům soc.-politickému a rozpočtovému.

Došlé spisy.

Dotazy:

posl. Adámka a druhů ministru financí o nevyplácení příslušné kvoty pro válečnou poškozenkyni pí Emilii Votřelovou, válečnou vdovu, přidělenou jako společnici do trafiky pí Alžběty Horákové v Karlíně, roh Poděbradovy ulice (č. D 1199-III);

posl. Köhlera ministru soc. péče o podporování příslušníků rozpuštěných německých odborových organisací (č. D 1198-III);

posl. Koudelky ministru školství a nár. osvěty v záležitosti místní školní rady v školní obci Lošany u Kolína (č. D 1200-III);

posl. inž. Kalliny ministru soc. péče o výplatě vdovského důchodu válečné vdově Anně Bottové z Doubí, č. 11 u Karlových Varů (č. D 1206-III);

posl. Hadka ministru soc. péče, že válečnému invalidovi Adolfu Pilzovi z Chrastavy byl zastaven důchod a nebylo vyřízeno odvolání (č. D 1207-III);

posl. Neumeistra a druhů:

ministru nár. obrany ve věci náhrady za letadlo (č. D 1201-III),

ministru financí:

ve věci zadání trafiky ve Vysokém Mýtě (č. D 1202-III),

ve věci zadání skladu tabáku v Žatci (č. D 1203-III),

ve věci vysokého zdanění bezmocného válečného invalidy (č. D 1208-III),

ve věci trafiky (č. D 1209-III a 1210-III),

ministru pošt a telegrafů:

ve věci dopravy pošty (č. D 1213-III),

ve věci zadání poštovní jízdy v Novém Jičíně (č. D 1214-III),

ministru soc. péče:

ve věci zastavení výdeje stravovacích lístků válečným invalidům (č. D 1204-III, a č. D 1205-III),

ve věci stravovacích poukázek (č. D 1211-III a 1212-III).

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny o žádosti Rudolfa Bednara z Kraslic, č. 69 o zařazení do zálohy náhradní (č. D 1155-III);

min. veř. prací na dotaz posl. dr Markoviča o dodávanie plynu štátnymi dolami v Gbeloch čsl. štátnym železniciam (č. D 764-III);

min. financí na dotazy:

posl. Sladkého o urychleném postavení domu pro úředníky a zřízence finančního ředitelství a berních úřadů v Opavě (č. D 645-III),

posl. Horpynky, že nebyla vyřízena žádost I o slevu daní Jiřího Dienera, zámečnického mistra z Schönbachu-město v chebském okrese (č. D 1040-III),

posl. Neumeistra o obstarávání prodejny tabáku na Smíchově panem Kubíkem po vdově Richtrové (č. D 1165-III),

posl. Malého o nepřístojnostech u finančního ředitelství v Berehově (č. D 867-III);

min. železnic na dotaz posl. inž. Kalliny, že bývalému skladištnímu dělníku Josefu Lunzovi, který nyní bydlí v Rybářích č. 181, nebyla přiznána pense ani provise (č. D 1160-III);

min. vnitra na dotaz posl. dr Daňka, Bezděka a druhů o povolování hry Jos. Haise Týkého "Sestřičky u Sv. Panny Kláry" (č. D 8-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze: vládní návrhy tisky 2458, 2460 až 2462 přikázány výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu.

Zpráva tisk 2465.

Interpelace tisk 2459 (I až IX).

Odpovědi tisk 2422 (I až XXIV).

Těsnopisecké zprávy o 301. až 312. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 307. až 312. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Iniciativnímu výboru

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2457 a 2463.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Levoči ze dne 1. prosince 3, č. Nt III 159/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 14. prosince 3, č. 11.367/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Slušného pro přečiny podle §u 14, a §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky J 579-III),

kraj. soudu v Opavě ze dne 7. prosince 1933, Nt VIII 49/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečiny podle 14, č. 1 a 5, §u 16, č. 1, resp. zločin podle §u 16, č. 2 zákona na ochranu republiky a posl. Matznera pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 580-III),

kraj. soudu v Chrudimi ze dne 15. prosince 3, č. Nt VII 66/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Jurana pro zločin podle §u 15, č 3 zákona na ochranu republiky (č. J 581-III),

kraj. soudu v Trenčíně ze dne 16. prosince 3, č. Nt VI 50/33, předloženou hlav. stát. zapitelstvím v Bratislavě ze dne 23. prosince 1933, č. 12.609/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Vallo pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 582-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 18. prosince 1933, č. Nt 76/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. prosince 1933, č. 12.662/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 583-III),

kraj. soudu v Báňské Bystřici ze dne 11. prosince 1933, č. Nt XI 121/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 22. prosince 1933, č. 12.533/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Šaláta pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 584-III),

kraj. soudu v Plzni ze dne 6. prosince 1933, č. Nt XI 12/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 585-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 18. prosince 1933, č. Nt 306/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. prosince 1933, č. 12.660/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Szentiványiho pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 586-III),

kraj. soudu v Báňské Bystřici ze dne 21. prosince 1933, č. Nt XI 124/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 30. prosince 1933, č. 12.891/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Ravasze pro přečin podle §u 14, č. 2 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 587-III),

kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 18. prosince 1933, č. Nt VI 60/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. prosince 1933, č. 11.961/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Szentiványiho pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 589-III).

Odvolána imunitní žádost.

Kraj. trest. soud v Praze přípisem ze dne 21. prosince 1933, č. Nt XIX 14/32, odvolal žádost ze dne 15. prosince 1932, č. Nt XIX 14/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Čižinské pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 513-III, pres. sděl. 247. schůze).

*

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a soc.politického o usnesení senátu (tisk 1866) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 787 a 821), jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. (tisk 2465) [podle § 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Ivanka, za výbor soc. politický p. posl. Biňovec.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor ústavně-právní - p. posl. dr Ivankovi.

Zpravodaj posl. dr Ivanka: Slávna snemovňa! Strašná katastrofa na dole Nelson v Mosteckej uhoľnej spoločnosti vzbudila právom nielen v celej verejnosti československej, ale i za hranicami hlbokú účasť a zvýšený záujem o celú otázku bezpečnosti v našich doloch. Ak môže byť niečo potešiteľné v tejto strašnej katastrofe pri veľkom žiali, ktorý preniká celý československý národ, tak je to okolnosť, že táto katastrofa zbudila vo všetkých ľuďoch dobrého srdca, dobrej vôle a dobrého zmýšľania nielen sústrasť, ale i pohotovosť pomáhať tým biednym, ktorí stratili v obetiach katastrofy svojich vyživovateľov, svojich otcov a bratov. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nielen sústrasť vzbudila táto katastrofa, vzbudila i záujem celej verejnosti, v prvom rade Národného shromaždenia o to, aby urobily sa opatrenia, že by sa takéto nešťastia v budúcnosti nemohly opakovať. (Výkřiky posl. Jurana a Vallo. - Předseda zvoní.) Je úlohou a povinnosťou slávnej snemovne, aby sme objektívne, vážne a chladnokrevne uvažovali, čo je potrebné urobiť, aby sa takéto nebezpečia, nakoľko je len možné, znemožnily do budúcna. Veľmi dobre vieme, že v každom zamestnaní číha smrť na ľudí, že v iných zamestnaniach také nehody bývajú ešte väčšie než v zamestnaní horníckom, vieme veľmi dobre, že i v práci intelektuálov môžu sa stať nešťastia. Ale, slávna snemovňa, vis major..... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní). Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Ivanka (pokračuje): .... je vyše možnosti ľudskej a keby sme akékoľvek poriadky a opatrenia urobili, vždy budú nešťastia; vždy budú katastrofy. (Výkřiky posl. Vallo. - Předseda zvoní.) Musíme byť objektívni a chladnokrevne posudzovať túto katastrofu, aby týmto zákonom vyniesli sme také ustanovenia, ktoré budú mať trvalú cenu. (Výkřiky posl. K. Procházky. - Předseda zvoní.)

Jestli objektívne posudzujeme túto situáciu, potrebné je, aby sme pozreli do štatistiky a z nej sa poučili, v akom pomere stávajú sa takéto nešťastia v iných štátoch a iných povolaniach. V priemere 10 rokov od r. 1922 až 1931 pripadlo na 10.000 zamestnaných horníkov ročne v čsl. uhoľných doloch 11 smrteľných úrazov, naproti tomu bol ročný priemer v tej istej dobe v Prusku 21 (Výkřiky komunistických poslanců.), v Sasku 14, v Bavorsku 21, v Rakúsku skoro 15, vo Francúzsku 9˙4... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Ivanka (pokračuje): ... v Belgii 11, Anglii 10˙4. Čo do bezpečnosti patria tedy naše doly medzi doly západných štátov, ktoré majú pomerne malý počet smrteľných úrazov.

Ale treba porovnať hornícke zamestnanie čo do nebezpečenstva i s inými povolaniami. Podľa dát úrazovej poisťovne pre Čechy bol r. 1929 počet smrteľných úrazov na 10.000 poistencov v niektorých odvetviach o veľa väčší než v doloch. Tak na pr. pri výrobe traskavín, kde je to konečne pochopiteľné, pripadlo na 10.000 poistencov 335 smrteľných úrazov, v lomoch 22˙8, ale i v doprave po zemi mimo železníc ich bolo 15˙2. V stavebných živnostiach tiež 15˙2, v elektrárniach 15˙1 a dokonca v mlynoch prišlo v pomere k počtu zamestnancov o život asi toľko ľudí ako v doloch. Bolo tam smrteľných úrazov na 10.000 zamestnancov 12˙4, kdežto v uhoľnych doloch v tom istom roku ich bolo 13˙6. V roku pred tým ich bolo len 10˙4. V nasledujúcom roku 11˙3. (Výkřik: U vás je to "len"!) V porovnaní s tým predošlým rokom musím povedať, že "len". (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Ale ctená snemovňa, my nemôžeme byť spokojní s týmito výsledky štatistiky a musíme urobiť všemožné, aby sa počet smrteľnych úrazov alebo akýchkoľvek úrazov zmenšil. Máme v našej republike t. zv. obecný horný zákon z r. 1854. Je to zákon už 80-ročný, ktorý, prirodzená vec, potrebuje novelizácie, reformy. Odborníci hovoria, že tento zákon má svoje korene ešte v dobe Marie Terezie, že už vtedy začalo sa na ňom pracovať a že tedy je to výsledok práce temer storočnej. Odborníci vravia, že tento zákon je priamo klasický, ale že preca len potrebuje doplnenia, potrebuje opráv a preto i naša vláda podala návrh zákona na doplnenie a opravu tohoto obecného banského zákona.

Návrh vlády prešiel cez senát. Senát temer bezo zmeny prijal návrh vlády a usnesenie senátu dostalo sa pred slávnu snemovňu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Keď sme dostali do rúk usnesenie senátu, boli sme ihneď načistom, že ani toto usnesenie nie je dostatočné, že ono neobsahuje dostatočných kautél, dostatočného zabezpečenia k tomu, aby sa podobné katastrofy neopakovaly.

Slávna snemovňa! (Výkřiky posl. Čižinské.) Ja ako referent bol som tak smelý vtedy podať niektoré opravné a doplňujúce návrhy. Môžem sa odvolávať i na pána posl. Štětku, že ani on nebol spokojný s usnesením senátu, nepovažoval ho za dostatočné a že následkom toho bolo potrebné usnesenie senátu základne pre- študovať a základne ho doplniť. (Výkřiky posl. Štětky.) A ako sme počuli z úst pána ministra verejných prác inž. Dostálka, ani táto práca nebude ešte posledná, ani s týmto naším novým zákonom nebude zadosť učinené našej povinnosti, aby sme chránili horníkov oproti nebezpečiu, oproti smrteľným alebo ťažkým telesným úrazom. Bude potrebné ešte i po prijatí tejto novely... (Výkřiky komunistických poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP