Pátek 4. listopadu 1932

Stejně naše kluby poslanecký a senátorský prosazovaly mnohé důležité iniciativní návrhy na sanaci hospodářských a finančních poměrů ve státě a v mnohém důležitém počinu zůstali jsme téměř osamoceni. Podali jsme zejména jediní ve sněmovně návrh moderního zákona bankovního, moderního zákona kartelového a zákona na sekvestraci dolů a na zřízení sociálního fondu pro horníky. Dále jsme podali důležité návrhy zákonů jako zákon na znárodnění dolů, na přechodné zvýšení samosprávných přirážek pro účele investiční, na snížení pracovní doby ve formě 40hodinového pracovního týdne, na snížení míry úrokové, na definitivní řešení bytové a stavební otázky, na povinnost úřadů pracovati proti samovolnému a neodůvodněnému zdražování důležitých potřeb obyvatelstva. Ještě v červenci t. r. domáhali jsme přímo v parlamentu, aby vláda přistoupila ke snížení cen uhlí a železa jako nejdůležitějších potřeb výrobních. Jsme povděčni, že Malypetrova vláda aspoň některé z našich důležitých iniciativních návrhů přebírá do svého pracovního programu. Chci však konstatovat, když vezme vláda v úvahu nutnost snížení ceny uhlí, že není absolutně přípustné, aby se snížení cen uhlí dálo na účet dosavadních nízkých mezd hornických, a proti takovému kroku bychom také vystoupili s největší energií.

Také naši zástupci v samosprávě a to v obcích i v zemských zastupitelstvech konají v těchto těžkých dobách krajně a obětavě svoji povinnost. Jak velkorysou sociální péči rozvinul dr Zenkl ve Velké Praze a zemský přísedící Hejnic v zemském zastupitelstvu, je všeobecně známo. (Výkřiky komunistických poslanců.) - Neumíte se na to ani podívat. (Hlasy: Co jste udělali s návrhem na socialisaci dolů?) My jsme jej probojovali, ale zde uvázl pro odpor některých politických stran.

Také naši starostové v Brně, Táboře, Boleslavi, Náchodě, Král. Dvoře n. Lab., Nymburce, Lounech, Rakovníce a bez počtu jiných měst prokázali státu a národu v této těžké době velké služby, že poctivě v okruhu svého vlivu pracovali ke zmírnění těžké nezaměstnanosti a k uklidnění veřejných poměrů. Neváhám s parlamentní tribuny vzpomenouti vděčně tisíců našich zasloužilých samosprávných pracovníků, protože teprve po letech bídy a krise se pozná, jak těžkou odpovědnost na sobě nesli.

Mluvím-li o samosprávě, neváhám jménem parlamentního klubu nár. socialistického žádati na vládě nejrychlejší nezbytnou pomoc čsl. samosprávě, ať je to již ve formě povinného přídělu daňového nebo v povolení mimořádných investičních krisových přirážek, nebo event. umožnění výpůjček obcím a okresům, aby se nejenom stát v těchto dobách až po krk nezadlužoval, nýbrž aby také mnohé obce bohaté a okresy, které ještě mohou, v mezích své kompetence a obvodu mohly přispěti státu na léčení těžké nezaměstnanosti. Státní peníze se leckdy v pochybených investičních pracích rozhazovaly, kdežto obce a okresy samy nejlépe vidí a cítí svoje nezbytné potřeby, znají i počet svých nezaměstnaných a podle toho by mohly mnohem opatrněji a účelněji vkládati veřejné peníze do užitečných podniků a podpořiti skutečně nezaměstnané dělnictvo.

Obracím pozornost nové vlády a parlamentu také na kritické poměry na Podkarpatské Rusi a na přetěžké hospodářské nesnáze velké většiny obyvatelstva na Slovensku. Nár. socialistická strana bude vládu plně podporovati v úsilí, aby se hospodářský život také v obou těchto důležitých zemích povznesl, a je zejména nezbytně třeba ostrým zákonným zákrokem působiti tam na snížení úrokové míry a opatření potřebného úvěru, aby podnikání veřejné i soukromé mohlo přispěti k zlepšení situace.

Naše strana není stranou zemědělského socialismu anebo socialismu průmyslového, jsme stranou socialistů národních a proto také jasně vidíme potřeby všech složek práce a chceme je poctivě v jejich úsilí podporovati. (Výborně!) Vidíme zřetelně nejen rostoucí bídu dělnictva a gážistů, ale také malých zemědělců a malých živnostníků. (Souhlas.) Když jsme nepřetržitě reklamovali v posledních letech vydání kartelového zákona, chtěli jsme tím především chrániti malého výrobce před tlakem bezohledného velkého kapitálu a výrobce i spotřebitele před kořistnictvím meziobchodu. Kvitujeme s povděkem, že Malypetrova vláda tyto metody kořistnictví odsuzuje, a čekáme, že v době nejbližší přikročí ke skutečné nápravě.

Poměry na vesnicích jsou dnes někde nesmírně těžké. Spousta chudých zemědělců nemá ani zač koupiti petrolej na svícení nebo uhlí, aby si v příští zimě zatopili. Stejně desítky tisíců malých živnostníků hospodářsky ztroskotalo, neboť jejich hlavní odběratelé, dělníci a gážisté dostali se bez své vlastní viny do nezaměstnání a nemohou přirozeně peníze u nich utráceti.

Pokles cen venku je přímo katastrofální. My to loyálně všem zemědělcům našeho státu přiznáváme, ale také zemědělci musí viděti to, že naproti tomu u nás v městech v poslední době ceny velmi mnoha zemědělských produktů rapidně rostou. Obracím se proto přímo na p. ministerského předsedu s apelem, aby, když bude likvidovati ministerstvo zásobování, uložil přísně všem úřadům, aby se staraly o cenovou spravedlnost a stíhaly ostře každé předražování a lichvu. K tomu zde přece máme řadu úřadů a jejich činnost musí přestati býti na papíře, ale musí se jeviti v jejich celé aktivitě.

Apelujeme současně na p. ministra financí, aby po celou dobu dvou kritických let, o kterých mluvil předseda vlády Malypetr, zastavil daňové exekuce u malých živnostníků a malých zemědělců a vynahradil si tento nadiktovaný úbytek tam, kde je ještě z čeho bráti. (Výborně!) Státní pokladně pomohou nejenom tíživé spotřební daně, kterých máme již přes hlavu, ale celý aparát ministerstva financí, který musí býti zmobilisován, aby s největší přísností vymáhal daňové nedoplatky u bohatých. (Souhlas.) Dejte zavříti každého, kdo za peníze vymáhá u nás velké daňové odpisy. (Výborně! - Potlesk.) Zarazte špinavé řemeslo pánů Šavrdů, ohlaste veřejně jméno každého boháče, který neplatí, na černé tabuli, na veřejných náměstích i na vesnicích měla by viseti jména těchto nejkrutějších nepřátel státu. Věříme, že dojde i na to, co dnes žádáme, jako došlo na zabavování aut, klenotů, vil a jiného bohatství velkých neplatičů. Když jsme se více než před rokem s místopředsedou rozpočtového výboru posl. Bergmannem u ministra financí dožadovali těchto zákroků proti bohatým, zdálo se to tehdy nemožností. Dnes i zde se postupuje přísně, někde i příkře a bezohledně. Na této cestě musí ministr financí také vytrvati. Schvalujeme mu ostré vymáhání nedoplatků a trváme na ochraně sociálně slabých a současně reklamujeme, aby pan ministr financí připravil velikou, pro státní pokladnu důležitou předlohu o konversi státních půjček. (Výborně!) Stát žijící ve veliké tísni nemůže doma ze svých půjček a státních papírů platiti 6 až 7, nebo i 8 a třeba i 10%, když úroková míra ve spořitelnách klesla již pod 4%. Nepřipustíme, aby vlastenecké banky a vlastenečtí držitelé státních cenných papírů v kritické době na státu krvavě vydělávali.

Slavná sněmovno! Nár. socialističtí poslanci projevili ochotu přinésti všechny oběti pro rovnováhu státního rozpočtu. Nesouhlasím s názorem, že je to stejné, uhradíme-li nyní deficit či nikoliv. Kdybychom ho neuhradili nyní, musíme tak činiti na jaře za poměrů třebas ještě těžších, než jsou dnes. Státní rozpočet v rovnováze bude, státní pokladna bude zabezpečena, naše měna zůstane pevná a jistá. Je to veliké plus v hospodářském a finančním krachu okolních států. Ale to není, čeho potřebujeme. Stát všechno sám neobsáhne. Proto je nezbytně třeba učiniti všechna opatření pro zabezpečení a zlepšení hospodářského života a výroby. Zemědělcům, průmyslu a živnostníkům pomůžeme nejlépe, když zákonem nařídíme pronikavé snížení úrokové míry a v době nejbližší projednáme dobrý kartelový zákon. (Výborně!)

Nebojme se v mimořádné době sáhnouti také k ostřejším a mimořádným opatřením.

Myslíme-li na výrobu, musíme chrániti také dělníka, zřízence a podúředníka. Četné státy v Evropě připravují se velmi vážně na zavedení 40hodinového pracovního týdnu, přistupme vážně také my k řešení tohoto neodkladného problému. Pro naše poměry, když na ochranu nezaměstnaných přispívá pouze stát a odborové organisace, je nutno provésti zákonem fond zaměstnavatelů pro nezaměstnané, jakož i moderní zákon pro zprostředkování práce. Když pomalu, ale jistě udržíme rovnováhu rozpočtu, měnu a klid v republice, když provedeme oporu výroby, pořádek v distribuci a ochranu pracujících vrstev, věřím, že bude možno na oživení hospodářské, podnikání v celém státě uvažovati o velké vnitřní i zahraniční investiční půjčce.

Každá válka stojí velké oběti. Celý svět i náš stát stojí čtvrtý rok v těžké válce hospodářské. Naše generace musily vypíti kalich hořkosti častokrát až na dno. Je čas říci si, že také příští generace, až se jí povede lépe, musí spláceti část našich závazků, kterými jsme nejen vybojovali, nýbrž také udrželi naši svobodu a rozvoj našeho státu. Nasaďme všechny síly, zalarmujme všechny prostředky, abychom předrželi krutou zimu a těžký příští rok.

Vláda vedle péče o podporu výroby a o armádu nezaviněně nezaměstnaných musí plánovitě pracovati také k přizpůsobení se naší výroby poměrům světovým. Mnohé velké obory práce budou u nás zdecimovány. Je čas mysliti už nyní, jak a kam budeme převáděti zaměstnance z těchto oborů.

Kontrola hospodářského života státem bude jen zdravá. Nová moderní orientace hospodářská a sociální je nezbytná. Parlament i vláda buďtež ve styku s kruhy odbornými. Spolupráce naše s vědeckým světem bude jen vítána. Dnes chví se na rtech sta milionů obyvatel celého světa otázka: Zahyne svět v hospodářském a politickém chaosu nebo nezahyne? Věříme ve zdravý rozum všech. Jest jediná cesta k nápravě: mravní, vojenské i hospodářské odzbrojování všech států a odhodlání k velkým činům. Již na jaro 1933 je svolána veliká světová hospodářská konference do Londýna, kde musí se sejíti všechny důležité státy z celého světa. Na programu musí tam býti také otázky zabezpečení míru, vyvolání vzájemné důvěry, odzbrojování, odpis tíživých dluhů válečných, zmírnění krutých dluhů poválečných, finanční pomoc státům nejpotřebnějším, odstranění celních a devisových opatření, sjednání lepších obchodních smluv, snížení pracovní doby, zařazení mládeže do pracovního souboru světa, ale hlavně také ožehavá a nesmírně důležitá otázka, jak mezinárodně řešiti otázku racionalisace. Kdyby racionalisace měla postupovati dosavadním tempem, za 50 let by poslední člověk byl vyřazen z práce a výdělku. Proto se racionalisace musí řešiti mezinárodně jako jeden z nejdůležitějších problémů lidstva, aby vynálezy a technika nebyly jen zabiječem lidské práce, nýbrž sociologickou oporou nového uspořádání světa a nových hospodářských řádů. (Výborně!)

Londýnské porady nebudou lehké. Někdy se těžko dohodne rodina, nesnadno obec nebo stát. Jak sjednotiti zájmy všech dílů světa, národů a států a všech složek lidské společnosti? Před námi stojí ohromný otazník. Nesmíme se uspati velikými nadějemi a sny, ale mějme na mysli, že ať svět chce nebo nechce, musí cestu k dohodě hledati. (Výborně!)

Amerika má 10 milionů nezaměstnaných, v Anglii táhnou tisíce hladových dělníků na různé úřady anglického státu, v bohaté Francii ukazuje se všeobecná tíseň, v Německu to vře jako v přetopeném kotli, Rusko vázne se svou pětiletkou a malé státy jsou úplně v koncích. Každý cítí, že se svět zachrániti musí, než bude pozdě a než přijde věc strašnější, než byla válka světová a nežli je současná válka hospodářská. Také u nás zburcujme všechny mravní i finanční síly našeho národa.

Do svědomí milionů lidských srdcí, do svědomí vlády a parlamentu volám dnes v závěru své řeči s této tribuny: Pomáhejte, pokud je čas, země se chvěje neklidem, lidé ztrácejí víru v život a spravedlnost, tisíce hladových nebudou umírati nadarmo. Plaťme státu daně po dobrém, plňme k druhým sociální povinnosti dobrovolně, než začneme platiti a vykonávati své povinnosti po zlém.

Právem dal náš parlamentní vůdce bratr dr Franke všem nám morální heslo: "Stát není jen svoboda a radost, stát je také těžká povinnost a starost, když přijdou chvíle, které toho vyžadují." Plňme všichni do krajnosti své povinnosti k republice, aby republika mohla do krajnosti splniti své povinnosti k trpícím částem našeho národa a lidu! Končím. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP