Čtvrtek 19. května 1932

Předseda (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen p. posl. dr Hanreich. Dávám mu slovo.

Posl. dr Hanreich [německy]: Dámy a pánové! Zástupci lihovarského velkoprůmyslu prokazují nám dnes čest, že jsou ve sněmovně přítomni při projednávání tohoto zákona, a jsem přesvědčen, že pánové budou z toho míti velkou radost, jak se kol. Remeš, právě kol. Remeš, z české soc.-demokratické strany, tak vřelými slovy, tak mocně bil za zájmy velkoprůmyslu - nedbaje při tom zájmů agrárníků, kteří přece s ním bratrsky sedí v koalici.

Chceme-li správně posouditi cenu tohoto zákona, musíme si ujasniti, jak velký prospěch může míti zamýšlené opatření pro zemědělství vůbec. Nyní jsme přímo před letními prázdninami a po třetí se dožíváme, že právě agrárním vládním stranám záleží na tom, aby zemědělská veřejnost dostala zprávy, jako by jim vážně záleželo na tom, poskytnouti pomoc zemědělství. A jen proto byl nyní konečně tento zákon promrskán, poněvadž se tím chce ve veřejnosti vzbuditi dojem, jako by šlo o pomocné opatření pro zemědělství. Ve skutečnosti tato pomoc nemůže býti vlastně tak pronikavá, aby mohla býti rozhodující pro blaho nebo osud zemědělství. Z vývodů různých řečníků jsme slyšeli, že dosavadní výroba lihu činila ročně asi 600.000 hl a že na příště má se vyráběti 1,035.000 hl. Má se tedy vyráběti o 435.000 hl více. Předpokládáme-li, že z 10 q bramborů nebo řepy můžeme vyrobiti 1 hl lihu, docházíme k tomu, že by úplně stačilo 4,000.000 q řepy, aby se opatřila surovina pro tento líh, o který se chce vyráběti více. Vždyť jen hodonínský cukrovarnický koncern na Moravě, který má 2 nebo 3 cukrovary, které ještě pracují, má roční kontingent 4,000.000 q řepy. Tedy docela nepatrná část Moravy dodává již tolik, kolik činí veškerá surovina, jíž jest třeba podle tohoto zákonného opatření k výrobě tohoto množství lihu. Jak se má tento nový kontingent rozděliti? Slyšeli jsme již, že státní lihovar v Leopoldově má dostati 35.000 hl. Pro Leopoldov to však není příliš mnoho. To je pravda. Příštímu nájemci Leopoldova to bude jistě příliš málo. O tom jsem přesvědčen a věřím také, že příští nájemce Leopoldova jest již ustanoven a zajištěn a bude-li lihovar pronajat a kdyby se vyskytla nespokojenost s pachtýřem, nový poživatel tohoto daru na to přistoupí a budou to samozřejmě politicky interesované vrstvy, které tím dostanou dar. Ale porovnáte-li s tím, že pro všechny zemědělské lihovary, které mají býti nově zřízeny a ještě k tomu s omezením pouze na 5 let, má býti zajištěno po 8000 hl kontingentu, tedy celkem 40.000 hl, dělá to, přepočítám-li to na surovinu, ročně 80.000 q řepy nebo bramborů, a to jest právě tolik, kolik řepy pěstuje ročně každá velká jihomoravská venkovská obec. To jest pomoc pro obec, a tu se nám chce namluviti, že to jest pomocná akce pro veškeré zemědělství v tomto státě! Prospěch, který z toho bude míti zemědělství, kdyby šlo o zřizování nových lihovarů, bude tak velký, že právem lze tvrditi, že to nebude ani kapka na horký kámen.

Že při tom došlo k dalším změnám v zákoně, posiluje a potvrzuje mínění, že nejde o pomocná opatření pro zemědělství. Původní formulace, že surovina u zemědělských lihovarů musí pocházeti hlavně z vlastního hospodářství, byla změněna, že nejméně 70% musí pocházeti z vlastního hospodářství. Právě u horského hospodářství jest samozřejmé, že výtěžky žní nejsou nikdy tak jisté jako jinde, že povětrnostní poměry mohou přinésti překvapení, na která se jinde nemyslí; a mimo to jde přece o to, aby zemědělec, který má vlastní pálenici, byl co možno nejpřísněji spoután a aby byl přinucen, a to nepřímo přinucen, buď - jde-li o soukromou pálenici - ustaviti družstvo a svůj majetek takřka rozděliti, tedy komunisace studenou cestou, nebo postoupiti část svého kontingentu, který pak na sebe strhnou průmyslové lihovary.

V tomto přesvědčení posiluje mne také okolnost, že se právě od zemědělských lihovarů žádá, aby nepálily denně více než 10 hl, a že nesmějí míti celkem více než 2400 hl kontingentu, což však znamená, že jejich kampaň jest rozdělena na 240 dní. Nedovedu si představiti, jak si to páni představovali, že se má z řepy páliti líh a při tom zavedli 240denní kampaň. Cukrovka, jak známo, sklízí se počátkem října, a pravděpodobně si to představují tak, že má býti z části uložena až do července příštího roku, aby se ještě potom mohlo páliti. Nebo pokud jde o brambory, představují si to tak, že brambory mají býti uschovány 240 dnů ve skladištích nebo v bradlech, kde ovšem musí shníti a státi se nepotřebnými. To je také opatření, kterým se má zemědělským pálenicím snížiti množství, jež mohou zpracovati a má se dodati jiným družstevním nebo především průmyslovým lihovarům.

Jest samozřejmé, že dnes nastalo již veliké závodění o nové kontingenty, o koncese. Jak jsme slyšeli, 25.000 hl jest již takřka rozděleno na koncese, které byly již povoleny dříve, 8000 hl má býti rozděleno nově zřízeným pálenicím a 35.000 hl dostane Leopoldov. Zbytek 337.000 hl, to jest přírůstek nad dosavadní stav, má býti rozdělen nynějším lihovarům. A nyní: může dnes člověk s dobrým svědomím raditi zemědělci nebo rolnickému družstvu, kdyby již mělo dosti protekce, aby dostalo takový kontingent, aby prostavěli půl nebo celý milion, zaručí-li se jim dnes kontingent 8000 hl, omezeně pouze na 5 let? Domnívá se někdo, že je možno investovati tyto miliony bez záruky a jistoty, že tento kontingent dostane se i dále? Lze to činiti, aniž se ví, zda zákon o míchání lihu s benzinem zůstane v platnosti a bude-li spotřeba trvale tak veliká, jak si ji dnes představujeme, totiž 1,035.000 hl? Nejsou-li tyto věci objasněny, nelze přece vlastně nikomu raditi, aby budoval nový lihovar, ani od družstva nelze to očekávati. Jestliže dnes přes to pozorujeme takřka závodění v této věci, jest to pro mne pouze důkazem, že agitace byla dosti velká, že se věc líčila venku jako velký úspěch a důkaz, že to směřuje pravděpodobně k tomu, aby několik hodných spolupracovníků, kteří mají býti odměněni, bylo právě tím odměněno. Ale jest zřejmé, že to není skutečná, vyložená pomoc pro zemědělství.

V téže době, kdy se zde zabýváme touto věcí, jest na pořadu druhý bod, který jest již sice na programu, ale stále ještě jest předmětem jednání v koalici. Ani tento bod pořadu, kdyby se zde projednával nebo již byl vyřízen, neznamená zajištění našeho zemědělství. To, čeho potřebujeme, jest právě projednání oněch temat, o kterých se zde nemluví, temat, o nichž jsme doufali, že je uslyšíme minulého týdne, kdy bylo ohlášeno prohlášení předsedy vlády Udržala a kdy nám bylo slíbeno, že se přihlásí ke slovu ministr financí, takže bychom tímto způsobem zvěděli, kam vlastně kurs směřuje, kam vlastně vláda míří.

Není již déle možno, aby se po tři léta slibovala zemědělství záchrana a pomoc, abychom mluvili o zajištění sklizně a aby se ve skutečnosti nic nedělo. Pánové, máme letos ještě asi 4 neděle času, pak bude sněmovna šťastně zavřena, poněvadž máte provésti zde v Praze jiné podniky, pro vás důležitější. Domníváte se, že v těchto 4 týdnech budete moci splniti svůj slib a zajistiti sklizeň a nahraditi zemědělství, co ztratilo za tři léta? Tři léta jste nás zemědělce vodili za nos, obelhávali a podváděli. Po tři léta jsme těmto slibům věřili. Nyní však jest trpělivost zemědělců vyčerpána a dožadují se skutečných pomocných opatření, která by pomohla všem a nikoliv jen několika protekčním dětem. Slyšíme jen o zvyšování daní. Zemědělci chtějí však již jednou škrtnutí daní, zastavení exekucí, které ohrožují existence tisíců rodin.

Pánové! Zemědělství nemá dnes úvěru. V zemědělství jest to dnes tak, že i rolníci, kteří nemají dluhy, jsou-li dlužni 3000 až 4000 Kč daní, nemohou u Raiffeisenek nebo jinde dostati úvěr k zaplacení daní a musí nechati dojíti k exekuci. Žádáme vydatnou úvěrovou pomoc pro zemědělství, poněvadž poměry, které se u nás zahnízdily, jsou nemožné. Z lásky k zlatému teleti, pro úplně nepochopitelnou službu domnělého udržování kursu koruny, rdousí se hospodářský život, náš hospodářský život jest deptán a ubíjen.(Souhlas.) Takto to již nemůže dále jíti. Nemůžeme již o tom pouze dále mluviti, jaká opatření ciziny v budoucnosti očekáváme, o Tardieuově plánu a jiných věcech. O tom nelze mluviti a je to vyloučeno. Musíme se konečně odhodlati, co chceme dělati sami a co vlastními silami můžeme provésti. Potřebujeme opatření a zajištění našeho domácího trhu a oživení tohoto domácího trhu, opatření příležitosti ku práci, aby se peněz, které jsme dosud zbytečně vyhazovali na podpory v nezaměstnanosti, použilo aspoň k produktivní práci. To jsou otázky, kterými se musíme obírati. Vidíme však vždy jen prázdná ministerská křesla. Slyšíme jen o projednávání maličkostí v porovnání s velkými věcmi, které na nás doléhají, a vidíme před sebou konec zasedání, které sice učinilo sliby, ale nesplnilo jich, neposkytlo skutečnou pomoc. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) A když se nikdo ze Svazu zemědělců nemůže vzchopiti, aby zde řekl skutečné mínění německých rolníků, prohlašuji zde: Při nejmenším němečtí rolníci jsou na konci své trpělivosti a jsem přesvědčen, že také vy, na české straně, víte, že ani čeští rolníci nechtějí již déle čekati, poněvadž již déle čekati nemohou. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Scharnagl.

Posl. Scharnagl [německy]: Slavná sněmovno! Projednávaný návrh zákona o výrobě lihu a úpravě jeho odbytu percentuálním mícháním s pohonnými látkami má částečně pomoci zemědělství tím, že se má přebytku bramborové sklizně použíti k pálení. Jak známo, hospodaření s lihem bylo dosud upraveno pouze zmocňovacím zákonem, jehož prováděním byla pověřena Společnost pro zpeněžení lihu. Četné analogické příklady v jiných státech třeba posuzovati jako příznivé známky návrhu zákona, tím spíše, když i zkušenosti, kterých se tam nabylo, nejsou špatné. Oživení lihového průmyslu, zmenšení nezaměstnanosti a příznivý vliv na obchodní bilanci jsou národohospodářské přednosti této soustavy. Našemu zemědělství má se odbyt bramborů zajistiti a na mnoha místech teprve umožniti. Poněvadž brambory jsou hlavní plodinou našich horských krajů, které v nynější krisi trpí více než jiná území, byla by tato pomoc velmi účinná. Ale v německých pohraničních krajích nemáme vůbec potřebných lihovarů. Budování nových družstevních pálenic setkává se s velmi velkými obtížemi finančního rázu. Většinou jest zde vinna jedině vláda. V krátkém čase odňaly se veškerému národnímu hospodářství velmi značné částky a ty nyní scházejí. Mezi jinými byl to především zákon o válečných půjčkách, dávka z majetku a zvýšení všech ostatních přímých a nepřímých daní. V oboru daní vyznamenala se však zcela zvláště nynější vládní většina. Od r. 1929, kdy ceny všech zemědělských výrobků neustále klesají, přichází vláda stále s novými daněmi a dávkami. Veškeré zemědělství jest dnes tak zadluženo, že třeba se moudře chrániti požadovati od něho nových břemen. Nouze vzrůstá den ze dne a povolaná místa neučinila dosud nic, aby, byť i jen poněkud, zmírnila tuto nouzi. Státní rozpočet jest všechno jiné, jen ne rozpočet v době krise. Výdaje státního rozpočtu musí se podstatně snížiti, nemá-li býti zničeno veškeré národní hospodářství. Veškeré národní hospodářství těžce postihuje zvláště nové zvýšení daně z obratu ze 2% na 3% při příjmu přes 150.000 Kč.

Zvýšení cen tabáku jistě nepřinese ony miliony, jak se od něho očekávalo. Vláda vydala toto nařízení bez kuřáků a dnes vidíte, že místo aby dostávala více, dostává méně. Způsobem, jakým se dosud vládlo, se zemědělství nepomůže. Slibovaly se takřka hory doly, ale nestalo se nic. Před rokem vládní strany vykládaly na různých schůzích o zajištění žně a podobných věcech. Ve skutečnosti nestalo se nic ani zde. Zemědělský výbor nebyl svolán již několik měsíců a nyní od 14. dubna projednával tento, vlastně malý návrh.

Čl. V vládního návrhu jest vlastně jediné zmocnění p. ministra financí, poněvadž v každém odstavci můžeme čísti slova: "Ministr financí může". V pohraničních krajích potřebujeme nutně míst pro zhodnocení zemědělských výrobků, mezi něž počítáme především brambory. Zřízením pálenic v těchto krajích zpeněžil by se hlavní výrobek zemědělských výrobců a těmto hospodářsky chudým krajům pomohlo by se také poněkud jadrným krmivem. Z vlastních peněz nelze ani pomysliti na zřízení družstevních pálenic a opatření strojů pro ně. Žádáme tedy vládu, aby pomohla vybudovati takováto družstva subvencemi a dlouhodobými, nízko zúročitelnými úvěry. Peníze vynaložené na podporu hospodářství přijdou jistě opět bohatě k dobru státu a hospodářství. Zemědělství, průmysl, obchod a živnosti trpí vedle krise, kterou vidíme ve veškerém světovém hospodářství, vedle nynějších opatření závěrových a snížené spotřeby, způsobené nezaměstnaností, také nedostatkem odbytu. Nynějším návrhem má se našemu zemědělství odbyt bramborů zajistiti nebo na mnohých místech vůbec teprve umožniti. Poněvadž brambory jsou hlavní plodinou našich horských krajů, které v krisi trpí více než jiná území, byla by tato pomoc velmi prospěšná, tím spíše, že se nové pálenice mají zřizovati jen v bramborářských krajích. Přes všechna zdánlivě příznivá ustanovení vládního návrhu o hospodaření s lihem zdá se býti praktický výsledek pro naše německé pohraniční kraje velmi pochybným. Zvláště pro naši německou Šumavu, která jest beztoho velmi chudá na pálenice, bude to, že se louky proti orné půdě počítají pro příděl kontingentu jen čtvrtinou, působiti velmi škodlivě, nebude-li to úplně na překážku zřizování pálenic. Mimo to, jak jsem již svrchu řekl, finanční nosnost tohoto území jest velmi slabá a bez pomoci z venku, ať již státu nebo země, jistě sotva seženeme potřebné peníze, jichž jest třeba na vybudování moderní pálenice lihu. Není právě velkým povzbuzením, že z dnes již vybudovaných 900 zemědělských lihovarů mohou všechny pracovati sotva z polovice své výrobní kapacity a že, i když se snad zvýší výroba tím, že se zavede míchání lihu, nebudou moci plně využíti své výrobní způsobilosti. Odborníci častokráte vyslovili požadavek, aby se přestaly stavěti nové lihovary, dokud se nezaručí spotřeba 1,035.000 hl ročně. Zda zamýšlené mísení s benzinem dosáhne tohoto žádaného a očekávaného stavu není dnes ještě jasno. Mimo to máme ještě potíž, že náš cukerní průmysl, který se nyní octl v nouzi, rovněž si přeje, aby byl přebudován na výrobu lihu. Příčinou dlouhých a neobyčejně těžkých porad, kterých si vyžádal tento zákon, bylo nikoliv na posledním místě to, že nebylo možno dosíci dohody stran rozdělovacího klíče. Jak poměr mezi zemědělskými družstvy a průmyslovými lihovary, tak také poměr lihovarů vyrábějících z brambor a ze surového cukru byly otázky, o něž se mocně bojovalo. Pomoc našla se v tom, že čl. IV ve všech těchto otázkách zmocnil ministra financí, aby rozdělovací klíč upravil nařízeními. Znamená to odročení těchto důležitých rozhodnutí, ale ještě žádné řešení. Potíž záleží přece v tom, že jak bramborářské chudé kraje, tak také kdysi bohaté řepařské kraje očekávají, že se nyní již jejich stav zlepší vyšším odbytem lihu.

Ještě bych pronesl několik slov o hospodaření s lihem, a tu třeba uvítati stanovisko fisku, aby státní finanční správa, jak to také ustanovuje § 6 návrhu, hospodařila na vlastní účet a aby nikoliv nepatrný čistý zisk mohla poskytnouti státní pokladně, nyní tak potřebné. Než, jak se zdá, finanční správa sama nemá dostatek důvěry ve státní hospodaření a jistě zvolí druhou alternativu, ustanovenou v zákoně, které také až dosud svěřovala hospodaření s lihem, totiž společnost. Třeba uvítati všechna ta bezpečnostní a kontrolní opatření, která si zajišťuje finanční správa v zákonu proti společnosti. Ale nevíme, zda tato opatření skýtají záruku pro věcné a spravedlivé projednávání agendy. Pověří-li se hospodařením s lihem zvláštní obchodní společnost, přinese to velký prospěch především těm, kdo budou zastoupeni v této společnosti. Vždyť hrubé příjmy této společnosti za rok 1931/32 podle nynějších výrobních poměrů činí 344 miliony Kč. Za nový kontingent 500.000 hl pohonných látek dostala by společnost dalších 175 milionů, tedy dohromady 519 milionů Kč. Počítáme-li, že režie činí 55 milionů, dosáhlo by se při tomto obrovském obratu přece jen velmi značného čistého zisku. Poněvadž v tomto státě jest prý často zvykem, že z čistých zisků hospodářských korporací některé politické strany, které vykonávají rozhodující vliv na státní agendu, dostávají něco a mnohdy více než něco, lze pochopiti, že i zde vzniká obava, že by některé politické strany mohly vykonávati vliv, na lihovou společnost ve svrchu uvedeném, nepříznivém smyslu. Neboť možnost bohatých zdrojů příjmů jest asi velmi lákavá, naprosto nehledě k tomu, že vyšší spotřeba lihu značně rozšíří obor působnosti společnosti, jest zde tedy možnost zříditi bohatě dotovaná obročí. V zákoně, který má býti vydán, kdyby došlo ke zřízení zvláštní obchodní společnosti pro hospodaření s lihem, musila by býti obsažena opatření, že mají býti zastoupeny všechny hospodářské korporace, které mají zájem na této otázce, a to bez ohledu na národní složení nebo na stranu. Podali jsme tedy resoluční návrh, který v jistém smyslu doplňuje odst. VIII v §u 6, v němž žádáme, aby se Národnímu shromáždění současně se závěrečným účtem předložila také zpráva o veškerém hospodaření s lihem. V zákoně jest sice ustanovení, že lihová společnost jest povinna do 4 měsíců po uzavření správního roku předložiti ministrovi financí podrobnou zprávu a že ministerstvo financí předloží svou zprávu Národnímu shromáždění 4 měsíce po odevzdání zprávy společností lihovou. Vítáme toto ustanovení a věříme, že náš podnět jest proto oprávněný, poněvadž hospodaření s lihem jest vlastně zastřený monopol, a jest tedy třeba předložiti zprávu Národnímu shromáždění zároveň se závěrečným účtem, což jest tímto dostatečně odůvodněno. Tím jest zaručeno, že Národní shromáždění dostane každoročně vysvětlení o tomto důležitém hospodářském oboru, a zároveň jest dána záruka, že správní rok lihové společnosti nebude se svévolně příliš protahovati. Posledním podnětem a důvodem k návrhu o povinném míchání lihu s pohonnými látkami jest zvýšení spotřeby lihu, čímž se má pomoci naší domácí zemědělské výrobě. I když z narážek v mých krátkých vývodech jest patrno, že úspěch vůbec není zajištěn, nýbrž bude snad záležeti v tom, že se poněkud pomůže nynějším lihovarům, sotva lze mysliti na nějaké velkorysé, průmyslové zhodnocení přebytku brambor našich chudých, bramborářských horských krajů. Poněvadž oba návrhy vycházejí z myšlenky pomoci nyní strádajícímu zemědělství, náš klub přes mnohé pochybnosti neodepře jim svého souhlasu. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Hruška.

Posl. Hruška: Pan ministr financí předložil minulý týden ministerské radě finanční plán, v němž žádá mimo rozpočet nových 1.700 mil. Kč. Podle tohoto plánu žádá vedle těch mimořádných úhrad, které si již vynutil, nové zvýšení daně z piva, z droždí, z autobusové dopravy, přirážku k dani důchodové a daň ze mzdy. Zbytek, který se nedostane, má býti uhrazen půjčkou.

Dnes se však projednává zákon, který nepřinese státu žádný příliv nových milionů, nýbrž stát bude ještě ztráceti cca 50 mil. Kč ročně. Ovšem tento zákon o míchání lihu s benzinem a o hospodaření s lihem má pro buržoasní stát tu výhodu, že zaručuje téměř soběstačnost tohoto důležitého výrobku pro vedení války. A z tohoto důvodu buržoasní stát oželí nějaký ten milion, vždyť je to příprava na imperialistickou válku.

Ale přes to na tomto zákoně někdo vydělává. To prozrazují "Lidové noviny" ze dne 7. května t. r., kde píší: "Budou se zřizovati politické lihovary. Na základě zvýšení výroby lihu má se zřídit několik set nových lihovarů. Tyto lihovary chtějí zřizovati různé politické strany, které si vynutí objednávky lihu. Proto chtí lidovci zřídit 50 nových lihovarů, soc. demokraté také 50 lihovarů a agrárníci dokonce 100 nových lihovarů."

"Lidové noviny" zde nemluví o straně nár. socialistů a druhých stranách. Ale je jisto, že nár. socialisté nezůstanou vzadu za svými kolegy z koalice a že nějaký ten lihovar také dostanou, aby na účet státu a malých poplatníků mohli vydržovati svůj stranický aparát. A co za tento souhlas s tímto korupčním zákonem dostanou němečtí agrárníci a měšťáci, to dobře ví pan ministr financí a celá vláda. Tímto zákonem se legalisuje korupce a pan ministr financí by nám již dnes mohl říci, co která strana dostane na základě toho korupčního zákona. Tento zákon umožní politickým stranám, které jsou ve vládě, zdroj příjmů vedle příjmů z korupčního uhlí. Proto všechny vládní strany, které v době hospodářského rozvratu takto svorně se dělí o miliony vymačkané z malých lidí a jejich výdělků, musí také svorně chrániti tento režim, celý kapitalistický řád a musí také všemi silami jej chrániti. Že to není lehká práce, dokázala stávka na Mostecku. Zde celý státní aparát byl na nohou. Všechny měšťácké strany a socialističtí vůdcové postavili se na stranu uhlobaronů a přes tento zoufalý tlak celého aparátu včetně socialistických ministrů dělníci na Mostecku v jednotné frontě porazili nápor uhlobaronů i reformistických vůdců, i když šli zachraňovati kapitalisty reformističtí vůdcové rázu Hamplova a Tučného.

Že chrání kapitalistický řád reformističtí vůdcové, nedokázal jenom tento případ. To dokazují všechny boje, které dělnická třída v poslední době vede: stávka stavebníků v Bratislavě, kameníků ve Skutči, textiláků v Brně a Doudlebách, horníků na Kladně a v Ostravě. Ve všech těchto případech propůjčili se reformističtí vůdcové ke zradě a zlámání boje dělníků. Tyto stávky jasně dokazují, kdo pomáhá kapitalistům, kdo volá a posílá státní pomoc na ochranu kapitalistického pořádku. Vůdcové reformistických organisací v roli poslanců a senátorů i ministrů se těchto akcí proti dělnictvu činně účastní. Tento stav pochopitelně vyvolává nedůvěru dělnictva k reformistickým vůdcům. Dělníci nár. sociální a soc. demokratičtí odvracejí se od svých vůdců a staví se proti jejich zrádcovské politice. To dokazují volby do závodních výborů a do obcí. Nedůvěra k politice reformistických vůdců projevuje se zvláště u nár. sociálních dělníků, jak tomu nasvědčují obrovské ztráty nár. socialistů ve volbách. Na základě toho hledají tyto tak zv. socialistické strany cesty, jak přechod nespokojených soc. demokratických a nár. sociálních dělníků k revolučnímu hnutí zastaviti.

Jedním z hlavních prostředků, kterého používají proti svým vlastním straníkům, aby je zastavili na cestě ke komunismu, je teror. Pomocí teroru v závodech snaží se reformističtí vůdci udržeti svoje posice. V poslední době je zde několik takových případů, které ukazují, jak strašnou úlohu hrají reformističtí vůdcové proti dělnictvu.

Jedním takovým strašným příkladem je provedení voleb do závodního výboru Waltrovky. Zde proti členům rudých odborů a nespokojeným dělníkům reformistických organisací byl podniknut správou závodu a představiteli reformistických organisací v závodě takový hanebný teroristický útok, že zde nemá dosud příkladu. Vyslovení fašisté by nepostupovali jinak nežli tito reformističtí odboráři. V tomto závodě skupina Svazu dělnictva v kovoprůmyslu podala kandidátní listinu, podepsanou 41 dělníky, ze kterých bylo víc než polovina členů odborového sdružení československého, t. j. soc. demokratů a České obce dělnické, t. j. nár. socialistů. Tuto kandidátní listinu podepsali voliči inkoustovou tužkou a protože nebyla podepsána inkoustem, perem, volební výbor ji vrátil. Přes tento persekuční tah ve 24 hodinách zmocněnec za tuto kandidátní skupinu vrátil volebnímu výboru správně podepsanou kandidátní listinu, na které bylo podepsáno 24 voličů. V době, kdy přepisovala se kandidátní listina inkoustem, chodili korteši předsedy závodního výboru Hatiny po členech svazu kovodělníků a nutili je terorem, aby odvolali svoje podpisy na kandidátní listině svazu dělnictva v kovoprůmyslu. Jeden dělník pod nátlakem hrozby Hatinovy odvolal svůj podpis proto, že jeho vlastní rodiče pod tlakem Hatinovým mu hrozili, že jej vypovědí z bytu. Druhý dělník odvolal podpis, protože mu dílovedoucí hrozil, že bude propuštěn, když neodvolá podpis na této kandidátní listině. Taktéž část dělníků, zvláště ti, kteří měli více dětí, odvolali svůj podpis jenom proto, že jim bylo pohrozeno, že ztratí zaměstnání. Přes tento úžasný teror kandidátní listina byla podána s dostatečným počtem 34 podpisů, takže byla pravoplatná. Dne 1. dubna téhož roku tato kandidátní listina byla podána a 2. dubna byl na hodinu propuštěn dělník Štolfa, který byl zmocněncem za volební skupinu a byl zároveň na kandidátce za tuto skupinu. Dále byli vysazeni z práce na neurčito dva dělníci, kteří odmítli odvolati podpisy na kandidátce rudých odborů. Když ještě tato persekuce nepomáhala, objednal si Hatina pro lámání charakterů reformistického sekretáře kovodělníků, který s napsaným prohlášením, že dělníci odvolávají svoje podpisy na kandidátní listině rudých odborů, chodil od dělníka k dělníku, kde prosil, přemlouval a hrozil a žádal na nich odvolání podpisů. Ani tento úžasný teror nepomáhal a proto na poslední den, kdy měla býti vyvěšena kandidátní listina, úžasným terorem působily reformistické špičky v závodě na dělníky, že budou propuštěni, neodvolají-li svoje podpisy. Teprve potom část dělníků odvolala svůj podpis na kandidátní listině, na co podle určitého plánu čekal volební výbor, který svolal schůzi, na níž prohlásil kandidátku rudých odborů protizákonně za neplatnou a předal další vyřízení voleb závodnímu výboru. Závodní výbor okamžitě se sešel, usnesl, že kandidátka rudých odborů je neplatná, a postavil jednu kandidátní listinu. Rozdělil mandáty do závodního výboru mezi dvě odborové organisace kovodělníků a kovopracovníků a takovým protizákonným postupem vyřadil rudé odbory z voleb do závodního výboru Waltrovky vůbec. Kdyby Hatina a s ním většina závodního výboru Waltrovky projevili vždy takovou aktivnost a pohotovost, kdy se jedná o propouštění dělníků nebo snižování mezd, tak by to museli dělníci ve Waltrovce uvítati. Ale jestliže Hatina a s ním většina v závodním výboru projevili tuto pohotovost jedině tehdy, kdy se jednalo o útok na vlastní spoludělníky, je to čin hanebný, zrádcovský a podlý. Pochopitelně, že rudé odbory nespokojily se s tímto fašistickým postupem proti dělníkům, kteří nesouhlasí s politikou Hatiny a Maříka ve Waltrovce. Podaly stížnost k rozhodčí komisi a žádaly zrušení těchto protizákonných voleb a vypsání nových voleb do závodního výboru Waltrovky. Je příznačné, že nesprávný, protizákonný, teroristický postup většiny závodního výboru Waltrovky hájil proti rudým odborům sekretář reformistického svazu kovodělníků soc. demokrat Kratina. A je také velice zajímavé, že i rozhodčí soud nezrušil volby pro zjištěný teror na dělnících, kteří podepsali kandidátní listinu rudých odborů, i když rozhodčí komise přiznala, že závodní výbor protizákonně prohlásil po odvolání několika podpisů, že kandidátka se zamítá. Rozhodčí komise zrušila volby proto, že po odmítnutí kandidátní listiny skupiny Svazu dělnictva v kovoprůmyslu zůstaly zde kandidátní listiny dvě a proto prý měly býti volby provedeny. V tomto důvodu shledává rozhodčí komise postup odporující zákonu a proto volby zrušila. Rozhodčí komise zásadní důvody, že protizákonně nebyla uznána kandidátní listina, neuznává a uznává důvody pouze formální. To je šalomounský rozsudek rozhodčí komise. Rozhodčí komise nerozhodla proto ze zásadních důvodů tento případ, protože by musil Hatina a Mařík octnouti se na lavici obžalovaných na základě zákonu o teroru. A proto rozsudek vyzněl takto. V tomto případě akt teroru nebyl ukončen. Po rozhodnutí rozhodčí komise členové závodního výboru, v čele ovšem pan Hatina, poslušně oznámili správě závodu, že rozhodčí komise zrušila volby do závodního výboru na stížnost, kterou podal člen rudých odborů soudr. Kindl, který ve stížnosti uvedl, že správa závodu terorisovala dělníky, protože podepsali kandidátní listinu rudých odborů. Správa závodů hned na to soudr. Kindla propustila z práce, aby dokumentovala, že žádný nátlak na dělníky pro jejich přesvědčení nedělá. A aby nezůstali reformističtí zástupci v závodním výboru pozadu za správou závodu, když odborová organisace žádala, aby byl závodním výborem Waltrovky podán protest k rozhodčí komisi proti propuštění Kindla, tu závodní výbor odmítl tuto stížnost podati, aby i zde bylo zřejmo, že správně zastává zájmy zaměstnavatele a ne dělníků.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP