Pondělí 14. prosince 1931

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Fr. Svobodovi.

Zpravodaj posl. Frant. Svoboda: Slavná poslanecká sněmovno! O významu stavebního ruchu bylo již v tomto domě velmi mnoho a podrobně hovořeno a právě můj předřečník naznačil rozsah stavebního ruchu za státní záruky a za podpory státního příspěvku. Rozsah je značný a pozoruhodný. Přes to všecko, že byly stavební péči a stavebnímu ruchu věnovány velmi značné částky, nemáme ještě v dnešní době bytovou otázku u nás vyřešenu, a to jmenovitě, pokud se vztahuje na potřeby nejlevnějších malých bytů pro nejchudší obyvatelstvo. Tato otázka stále ještě doléhá svou ožehavostí na zákonodárné sbory, aby v nejbližší budoucnosti učinily všechna opatření, aby bytová otázka pro nejchudší, hospodářsky nejslabší byla vyřešena.

Rozvojem stavebního ruchu, velectění pánové, byla značně mírněna nezaměstnanost, která bez stavebního ruchu byla by bývala jistě dosáhla většího a nebezpečnějšího rozsahu.

Bytová a stavební péče, jak se u nás vyvíjí, je také součástí péče hygienické a péče sociální. Je nesporno, že v nových domech a bytech daleko lépe se bydlí, nežli v domech starých, nedostatečně, jmenovitě hygienicky vybavených. Ale má-li bytová péče opravdu znamenati v pravém slova smyslu péči bytovou, nezbývá, nežli co nejvíce soustřediti nyní zájem na vyřešení otázky, na kterou jsem poukázal, totiž na opatření levných a laciných bytů.

Proto zatím přichází vláda s vládním návrhem zákona na doplnění zákona o bytové péči v tom smyslu, aby stavební záruka státu ze 650 mil. byla zvýšena na 1100 mil. Kč, tedy o 450 mil. a státní příspěvek na podporu stavebního ruchu z 20 mil. na 30 mil. Kč, tedy o 10 mil. Kč.

Předpokládám, že i tato opatření nejsou posledními a že budou v nejbližší době opětně doplňována a rozšiřována. Bylo již uvedeno, že předchozí disposice zárukové i příspěvkové, rozpočtené do konce roku, byly rozvinutým stavebním ruchem vyčerpány již v červnu, tedy již v první polovici tohoto roku. To znamená, bylo-li na příklad preliminováno na příspěvky pro celý tento rok 10 mil. Kč, že byly vyčerpány již v půl roku a že by tudíž tato částka roční měla býti stanovena přibližně na 20 mil. Kč. Jestliže i tentokráte opětovně ji zvyšujeme jen o 10 mil., bude to znamenati, že v příštím roce budeme museti přijíti opětně s doplněním ustanovení zákona a s novým stanovením kvoty na příspěvkové účely stavební.

V rozpočtovém výboru při projednání této předlohy bylo podrobně uvažováno o účelnosti stavebního ruchu a lze říci, že většina je jednotného názoru, aby nyní větší zájem byl hlavně soustředěn na opatření menších a laciných bytů. Jsou ovšem také zjišťovány velmi četné případy, že mnozí nájemníci, i když se postaví levné, malé byty, nemohou ze svých příjmů zaplatiti ani nejníže stanovený a nejníže vykalkulovaný nájem. I na ty musí býti pamatováno zřizováním t. zv. obytných kuchyní.

Vedle těchto ubohých a nešťastných lidí máme ještě jednu vrstvu, vrstvu nejchudších a hospodářsky nejslabších, kteří ani minimální činži v novostavbách, v tak zvaných obytných kuchyních by nemohli zaplatiti a přece bytů potřebují; pro ty jmenovitě průmyslová města musí stavěti byty nouzové a opravdu velmi laciné.

Největší potíží stavebního podnikání a ztěžováním bytové a stavební péče je drahota stavebních míst a stavebního materiálu. Draho se staví a proto se také draho bydlí. Na drahotu stavebních míst a spekulaci s nimi už jsme častokráte poukázali ve výborech i zde v tomto domě. Slyšíme nápověď, že vláda hodlá nějakým způsobem zameziti spekulaci se stavebními pozemky a jmenovitě podchytiti možnost i, aby se ze zvýšených cen stavebních ploch získaly určité příjmy na podporu stavebního ruchu. Ale rádi bychom také slyšeli, co se chce v nejbližší době podniknouti proti kartelům, které různými metodami zasahují do celého našeho veřejného a hospodářského života, jmenovitě velmi škodlivě do stavebního ruchu stanovením a udržováním vysokých cen stavebního materiálu. Jsou známy zásahy a škodlivá účinnost kartelu cementářského (Tak jest!), který přispěl k tomu, že byly novostavby zdraženy o celé miliony a že nájemníci v novostavbách musí o celé miliony zaplatiti na činžích více ve prospěch kartelovaných cementáren. Nejinak je tomu, velectění pánové, s kartelem cihlářským. I ten udržuje neustále vysoké ceny cihel. A za nimi přijdou všechny ostatní odrudy kartelů pod zjevným i utajeným pláštěm drancířství. Je to kartel železářský, je to kartel s elektrickými potřebami, a snad není předmětu, není materiálu, na kterém by nebyl odraz neblahého a škodlivého vlivu kartelové politiky cenové.

Proto bychom chtěli vbrzku slyšeti, jaká opatření se chtějí v tomto směru učiniti, aby zhoubnosti a všem těm zdražovacím tendencím, objevujícím se při stavebním ruchu bylo čeleno. (Posl. Sladký: Ostrý protikartelový zákon!) Jednak ostrý protikartelový zákon a vzhledem k tomu, že i úroková míra přispívá také ke zvýšení stavebních nákladů a činží, také ten předpověděný a chystaný bankovní zákon a vůbec důsledná a soustavná opatření proti všem těm tendencím zdražovacím. (Tak jest!)

Velectění pánové, snad v nejbližší době budou se museti odborníci finanční i odborníci z oddělení stavebního ruchu v ministerstvu soc. péče zabývati otázkou, jakým způsobem přispěti ke snížení činží v novostavbách, činží již prokalkulovaných a stanovených. Při dnešních příjmových a výdělkových poměrech je sotva myslitelno, aby se úroveň činží v novostavbách udržela na dosavadní výši, ale co by měla dělati družstva, která kalkulovala úplně bez zisku, případně jen s malým přípočtem na nutné běžné opravy? Kdyby měla snížiti činže, musila by ovšem pracovati s deficitem a nebylo by nikoho, kdo by jej mohl hraditi. Členstvo se sotva může tak obětovati a exponovati, když platí dosti vysoké činže, aby neslo ještě risiko deficitu, vyplývajícího ze snížených činží v družstevních novostavbách. V tomto směru bych doporučoval pánům z oddělení stavebního ruchu v ministerstvu soc. péče, aby se velmi vážně zabývali otázkou, zda by nebylo účelno učiniti opatření, aby tam, kde je žádoucí snížení činží v novostavbách, jmenovitě v domech družstevních, byly anuity rozloženy na delší dobu - tedy nikoliv maximálně 35 let, nýbrž minimálně 35 let. Rozložení anuit na delší dobu znamená menší kvotu ročně a musilo by to znamenati také samozřejmě nižší úroveň činžovní. Prosím, aby se v tomto směru pánové touto otázkou zabývali, poněvadž všude v novostavbách, kde se staly činže nesnesitelnými, mohly býti sníženy jen zmenšením úrokové míry na hypotéce a rozložením anuit na delší období.

Co je možno podniknouti dobrého, pěkného a prospěšného ve stavebním ruchu za státní záruky a státního příspěvku, je velmi pěkně a v pravém slova smyslu nádherně dokumentováno družstevním podnikáním v Brně, kde jmenovitě dvě stavební družstva "Blahobyt" a "Stavok" postavila velmi pěkné družstevní domy, v nichž jsou činže proti jiným novostavbám opravdu nízké a zařízení domů a bytů přímo vzorně hygienicky vypraveno. Toho se dá dosáhnouti, je-li dobrá vůle a snaha a pak také, přihlíží-li se k tomu, že stavební místo nesmí býti příliš drahé. V Brně jsme v tom směru prodělali téměř boj 1 1/2 roku trvající. Šlo o to, má-li obec prodati stavební místa s úměrně malým ziskem nebo za běžnou cenu, jaké docilovaly pozemky v té oblasti. Je jednou z důležitých otázek, co stojí stavební místo (Souhlas.) a obce by měli míti ctižádost a je také jejich povinností, aby samy vedly v evidenci, v kterém směru v jejich oblasti se začíná rozvíjeti stavební ruch a aby ty pozemky podle potřeby vyvlastňovaly nebo předkupovaly a zakupovaly. Nemusí při jejich prodeji nebo odevzdávání stavebníkům případně nic vydělávati nebo jen tak úhradu režijních výhod s tím spojených. Tím se má zajistiti, že se může stavěti aspoň úměrně lacino a že se nebude stavěti jako dosud, draho, jmenovitě z té příčiny, že získání stavebního místa stálo velmi mnoho peněz.

Uvedl jsem už, velectění pánové, že zvýšení stavebního příspěvku o 10 milionů Kč se nám zdá nedostatečné a že se pravděpodobně v nejbližší době budeme musiti zabývati opětovně jeho zvýšením nebo stanovením nové výše; ale přihlížejíce k celé podstatě předloženého zákona doporučujeme, aby byl schválen ve znění nám předloženém, jak jej schválil také výbor soc. politický a rozpočtový. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Navržená lhůta řečnická je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Krumpe, Tyll a Štětka.

Dávám slovo panu posl. Krumpemu.

Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno! Chápu-li se slova k návrhu o podpoře stavebního ruchu, konstatuji, že moje strana radostně vítá každý druh podpory stavebního ruchu a jest také ochotna jej podporovati a ve sněmovně pro něj hlasovati, poněvadž podpora stavebního ruchu za prvé odstraňuje část ještě dnes panující bytové nouze a za druhé, poněvadž v podpoře stavebního ruchu vidíme nejlepší a nejdůležitější péči o nezaměstnané. Jest to skutečně praktická péče o nezaměstnané, neboť stavebnictví jest přece živností, která jest klíčem četných jiných živností. Ovšem nemůžeme říci, že by tento návrh mohl splniti všechna naše přání a požadavky a že by jím mohla býti bytová nouze značně potřena. Bytová nouze neprojevuje se v poslední době tak dalece jako nouze o místnosti, nýbrž spíše jako nouze o nájemné. Otázka místností jest skorem již vyřešena; co ještě zbývá, jest otázka nájemného. Lidé nemající dnes bytu nemají ho většinou proto, poněvadž nemohou sehnati nutného nájemného, nikoliv však proto, že by pro ně nebylo lze sehnati místností.

I nájmy v domech, které byly vystavěny se vší podporou, kterou tento zákon poskytuje, jsou ještě tak vysoké, že za dnešních mzdových a platových poměrů musejí býti označeny jako tísnivé, zvláště že jsme v období snižování mezd a platů, k čemu přece sám stát dal nejhorší popud nouzovými zákony. Nájemné z nejmenších bytů vystavěných podle tohoto zákona činí 150 až 180 Kč měsíčně, poněvadž jest těchto peněz zapotřebí, aby stavební náklad byl zúročen a umořen, i když ještě odečteme 2 1/2%ní státní příspěvek ke zúročení. Jest beze všeho zřejmo, že nájemné 150 až 180 Kč měsíčně neodpovídá dnešním mzdovým poměrům; vždyť přece většina plně zaměstnaných dělníků má jen 400 Kč měsíční mzdy. Proto nájemné 150 až 180 Kč činí často 50% mzdy.

Tento zákon podporuje stavební ruch trojím způsobem: 1. osvobozením od daní, 2. státní zárukou a státním příspěvkem ke zúročení a 3. osvobozením od poplatků a dávky z přírůstku na majetku. Osvobození od daní jest vznešené gesto, které mohlo ministerstvo financí učiniti tím snáze, že je to nestojí ani haléř. Osvobození od daní vztahuje se hlavně na takové druhy daní, které úplně plynou do obecních pokladen, neboť domovní daň se podle zákona o obecních financích celá přiděluje obcím Tedy stát na to nedoplácí ani toho nejmenšího a velká stavební péče vykonává se skorem úplně na útraty obcí. Bylo by bývalo hezké, kdyby byl ministr financí učinil k tomu ještě něco, aby poskytl i značnější státní příspěvek, na příklad kdyby byl stavební živnost osvobodil od daně z obratu. Tímto úbytkem daní trpí obce velice, zvláště že vzrůstající stavební činnost jest spojena s velmi značnými obecními výdaji.

Státní záruka není, pokud se o ni ucházejí obce, nebezpečnou věcí. Především jsou obce povolány ucházeti se pro sebe o výhody zákona a teprve po nich přicházejí v úvahu družstva a soukromníci, když činnost obce v oboru bytové péče jest nedostatečná. Státní záruka se obcím skoro vůbec neposkytuje, neboť jsme se dosud nedožili dražby obecního majetku, totiž exekuční. Státní záruka má sice význam pro uzavírání půjček obcemi, poněvadž jim umožňuje opatřiti si úvěr a získati povolení k přijetí úvěru podle zákona o obecních financích. Ostatně není s tím spojeno žádné státní risiko. Naopak jest s tím pro obce spojeno zcela zvláštní risiko jiného druhu. Tím,

že se opatřování bytů veskrze komunalisuje, přesunují se nebezpečí stavebníků bytů skoro úplně na bedra obcí. Dožili jsme se toho, že obce, které mají mnoho obytných domů, musejí počítati se zcela značným úbytkem svých příjmů, zvláště, že úroky jsou nyní většinou nedobytné. Proto se také ohrazujeme proti zřejmému úsilí tohoto zákona, aby veškeré novostavby bytů byly pokud možno zkomunalisovány a aby soukromé hospodářství bylo z tohoto oboru úplně vyloučeno. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.) Při pokračující podpoře stavebního ruchu bude se musiti úplně vážně pomýšleti na to, aby se podpora nevztahovala jen na stavěné domy, nýbrž aby byla rozšířena i na ty obecní práce, které jsou nutné, aby stavební pozemky byly připraveny.

Stavebním ruchem zabředly jednotlivé obce do dluhů, neboť jest přece povinností obcí otevříti pozemky pro nová sídla, opatřovati je ulicemi, stokami, vodovody atd., a to jest úkol spojený s ohromnými náklady. Uvažujeme-li na příklad jen o zřízení ulice asi 100 m dlouhé, o normální šíři 12 m, s dvoumetrovým chodníkem po obou stranách, vidíme, že samo zřízení ulice vyžaduje za běžný metr 1836 Kč při normálním pozemku bez zvláštního přesunu půdy. K tomu přistupuje ještě zavedení vodovodu na užitkovou vodu za 98 Kč, zřízení stoky z pěchovaného betonu za 242 Kč za běžný metr, takže u takové ulice musíme počítati 2176 Kč za běžný metr. To činí pro ulici v délce 100 m výdaj asi 1/4 mil. Kč. Jest beze všeho zřejmo, že se tím obce ohromně zatěžují a že již nebudou schopny udržeti stejný krok s pokrokem stavebního ruchu při zařizování pozemků a rozšiřování obvodu města. Vidíme již také u četných měst, že nové čtvrti jsou ve strašném stavu a že se do nich lze dostati často jen bezednými úvozy. Nebude se směti zanedbávati ani tento obor veřejného stavebnictví a bude nutno obcím za vyšší výdaje na stavby, na uvolnění stavebních pozemků opatřiti příjmy, poněvadž příjmy z daní jsou pro ně na dlouhou dobu, často až na 25 let vyloučeny. Jako taková náhrada pro obce měla by se především znovu zavésti daň z přírůstku hodnoty. Daň z přírůstku hodnoty byla zrušena pro všechny pozemky, které mají býti zastavěny. Tato myšlenka byla správná, doufalo se, že se tím stavební pozemky zlevní a že tím bude dán popud ke stavění. Podle mé zkušenosti se tento výsledek nedostavil. Ceny stavebních pozemků v posledních 5 letech stoupaly ohromnými skoky a můžeme přímo mluviti o zcela zvláštním druhu pozemkové lichvy. Sleva daně z přírůstku hodnoty nebyla ve prospěch jednotlivého stavebního uchazeče, nýbrž sleva daně z přírůstku hodnoty byla zvýšením zisku pro lidi půdu prodávající a pozemkové lichváře. Je-li některá daň spravedlivá, pak jest to daň z přírůstku hodnoty, a to ta, která připadá obcím, neboť právě činností obcí, zřizováním sadů, cest a stok stoupá cena pozemku jednotlivého soukromníka často pětinásobně.

Proto se nemůžeme plně a docela spřáteliti s paragrafem, jímž se slevuje daň z přírůstku hodnoty a přejeme si, aby daň z přírůstku hodnoty byla zavedena znovu.

Vláda zamýšlí předložiti nový zákon, totiž o zdanění nazastavěných pozemků. Nevím, zdali by tento zákon byl tak výnosný jako čistá daň z přírůstku hodnoty, při čemž bych celý výnos i této zamýšlené daně z nezastavěných pozemků musil ihned reklamovati pro obce, poněvadž obce nejvíce trpí újmu na svých financích tím, že mají vydání, aby stavební pozemky byly učiněny přístupnými. Proto si přejeme, aby byla znovu zavedena daň z přírůstku hodnoty a pokud možno aby byl vydán zákon, jímž se znemožňuje pozemková lichva. Pozemková lichva v obvodu četných měst ohromně vzrostla.

Přáli bychom si především, aby myšlenka bytové péče, ať jest tento zákon jakkoliv pojmenován, našla přístup i do rozličných úřadů, které se musejí zabývati stavebními žádostmi, a zde především do těch oddělení zemského úřadu, ve kterých jsou stavební žádosti předběžně vyřizovány, aby se tam oživila myšlenka péče tak, aby i bez zakročování stavební žádosti vracely se opět v době, které se normální člověk ještě může dožíti. Pan předseda vlády Udržal mluvil nedávno o intervencích jednotlivých poslanců a přál si, aby pokud možno byly zastaveny. Přál bych mu jen, aby jednou musil běhati za nějakou stavební žádostí u pražského zemského úřadu, pak by jinak mluvil o intervenční činnosti poslanců. Především bylo by zapotřebí, aby personál byl tak rozmnožen, aby se žádosti mohly skutečně vyřizovati včas, při čemž se domnívám, že by trýznění prostředkujícího úřadu, zemského úřadu, mělo býti úplně odstraněno a veškeré vyřizování podřízeno ministerstvu sociální péče.

Především jsou povolány obce, aby pro sebe užily výhod stavebního zákona a na druhém místě teprve družstva a soukromníci. Zdá se, že nastává zvláštní vývoj, totiž tak, že se u družstev vytvořilo jisté monopolisování. Utvořila se ohromná družstva, která monopolisují skoro celý stavební ruch, zvláště v severních Čechách. Že jednotlivé úřady nadržují takovým družstvům, jest ovšem nápadné, a když se takovým družstvům na nátlak úřadu ještě nadržuje i při poskytování úvěrů peněžními ústavy, jest to zřejmá křivda pro jiné státní občany. Jsou-li pak všechny vedoucí osoby těchto stavebních družstev ještě zároveň i vlastníky větších stavebních průmyslových podniků, které výlučně dodávají těmto novostavbám, pak se nelze diviti, že obecná prospěšnost takových velkých družstev jest poněkud pochybná. Zástupci ministerstva sociální péče budou věděti, o která družstva jde.

V dosavadním systému podpory stavebního ruchu nebudeme moci pokračovati, totiž pouze tím způsobem, abychom obnovovali starý zákon a zlepšovali jej zvýšením jistých dotací. To jest pokračující komunalisování. Dožili jsme se toho, že ve větších, středních a menších městech státu povstaly ohromné stavby, že jsme tam vybudovali přímo mrakodrapy, které obsahují až 50 malých bytů a hromadí tam proletariát města, ale nejen to, nýbrž také jako magnet přitahují venkovský proletariát do města. Nedostanou-li tito venkovští obyvatelé hned nové byty v nově vystavěných domech, stěhují se do malých a nouzových bytů, aby pak, vzbuzujíce všeobecnou soustrast, dosáhli i pro sebe přidělení bytů vystavěných z bytové péče. Toto hromadění proletariátu v jednotlivých mrakodrapech považuji za nezdravé a za zvrácené. Budeme musiti nastoupiti i jiné cesty bytové péče, budeme musiti pod názvem bytové péče projednávati nejen otázku ubytování těchto lidí, nýbrž poněkud více zdůrazňovati i otázku, co tito lidé chtějí tam ve městech, mají-li tam možnost vydělávati a žíti, a proti tomu sáhnouti k myšlence kolonisační. Kolonisační myšlenka jest u nás ovšem kompromitována činností pozemkového úřadu, možnost důsledného osidlování jest ztížena tím, že pozemkový úřad mrhá pozemky, že nepřiděluje obcím stavebních pozemků atd. Ale přes to bude nezbytně nutno uvésti myšlenky bytové péče do nových kolejí a sledovati ideu osidlování, a to s toho hlediska, aby se osídlení považovalo za osídlení výdělečné s možností chovati drobný dobytek, zdělávati kus pozemku pro nejhorší nouzi atd. Německo velkolepým způsobem přikročuje k řešení bytové otázky s tohoto hlediska.

Doufáme, že v konečném zákoně, který nám jest slíben a brzy prý bude předložen, bude lze nalézti i modernější zásady: odvrácení od stavby mrakodrapů a od hromadění proletariátu v jistých kasárnách. Doufajíce v to, hlasujeme pro tento návrh. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Tyll. Dávám mu slovo.

Posl. Tyll: Pánové! Používám parlamentní tribuny k tomu, abych při této příležitosti upozornil státní a veřejné zaměstnance - je to mou povinností jako státního zaměstnance - na to, co se chystá, že totiž vláda, ministerská rada připravuje nové ožebračení státních a veřejných zaměstnanců. V ministerské radě jednalo se o 10% ním snížení platu státních a veřejných zaměstnanců. V zákulisí jedná se dnes o těchto věcech a ani ti, kdož si říkají, že jsou táty státních a veřejných zaměstnanců, nenapadne, aby také státním zaměstnancům řekli pravou podstatu věci, aby státní zaměstnanci také viděli, na čem fakticky jsou. Po odbourání vánočního příspěvku, t. zv. 13. služného, který byl tak opěvován, zejména t. zv. socialisty, přišla vláda s odbouráním tohoto vánočního příspěvku 13. služného a mimo toto odbourání přichází ještě s 10 % ním snížením platů státních a veřejných zaměstnanců. Pánové, já jako státní zaměstnanec varuji s tohoto místa, aby se nesahalo na platy státních a veřejných zaměstnanců, poněvadž mohlo by to znamenat pro vás také smrt. Pokud kolečka se točí na dráze, je s vámi ještě dobře; až se jednou zarazí, pak ovšem s vámi bude zle. Skutečnost potvrzuje váš plán na snížení platů, což potvrdil také včerejší úvodník časopisu "Národní osvobození", který je nadepsán: "Pro další úspory na platech není důvodů". Pisatel pan Sychrava, který je zajisté dokonale informován o záměrech vlády, uvádí: "Bylo by chybou zamlčovati, že mezi státními zaměstnanci šíří se pověsti o dalším chystaném snížení jejich platů a mluví se dokonce o procentech. Víme, že naši čtenáři z řad gážistů by se nám poděkovali, kdybychom řekli: dostáváme ze směrodatných kruhů informace, že to neodpovídá pravdě, že už se snižovati nebude. Nevěřili by tomu po zkušenostech s režií právě provedeného snížení, případně škrtnutí 13. platu. Nebudeme proto dementovati, nýbrž potvrdíme, že vskutku máme odborníky, kteří počítají s tím, že průmysl nemůže si pomoci bez snížení mezd, a dojde-li k němu, že nutně půjdou dolů i platy."

Zkrátka orgán legionářské obce potvrzuje - sice zastřeně, tichošlápsky, ale přece - námi uvedenou zprávu, která je v našem tisku státními zástupci, podřízenými p. ministru Meissnerovi, hlavnímu censorovi, soustavně konfiskována, stejně jako byly konfiskovány naše zprávy o chystaném odbourání vánočního příspěvku, ač plně odpovídaly pravdě. Voláme státní a veřejné zaměstnance k zvýšené pohotovosti. Voláme je do boje za jejich požadavky námi vytýčené: proti každému snížení platů nižších zaměstnanců, za snížení platů vysoké byrokracie na roční maximum 54.000 Kč, za snížení platů presidenta republiky, ministrů, poslanců a senátorů na polovinu, za zrušení všech dvojnásobných a mnohonásobných platů ministrů, poslanců a senátorů. Námi navrženými opatřeními ušetřilo by se toliko peněz, že platy nižších státních a veřejných zaměstnanců mohly by býti i zlepšeny. Úvodník "Národního osvobození" končí těmito slovy: "Každý pokus o další snížení příjmů státních zaměstnanců narazil by na odpor, proti němuž rozhořčení posledních týdnů bylo by jen nesmělým postesknutím."

Kruhy kolem "Národního osvobození", soc. demokratičtí, nár.-socialističtí a jiní fašističtí vůdcové snaží se tento odpor tlumiti, nechati státní a veřejné zaměstnance v nejistotě tak dlouho, až útok bude bezprostředně uskutečněn, tak jako vždy se to dělalo. Státním zaměstnancům namlouvalo se, že jim bude vyplacen celý vánoční příspěvek a najednou před samými vánocemi, když rodiny státních zaměstnanců počítají s těmi pár krejcary, objeví se vláda, objeví se tlumiči z řad socialistů, aby prostě tento pakatel 13. služného pomohli státní byrokracii a vládě odbourávati.

Podali jsme proto také formální návrh, aby se do dnešní nebo aspoň do nejbližší schůze posl. sněmovny dostavil ministr financí dr Trapl a podal přesnou zprávu a nedvojsmyslné vysvětlení, připravuje-li vláda další snížení platů státních zaměstnanců čili nic. Není-li tato zpráva pravdivá, má vláda možnost a povinnost ji zde ve sněmovně vyvrátiti, aby státní zaměstnanci věděli, na čem vlastně jsou, aby na druhé straně mohli se na to připraviti, aby nepočítali, že na prvního dostanou svoji gáži jako každý jiný měsíc, aby nakonec, až půjdou pro výplatu, nenesli gáži o 10 % nebo o ještě více nižší. Zklamání s vánočním přídavkem nebude a nesmí se opakovati. Ministerský předseda a zejména vůdcové soc. demokratické a nár. socialistické strany slibovali před volbami, že platy státních a veřejných zaměstnanců prý sníženy nebudou, a teď jsme svědky toho, že fakticky vláda přichází se snížením platů státních zaměstnanců. Zamítnutí našeho návrhu, aby se dostavil zástupce vlády a podal vysvětlení, jen potvrdí, že přes své sliby připravujete další útoky na životní úroveň státních a veřejných zaměstnanců.

Komunistická strana a rudé odbory říkají stát. zaměstnancům: Státní a veřejní zaměstnanci, pouze společným bojem, společnou jednotnou frontou je možno odraziti tento útok na další vaše zbídačení. Konejte bezodkladně všude přípravy k boji, poněvadž skutečně jde o záchranu vás samých a vašich rodin, tvořte po vzoru ostatních dělníků jednotné akční výbory. Uvědomte si, že také vy můžete zvítěziti jedině oněmi formami boje, jakých používá proletariát. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 156. schůzi posl. sněmovny.] Nechť žije jednotná fronta mezi proletariátem ve státních a veřejných službách a ostatní dělnickou třídou.

Upozorňuji znovu sněmovnu, kdyby se mělo státi skutkem, co je nalinkováno, že rozbouříme státní a veř. zaměstnance natolik, že by se opravdu jednoho krásného dne mohlo státi, že kolečka drah se zastaví a tím se zasadí citelná rána tomuto společenskému systému, který nemůže dnes dáti práci a chléb statisícům dělníků a těm, kdož se ve státní službě sedřeli a sedřou. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Štětka. Dávám mu slovo.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Projednává se tu návrh zákona o t. zv. bytové péči v Československu. Československá bytová péče je cynickým výsměchem desetitisícům nezaměstnaných dělníků, kteří nejen že jsou bez práce, to znamená bez chleba, nýbrž polonazí, bosi bloudí po ulicích měst a vesnic nemajíce bytu, nemajíce ani kde přespati, kde se ohřáti a umýti, ba nemajíce ani do čeho se převléknouti. A tak z těchto ubožáků stávají se podle vašeho plánu [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 156. schůzi posl. sněmovny.] pro které vy humanisté máte jen opovržení a nanejvýše ještě jen smrduté žalářní kobky, ale abyste se podívali, proč jsou nazí, špinaví, proč nemají kde bydliti, to vám ani nenapadne. Tyto oběti vládnoucího režimu obývají dnes cihelny, skalní díry, stohy, městské kanály, ba dokonce i výkalové kanály slouží jim za obydlí.

Mluvíte o bytové péči. Koho se týká bytová péče v Československu, ukazuje nejlépe názorný příklad nové čtvrti v Praze, Vořechovka, kde bydlí ovšem jiní [další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] kteří si za státní peníze vydřené z kapes pracujících postavili nádherné vily, kde si postavili za státní peníze zpanštělí erární socialističtí vůdcové přepychové vily. Tito t. zv. socialisté mají dnes plnou hubu bytové péče v Československu, ale skutečné poměry bytové kultury československé rovnají se bytové kultuře asijských národů. Stačí podívati se jen okolo Prahy, kde je 28 kolonií, pařenišť to všech nemocí. Tyto kolonie většinou sestávají z dřevěných bud utopených v bahně a blátě, ke kterým není ani lidský přístup. Tam bydlí také čsl. občané, ale hůře než dobytek. Tyto balkánské poměry najdeme skoro v každém městě československém. Klamali jste lid 10 roků, klamali jste nebydlící bytovým švindlem, který stál 4 miliardy, ale desetitisíce proletářských rodin nemají dnes kde bydlet. Klamali jste pražské proletáře před volbami, že Praha postaví 30.000 malých bytů, ale místo levných malých bytů stavíte dnes paláce, stavíte budovy pro policii, pro soudy a kriminály, budovy pro váš celý potlačovací aparát. To je ta vaše bytová péče, to je ta vaše bytová kultura.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP