Pátek 25. dubna 1930

Tedy takéto a podobné nesprávnosti sú, ktoré znemožňujú to, aby naší ľudia riadne sa hlásili a dali si potvrdiť, že sú nezamestnaní a následkom toho, že sa nehlásia, odpadnú im tieto podpory. A Pán Boh zaplať, táto podpora, ktorú by oni mali dostať, ide sem a tu v Čechách a na Morave sa vypláca; čo sme mali dostať my, berú robotníci vaší. (Hlasy: A čo robíte?) Pracujeme, ale žiaľbohu, nemôžeme sa domôcť nápravy, mali by ste prijsť na to Pohronie a podívať sa, aké sú tam pomery.

Vážení pánovia! Ja idem ďalej, mám ešte iné požiadavky. V tejto novele o tých sezónnych robotníkov zasa nie je postarané. Starý zákon síce hovorí a splnomocňuje vládu, aby táto bola oprávnená a aby to na sezónnych robotníkov ti z rozprestrela; žiaľbohu, toto sa ešte podnes nestalo a myslím, že sa to ani nestane, poneváč je to ťažko prevediteľné. Preto bolo by na mieste, aby svolala sa akási anketa a aby všetky odborové organizácie sa dohodly, ako otázku týchto sezónnych robotníkov riešiť.

Ďalšia naša požiadavka bola by táto; a tu zasa hovorím za Slovensko, lebo ja stále musím sa biť za slovenské záujmy, lebo vy vaše záujmy sami si uhájite, vy ste tu v Prahe, ale my s každou maličkosťou musíme do Prahy utekať. Jedna veľká nespravodlivosť pri gentskom systeme je, že tých 60% podpory, ako som už povedal, nevypláca sa hneď. Finančne slabé odborové organizácie musia si vyzdvihnúť úver, s úverom pracovať a takto podporu v nezamestnanosti vyplácať.

Bolo by na mieste, aby ministerstvo tú podporu poukázalo hneď, akonáhle to podporovanie, výplaty jednotlivých podpôr sa skončia, alebo bolo by na mieste, aby v takých pádoch, kde je slabšia odborová organizácia, týmto odborovým organizáciám nejaká záloha sa dávala. Žiaľbohu, nám sa vždy pod rôznymi tituly utiahne žila.

Ďalej bolo by na mieste, vážená snemovňy, zvýšiť tiež ten režijný príspevok. Ja viem, že je teraz 6, bolo by na mieste, aby zodvihol sa na 10 až 12.

Konečne, vážená snemovňa, táto novela má jednu dobrú stránku, a síce tú, ze čo malo sa v tomto starom zákone previesť, tá produktívnosť, že tam k nej prikročujete, totiž že aspoň trochu staráte sa o to, aby ten štát zadarmo neplatil, lež keď už dáva tú podporu, aby v hospodárskom živote mal nejakú výhodu. K tomuto teda prikročujete. Žiaľbohu, ja dnes zasa len v mene Slovenska musím hovoriť, a žiaľbohu, my z tejto podpory tak rečeno nebudeme mať nič. Ministerstvo soc. pečlivosti je síce zplnomocnené, aby pri štátnych stavbách dávalo tiež tieto podpory, ale my z toho nebudeme mať nič, lebo, ako to s našej strany už pri zákone o stavebnom ruchu bolo podotknuté, že na Slovensku z toho fondu na podporovanie stavebného ruchu veľmi málo sa vypláca, že je Slovensko ukrátené, tak samozrejme aj v tejto veci budeme ukrátení, lebo nebude sa toľko stavať. (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Štát pomerne tiež o veľa viacej stavá tuná v Čechách a na Morave, ako na Slovensku. Na Slovensku totiž len vtedy stavá, keď je to veľmi krikľavé a vždy sa odvoláva: Nemáme peniaze, nemáme peniaze! Ale investovať tu v Čechách a na Morave, na to majú vždy peniaze. Samozrejmé je tedy, keď nebude sa podporovať stavebný ruch, keď štát nebude stavať, nebude sa stavať na Slovensku, a samozrejme ministerstvo soc. pečlivosti nebude mať tiež ani možnosť toto prevádzať, a tak z toho, čo vyplatí tuná v Čechách a na Morave, z toho - tak rečeno - pán minister soc. pečlivosti len omrvinku dá na Slovensko.

Pánovia, ako vidíte, nech s ktorejkoľvek stránky ten zákon preberáme, obracieme, ten Slovensku veľmi máličko bude osožiť alebo vôbec osožiť nebude. Tak samozrejme moja strana, ačpráve, pánovia, my všetci sme za to, ako som to už zdôraznil a zdôrazňujem to znova, aby v nezamestnanosti zo štátnych prostriedkov podporovalo sa nezamestnané robotníctvo. Za túto novelu preto, lebo tieto chyby, ktoré ten gentský systém má a ktoré som tuná rekriminoval, to nepripustia, nečudujte sa: moc sa oduševňovať nemôžeme a nemôžeme sa oduševňovať menovite, keď uvážime, medzi akými okolnosťami táto novela sa zrodila a uzákonila. Na jednej strane odhlasujú sa clá, alebo sa aj zvyšujú a na druhej strane dá sa omrvinka na podporách v nezamestnanosti. Tedy čo jednou rukou sa dá, to druhou rukou sa vezme. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ale, vážení pánovia, najsmutnejšiu rolu pri týchto veciach hrá práve sociálne demokratická, poťažne vládné socialitické strany. Tie strany, ktoré dakedy lavice lámaly, keď zavádzaly sa clá, dnes nielen tieto clá odhlasujú, ale odhlasujú aj zvýšenie týchto ciel. Včera síce ešte niektorí páni rekriminovali, ohradzovali sa atď., ale to bolo len tak pre ulicu, aby videla, ako oni exponujú sa proti tým clám. Je samozrejme smiešné, že tá soc. demokratická strana, ktorá, hovorím, kedysi lavice lámala, dnes večer, keď bude tma, aby ju nikto nevidel, pekne po tichu zdvihne ruku a zvýšenie týchto ciel odhlasuje. Vtedy lámali lavice, dnes to pekne odhlasujú, lebo to vyžaduje ich záujem. Tedy takto zavádza sa robotníctvo a takto zavádza sa verejnosť.

Vážená snemovňa, ja volám: Odstráňte tie nedostatky mnou rekriminované pri gentskom systéme, dajte každému robotníkovi bez ohľadu, ku ktorej odborovej organizácii patrí, v miere rovnakej, a nie podľa toho, či k vládnej, či k inej organizácii patrí, bez ohľadu, akú podporu od svojej odborovej organizácie dostáva! Keď toto urobíte, vtedy samozrejme túto novelu, ač veľmi málo dáva, každý robotník, či to bude zo Slovenska, či z historických zemí, bude len vítať. Dokiaľ to neurobíte, náše menšie odborové organizácie a ich členovia za ňu sa oduševňovať nemôžu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Hudec. Uděluji mu slovo.

Posl. Hudec: Slavná sněmovno! Nezaměstnanost je hospodářským problémem a sociálním zlem, které nelze úplně a trvale odstraniti, jako nelze naprosto zameziti úrazy při práci, při výrobě, nebo jako nelze odstraniti nemoce vyplývající z některých povolání. Je tedy jen možno a nutno, toto zlo mírniti a čeliti mu pojištěním zaměstnanců. Pojištění proti nezaměstnanosti u nás i v některých jiných státech je založeno na gentském systému. Toto pojištění jest ovšem částečné a je nedostatečné, ale je nutno s ním prozatím počítati. (Výkřiky komunistických poslanců. Místopředseda Špatný zvoní.) Dosavadní zákon, který, jak pravím, je nedostatečný a neúplný, má býti doplněn a zlepšen. V čem spočívá podstata předlohy? Spočívá v tom, že předně stát zvyšuje svůj příspěvek na trojnásobek resp. čtyřnásobek, zadruhé že prodlužuje se podpůrná doba na dvojnásobnou míru ze 13 na 26 týdnů, za třetí že se zavádí zvláštní podpora pro období krise a za čtvrté že se zavádí podporování účelných nouzových staveb. Tedy beze sporu znamená to zlepšení dosavadního stavu, a každý, kdo má opravdu na zřeteli zájem dělnictva, musí tuto předlohu uvítati.

Pro odborové organisace znamená ulehčení v dosavadních výdajích, tedy snížení jejich finančních břemen, pro nezaměstnané rozšíření podpůrné doby na dvojnásobnou míru, pro stát je efekt ten, že přidává 40 mil. k dosavadním, řekněme průměrně asi 20 mil., takže bude v našem státě podpora v nezaměstnání vyžadovati se strany státu asi 60 mil. Kč ročně.

Proti předloze jsou uváděny námitky především se strany komunistické a námitky, které zde uplatňoval zejména p. dr. Labaj, že totiž gentský systém rozděluje dělníky na organisované a neorganisované, že je zde tedy dvojí měřítko, dvojí loket, že se jedněm státního příspěvku dostává, druhým však nikoli.

Slavná sněmovno! Nutno konstatovati, že veškeré naše dělnické pojištění spočívá také na příspěvku dělníkově. Totéž jest i při gentském systému. Ti, kteří dostávají státní příspěvek, jsou pojištěni, dali se pojistiti prostřednictvím své odborové organisace, přispívají si také na toto pojištění. Je tedy tato cesta otevřena všemu dělnictvu a zajisté také i neorganisovanému. Každý se může sám dobrovolně pojistiti prostřednictvím odborové organisace. U nás je již takový výběr odborových organisací, že může tak učiniti každý dělník bez újmy svého politického přesvědčení. Není tedy možno tvrditi, že je zde činěn rozdíl mezi organisovanými a neorganisovanými, neboť neorganisovaní mají tedy možnost dáti se pojistiti, musí vsak také prostřednictvím té pojišťovny, t. j. odborové organisace, na toto pojištění přispívati.

Jest jen dvojí východisko, aby neorganisovaní dnes dostávali podporu: buď provésti všeobecné povinné pojištění proti nezaměstnanosti, nebo předati státu starost o dnešní neorganisované, poněvadž odborové organisace to nemohou prováděti. Měli jsme již po převratě bez všeobecného povinného pojištění všeobecné podporování nezaměstnaných. Kam to dospělo? Dospělo to k cifrám, které zde uváděl i p. dr Labaj, že na podporách v nezaměstnání byly za několik málo let vyplaceny bezmála 2 miliardy Kč, z čehož veliká, zdrcující část připadá na dobu, než byl zaveden gentský systém, poněvadž po tuto dobu byl státní příspěvek zredukován. Udělali jsme s tímto způsobem podpory velmi špatné zkušenosti, poněvadž se jí zneužívalo a finanční výdaje šly do takové výše, že všechny strany přišly k poznání, že takto není možno hospodařiti a že není možno tím způsobem podporu v nezaměstnání udržovati. Z toho, domnívám se, vznikl gentský systém, který měl nebo má býti korektivem té nehospodárnosti a nemožnosti, která se objevila po převratu.

Řekne se, kdyby bylo zavedeno všeobecné povinné pojištění proti nezaměstnanosti, že by byla naprostá spokojenost v dělnictvu, když se dnes operuje tím, že neorganisovaní nejsou podporováni. Víme však, jak to bylo při sociálním pojištění. Tehdy mnoho dělníků žehralo také na toto pojištění, a kdyby se zavedlo povinné pojištění proti nezaměstnání, tedy neorganisovaní by byli nuceni eo ipso platiti, poněvadž by je k tomu nutil zákon, kdežto dnes si mohou vybrati, je to libovolné. A jistě by nebylo úplné spokojenosti v dělnictvu, když by mnozí poukazovali, že zákon jim ukládá, že musí na toto pojištění platiti, ale oni po případě o ně nestojí. Tedy žádný systém není úplně dokonalý a v žádném neni úplně možno všem se zachovati a najíti východisko, aby uspokojilo všechny.

Komunistická strana podala návrh, jakým způsobem by měly býti podpory v nezaměstnání upraveny. Je to skutečně návrh, který by mohl býti ideálem, kdyby vůbec nebyl nerozumný. (Výkřiky komunistických poslanců.) Oni navrhovali, aby podpory v nezaměstnání byly placeny v úplné výši od prvního dne nezaměstnání až do posledního, a vypočítali, že by toto pojištění stálo 1 1/2 miliardy Kč ročně. A poněvadž je nutno při návrhu hledati také úhradu, tak ji našli. Ať se zruší armáda a budeme míti úhradu, najde se 1 1/2 miliardy a může se toto pojištění zavésti. Zajisté, slavná sněmovno, takovéto návrhy není možno bráti vážně a vůbec o nich diskutovati. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Takovýmto způsobem žádný stát ještě otázku nezaměstnanosti nevyřešil a také ji nevyřeší, poněvadž nemůže takovýmto způsobem vzíti si vůbec celé břemeno na sebe a hledati úhradu snad ve zrušení armády. Dnes je to nemožné a takové návrhy podávati je velice laciné, ale jest to také neproveditelné a tudíž nemožné. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Proti předloze o novelisaci gentského systému byly učiněny také některé námitky i se strany průmyslu. Především bylo poukazováno v příslušných připomínkách, že by to mohlo vésti - když se zvyšuje státní příspěvek - k uvolnění kontroly nezaměstnaných, která dnes je prováděna prostřednictvím odborových organisací. Domnívám se, že tato připomínka, která předloze byla učiněna, snad je upřílišněná, poněvadž na vyplácení podpor v nezaměstnání jsou angažovány také odborové organisace, takže kdyby zde snad s nějakou zvláštní benevolencí nebo lehkomyslností postupovaly, řezaly by také do svého vlastního masa. Myslím, že ty obavy jsou upřílišněny a že se nesplní, poněvadž odborové organisace jsou angažovány ve věci samotné a mají zájem, aby podpory byly vybírány skutečně správně, takže nedojde k tomu, před čím průmysl vyslovil obavy.

Konečně nutno snad také připomenouti, že na pojištění v nezaměstnání průmysl přímo nepřispívá, jako na všechna ostatní pojištění. Tedy i po této stránce není možno mluviti o novém zatížení průmyslu. Kdyby bylo provedeno všeobecné pojištění povinné, tedy jistě i průmysl by to daleko více ucítil než při gentském systému. Myslím tedy, že nemusí býti s této strany snad nějakých zvláštních obav a nespokojeností s gentským systémem.

A nyní, když stát zvyšuje svoji kvotu k podporám v nezaměstnanosti o 40 milionů a když bezesporně předloha tato znamená nový krok k zlepšení a vybudování našeho sociálního zákonodárství, přichází komunistická strana a ve svých odborových organisacích zrušuje gentský systém, prohlašujíc ho za něco reakčního, protidělnického, co je nutno prý v zájmu dělnictva úplně odstraniti. To je pozoruhodný zjev v dělnickém hnutí a jest opravdu otázka, jakým způsobem, jakou logikou, jakým myšlením k tomu komunistická strana dospěla. Co naproti tomu slibuje dělnictvu v náhradu za zrušení gentského systému ve svých odborových organisacích? Především slibuje více stávek a slibuje brzký pád kapitalistického zřízení. "Rudé Právo" 16. dubna, tedy před několika dny napsalo: "Příprava, vedení hospodářských bojů a možnost podporování stávkujících jest jedním z důvodů našeho boje proti gentskému systému". Tedy vyloženě, aby snad bylo v organisacích více finančních prostředků na podporování a vedení stávek, zrušuje se tam gentský systém a bere se tak dělníku i to skrovné, co mu gentský systém poskytuje. Jest jistě charakteristické, když denně čteme v "Rudém Právu": "Chléb strádajícím, chléb hladovějícím!" - a když aspoň té části dělnictva, která se dá pojistiti odborovou organisací, i ta skromná skýva se bere a prohlašuje se to za něco reakčního, protidělnického a kapitalistického.

Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych řekl několik cifer o stávkách a o tom, co stávky stojí dělnictvo a co stojí odborové organisace, když komunistická strana všechno klade na stávky, na boj a tvrdí, že prý je možno jen touto cestou postavení dělnictva zlepšovati. Podle údajů našeho Státního statistického úřadu ... (Posl. Zápotocký: Ty jsi organisoval stávky, ty jsi nás učil 30 let, jak se to dělá!) Dovolte tedy, abych řekl něco o těch stávkách. (Výkřiky komunistických poslanců.) Neříkám, že dělnictvo nemá nebo nesmí použíti nikdy stávky, ale tak dělati stávky jako vy, kteří máte promyšlenou stávkovou strategii (Posl. Zápotocký: Ty máš zase promyšlenou stávkokazeckou strategii!), když si promyslíte stávku, která je předem prohraná, jako na Kladně jste ji prohráli je otázka, je-li někdo povinen s vámi držeti solidaritu, je-li povinen proti svému přesvědčení a jistotě, že stávka bude prohrána a že dělnictvo bude přímo okradeno, držeti solidaritu s aranžéry takových stávek. Stávku nemůže dělnictvo vylučovati úplně z prostředků svého boje a také náš zákon stávku připouští. Ale má jí používati jako krajního prostředku, jako přímo, řekl bych, vypovězení války, když všechny prostředky selžou, když není možné jiným způsobem docíliti dohody. Kdyby tak se manipulovalo se stávkami, tedy vaše stávky odpadnou, poněvadž všechny jsou hazardní a frivolní. (Výkřiky komunistických poslanců.) S vámi je zbytečno polemisovat, poněvadž nejste přístupní žádným argumentům. Vy byste musili dříve říci, kde jsme se jakého stávkokazectví dopustili, abychom mluvili o konkretním případě. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Ale už jsem udělal národní demokraty z některých, kteří byli u vás. Tedy to má přece nějaký účel a smysl.

Podle našeho Státního úřadu statistického bylo v letech 1921-1925, tedy za 5 let, promeškáno, prostávkováno na ušlé mzdě: R. 1921 69 mil., r. 1922 161 mil. - uvádím okrouhlé cifry - r. 1923 181 mil., r. 1924 32 mil. a r. 1925 45 mil. Kč, okrouhle tedy za 5 let 588 mil. Kč, t. j. přes 1/2 miliardy. (Posl. Zápotocký: Co by za to mohlo býti kanonů!) Kanony by za to nebyly, dělníci by to měli v kapse. (Odpor komunistických poslanců.) Když by to neměli v kapse, tedy vy byste to snad od nich vybrali na sbírky, na Rusko, na Rudé Právo, na to všechno byste od nich tahali peníze. (Hlasy: To by bylo účelnější!) Snad nějaký traktor by již v Rusku měli, na které teď sbíráte. Vedle této promeškané mzdy, která činí ročně okrouhle 120 mil. Kč, vyplatily ještě odborové organisace na stávkových podporách: Deutscher Gewerkschaftsbund 3,730.000, Mezinárodní Všeodborový Svaz 2,640.000, Československé Odborové Sdružení 1,202.000, Československá Obec Dělnická 183.000, celkem 9 odborových ústředen vyplatilo 8.722.000 Kč. Tedy i tyto cifry zajisté musí býti uvažovány dělnictvem a musí býti počítáno, zdali zde nevyhazuje zbytečně své jmění a zdali může se mu kdy vrátit, co takovými hazardními stávkami a boji ztrácí jednak na mzdě, jednak na podporách odborových organisací.

Dělnictvo jistě už dávno přišlo k poznání - jen vy jste k němu nepřišli - že žije chlebem a nikoli stávkami, nikoliv aby bylo stále v boji, nýbrž musí se starat o to, aby mělo chléb. A stávky mu chléb nedávají. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Až bude zrušen militarismus v komunistickém státě - já nemohu býti sice prorokem - ale chtěl bych říci, že Československo bude první, které jej bude následovati. Tedy s tím militarismem nemůžete příliš obchodovat, poněvadž vy jej máte a věnujete mu daleko větší péči než dělnictvu a výrobě v Rusku. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Možno také říci, že komunistická strana přišla ke svému stanovisku zrušiti gentský systém při odborových organisacích po zvláštním myšlení, které je člověku s normálním myšlením dosti nepochopitelné. Měli jste gentský systém v odborových organisacích také a 5 roků vám to dalo přemýšlení a uvažování, než jste došli k názoru, že je to zřízení protidělnické, že se musí zrušiti a že uděláte dělnictvu, já nevím, jakou dobrou věc, když mu nedáte organisační podporu a když pak nedostane ani příspěvek státní. Tedy ta spekulace u vás trvala 5 let a až po rozbití MVS, když vaše nové odborové organisace byly zde bez prostředků a neměly náležité fondy a když chcete více investovati do stávek, tu teprve jste přišli k té moudrosti, že je to zařízení protidělnické. Tedy zdá se, že přibývá vám ideí, ale ubývá vám dělnictva, a to je nezadržitelný proces vaší politiky a vašich kalkulací s vaší stranou. Ještě po založení "Průmyslových svazů" ucházeli jste se o přiznání gentského systému. Když vám byl odmítnut, dělali jste kraval, jak stát utiskuje dělnictvo, jakým způsobem si stranicky počíná. Když vám byl přiznán, řekli jste, že nebudete platiti nic, že je to zařízení kapitalistické, které budete potírati.

Konečně chtěl bych ještě říci, že problém nezaměstnanosti nedá se řešiti politicky a že žádný režim, žádný systém politicky nemůže rozřešiti problém, který je specificky rázu hospodářského. To vidíme zvláště na dvou velikých příkladech. Jeden v Rusku a druhý v Anglii. V Rusku je socialistický stát již 12 roků a v tom socialistickém státě, kde slibovali, že všechna sociální zla budou odstraněna, a co všechno bude vykonáno, aby zřízen byl ráj na zemi, tedy v tomto socialistickém státě, kde prý vládnou dělníci sami sobě, je podle "Rudého Práva" - aby mně nebylo vytýkáno, že je to z nějakého buržoasního listu - tedy podle "Rudého Práva" z 13. března 1930, v jeho úvodníku, je vypočítáváno, jak Sověty překonávají nezaměstnanost, poněvadž je tam už jen 1,310.000 nezaměstnaných, o 300.000 méně než r. 1929. Tedy že za rok domněle snížila se nezaměstnanost o 300.000, ale přes to zůstala ve výši 1,310.000, již prý tam není otázka nezaměstnanosti aktuelní, a již prý se to tam přibližuje k úplnému rozřešení. To je zajisté ukázka, jakým způsobem vyřešil problém nezaměstnanosti stát komunistický nebo socialistický a jak se vyjímají všechny ty obžaloby a útoky na t. zv. stát kapitalistický, že má také určitý počet nezaměstnaných, když tam nevědí si rady s touto otázkou, ač prý dělnictvo vládne tam samo sobě. Já bych vám něco řekl a snad bych vám dal radu - docela vážně ... (Výkřiky poslanců strany komunistické.), a sice dobrou radu, jak byste dobyli světa, který chcete dobýt. Když se podle té rady zařídíte, všechno dobudete a všechno bude vaše. (Výkřiky posl. Zápotockého. - Místopředseda Špatný zvoní.) Připusťte mne také trochu ke slovu. Kdybyste prokázali, že socialistický stát je zřízením dokonalejším, že zavádí skutečně lepší společenské řády, že je tam rozřešena nejen otázka dělnická, nýbrž všechny otázky hospodářské i kulturní, že je to skutečně nová, lepší, dokonalejší společnost, tak jste dobyli svět a není moci, která by zadržela, aby i ostatní svět následoval vašeho příkladu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Poněvadž jste to však neprokázali, poněvadž jste naopak prokázali, že je to strašný, odstrašující příklad nejen pro ostatní národy a státy, nýbrž i pro dělnictvo, tedy jdete k úpadku, jdete od deseti k pěti a jako je otázkou dočasná existence vaší strany u nás, tak je i dočasnou otázkou existence tohoto a takovéhoto socialistického státu, který sám sebe přivedl ad absurdum. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní. - Posl. Zápotocký: Kapitalistická společnost měla na to tolik času a v socialistickém státě to má býti hotovo za několik roků?) To mělo býti hned, jako kouzelným proutkem, vždyť se říkalo, jak se dostane politická moc do rukou dělnictva, že bude ihned všechno převráceno, že nastane největší blahobyt. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím o klid. (Posl. Zápotocký: Nic se neslibovalo. Je třeba jen vidět, jak vypadají poměry!)

Posl. Hudec (pokračuje): Vy máte ovšem pochopitelně jiné měřítko pro stát, který neuznáváte, v něm je všechno špatné, mizerné, ale pro sebe máte jiné měřítko. A když ve vašem státě máte i šibenice, tak říkáte: To jsou šibenice naše, to je naše zřízení, to není kapitalistické zřízení. (Posl. Zápotocký: A vy je tady nemáte a nejsou to vaše?) Ale my jsme "reakční" stát a vy jste nový stát, nové společenské zřízení. To je rozdíl! Vy musíte zářit jako "světlo od východu"- a ona je to zatím strašlivá tma, je to zatmění civilisace a veškeré kultury. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Vy vždy říkáte, že náš stát je reakční, že je zde všechno shnilé, mizerné. Proto říkám já ironicky, že jsme to staré zařízení, že tedy může něco býti zde špatného. Ale vy jste dokonalost světa a proto musí vaše zařízení přesvědčovati svět a pak by nemusela býti žádná revoluce, celý svět byste strhli za sebou, poněvadž by nebylo moci, která by to zadržela, jen přesvědčte ostatní svět, že je to dokonalejší a máte vyhráno a dobyli jste všechno. (Výkřiky komunistických poslanců. -Místopředseda Špatný zvoní.)

Druhým příkladem, že nezaměstnanost nedá se politicky odstranit a úplně rozřešit, je nynější Anglie, kde vládne dělnická vláda (Výkřiky komunistických poslanců.), která učinila otázku nezaměstnanosti jednou ze stěžejních otázek svého pracovního programu a ještě před volbami 30. května 1929 se snad domnívala, že tuto otázku rozřeší rovněž politickou mocí. Ale zatím v Anglii, za režimu dělnické vlády, nezaměstnaných přibylo. Ke 3. březnu 1930 jich tam bylo 1,547.000, o 159.000 více než ke 4. březnu 1929. Z toho se musí dedukovati, že otázka nezaměstnanosti se nedá řešiti nějakým politickým systémem, nýbrž že je to otázka čistě hospodářská, že tkví v poměrech hospodářských, výrobních, v rozvoji odbytu, v rozvoji průmyslu a obchodu, a že tedy je ilusorní a že by bylo mylné, kdyby se někdo domníval - konkretně řečeno - kdyby se u nás dostaly k vládě jen strany socialistické, ze tyto problémy mohou býti jejich politickým systémem odstraněny.

Dne 4. listopadu 1929 podával ministr Thomas sněmovně zprávu o otázce nezaměstnanosti a prohlásil podle referátu "Times": "Prohlašuji otevřeně, že nemám kouzelného prostředku k vyléčení zla nezaměstnanosti a dodávám, že nezaměstnanost jest problémem, který se nedá vyřešiti v krátké době. Jak ji řešiti?" Na tuto svou otázku dal také svou odpověď: "Musíme zvýšiti svou výrobu, podnítiti i náš vývozní obchod a všeobecně zlepšiti schopnost a produktivitu našeho průmyslu".

Dne 31. října ministr Clynes prohlásil v jedné své řeči: "Musíme podporovati dobrý chod průmyslu a obchodu a zvýšiti zájem o průmyslový mír." (Výkřiky. - Hluk.)

To jsou recepty dělnické vlády v Anglii a já se domnívám, že nikdo jiný nevynajde lepší a kouzelnější, poněvadž všechno spočívá ve stavu výroby, v tom, kolik průmysl může nebo nemůže zaměstnati, v tom, jaký má průmysl odbyt atd. To jest přímo zákon, který poznala a docela také ho předkládá celé veřejnosti a dělnictvu dělnická vláda v Anglii, která nabyla jistě velkých zkušeností za doby své vlády jednoho roku, a může zajisté tento příklad z Anglie býti i příkladem všemu ostatnímu dělnictvu v jiných státech.

Několik slov chci říci o průmyslovém míru, který je tak kritisován stranou komunistickou, odmítán a hlásán mu boj. (Výkřiky: Švindl!) Tedy je to švindl. Chci se zde vrátiti k slovům zpravodaje kol. Tayerleho, který prohlásil ve svém referátě, když mluvil o mezinárodní konstelaci hospodářské a konstelaci hospodářských konferencí: "Došlo se aspoň k poznání, že nikoli bojem, nýbrž dohodou je nutno řešiti hospodářské poměry v Evropě."

Zajisté, že jsou to slova úplně správná, jenom je třeba také je rozšířiti i na naše vnitrostátní poměry; i zde musí býti kladena především váha na smírné řešení různých otázek, kde se zájmy rozcházejí, a vždy se snažiti o dohodu a nikoli míti na zřeteli jenom boj. Zajisté co je správné, poměrech mezinárodních, musí platiti i pro naše poměry domácí a proto není ničím reakčním a protidělnickým, když dnes i dělnictvo dochází k poznání a také se to u nás aspoň poněkud uplatňuje - v Anglii pak zvláště odborovými organisacemi - že se klade hlavní důraz a váha na to, jednati o dohodu a nikoli hroziti jen bojem, poněvadž všechno to, co rozrušuje průmyslovou výrobu, přispívá k nezaměstnanosti. To jest fakt, to se nedá oddiskutovati žádným způsobem. Kdo má na zřeteli opravdově přispívati k řešení otázky nezaměstnanosti, poněvadž úplně a vůbec naprosto a definitivně ji odstraniti nelze, musí míti i na zřeteli, aby byl také v dobrém chodu náš průmysl, aby byl plný odbyt našich výrobků, aby byla plná prosperita naší výroby. To ovšem nezávisí jen snad od jednotlivců, také ne od dělnictva, zde je příliš mnoho faktorů, které teprve společně mohou vykonati určité činy; závisí to i od politiky státu, od jeho celní, finanční politiky a také od postavení státu v mezinárodní hospodářské konstelaci. To všechno jsou činitelé, s nimiž je nutno počítati. Avšak dělnictvo musí míti na zřeteli, že všechno to, co rozrušuje průmysl, co jej uvádí do určité deruty, ruší jeho chod, přispívá také i k otázce nezaměstnanosti, k otázce, která potom na dělnictvo nejtížeji doléhá. (Výkřiky komunistických poslanců.) To všechno, vážená sněmovno, jsou asi tak stručné poznámky, které jsem chtěl učiniti k této předloze.

Prohlašuji v závěru, že předloha znamená další pokrok v našem sociálním zákonodárství a že klub nár.-demokratický, jako dříve spolupůsobil kladně při celém našem sociálním zákonodárství a jako osvědčuje svou snahu po spravedlivém řešení všech sociálních otázek, tedy i otázek dělnických, bude hlasovati pro tuto předlohu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Štětka. Uděluji mu slovo.

Posl. Štětka: Nestalo se snad náhodou, že na denní pořad dostává se návrh novelisace zákona o podporování nezaměstnaných, kterým se dostává do dalšího stadia veliký sociální zápas, který je již několik měsíců v proudu, zápas, který znamená bytí a nebytí, život a smrt statisíců dělníků a jejich rodin.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP