Úterý 13. prosince 1932

Malypetrova vláda, která předeslala ve svém prohlášení rozhodnost, má při svém počínání na křesle ministerstva vnitra tohoto historického muže, který tuto rozhodnost s celým aparátem vnitřní státní správy má zdůrazňovati. Není to jen taková rozhodnost, která se uplatnila v Polomce na Slovensku zastřelením domkářů z četnických karabin. Buržoasie již dávno spolu se socialistickými předáky volá po rozpuštění komunistické strany. Komunistická strana jako jediný vůdce pracujícího lidu v Československu, která organisuje odboj proti plánům buržoasie a odhaluje zrádnou úlohu vládně socialistických vůdců, je hlavní překážkou zotročovacích plánů buržoasie. Proto buržoasie za vydatné pomoci všech vládních lokajů, organisuje předpoklady k útokům na legalitu komunistické strany. Jde jen o to, jakým způsobem to dělati, aby to nebouřilo ještě více rostoucí nespokojenost v masách pracujícího lidu, který poznává den ze dne více a více, že komunisté jsou jediným zastáncem chudých proti bohatým, a aby to bylo účinné pro ně. A proto najednou vnitřní aparát buržoasie [ ] organisuje špionážní aféry, ovšem tak, aby za každou cenu vydupána byla souvislost s činností komunistické strany. Sříbrného tisk, který má velmi úzký kontakt s vládní kuchyní, napsal otevřeně, že se ve vládních kruzích pomýšlí vážně na to, "aby komunistická strana byla rozpuštěna, ježto působnost její a jejích členů nesmí jíti tak daleko, aby sahala dokonce na kořeny tohoto státu!" Účel jest jasný a úplně průhledný. Vybičovati nenávist nacionálně šovinistických vrstev, znemožniti a zakazovati legální činnost a konečně zkonstruovati důvod k rozpuštění komunistické strany.

Po této průhledné cestě organisována jest t. zv. špionážní aféra v plzeňské Škodovce. Škodovka - důležitý střed zbrojařského koncernu kapitalistických států - byla vyhlédnuta za objekt špionáže, aby se to zdálo pravděpodobným. Buržoasní a sociálfašističtí šmokové mohou si ruce upsat v kombinacích o spojitosti mezi Berlínem a Moskvou. Prolhanost a protikomunistické štvanice pokouší se především o to, aby za centrální postavu "trojúhelníkové špionáže" byl vykřičen soudr. Richter. Proto jsou o něm měšťácko-vládně socialistickému tisku dodávány zprávy stejně nepravdivé jako pitomé. Podle nich soudr. Richter prý je příslušníkem Ruska. Studoval na Leninově universitě, byl ve spojení s berlínskou špionážní centrálou a jiné a jiné tendenčně vyrobené lži.

Soudr. Richter jest čsl. státním příslušníkem, narodil se v severních Čechách, pracoval zde jako textilní dělník a nikdy na Leninově universitě v Moskvě nebyl. Stačí citovati "Prager Tagblatt", který před objevenou špionážní aférou v Plzni napsal doslova: "Vyšetřování proti Vogelsingerovi-Richterovi vedl dr Jančík. Předběžné šetření jest již dávno skončeno. Akta byla již dlouho u státního návladního dr Čáslavského v návrhu na zastavení trestního stíhání, nebo k vypracování žaloby pro pasový přestupek," když uvedena byla plzeňská špionáž ve spojení s Richterem. Tak vypadala obžaloba soudr. Richtra před aférou v Plzni, kterou také měšťácký tisk v počátcích spojoval se špionážní aférou Pietrovského z r. 1923 v Praze. Taková byla věrohodnost měšťáckého i sociálfašistického tisku a takhle vypadala ve světle pravdy, nežli dodána byla nová špionáž ze Škodovky v Plzni. Dnes můžeme znovu pročítati v bulvárním tisku nejrůznější závěry o komunistické špionáži, o zatčení řady komunistů a o důležitém a obsažném materiálu.

Myslím, pánové, že již jste toho namluvili více než dost. Jest nutno, aby pracující lid Československa se dověděl, jaká jest skutečnost a jak to s celou tou špionáží vlastně je. Vezmeme některé věci za sebou, jak následovaly a jak o nich bylo referováno. Když před měsícem zatčen byl zástupce šéfa opravny děl Kabela, a po něm bývalý dělník opravny Svoboda, napsaly agrární noviny, že Svoboda byl organisován u soc. demokratů. Na to okamžitě reagovala "Nová doba", orgán plzeňského vedení soc. dem. a naznačovala, aby se agrárníci drželi jen komunistů, že do případu jest zapletena řada oficiálních osob. Psalo i mluvilo se v otázkách, záhadně se vířil prach, aby nebylo v nastalé mlze jasně viděti. Jedno však byla pravda. Když "Nová doba", plzeňský orgán soc. dem. vůdců, vyčítala agrárníkům neinformovanost, v té době měla pravdu a to proto, že má "Nová doba" velmi úzké a přátelské vztahy s policejním ředitelstvím prostřednictvím vrch. komisaře dr Meinera. Podporuje také boj jeho kliky o vyšší stupínek na úředním žebříku a byla velmi dobře informována prostřednictvím tohoto svého chráněnce. Tři dny po tomto štvavém denunciačním článku byl dán povel plzeňským policejním ředitelstvím k neslýchanému brutálnímu postupu proti komunistickým funkcionářům a ke štvavé kampani všeho měšťáckého tisku proti komunistické straně. V plzeňském sekretariátě strany a vedle toho u 13 komunistických funkcionářů byly prohlídky, kde policejní agenti přímo řádili. Všechny tyto prohlídky i výslechy předváděných skončily však úplnou blamáží. Msta plzeňské policie šla po fiasku tak daleko, že sebrali vše, na co přišli: dotazníky staré několik let, oficiální legitimace strany, dětské filmové kukátko a z převedených ponechali ve vazbě 2 funkcionáře strany, soudr. Hrdličku, nezaměstnaného člena městského zastupitelstva v Plzni, a soudr. Hoška, člena závodního výboru Škodovky. Ba došly nás zprávy od řady dělníků, že ze Škodovky přímo od pracovních míst odváděni byli k výslechům dělníci na pouhý pokyn policejních agentů. Stačilo, aby policejní fízl viděl známou tvář z dělnických schůzi, a dělník byl předveden, šacován a hodiny ponechán v křížovém výslechu na policejním ředitelství. Výslech všech předvedených točil se stále okolo jednoho dotazníku. Byl to dotazník, který byl zabaven u soudr. Hrdličky a měl vytvořit spojitost komunistů se špionáží, k čemuž se ještě ke konci své řeči vrátím. Druhý den po této policejní razii byl to zase orgán soc. demokracie "Nová doba", který nazval zatčené dělníky špiony a naznačoval, že budou převezeni do Prahy a házel špínu a kal po komunistické straně Československa. Můžeme dnes po 3 týdnech propuknutí aféry konstatovati před pracujícím lidem celého Československa, že špionážní aféra je ve skutečnosti aférou těch, kteří házejí kal a špínu po poctivých dělnících a rádi by ji spojili s činností komunistické strany. Špionážní aféra - ať již jako skutečná špionáž [ ] - je dílem plzeňské smetánky a vedoucích úředníků z policejního ředitelství. (Slyšte!)

Nyní pánové k tomu, co vy jste nevěděli nebo nechtěli vědět a co víme my. Kdo je především zatčený Svoboda? Zatčený dělník Svoboda, o kterém je psáno, že udržoval styky se špionem Kabelou, je obyčejný policejní provokatér, který byl organisován řadu let u soc. demokracie. (Slyšte!) Má-li plzeňské vedení soc. demokracie krátkou paměť, já mu tedy s tohoto místa posloužím. Již jako člen závodního výboru r. 1929, pokud jsem byl ve Škodovce, znal jsem Svobodu, který byl - asi pravděpodobně z blízké známosti se zástupcem šéfa pana Kabely - četařem v opravně děl, a organisován ve skupině Hamplova Svazu kovodělníků na Karlově, kde byl též členem Dělnické tělocvičné jednoty. Když v jarních měsících tohoto roku byl konán tábor Škodováků proti propouštění, tento Svoboda se přihlásil na tomto projevu o slovo a před 2.000 dělníky ukazoval svoje soc. demokratické legitimace. Po tomto projevu řada dělníků ze řad soc. demokracie přišla k nám a varovala nás před Svobodou. Dokládala, že je důvěrným přítelem závodního špicla ve Škodovce Šmída, že od něho dostává peníze a že ho viděli i ve společnosti státních policejních agentů. To stačilo, pánové, aby přístup tomuto člověku mezi poctivé dělníky byl znemožněn. Sta dělnických svědků potvrdí tato fakta, která zde o Svobodovi přednáším. Že dotyčný byl komunistou, jak psala "Nová doba", je perfidní lží, kterou vyráběla jenom na přání svého chráněnce, policejního komisaře dr Meinera.

A teď, pánové, k té skutečné hlavní figuře, o které píšete, že je špion, a která měla společenské styky s vaší společností. Pan Kabela, hlavní osoba špionáže, měl opravdu jinou a vybranější společnost. Jak listy konstatovaly, tato společnost se scházela prý v jednom velmi známém plzeňském lokálu. Ano, scházela se v Plzni ve Vídeňské kavárně, kde se hraje bridge o vysoké sumy a kam se schází opravdu jen vybraná společnost. Pan Kabela hrál v této společnosti prim, všichni, kteří jsou známí ze styků s Kabelou, scházeli se zde a kryti stínem hráčských stolků, kuli špionážní pikle. Ta vysoká osobnost, která v několika letech protlačila Kabelu z pouhého kontrolora, který byl přesazen z brněnské Zbrojovky do Plzně, na zástupce šéfa tohoto oddělení, byl, pánové, generál čsl. armády Mejstřík. (Slyšte!) O této osobě, generálově - zastřeně ovšem - tisk referoval, ovšem ve snaze, aby to svedl na styky homosexuální. Ptám se otevřeně: Jak je to možné, že vojenská prokuratura dosud neučinila příslušná opatření, když je všeobecně známo, že dotyčný generál se stýkal s člověkem, o kterém píšete vy, že je špion? Či udržoval pan generál styky s tímto špionem v souhlasu ministerstva nár. obrany a nebo snad z nařízení vlády? A, pánové, kdo byli ti, kteří byli vybranými společníky tohoto Kabely, kteří s ním sedávali nad hráčskými stolky ve Vídeňské kavárně? Kdo byli ti, kteří s ním po řadu měsíců udržovali společenské styky? Proč pan Kabela vystupuje na Pankráci tak sebevědomě? Pánové, proč by nevystupoval, když těmi jeho společníky byl plzeňský policejní ředitel Huber, jeho žena a vrchní komisař tohoto ředitelství dr Jirkal. (Výkřiky komunistických poslanců.) To jsou ty sloupy vybrané společnosti, která udržovala úzký společenský poměr se špionem Kabelou. V tomto prostředí se dělala špionáž a dělnická veřejnost chce nyní věděti, pro koho a na čí příkaz se tato špionáž prováděla. Byla špionáž dělána na příkaz jednoho nebo několika států? Ptám se s tohoto místa docela otevřeně toho rozhodného muže Černého, který je ministrem vnitra: Stýkali se tito vysocí policejní úředníci se špionem z příkazu ministerstva, aby vyrobili za každou cenu provokační materiál proti komunistům? Je to pravda? Je-li to pravda, ať sem pan ministr přijde a řekne nám, jak se celá věc dělala. Neví-li pan ministr o tom, táži se znovu, jak je možné, že policejní ředitel a vrchní komisař tohoto ředitelství, kteří se stýkali s osobou - znovu zdůrazňuji - kterou nazýváte špionem, sedí dosud na policejním ředitelství a úřadují. Ptám se otevřeně, proč nebyli dosud vzati do vyšetřovací vazby. Není to dokladem celé prolhanosti vašeho shnilého režimu?

Poctiví dělníci, jejichž jediná vina podle kapitalistického systému spočívá v tom, že bránili své utlačované kamarády, jsou vláčeni v křížovém výslechu [ ] (Výkřiky komunistických poslanců.)

Jestliže se vedení soc.-demokratických vůdců se svým orgánem "Novou dobou" tak exponovalo ve špinění komunistických dělníků, mohu prohlásiti, že "Nová doba" mimo zprávy z policejního ředitelství měla zprávy ještě z jiného pramene. V této Vídeňské kavárně scházejí se také význačné špičky soc.-demokratického vedení z Plzně. Jak daleko jsou tyto osoby interesovány na celém případu, ukážeme v krátké době. V krátké době vám posloužíme tím, jak daleko jste do toho zapleteni. Já s tohoto místa vyzývám významného činitele soc.-demokratického vedení Plzeňska posl. Pika, aby zde s tohoto místa prohlásil, že ani on, ani špičky soc.-demokratického vedení plzeňského nemluvily, nestýkaly se a nejezdily na ryby se špionem Kabelou.

Nyní, pánové, několik slov k tomu vašemu závažnému materiálu, k tomu usvědčujícímu materiálu, ve kterém se mluví o druhu výroby, rozložení dělnictva atd. Dotazník, pro který vyslýchána byla řada komunistických i nekomunistických dělníků a pro který držíte ve vazbě soudr. Hoška a Hrdličku, tento dotazník, který má býti dokladem k usvědčení komunistů z vaší a vašimi lidmi prováděné nebo organisované špionáže, byl vydán vedením strany na Plzeňsku za tím účelem, aby mělo přehled v našem kraji o činnosti komunistů na úseku odborové práce. Takových oběžníků vydala strana tisíce a nikdy se jimi neskrývala a také nikdy skrývati nebude. Já jsem to byl - přímo zde vám říkám - který jsem tento dotazník poslal soudr. Hrdličkovi, kterého pro tento dotazník kriminalisujete. Co je v něm závadného? Co vám již slouží k výrobě špionážních afér, co vám slouží za argument proti komunistické straně, je pouhý obsah dotazníku. To je ten závažný materiál, který má policie, se kterým hausírujete a zahaleně o něm píšete. Je tu jen několik otázek a každý, kdo pracoval odborově mezi dělnictvem, učiní si úsudek, co má znamenati tento dotazník. Otázky: Jméno závodu? Přesná adresa? Hlavní výroba? Počet zaměstnaných dělníků koncem 1931? Počet v závodě zaměstnaných úředníků? Je závod plně zaměstnán či se pracuje omezeně, nebo je dělnictvo vysazeno? Kolik dělníků v závodě sympatisuje s námi? Jak často mívají členské schůze? Kolik členů se zúčastňuje diskusí? - To jsou ty otázky, které obsahuje dotazník. - Kdy se konaly volby do závodního výboru, které kandidátky byly postaveny a kolik hlasů obdržely, jaký tisk se v závodě kolportuje, jaké jsou sympatie k naší straně a t. d. To je ten závažný materiál. To je dotazník, o kterém již tak dlouho píšete. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Dělali jste, pánové, veliký rámus. Každý měšťácký šmok zalíval se v potu, aby z kdejakého organisačního dotazníku vyrobil t. zv. usvědčující materiál. Sebraný materiál je tak závažný, že plzeňská policie protokolovala jej v kilogramech a při tom děti komunistů připravila o skromné hračky. Redaktoři "Českého slova", "A-Zetu", "Nové doby" a "Poledního listu" svým známým rozhledem ovšem v obroku buržoasie - našli hned souvislost mezi Berlínem, Plzní a Moskvou. Celá tato vámi vyrobená, anebo skutečně prováděná špionáž ukazuje celé pracující třídě Československa prolhanost a prohnilost vašeho systému a režimu. Měšťácký tisk, zvláště "Právo lidu" konstatuje předem již, že předčasným uveřejňováním zpráv znemožnilo se přesnější pátrání, poněvadž stopy prý jsou již zahlazovány. Jestliže tedy jde o nějakou skutečnou špionáž, pak je to vlastenecká buržoasie, která za pomoci lokajského vládně-socialistického tisku zahlazuje stopy. Kdopak to byl? Řekl jsem, že to byla plzeňská "Nová doba", orgán plzeňského vedení soc.-demokratických vůdců, která první podle policejního předpisu věrohodně, jak ona psala, informovala. Házela a kydala špínu na komunistické poctivé dělníky, zatím co pravé vinníky varovala a kryla. [ ] "Nová doba" a plzeňské soc. dem. vedení, které se dalo cele do služeb ministra Černého a policajtů. Jak vypadá závažnost tohoto usvědčujícího materiálu, svědčí okolnost, že byl předkládán jako ukázka i některým redaktorům vládních listů.

Přibíjím na pranýř před celou pracující třídou toto tažení proti komunistické straně Československa. Pracující lid Československa musí si uvědomiti, že inspirované útoky na legalitu komunistické strany jsou současně útokem na všechen pracující lid měst i venkova. Vyzýváme pracující třídu v celém Československu, aby zvedla bouři odporu proti buržoasním intrikám a provokacím.

Dělníci nezaměstnaní, dělníci v továrnách a na venkově, drobní živnostníci a všichni, kdož pod tímto režimem trpíte, srazte rychleji svoje řady! Sevřete pevněji svoji pěst! Ať v krátké době jsme schopni účtovati s tímto shnilým, proradným a prolhaným systémem. Síla všech pracujících vedená po jedné cestě, cestě třídního boje, jest takovou silou, která rozdrtí prolhanou buržoasii a její lokaje. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. inž. Novák. Dávám mu slovo.

Posl. inž. L. Novák: Slavné Národní shromáždění! Dámy a pánové! Kol. Štětka byl tak laskav a ve své řeči se zabýval také mojí osobou. Při tom nazval mne zástupcem uhlobaronů, pirátů a já nevím, jakých ještě krásných slov užil. Mohu mu říci jen tolik: jako on zastupuje v tomto slavném shromáždění zaměstnance, tak jsem já tak smělý, že zastupuji průmyslovou výrobu. Velectění panové, pohlédněte na tento slavný sbor a spočtěte si, kolik tu mají zástupců zaměstnanci a kolik zaměstnavatelé. (Posl. Hrubý: To je pro kočku!) To není pro kočku, to si můžete spočítati na prstech jedné ruky a ještě si můžete několik prstů useknouti. V celém světě uznává se takové zastoupení a odpovídalo by zásadám demokratismu, kdyby se to uznávalo i u nás. Domnívám se, že důležitá složka, jakou jest u nás průmysl, má snad také trochu práva na své zastoupení v zákonodárném sboru. Pan kol. Štětka... (Výkřiky posl. Štětky.). Já jsem vašeho řečníka tak zbožně poslouchal, že jsem skoro ani nedýchal; vyslechněte také mne. (Opětovné výkřiky posl. Štětky.) Pánové ukřičeti dovede každý. Vy jste ráčil, pane kolego, mluviti o tom, že jsem v rozpočtovém výboru mluvil o velkých obětech a o nemožném zatížení. Ne, já mluvil jen o novem zatížení. Mám to také písemně. A to také nepopřete ani vy, že to novým zatížením také jest. Pan kolega mluvil také o tom, že ze zákona odstraněna byla možnost zvýšení. Skutečně byl odstraněn paragraf, podle kterého sazby měly býti vládním nařízením zvyšovány o 50%, to však nebylo ani dobře možné, poněvadž o daních musí rozhodovati parlament a nemůže to býti ponecháno vládě a vládnímu nařízení, aby mohla sazby zvyšovati až do 50%. V mnohých případech, pane kolego, byste s tím také ani nesouhlasil.

Dále pravil pan kolega, že naproti tomu tam byla vložena nová věta, která umožňuje slevu. Ale, pane kolego, o tom, komu se má ta sleva dělat, jste neřekl. Já vám to povím ihned. (Posl. Štětka: Kdo o tom bude rozhodovat?) Pane kolego, já vám to řeknu, kdo a koho se to týká. Možná že vám ti zaměstnanci na těch dolech, kterých se to týká, nebudou příliš vděčni.

K vlastní věci bych řekl jenom tolik. Nebudu srovnávat doly s trafikami, jako jste to učinil vy, pane kolego. (Posl. Štětka: Musí platiti ze zisku!) Těžko se to dá srovnávat. Jsou to dnes z valné části akciové společnosti a těžařstva; obojí podléhá veřejnému účtování, které se nedá tak přizpůsobiti, jak si to pan kolega myslí, dokonce se tam nedají "ulejvat" miliony. Ostatně podívejte se, pane kolego, na bilance těch společností a uvidíte, že již druhý rok svým akcionářům ani správní radě, ani funkcionářům nevyplácejí ani vindry, a tito funkcionáři dali přece do toho podniku peníze, aby mohl pracovati, to je zavodní kapitál toho podniku. Jestliže má právo žádati kterýkoli střádal, aby se mu řádně zúrokoval v bance, nebo v záložně, nebo jinde jeho kapitál, nevím proč by toho nemohl žádat akcionář, když (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) ve své důvěře ukládá peníze do podniku akciového a průmyslového.

Pan kolega se však o jedné věci nezmínil, a tuto paralelu by měl udělati spíše než s trafikami. Zapomněl, že máme státní doly, které pracují za stejných podmínek a prodávají uhlí také za stejné ceny. A vidíte přece, jak vypadá výsledek tohoto hospodaření, že není nijak zvláště lákavý. Proč? Jestliže pani nevidí tu velikou dobu tísnivé krise a jestliže necítí všechny důsledky, které má a bude ještě míti, pak ovšem těžko bychom se dohodovali.

Zvýšení dávky, o níž tu je řeč, odůvodněna jest vládou tím, že podle státního rozpočtu pro r. 1932 kapitola 14, tit. 11 činí řádná vydání báňských úřadů, nepočítaje v to ústředí, 5,445.100 Kč a příjmy oproti tomu klesly na 4 miliony, z toho 2,527.000 Kč na poplatcích z kutišť a 1,141.300 Kč na poplatcích z měr; jeví se tedy schodek 1,375.800 Kč a tento schodek měl býti uhrazen tímto zákonem a o nic jiného vlastně nešlo. Proto byl z 12 Kč poplatek u kutišť zvýšen na 20 a z dolové míry z 20 na 50 resp. ze 40 na 100 - poněvadž se to účtuje pololetně - a z toho důvodu, aby určitá odvětví státní - a to je novum u nás - kryla plně svá vydání svými příjmy, neměl bych proti tomu námitek, ale bylo by si jen přáti, aby tento požadavek byl rozšířen na všechny složky státní správy, zvláště na státní podnikové hospodářství. Nelze ovšem přehlédnouti, že navržené zvýšení dávky z kutišť a měr vynese skoro jednou tolik, než je potřebí, to však souvisí se státním rozpočtem a toto plus přichází jistě k dobru příštímu rozpočtu, o jehož vyrovnání se právě jedná. Lze tudíž tento zákon také přiřaditi k těm, které mají přispěti, aby bylo dosaženo rovnováhy rozpočtové.

Nejde tu skutečně o malé zatížení - ovšem páni stále pracují jen v milionech a stamilionech, jim statisíce nic nejsou, ale já vás ujišťuji, velectění pánové, že sto tisíc v průmyslovém podnikání je stále ještě velký peníz, zvláště v nynější těžké době. Abych uvedl příklad. Mám tu na př. vypočítáno, že příplatek u jednoho takového dolu stoupne z 250.000 Kč hned na 475.000 Kč, tedy přes 200.000 Kč, a to není dnes jistě malý peníz. Báňské závody počítají s rozvojem a udržením provozu v budoucnosti a v zájmu své existence i v zájmu osazenstva zajišťují si včas celé terény, kterých teď nepotřebují, ale kterých v zájmu provozu, v zájmu dělnictva a osazenstva budou jednou potřebovat v budoucnosti a za které, třebas právě teď nic nevynášely, musejí poplatek platit. Toto zajištění pro budoucnost je nejen v zájmu podniku, nýbrž i v zájmu nepřetržitého provozu a jistě je povinností báňských úřadů, aby tento hospodářský., sociálně rozumný postup ze všech sil podporovaly. Neboť pokles odbytu uhlí a železa, který trvá již delší dobu, jakož i katastrofální pokles cen to mohou pánové srovnat, jak ceny vypadaly jindy na světovém trhu - nutí výrobu a podniky k omezování práce a k zastavování provozu řady závodů. Podniky omezují přirozeně i kutební činnost na minimum, poněvadž nemají možnosti, aby při případných nálezech ložisek začali s jejich dolováním.

Ale tímto zákonem poškozena by byla velmi citelně i řada malých kutišť, které mají velmi chabou jakost uhlí, které jsou udržovány jen proto, aby dělnictvo v těchto krajích nepřišlo úplně o výdělek. To se týká specielně nejen Rakovnicka, Slánska, Falknovska, nýbrž především také Slovenska, kde je potřebí, aby nějakým způsobem podepřeno bylo dobývání i v těchto závodech s velmi chudou rudou. Proto tam byl dán odstaveček, který poskytuje určité úlevy ale - což pan kol. Štětka neřekl - za velmi přísných podmínek, po dohodě s ministerstvem financí. Vy znáte přece ministerstvo financí, že přece tak snadno nepovoluje úlevy, a když, tak jenom v případech, kde toho je naprosto nezbytně třeba. Ostatně poznamenávám, že tento odstavec, jak nyní byl převzat zase do zákona, je vlastně ze starého zákona rakouského, který rovněž povoloval tyto výhody těm, kteří byli slabí. (Posl. Zápotocký: Jen kapitalistům!) Tady nejde o kapitálově silné. Snad si nemyslíte, že to bude povolováno nějakému Petschkovi nebo Weinmannovi! Bůh zachraň! Tady jde o ty drobné, kteří rovněž chtějí být živi. Jen proto a jen proto pozměnil rozpočtový výbor tento návrh. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Velectění pánové, na konec bych chtěl prohlásiti toto: Doba, ve které žijeme, je jistě velmi vážná. My jsme ještě neprožili celou krisi, my ji snad ještě budeme pociťovati ostřeji než dosud, a tu musíme býti velmi opatrní a musíme ze všech sil podporovat naši výrobu, náš průmysl a vše, co s tím souvisí.

Řeknu vám, velectění pánové, (obrácen ke komunistickým poslancům) jen jedno: Dejte pozor, neřežete-li větev, na které sedíte. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Žádám o přečtení podaného pozměňovacího návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Pozměňovací návrh posl. Chloupka, Windirsche, dr Stránského, Remeše, Hackenberga, dr Dolanského, inž. Nováka a druhů:

Podepsaní navrhují, aby 1. věta odst. 4 §u 2 zněla:

"(4) Báňská dávka může býti ministerstvem veřejných prací a se souhlasem ministerstva financí snížena na polovinu zákonné výměry, jde-li podle posudku znalců o chudá nebo rozptýlená ložiska, po případě o závažné důvody technické nebo hospodářské."

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj rozpočtového výboru musím doznati, že debata o vládním návrhu zákona o báňských dávkách z kutišť a měr byla velice věcná. (Výkřiky komunistických poslanců.) Páni řečníci dokonale uvážili zvýšení této dávky a já jsem mohl s radostí zaznamenati, že právě poslanec z oposičních řad projevil takovou důvěru k vládní moci, že si ztěžoval, že § 2 byl škrtnut a nahrazen jiným zněním, jímž výkon tohoto práva přechází na zákonodárné sbory. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Rozpočtový výbor uvážil všechny důvody, které vedly vládu k úpravě těchto poplatků zákonem o báňských dávkách z kutišť a měr a dospěl k přesvědčení, že není možno v nynější době tyto dávky ještě zvyšovati. Rovněž není možno si přáti, aby se zvýšení přenášelo snad také na konsumenty. Úprava tato byla do jisté míry vykonána přiměřeně tak, aby neohrozila podniky slabší.

Je pravda, že rozpočtový výbor přijal dodatek k §u 2, kterým povoluje jisté snížení úpravy po přísném předběžném šetření a za souhlasu ministerstva veř. prací a ministerstva financí, ale tato úprava má platiti jen pro podniky slabé, jichž další podnikání by tím bylo ohroženo a jichž zaměstnanci by přišli pak o svůj výdělek. Z těchto důvodů byly přijaty určité změny, které doporučuji k přijetí. (Výkřiky posl. Zápotockého.)

Zástupci oposiční strany komunistické předložili pozměňovací návrhy, o kterých také - byly věcné - rozpočtový výbor uvažoval. Nemohl však souhlasiti, aby byl přijat návrh na zvýšení těchto poplatků, a proto také nemohu doporučiti přijetí resolučního návrhu pánů kol. Klimenta, K. Procházky a soudr., aby byla ještě určena dávka 5 hal. na 1 q ve prospěch nezaměstnaných. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Druhý návrh žádá, aby byl při této příležitosti vydán zákaz propouštění dělníků. To by znamenalo řešení otázky a problému nezaměstnanosti. Myslím však, že není možno nezaměstnanost řešiti tímto způsobem, a proto nemohu ani tento druhý návrh doporučiti k přijetí.

Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji k přijetí osnovu tak, jak byla přijata rozpočtovým výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Podán byl pozměňovací návrh a míním dáti hlasovati v tomto pořadí:

O §u 1 hlasovali bychom podle zprávy výborové;

O §u 2 nejprve v úpravě návrhu posl. Chloupka, Windirsche, dr Stránského, Remeše, Hackenberga, dr Dolanského, inž. Nováka a druhů.

Kdyby tato úprava byla zamítnuta, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.

O §u 3 až 7, o nadpisu a úvodní formuli zákona budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati podle něho.

Kdo tedy souhlasí s §em 1 ve znění zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 2 v úpravě návrhu posl. Chloupka, Windirsche, dr Stránského, Remeše; Hackenberga, dr Dolanského, inž. Nováka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 2 je přijat v uvedené úpravě.

Kdo souhlasí s §§ 3 až 7, s nadpisem zákona a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím §§ 3 až 7, nadpis a úvodní formule zákona přijaty jsou podle zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém.

Čtení druhé vykonáme při vyřizování dalšího odstavce pořadu, bude-li přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP