Středa 4. května 1932

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Bohuslav Procházka.

Posl. Bohuslav Procházka: Slavná sněmovno! Osnovu zákona tisk č. 1716, která je vlastně dalším doplňkem zákona č. 139 z r. 1926 a č. 46 z r. 1929, jednajícím o soustavné elektrisaci venkova a jejím finančním podpoření, můžeme přirozeně jen vítati zejména v dnešní době hospodářské deprese a veliké nezaměstnanosti. Je to jedním z důkazů, že vláda svým pracovním plánem se snaží všemi prostředky zabrániti dalším důsledkům této deprese a nezaměstnanosti. Stav dosavadní ukazuje, že již většina obcí, zejména v hustě obydlených krajích, je elektrisována. Dokazují to statistické tabulky z jednotlivých let. Tak r. 1924 v Čechách bylo z celkového počtu obcí 8096 elektrisováno 3390 obcí, neelektrisováno 4706. R. 1930 již bylo elektrisováno 5785 obcí, neelektrisováno 2311. Všech obcí v celé Československé republice, které by přišly v potaz při elektrisování, je 15.423. V zemi Moravskoslezské bylo r. 1924 elektrisováno 962 obcí, neelektrisováno 2352, z celkového počtu 3314. R. 1930 bylo elektrisováno 1966 obcí, neelektrisováno 1348 obcí. Na Slovensku bylo r. 1924 elektrisováno pouze 145 obcí a neelektrisováno 3381, r. 1930 se již poměr značně zlepšil, takže bylo elektrisováno 548 obcí, neelektrisováno 2978; v celku je všech obcí tam 3526. Na Podkarpatské Rusi bylo r. 1924 pouze 17 obcí elektrisováno a 470 mimo elektrisaci, r. 1930 bylo elektrisováno 39 obcí a neelektrisováno 448.

Musím konstatovati proti řečníku z řad komunistických, že není pravdou, že by se zde se strany vlády - já nemám příčiny, proč bych ji bral v ochranu - postupovalo nějak nepříznivě proti Slovensku a Podkarpatské Rusi. Pokud jsem se sám přesvědčil, mohu potvrditi, že každá obec, která se přihlásí, je zapsána do seznamu a je jí udělena také příslušná zákonná podpora. Je ovšem chyba, že na Slovensku - snad to dávají samy poměry - obce nejsou na tolik vyspělé anebo že jejich hospodářství není tak schopné, aby mohlo podniknouti elektrisaci.

Zbývá tudíž všech obcí neelektrisovaných 7085. Pochopitelně jsou mezi obce počítány také ony osady, které jsou buď terénně velmi vzdálené anebo málo přístupné, takže o nich je těžko usouditi, že je v dohledné době bude možno vzíti do počtu obcí, které by žádaly elektrisaci. Snad později při dalším vývinu nejenom elektrisace, nýbrž také soustavného budování elektráren bude možno i tam zasáhnouti. Dnes zbývá pouze 6400 obcí, které bude nutno ještě elektrisovati v příštích letech. Náklad se strany státu jeví se v tomto případě asi ve výši kolem 370 mil. Kč. Navrhovaným zákonem určuje se k tomuto provedení částka 150 mil. Kč, na dobu 6 let po 25 mil. Kč, a sice od r. 1934 až do r. 1940. Do té doby působí zákon č. 46, který každým rokem poskytuje 35 mil. Kč. Jeho částky jsou již vyčerpány právě tím, že obce dbají, aby elektrisace pokračovala, a proto předčasně žádají ministerstvo veř. prací a ostatní úřady o subvence a snaží se, aby této potřebě vyhověly. Právě z této potřeby vyplynul také urychleně tento zákon elektrisační, když totiž došlo ministerstvo veř. prací do konce května nových 1800 žádostí, pro které nemá žádné úhrady a pro které potřebuje zákonný podklad, aby mohlo udíleti další subvenční částky na elektrisaci.

Vážení pánové! Podpory z tohoto zákona dostane se povětšině obcím na okrajích republiky, v krajích horských obcí od sebe vzdálených a proto zvýšena navrhovaná částka s 20 na 25 mil. Kč, aby stačila krýti zvýšené náklady na sekundérní sítě i rozvod. Tímto zákonem není vyčerpána celá potřeba pro dokončení elektrisace obcí a bude nutno v příštích letech pamatovati i na příslušné částky v rozpočtech, aby tak mohla býti věc dokončena.

Uvážíme-li, že vedle této roční částky 25 mil. Kč budou ještě obce, případně svazy i soukromníci investovati mnohem vyšší částky, lze spolehlivě počítati, že potřebný kapitál vedle těchto 25 milionů možno odhadnouti od 150 do 200 mil. podle potřeb jednotlivých krajů, obyvatelstva a průmyslu. A tato částka vedle prospěchu hospodářského přinese i pomoc po stránce sociální. Co nezaměstnaných nalezne zaměstnání a obživu svých rodin? Rovněž i živnosti a průmysl budou oživeny.

Po této stránce vykoná zákon své poslání velmi dobře. Přál bych si při této příležitosti, aby ministerstvo veř. prací v dohodě se svazy se dohodlo s koncesovaným živnostnictvem. Nemůžeme klidně přihlížeti, že dnes se rozvíjí elektrotechnické řemeslo, dávají se sice koncese, ale právě touto organisací, řekl bych, elektrotechnickou centralisací zbavuje se toto živnostnictvo možnosti spolupůsobení. Myslím, že by nedělalo žádných obtíží, kdyby i ministerstvo železnic poukázalo příslušný svaz elektrisační, aby práce v bytech již od desky rozvodné mohly býti prováděny pouze živnostníky. (Výborně!) Jsem přesvědčen, že bychom tím živnostnictvu pomohli a že bychom živnostnictvu, které platí přece jen daně, umožnili, aby také své řemeslo mohlo prováděti.

Jiná je ovšem otázka, zdali také po stránce národohospodářské bude vyhověno všem potřebám dnešního stavu výroby. A tu nemůžeme vysloviti plnou spokojenost. Dosavadní drahota proudu je překážkou pro rozšíření spotřeby i na odvětví průmyslu porculánového, dusíkatého atd. Nebylo tudíž dosaženo plně účelu, který byl vytýčen zákonem o soustavné elektrisaci.

Také daňová základna musí býti dotčena při elektrisaci. Není přece myslitelno, aby daň, která byla stanovena v prvních letech naší republiky částkou 10 hal. za kwhodinu, mohla býti nadále udržena. Jsem přesvědčen, slavná sněmovno, že ministerstvo veřejných prací, které, abych tak řekl, skoro suverenně má tento obor působnosti ve své moci, bude musiti tlačiti na elektrárny, aby tyto vyšly vstříc odběratelům proudu, aby se tak elektřina stala skutečným nástupcem páry a také určitým instrumentem národohospodářským jak pro živnostníky, tak pro průmysl a všude jinde. Pro velmi důležité odvětví, jako je odvětví porculánové, které potřebuje elektrický proud o vysokém napětí, právě tak jako pro dusíkaté látky, nemáme dosud vyjma malé továrničky žádnou továrnu, ačkoliv je taková továrna důležitá pro bezpečnost státní i pro národní hospodářství, zejména zemědělství. Je pochopitelno, že musíme hledati cesty a cestičky, abychom konečně mohli přikročiti ke zlevnění.

Pravdu mají předešlí páni řečníci, že hospodářství ve svazech není všude správné. Nechci se dotýkati všech svazů, ale jsou určité svazy, v nichž politika, ať finanční nebo stranická, hraje určitou úlohu. Varoval bych před touto politikou! Můžeme zde přece využíti našich vodních toků, využíti racionelně uhlí, ekonomicky spotřebovati všechno i t. zv. odpadové uhlí. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) Sám jsem měl příležitost jako člen výboru zakládajícího ervěnickou elektrárnu viděti, jak velký význam má spotřebování odpadového uhlí. Dříve bylo toto uhlí házeno na haldy, dnes je však pásy vrháno do kotlů, spalováno a proměňováno v elektrickou energii. Zde je tedy třeba hledati zdroj laciné energie a také příčinu, že se draho vyrábí. Nevím, nebylo-li by nejlepší, aby draho vyrábějící podniky byly raději zavřeny a stavěna byla vodní díla, ovšem nezatížená tak vysokou daní z vodní síly, takže by mohla vykonávati své poslání.

Vybudování vodních děl a přehrad pokračuje příliš zvolna a nesoustavně. Tempo, kterým se pracuje na př. na štěchovických přehradách, je příliš pomalé, aby jejich výrobní výkon mohl včas zasáhnouti do nutné spotřeby. Praha sama čeká netrpělivě, aby nemusila rozšiřovati svůj parní podnik anebo přikročiti ke stavbě nového. Dnes jest již naprosto jisté, že vodní díla vykonávají blahodárně své poslání v soustavné elektrisaci v jiných státech a že mají přímý vliv na zlevnění elektrické energie. Tak Německo, Švýcarsko, severní Italie, v poslední době i Rakousko pokročilo velmi značně na tomto poli výrobním. Výsledky jejich ukazují, že nahrazují ve velké míře spotřebu uhlí a tím zabraňují vydávání peněz do ciziny. Pro nás nemůže býti ulehčením, že máme uhelné bohatství. I tímto nutno šetřiti a pokud bude nutno uhlí používati, tedy jen takového, které je neprodejné, t. zv. odpadové. Ervěnické elektrárny dokázaly, že toto racionelní zužitkování méněcenného uhlí je výhodné pro oba činitele jak pro důl, tak pro elektrárnu. Výroba elektrické energie je pak racionelní a levná.

Dosavadní ceny proudu ať světelného nebo provozního jsou příliš vysoké. Nemohou dosud vykonávati na výrobu onen vliv, jak by bylo žádoucno pro její zlevnění, čímž by se zdvihla také soutěživost průmyslu. Cenová přístupnost proudu i do nejmenších živností a domácností dělnických umožní další rozšíření výroben, sítí, další zlevnění a ulehčí i národohospodářství a hygieně.

Nemohu přejíti i nešvary při stavbách vodních děl. Podnikatelé, obdrževše zadávku díla, používají dnešní hospodářské tísně a nezaměstnanosti ke snižování mezd, používajíce ponejvíce dělnictva z jiných krajů chudých a pomíjejí dělnictvo místní nebo krajové. Tak se děje zejména na přehradách štěchovických. Tamní chudý kraj, mající dostatek dělnictva, jest pomíjen a přivádí se dělnictvo až od Šumavy, se kterým pak si podnikatel dělá co chce. Proti tomu se musíme ohraditi a žádáme, aby ministerstvo veř. prací proti tomuto nešvaru zakročilo se vší přísností. Vždyť přece mzdy musí býti již při zadávání podkladem ceny. Jejich snižování je hrubou nepřístojností.

Strana čsl. národních socialistů vítá každou osnovu, která znamená pokrok a všeobecnou užitečnost. I přes chyby je tato osnova, třeba nedostatečná a nad to i v mimořádném rozpočtu, tedy neplně zajištěná, vítána, neboť účel její splní několik úkolů najednou a, co je nejlepší, dá dělnictvu a živnostnictvu práci a obživu. Proto budeme hlasovati pro tuto předlohu. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Pozdílek.

Posl. Pozdílek: Vážení pánové, náš klubovní kol. Kočandrle velmi odborným a podrobným způsobem probral dnešní osnovu zákona a také celý postup elektrisace, jak od začátku se jevila v naší Československé republice. Nemohu opominouti příležitosti, abych při uzákonění další finanční podpory elektrisace venkova jako zástupce kraje, kde soustavná a družstevní elektrisace vznikla a kde byl vlastně prvý její počátek, nepřipojil několik slov jednak ze zpětné minulosti a jednak k současným poměrům.

Je to vlastně vzpomínka jubilejní, neboť je tomu právě letos 25 roků, kdy v malé obci Věkoších u Hradce Král. zřízena byla pro pohon kvasírny zelí z iniciativy tehdejšího mladého starosty obce Jana Černého malá elektrárna na výrobu stejnosměrného proudu naftovým motorem; ta se pak stala vzorem a podkladem dnešní vyspělé elektrisace severovýchodních Čech a její předseda býv. poslanec, můj vzácný předchůdce, inž. Jan Černý stal se autoritou v elektrárenském podnikání všeobecně uznanou. Budiž mu zde při této příležitosti s přáním plného zdraví věnována upřímná a vděčná vzpomínka.

Tenkráte se staly Věkoše místem, kam z celého širého kraje byly pořádány exkurse a návštěvy, neboť ač v několika městech zavedeno bylo tou dobou elektrické osvětlení, na vesnici to byl zjev nebývalý. S návštěvami stoupal zájem, zavedení elektřiny do zemědělství znamenalo netušený a nebývalý hospodářský pokrok a proto také za 2 léta, r. 1909 zřízena byla na úpatí Orlických hor ve starobylém městysi Krčíně přičiněním tehdejšího starosty býv. říšského poslance Antonína Rydly podobná, ovšem obecní a na vodní sílu elektrárna, která umožnila 6 vůkolním obcím používání elektrického proudu. Ovšem věkošský vzor, združstevněním bližší a vlastnější zemědělskému podnikání, získal již r. 1910 a 1911 pochopení při nových směrech elektrisace a později při vybudování velké vodní síly na regulovaném právě Labi u Hradce Králové utvořil se zásluhou Jana Černého svaz hospodářských družstev pro konsum elektrické energie, který prvním rokem zelektrisoval 17 obcí a každým dalším rokem o 10 až 15 více.

Všechna tato práce byla vedena jedinou ideou: jedna cena energie jak pro člena hospodářsky slabého, tak i silného, jedna cena pro spotřebitele, který žije u samého zdroje na Zlatém prutu, zrovna tak jako pro obyvatele chalupy někde vysoko na Orlických horách a Krkonoších; jedna cena pro toho, kdo se připojil na síť postavenou za nízký náklad předválečný, jako pro toho, kdo se připojil na síť, stavěnou ohromným nákladem po válce. A tak společnost mající základ v malém družstvu věkošském vyrostla v obra, který je vzorem soustavné elektrisace Československé republiky a chloubou našeho družstevnictví.

Dnes objímá území Východočeské elektrárny, vzniklé původně z věkošského družstva, 35 okresů o ploše 552 tisíc ha téměř s 800.000 obyvateli. Do konce r. 1930 bylo zelektrisováno 80 měst a městysů a na 900 obcí a osad. Zbývá elektrisovati ještě kolem 600 obcí a osad, tedy méně než 2/5 úhrnného počtu. Jsou to však dnes především obce odlehlé v chudších horských oblastech, které by se bez státní pomoci a zejména v dnešní těžké době vůbec nemohly elektrisace odvážiti.

Některé okresy, jako Jaroměř a Hořice, jsou až na nepatrné výjimky zelektrisovány úplně, Rychnov a Náchod ze 4/5, Hradec Král. ze 3/4, Dvůr Králové, Nové Město, Opočno, Čes. Skalice as ze 2/3. Účast družstev a obcí na investicích činila as 67 mil. Kč, státní subvence asi 16 mil. Kč, okresní subvence, pokud je mohly okresy poskytnouti, asi 3 mil. Kč. Účast okresů na investicích byla asi 4 1/2 mil. Kč. Půjčky okresů na primérní vedení dostoupily výše 4 mil. Kč a půjčky se zárukou okresů téměř 20 mil. Kč.

Při této příležitosti musím se dotknouti jedné věci. Není možno popříti, že pro opravdu účelnou a zdatnou soustavnou elektrisaci venkova mají význam hlavně a jediné velké svazové jednotky a že soustavnosti v jednotné ceně bude docíleno pouze tenkráte, když území této jednotné ceny bude co největší. Bez těchto pokud možno největších svazových jednotek, vybavených dnes výsadou všeužitečnosti, nebyla by elektrisace, jak se dnes provádí a jak také zákon má v programu, vůbec možná a myslitelná.

Ovšem na druhé straně nesmíme zapomenouti, že máme zde řadu zejména menších obecních elektráren, které již v dřívějších dobách, dokud ještě svazů nebylo, byly pravým dobrodiním pro své, ovšem nejbližší okolí, které za celou dobu svého trvání - na př. dříve zmíněný Krčín n. Met. - neobdržely ani haléře subvence a podpory z veřejných prostředků a které dnes, jsouce připojeny stejně na svazovou síť, zachovávají si určitou samostatnost.

Jistě že při dobré vůli a vzájemném pochopení musí zde býti snaha po nejužší a doplňující se spolupráci, neboť je zde jeden a hlavní účel, totiž služba venkovu, zemědělství a veřejným zájmům.

A nyní k zákonu samému. Není pochyby, že dnešní stav řady obcí a družstev byl a je již zoufalý. V naději na přiměřenou státní podporu a po vzoru třeba sousedních obcí odhodlaly se ke stavbě a nyní jsou, bezradné, postaveny před smutný fakt: prostředky dříve zákonem povolené jsou vyčerpány a není možno ani učiniti pouhý příslib podpory. Ovšem že jsou to dnes hlavně obce chudší, především horské.

Jako typicky doklad uvádím z řady případů chudou horskou obec Slavoňov v Orlických horách s daňovou základnou 1.758 Kč, která přistoupila r. 1929 k elektrisaci s družstvem o 51 členech a s 911 podíly ve výši téměř půl milionu Kč. Co to na tak malou obec znamená, račte uvážiti. Východočeské elektrárně zaplaceno bylo 207.000 Kč a celkový dluh družstva činí na 125.000 Kč, haléř subvence nebyl dosud dán. Na umořování dluhu při dnešních poměrech není vůbec pomyšlení, dost těžko se shání na úrok, který se uhrazuje přirážkou 30 hal. na 1 kwhod. a zbytek se rozvrhuje na podíly. Loňského roku se zvýšil podíl o 5 Kč. A takových případů máme jistě všichni na sta. A proto jsme my a zejména náš předseda ministr Staněk již po léta žádali novou vyhovující úpravu, která by odpomohla těmto nedostatkům. Měli jsme ovšem na mysli plán daleko lépe vyhovující, přes to však vítáme tento dnešní zákon. Ovšem že netajíme se obavou, zda ve skutečnosti bude možno poskytnouti zejména v nejnaléhavějších případech pomoc rychlou a vydatnou. Ceníme si velmi úspěchu, že proti vládnímu návrhu zvýšena byla částka s 20 na 25 mil. Kč ročně, že místo do r. 1938 prodlužuje se doba do r. 1940 a že konečně částka ta bude zařazena do řádného rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Pokládáme dosavadní instance za dostačující a plně způsobilé, projednávati a vyřizovati příslušné elektrisační žádosti. Já sám musím zde veřejně prohlásiti a s díky kvitovati, že pokud byly příslušné peněžní prostředky, bylo všude, zejména v ministerstvu veřejných prací, vycházeno se vzácným porozuměním žádostem našich družstev a obcí vstříc. Prosím velmi snažně, aby nyní zase bylo tak činěno a aby byl vzat zejména zvláštní zřetel na chudé rozlehlé a především horské obce jak rychlým řízením, tak vydatným procentem podpory a urychlenými splátkami. (Výborně!) Tím jediné nabude zákon významu, který se mu dnes přikládá.

A nyní, vážení pánové, ještě několik slov, která těsně s elektrisací souvisí a která jsou vzata z dnešní prakse na našem venkově. Nechť si nikdo nemyslí, že za dnešních poměrů jest jak elektrisace sama, tak i elektrická energie pro vesnického člověka něco velmi laciného. Ano, bývaly doby, kdy zavedení elektřiny do obce, když provedena byla instalace a po prvé se otočilo vypínačem, bylo slaveno jako veliký svátek pro celou obec, a také jsme si popřáli světla čistého, jasného, silného, abych tak řekl, do sytosti. Já sám se pamatuji, když před 23 lety jsme po prvé v naší obci rozsvítili, že to bylo něco nevídaného v tehdejší době, koláče se pekly a my svobodní jsme až do rána tancovali. Bylo to něco, co ve vůkolí ještě nebylo. Ovšem toto první nadšení poněkud ochablo, když přišel zřízenec inkasovati za odebraný proud, ale přes to přese všechno vynášelo to tehdy, že jsme s každou prosvícenou i motoricky využitou kWhodinu nemusili tak úzkostlivě počítati. Ale dnes je pozorovati zajímavý, změněným poměrům ovšem odpovídající zjev. Před 3 až 4 lety bylo v našich obcích ponejvíce 25 až 40watových žárovek, dříve se říkalo svíčkových. Takovou žárovkou prosvítí se normálně 1 kWhod. za 25 až 40 hodin. Před dvěma roky vymizely z našich venkovských obcí, až na veřejné osvětlování, žárovky 40 wattové, zmenšil se velmi počet 25 wattových a začaly převládati žárovky 15 wattové, na kterých se prosvítí 1 kWhod. za 50 hodin. Dnes vymizely z našich chalup a statků úplně žárovky 25 wattové a rozšířeny jsou nejvíce žárovky tak zv. desítky, které vysvítí 1 kWhod. za 100 hodin a které jsou v poslední době elektrárnami zakázány a zakazovány zrovna tak jako 5 wattové, kterých je dnes na vesnici dobře 30 %, ano viděl jsem na mnoha místech dokonce i žárovky tříwattové. Jsou sice asi třikrát dražší, ale úspora proudu je zde velmi značná, ovšem za velmi malého a slabého efektu světelného.

Že tato okolnost znamená pro elektrárny velmi citelné ztráty, rozumí se samo sebou, ale, vážení pánové, to je přirozený důsledek dnešních poměrů na vesnici.

Jestliže podle přesného propočtu, který jsem nedávno uvedl, a velmi mírně počítáno, v obci o 500 ha katastru utrží se proti době před 4 roky jen na vepřovém dobytku při zmenšené ceně 2 Kč na 1 kg živé váhy méně o 100.000 Kč, u hovězího dobytka při zmenšené ceně o 1.50 Kč na 1 kg živé váhy méně o 50.000 Kč, u mléka při nižší ceně na 1 litru o 30 hal. méně o 100.000 Kč, když u cukrovky při menší ceně o 5 Kč na 1 q méně proti době před 4 roky činí ztráta po dle propočtu 50.000 Kč, u ječmene a pšenice při ceně menší o 50 Kč na 100 kg je ztráta 80.000 Kč, činí to celkem na 400.000 Kč v jedné obci za 1 rok proti poměrům před 4 roky, čili ztráta 800 Kč na 1 ha. To je důsledek, který se musí nevyhnutelně někde ukázati. A ukazuje se. Šetří se na všem, šetří se i na elektrickém proudu a odnáší to ovšem pak průmysl a obchod.

Vážení pánové! My jsme jakživi nebyli na vesnicích nikdy zvyklí svítiti tak jako v Praze někde v Esplanadu, v Alcronu nebo ve Hvězdě. To jsme nedělali nikdy, ale přece jsme si popřáli pořádné světlo. Dnes už ani to není možno. Vážení pánové! Nedávno jsem četl, že v jistém výboru posl. sněmovny bylo řečeno, že se už do omrzení naposlouchali tvrzení: Nemá-li zemědělec, nemá žádný. My věříme, že je to velmi nepříjemné dnes tuto pravdu, skutečnosti a fakty potvrzenou a doloženou, přiznati a tím přiznati se také ke svému velikému omylu, který spočívá v tom, že chtěli mnozí bohatý stát, který by měl stále štědře otevřenou ruku na všechny ty vymoženosti, které zde rostly s chutí tak jako snad nikde jinde na světě, a při tom na druhé straně chudli ti, kteří byli ožebračeni, ti, kteří za každých časů a okolností byli vždy, jak historie nám dokazuje, nejbezpečnějšími plniteli státní pokladny. (Výborně!)

Dnes sklízíme ovoce této neblahé politiky, na vesnici spějeme k ožebračení a státní pokladna začíná zíti prázdnotou. Při tom však jako slepí chtějí mnozí ještě jiné vymoženosti, chtějí nejenom udržeti, nýbrž i dokonce rozšířiti tento nešťastný dosavadní systém. Je pravda, že je v celém světě zle, ale u nás při všech těch dobrých předpokladech, které zde máme, mohlo by býti daleko lépe nežli je dnes. Je dosud čas, ale jest již nejvyšší čas, vzpamatovati se a přiznati se k tomuto velkému omylu a ne říkati: do omrzení jsme se toho naposlouchali. Jsme přece, a to nemůže žádný upříti, čím dále tím více odkázáni sami na sebe, chceme, aby žádný u nás netrpěl hlad, chceme a přejeme každému, aby mohl býti slušně živ, ale totéž plným právem reklamujeme také pro sebe. (Výborně!)

Přál bych si jedno, aby tak jako po dosti dlouhé a trapné době čekání a ztrátách, které způsobeny byly předčasným vyčerpáním prostředků na finanční podporu elektrisace, dovedli jsme se dnes dosti rychle a solidárně dohodnouti aspoň na částečné odpomoci předložením a úpravou tohoto zákona, abychom také po dlouhých průtazích, které zde byly a jsou, nechali hned všeho jiného a s největším urychlením dohodli se také vzájemně a společně na zhodnocení naší obilní sklizně a na zhodnocení naší živočišné produkce řádnými, výrobním nákladům odpovídajícími cenami. Tím nejen navrátíme milionům venkovského lidu zemědělského opětnou důvěru ve stát a spravedlnost, nýbrž i zabezpečíme práci průmyslu a statisícům nezaměstnaných, oživíme obchod a živnosti a přesvědčíme se, že znovu naplní se státní pokladna tak, že bude moci vyhověti všem, jistě velikým požadavkům na ni kladeným. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Kubače a soudr.:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP