Pátek 28. listopadu 1930

Důležitou kapitolou v zemědělském oboru jest pokusnictví. Význam vědeckých badání pro zemědělskou výrobu jest stále jasnější, potřeba poraden praktického zemědělství při množství nových zjevů rok od roku stále roste. Jenom zemědělská věda pokračující s duchem doby je s to, aby široké vrstvě zemědělské prakse dodala ony duševní prostředky, které jí umožňují, aby se vůbec účastnila stále rostoucího konkurenčního boje mezi domácím a cizozemským hospodářstvím. Aby však mohla plniti svoji úlohu, musí míti zemědělská věda přiměřené prostředky; musí míti ve svých pokusných stanicích zajištěné základy. Má-li však na druhé straně vědecká práce také nésti ovoce, nezůstávati mrtvým kapitálem, pak nutno pečovati o rychlé dodávání a urychlenou výměnu vědeckých výsledků v národním hospodářství. Zkoumá-li se podle těchto úvah československé zemědělské pokusnictví a badání a porovná s jinými zeměmi, možno říci, že veškeré československé zemědělské pokusnictví, hledíme-li na ně jako na jednotný celek, se může důstojně postaviti po boku Německa, Švýcarska a Rakouska. Ve Švýcarsku připadá na zemědělské pokusnictví 2·37 Kč na obyvatele, v Německu 1·90 Kč a v Československu 1·76 Kč. Podíl německého zemědělství československého na československém zemědělském pokusnictví jest však strašně nepatrný, což chci dokázati těmito číslicemi. Poměr mezi německými a českými pokusnými ústavy jest tento: České zemědělství má 57 ústavů se 147 místními ústavy, odděleními a pobočnými stanicemi. Proti tomu stojí německé zemědělství jen s 16 stanicemi, jež patří do nejnižší a nejméně prostředků vyžadující kategorie. Ještě jasnější obraz skutečných poměrů německého zemědělského pokusnictví v porovnání k českému zemědělství dostaneme, porovnáme-li peněžní náklady. Zatím co bylo ve státním rozpočtu pro rok 1928 zařaděno na zemědělské pokusnictví 17,795.757 Kč, dostaly z této částky Děčín-Libverda, Zákupy, Doksy a Frýdlant jen 146.500 Kč. V zemském rozpočtu bylo pro týž účel zařaděno 1,617.010 Kč, z čehož byla přikázána německému zemědělskému pokusnictví nepatrná částka 18.000 Kč. V letech 1927 a 1928 bylo pokusnictví českého zemědělství věnováno 23,557.641 Kč, německé zemědělství dostalo pro tento účel v téže době 326.800 Kč. Počítáno na obyvatele, dostává české a slovenské zemědělství 2·50 Kč, německé zemědělství 0·10 Kč. Tyto číslice mluví samy. Nemá-li vzejíti německému zemědělství v budoucnu z toho trvalá škoda, jest nutným příkazem, aby zde nastal obrat. Zeměpisná poloha německého zemědělství, různé poměry půdy a podnebí, přirozené a také hospodářské základy našeho zemědělství jsou jiné než českého. Proto jest často nutné, aby německá zemědělská věda a s ní zemědělské pokusnictví a bádání šlo při řešení svých úloh jinou cestou než české. Uveřejňování výsledků a zkoušek vědeckých a badatelských u pokusných ústavů děje se jen v české řeči, takže německé zemědělství nemůže bráti na pokusnictví podíl pro jazykové obtíže a ovoce práce státních pokusných a výzkumných ústavů jest pro ně ztraceno. Ze všeho, co jsem pravil, vychází na jevo, aby ministerstvo zemědělství podporovalo zřízení státních pokusných ústavů s německými úředníky, přidělováním větších prostředků dosavadním ústavům v německém území v zájmu německého zemědělství, aby se tím německé zemědělství účastnilo výsledků výzkumů vědy a badání.

Další přání vyslovuji zde stran okruhu působnosti německého odboru zemědělské rady. Především jest zapotřebí, aby ministerstvo zemědělství nijak nezužovalo věcný okruh působnosti zemědělské rady tím, že převezme jednotlivé agendy zemědělské rady úplně nebo částečně. To platí zvláště o použití úvěrů povolených v rozpočtu ministerstva zemědělství na přímou podporu zemědělství a povolování podpor. Věcný okruh působnosti již byl zúžen vládní osnovou o zrušení technické kanceláře zemědělských rad a zřízením zemědělské stavební poradny v roce 1926 u ústředí. Jest politování hodné, že dotace zemědělských rad jsou čím dále tím více zkracovány, takže některé obory zemědělské, jako na př. zemědělské strojnictví, jež přichází k dobru především malozemědělci, musí býti velmi zanedbáváno. Nezbytnost doplniti systemisovaná místa u německého odboru zemědělské rady ukázala se v důsledku rozsáhlé práce, již má odbor vykonávati ve svých rozšířených územích.

Řešení otázky zemědělských dělníků jest nutkavou věcí, jež zvláště v průmyslové oblasti nestrpí odkladu a jejíž zákonnou úpravu račiž uspíšiti ministerstvo zemědělství. 300.000 nezaměstnaných na jedné straně, nedostatek dělnictva, zvláště ženské svobodné čeledi na straně druhé. Tak jest na př. v jednom politickém okrese skoro 10.000 nezaměstnaných, zatím co v zemědělství chybí 700 ženských svobodných dělnic. Otci rodiny se těmito nezdravými poměry odnímají na trhu práce mladistvé dělnice, jež pracují za nízký plat v zaprášeném vzduchu. Trpí škodu na svém zdraví a zvláště ve svém vývinu, dají-li v tomto útlém věku přednost průmyslové práci před prací na čerstvém vzduchu. K vyrovnání potřeby a přebytku pracovních sil mezi průmyslem a zemědělstvím musí dojíti podle poměrů, má-li se vůbec mluviti, zvláště v průmyslové oblasti, o zvýšení zemědělské výroby.

Částka na podporu zemědělského strojnictví u německého odboru zemědělské rady, daná ministerstvem zemědělství zvláště na nákup zemědělských strojů a nářadí, nedostačuje. Potřeba zemědělských strojů našeho malozemědělství jest velmi veliká a v roce 1930 došly žádosti 6483 zemědělců s pozemkovou výměrou 59.360 ha z 81 okresu o 389 strojů. Těmto žádostem možno vyhověti jen částečně a nedostatečně, poněvadž ministerstvo zemědělství nedává německému odboru zemědělské rady dosti prostředků k tomuto účelu. Rozprava o rozpočtu ministerstva zemědělství jest mně příležitostí, abych zvláště poukázal na to, že zařízení na čištění osiva uspoří domácímu zemědělství mnoho peněz za opatřování drahého osiva v nynější krisi a vyslovuji jako předseda komitétu k podpore zemědělského strojnictví při německém odboru zemědělské rady přání, aby i příště byla zařízení na čištění osiva přiměřeně z veřejných prostředků podporována a aby ministerstvo zemědělství zanechalo myšlenky, že se zařízení na čištění osiva ze subvence vylučuje. Několikrát jsem se zmínil o významu strojní zkušebny a poradny u německého odboru zemědělské rady pro praktické zemědělství; jejich existence byla oprávněna rozsáhlou poučnou prací pro praktické zemědělství a zaslouží si největší pozornosti a podpory.

Povolené peníze na povznesení lesních kultur, uvážíme-li škody způsobené mniškou roku 1923 a 1924, kteréžto škody nebyly ještě úplně napraveny, a se zřetelem k velikým spoustám, jež způsobila vichřice počátkem tohoto měsíce v lesích východních, severovýchodních Čech a Moravy, jsou úplně nepostačitelné. Tuto škodu nelze napraviti nynějšími, v rozpočtu ministerstva zemědělství zařaděnými prostředky a zde nutno učiniti mimořádná opatření, jaká jsme navrhli: Zameziti vykořisťování obchodníky, omeziti kácení ve státních lesích, zabrániti neodůvodněnému dovozu ruského dříví, snížiti sazby na dopravu dříví, rozšířiti produktivní péči o nezaměstnané na lesní práce za účelem zpracování dřeva, podpory jednotlivce při zalesňování a zavésti zvláštní úvěrovou akci. Jenom tím budou odčiněny ohromné škody malých a středních majitelů lesů.

V souvislosti s lesními věcmi jest honba. V tomto směru musím při rozpravě o rozpočtu ministerstva zemědělství poukázati na některé okolnosti, jež se uplatňují na škodu zemědělství. Vydání novely k honebnímu zákonu z 25. června 1929, čís. 98, čímž byla pozměněna a částečně doplněna některá honebněpolicejní opatření, zvláště o šetření zvěře, nesplnilo svůj účel. Okresní úřady bez dotazu u zemědělské rady libovolně povolovaly dobu odstřelu koroptví. Tím byly některé kraje hospodářsky poškozeny, poněvadž dřívějším odstřelem v různých okresích dosáhlo se za zvěřinu vysokých cen, kdežto při pozdějším odstřelu poklesly ceny o více než polovinu. Této libovůli nutno udělati přítrž a jako zástupce rolnického majetku požaduji, aby byl bez výjimky stanoven odstřel jednotně, a to pro srnce 16. května, koroptve 16. srpna a zajíce 1. října. S tohoto místa musím také oznámiti nespokojenost venkovského obyvatelstva s vyřizováním odvolání při pronájmu honiteb. § 13 honebního zákona z 1. června 1866, čís. 49, jenž mluví o braní zřetele na panující poměry, nesmějí si za žádných podmínek vykládati nadřízené úřady při vyřizování rekursů tím způsobem, že se přihlíží k panujícím poměrům, béře-li se při rozhodování jedině ohled na nejvyšší nabídku. Tímto postupem se dnes béře možnost hospodářsky ohroženému majiteli rolnické nebo malorolnické usedlosti, jakož i obyvateli venkovskému vůbec, aby budoucně najali honitbu, poněvadž různé vrstvy, jimž se daleko lépe vede než zemědělství, jsou s to, vydati za honitbu vysoké částky. Při rozhodování o odvolání stran pronájmu honitby musí býti především směrodatnou vůle většiny členů honebního společenstva; tím postavíme se proti jednotlivým zrádcům věci, stranou stojícím živlům, za nimiž stojí bohatí lidé. Ovšem musí býti také pachtovné za honitbu přiměřené, aby majitel pozemků a nelovec dostali přiměřené odškodné. Vedu tuto stížnost na základě svých zkušeností jako poslanec venkovských vrstev, kde nebylo na př. mně dosud možno, aby v jednom případě bylo vyřízeno odvolání ve prospěch domácího usedlíka, přes to, že týž podával za 256 ha honitby přemrštěnou nabídku 6000 Kč, poněvadž u zemského úřadu byla tato částka považována za nízkou, ježto bylo s druhé strany nabídnuto 8000 Kč. Jest to ona strana, jež se pokouší odníti finančním prostředkům našich vesnických obyvatelů v okresu ústeckém ještě celou řadu honiteb vyššími nabídkami. Zde račiž ministerstvo zemědělství hájiti zájmy venkovského obyvatelstva a dáti potřebné pokyny.

Podpora a povznesení zemědělského družstevnictví, zvláště náhrada útrat za činnost revisní a letos již citelné ztráty na zboží, utrpěné poklesem cen obilí a mlýnských výrobků, budou obzvlášť potřebné r. 1931.

Největší pozornost budiž věnována povznesení zemědělského stavebnictví přídělem prostředků na zřizování vzorných hnojišť, močůvkových jam a sil.

Podporu pěstění lnu, jež dnes zápasí za nejobtížnějších poměrů, račiž ministerstvo zemědělství podržeti v patrnosti, aby v této bezútěšné době měl lnář aspoň možnost udržeti základy své existence přídělem levného osiva, podporou svých zařízení z veřejných peněz. Zde nutno vedle opatření k povznesení užíti jiných podpor, aby se zchudlý horský rolník udržel na své hroudě. Domácí průmysl a zvláště ministerstvo nár. obrany mohou zasáhnouti pomocně.

Několikrát jsem použil příležitosti loni i letos, abych poukázal na nezbytnost dalekosáhlé státní podpory ovocnářství a vinařství vydáním zákona o státním fondu pro obnovu ovocných a vinařských kultur. Příslušný návrh jsem podal již v zemědělském výboru 9. dubna a byl přijat velikou většinou. Dnes chci znovu na to poukázati, že mrazy z roku 1928/29 byl zničen nejen výnos sklizně dvou nebo tří let, nýbrž že byla ztracena část majetkové podstaty. Náš odbyt ovoce na zahraničním trhu poklesl v posledních letech, dokonce Ruskem jsme byli předstiženi.

Mrazy roků 1928/29 nezničily zcela jen tisíce stromů, nýbrž ochuravěla jimi také část stromoví. Na neštěstí přineslo léto 1929 veliká sucha, ovoce nemohlo se vyvinouti a prodej jablek na zahraničním trhu byl nemožný. Hlavní věci jest však vinno naše zastaralé, nemoderní, nevěcné vypravení, zacházení a balení. Berlínský ovocný veletrh v r. 1929 ukázal, že naše ovoce se výpravou nedá nijak srovnati s ovocem cizím. Domácí velkoobchodníci ovocem se často namáhali, aby udrželi odbytiště, avšak nadarmo. Obrátili se částečně zády k domácímu ovocnářství a kupují ovoce v cizích ovocnářských státech. Nespokojují se jen tím, že obesílají světový trh, nýbrž přinášejí na domácí trh ovoce na vagony péčí cizích států lépe uchovaného a tříděného a zejména cizí jablka nacházejí ochotné odběratele. Loni bylo dovezeno ovoce za 99 milionů Kč. Máme v labském údolí výtečnou ovocnou polohu, kde se daří všem druhům ovoce, jež dává překrásné plody, jež jsou zcela tak krásné jako v jiných státech, při tom však chutí a vůní daleko lepší než cizí ovoce. Naše ovocnářské odborné organisace, zvláště ovocnářský a zahradní spolek labského údolí snaží se nepřetržitě, aby vnesl uvědomělost do řad ovocnářských přednáškami, výstavami, kursy. Má-li býti uvědomělost úplnou, pak jest spojena s peněžním nákladem, jejž nemohou odborné organisace hraditi z vlastních prostředků, zejména po těchto těžkých ovocnářských pohromách. Nestačí uvědomělost stran balení, zacházení a dopravy ovoce sama, nýbrž především přispěje k povznesení ovocnářství opatření třídicích strojů, zřízení skladů ovoce, chladíren a dodávka levného cukru pro výrobu marmelád podle vzoru Italie. Místo namnoze špatné literatury a velkých množství banánů, pomerančů, likérů na větších nádražích nechť dá ministerstvo zemědělství popud, aby se prodávalo domácí ovoce a ovocné výrobky v krásné jakosti a za přijatelné ceny. Až dosud se nevěnovala zvláštní pozornost povznesení domácího ovocnářství a dnešní rozprava skýtá příležitost požádati ministerstvo zemědělství, aby poskytlo z rozpočtových prostředků ovocnářům, jakož i odborným organisacím a zužitkovnám přímo co nejmožnější podporu. Zákon o státním fondu pro obnovení ovocných kultur a vinic nechť se rozšíří i na ony pěstitele ovoce, kteří již provedli novou sadbu.

Známý požadavek vinařů, aby osvobození od daně do 200 l vína platilo také tehdy, sklidil-li onen vinař více vína, račiž ministerstvo zemědělství podporovati.

Za dnešních poměrů jest chov dobytka jednou z nejobtížnějších kapitol. Částky, jež byly dány v rozpočtu na r. 1931 ministerstvu zemědělství pro povznesení chovu dobytka k disposici, lze označiti jako přijatelné. Zde se musíme přece především zabývati možnostmi odbytu a tvořením cen. Jako organisace pro odbyt dobytka pro obesílání domácích trhů a pro povznesení vývozu byla založena Ústřední společnost pro zpeněžení dobytka se sídlem v Praze. Často jsem se chopil příležitosti, abych poukázal na to, že ke společnosti patří 4 hlavní svazy německého zemědělství, 29 družstev pro chov a zpeněžení dobytka z německého území Čech a že tato organisace jest uznanou zájmovou ústřednou pro obchod dobytkem a masem. Společnost musí počítati s většími výdaji přihlížejíc k rozsáhlé činnosti, jež doznala zvláště v poslední době obesíláním pražského trhu dobytčího, kde bylo již dosaženo obratu 1 milionu Kč, a otevřením ústeckého jatečního a dobytčího trhu, silného vzestupu. Naše dosavadní snahy, abychom dosáhli dostatečných státních prostředků, neměly kýženého výsledku. Hodlám upustiti od číselného výkladu o poškozování této německé organisace pro odbyt dobytka v minulých letech, nýbrž chci spíše poukázati na to, že za dnešní doby sice se nesmí zastaviti opatření činěná na povznesení chovu dobytka, ale že stejný význam má vytvoření odbytišť a tím podmíněné tvoření cen. Nebylo-li dopřáno ministerstvu zemědělství a našim snahám následkem odporu nezemědělských vrstev docíliti obchodně-politických opatření a omezení dovozu, aby byl zajištěn odbyt domácímu zemědělství, musí býti alespoň také německé organisace pro odbyt dobytka, pro obesílání domácích trhů a pro povznesení vývozu uznány za hodné, aby si jich povšimlo ministerstvo zemědělství a poskytlo jim vydatnou podporu. V souvislosti s chovem dobytka jest výroba a zpeněžení mléčných výrobků. Také zde dobyli protivníci zemědělství Pyrrhova vítězství, nevzavše v osnově ministerstva zemědělství o dobytčích clech na vědomí ochranu domácích mléčných výrobků a pan ministr Bradáč musil předložiti novou nepostačující osnovu bez ochrany mléka a másla proti zahraniční soutěži. Účinky této krátkozraké spotřebitelské politiky docházejí výrazu zvláště v severočeských pohraničních a průmyslových krajích a mají za následek, že také lze pozorovati odbytovou a cenovou krisi mléčných výrobků. Žádám pana ministra zemědělství, aby dal německému zemědělství, jež jest pro zemědělskou polohu odkázáno hlavně na chov dobytka, v roce 1931 na povznesení chovu dobytka dostatečné prostředky prostřednictvím německého odboru zemědělské rady. Přihlížeje k omezené řečnické lhůtě nechci se dnes blíže zabývati osnovou zákona o mléce, nýbrž promluvím o tom příležitostně jindy. Vše, co v tomto zákoně slouží šikanování širokých zemědělských vrstev, musí zmizeti, má-li zákon dojíti našeho souhlasu. Ministerstvo zemědělství račiž k tomu svým vlivem přiměřeně působiti. Zřízení zvláštní stolice pro mléčné hospodářství, spojené s mléčně-hospodářským ústavem na zemědělské vysoké škole v Děčíně-Libverdě, jež má za úkol dokonale teoreticky vzdělati posluchače v oboru mléčného hospodářství, jest naším přáním po drahná léta. Podporu mlékařství musím obzvláště zdůrazniti, poněvadž dnešní tíseň zemědělská uplatňuje se také nepříznivě v mlékárenství.

Vodohospodářské věci s ohledem na značné číslice, které obsahuje tato kapitola, a na význam úpravy vodních poměrů půdy, jež jsou často první podmínkou pro zemědělskou výrobu, zasluhují bližší zmínky. Poukázal jsem několikrát, že německé zemědělství stojí ještě příliš stranou od této důležité otázky. Ze statistických záznamů vychází na jevo, že až do r. 1928 připadla z celkových nákladů na meliorace sotva 1/10 celkové částky na německé okrajové území. Podle zpráv kulturně-technické kanceláře zemědělské rady z let 1928 a 1929 možno prokázati, že neúčast německého zemědělství na odvodňování byla částečně protržena. Jest nepochybné, že meliorační náklady v německém území následkem obtížných poměrů půdy a povrchu jsou daleko vyšší než na českém území. Stavební náklady na 1 ha jsou v okrajových územích jistě o 1500 Kč vyšší než v nitru Čech. Není možno, aby určitá strana hájila mínění, že subvence se poskytují jen tehdy, nečiní-li stavební náklady na ha více než 4000 Kč. Musíme se proti takovému šablonovitému omezování výše stavebních nákladů ozvati v zájmu našeho území, jež jest tím nejvíce postiženo. Není naprosto řečeno, že nákladem 6000 Kč na 1 ha se nedá dosíci hospodářsky lepšího zúročení než tam, kde snad činí stavební výdaje jen 4000 Kč. Následkem vysokých stavebních nákladů v horských krajích jest nutno, aby byl pozměněn § 8 zákona ze 4. ledna 1909, čís. 4 ř. z. u nového zákona o fondu pro vodní hospodářství v tom smyslu, že se zvyšuje pro meliorace v krajinách ležících výše než 400 m státní a zemský příspěvek nejméně o 10%, jak jest tomu v zákoně o horských bystřinách. Veliká vada při provádění meliorací tkví v neobyčejně byrokratickém a těžkopádném projednávání podaných žádostí. Nestává se zřídka, že uplyne 1 1/2 roku, než jest projekt na různých místech přezkoušen a schválen, další rok uplyne, než jsou vyřízeny žádosti o subvence a výplata povolených částek trvá, možno-li, dvě léta, takže většinu subvencí spolknou úroky z peněz na to vypůjčených. Vlekoucí se vyřizování těchto žádostí přispívá mnoho k tomu, že pozemky mající zapotřebí meliorace jsou na škodu národního hospodářství stále územím neúrodným.

Oddělení ministerstva zemědělství ve Vršovicích, pověřené touto agendou, jest přetíženo a musí býti bezpodmínečně rozšířeno přibráním úředníků, jako příslušné oddělení ministerstva financí, jež trpí nedostatkem úředníků. K tomu přistupuje § 10 finančního zákona, který obsahuje ustanovení o výplatě subvencí v posledním čtvrtletí běžného roku a který zabraňuje výplatě částek povolených na meliorace, zabezpečení sesouvající se půdy, hrazení bystřin a regulaci řek. Nechť se konečně započne s rekultivačními pracemi ve zpustošených hornických krajích a v nynější době jest obzvláště nutné rozšířiti produktivní péči o nezaměstnané na tuto oblast. Vezme-li pan ministr zemědělství ohled na přání německých zemědělců, pak dozná brzy účast okrajového zemědělství na otázce úpravy vodních poměrů půdy potěšitelného posílení v zájmu všeobecném. Aniž chci předbíhati zákon o fondu pro vodní hospodářství, pokud jde o druhý díl, kterýžto zákon vítáme se stanoviska zemědělství, považuji za svoji povinnost poukázati na to, že placení příspěvku přirážkou k pozemkové dani není pro zemědělství snesitelné v době krise. Bylo by žádoucí, aby napříště byly číselně vykázány výdajové položky obsažené v titulu III. "Vodní hospodářství a technika kultur" za §em 3, jež jsou rozděleny na různé obory vodního hospodářství. Zvláště také nás zajímá hrazení horských bystřin, jež působí v okrajových horách mnoho škody a na něž se patrně béře velmi málo ohledu při rozdělování peněz z melioračního fondu. Jenom tím lze vysvětliti, že ještě dosud nebyly úplně napraveny spousty, nadělané krušnohorskými bystřinami před více než třemi lety v Schönwaldu-Telnici, okr. Ústí a na jiných místech. Na horské bystřiny musí býti pamatováno vyššími rozpočtovými částkami, neboť škody způsobené povodní jsou nejhorší tam, kde obyvatelstvo horských údolí náleží k nejchudším vrstvám, které si mohou samy nejméně pomoci. Zemědělství žádá nové zákonité úpravy vojenských přípřeží, poněvadž zákon z 22. května 1905 (č. 86 ř. z.) a zákon z 20. prosince 1922, (č. 388 sb. zák. a nař.), podle něhož se za jeden pár koní platí odškodné 2·80 Kč za hodinu, neodpovídá požadavkům doby a dnešním hospodářským poměrům. Potřebujeme zákona o polních strážích a hájení polí, který byl přijat již v dubnu 1929 v zemědělském výboru a vlivem křesťanských sociálů leží pochován v subkomitétu někdejšího ústavního výboru.

Se vším důrazem žádáme také dnes, aby konečně byly uspokojeny skromné dosud nevyřízené požadavky německých uchazečů o půdu konečným přídělem. Z různých pohnutek likvidují pozemková družstva, jednotliví držitelé opouštějí pozemky a zde bude příležitost, aby se napravilo bezpráví spáchané na německých uchazečích o půdu. Zvláště jest nezbytné, aby s urychlením bylo provedeno zaknihování přidělených pozemků a tím vytvořena právní stabilita.

Bylo mým úkolem, abych ve stanovené době oznámil přání německého zemědělství k rozpočtu ministerstva zemědělství. Kéž tato přání dojdou ohlasu u pana ministra zemědělství. Nepotřebujeme však jen povznesení zemědělství, o kterém jsem se zmínil, potřebujem odbytiště a přiměřených cen, jichž dosáhneme jedině tehdy, když nám budou vycházeti nezemědělské vrstvy vstříc s porozuměním pro naši tíseň. Chci proto na konci svých dnešních vývodů se ještě krátce vrátiti k některým poznámkám pana kol. Geyera z německé strany nár. socialistické a pana kol. Jaksche z německé strany soc.-demokratické při rozpravě o zákonu čís. 755 dne 5. listopadu večer.

Pan kol. Geyer stěžoval si s tohoto místa na neustálé projednávání agrárně-politických opatření a požadavků, kteráž projednávání dávají ostatním státům možnost, aby omezovaly dovoz našich průmyslových výrobků. Tento názor jest úplně nesprávný, poněvadž sousední a dokonce zámořské státy, opírajíce se o porozumění nezemědělských vrstev, již před 8 měsíci se usnesly na opatřeních na ochranu svého zemědělství. Co shledal jeden stát za potřebné zavésti na ochranu svého zemědělství již před mnoha měsíci, nutno přiznati jinému státu, poněvadž stejné zacházení v oboru celním a obchodně-politickém jest prvním předpokladem pro uzavření obchodní smlouvy. Kdyby byl zástupce německých národních socialistů nebyl odepřel souhlasu našim návrhům 10. ledna, pak bychom nepotřebovali neustálého projednávání dalších opatření. Pan posl. Geyer prohlásil téhož dne, že cla z června 1926 neměla účinku, a zapomíná při tom, že celní ochrana z r. 1926 nám po dvě léta přinášela přijatelné ceny obilí a dobytka. Zapomíná při tom dále, že také účinkovalo rozšíření osevných ploch z 29·6 milionů ha na 42˙5 milionů ha, přeměna stepí kanadských, argentinských v továrny na pšenici, rekordní sklizeň 1928 teprve na počátku 1929, pročež jsme již v červnu 1929 žádali o novou úpravu systému ochranných cel, jež však nám nebyla přiznána. Pan posl. Geyer obrací se ve svých vývodech proti každému tlumení dovozu zemědělských výrobků, přimlouvá se za někdejší zbytečný dovoz argentinského masa. Svým stanoviskem 5. listopadu t. r. otevřeně ukázal, že s této strany nedá se očekávati pomoc pro zemědělství.

Pan posl. Jaksch z německé strany soc. demokratické nazývá zákon čís. 755 výtvorem z rozpaků dnešní koalice a mluví 5. listopadu o přehmatech agrární politiky. Proti tomu musím konstatovati, že Svaz zemědělců a česká strana agrární nežádaly o takové výtvory z rozpaků, nýbrž navrhly již před 11 měsíci účinná opatření, že však to byl odpor jeho strany, který odepřel rolnickému a malorolnickému stavu veškerou ochranu, již jsme požadovali a jež by byla ochránila zemědělství před dnešní katastrofou. Oč významnější jsou slova kol. Jaksche z 5. listopadu t. r., že zemědělské strany měly porozumění pro tíseň dělníků a zaměstnanců. Nevyslovujte, kdož jste dosud bránili účinné ochraně zemědělství, tuto větu pouze ústy, uvažujte ve svém nitru o této věci a dejte zákonnou cestou zemědělství to, čeho potřebuje k životu. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP