Čtvrtek 17. prosince 1931

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 29 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

203 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 159. schůzi poslanecké sněmovny.

Prve než přikročíme k jednání (Poslanci povstávají.) mám smutnou povinnost věnovati truchlivou vzpomínku zesnulému členu naší sněmovny. Je to posl. Andrej Rjevaj ze strany komunistické, zemřelý dne 15. prosince t. r.

Ve volbách roku 1929 vyslán byl ve II. skrutiniu do sněmovny ze 17. volebního kraje - Turčanský Svatý Martin - jako nejmladší člen sněmovny, dosáhlť, jsa narozen 23. října 1899, právě před volbami 30. rok života a tím volitelnosti.

Jsa malorolníkem, snažil se hájiti ve sněmovně zájmy malorolníků, doma na Slovensku byl oblastním sekretářem strany a v Pliešovcách členem obecního zastupitelstva a náměstkem starosty a v organisacích své strany vedoucím činitelem.

Povstáním vzdali jste poctu zemřelému. Budiž mu čestná paměť! (Poslanci usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

dal předseda na tento týden posl. Hellerovi pro neodkladné zaměstnání.

Omluvil se

nemocí posl. Eckert.

Změny ve výborech.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Biňovce za posl. Bečko; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Schäfera.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Husnaje za posl. Staňka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kaufmanna za posl. Häuslera.

Do výboru branného vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Ravasze za posl. Gajdu.

Došlé spisy.

Dotazy posl. Kurťaka:

vládě o zkrácení vojenské činné služby Jiřího Juskoviče, syna Vasila, z Horynčova na Podkarpatské Rusi (č. D 665-III);

ministru soc. péče:

o sociální podpoře Michala Sitara, syna Fedora, z obce Olšinky Drahovo z Podkarpatské Rusi, který byl pro ruku hmotně zničen (č. D 664-III),

o přiznání sirotčího důchodu sirotkům po Vasilu Muržovi z obce Vonihova v okrese ťačovském na Podkarpatské Rusi (č. D 671-III);

ministru školství a nár. osvěty o povolení církevní obecné školy ve městě Chustu na Podkarpatské Rusi (č. D 666-III);

ministru veř. prací o přenesení chalupy Michala Kekeněšdy dále od státní silnice, pro jejíž blízkost trpí velké škody a o náhradě za odňatý kus pozemku odděleného od chaty (Bílá Církev, okres Ťačovo na Podkarpatské Rusi (č. D 667-III);

ministru zemědělství o vdovské a sirotčí podpoře Hafie Suchanové z Bohdanu v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi (č. D 672-III).

Rozdané tisky

počátkem schůze:

1538. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

1535. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda pro přečin podle §u 283 tr. z. a zločin podle §u 81 tr. z.,

1539. Zpráva výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 1531), kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

Zápis o 156. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo sněmovny usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 158. schůzi sněmovny v řeči posl. Jurana výroky, ohrožující bezpečnost státu, v řečech posl. Hrubého a Hodinové výroky hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 1531), kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 1539) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva - jež vyhovuje projeveným přáním - navrhuji, aby bylo sloučeno jednání o osnově této s jednáním o osnovách, které jsou na pořadu jako další odstavce 2 a 3, to jest:

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1455) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 493 a 568), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace (tisk 1511).

3. Zpráva výborů ústavně-právního, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1315), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 1527).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že se vesměs jedná o osnovy elektrisační.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto tří odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem o osnově prvé jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Soustavná elektrisace státu vyžaduje soustřeďování výroby energie v podnicích, které vyrábějí elektr. energii co nejlevněji, aby tak spotřebitelům elektr. energie mohla býti tato dodávána za ceny pokud možno nejnižší. Aby podnikání elektrárenské se nestalo dále podnikáním výhradně výdělečným, jest třeba, aby veřejným činitelům (státu, zemím, okresům, obcím) zajištěn byl na tyto podniky přiměřený vliv. V poslední době jedná ministerstvo veřejných prací s několika soukromými podniky za tím účelem, aby přeměněny byly na podniky všeužitečné, a jest naděje, že k dohodě této zcela určitě dojde a že nebude třeba použíti § 28 jako prostředku donucovacího. Poněvadž však jednání tato nejsou ještě skončena a není vyloučeno, že požadavky některého z těchto podniků budou příliš tíživé, uznala vláda v zájmu veřejném, zejména v zájmu konsumentů, za žádoucí, aby lhůta pro označení podniků na všeužitečné stanovená v odst. 4 §u 28 zákona č. 438/1919 byla ještě o jeden rok prodloužena.

Poněvadž však finanční prostředky nedovolovaly, aby soustavná elektrisace mohla býti prováděna ve všech částech státního území současně, bylo nutno tuto lhůtu několikráte prodloužiti, což se stalo zákony č. 444/1920, č. 294/1924 a č. 191/1930, a to posléze do konce roku 1931.

Poněvadž ani v prodloužené lhůtě, jak uvedeno, nebylo možno soustavnou elektrisaci ve všech částech státního území dokončiti, je bezpodmínečně nutno, aby lhůta pro označení elektrických podniků byla prodloužena, a to o jeden rok.

Z toho důvodu doporučuje výbor technicko-dopravní posl. sněmovně ke schválení vládní osnovu zákona beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o osnově tisk 1511 jsou: za výbor ústavně-právní posl. dr Daněk, za výbor rozpočtový posl. Bečák.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! R. 1930 byly v pravidelné činnosti technické i obchodní všechny všeužitečné elektrické podniky počtem 25, založené podle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a zákonů jej doplňujících. Na tyto podniky pak vztahuje se právě projednávaná osnova zákona, jímž se těmto podnikům poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace. Zásobovací oblasti těchto podniků rozprostírají se dnes po celém území státu mimo severozápadní Čechy; podniky tyto vznikaly a byly uváděny v život postupně a poslední z nich, podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě, založen byl teprve r. 1929. Postupný pak byl i vývoj těchto podniků, takže zvláště podnikům později založeným nebylo dosud možno využíti všech výhod, jichž jim zákony elektrisační poskytují, a proto dochází i k tomuto projednávanému zákonu.

Podniky tyto jsou: Ústřední elektrárny, a. s., Praha; Východočeská elektrárna, a. s., Hradec Král.; Přespolní elektrárna, z. s. s r. o., Liberec; Jihočeské elektrárny, a. s., Čes. Budějovice; Elektrárenský svaz středolabských okresů, spol. s r. o., Kolín; Elektrár. svaz okresů středočeských, spol. s r. o., Praha; Západočeské elektrárny, a. s., Plzeň; Elektrárenský svaz severopošumavských okresů, spol. s r. o., Stříbro; Východočeský elektrárenský svaz, spol. s r. o., Pardubice; Elektrár. podniky hlav. města Prahy, Praha; Družstevní závody z. spol. s r. o., Dražice n. Jiz.; Západomoravské elektrárny, a. s. Brno; Středomoravské elektrárny, a. s., Přerov; Moravsko-slezské elektrárny, a. s., Mor. Ostrava; Severomoravské elektrárny, a. s., Zábřeh; Středoslovenské elektrárny, a. s., Báňská Bystřice; Západoslovenské elektrárny, a. s., Bratislava; Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s., Žilina; Jihoslovenské elektrárny, a. s., Komárno; Východoslovenské elektrárny, a. s., Košice; Podkarpatoruské elektrárny, a. s., Užhorod.

K Jihočeským elektrárnám jsou přičleněny svazy: Lužnický elektrárenský svaz, spol. s r. o. Tábor; Otavský elektrárenský svaz, spol. s r. o., Písek; Povltavský elektrárenský svaz, spol. s r. o., Čes. Budějovice; Posázavský elektrárenský svaz, spol. s r. o., Něm. Brod.

Společný kapitál všech společností, mimo Jihočeské elektrárenské svazy, činil r. 1930 úhrnem 438,325.170 Kč, úhrnné investice k 31. prosinci 1930 2.299,246.433 Kč. Stát zúčastněn je na 18 společnostech kapitálem 106,771.000 Kč.

Společnosti tyto mají k disposici výkon 450.000 kW, rozdělených v různých tepelných i vodních elektrárnách a dodaly r. 1930 okrouhle 800,000.000 kilowatthodin za celkem 600,000.000 Kč; zásobeno je jimi okrouhle 6,583.000 obyvatel. I přes nepříznivé poměry hospodářské a průmyslovou krisi posledních let zaznamenávají podniky ty další vzestup své činnosti a mohou i za rok 1930 vykázati příznivé výsledky hospodářské.

12 z těchto podniků vyplácelo dividendu, a to Ústřední elektrárny, a. s. v Praze 4%, Elektrárenský svaz středolab. okresů, spol. s r. o. v Kolíně 4%, Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni (na prioritní akcie I. emise) 5%, Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně 6%, Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově 4%, Severomoravské elektrárny, a. s. v Zábřehu 2%, Moravsko-slezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě 4%, Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě 3%, Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici 2%, Južnoslovenské elektrárny v Komárně 2%, Spojené elektrárny severozápadního Slovenska v Žilině 2%, Spojené elektrárny severozápadního Slovenska v Užhorodě 4%.

Výše dividendy zůstala u jednotlivých společností celkem v téže výši jako r. 1929, za to však provedly společnosti rozsáhlou akci za účelem úpravy tarifů a zlevnění ceny dodávané elektřiny, aby tak podle možností přispěly ke zmírnění hospodářské krise. I společnosti, které dividendu nevyplácely, mohou vykázati příznivé výsledky, neboť bilance jejich jsou v rovnováze při provádění řádných, opotřebitelnosti zařízení odpovídajících odpisů a při provádění stejné tarifní politiky jako podniky druhé.

Ovšem program elektrisační není ještě daleko dokončen, uvážíme-li, že z 15.328 obcí v celé republice postrádá dosud elektrické energie 7.085 obcí, z čehož připadá na Čechy 28%, na zemi Moravskoslezskou 40%, na Slovensko 84% a na Podkarpatskou Rus 92%. Aby tato slibně započatá akce elektrisační mohla býti dokončena, k tomu má napomáhati zákon, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace, jehož osnova se právě projednává.

Z tohoto přehledu je patrno, že nejlépe je opatřena země Česká, méně už země Moravsko-slezská, docela málo země Slovenská a nepatrně Podkarpatská Rus. Také mapka, kterou právě mám zde a která vyznačuje dosavadní provedenou elektrisaci, velmi názorně poučuje, jak je třeba v zájmu zvláště Podkarpatska, Slovenska ale i Moravsko-slezské země učiniti opatření, aby bylo možno co nejintensivněji prováděti elektrisaci obcí.

Účelem navrhovaného zákona je: 1. prodloužení výhod kolkových a poplatkových pro dlužné dílčí úpisy všeužitečných ústavů až do r. 1940, a to nepřetržitě v trvání od r. 1922; 2. zabezpečení sirotčí jistoty pro dílčí dlužní úpisy jmenovaných ústavů, vyšlé z jednotlivých emisí, což se může státi nařízením vlády na základě zmocnění tímto zákonem daného, ovšem omezeně jen do výše bursovního kursu tak, aby splacení dlužních úpisů bylo zajištěno, při čemž vláda je povinna v takovém případě sirotčí jistotu přiznati; 3. zabezpečení služebností zřízených ve prospěch všeužitečných elektrických podniků i v případě dražby, ať jsou služebnosti ty zajištěny v jakémkoliv pořadí tím, že vydražitel bude na příště povinen převzíti tyto služebnosti bez započtení do nejvyššího podání.

Zákon je jistě přes svoji stručnost velmi významný a dalekosáhlý. Vzhledem k tomu doporučuji slavné sněmovně, aby přijala návrh zákona tak, jak se na něm usnesl ústavněprávní výbor posl. sněmovny, totiž ve shodném znění s usnesením senátu i s resolucí, která směřuje k opatření potřebných prostředků pro brzké a účelné provedení elektrisace našeho venkova. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi usnesení senátu NSRČ o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace.

Usnesení senátu doplňuje vlastně původní zákon čís. 438 z r. 1912, kterým se upravují u nás poměry v elektrisační akci, dávají se jisté směrnice a stanoví se také linie, kterou se má elektrisace v tomto státě provádět. Tímto zákonem zřizují se také všeužitečné elektrárenské podniky, a takovýmto způsobem dostává se také elektrisační akce ve státě do rychlejšího tempa, a jak vidět, s dosti velkým úspěchem.

Zákon čís. 143 ze dne 3. července 1923 umožnil elektrárenským podnikům opatření kapitálu, umožňoval jim vydávání dílčích dlužních úpisů. Tehdy se pomýšlelo, že celá akce by mohla býti skončena v hrubých rysech do konce r. 1.926. Bohužel, nestalo se tak, zákon tento se novelisuje zákonem čís. 238 z 16. prosince 1926 a prodlužují se výhody z původního zákona do konce r. 1930 - a nynější zákon, který právě slavná sněmovna projednává, je zase takovým rozšířením přislíbených práv a výhod finančních, t. j. že osvobození dílčích dlužních úpisů, které tyto všeužitečné elektrárny vydávají, od poplatků se rozšiřuje až do konce r. 1940.

Poněvadž však, slavná sněmovno, jak elektrárny, tak i veškeré podnikání jejich jsou kontrolovány státem, stát a veřejné korporace jsou na správě zúčastněny, hodnoty i zúročení těchto dílčích úpisů je zabezpečeno jednak garancií těchto činitelů, jednak zajištěním na závodech elektrárenských, vedeních atd., aby potřebný kapitál pro tyto všeužitečné podniky mohl být opatřen v nejvydatnější míře, aby tyto papíry těšiti se mohly plné důvěře, může vláda resp. stát prohlásiti takové papíry za papíry s pupilární jistotou, t. j. sirotčí jistotou, čímž zajisté důvěra k těmto cenným papírům na trhu nabývá svého významu. A jsou-li zde dány předpoklady, jak jsem tvrdil, zajisté mělo by býti toto právo pupilární jistoty přiznáno především těmto papírům, které se věnují pro takové účely, jako je soustavná elektrisace. Bohužel, v tom směru bylo by potřebí vždy nových zákonných ustanovení. Aby však nebylo vždy třeba zdlouhavých opatření vždy zvláštním zákonem, stanoví návrh, že se vláda sama zmocňuje, aby přiznala jednotlivým emisím právo pupilární jistoty. Zákon, který projednáváme, dává všeužitečným elektrárnám výhody ve dvojím směru, a to ve směru finančním a ve směru právním. Ve směru dopravním doplňuje zákon čís. 438 z r. 1919, jímž dává stát všeužitečným elektrárnám jisté výhody po stránce právní, zvláště pokud se týče užívání jak veřejného, tak i soukromého majetku. Sjednání takových užívacích práv ať cestou dohody nebo vyvlastnění, které je všeužitečným elektrárnám zákonem zaručeno, bývá v důsledku toho zaknihováno ve veřejných knihách. Podle našich zákonných ustanovení, zvláště §u 9 cit. zákona, nebylo na zabezpečení těchto okolností plně pamatováno především na okolnost, když na dotčený majetek nebo dotčenou realitu byla vedena exekuce. Poněvadž toto právo není započítáno do nejvyššího podání, bývá tak často zjevem, že toto se ruší a elektrárny musí nové a dlouhé jednání vynaložiti, aby tato věc byla potom do pozemkové knihy nově zaknihována. Proto přiznává se těmto veřejným elektrárnám výhoda podle návrhu čl. 3, kde tyto služebnosti u nemovitostí při veřejných dražbách započtené do nejvyššího podání musí převzíti vydražitel. Neděje se zde nic nového, poněvadž již ve starém rakouském exekučním řádu vidíme, že u § 243 podobná výhoda byla přiznána společnostem důlním v otázkách důlních.

Zajisté že elektrisace je ohromného významu a že je na nás, abychom učinili všechno, aby rychlé tempo zdárného provádění elektrisace bylo dodrženo.

Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pro jednal tuto osnovu zákona schválenou již senátem N. S. a projednanou ústavně-právním výborem. Já jako referent nemohu nic jiného než se přimluviti v této sněmovně, aby návrh zákona přijala tak, jak se na něm usnesly senát a ústavně-právní výbor této sněmovny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji k odst. 3 jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Petrovický, za výbor technicko-dopravní p. posl. Blažek, za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji za výbor ústavně-právní, p. posl. Petrovickému.

Zpravodaj posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Vládní návrh zákona tisk 1315, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, byl předmětem jednání ústavněprávního výboru dne 26. října t. r.

Výbor vydal tuto zprávu:

Provádění soustavné elektrisace v zemi Slovenské bylo svěřeno pěti všeužitečným elektrickým podnikům, a to: 1. Středoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Báňské Bystřici, 2. Západoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Bratislavě, 3. Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, akciové společnosti v Žilině, 4. Jihoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Komárně, a 5. Východoslovenským elektrárnám, akciové společnosti v Košicích.

Přes to, že tyto společnosti, založené vesměs teprve po státním převratu, vyvinuly mimořádnou činnost, zůstává soustavná elektrisace v této zemi ještě daleko za stavem, jaký je dnes v zemích České a Moravskoslezské, a to jednak v důsledku toho, že v této zemi bylo započato s prováděním soustavné elektrisace teprve po státním převratu, jednak však též vlivem toho, že až do nedávné doby účinnou finanční podporu poskytoval těmto podnikům z veřejných činitelů vlastně jen stát, který převzal více než 50% jejich akciového kapitálu.

Zmíněné společnosti byly zakládány postupně a jest proto i jejich vývoj v různém stupni. Kdežto první tři z těchto společností překonaly již první etapu svého vývoje, jsou ostatní dvě společnosti dosud v prvém vývojovém stadiu.

Poněvadž základní kapitály těchto podniků nemohly přirozeně nikterak postačiti k úhradě investic na nezbytné výrobny elektrické energie a na stavby elektrických vedení, musí si společnosti opatřovati další potřebné finanční prostředky úvěrem, a to dosud jen úvěrem krátkodobým, s nímž ovšem nelze trvale vystačiti. Poněvadž pak stát je na těchto podnicích interesován nejen jako činitel provádějící soustavnou elektrisaci a jako majoritní akcionář, nýbrž i jako velký konsument svými podniky, pokládá vláda za účelné, aby stát umožnil další rozvoj těchto podniků - a to bez přímé finanční podpory - tím, že by jim usnadnil opatření dlouhodobého a levného úvěru. To má se stát převzetím státní záruky za zápůjčky těchto podniků, a to až do úhrnné částky 60,000.000 Kč.

Finančních prostředků takto získaných má býti použito k provedení dalších staveb, bez nichž dokončení programu soustavné elektrisace v zemi Slovenské není možné. Dlouhodobé zápůjčky mají býti uzavřeny ve formě dílčích dlužních úpisů, k jejichž vydání jsou společnosti podle svých stanov a podle §u 6 elektrisačního zákona čís. 438/1919 Sb. z. a n., s povolením státní správy oprávněny.

O dosavadním rozvoji těchto podniků svědčí nejlépe okolnost, že r. 1926 bylo na jejich sítě připojeno asi 70 obcí s odběrem asi 7,500.000 kWh, kdežto r. 1930 asi 270 obcí s odběrem asi 60,000.000 kWh.

Navrženým zákonem jsou přesně stanoveny částky, za něž může vláda u jednotlivých z těchto podniků převzíti záruku. Zároveň je však pamatováno na to, že bude provedeno sloučení pěti těchto podniků ve tři. V pokročilém stadiu jest totiž jednání o fusi Jihoslovenských elektráren se Západoslovenskými elektrárnami a Středoslovenských elektráren se Spojenými elektrárnami severozápadního Slovenska, takže v zemi Slovenské budou podobně jako v zemi Moravskoslezské jen tři všeužitečné elektrické podniky.

Zákonem umožňuje se převzetí státní záruky též pro případ, že by všechny tyto podniky, u nichž, jak uvedeno, jest majoritním akcionářem stát, uzavřely společnou zápůjčku v dílčích dlužních úpisech.

Státní záruka může však býti převzata jen za ty zápůjčky, jejichž smlouvy budou dříve schváleny vládou.

Poněvadž pak zmíněné zápůjčky budou zajištěny veškerým jměním těchto společností, zvláštními fondy a státní zárukou, má býti dotčeným dílčím dlužním úpisům přiznána sirotčí jistota, aby se jim usnadnil oběh.

Poněvadž vzhledem k dosavadnímu vývoji těchto podniků není pravděpodobné, že by státu v důsledku převzetí této záruky vznikla povinnost placení a poněvadž se převzetím záruky umožní další rozvoj soustavné elektrisace v zájmu země Slovenské i celého státu, doporučuje ústavně-právní výbor posl. sněmovně vládní osnovu zákona ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor technicko-dopravní - p. posl. Blažkovi.

Zpravodaj posl. Blažek: Slavná sněmovno! Vládním návrhem zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, sleduje vláda myšlenku další podpory soustavné elektrisace Slovenska, a to v širším rámci než tomu bylo až dosud. Třeba předem uvésti, že přes značný pokrok soustavné elektrisace na Slovensku a přes velikou práci v tomto oboru vykonanou nedosáhla dosud soustavná elektrisace na Slovensku toho rozmachu, jako je tomu v Čechách a na Moravě. Jedním důvodem jest to, že s elektrisací soustavnou bylo započato až po převratu, kdežto v zemích historických již před tím skoro 10 let se na provádění soustavné elektrisace pracovalo, druhý důvod byl nedostatek veřejných peněžních prostředků, kterými by elektrisace byla financována a konečně nedostatek peněžních ústavů lidových (spořitelny, záložny a p.), které by byly bývaly potřebné prostředky finanční pro tento účel mohly za mírných podmínek úrokových a úmorových poskytnouti. Musil proto především pomocnou rukou zasáhnouti stát, který převzal více než 50 % akciového kapitálu slovenských elektrárenských společností provádějících soustavnou elektrisaci Slovenska; další kapitál poskytly některé bohatší obce a i soukromníci. Tyto kapitály ovšem daleko nestačily na stavby rozsáhlých sítí rozvodných a elektráren a byly proto společnosti nuceny další peníze opatřovati si úvěrem, a to buď u dodavatelů nebo soukromých ústavů peněžních, úvěrem krátkodobým a poměrně drahým. Stát ještě dále podpořil elektrisaci Slovenska výstavbou některým elektráren vodních, dal k disposici i hydroelektrárny státních báňských a hutnických závodů, znovuzřídil a rozšířil parní elektrárnu v Komárně, stal se sám velkým konsumentem shora uvedených společností, avšak všechna tato účinná podpora nemohla postačiti, aby pro další rozvoj elektrisace ve větším stylu byly zjednány pevné podklady, zvláště vybudováním dalších elektráren a hlavních rozvodných sítí. Aby tento předpoklad budoucího rozvoje soustavné elektrisace Slovenska mohl býti uskutečněn, předkládá vláda shora zmíněný návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti záruku až do výše 60,000.000 Kč za půjčky všeužitečných elektrických podniků slovenských, z nichž mají pak býti postavena shora zmíněná zařízení. Jde tu tedy o zápůjčky na provádění nových investic, jichž realisace nejen pro soustavnou elektrisaci Slovenska - ale v dnešní době nezaměstnanosti pro opatření práce závodům a dělnému lidu - neobyčejný má význam.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP