Čtvrtek 29. ledna 1931

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Kasper. Dávám mu slovo.

Posl. Kasper (německy): Slavná sněmovno! Po mnoho měsíců panuje v tomto státě, tak jako v mnohých jiných, mimořádně těžká hospodářská tíseň, která již byla příčinou, že statisíce lidí zůstalo bez zaměstnání, a která jest také příčinou nynější bídy malorolnictva a nezadržitelně pokračujícího zhroucení živnostenského stavu. Četné závody a velké podniky stojí. Celé hospodářské oblasti a průmyslová střediska, ovšem skoro výlučně německé, byla v poslední době ochromena. Takové mimořádné doby nouze vyžadují po našem úsudku i mimořádných opatření úřadů k tomu povolaných. Musilo by se tedy míti za to, že především by se cítila býti k tomu povolána vláda, aby zařídila na to celé své jednání. Její úlohou by bylo, aby pátrala po pravých příčinách panující tísně a aby nasadila všecky své síly ke zmírnění ohromné bídy, jež se již po mnohé měsíce zmocnila nejširších vrstev obyvatelstva.

Jak se zdá, jest však vláda poněkud jiného mínění. Buď zdánlivě neví nic o nynější hospodářské tísni, nebo má na práci něco důležitějšího než zhostiti se samozřejmé povinnosti vůči obětem hospodářské tísně. Že je tomu skutečně tak, vychází na jevo nejen ze svolání sněmovny, více než opožděného, nýbrž ještě víc z bezobsažnosti denního pořadu pro první sněmovní schůzi a obzvláště z naprostého nedostatku zájmu (Souhlas.), který projevuje vláda a vládní strany v této prvé plenární schůzi sněmovny po šestitýdenních prázdninách. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Tyto přímo vyzývavé poměry již předevčírem přiměřeně pranýřoval nejen kol. Köhler, nýbrž i zástupci jiných stran. Skutečností jest, že jsme měli naposledy před více než měsícem příležitost, abychom s tohoto místa zaujali stanovisko k událostem v hospodářském životě přímo katastrofálním. Neboť použil jsem také poslední sněmovní schůze dne 16. prosince m. r., abych znovu načrtl pravdivý obraz nynějších bezútěšných hospodářských poměrů. Zároveň jsem tehdy sněmovně oznámil také všecky požadavky své strany v zájmu všech pracujících a tvořících lidí tohoto státu. Číslice a výpočty, které jsem před měsícem jmenoval, tehdy načrtnuté obrazy bídy postačily úplně, aby se vší zřetelností zobrazily, s jak strašlivou hospodářskou bídou máme co činiti zvláště v německém území a průmyslové oblasti. (Souhlas.) Nepotřebuji tudíž ke svým tehdejším vývodům ničeho přidávati než jedině poukázati na to, že se to zatím ještě mnohem zhoršilo. Voj nezaměstnaných se zatím skorem zdvojnásobil. Avšak také u všech ostatních pracujících vrstev našeho národa hospodářská bída velmi značně stoupla. Nechť několik málo číslic dokáže toto tvrzení a doplní mé stanovisko, které jsem před měsícem zaujal.

Vykazovaly-li ústavy pro zprostředkování práce v měsíci srpnu ještě - úmyslně pravím "ještě" - 88.005 hlášených, tedy v ústavech zapsaných nezaměstnaných, pak stoupl jejich počet v září již na 104.574, v říjnu na 122.379, v listopadu na 155.203, aby koncem prosince dosáhl 230.766. Nyní číslice nezaměstnaných ještě stále stoupá. Jenom v měsíci prosinci 1930 stoupla tedy nezaměstnanost o 75.563 čili o plných 50% počtu předcházejícího měsíce. Uváží-li se však, že nejde při tom nijak o pravý stav nezaměstnanosti (Souhlas.), nýbrž jen o nezaměstnané hlášené ústavům zprostředkujícím práci, pak možno míti bez přehánění za to, že nyní jest nezaměstnaností přímo postiženo daleko více než 500.000 pracujících. K tomu bylo by však třeba připočísti ohromný počet příslušníků rodin, jež rovněž těžce trpí nezaměstnaností živitelů.

Ze 230.000 nezaměstnaných koncem prosince připadá na Čechy 172.929 nezaměstnaných oproti 112.724 koncem listopadu, kdežto na zemi moravskoslezskou 44.609 proti 28.170, na Slovensko 8688 proti 7658 a na Podkarpatskou Rus 832 oproti 612. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku stoupla tedy nezaměstnanost v posledním měsíci skorem o 60 %. Toto stoupání bylo pozorovati především opět v německých průmyslových oblastech, tak jako tak již dosti těžce postižených. (Souhlas.) Tak stoupla nezaměstnanost v okrese Ústí n. L. z 1691 na 4434, v okrese Česká Lípa z 1301 na 2931, v Duchcově z 600 na 1354, ve Falknově z 1303 na 2931, v Jablonci z 2103 na 4581, v Lanškrouně z 519 na 1163 atd. (Posl. Krebs [německy]: Průměr těchto číslic znamená, že bychom v Praze měli míti 90.000 nezaměstnaných! Proti tomu máme v Praze jen 18.000 nezaměstnaných!) K tomu se ještě vrátím.

České okresy zůstaly také tentokráte v porovnání s německými opět ušetřeny těžších otřesů. Uvedu opět jen několik příkladů. Tak měl okres přísečnický s 26.658 obyvateli 3154 nezaměstnaných, což činí 11·5 % obyvatelstva. Velká Praha na př. měla 18.472 nezaměstnaných při 761.208 obyvatelích, což tedy činí 2·6 %. Politický okres Mariánské Lázně vykazoval při 31.063 obyvatelích 3589 neboli 10.4 % nezaměstnaných, Kraslice při 36.237 obyvatelích 3755 neboli 10.3%, Děčín při 115.405 obyvatelích 7878 neboli 8·7% nezaměstnaných. Naproti tomu Plzeň při 168.368 obyvatelích jen 7392 neboli 5% nezaměstnaných. Trutnov 3510 neboli 8·2% nezaměstnaných proti Hořovicům jen s 1736 neboli 4·5% nezaměstnaných. Politický okres tachovský měl 2081 neboli 8·2% nezaměstnaných, za to okres turnovský jen 1230 neboli 4% nezaměstnaných. Nejdek s 32.821 obyvateli 2312 nezaměstnaných, za to Jilemnice jen 1257 nezaměstnaných. V okrese nejdeckém činili nezaměstnaní tudíž 7% proti 4.5% v okrese jilemnickém. Chomútov měl 4855 neboli 6·7% nezaměstnaných, za to Mladá Boleslav 1796 neboli 3·5% nezaměstnaných. Aš při 39.283 obyvatelích 2449 nezaměstnaných, za to Nové Město nad Metuji, přes to, že k němu patří německé Orlické hory, které dojista dodávají většinu nezaměstnaných tohoto okresu, při 46.771 jen 1794 nezaměstnaných. Kdežto tedy u Aše činí nezaměstnanost 8·2 %, činí u Nového Města n. Met. jen 3·5%, z toho dojista většinu Němců. V politickém okresu karlovarském jest při 76.875 obyvatelích 4181 nebo 5·4% nezaměstnaných. Jablonec při 86.207 obyvatelích 4581 neboli 5·3%, Falknov při 56.169 obyvatelích 2931 neboli 5·2%, Broumov při 50.558 obyvatelích 2279 neboli 4·7%, Liberec 4261 nezaměstnaných, tudíž 4·4 %, a v okrese Ústí n. L. 4434 neboli 3·6% nezaměstnaných. Za to má Slaný jen 1243 čili 2% nezaměstnaných, Hradec Králové při 76.781 obyvatelích 1600 neboli 2.2%, Pardubice jen 1792 neboli 2·9% nezaměstnaných. Okres kladenský, který jest tedy větší než okres karlovarský, má jen 1618 neboli 3·4% nezaměstnaných. (Posl. Krebs [německy]: To všechno jsou číslice prosincové, zatím to stouplo o 50%! V Ústí n. L. máme nyní na př. 7000 nezaměstnaných!) Jistě. To ukazují hlášení nezaměstnaných, která docházejí organisacím a jichž leží u organisací přímo kupy.

Tak by se dalo uvésti ještě mnoho okresů, jejichž číslice nezaměstnaných však vždy ukazují jeden a týž obraz, to znamená, že by dokázaly zvláště silnou nezaměstnanost v německých průmyslových oblastech a sídlech. Poměr by byl ještě příkřejší, kdyby se pro porovnání vzaly nikoli české průmyslové oblasti, nýbrž agrární okresy z vnitrozemí. Mně však záleží velmi mnoho, abych ukázal právě na rozdíl mezi silou nezaměstnanosti v německých průmyslových oblastech a v průmyslových oblastech českého území, poněvadž z toho lze nejlépe viděti, že existuje skutečně zvláštní péče o český průmysl. Nesouhlasí to tedy úplně, prohlásil-li německý soc. demokrat dr Heller v senátě: "Tíseň jest tedy naší společnou starostí, bez ohledu na národnost!" (Oho! Oho! - Posl. Pohl [německy]: Odkud pak máte ty číslice, které jste předčítal?) To nemá žádný význam. (Posl. Pohl [německy]: Ó ano, to je rozdíl!) Není to přece nic platné, pane kolego, jen proti tomu láteřiti, na druhé straně však pro všecka ta opatření hlasovati. Skutečností jest, že nutno na tyto poměry ukázati. Jak řečeno, páni soc. demokraté proti tomu láteří, starají se však také o to, aby tyto poměry zůstaly beze změny. Tím chtějí němečtí sociální demokraté smazati skutečnosti, aby, jak se zdá, německému dělníku internacionála zdánlivě opět více zachutnala. Většina německých dělníků nedá se však již ničím oklamati, poněvadž zakusila bezpráví ji tížící v posledních měsících, bohužel, až příliš zřetelně. (Výkřiky posl. Krebse a Pohla.)

Uvedenými číslicemi ukazuje se znovu pravdivým naše časté zjištění, že máme v tomto státě co činiti se zvláštní německou tísní nebo lépe řečeno s přímým ničením německého průmyslu a hospodářství. Něco podobného vychází přece též na jevo ze zpráv 48 ústavů pro zprostředkování práce pro severní Čechy, které jsem již častěji uváděl. Z těchto jest zřejmo, že jmenované ústavy pro zprostředkování práce vedly koncem listopadu v patrnosti 35.140 nezaměstnaných vůbec a z toho 12.206 omezeně pracujících. Podporu dostávalo 10.363 úplně nezaměstnaných a dříve uvedených 12.206 omezeně pracujících. Počet nezaměstnaných však stoupl v prosinci z 35.140 na 58.707. Počet podporovaných osob, jež byly úplně nezaměstnané, z 10.363 na 16.607, oněch podporovaných, avšak jen omezeně pracujících osob, z 12.206 na 18.185. Z toho jest nyní patrno dvojí, a to jednak stoupání číslic nezaměstnaných o 67, 60 a 49% během jednoho měsíce, a jednak to, že největší část hlášených nezaměstnaných nedostává vůbec podporu. Koncem prosince 1929 bylo napočítáno u týchž ústavů jen 9988 nezaměstnaných - proti 58.707 koncem prosince 1930 - jakož i 3353 proti 16.607 - podporovaných úplně nezaměstnaných osob a 7326 - proti 18.185 - podporovaných, avšak jen omezeně pracujících osob. Jde tudíž o stoupnutí o 488, 400 a 148% proti roku předcházejícímu. Z těchto číslic vychází však také najevo, že německé severní Čechy dodávají samy 40% nezaměstnaných při celkovém počtu 230.000 nezaměstnaných na celém státním území. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte! - Posl. Krebs [německy]: Čtyřnásobek toho, co na nás připadlo!) Dojista, poněvadž činíme jen čtvrtinu obyvatelstva tohoto státu.

K mohutné číslici nezaměstnaných severočeské oblasti třeba však ještě připočítati číslice z ostatních německých území. Již několikráte jsem ukázal na přímo katastrofální stav východních Čech. Kdysi významná průmyslová místa od Rokytnice v Krkonoších až k Broumovu dávají dnes sama voj nejméně 10.000 nezaměstnaných. V okrese trutnovském bylo napočítáno podle posledních výkazů 3510 nezaměstnaných. Ve skutečnosti by jich však bylo jistě daleko více než 4000. Ve vrchlabském okrese bylo vykázáno v poslední zprávě 1300. V broumovském okrese jest více než 2500 nezaměstnaných. Mezitím však došlo právě v těchto oblastech k novému zastavení a omezení práce v závodech, tak především ve východočeském jutovém průmyslu. K uvedeným již číslicím nezaměstnaných okresů trutnovského, broumovského a vrchlabského přistupují však také ještě číslice z německých částí okresů Nové Město n. Met., Králové Dvůr, Jilemnice, Nová Paka atd. Číslice 10.000 nezaměstnaných ve východních Čechách není tudíž vzata příliš vysoko. Nijak nesmí zůstati bez povšimnutí velký počet omezeně pracujících, kteří týdně pracují jen 3 nebo 4 dny a přicházejí tedy domů s hrozivě nízkou týdenní mzdou.

Jaký stav jest v západočeské oblasti, vychází částečně na jevo z číslic nezaměstnaných na počátku uvedených. Skutečný stav jest však dojista více než dvojnásob tak veliký. Nadmíru truchlivý obraz skýtá také severozápadočeská hnědouhelná pánev. Jediné na dole Robert, Biehl a Alexandr bylo v posledních dnech propuštěno skorem 500 dělníků. Ze 35.000 horníků severozápadních Čech jest více než 4000 nezaměstnaných. 26.000 horníků musí se spokojiti s 3 nebo 4 pracovními dny a tím podmíněným nižším týdenním příjmem. Jen zbývajících 5000 horníků jest plně zaměstnáno. Těžce trpěti musilo v posledních měsících vedle dělnictva rotavského zvláště také dělnictvo Mannesmannových rouroven. Vysazení z práce následovala tam po delších a kratších zastaveních závodu. Zatím co vrtací oddělení tohoto závodu stojí již 14 dní úplně, byly 26. lednem t. r. zastaveny také válcovna, lámačka, síň dodělávek, rourovna a mechanická dílna prozatím opět nanovo do 2. února. Poukázal jsem již na bídu Šumavy, také však ostatních německých okrajových území, takže dnes není více zapotřebí zvláště poukazovati na tyto oblasti.

Jak bezútěšně to vypadá na území moravskoslezském, vychází obzvláště najevo z četných zastavení a omezení práce v závodech, která byla v poslední době provedena zvláště v průmyslu textilním jak v obvodu šumperském, bruntálském, tak i brněnském a zvláště rýmařovském. (Posl. Krebs [německy]: Celní válka s Maďarskem jim teprve nyní dodá!) K tomu se ještě vrátím.

Avšak také v jiných průmyslech tamní oblasti, především také v průmyslu železářském moravskoostravského obvodu, ve Vítkovicích atd., byli již dělníci propuštěni z práce nebo se na to pomýšlí pro nejbližší dobu. V okrese rýmařovském bylo při 30.000 obyvatel napočítáno před vánocemi 6000 nezaměstnaných, poněvadž většina závodů o vánocích na 14 dní zastavila práci. Nyní má tento kraj 3500 hlášených nezaměstnaných, z nichž jest asi 1000 organisováno a má tudíž nárok na podporu, kdežto 2500 nenáleží k žádné odborové organisaci. Velká bída panuje obzvláště v tak zvaném brodeckém jazykovém ostrůvku. Celní válkou s Maďarskem byla však také těžce postižena řada severomoravských podniků. Tyto přikročily tudíž k propouštění. Další propouštění budou následovati. Velmi silně stoupla nezaměstnanost v okresích moravskoberounském, hranickém, olomouckém, přerovském a šternberském. Že země Moravskoslezská musí trpěti obzvláštní, těžkou nezaměstnaností, vysvítá již z toho, že tato oblast jest převážně sídlem textilního průmyslu, který jest hospodářskou tísní tohoto státu nejvíce postižen.

Obstará-li si kdo celkový přehled o německých oblastech, jež jsem uvedl, pak možno z toho vyvozovati s plnou bezpečností, že němečtí pracovníci tohoto státu jsou zúčastněni na panující zde nezaměstnanosti 70 a více procenty, kdežto německé obyvatelstvo tohoto státu činí toliko 25% obyvatelstva. Tyto skutečnosti měly by směrodatným místům býti přece konečně pohnutkou k přemýšlení a přiměti je, aby napravila uměle přivoděné bezpráví. Patrně však právě to, že jde jen o německé lidi, bude asi ve mnohém příčinou nečinnosti dnešní vlády.

Jak beznadějně to vypadá s německými územími, vychází na jevo obzvláště z velkého počtu závodů v posledních letech trvale zastavených. Podle výkazu vydaného "Všeobecným německým textilním svazem", který nečiní nijak nárok na úplnost, ukáže se stran zastavených až dosud německých textilních závodů tento zarmucující obraz: přádelny bavlny 17 stojících závodů s 2500 dělníky, tkalcovny bavlny 42 stojící závody s 6000 dělníky, přádelny lnu 11 stojících závodů s 5500 dělníky, tkalcovny vlny 11 stojících závodů s 3000 dělníky, přádelny konopí 1 stojící závod se 170 dělníky, průmysl pletárenský 10 stojících závodů s 500 dělníky, průmysl zušlechťovací 4 stojící závody s 200 dělníky, tkalcovny stuh 5 stojících závodů s 200 dělníky, šperkářství 2 stojící závody s 1200 dělníky, průmysl vyšívačský a krajkářský 8 stojících závodů s 850 dělníky a průmysl hedvábnický 2 stojící závody s 650 dělníky. Celkem tudíž 113 stojících závodů s 20.770 dělníky.

Při tom jde však jen o úplně stojící celé závody, nikterak o zastavení práce v části závodu nebo o přechodná zastavení. Ve skutečnosti vypadá to tudíž ještě daleko beznadějněji, než vyjadřuje tento výkaz. V libereckém kraji bylo rozpuštěno od 1922 jen 39 závodů asi s 5000 dělníky. Ve východních Čechách 24 závody, v kraji rumburskovarnsdorfském ještě větší počet. Nikterak nebyla ušetřena oblast moravskoslezská a skorem všecka ostatní německá průmyslová střediska.

Není možno se blíže zabývati poměry v jednotlivých místech. Poukazoval-li jsem však až dosud vždy na zvláštní události v Rotavě, pak chci tentokráte, jen abych namátkou vybral typický případ, poukázati na strašlivou bídu severočeského města Cvikova. Městská rada cvikovská obrátila se též na ministerstvo sociální péče o pomoc. V odůvodnění příslušné žádosti bylo uvedeno mezi jinými: "Ve městě dosáhla nezaměstnanost nyní toho stupně, že skorem nikdo není již zaměstnán, mimo několika pomocníků v malých živnostech. Nyní provedený soupis měl za výsledek při 5000 obyvatelích 1512 nezaměstnaných, z toho 632 ženatých s 487 dětmi." Cvikov zaměstnával před válkou 3600 dělníků. R. 1919 bylo v textilu zaměstnáno již jen 759 dělníků, r. 1921 stoupl počet zaměstnaných opět na 1714. Dnes nepracuje, jak vidno z uvedené zprávy, ani jediný závod. Proto ve všech vrstvách obyvatelstva jest největší nouze a největší bída, avšak také i největší zoufalství.

Podobně jako v textilním průmyslu má se to i s poměry v průmyslu sklářském. Také v tomto došlo k četným novým zastavením práce. Bezmezná nouze vládne pro dlouho trvající nezaměstnanost obzvláště v oboru jabloneckého sklářského a šperkářského průmyslu. Právě tomuto oboru měla by se tudíž věnovati obzvláštní péče a podpora státu.

Tím vyjádřená bída nedosáhla však ještě svého vrcholu, neboť tíseň se stále dále rozšiřuje a vyvíjí se stále více v hospodářskou zkázu v pravém slova smyslu. Každý den přináší nová zastavení práce a propouštění dělnictva. Hlášení nezaměstnaných se hromadí u organisací stále více. I v krajích jako Ústí n. L., které bylo až dosud ušetřeno větší nezaměstnanosti, stoupají hrozivě číslice nezaměstnaných. Kol. Krebs přece prve naznačil, že počet nečiní již 4400, nýbrž stoupl již na 7000.

Podstatné zhoršení stavu nastalo od výpovědi obchodní smlouvy s Maďarskem. Přerušení vyjednávání a na to následující bezesmluvní stav projevily se obzvláště v textilním průmyslu, který beztoho jest mimořádně těžce postižen tísní, novými otřesy a s tím spojeným novým velkým propouštěním dělnictva. Dalších 10.000 až 15.000 pracovníků, kteří dosud nacházeli zaměstnání ve vývozu do Maďarska, přišlo již částečně o svoji existenci, nebo bude v nejbližší době propuštěno, nezmění-li se brzy osudné poměry, které se vytvořily, jedině v textilním průmyslu. Že bezesmluvním stavem s Maďarskem trpí v prvé řadě textilní průmysl, vychází na jevo s toho, že byl zúčastněn na vývozu do Maďarska jednou třetinou a to 470 miliony. Československo bylo až dosud mezi státy, dovážejícími do Maďarska, na prvním místě. Bylo zúčastněno 86% všech pláten, 65% vší lněné příze, 54% všeho bavlněného zboží, 37% všeho vlněného zboží a 35% všech vlněných přízí, jež byly do Maďarska dováženy. Ale to vše, jak se zdá, nemělo pražádného vlivu na vysokou vládu a její zástupce; neboť jinak by nebylo mělo s této strany nikdy dojíti k bezesmluvnímu stavu s Maďarskem. Nejméně však z toho důvodu, aby se splnilo přání několika málo velkoagrárníků. (Souhlas.)

Již při jednání o zemědělská cla jsem upozornil na očekávaná odvetná opatření Maďarska a vlastně naznačil vše to, co nyní skutečně nastalo. Tehdy se pokusil pan kol. Böhm mně výkřikem odporovati tvrdě, že nedojde k nijakým následkům. Poslední události mu však nedaly za pravdu, kdežto mé obavy se vyplnily doslova na škodu veškerého průmyslu a hospodářství, zvláště však na újmu německých pracovníků tohoto státu. Tak přineslo "České Slovo" teprve před nedávnem zprávu, že následky bezesmluvního stavu jsou především jasně zřejmy v pohraničních stanicích. Všude jest úplné ticho! Od 26. prosince nepřišla zásilka zboží ani s československé, ani s maďarské strany. Na 80 km dlouhé trati od Slov. Nového Města do Miškovců nebyl od 3 týdnů vypraven ani jediný nákladní vlak. Tak vypadá ohlášená podpora průmyslu a hospodářství. Místo péče o nová odbytiště činí se vše, aby byla zničena stará. Místo péče, aby pracovaly opět četnější zástupy dělníků, napomáhá stát a jeho orgány vyprovokovati nová obrovská propouštění dělníků.

Skutečně již také v četných závodech započali propouštěti dělníky. Tak došlo v Rýmařově z tohoto důvodu k prozatimnímu zastavení závodu asi se 1700 dělníky. Rovněž k omezení provozu v benešovském tkalcovském průmyslu, také však v průmyslu soukenickém a v mnohých jiných průmyslových odvětvích. Mezitím však se pokouší maďarský textilní průmysl přizpůsobiti se změněným poměrům. Rozšiřuje své závody, takže po obnovení pravidelných styků nebude nijak možno, abychom získali dřívější maďarské odbytiště nazpět v plném rozsahu. Nejen však v průmyslu textilním došlo k takovým následkům. Zprávy jiných průmyslů praví úplně totéž. Tak se především hlásí újma porculánového průmyslu vzniklá maďarskými celními potížemi. Maďarsko přejímalo dosud 17 až 18% celkového vývozu tohoto průmyslu. Vývoz do Maďarska činil v posledních letech u tohoto průmyslu průměrně 15 milionů Kč. Hospodářský svaz průmyslníků porculánu počítá si ztrátu mezd vzniklou zaniknutím vývozu do Maďarska asi na 6 milionů Kč. Podle toho musilo by dojíti v porculánovém průmyslu ke ztrátě existence a chleba dalších 750 dělníků a dělnic.

Od 15. prosince zanikl však také skorem úplně vývoz průmyslu papírnického do Maďarska a začalo se také v tomto průmyslu s velkým propouštěním dělníků. Československé papírny hradily až dosud maďarský dovoz papíru - hlavně balicího a rotačního papíru - až do 80%. Možno si tudíž snadno vypočítati, jaké následky musí míti bezesmluvní stav s Maďarskem pro tento průmysl a pro mnohé jiné. Přihlížejíc ku předvedeným skutečnostem nelze však jinak než označiti postup a nečinnost vlády v této věci jako frivolní hru se zájmy dělnictva. Nechali jednoduše klidně dojíti k tomuto dalšímu zhroucení a obětovali existenci dalších tisíců pracovníků zájmům velkoagrárníků. Německé dělnictvo se asi velmi málo poděkuje německým soc. demokratům za to, že se stali spoluvinníky těchto smutných poměrů. (Posl. Krebs [německy]: Oposiční řeči nezmění na tom nic!) Tak jest!

K týmž chmurným poznatkům dospějeme, vezmeme-li za podklad úvah místo číslic nezaměstnaných výkazy zahraničního obchodu. Také z nich lze zjistiti neustálý pokles průmyslové výroby. Vývoj československého zahraničního obchodu ukazuje totiž v posledních letech tento, dojista ne příliš potěšitelný obraz:

Dovoz činil r. 1929 19.987 milionů Kč, vývoz proti tomu 20.498 milionů Kč. R. 1930 činil dovoz 15.726 milionů Kč, proti tomu vývoz 17.494 milionů Kč. Z toho je zřejmo, že sice byl také r. 1930 vývozní přebytek 1.767,803.000 Kč, avšak jen proto, poněvadž také dovoz mimořádně poklesl. Vývoz a s ním veškerá průmyslová výroba tudíž stále klesají. Tím se zbavuje stále čím dále tím více lidí existence a chleba. R. 1930 dovezlo se méně skoro o 4 miliardy, avšak také se méně vyvezlo o plné 3 miliardy. Pokles vývozu hotového zboží činí sám 1800 milionů Kč, kdežto dovoz surovin se zmenšil o 2600 milionů Kč. Tyto skutečnosti musí právě tak nutiti k přemýšlení jako neustálý vzrůst číslic nezaměstnaných. Zmenšením vývozu vyjadřuje se ztráta odbytišť, silně pokleslým dovozem stále přibývající zmenšování kupní síly. Stejné závěry daly by se však také činiti ze zmenšeného zaměstnání drah a z jejich zmenšených příjmů přes zvýšení železničních sazeb. Dalším měřítkem výše zaměstnanosti jest dále pokles spotřeby a tudíž jest také hledati v dobývání uhlí. Celkový obraz, který získáme ze všech těchto úvah, jest smutný a zároveň zarážející, neboť každý pokles znamená rozmnožení nezaměstnanosti a stoupání nouze a bídy. Veškeré veřejnosti jsou tyto poměry také dostatečně známy, jenom, jak se zdá, vláda dosud o nich neví. Jinak nemohla by se oddávati tak neodpovědné nečinnosti, jako se to stalo v posledních týdnech a měsících. (Posl. Krebs [německy]: Bude to již cítit, až poklesnou daňové příjmy, takže přijde státní hospodářství do úzkých!) Cítí to již u zmenšených příjmů železnic.

Obraz, který mám načrtnouti, nebyl by však ještě stále úplný, kdybychom chtěli jen poznati bídu, která se projevila poklesem průmyslové výroby. Musíme se spíše také v této souvislosti zmíniti o veřejnosti méně známém rozvratu a úpadku stavu maloživnostenského. Ruku v ruce s úpadkem průmyslové výroby dovršuje se také zhroucení živnostenského stavu a malozemědělství. Sta a tisíce kdysi samostatných lidí přišly již dávno o svoji existenci. Řadí se k mocnému voji nezaměstnaných dělníků a zaměstnanců. Částečně možno úpadek živnostenského stavu shledati z výkazů o zastavení platů, které jsou po ruce. Uvádím proto, že r. 1928 bylo hlášeno 2133 vyrovnání a 517 konkursů, r. 1929 již 2875 vyrovnání a konkursů. Jejich počet stoupl r. 1930 na 4411 vyrovnání a 892 konkursy. V jediném měsíci prosinci bylo hlášeno 452 vyrovnání a 53 konkursy. Předlužení r. 1930 dosáhlo nebývalé výše s více než 750 miliony Kč.

tyto nepopíratelné důkazy bezmezného zbídačení ukazují se vší zřetelností ohromnou bídu, v níž jsou pracovníci tohoto státu. Doznávají však u dělnictva a zaměstnanectva ještě podstatného zhoršení následkem nastávajícího generálního útoku všeho podnikatelstva na mzdy a platy, jakož i na veškeré živobytí zaměstnanectva. Právě v posledních týdnech došlo k řadě výpovědí smluv se strany jednotlivých podnikatelů a jejich svazů, využívajících nynějších hospodářských poměrů. Jmenuji jen ony v textilním průmyslu českém, ony v moravskoslezském, především frýdeckomísteckém, šumperském, dále ve východočeském průmyslu jutovém atd. V Bruntále stávkuje dělnictvo již po týdny. Ale také v jiných průmyslech a průmyslových odvětvích počal plánovitý útok podnikatelstva, jež nynější dobu považuje za nejvhodnější, aby mohlo uskutečniti přání chovaná po léta. Došlo tudíž také v jiných průmyslech k výpovědi smluv, zvláště v kovoprůmyslu, jako v severních Čechách, v Nýřanech a v jiných krajích, ve sklářském průmyslu zvláště v kraji kol Boru u České Lípy, Kamenického Šanova, dále u firmy Fischl a synové v Mimoni a v četných jiných závodech. Všechny výpovědi smluv mají za podklad zbožné přání, aby mzdy byly sníženy o 15 až 20%. Nad to se však také ještě žádá mnoho jiných zhoršení. Jedním slovem dělnictvo a zaměstnanectvo má také zde opět zaplatiti účet a uhraditi případné ztráty posledních měsíců. Podnikatelstvo nebo jeho zástupci odůvodňují toto snížení mezd špatným hospodářským stavem. Prohlašují zase jednou, že již dávno potřebného snížení cen a udržení schopnosti k soutěži dá se dosáhnouti jen snížením mezd a platů. Bohužel, není možno pustiti se blíže v této souvislosti do popírání tohoto úplně klamného odůvodnění. Musím se omeziti na to, abych se jen zmínil o těchto věcech, když načrtávám celkový obraz dnešní dělnické bídy. Zároveň však má býti tím upamatována vláda na svou samozřejmou povinnost, aby co nejdříve zakročila a učinila všemožnými prostředky přítrž zamýšlenému úplnému zbídačení dělnictva.

Jsme tudíž žádostivi zvěděti, co zamýšlí vláda v této věci učiniti. (Posl. Knirsch [německy]: Dnes odpoledne mají ministerskou radu a vypracují papírová prohlášení!) Než se to stane skutkem, potrvá to ještě chvíli. (Posl. Krebs [německy]: Zahraniční úvěr!) Ten ani nepřijde! Kol. Knirsch již dal na tuto otázku odpověď, budou to papírové resoluce!

Páni podnikatelé mají však míti na zřeteli, že také zase jednou přijdou jiné časy, časy, kdy bude dělnictvo více disponovati silou a mocí než dnes a pak bude klásti své požadavky. Musili by konečně také jednou poznati, že nikoli snižování mezd a platů, nýbrž spíše jejich zvyšování povede k cíli. Každé další snižování mezd má za následek další snížení kupní síly a tím další omezení výroby. Zmenšená výroba vede ke zvýšení nezaměstnanosti. To by si měli konečně také ujasniti podnikatelé. Zvýšení mezd a platů bylo by však také plně ospravedlněno stále ještě pohotovými značnými čistými zisky jednotlivých průmyslů. Jest se zřetelem na neustále pokračující racionalisaci nejen oprávněné, nýbrž stalo se přímo nutností. Vše to by mělo právě státu a společnosti připomenouti povinnosti, jež mají plniti vůči zaměstnanectvu a zvláště vůči obětem hospodářské tísně.

Máme-li vše dosud uvedené na zřeteli, přijdeme k poznání, že se otevřelo událostmi panujícími v posledních týdnech a měsících pro vládu a zvláště také pro ministerstvo soc. péče nadmíru vděčné pole činnosti. Tážeme-li se však, co bylo dosud učiněno na potírání nynějších bídných poměrů, pak nutno, bohužel, bez přehánění odpověděti, že nebylo podniknuto vlastně nic, čím by se postačitelně dosáhlo zmírnění hladu, nouze a panující bídy. Jistě se rozvinula pod dojmem hromadné bídy soukromá dobročinnost, která však se zmůže jen na nedostatečné výkony. Široké vrstvy jsou bez práce. Nemohou tedy ničím přispívati; vždyť právě ony jsou odkázány na tuto pomoc a podporu. Kdo by však mohli dáti, nečiní tak; neboť mají stále ucpané uši a zavřené kapsy. Avšak také obce přes nejlepší vůli a největší úsilí namnoze nejsou s to, aby mohly přichystati větší prostředky pro účely péče o nezaměstnané. Nemůže a nesmí se popírati, že potřebnou dobrou vůli má jak většina lidí, tak i většina obcí. Přece však jako nemohou pomocně zasahovati široké vrstvy, poněvadž právě ony samy trpí nouzí, tak nemohou z téhož důvodu ani obce činiti něco zvláštního; neboť také bída obcí se stala přímo příslovečnou.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP