Čtvrtek 12. února 1931

Co má pak býti také ještě s hromadným přezkoumáváním politickými úředníky? A byl-li některý muž z "výboru" příliš pilný a chtěl-li příliš mnoho lidí převésti, pokud se týče připočísti k české národnosti a postavili-li se tito lidé na odpor - pak bylo další šetření odevzdáno všemohoucímu četníkovi. Co tento orgán pro národnostní šetření ohlásí úřadu jako svůj výsledek, platí za úřední a bezvadné zjištění. Takovými praktikami nelze odstraniti tuto těžkou krisi, jejíž odstranění by zajisté projevilo také nejlepší účinky v národohospodářském směru.

"Svornou a vytrvalou práci", o které se zmínil pan předseda vlády Udržal v předposledním odstavci vládního prohlášení, budou asi musiti čeští státníci rozšířiti konečně i na problém vyřešení národnostní otázky při smíšených manželstvech a při dětech z nich vzešlých. Dokonce i pro poměrně skrovnou německou menšinu v Polsku byly v německo-polské dohodě stanoveny záruky, jež měly zásadně upraviti národnostní problém.

V rozsudku stálého mezinárodního soudu v Haagu z 28. dubna 1928 shledáváme toto význačné místo:

"Čl. 74, 106 a 131 německo-polské dohody z 15. května 1922 o Horním Slezsku zaručují každému státnímu příslušníku svobodu, aby pod vlastní odpovědností prohlásil, zda patří k některé menšině rasy, řeči nebo náboženství, či nic, jakož i aby učinil údaje o řeči žáka nebo dítěte, za jehož výchovu jest po zákonu odpovědný. Toto prohlášení, k němuž se odnáší čl. 131 Ženevské konvence, a rovněž otázka, zda příslušná osoba patří k některé menšině rasy, řeči, nebo náboženství, či nic, nepodléhá přezkoumání úřadů v žádné formě."

V jednom z nejbližších odstavců praví se dále:

"Za poměrů vládnoucích v Horním Slezsku nebude často ze skutkových okolností zřejmá příslušnost k některé menšině zejména jazykové nebo rasové. Taková nejistota mohla by ku př. vzejíti tam, kde některá osoba nemluví ani německy, ani spisovnou polštinou, nebo však zná a používá více řečí, v příčině rasy v případech smíšeného manželství. Kdyby úřady chtěly samy přikročiti k přezkoumání nebo popírání obsahu prohlášení takové osoby, pak jest málo pravděpodobnosti, že by se v takových případech přiblížily skutečnosti. Takový postup se strany úřadu vzbudil by kromě toho v očích obyvatelstva snadno dojem šikány, jež by dala vzplanouti politickým vášním a zmařila úmysl přivoditi uspokojení, což také jest jedním z ustanovení o ochraně menšin."

Jaké byly pak při sčítání lidu hlavní útočné body? - Právě ty, jak shora jsou uvedeny: Kde některá osoba zná a užívá více řečí a v příčině rasy v případech smíšených manželství.

A nezavdala okolnost, že byly trpěny tak neuvěřitelné šikany četných sčítacích komisařů, revisorů a úředních míst při sčítání lidu, opětně, jak shora uvedeno, podnět ku vzplanutí politických vášní a nezkřížila úmysl přivoditi uspokojení?

Arciť shledáváme se s těmito slovy v rozsudku Haagského mezinárodního soudu o německo-polské dohodě. Byli čeští státníci svého času skutečně s to, aby úplně popřeli, že jest tu velká německá menšina 3.5 milionů Němců proti českému státnímu národu čítajícímu 7 milionů a aby co možná vykázali 3.5 milionů Němců jako příslušníky československého národa? A bylo jen této okolnosti přičísti, že menším národním menšinám byla zaručena menšinová ochrana, kdežto německá menšina v tomto státě musela zmizeti? Či dali čeští účastníci jednání se zřetelem k poměru Němců k Čechům v tomto státě = 1:2 přípovědi o samozřejmé záruce práv této velké německé menšiny, kterou uskutečniti není dnes odvahy vzhledem na stále trpěné vedlejší vlády?

Zde se opět držím slov vládního prohlášení. Praví se tam: "Musíme zde všechny síly soustřediti ke dvěma věcem: Předně, aby byla opatřena práce, a za druhé možnost existence pro ty, kdo bez vlastní viny pozbyli zaměstnání."

Jak strašné obrazy vynořují se před našima očima! Tisíce a opět tisíce svévolně propuštěných německých úředníků a dělníků, z nichž při nepostačujícím zaopatření vzešly prvé řady nezaměstnaných. A to nezaměstnaných, kteří se neštítili žádné práce, každou práci přijímali, v Československém státě již důkaz o tom podali a s pýchou na své výkony, jako úředníci a dělníci mohli poukázati, poněvadž právě byli úředníky a dělníky ve státních podnicích, aby tam pracovali. Rozšířeným dnes moderním zjevem jest usilovati o úřednická místa a o zaměstnání u státu, aby stát měl příležitost těmto pánům, kteří k tomu ještě nikdy nejsou spokojeni, směti vypláceti plat a mzdu. Práce se přenechává těm několika jednotlivcům, u nichž slovo "státní úředník" má již větší smysl. Že se za takových okolností tito "také - státní úředníci" dají zneužíti ke každé akci proti státním občanům jiných národností a že snažíce se udržeti usilují dosíci kvalifikace českým šovinismem, jest až příliš známo.

I zde máme, pokud jde o potírání této krise, široké pole působnosti zejména pro pana ministra věcí zahraničních a vnitra. Prvý líčí v nejjasnějších barvách, že v jeho státě již zavládl národnostní mír, kdežto druhý není s to, aby vzpurné lidi z "Výboru" v úřadech i mimo úřad zkrotil, aby mohl konečně také ve stejných barvách ukázati na obraz míru, vylíčený ministrem zahraničí.

Že toto sčítání lidu bylo v tuzemsku a i v cizině přiměřeně zhodnoceno, o to se postarali sami čeští státníci a čeští politikové zřejmými projevy ve svých českých časopisech o těchto událostech, naprosto nedůstojných pro pojem moderního státu. Vyhlášením výsledků sčítání lidu ukáže se teprve úspěch německých námitek a bude dána příležitost vysvětliti celému světu stupeň objektivity provedeného sčítání lidu.

Nápravu v tomto oboru krise lze provésti pouze tehdy, začne-li se konečně s kvalitní prací, lze ji provésti pouze energií vůle, uznáváním práce a existenčního oprávnění bližního, zvláště poctivým rozpoznáváním skutečností podávajících se z přirozeného stavu věci.

Stejné možnosti, jak zjednati nápravu, vidím také v oboru hospodářské krise, vzešlé z následků války a zajisté též z vlastního zavinění odpovědných tehdy českých státníků, kteří již tehdy nepočítali se skutečnostmi vyplývajícími z povahy věci. Ani dnes nechce většina českých odpovědných činitelů počítati s přirozenými poměry patrně proto, poněvadž se stalo zvykem velké odběratele a sousedy Německo a Rakousko spolu s Maďarskem zanedbávati ve prospěch ostatních malodohodových států a Francie.

Jest to zajisté možné, kdyby žádoucí právě politika byla s to, aby zvládla všechny poměry. Hospodářství, jež si nemůže dovoliti takových kozelců, jež jsouc jinak solidními cestami vedeno - pojednou stane se politickou záležitostí a ukazuje pak, k jakým koncům může dospěti hospodářství zneužívané politikou, napomíná energicky, aby rozumná stránka přišla k platnosti, poněvadž jinak jest úplné zhroucení neodvratné.

Napomenutí pronášená zejména německým zemědělstvím v Československu vyzněla na plano a příliš pozdě uvědomují si mnozí hříchy spáchané na zemědělství tohoto státu. Při tom, jak jest složeno obyvatelstvo hledíc k výdělečným poměrům, nesmělo dojíti k poruše rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Obyvatelstvo tohoto státu nechtělo samo ani jinak a nekladouc překážek hnalo národní hospodářství do katastrofy. Když se konečně ujalo přesvědčení o pochybeném vedení, nebylo dostatek zmužilých lidí, kteří by byli v zesílení domácího trhu viděli první možnou zbraň, kterou bylo lze potírati blížící se všeobecnou hospodářskou krisi s aspoň nějakou vyhlídkou na úspěch.

"Zemědělství není daňově dostatečně podchyceno", výrok ten stal se okřídleným slovem a vše vrhá se na zemědělství, aby toto bylo podchyceno - a také se to zdařilo! Knihovní zadlužení nebude již daleko vzdáleno od 24 miliard - toť úspěch průmyslové politiky na útraty zemědělství.

Dokonce ještě letos odvážili se berní referenti finančních ředitelství, ač ceny hospodářských výrobků r. 1930 proti 1929 tak silně poklesly, při jednáních o stanovení paušálních sazeb pro osobní daň důchodovou 1930 přijíti s návrhem na zvýšení těchto paušálních sazeb. A docela pozoruhodným způsobem měla býti zemědělská hospodářství ležící právě v nejúrodnějších obvodech ušetřena zvýšení, kdežto na nejšpatnější hospodářské obvody mělo býti pamatováno zcela vydatným zvýšením oněch sazeb. Tento bezprávný postup musel ustoupiti konečně lepšímu poznání, ač se ministerstvo financí rádo dovolává výnosové míry určené vyšetřujícími orgány. Ano, byla velká sklizeň, - avšak ceny! Nemá snad ministerstvo financí stále ještě ani potuchy o tom, že výrobní ceny byly stlačeny na stupeň nicotných cen jen proto, poněvadž v Československu byly zákony o poskytnutí pomoci pro zemědělství přímo sebevražedně odkládány a jejich účinky omezovány na nejnižší míru?

Všechny ostatní státy, zejména naši hlavní odběratelé Německo a Rakousko, zajistily a pozvedly domácí trh včasnými a vydatnými ochrannými opatřeními, kdežto u nás podle pověstné methody: "Rád bych, ale nemohu", zahrává se se zemědělstvím jako s míčem. Všechny, jak německé, tak české strany nalezly sice krásná slova pro zemědělství, ve skutečnosti mohli jsme však všude pocítiti zaťatou pěst.

Dnes máme venku nezaměstnanost pro nemožnost odbytu zemědělských výrobků. Poněvadž o nějaké úhradě vlastních nákladů nebylo ani řeči, nezbylo než vše zkrmiti, proto pak také ještě v oboru zužitkování dobytka a masa došlo ke strašné katastrofě. Vzhledem k těmto výnosovým katastrofám, které se obzvláště krutě projevují při lnu, vínu, zelenině a chmeli, žádám z povoleného již nouzového fondu 150 milionů polovici na podpůrná a pomocná opatření pro zemědělství.

Jest to zejména pěstitel lnu, který byl asi nejkrutěji postižen. Sklizeň r. 1930 byla z největší části zničena nepohodou a sklizeň r. 1929 jest z největší části ještě neprodána v rukách pěstitelových. Stonkový len má dnes cenu steliva a nelze jej za tuto cenu prodati, poněvadž se len za stelivo nehodí. Nikdo nechce pro tohoto člověka pracujícího za nejtěžších podmínek vzbuditi tolik pochopení, že také jemu dlužno zajistiti existenční podmínky. Berní exekutor jest denním hostem těchto horských vesnic. Zoufalství jímá tyto drsné lidi a jest nanejvýš na čase, aby také na ně bylo pamatováno. Falešní přátelé kteří se zde prozrazují, pracují licoměrnými slovy, aby je od sebe samých i svých organisací odvrátili. Poslední článek prof. Horpynky, řeči pana prof. Schollicha a pana prof. Hilgenreinera jakož i socialistických přátel staví tyto přátele zemědělců do pravého světla.

Útěk z venkova jest již tak velký, že brzy - a tu bych uvedl příklad z Francie - nalezneme podobné vesnické zříceniny jako tam, poněvadž v krátké době nenajde se již nikdo, kdo by chtěl skoupou půdu horských krajin obdělávati za hladovou mzdu nynějších cen zemědělských výrobků. Město láká - ano, k zábavě a ke zločinu. Zda pak ještě - když jest již pozdě - postačí těch něco bodáků, aby zadržely ruské strašidlo, budiž ponecháno stranou.

Dejte každému práci a mzdu, avšak také zemědělci mzdu za jeho neúnavnou práci.

Vládní prohlášení nám slibuje, že budou učiněna opatření zjednávající nápravu. Na prostředky pro investice jest v rozpočtu pamatováno a dlužno je v případě nutnosti opatřiti. Avšak co možná nikoli také ještě dalším zdaněním. Jsou lidé, kteří dovedli bez práce vydělati nesmírná jmění. Rukám a mozku dělníka, sedláka a osoby s pevným platem vděčí za toto jmění. Lid v nouzi - tak zní heslo všech národů tohoto státu. Ti, kdož hodně vydělali, nechť podrží své jmění, avšak nechť dají je na nejnižší úrok k disposici státu ku provedení nouzových opatření. Popuzuje přímo, vykazují-li banky úžasné zisky, vyplácejí-li nejvyšším dozorčím orgánům statisíce korun na tantiemách, stávají-li se ředitelé velkobank a průmyslových koncernů milionáři, kdežto průmyslové podniky bankami podepřené a jejich řediteli spravované se hroutí. Snížení úrokové míry nesmí býti provedeno pouze u úrokové míry z vkladů. Bez vydatného snížení bankovní úrokové míry při zápůjčkách neslibuje vůbec žádná pomoc výsledku pro průmysl. Domácí pivovary žádají zákaz vývozu ječmene, poněvadž pro špatné obchody nechtějí platiti za ječmen ani ceny platné až do doby před 14 dny doufajíce, že budou moci ještě hlouběji stlačiti ceny ječmene. Poněvadž pak zemědělství dosahovalo v cizině za ječmen aspoň poněkud přijatelné ceny, musí býti rychle volán na pomoc ministr pro zásobování lidu, aby i tyto ceny stlačil ještě na úroveň ostatních zemědělských výrobků. Kdo přijde však v následujícím případě na pomoc, aby i zde cenu stlačil?

Jistá malá obec platila dosud za vodu sváděnou do vodovodu dosavadnímu majiteli lesa roční uznávací činži 10 Kč. Před nedávnem stal se stát majitelem a již požaduje obchodnicky zdatná státní správa 12 haléřů za 1 m3 vody, což znamená pro spotřebitele v této chudé malé obci pojednou neočekávané zatížení ročních 5.000 Kč.

Celé romány bylo by lze vyprávěti, jak se všechno snaží, aby byly sníženy ceny hospodářských výrobků, aniž se někdo otázal, jak má zemědělec dostáti svým závazkům, zda dostane svoji práci započtenu a zaplacenu, zda bude přiměřeně zaplacen, a zda konečně jest také přiměřeně postaráno o staré veterány práce, o starou dvojici výminkářskou. Vše to přenechává se zemědělci samotnému a on, člověk práci zvyklý, odevzdává svůj jediný ochranný prostředek, svůj hlasovací lístek každému, kdo mu něco slíbí, aniž teprve důkladně zkoumal, zda slibující má také skutečně vůli a možnost sliby splniti. Svépomoc, jež dosud v tak mnohém případě pomohla, již nepostačuje - sem patří vydatná státní pomoc, aby zkrácením cesty od výrobce ke spotřebiteli potravin mohlo se jak zemědělci dostati přiměřené odměny, tak i aby spotřebiteli mohly býti nabídnuty přiměřeně laciné životní potřeby.

Dnešní doba krise vyžaduje mimořádného zvětšení a přeskupení zemědělských družstevních svépomocných organisací. Zemědělství nemá potřebných k tomu prostředků. V této svépomocné snaze zůstalo zemědělství odkázáno na vlastní prostředky a přes stálé urgence nedosáhlo, aby se mu dostalo podpory se strany státu.

Senátor Tichý ze živnostenské strany mluvil včera o tom, že zemědělství ohrožuje svojí družstevní svépomocí živnostenské existence. My nemáme vůbec žádného zájmu na tom, abychom ničili existence a zjednávali socialistickým a komunistickým stranám nový příliv. Bratrsky stáli jsme vedle sebe v boji o domovinu i vesnici a chceme i nadále tak se chovati. Jako mor se šířící a uplatňující úsilovná snaha po výdělku způsobila, že živnostnictvo vidouc neštěstí svého silnějšího bratra, vyhledávalo po nějakou dobu jiné cesty. Několik tím vynucených zemědělských družstev způsobilo umoudření a obnovení starého přátelství.

A přece byli to živnostníci, kdo mohli přinésti zemědělství vydatnou pomoc. V době hospodářské tísně zpracovávali a prodávali jsme potraviny připravené výhradně z domácích zemědělských výrobků a saháme jen v případě nedostatku po cizozemském zboží. To by byla čarovná formulka, jež by byla mohla netušeně mnoho pomoci.

Domácí spotřebitel měl by si přece pomysliti, že i on má spotřebou domácích potravin, jež při nejmenším snesou srovnání s cizími výrobky, přispívati k tomu, aby byla krise rychleji překonána.

Berní správa nechť si konečně otevře zdroje tam, kde dosud, jak se zdá, byly i pro ni zamčeny dveře na 7 zámků, a nechť se konečně vzchopí k tomu, aby zavedla daně výnosové, u zemědělství za současného vyřazení přímých daní s tak pohodlnou přirážkovou schopností, jež byly pouze jednostranně zemědělství vnuceny. Je-li tu výnos, tudíž skutečný výdělek odpovídají tomu vysoké daně; není-li tu však výnosu - tedy i pro zemědělce úlevy, odpisy daní, poshovění, trpěné vyrovnání atd.

Nepřehlížíme dnešních poměrů. Zničením vnitřního trhu rozšířila se mezi dělnictvem strašná bída. Nezbytná jest co nejrychlejší pomoc ve způsobu podpor, avšak též opatřením práce.

Odkud vzíti potřebné k tomu prostředky, již jsem naznačil. Praktické použití jich na produktivní investice vyžaduje však spolupráce, v těch nejrůznějších úředních místech s plným porozuměním prováděné za naprostého vyřazení všech národních zaujatostí.

Kde nouze - tam pomoc, avšak nejen pro jisté organisace, nýbrž pro každého, kdo chce pracovati a octl se bez práce.

Předseda vlády Udržal ohlásil vyjednávání s druhými státy, jež prý mají příznivý průběh. Až dosud bylo uzavřeno 13 obchodních smluv; bohužel jsou tyto státy příliš daleko z dostřelu, aneb jsou naše zájmy na těchto státech pouze poměrně skrovné.

Pro tato vyjednávání, zahajovaná nyní též se státy blíže ležícími, chybí nám bohužel celní sazebník, s německé strany stále znovu požadovaný.

Jednu vládní předlohu již tu máme, podle které má republika přistoupiti k celnímu míru, kdežto pravděpodobně ze samého falešného studu nebylo ještě ani přikročeno k přípravě vlastních předpokladů pro jednání s největšími a nejlepšími odběrateli. Příteličkovskému hospodářství, při němž jest zemědělství v Československu vždy úplně tlačeno ke zdi, musí býti při těchto jednáních učiněn konec.

Pro celkové národní hospodářství tohoto státu musí přece konečně jednou přijíti v úvahu stanovisko, kterého se - jako s vyššího obzoru - po rozhledu po dosavadním kramaření dostane jednání poněkud lépe do proudu a dojde se k lepšímu úsudku o tom, co je potřebí vykonati.

Při zkoumání, které státy přicházejí v úvahu pro hospodářskou kooperaci, vidíme z obchodní statistiky obraz, jenž zasluhuje, aby byl podržen před očima. Československo samo ve spojení s Jugoslavií a Rumunskem zabíjí vlastní zemědělství. Sousední Maďarsko nedá se přezírati a přijde také ještě se svými zemědělskými přebytky, takže by při přátelských službách kromě toho ještě Polsku prokázaných domácí zemědělství zmizelo a přes to nemohly by agrární přebytky těchto států ani zdaleka býti spotřebovány. Pro přebytky zemědělských výrobků z Maďarska, Jugoslavie a Rumunska přišlo by při seskupení států doplňujících se v oboru agrárním a průmyslovém vedle Československa jako státu, jenž jest nucen dovážeti zemědělské výrobky, v úvahu ještě Rakousko. Avšak ani Rakousko a Československo nemohou spotřebovati veškerý přebytek těchto zemí. Pro dovoz zemědělských výrobků přichází v úvahu pro východoevropské státy především Německo. Německo jest se svými obchodními zájmy i v jiném směru velmi značně interesováno, takže především dlužno vzíti v úvahu skupinu zmíněných 5 států.

Společná hospodářství všech těchto států byla by zabezpečena, kdyby k tomu přistoupilo ještě Německo, poněvadž tento stát, jako největší dovozní země pro zemědělské výrobky, představuje jedinou jistotu odběru pro přebytek agrárních výrobků jmenovaných agrárních států.

Těchto pět států poskytuje svou výrobou, svou potřebou a svým odbytem přirozené podklady pro práce, jež dlužno podniknouti pro ozdravění národního hospodářství i v našem státě. Toto středoevropské hospodářské území, skládající se z pěti následnických států Rakousko-Uherska při pozdějším přístupu Německa a snad i druhých středoevropských států, bylo by, jsouc ve svém hospodářství konsolidováno, tak silné, že by mělo dostatek odolnosti, jak proti ruskému tlaku, tak i proti americké obchodní zdatnosti, aby dostatečně zajistilo národní hospodářství a tím klid a mír v řečených státech.

Vládní prohlášení mluví o upřímné snaze dospěti co možná nejdříve se všemi státy, tudíž také s našimi nejbližšími sousedy, k úpravě spořádaných obchodních vztahů.

Není to možné, když zítra nebo pozítří se sejdou vzájemní vyjednavači a dojednají obchodní smlouvy, kterou pak bude povinen parlament schváliti se všemi tajnými doložkami, připojenými ministerstvem pro věci zahraniční. Proveďme přece poněkud poctivěji úpravu těchto hospodářsky tak nesmírně těžkých a komplikovaných otázek!

Jak již uvedeno, chybí k tomu nový, přítomné době odpovídající celní sazebník. Proto můžeme přistoupiti jen na krátkodobá provisoria, dokud se tento sazebník nestane zákonem. Ihned dlužno však zahájiti potřebné předběžné práce pro celní sazebník, abychom pokud možná nemuseli po 10 letech opět, jako již od r. 1924, slyšeti: "Do dvou let bude celní sazebník hotov". Potřebujeme celního sazebníku tím spíše, když přece již dnes se na nás naléhá, abychom zaujali stanovisko k tak zv. Ženevské smlouvě o celním míru, nebo k ní přistoupili. Kdežto téměř všechny jiné státy mají v pořádku své nové celní sazebníky a nová opatření záležející v ochraně zejména zemědělských výrobků, jsme vlastně teprve na začátku příslušných prací.

Práce o celním sazebníku, jednání o obchodní smlouvu a jinaké úřední a služební záležitosti kladou na osoby úkolem tím pověřené takové požadavky, že vše to nemohou ovšem provésti při nejlepší vůli a napětí veškerých sil tytéž osoby.

Nutno práci rozděliti. Doporučuji proto k doplnění, aby byla zřízena studijní komise, jež by co nejdříve vyšetřilo, na jaké vnitřní překážky naráží naše národní hospodářství samo. Co třeba podniknouti k odstranění těchto překážek, může posouditi pouze tato komise sestavená z nejlepších odborníků rozličných výrobních skupin obyvatelstva.

Měl by se dáti podnět, aby sousední státy zřídily podobné studijní komise, pokud tyto nejsou v těchto státech již v plné práci. Bohužel zdá se, že my tu již zase pokulháváme.

Po vyřízení těchto úkolů měly by se sejíti tyto komise dotčených států, aby společně nalezly možné východisko z hospodářského chaosu vzniklého roztržením jednotně vybudovaného hospodářského obvodu bývalého rakousko-uherského mocnářství. Jest to úkol, jenž zasluhuje, aby nejlepší lidé z jednotlivých států byli pověřeni řešením této otázky.

Při tom nesmí hráti úlohu falešný stud, jenž se tak rád v Československu uplatňuje.

My Němci jsme ochotni dáti za účelem řešení této úlohy k disposici svoje nejlepší národohospodáře, ať z oboru průmyslového, či zemědělského, čímž vyhovíme "vzájemné a cílevědomé spolupráci všech činitelů státu i obyvatelstva", jak ji vládní prohlášení požaduje. Po mém názoru bylo by povinností ministra pro zahraniční věci dr Beneše, aby iniciativně vystoupil. Nic nemohlo by lépe prokázati poctivou vůli ke skutečnému odzbrojení než kdyby se přistoupilo k řešení této úlohy, čímž byla by současně dána i kvalifikace pro předsednictví v odzbrojovací konferenci.

Teprve touto vážnou prací prokážeme, ba vnutíme svým sousedům přesvědčení o své poctivé vůli zabezpečením národního hospodářství v jednotlivých státech zjednati pravý mír. Teprve tím bude prokázána pravá hodnota věty obsažené ve vládním prohlášení: "Jest dále naší upřímnou snahou dospěti v nejkratší době se všemi státy k úpravě spořádaných obchodních vztahů."

Vyžádané spolupráce vládě neodepřeme. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Janček.

Posl. Janček: Slávna snemovňa! Hospodárska tieseň, ktorú prežívame, zavládla celým svetom. Dokazujú to zprávy dochádzajúce z celého sveta, dokazujú to štatistiky nezamestnaných, ktorých veľký počet vzrástol v mesiacoch zimných, keď prestáva práca na poliach, keď zatíchne stavebný ruch a s ním v súvislosti priemysel, tehelne, vápenice, cementárne a so stavebným ruchom súvisiace remeslá.

Naša hospodárska kríza je len súčiastkou svetovej kríze, do ktorej sme vsunutí, ako jedno ohnivo veľkej reťaze. Celý svet, vlády všetkých štátov majú dnes plné ruky práce s odstránením tejto poválečnej nemoci v hospodárskom živote nielen štátov nove utvorených, ale i v štátoch starých, pevných, v ktorých hospodárska a priemyselná štruktúra bola budovaná generaciami na pevných a solidných základoch. Hospodárskou krízou trpia víťazné štáty práve tak, ako porazené. My vidíme povážlivý počet nezamestnaných v Nemecku, v Anglii a vo Spojených státoch amerických. Hľadajú sa príčiny tejto hospodárskej svetovej kríze, robia sa diagnozy, aby nájdený bol liek na túto svetovú nemoc hospodárskeho života.

Týmto smerom ide i tón vladného prehlásenia, ktoré predniesol pán min. predseda.

Som tej mienky, ako mnohí, že je to kríza odbytová a povstala z nadprodukcie zemedelskej výroby, menovite v zámorí, následkom veľkých technických pomôcok, vybudovaním nových hospodárskych strojov veľkej výkonnosti v zemedelstve, ktoré nahradzujú miliony robotných rúk poľnohospodárskych robotníkov, prílišné prepínanie obchodných stykov nového sveta s Evropou, zpracovanie veľkých, dosiaľ ladom ležiacích polí v zámorských štátoch, či už v Amerike, alebo v Austrálii.

Ale príčinu kríze vidím i v tom, že kým kapitál svetový vedel sa organizovať - pri ňom, ovšem po dlhých bojoch mnoho rokov i priemyselný robotník - roľník zaujatý svojou každodennou prácou od svitu do mraku, nedbal o súseda, nestaral sa o biedu spoluobčanov, nehľadiac na svoju budúcnosť, zaostal v organizačnej činnosti svojho stavu a stal sa obeťou, lútkou v rukách spojenej nádoby, ktorú tvoria priemysel s jej robotníctvom.

Kým veľkopriemysel vedel zainteresovať za zdar svojej prosperity masy fabrického robotníctva - a išly tieto na oko dve sebe protiviace organizácie ruka v ruke - čo sme videli i u nás pri tvorení cla na priemyslové výrobky a vidíme pri hájení týchto ciel sedliak, roľník trieštil svoje rady a mrhá čas s prázdnym politikárčením v rôznych politických stranách, nedbajúc záujmov svojich a sebarovných. Často, ba i dnes vidíme ešte veľké procento neuvedomelého roľníctva, ktoré pomahá každému, len sebe nechce pomôcť.

Vo verejnosti, v novinách a i tu v snemovni mnoho sa pohovorilo a popísalo o ruskom dumpingu. Útočilo sa na Soviety, že pod výrobnou cenou dovážajú a umiesťujú svoje zemedelské i priemyslové produkty v Europe i v Amerike. Zabudlo sa pri tom, že nám v našom hospodárskom živote práve toľko, a dovolím si tvrdiť, že viac škody narobil dumping Spojených štátov amerických, nielen s výrobkami zemedelskými, ale i priemyselnými.

Amerika zbohatla na válke. To uznávajú a tvrdia i sami Amerikáni. Máme štatistiku o prílive zlata po čas války do Ameriky a o prílive zlata do Ameriky po svetovej válke. Nutno je pripomenúť, že celá Europa stone dnes pod hospodárskou nadvládou Spojených štátov.

Pýtam sa tiež, či ten ohromný nával pšenice a dobytka z Maďarska k nám, menovite posledné mesiace pred vypršaním smluvy s Maďarskom, nebol dumpingom na naše zemedelstvo? Tvrdím, že áno, lebo i tento nával pomáhal zlomiť kúpnu silu nášho roľníka a tým náš roľník nebol vstave odobrať ani tie najpotrebnejšie články pre svoje hospodárstvo od nášho priemyslu.

Náš domácí priemysel mal svoju odbytovú základnu tu doma - na základe domáceho umiestnenia svojich výrobkov pri značnej colnej ochrane bol vstave sa vyvinúť tak, že vedel svoju nadvýrobu umiestiť v zahraničí a vydržať konkurenciu s výrobkami iných priemyslových štátov. Následkom ochabenia tohoto domáceho odbytu soslábla i schopnosť konkurencie v zahraničí a dostavila sa i u nás nezamestnanosť priemyslového robotníctva. Samozrejme, že my na Slovensku pociťujeme každý výklon v hospodárskom živote o veľa citeľnejšie, ako v zemiach historických lebo u nás ani zemedelská výroba ani priemysel nie sú na tak vysokom stupni a i nervy obyvateľstva sú vybičované do krajností. Náš ľud od prevratu miesto snahy a spoločného úsilia napraviť čím prv to, čo za panstva Maďarov hatené bolo, bol dráždený demagogiou na celej čiare výlučne a len cieľom dosiahnutia politickej moci. Konečné ciele tejto politickej moci boly o moc nebezpečnejšie, ako by strany, ktoré usilovaly o čím skoršiu konsolidáciu, neboly musely venovať mnoho času a mnoho práce na ukľudnenie rozoštvaného Slovenska, majúceho pozdĺž celej južnej hranice súseda čakajúceho na rozvrat u nás. Následkom tohoto, ač práve bolo vykonané mnoho na Slovensku, prežívame ešte v mnohých odvetviach detské nemoci, ktoré čiastočne z nedostatočného porozumenia, čiastočne z istej namyslenej nadkultúrnosti, ale čiastočne i z obchodnej a priemyselnej konkurencie nebolo možno odčiniť, odstrániť, alebo riešiť kompromisne.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP