Středa 24. května 1933

Začátek schůze v 10 hod. 28 min. dopol.

Přítomni:

Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Rýpar, de Witte.

218 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Czech, dr Dérer, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 274. schůzi poslanecké sněmovny.

Pan posl. Baumgartl, nástupce za poslance Pohla, dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Baumgartla, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

"Ich gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben."

Posl. Baumgartl (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Chalupovi, Polachovi, Hrubému; na dnešní, případně páteční schůzi posl. Polívkovi - pro neodkladné zaměstnání.

Omluvili se

nemocí na tento týden posl. Onderčo, Sladký.

Došel dotaz

posl. dr Hajna ministru spravedlnosti o zabavení týdeníku "Samostatnost" ze dne 11. května 1933 (č. D 1118-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze: zprávy tisky 2271 a 2272.

Přikázáno výboru se lhůtami.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu stanovila sněmovna hlasováním výboru ústavně-právnímu lhůty:

pro vládní návrh zákona o ochraně cti (tisk 830) lhůtu do pondělí dne 29. května 1933,

pro vládní návrh zákona o tisku (tisk 1727) lhůtu šestidenní.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 273. schůzi sněmovny projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Zápotockého.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu posl. Mašaty, Tomáška, dr Patejdla, dr Noska, Ježka, Hackenberga, dr Hodiny a druhů (tisk 2266) na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu posl. sněmovny N. S. R. Č. (tisk 2271) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odst. 2, t. j.:

2. Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu posl. Mašaty, Tomáška, dr Patejdla, dr Noska, Ježka, Hackenberga, dr Hodiny a druhů (tisk 2267) na změnu některých ustanovení jednacího řádu posl. sněmovny ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n. (tisk 2272) [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jedná se o změnu jednacího řádu.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto 2 odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem o obou odstavcích je p. posl. dr Stránský. Dávám mu slovo. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno, vážení pánové a paní! Považuji především za svoji povinnost omluviti se, resp. omluviti celou tuto debatu za to, že pánům poslancům byla zpráva výboru ústavně-právního rozdána teprve teď. Je to jistě postup, který musí býti naprosto výjimečný (Výkřiky posl. Štětky.), a jenom technické překážky, které tu byly, a nutnost, aby posl. sněmovna..... (Posl. Štětka: Poslanci má býti dána možnost, aby zprávu prostudoval!) Pane kolego, prosím vás. (Předseda zvoní.) Tedy jen nutnost, aby posl. sněmovna vyřídila řadu nezbytných prací, způsobila, že bylo potřebí přistoupiti s takovým spěchem k projednávání této osnovy, o které si, doufám, dokážeme, že je opravdu na místě, aby byla v čele všech osnov ostatních.

Všechny tyto osnovy, jichž předložení se chystá, o kterých z části již výbory posl. sněmovny pracují a které jsou avisovány, mají, jak je sněmovně známo, účelem společný předmět - ochranu demokratického režimu. (Výkřiky posl. Gottwalda.) V době, ve které je svět tak zneklidněn, kdy je tak stále znovu a znovu zneklidňováno veřejné mínění, v době diktatur všech druhů, komunistických a fašistických, nevystačí demokracie s oním tempem a prostředky (Výkřiky posl. Štětky.), které jsou postačitelné v dobách normálních. V takové době je potřebí, aby také demokracie posílila svůj režim, aby byla na stráži a aby byla vyzbrojena. (Výkřiky posl. Gottwalda a Štětky.) Duch romantiky, který zmítá dnes Evropou, jak se o tom dobře zmínil ve svém posledním výkladu ministr zahraničí, a v neposlední řadě také těžká hospodářská bída působí, že dnešní režim má daleko větší obtíže, než s jakými se potkávaly vlády za jiných dob. Mají-li býti překonány, musí býti opatřeno právě všechno (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), co umožňuje demokratické vládě, aby byla vládou silnou (Výkřiky posl. Štětky.), a proto počítáme také zákon, jehož projednávání dnes zahajujeme, k oněm opatřením, jež se činí na ochranu a obranu demokracie. (Výkřiky posl. Štětky. - Předseda zvoní.)

Chtěl bych říci nejprve obecně, že musíme rozeznávati dvojí ochranu demokracie: jedna, řekl bych, jest ochranou zevní a potřebuje zevních prostředků, a druhá je něco, co bych nazval vnitřní ochranou, t. j. vnitřním zdokonalením demokratického režimu.

Se zevními prostředky žádný režim nevystačí. Úspěch každého režimu jest konec konců závislý na jeho kvalitě, a proto zvednutí kvality každého režimu a tedy ovšem také demokratického je právě nejpůsobivější ochranou. Ale to neznamená, že je možno vzdáti se oněch prostředků ochrany zevní. Je pravda, že žádná vláda nemůže spoléhati jen na bajonety, ale také žádná vláda nemůže vystačiti bez určitých prostředků moci (Výkřiky komunistických poslanců.), bez vojska, četnictva a policie. (Výkřiky posl. Gottwalda.)

My jsme již dávno přesvědčeni - a to je také jeden z těch prostředků zevní ochrany demokracie.... (Posl. Štětka: Pane doktore, vždyť se vnitřně stydíte za to, co mluvíte!) Debata, pane kolego, spočívá v tom, že se přihlásíte o slovo, a když vám je předseda dá, že mluvíte. To je zase jen obstrukce a ukřičování, co děláte, jako jindy, je to strach před argumentem. (Výkřiky posl. Štětky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Jinak jsem vděčen, že se sněmovně naskytuje přímo příkladný důvod k určitým opatřením, ke kterým musíme tímto zákonem sáhnouti.

Dalším článkem těch zevních prostředků ochrany demokracie je nutnost záruky, aby ti, kdo jsou povoláni, aby v demokracii úřadovali, byli demokraty. K těmto prostředkům patří také náležitá odpovědnost tisku, k těmto prostředkům patří ochrana proti zneužití ústavních svobod a k těmto prostředkům ovšem patří - jmenuji to na posledním místě, ale ne v poslední řadě - hospodářská sanace. Všechno, co se stane k odstranění onoho stavu, který činí vládnutí tak obtížným, je také ochranou demokracie. (Výkřiky posl. Gottwalda.)

A nyní pravím, že je třeba, aby se demokracie chránila také vnitřní ochranou (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), aby se chránila zdokonalováním. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Demokracie na rozdíl od jiných režimů, na rozdíl od diktatur.... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk. - Výkřiky posl. Štětky a posl. Schweichharta.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): ..... nejen že se nebojí kontroly, nýbrž potřebuje kontroly. (Výkřiky posl. Štětky.) A proto všechno, co se stane pro kontrolu, je prostředkem k posílení demokracie. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Je proto v pořádku, že ve velké řadě zákonných ustanovení, ke kterým se v této souvislosti sahá, byl na prvém místě zákon o kontrolní komisi. Toto opatření (Výkřiky komunistických poslanců.) bylo už provedeno, zákon o kontrolní komisi máme a kontrolní komise se zdarem úřaduje. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Demokracie neznamená jenom kontrolu parlamentem, nýbrž také kontrolu veřejným míněním, která se vykonává tiskem. V nejbližších dnech bude sněmovně rozdán nový zákon o ochraně cti, který zdokonaluje novelu z r. 1924 tím, že přiznává veřejnému zájmu větší omluvný účinek tam, kde běží o skutečnou kritiku a ne o podvratnou činnost. (Výkřiky posl. Gottwalda.) K oněm prostředkům, které znamenají vnitřní zesílení a posílení demokracie, patří odpovědnost vlády, a proto v nejbližší době bude na stůl sněmovny položen zákon o odpovědnosti presidenta republiky a členů vlády. A konečně k posílení demokracie patří také odpovědnost suverenního demokratického sboru, odpovědnost parlamentu, která je vyjádřena kázní parlamentu, a zákon o této kázni (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) je právě předmětem našeho jednání. (Výborně!) Dobám (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), ve kterých nepřátelé naší vlasti smějí przniti parlament takovýmto způsobem (Výborně!), bude učiněn konec. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.) Vás (obrácen ke komunistickým poslancům) sem poslali dělníci, abyste tu pracovali a ne abyste zde dělali ostudu. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Lidé malých srdcí a lidé ubohých mozků se nedovedou dívati na kázeň jinak než jako na pouto. My však všichni jsme si vědomi, že kázeň (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) nejenom není poutem, nýbrž kázeň, kterou si dobrovolně uloží jednotlivec a kterou si dobrovolně ukládá celek, je prostředek ke zvýšení moci a síly i toho jednotlivce i toho celku. V kázni je moc i sláva, neboť nesmí býti a není naší ctižádostí, abychom vládli všem, nýbrž abychom sloužili všem. (Výborně! - Potlesk.) A jenom proto, že v této službě veřejným zájmům nám brání i v našem státě nevzdělanost a nekázeň, odstraníme tuto nekázeň a potlačíme tuto nevzdělanost. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní. - Výkřiky posl. Gottwalda.)

Mám-li uvésti jednotlivosti, rozdělil bych obsah našeho zákona na několik skupin. Především chci jmenovati ono ustanovení, které v §u 5 naší osnovy zjednává ústavní záruku, které jsme vlastně dosud neměli. Stanoví se především, že nesmí záležeti na libovůli vlády (Výkřiky komunistických poslanců.), do jaké lhůty po volbách svolá sněmovnu, aby se ustavila, nýbrž že vláda bude na příště musiti svolati sněmovnu do 6 týdnů po volbách.

Ještě důležitější však je, že se zároveň upravuje onen případ, který také může nastati a pro který nebylo dosud žádného opatření, kdyby totiž sněmovna, ať již z jakéhokoli důvodu, pozbyla celého předsednictva, že by potom nebylo nikoho, kdo by takovouto situaci řešil. Zákon tedy předpisuje, aby v takovém případě šéf vlády, stejně jako po volbách, svolal do určité lhůty, do 6 týdnů, sněmovnu, aby se znova ustavila. Je vám známo, že je to právě případ, který se stal v sousedním Rakousku a byl tam podnětem k zakryté diktatuře jedné politické strany. (Výkřiky posl. Štětky. - Předseda zvoní.) Okolnost, že se v tomto zákoně upravuje, resp. doplňuje dosavadní nedostatek, má určitý politický význam. Ona je právě takovým vyznáním demokratického odhodlání v době, kdy demokracie a autorita demokracie je podrývána tolika pochybnostmi, tolikerým štvaním a tolikerými převraty v našem sousedství.

Důležité ustanovení osnovy je také zavedení předběžných rozprav. (Výkřiky posl. Štětky.) Vládní osnova, která byla až dosud přikazována... (Výkřiky posl. Štětky a Gottwalda.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): Jsem rád, že jsem jako referent zbaven povinnosti poslouchati komunistické řečníky v této debatě, poněvadž, když nemohu mluviti k nim (Posl. Štětka: Já vás věrně poslouchám! - Předseda zvoní.) Jsem již teď na konci se svým hlasem pro vaše neslušné chování. (Posl. Štětka: To je neslušné? Čtěte v protokole, co bylo neslušné, zdali vaše útoky nebo naše reagování! - Předseda zvoní.)

Je nyní v rukou sněmovny, jejíž předsednictvo se vždycky může usnésti, aby se o vládním návrhu konala předběžná rozprava, je nyní také v rukou tohoto sněmovního orgánu, aby kdykoli to veřejný zájem bude žádati, byla vláda zavolána a promluvila. Považuji za hlavní význam předběžné debaty, že právě předběžnou rozpravu zahajuje vždy člen vlády, takže se tímto opatřením účast vlády na sněmovních pracích znamenitě zvětšuje.

Nově, demokratičtěji, s bezpečnějšími zárukami se upravuje právo interpelační, které je základem parlamentarismu, a ovšem musíme zase spravedlivě říci, že zanedbávání interpelačního práva, resp. neodpovídání na interpelace bylo z velké části také zaviněno neseriosností v užívání tohoto práva.

Chtěl bych ještě podotknouti, že zproštění členů vlády, kteří jsou poslanci, od povinnosti omlouvati jednotlivé absence, resp. žádati o dovolenou, jako to musí činiti členové sněmovny, neznamená, že by snad byli zproštěni členové vlády, kteří jsou poslanci, od povinnosti účastniti se jednání sněmoven, (Výkřiky. - Předseda zvoní.) nýbrž znamená to pouze, když jsou zproštěni, že se ponechává jejich vlastnímu uvážení, aby rozhodli, kdy je zapotřebí jejich účasti, pokud to nerozhodne sněmovna sama, jež je k tomu ústavně oprávněna, a v tom ústavním oprávnění sněmovny je právě důvod pro toto opatření. (Výkřiky posl. Štětky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): V druhé skupině změn obnoveného jednacího řádu jsou ustanovení, která mají zabezpečiti lepší presenci poslanců při jednání sněmovním. Řeknu hned na tomto místě, že novela k jednacímu řádu sice postupuje zde především zostřením trestů a následků, které stíhají nedbalého poslance, ale musíme si uvědomiti, že důvodem pokleslé presence není nedbalost poslanců. Ten známý zjev, že se zde tak často jedná za naprosté neúčasti a před úplně prázdnou sněmovnou, přece neznamená, že 300 poslanců, 300 členů této sněmovny je 300 nedbalých lidí. Fakt je, že hlavní příčiny jsou jinde, ne snad v nedbalosti poslanců, nýbrž v určitých vztazích, na které ovšem musíme mysliti. Je to především poslancova podřízenost určitým požadavkům, jimž by se měli oddávati jiní. Nepovažuji za hlavní zlo to, že je dnes poslanec podle našich ústavních a volebních řádů exponentem politické strany, nýbrž zlem je, že politické strany zapomínají, že poslanec byl exponován k zákonodárné práci, a volají ho často k jiné činnosti také tam, kde by se té jiné činnosti mohli oddávati jiní. Musíme právě občanstvo vychovávati. Poslanec, který je volán také k propagační a agitační činnosti, který se musí věnovati intervenční činnosti v době, kdy zasedá parlament, nemůže prostě vykonávati svoje povinnosti a teprve náprava těchto poměrů, která ovšem nemůže býti normována a která nemůže býti způsobena normativně, bude skutečně zdrojem nápravy oné presence. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

K příčinám nedostatečné presence patří také všeobecně známá nevěcnost jednání, která ovšem - doufáme - novými předpisy jednacího řádu bude také odstraněna. Debaty a rozpravy v tomto domě vypadaly dosud často tak, že se nikdo nedivil tomu, když nebyly sledovány, a skutečnou nápravou bude teprve reforma těchto rozprav a tohoto jednání. (Výkřiky komunistických poslanců.)

K tomu ovšem patří také správná režie parlamentní a opatření zevní. Ale to všechno spolu souvisí. Je marno přáti si, aby schůze byly kratší, když se rozpravy nemožně rozbředají, když každý může mluviti, o čem chce, a když se nemusí držeti věci. Trvá-li rozprava na př. od dopoledních hodin do půlnoci, nelze žádati od sněmovny, aby rozpravu sledovala. Rozprava musí býti kratší, rozvrh parlamentních prací musí býti jiný, ale to vše spolu souvisí a teprve teď, když budou uvedena v platnost nová opatření jednacího řádu, bude na čase, aby také parlamentní režie vykonala svoje.

Teprve na posledním místě můžeme.... (Posl. Jiráček: Také lepší svolávání schůzí!) Ovšem, to všechno spolu souvisí. Zvýšení osobní odpovědnosti poslanců za navštěvování schůzí a účast na sněmovním jednání je již potom jenom tím posledním, zevním prostředkem, a o to se právě také jednací řád stará. Jednací řád dokonce přistupuje k opatření analogickému jako v jiných státech, k opatření, které má zabezpečiti presenci ve sněmovně. (Posl. Jiráček: Jmenujte ty státy!) Na př. Anglie, v jejímž parlamentě se nejedná, není-li přítomno aspoň 40 poslanců v jednací síni. (Posl. Jiráček: To je správné, ale jmenujte trestní sankce! - Místopředseda Stivín zvoní.)

Chtěl bych říci několik slov výkladu k novému předpisu, že sněmovna naše bude příště způsobilá jednati jenom za přítomnosti aspoň 30 poslanců. V některých listech českých i německých byl totiž nesprávný výklad, že se tím snižuje dosavadní povinnost presenční. Dosud prý bylo potřebí přítomnosti 100 poslanců a nyní prý bude stačiti 30. To je nesprávný výklad, neboť 100 poslanců musí býti účastno, má-li býti sněmovna schopna usnášeti se, 30 poslanců musí býti v zasedací síni, má-li býti sněmovna způsobilá jednati, nikoliv usnášeti se. Doufám, že toto nové ustanovení bude míti zdar a že účast a presence v zasedací síni, ovšem v souvislosti se všemi ostatními předpisy obnoveného jednacího řádu, vzroste.

Místo poslancovo je ve sněmovně. Buďme ve sněmovně, intervenujme ve sněmovně; silni a mocni jsme ve sněmovně! Zde je místo pro naše intervence, zde je místo našich zásahů. (Výkřiky posl. Jiráčka. - Místopředseda Stivín zvoní. - Výkřiky posl. Jiráčka a Štětky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Stránský (pokračuje): Dovolte, abych nyní věnoval několik slov předmětu, o kterém zavládlo také velké nedorozumění. Je to otázka, kterou bych nazval otázkou bezprostřednosti parlamentního jednání. Je to ta otázka, zdali mají býti v parlamentě řeči mluveny volně či čteny. Zdůrazňuji, jak jsem to již učinil v motivech výborové zprávy, že je naprostý omyl spatřovati ve snaze, aby nebylo čtených řečí, nějaký prostředek jakékoli a kamkoli namířené politické persekuce. Neběží o nic takového, běží o předpis, který se vztahuje stejně na příslušníky oposice jako na příslušníky většiny, a smysl tohoto předpisu nebyl, myslím, ve veřejné kritice dosti správně pochopen. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Jaký je význam tohoto předpisu? Význam tohoto předpisu je, mám-li to říci nejprostšími slovy, aby sněmovní rozprava byla rozpravou, to jest, aby poslanec nemluvil před sněmovnou a poslanci, nýbrž aby mluvil k poslancům a ke sněmovně, aby rozprava měla souvislost, aby řečník na řečníka reagoval, aby zkrátka zde byl živý styk, aby zde nebyla mrtvola, která nezbytně musí nastati, jakmile se řeči píší a čtou.

Nikdo netvrdí a bylo by nesprávné tvrditi, že napsaná řeč musí míti nějakou méně cennou kvalitu. Naopak, ona bude formálně vybroušenější, může býti obsahově dokonalejší nežli řeč mluvená, ale není to potom příspěvek k rozpravě. Zrovna tak, jako když se chceme jeden s druhým o něčem dohodnout, nenapíšeme si to na papír a nečteme, tak ani rozprava nemá býti pouhým předčítáním z mrtvých papírů. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Jestliže se ve veřejné kritice poukazovalo, že nejsou všichni členové parlamentu výmluvní anebo stejně výmluvní, odpovídám na to, že je omyl domnívati se, že předpokladem bezprostředního účinku řeči je výmluvnost toho, kdo mluví. Tolik je výmluvný každý, že dovede říci, co si myslí. To je stupeň našeho vzdělání. A věřte mně, že někdy může býti ve svém účinku zápas o pravé slovo a po případě i koktání řečníkovo výmluvnější nežli nějaká šváda řečnická. Účinek mluveného slova není v tom, že ono rychle plyne, nýbrž vždycky v míře opravdovosti, která se tuší a která se slyší z toho mluveného slova. O Bismarkovi je známo, jaký účinek měly jeho sněmovní projevy svou kvalitou, vidíme to, poněvadž je máme před sebou, ale stejně je o něm známo že mluvil těžko, koktal, zadrhoval. A je tedy omyl, že tento předpis, aby se ve sněmovně nečetlo, nýbrž mluvilo, je předpisem... (Posl. Štětka: Zavádíte analfabetismus, poněvadž první podmínkou bude, že poslanec nesmí číst!) To jsou vaše vtipy. (Místopředseda Stivín zvoní.)

A pokud ovšem nezbytnost mluviti na veřejných tribunách, která přece není jenom v parlamentě, má v zápětí také určitou snahu, aby veřejný projev byl projevem určité slovesné dokonalosti, zase je to dobrá snaha, a její účinek, ať jde o kteroukoli stranu, musí býti jen dobrý.

Další skupina předpisu obnoveného jednacího řádu má zabezpečiti, aby všechny ty nové zřetele, které se uplatňují, nezůstaly na papíře, nýbrž aby byly také uplatňovány. Je to tedy zabezpečení potřebné kázně ve sněmovně. Co by to bylo platné, kdybychom si dali předpisy, jež vlastně z parlamentu dělají parlament, kdyby tyto předpisy zůstaly jen na papíře a kdyby orgány, které jsme si zvolili, aby naše jednání řídily, neměly moc odstraniti nepořádek a nahraditi jej pořádkem. (Posl. Jiráček: Jaká práva dáváte oposici?) Práva oposičního a vládního poslance jsou v jednacím řádu úplně totožná. (Posl. Jiráček: Právo oposice proti jednotlivým zákonům?) Oposice proti jednotlivým zákonům, proti kterým je, hlasuje, mluví proti nim. (Posl. Jiráček: V každém parlamentě je obstrukce dovolena! Nezapomeňte na r. 1926, kdy vy jste dělali obstrukci!) Pan kolega se mýlí: není pravda, že v každém parlamentě je obstrukce dovolena, a náš jednací řád má výslovné ustanovení, které obstrukci znemožňuje, ale nemá je teprve v této své obnovené formě, nýbrž již od té doby, co existuje jednací řád. Předseda je oprávněn veškeré obstrukční projevy odstraniti a zastaviti. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Slavná sněmovno! Já jsem v důvodové zprávě precisoval motivy jednotlivých ustanovení, nechci se opakovati a řeknu proto závěrem ke svému výkladu referentskému jen toto: Bylo správně řečeno, že ne litera rozhoduje, nýbrž duch, tak jako nezáleží tolik na liteře zákona, jako záleží na duchu, ve kterém zákon bude praktikován. (Výkřiky posl. Štětky.) To všechno tedy záleží na nás, to záleží na tom, jak dovedeme s novým jednacím řádem zacházeti, jakým způsobem ho budeme užívati. (Výkřiky posl. Jiráčka. - Místopředseda Stivín zvoní.) Přijetí tohoto návrhu je zároveň závazkem a zároveň odpovědností. (Opětovné výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana posl. Jiráčka, aby nerušil jednání.

Zpravodaj posl. dr Stránský (pokračuje): A já prosím pány poslance netoliko o spravedlivé posouzení výborového návrhu v nastávající rozpravě, prosím je také, aby osnovu nového jednacího řádu netoliko odhlasovali, nýbrž aby ji také přijali v tom smyslu vnitřním, v tom smyslu závazném, ve kterém odhlasování a přijetí této osnovy znamená obnovu společného slibu, který jsme složili a který nás váže vůči naší zemi. (Potlesk. - Výkřiky posl. Štětky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 45 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Knirsch, Horpynka, dr Törköly, Dobránsky; na straně "pro" pp. posl. Krumpe, Jelinek.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP