Pondělí 30. listopadu 1931

Na Moravsko-Budějovicku okresní školní výbor dlouho jednal o ternu na místo školního inspektora a stanovil je. Ale zemská školní rada celé terno okresního školního výboru hodila do koše a stanovila jiné kandidáty. Z terna okr. školního výboru nebyl vzat na milost žádný z vedoucích kandidátů, poněvadž jeden byl nár. socialistou a druhý soc. demokratem, tedy poněvadž v ternu byli socialisté. V obvodu p. zemského inspektora Komárka podle nové demokracie nesmí se státi vůbec žádný socialista inspektorem, a proto k ternům okresních školních výborů se zásadně vůbec nepřihlíží. Do nedávna při obsazování míst inspektorských se dbalo zásady, že inspektorem nemá býti učitel z okresu. Tato zásada se uplatňovala několik let, ale na Vyškovsku, kde šlo o to, aby ani na třetí místo se nedostal nežádoucí kandidát, socialista, zahodil pan zemský inspektor Komárek svoji osvědčenou zásadu, že nesmí býti kandidát z místa, a podle své nové zásady, t. zv. volného uvážení, rozhodl se pro kandidáta místního.

Ale není v této době nejdůležitější otázkou rozebírati intriky některých pánů v zemské školní radě moravské, jde o důležitější problém v této chvíli, o děti. Ani v dobách normálních sociální péče o školní dítě nebyla u nás dostatečná. Tak úřední zpráva z okresu uhersko-brodského na Moravě z r. 1929 praví, že "na okrese knih chudinských pro žactvo potřebných k vyučování ve škole je citelný nedostatek. Tak na některých chudších školách má teprve každé třetí dítě čítanku a jiných k vyučování potřebných knih vůbec není. Nadřízené úřady musí prositi státní nakladatelství o mimořádný dar každého roku pro tyto školy. Pro přespolní a chudé žactvo by bylo zejména třeba v měsících zimních vařiti polévku. Menší děti ze vzdálenějších míst nemohou za polední přestávky, zejména za nepříznivého počasí, dojíti domů a opět do školy, a jsou proto nuceny o kousku suchého chleba býti od 7. hod. ranní do 5. hod. odpolední, někdy i déle. Polévku však nelze na školách vařiti proto, že není kuchyní a peněz. Také lékařské prohlídky se ve školách nekonají, a tak se často stává, že dítě prodělá spálu a chodí do školy, až teprve, když se v obličeji a na rukou loupe, zjistí učitel, že prodělalo spálu. Větrání školních místností, zejména v měsících zimních, je nedostatečné. Oken s ventilací není, ventilačních otvorů rovněž ne." Úřední zpráva praví dále: "Docházka školních dítek je celkem náležitá. Děti rády chodí do školy.

Velmi neblahý vliv na obecní hospodářství a tím i pro školství vůbec působí zákon ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., kterým je stanoveno, že obecní přirážky nesmějí převyšovati 200% daňové základny". A právě v tomto okrese polovina obcí nemá vyšší daňovou základnu než 3.000 Kč. "Tím je vývoj školství podvázán, je třeba učiniti v tomto ohledu nápravu."

Tak bylo v době normální. Jak se však povede školní mládeži nyní, za katastrofální nezaměstnanosti, když v zimě hrozí hlad? Učitelstvo národních škol volá již dnes na poplach. Časopis "Český učitel" píše: "Naše starosti v této kritické době soustřeďují se na školu a na děti. Jak přežijí naše děti tuto zimu? Co učiníme my, aby ušetřeny byly toho nejhoršího? Bída nezaměstnaných rodin přenáší se do našich škol. Do lavic usedají děti bledé, nedostatečně živené, chatrně oděné a bídně obuté. V zimě, kdy v chudých rodinách nebude na topivo, bude ještě hůře. Děti přijdou zimomřivé, budou unavené a ospalé. Kdo je opatří tím nejpotřebnějším, kdo jim dá jísti?"

Takto cítí svoji odpovědnost k dětem učitelé. A po slovu následuje čin. Věstník učitelstva moravského přináší tuto výzvu: "Hospodářská krise těžce zasahuje rodiny chudých vrstev a ohrožuje zejména zdravý vývoj dětí. Blížící se zima ještě zvětší jejich bídu. Jde nám o pomoc dítěti. Chceme pomoci individuálně i kolektivně. Výbor Svazu ukládá všemu členstvu jako mravní povinnost, aby každý příslušník SUČS věnoval z letošního vánočního příspěvku aspoň 2% ve prospěch dětí nezaměstnaných rodičů, a to 1% přímo akcím toho druhu ve vlastní obci nebo okresu, druhé procento organisačnímu ústředí, sběrnám v Praze a v Brně."

Takto projevuje svoji odpovědnost učitelstvo činem. Co učiní pro děti vláda, sněmovna a správní orgány? Ve veřejnosti projevil se živý zájem, ale sbírkami možno splniti jen malou část povinnosti. Bude třeba nejen chleba, polévky, ale také šatů pro děti a obuvi. Náhodná a charitativní péče může leccos učiniti v době normální, ale bude skoro bezmocná ve chvílích katastrofální krise, nedostane-li se jí zvláštní pomoci státní. Parlament měl by přistoupiti ku projednání zákona o organisaci sociální péče o školní mládež. Takový návrh byl tu podán posl. Chalupníkem a byl by dnes dobrodiním i oporou pravidelné sociální péče o naše dítě, kdyby byl schválen. Učitelé plní vše, co mohou. Dejme jim organisační formu a prostředky hmotné pro tuto sociální péči o děti, budoucnost národa.

Na křižovatkách našeho hospodářského života dnes bijí blesky a řádí vichřice. Jsme povinni vésti především své děti tak, aby netrpěly za hříchy starých, za zločiny kapitalistického řádu. Postarejme se, aby měly děti co jísti a mohly jíti do školy nasyceny, oblečeny a obuty. To je první příkaz této chvíle. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Čuřík.

Posl. Čuřík: Slavná sněmovno! Kapitola školství, soc. péče, péče zdravotní a zásobovací dotýká se jistě velikých zájmů občanstva. Nemohu rozebírati věci podrobně, poněvadž čas na to nestačí, omezím se hlavně na otázky sociálně-politické a snad poněkud na otázky zásobovací.

Ve věci školství chtěl bych jen vznésti požadavek, aby školství odborné bylo u nás lépe vybaveno, aby všude byla usnadněna návštěva školní ve volný čas denní, aby totiž odpadlo vůbec vyučování večer, případně v neděli a ve svátek. Také bych zvláště na to kladl důraz, aby se opatřily pomůcky učební, pokud jich je potřebí, zvláště pro chudobné učně a pro chudobný dorost živnostenský.

To jest jistě dobře známo, že učební doba stejně žádá velikých nákladů pro rodiče, a když potom ještě nezbývá na školní pomůcky, je to jistě trapné, když ten hoch s velkými starostmi nemůže si opatřiti nejdůležitější potřeby školní. Tomu se dá odpomoci větší péčí finanční pro otázky odborného školství. Chybějí nám ještě namnoze také odborné síly učitelské pro školství odborné a tu myslím, že výcvik těchto sil bude rychlejším tempem pokračovati než doposud.

Také, vážená sněmovno, chtěl bych jen několika slovy dotknouti se péče o studentstvo. Tu se mně zdá, že není v tom žádný systém. Je sice řada různých korporací dobročinných, které věnují péči studentstvu, je řada domů studentských, které se stavějí ve velikých městech a jistě velmi účelně. Ale to všechno nestačí, je třeba ještě mnoho práce a péče o studentstvo a to také náleží do sociálních otázek, které musíme považovati za velmi vážné.

Mluvíme-li o demokracii ve školství a je-li zde snaha, aby každý student chudý, nadaný mohl studovati, pak se to musí projevovati v sociální péči studentské, aby se jí dostalo všem chudobným rodičům a jejich synkům, kteří studují na našich školách.

Vážená sněmovno! Co se týče sociální péče vůbec, chtěl bych říci jedno: naše sociální péče neznamená dnes nějakou velkorysou politiku, nějaké konečné řešení těchto otázek. To, co se u nás provádí, i když musím uznati s tohoto místa, že děje se to jistě namnoze velmi vydatně, že také i položky k tomu věnované jsou značné, přes to přese všechno je to jen řešení kusé, provisorní a mimořádné.

A tu zejména v otázce zaměstnanosti nevidíme právě ten velkorysý plán, který by se u nás měl prováděti konáním různého a daleko většího množství práce veřejné. Vydávání na podpory, které se všeobecně, pravda, u nás, zvláště v kruzích t. zv. občanských, považuje za vyhazování peněz, tohoto vydávání na podpory v nezaměstnání dalo by se použíti docela vhodným způsobem jinak. Ministerstvo veř. prací, které má na zřeteli hlavně otázky státních staveb, státní silnice, budování cest, a také ministerstvo zemědělství, které má otázky meliorací na starosti, mohlo by tyto věci prováděti daleko lepším způsobem. A tu vidíme, že není žádný plán využít dnes pracovních sil nezaměstnaných ve prospěch státu, veřejnosti a také v zájmu nezaměstnaných samých.

Prošel jsem poslední čas řadu krajů a mohu konstatovati ještě dnes při veškeré péči silniční, že jest ještě spousta cest a silnic v naprosto ubohém stavu, stavu, který je pod kritiku, který můžeme nazvati desolátním.

A tu, myslím, že by bylo dosti dobře možné využíti nezaměstnaných hromadně v určitých kolonách pro tuto práci, která by měla jistě dobrý význam národohospodářský. Neděje-li se to, je v tom jistě malá plánovitost a také malá hospodárnost. Nezaměstnaným se potom vytýká, že berou podporu nebo že lenoší a pod. Tato výtka, která ještě dnes je pořád v módě u jistých kruhů, nemá dnes již vůbec platiti. Není tomu dávno, říkal zde, tuším, posl. dr Winter s tohoto místa, že není hanbou býti v nezaměstnání podporován. To je také jistě správné stanovisko, poněvadž není hanbou, když někdo nemůže pracovat, pracovati vlastně nesmí a chce přece býti živ. Ideologie starých časů, která tyto věci hodnotila jako lenošství, je už za námi a dnes se musí státi plnou mravní povinností nezaměstnané podporovat, aby mohli býti řádně živi se svými rodinami. Ovšem, jak říkám, je to doba čistě přechodná, náš úmysl je docela jiný - musíme opatřiti lidem práci, aby nemusili býti podporováni státem na účet ostatního poplatnictva z nějaké nenávisti nebo z milosti.

Pan ministr soc. péče ohlásil ve své zprávě v rozpočtovém výboru, že nezaměstnaných bylo v říjnu tohoto roku 253.518 osob, a také správně tam poznamenal, že je to počet, který je hlášen pouze u úřadů práce. Daleko více těchto lidí máme, kteří dnes vysazují po několika dnech, ale kteří se nehlásí, že jsou bez práce, když práce pozbyli. Nejsou v organisaci, nemají nároku na podporu a tu se prostě nehlásí, že jsou v nezaměstnání, poněvadž vidí, že je to marné, že práci nedostanou a podporu také ne. Tím by tento počet značně stoupl, kdybychom mohli přesně zjistiti stav nezaměstnaných nebo vysazených v této době. To by byla jistě číslice při nejmenším dvojnásobná. Je to počet značný, vážení pánové, a starost o tyto lidi je jistě stejně veliká a stejně veliká je starost těchto lidí o jejich rodiny.

Jak máme tyto věci řešiti, na to máme dnes spoustu námětů a léků. Jedná se o zkrácení pracovní doby. Měl jsem možnost mluviti o tom s dělníky na několika místech a mohu říci, že dělníci sami nevidí v tomto prostředku konečný cíl nápravy této situace, naopak se obávají, aby zkrácením pracovní doby nebyly zkráceny jejich příjmy a aby jejich životní úroveň neklesla ještě více. Tu je pochopitelné, že volají všeobecně, aby se zachovaly aspoň dosavadní mzdy nezkráceně, kdyby se pracovní doba zkrátila na menší počet dnů. Tyto mzdy nejsou, pánové, veliké; kdyby byly mzdy veliké, byla by otázka potom jiná. Jak dobře sami víte, jsme dnes se svými mzdami na čtrnáctém místě mezi evropskými státy. Je to jistě pořadí špatné a znamená vlastně, že mzdy u nás jsou poměrně velmi nízké. Je také konečně jasné, když víme, že snížení mezd u nás bylo velmi radikální a velmi náhlé.

Byla doba, kdy byla krise, v letech 1922, 1923 a tenkrát se rapidně snižovaly mzdy. Potom přišla velmi dobrá všeobecná konjunktura a mzdy zůstávaly téměř na stejné výši, nebyly zvyšovány, takže vlastně zůstaly zkráceny od doby první krise po převratu a dnes nebylo možné jimi hýbat nahoru a místy se ještě odbourávaly. Snížení mezd za kratší pracovní dobu bylo by nemožné a sociálně nespravedlivé.

V novinách byly zprávy, že v Ženevě se odmítl týden 40-hodinový. To není pravda; tam pouze správní výbor úřadu práce hlasoval o možnosti konání konference, která by se otázkou zabývala, ale tento výbor neschválil konference, nýbrž dal pouze podněty, aby se konala porada zvláštní komise, která by měla zjišťovati příčiny nezaměstnanosti ve všech státech a připraviti materiál pro příští konferenci práce.

Vážení pánové! Jde o práci t. zv. produktivní a tu zdá se mi, že naše úřady, zejména zemské úřady, nekonají svou povinnost. Kdyby zde byla větší snaha získati pro obce příděly ze státních prostředků na mzdy nezaměstnaných dělníků, mohli bychom vystavěti spousty budov, spousty cest opravit, regulovat potoky a řeky. Lidé by se zaměstnali za poměrně laciné mzdy, poněvadž dělníci nezaměstnaní jsou daleko skromnější. Ale tu některé obce vůbec odmítají tuto pomocnou akci státní, nedělají nic v tak mimořádné době a ty věci se pak lehkomyslně odbývají a přehlížejí. Radil jsem několikrát p. presidentovi zemské politické správy Černému, aby svolal starosty na zvláštní konferenci na okresích, kde by vyložil význam této veřejné práce nouzové, aby obce přiměl aspoň poněkud, aby napjaly své přirážkové možnosti a práce veřejné umožnily za pomoci státní. Tím by se odstranila nezaměstnanost do jisté míry a mnohé práce by se vykonaly za levnější vydání.

Pánové, gentský systém, o němž se mnoho mluví, se neosvědčil. Nám je jasno, že tím byly zatíženy odborové svazy, které jsou dnes úplně vyčerpány ze svých úspor a kdo by to posuzoval s kapitalistického hlediska, mohl by míti velkou radost, že tyto svazy jsou finančně vlastně docela shrouceny a neschopny podnikat nějaké výbojné akce mzdové a pracovní na účet svých financí. A tu zdá se mi malicherné a přímo odsuzuji, když vznikají hádky a konkuruje se mezi některými svazy o tuto, řekl bych, nepatrnou pomoc státu ve prospěch odborových organisací ve formě gentského systému. Slyšíme zde nářky: komunisté útočí na socialisty a po druhé zas socialisté na komunisty, vyčítají si zneužívání podpor. To je, pánové, jakýsi kaz, jakási rez na tom celkovém sociálním podnikání odborových svazů, že pro malicherné věci se navzájem týrají, vyčítají si vlastně dohromady celkem nepatrnou státní pomoc, kterou dostávají ve formě režijních příspěvků. Ta práce ve svazech je úžasná. Říditi tuto akci znamená mít celý aparát k disposici na účet organisace: opatřování potvrzení od obcí, zaměstnavatelů, nemocenských pojišťoven, od burs práce, od organisací, samá potvrzení, samá kontrola, hlášení a pod. To je velká práce, která se musí konat v gentském systému při vyplácení těchto podpor. Pánové, vím dobře, kdyby to konaly některé korporace zámožných vrstev, že by za to žádaly velké obnosy od státní správy. Zde se to koná téměř zadarmo s velikou obětavostí a pak se věci ještě vyčítají některému svazu.

Neschvaluji také, že se komunistům odebral nárok na podporu podle gentského systému v určitých svazech. Nechci jich hájiti, ale myslím si: Když byly nalezeny nepořádky, snad nějaké podvodné věci, nějaké obcházení zákona, měly se ty věci vytknout, svazy mohly být pokutovány, ale odebrat veškerý nárok na podporu lidem, kteří za to nemohou, kteří jsou nevinní, to, myslím, je poněkud ukvapené. To bych radil, aby se věci řešily co možná spravedlivě, neukvapeně a více s hlediska státní potřeby a nikoliv s hlediska agitace odborových svazů.

Ochrana dělnictva u nás, vážení pánové, není ještě pokročilá. Vidíme v továrnách a dílnách, že inspekce živnostenská velmi pokulhává. Opatření zdravotní se nedodržují.

Jsou závody, kde jsou okna vytlučena, špinavá, je tam špatné větrání, dělníci jsou denně ohroženi na životě, a to se všecko přehlíží, to se skoro nevidí. Živnostenská inspekce u nás naprosto nevyhovuje. Chybějí nám ženské inspektorky pro kontrolu domáckých dělnic. A v tom směru volám po nápravě, a nic se neděje.

Vážení pánové! Na Moravě ostravský inspektorát má dvě síly, které mají na starosti celý ostravský obvod, jenž je plně obsazen továrnami. Na to má stačiti inspekce dvou lidí!

Je nemožné, aby ten inspektor stačil kontrolovati, vyhovují-li opatření zákonným předpisům. Dovolával jsem se úřadu práce v Brně u sociální péče kontroly domácké práce na Boskovicku. Dostal jsem již několik dopisů, že se věci urgují. Dělníci čekají doposud na revisi mzdových ceníků na Boskovicku již půl roku a pořád je všecko marné. Tu je velká mezera v živnostenské inspekci, která je neschopna, aby plně obsáhla dnešní kontrolu v závodech a dílnách.

Následkem toho přicházejí dělníci ke spoustě úrazů bez své vlastní viny. Tím se hromadí neschopnost k práci a podpory od úrazových pojišťoven. To jsou škody, které vyplývají ze špatné naší inspekce vůbec. Nechci říci, že to, co se koná, se koná špatně. Říkám, že inspektoři jsou přímo obětí svého povolání, poněvadž jejich práce nemůže býti jistě oceněna. Oni mají vyjednávati, intervenovati, kontrolovati. To je na ten malý počet inspektorů přespříliš mnoho.

Vážení pánové! Otázka zaměstnávání cizích dělníků u nás je také bolavou věcí. Četl jsem včera v jednom listě malý obrázek, který mluví za mnohé. Na Podkarpatskou Rus byli povoláni dělníci z Rumunska. Přijelo jich tam asi 30 najednou, aby tam nahradili t. zv. voraře, kteří plaví po řekách vory, dřeva, klády z lesa. Budou pracovati za poloviční ceny než naši domácí dělníci. Kde pak jsou úřady, které mají dbáti nařízení ministerstva a zameziti přijímání cizích dělníků bez zvláštního povolení vrchních orgánů? Doma není práce, naši lidé se potloukají bez práce a nemohou jí nalézti, nesmějí pracovati a zatím se přijímají z konkurence, ze ziskuchtivosti cizí dělníci na různých místech. Vezměte si pánové ostravský revír. Vítkovické závody, kde ještě pořád také z důvodů nacionálních přijímají se cizí dělníci z Německa na úkor našich domácích dělníků. I to je nutno odsouditi jako špatný způsob umisťování našich dělníků a špatnou kontrolu při zaměstnávání dělníků cizích. Naši dělníci se z ciziny, na př. z Rakouska, z Německa, vypovídají a k nám se vracejí. V tom je špatný systém a malé pochopení pro domácí trh práce, pro domácí dělnictvo.

Chtěl bych krátce říci, že Mezinárodní úřad práce v Ženevě, který je ve styku s naší vládou a také odborovými svazy, koná veliké poslání v celém světě pro sociální politiku pracujícího lidu. Byl zde nedávno ředitel úřadu práce Thomas a přednášel v Praze a mluvil také se řadou lidí o mezinárodní situaci. Vyslovil velké přání, aby naše vláda podepsala několik konvencí a úmluv, které byly sjednány na konferenci práce a nejsou u nás dosud ratifikovány. Četl jsem ve zprávě p. ministra soc. péče, že vláda schválila usnesení Mezinárodní konference práce v Ženevě o nemocech z povolání, o zákazu noční práce mladistvých dělníků a učňů, o ochraně žen těhotných před porodem a po porodu. Toto se sice formálně schválilo, jak jsme četli v té zprávě, ale doposud tu nemáme zákona, který by tyto věci realisoval. Co pomůže podepsání úmluvy, když se pak zákon neplní? Je tu jistě mezera, která se v našem sociálním zákonodárství v tomto směru objevuje.

Otázka stavebního ruchu a bytové péče tou dobou rozvířila zase veřejnost. Mluví se o novém zákoně, který má býti připraven na delší dobu. Vidíme však, že v koalici není v té věci dohody, a tak věci zůstávají více méně v dohadech a neujasněné. Je prostě vyloučeno, abychom v dnešní situaci radikálně odbourávali bytovou ochranu, abychom v dnešní situaci mohli sáhnouti na nájemníky a podnájemníky nějakým drastickým způsobem. Také je nutno, aby stát věnoval zvýšenou péči stavebnímu ruchu, aby tím vyplnil mezeru, která je dnes všeobecně ve státním podnikání, a aby umožnil bytové podnikání těm, kteří se ho doposud nemohli zúčastniti. Ať se reviduje dosavadní způsob podnikání stavebního, by se získaly prostředky pro stavbu bytů lacinějších a pro rodiny nejchudobnější.

Nemocenské pojištění je kapitola neobyčejně obsáhlá. Nemocenské pojišťovny jsou dnes ve všeobecné krisi, mají samy ve svých rozpočtech deficity. Je v tom jednak ta vada, že se tam časem špatně hospodařilo že tam bylo zaměstnáno příliš mnoho sil, které v těchto ústavech byly zaopatřeny, aniž by bylo účelné pro léčebnou péči samu, a jednak také tím, že dnešní situace vhání do nemocenských pojišťoven nezaměstnané, kteří využívají těchto ústavů pro momentální pomoc, která se jim poskytuje. Musíme postaviti nemocenské pojišťovny na základnu soběstačnosti, na základnu reelnosti a lepší léčebné péče a lepší starosti o pojištěnce. Nemůžeme trpěti protekcionářství, ať děje se v ústavech kterýchkoli, ať v ústavech léčebných, ozdravovnách nebo lázeňských podnicích; to se musí odstraniti, abychom v ústavech těch neviděli stále jen zaopatřovací stranické podniky; ústavy ty musí býti všeobecnými a sociálně prospěšnými.

Vážení pánové, je nutno veškeré pojišťování jak úrazové, tak nemocenské a starobní koncentrovati, spojiti v jeden podnik a dáti mu pevnou finanční základnu, všeobecný dozor a zlevniti tím režii, která je dnes velmi nákladná. To se má však státi, vážení pánové, bez velikého volání, jako potřeba státní a potřeba občanstva, to je potřeba věci samé. Okolnost, že se dosud ústavy léčebné neslučují dohromady, nýbrž že je zde stálá roztříštěnost, jest jen důkazem toho, že tyto ústavy jsou více méně stranické a že nejsou prospěšné široké veřejnosti.

Musím, bohužel, velmi rychle spěchati, poněvadž mám čas zvlášť vyměřený. Chtěl bych ještě krátce říci, že zákon o podporách starobních nám nestačí. Máme velmi drastické případy, kde stařeny a starci, úplně práce neschopní, vyčerpaní, nemajetní, jsou odmítáni z této podpory. Pan ministr dal jakýsi pokyn, aby se zákon vykládal liberálně. Ale co pomůže, když zákon sám je velmi krutý. Je proto třeba zákon novelisovati, doplniti a napraviti.

Váleční poškozenci u nás jsou doposud kategorií, která je pomíjena. Stálé prohlídky a šikanování těchto lidí vedou často k rozmrzelostem. A tu bych prosil, aby se také zde něco učinilo. Máme spoustu lidí, kteří ve válce byli poškozeni, mají porušené zdraví z války, ale poněvadž tehdy o zákonu nevěděli nebo se jim to neřeklo nebo byli zatíženi bolestmi a útrapami, nehlásili se a dnes jsou vyloučeni. Žádáme doplnění zákona, aby se přihlášky umožnily ještě obnoveným řízením.

Chtěl bych si stěžovati na některé věci, kterých vůči nám bylo použito s hlediska politicko-stranického. Koncese, kterou měl náš Svaz invalidů křesťansko-sociálních, byla nám odebrána způsobem drakonickým. Zemská politická správa použila své moci a odebrala nám kinovou koncesi v Brně v Nové ulici, ačkoli Svaz tento zůstal zachován našemu směru. Koncese dána Orlům z důvodů čistě politických. To je malá ukázka, jak státní úřady měří dvojím způsobem, dávají koncesi stranám politickým a berou těm, kteří ji potřebují z důvodů sociálně-humánních. Tento příklad sám je křiklavým důkazem, že u nás ve státě řídí se vše stranicky a nikoliv humánně a sociálně. Já jsem intervenoval v té věci několikrát, ale řeklo se mi samozřejmě: nejste v koalici, ve vládě, nemáte na to takové nároky jako ti, kteří jsou ve vládě. To je měřítko, které jest jistě nemravné, nemorální a křičí přímo do nebe.

Ještě něco o Sociálním ústavu. Sociální ústav je sborem, který má vědecké a sociální poslání. Tento ústav je veden dobře. Má dobré činovníky, koná se řada přednášek vzdělávacích, které jsou přístupny širší veřejnosti, kde přednášejí odborníci. Ale tento ústav nemá dosud jediné síly placené, kterou by ministerstvo zaměstnávalo specielně pro tento ústav. To je zase ukázka, jak to chodí ve státním úřadu, kde se hromadí práce. V odděleních ministerstva sociální péče hromadí se spisy jeden na druhý, je tam málo pracovních sil, které tam jsou přímo přetíženy, ale není možno získati novou náhradu. Úspornost je správná, když se provádí, kde jest jí potřebí, ale kde je třeba konati práci rychle, kde je třeba rychle revidovati, rychle pracovati, zvláště dnes, musí se dáti náhrada tak, aby se mohl aparát uvolniti, aby se pracovalo lépe. Žádám proto, aby sociální péče dostala více pracovních sil do svého úřadu, aby zdolala práci, která se jí ukládá.

Musím ostatní věci rychle přeběhnouti, neboť můj stanovený čas je skoro vyčerpán.

Zásobovací politika u nás, bohužel, úplně selhala. Ministerstvo zásobování - pan ministr Bechyně si tak na to stěžoval ve své zprávě ve výboru - nemá kompetence, nemá prostředků, nemá sil, nikdo ho neposlouchá. Je to tragické, když tento obor tak úplně, řekl bych, selhal. Máte dnes všeobecnou lichvu s potravinami, máte dnes desolátní stav v zásobování, v konsumu, a toto ministerstvo jest jaksi úplně vyřaděno z této veliké všeobecné akce, z těchto velikých úkolů. Nevytýkám nic panu ministrovi přímo osobně, ale vidím v tom jen velikou slabost stran ve vládě, které representují levici a dosud si nemohly vynutiti, aby tento obor činnosti státní správy byl lépe vybudován a lépe prováděn. Máme zbytečné ministerstvo unifikací, a pan ministr unifikací prohlásil ve výboru rozpočtovém, že toto ministerstvo je státní nezbytností, ačkoli jest úplně zbytečné. Ale zásobovací politika je otázkou velmi potřebnou, která se má doplniti a moudře vybudovati.

V celku konstatuji jedno: U nás omezuje se sociální politika v této vážné a těžké době jen na otázky preventivní a mimořádné péče více méně rázu charitativního a není zde žádné velkorysé zásady nebo plánu, který by byl zásahem do hospodářství v dnešních poměrech, a to nemůže býti pro nás uspokojujícím, poněvadž se neřeší problémy práce, zaměstnání v plném rozsahu, také se neřeší otázka ochrany práce v podnicích a zaměstnáních vůbec, nesahá se ani na otázky soukromého podnikatelství, které dnes úplně zkrachovalo ve své společenské funkci. V tomto směru bych prosil a apeloval na sněmovnu, pokud je to vůbec možné na sněmovnu apelovati, aby naše sociální politika věnovala se také více plánům do budoucnosti, aby vláda věnovala pozornost řešení otázky práce v podnikání, otázce zavírání továren a dílen, otázce propouštění z práce a celé příští struktury našich závodů a podniků ve smyslu veřejnoprávním. Končím. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu a před ukončením schůze sděluji:

Dovolené dal jsem na tento týden posl. Petrovičovi z rodinných důvodů; na dnešní schůzi posl. Tykalovi, dr Stránskému, Vaňkovi, Polívkovi, Hrušovskému - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Omluvil se chorobou posl. B. Procházka.

Došlo toto sdělení:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Posl. Török oznámil spolu s klubem komunistické strany Československa podle §u 15 jedn. řádu přípisem ze dne 30. listopadu 1931, že se stal členem tohoto klubu.

Místopředseda Stivín (zvoní):

Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 30. listopadu 1931 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Výboru soc. politickému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1417. Návrh posl. Štětky, Hrubého, Klimenta a soudr. na vydání zákona o 7 a 6 hod. době pracovní bez zkrácení mezd.

1479. Návrh posl. Bečku, Brožíka, Husnaja a súdr. na vydanie zákona, ktorým sa rozširuje pôsobnosť zákona zo dňa 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodných a revírnych radách pri baníctve na územie Podkarpatskej Rusi.

1482. Návrh posl. dr Staňka, Berana, Dubického, dr Zadiny, Petroviče, Zajíce a druhů, kterým se vládě ukládá, aby předložila novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti.

Místopředseda Stivín: Výborům soc. politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1416. Návrh posl. Krosnáře, Hrubého, Barši, Śliwky, Steinera a soudr. na vydání zákona o zimní výpomoci nezaměstnaným a nouzově zaměstnaným.

1423. Návrh posl. Zápotockého, Štětky, Babela, Hrubého a soudr. na vydání zákona o podporování nezaměstnaných a částečně zaměstnaných na účet státu a podnikatelů.

1426. Návrh posl. Malého, Langra, Richtra a druhů na zařazení obcí Chrlic a Rosenberku do skupiny C činovného státních zaměstnanců.

1429. Návrh posl. dr Markoviče, Bendu, Bečku a súdr. na zariadenie mesta Trnavy do skupiny B činovného.

1439. Návrh posl. inž. Junga, Krebse, Kaspera a druhů o potírání nezaměstnanosti.

1440. Návrh posl. inž. Záhorského, Langra, dr Patejdla a druhů na změnu zákona o stavebním ruchu.

1478. Návrh posl. Prokeše a soudr., aby město Mor. Ostrava zařaděno bylo do skupiny míst A činovného.

1480. Návrh posl. Bečku, Brožíka, Husnaja a súdr. na vydanie zákona, ktorým sa rozširuje pôsobnosť zákona zo dňa 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zamestnancov pri baníctve na správe baní a ich podielu na čistom zisku, na Podkarpatskú Rus.

Místopředseda Stivín: Výboru ústavně právnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1424. Návrh posl. dr Patejdla, Zeminové, Tučného, Richtra, Šeby, Slavíčka, Mikuláše a druhů na úpravu bankovnictví.

1441. Návrh posl. Krumpeho a druhů na změnu zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n., o řádu volení v obcích.

1468. Návrh posl. dr Stránského, inž. Záhorského a druhů na doplnění zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z.

Místopředseda Stivín: Výboru živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1430. Návrh posl. Netolického, Stejskala a druhů na změnu zákona č. 87 Sb. z. a n. z r. 1926, kterým se upravují poměry podomního obchodu.

1442. Návrh posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů na změnu a doplnění živnostenského řádu.

Místopředseda Stivín: Výboru zdravotnickému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1446. Návrh posl. Windirsche a druhů na zřízení zdravotního obvodu se sídlem ve Vítkovicích v okrese jilemnickém.

Místopředseda Stivín: Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1425. Návrh posl. Stejskala, Šeby a druhů, aby ihned byla poskytnuta pomoc postiženému okresu Rychnov nad Kněžnou živelní pohromou.

1427. Návrh posl. Stejskala, Šeby a druhů, aby ihned byla poskytnuta pomoc obcím Miletínu, Zdobínu, Dehtovu v Podkrkonoší v soudních okresech Hořice v Podkrkonoší a Dvůr Králové n. L., které byly postiženy velikými škodami způsobenými krupobitím.

1428. Návrh posl. Stanislava, Vičánka, Sedláčka a druhů na poskytnutí okamžité pomoci občanům a zemědělcům v obcích Štítné, Jestřabí, Popovu, Rokytnici, Šanovu a osadě Sv. Štěpán v okrese uherskobrodském, postiženým živelní katastrofou povodní.

1431. Návrh posl. Teplanského, Petroviča, Stundu, Blažka a druhov na rýchle poskytnutie pomoci zemerobotníctvu na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, postiženému tohoročnou katastrofálnou neúrodou.

1463. Návrh posl. Polívku, Hrušovského a druhov na poskytnutie pomoci obetiam katastrofálneho požiaru v Kátlovciach.

1464. Návrh posl. Polívku, Hrušovského a druhov na poskytnutie pomoci obetiam katastrofálneho požiaru v Lučatíne, v Lubotíne a v Nižnom Slavkove.

1484. Návrh posl. Danihela a druhov na poskytnutie pomoci postihnutým požiarom v Kátlovciach.

Místopředseda Stivín: Výborům zemědělskému a zdravotnickému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1453. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo vydáno nařízení, že se do margarinu při jeho výrobě musí přidávati sezamový olej.

1454. Návrh posl. Windirsche a druhů na povinné užívání zvířecích tuků domácího původu při výrobě margarinu.

Místopředseda Stivín: Výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1462. Návrh posl. Kleina, Tayerle, Macouna a soudr. na vydání zákona, kterým se mění zákon ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

1469. Návrh posl. Tayerle, Macouna a soudr. na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, čís. 54 Sb. z. a n., o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty).

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 1. prosince 1931 o 9. hod. dopol. s

pořadem:

Nevyřízený odstavec pořadu 151. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 9 hod. 8 min. večer.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP