Čtvrtek 24. dubna 1930

Začátek schůze v 11 hod. 20 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

213 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, dr Matoušek, Mlčoch, dr Slávik, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 43. schůzi poslanecké sněmovny.

Ze senátu došla oznámení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 10. dubna 1930, že senát NSRČ projednal a přijal:

ve 30. a 32. schůzi dne 8. a 10. dubna 1930 osnovy:

zákona o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 167 sen.),

zákona o výrobě chleba (tisk 168 sen.),

zákona, kterým se provádí úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem ze dne 30. listopadu 1923 a dodatečná úmluva mezi Československem a Rakouskem ze dne 3. února 1929 o úpravě pensí zemských, obecních a okresních (tisk 170 sen.);

v 32. schůzi dne 10. dubna 1930 zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu osnovu zákona o stavebním ruchu (tisk 174 sen.),

a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. dr Buzka ministru vnitra, že náměstek starosty města Karvinné Kratochvíl znásilňuje jazykový zákon (č. D 190-III),

posl. Šamalíka a druhů ministru vnitra o provedení systemisace a upravení požitků úřednictvu v zemědělské radě a úřadu pro agrární operace na Moravě (č. D 197-III),

posl. dr Mičuru, Šamalíka a druhov ministru financií, zemedelstva a prezidentu pozemkového úradu pre okamžitú pomoc poškodeným polnohospodárom na ozimných obilninách hrbáčom osenním (Zabrus gibbus) (č. D 198-III),

posl. Seidla ministru vnitra o pensionování četnického účetního štáb. strážmistra Jos. Rohovského (č. D 199-III),

posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty o některých stížnostech zastupujících učitelů měšťanských škol (č. D 203-III),

posl. dr Buzka, Chobota ministru vnitra, že panu Josefu Pawlusovi z Jablunkova bylo odňato již udělené československé státní občanství (č. D 180-III),

posl. dr Luschky, dr Schollicha, Halke ministru nár. obrany, že má býti zřízena střelnice pro polní cvičení ve střelbě na ostro na území obcí Kletné, Stachovic a Jestřábí, v soud. okrese fulneckém (č. D 187-III),

posl. dr Keibla ministru vnitra, že okr. úřad ve Varnsdorfu prodlévá s pronájmem společenstevní honitby v Dol. Chřibské (č. D 191-III),

posl. Kurťaka ministru soc. péče o udělení vdovského důchodu Hafii Tylňakové, rozené Tylňakové z Niž. Sinovíru po jejím zemřelém manželu, invalidu Jiřím Tylňakovi (č. D 195-III),

posl. inž. Kalliny ministru financí o zrušení konkursu uvaleného na Arnošta Kanhäusera, kupce v Kynšperku n. Ohří (č. D 196-III),

posl. Bezděka ministru nár. obrany v záležitosti uklizečky Rozalie Rysové u telegrafního praporu č. 2 v Brně (č. D 208-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Odpovědi:

min. soc. péče na dotazy:

posl. Polívku vo veci zrovnoprávnenia pensijného poistenia zamestnancov na Slovensku so zemami historickými (č. D 59-III),

posl. Adámka o nevyřízené žádosti Aug. Musílka z Pusté Kamenice, okres Vysoké Mýto, o invalidní rentu (č. D 97-III),

poslance inž. Kalliny:

o odvolání válečného poškozence Františka Pöschla z Reichsdorfu, č. 353, které podal k Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence dne 21. ledna (č. D 10-III),

že se Josefu Paulimu ze Železné Rudy, nyní bytem v Bohaticích č. 110 u Karlových Varů, nevyplácí důchod válečných poškozenců (č. D 116-III);

min. vnitra na dotazy posl. Kurťaka:

o nespokojenosti s úřadováním starosty obce Vonihova v politickém okrese ťačovském (č. D 101-III),

o jmenování komisariátu obcí Krivá, v politickém okrese ťačovském a rozpuštění obecního zastupitelstva (č. D 105-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

386. Interpelace:

I. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. železníc v záležitosti vrútockého nádražia a výtopní,

II. posl. dr Sterna a soudr. min. spravedlnosti a min. vnitra o porušení nejprostších práv obce Dřínova a o terorisování komunistické obecní praxe v Dřínově,

III. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení tiskopisu "Deutsch Nationaler Taschenzeitweiser 1930" (ročník 7),

IV. posl. V. Beneše a soudr. min. školství a nár. osvěty o protizákonné činnosti P. Rich. Wedlicha na školách ve St. Hamrech,

V. posl. Čuříka a druhů min. financí o opětné sanaci velkých pražských bank,

VI. posl. Hokky a druhov min. vnútra vo veci zrušenia samosprávy obce Berehy a spravovania jej majetku vládnym komisarom,

VII. posl. Hokky a druhov min. vnútra z akej príčiny je nemovitosť lesného komposesorátu obce Vyškova zpravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom,

VIII. posl. Hokky a druhov min. vnútra z akej príčiny je nemovitosť lesného komposesorátu obce Tiačeva spravovaná už dlhú dobu vládnym komisarom,

IX. posl. Seidla, Bendy a soudr. min. financí o úpravě kvalifikačního řízení pro členy finanční stráže na Slovensku ve smyslu platového zákona,

X. posl. Šamalíka a druhů min. financí o obnovení platnosti vyhlášky ministerstva financí ze dne 7. října 1922, čís. 73.490 /9.425 ex 1922, a o obnovení platnosti §u 14 výnosu ministerstva financí ze dne 18. prosince 1920, čís. 115.805-IV A/11 b ex 1920, v důsledku kterých byly přijímány žádosti za prominutí opětného placení obojí daně z masa na čáře u úřadů potravní daně na čáře tak, jako by byly tyto žádosti podány podle ustanovení §u 9 zákona o dani z masa u důchodkových kontrolních úřadů,

XI. posl. Slavíčka, Netolického a druhů min. zemědělství o rozdílení koloniálního zboží pro poškozené zemědělce živelní pohromou v jižních Čechách,

XII. posl. Windirsche a druhů min. soc. péče o zrušení ochrany nájemníků v obcích s méně než 2000 obyvateli,

XIII. posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů min. železnic o úpravě nádraží v Okříškách,

XIV. posl. Neumeistra, Polacha, Kučery a soudr. vládě o přídělu nedílu ze dvora Češkovice - statek Blansko.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
342. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. Čižinské, J. Svobody a soudr. o zákazu schůzí (tisk 27/XIII),

II. vlády na interp. posl. Sladkého, Davida a druhů o ponechání Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě (tisk 14/XVIII),

III. min. financí na interp. posl. dr Patejdla, Bergmanna a druhů o nesprávných srážkách daně důchodové u stát. zaměstnanců a zadržováni vrácení přeplatků (tisk 14/II),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že nebyla vyřízena žádost lubenecké místní škol. rady o povolení prozatímní poboční třídy na obecné škole v Lubenci (tisk 41/V),

V. vlády na interp. posl. Schuberta, inž. Junga, Stenzla a druhů o přidělování lesů stát. pozemkovým úřadem (tisk 79/III),

VI. min. zemědělství na interp. posl. dr Schollicha a druhů ve věci učebnice zeměpisu pro vyšší školy hospodářské od dr J. Zítka (tisk 41/VIII),

VII. min. národní obrany na interp. posl. dr Schollicha a druhů, že na táborské výstavě vyvěšen byl nechutný plakát (tisk 41/VII),

VIII. min. veř. prací na interp. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů o definitivním ustanovení pevného bodu pro stavbu přehrady na řece Březné u Hoštýna na sev. Moravě a o neodkladném zahájení řízení, aby se stavbou mohlo býti započato (tisk 14/XVI),

IX. min. železnic na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o poměrech na československých drahách (tisk 79/X),

X. min. železnic na interp. posl. Davida, Pechmanové-Klosové, Tykala a druhů o stavbě dráhy z Mnichova Hradiště přes Český Dub do Křížan u Liberce a odbočky této dráhy z Č. Dubu do Hodkovic (tisk 27/IV),

XI. min. železnic na interp. posl. Sladkého, Davida a druhů o stavbě obytných domů pro železniční zaměstnance v Mor. Ostravě, Bohumíně, Petrovicích a v Kadani v Čechách (tisk 14/XVII),

XII. min. železnic na interp. posl. Sladkého, B. Procházky a druhů o přenesení společné pohraniční stanice z Petrovic u Bohumína do Zebrzydowic (tisk 14/VIII),

XIII. min. soc. péče na interp. posl. Kaspera, Köhlera, Krebse a druhů o zákonné úpravě kolektivních smluv (tisk 41/XI),

XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Sterna, Höhnela a soudr., že v libereckém časopise "Vorwärts" ze dne 10. prosince 1929 byl zabaven článek "Galerie ministrů" (tisk 138/XI),

XV. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neudržitelných poměrech u karlovarského berního úřadu (tisk 138/ XXII),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Seidla a soudr. o nezákonném provádění platového zákona č. 103/26 u četnictva na Slovensku (tisk 27/III).

392. Odpovědi:

I. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Knirsche, Krebse a druhů o udělení subvence na stavbu živnostenské pokračovací školy v Teplicích Šanově (tisk 138/III),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Moudrého, Langra, Richtra, Malého a druhů o konfiskaci brněnského týdeníku "Týden" ze dne 14. prosince 1929 (tisk 27/XIX),

III. min. vnitra na interp. posl. dr Patejdla, Davida, Šeby, Richtra a druhů o nepovolávání četnických strážmistrů z řad legionářů do kursu pro výchovu velitelů stanic (tisk 14/VI),

IV. min. vnitra na interp. posl. dr Patejdla, Tučného a druhů o zjišťování politické příslušnosti dělnictva polic. ředitelstvím v Praze (tisk 14/XXII),

V. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Horpynky a druhů o sbírce inserátů "Trh československý" (tisk 79/V).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 28., 29., 32. až 36. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 38. až 42. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

394. Návrh posl. Schweichharta a soudr. o správě vedení matrik.

395. Návrh posl. K. Procházky a soudr. na vyplácení ušlé mzdy všem obmezeně pracujícím a nezaměstnaným horníkům ze státních prostředků.

396. Návrh posl. Netolického, Mikuláše a druhů na změnu zákona č. 338/1921 o dani z vodní síly.

397. Návrh posl. F. Svobody, Kleina, Bečko a soudr. na vydání zákona, kterým se upravují právní poměry domovníků.

398. Návrh posl. Mojtu, Hlinku a druhov na doplnenia zákona zo dňa 26. júna 1926, č. 104 Sb. z. a n., o úprave platových a služobných pomerov učitelstva obecných a občianských škol (Učitelský zákon).

399. Návrh posl. Zemana, dr Štefánka, dr Ivanku, Hrušovského, Rázusa a druhov na sriadenie ev. teologickej fakulty v Bratislave.

401. Návrh posl. Köhlera a druhů na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 12. února 1930, č. Tl 145/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 11. dubna 1930, č. 3274/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Husnaje pro přečin podle §u 1, §u 2, §u 3, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 195-III), (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 1. dubna 1930, č. Nt VII 33/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločin podle §u 81 tr. z. a přečin podle §u 279 tr. z. (č. J 196-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 9. dubna 1930, č. NT XVII 18/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 12. dubna 1930, č. 3437/30 za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro přestupek nařízení býv. ministerstva vnitra z 30. září 1913, č. 7430/13 B. M. E., a přečin podle §u 4, odst. I zák. čl. XL z r. 1914 (č. J 197-III),

okr. soudu v Jirkově ze dne 14. dubna 1930, č. T 15/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. (č. J 198- III).

Předseda: Přikazuji:

Výborům ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

393. Usnesení senátu o vládnom návrhu zákona o úprave príslušnosti vo veciach cejchovných v zemi Slovenskej a v zemi Podkarpatoruskej. (Výkřiky a hluk poslanců strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých dvou odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 305), jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky (tisk 384).

2. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu (tisk 329) zákona o dovozních listech (tisk 388).

Zpravodaji při obou odstavcích jsou: za výbor zemědělský p. posl. dr Zadina, za výbor zásobovací p. posl. Křemen. (Posl. Štětka: Pane předsedo, podali jsme návrh, aby se dostavili ministři! Nechte rozhodnout o našem návrhu! Výkřiky poslanců strany komunistické. Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, zahájené ve 42. schůzi dne 11. dubna t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "pro" pp. posl. Leibl, Knotek, Böhm, dr inž. Toušek, Tykal, Koudelka, dr Hodáč; na straně "proti" pp. posl. Kasper a Kopecký.

Dávám slovo panu posl. Leiblovi.

Posl. Leibl (německy): Slavná sněmovno! Jako drobný zemědělec budu s velkými pochybnostmi hlasovati pro podané návrhy o celních přirážkách a dovozních listech, poněvadž vím, že velká většina zemědělců nebude z těchto zákonů míti žádný prospěch. Abychom již předem dostali co možná jasný obraz, který by ukázal, které zemědělské vrstvy mají zájem na clech, jest třeba, abych vzal k ruce "Příručku státního úřadu statistického" z r. 1920. Bohužel, tento úřad podává informace jen o stavu z r. 1896 a mimo to jen o třech zemích, Čechách, Moravě a Slezsku. Tato "Příručka statistického úřadu" podává níže uvedená čísla o velikosti zemědělských podniků. Uvádím tato čísla, abych předem čelil tvrzení, že většina zemědělců bude míti z cel prospěch. 667.526 držebností jest do 0.5 hektarů, to jest 1.32% celkové plochy, 201.389 držebností od 0.5 do 1 ha, to jest 1.80% celkové plochy, 180.542 držebností od 1 do 2 ha, to jest 3.31% celkové plochy, 176.826 držebností od 2 do 5 ha, to jest 7.22% celkové plochy, 103.479 držebností od 5 do 10 ha, to jest 9.60% celkové plochy. Tato čísla týkají se držebností drobných rolníků. Z těchto čísel vidíme, že 667.526 drobných rolníků má polí jen do 0.5 ha. Pozemkovou reformou se tato čísla ovšem poněkud změnila. Počet držebností vzrostl, bylo zřízeno asi 4000 nových, tak zvaných zbytkových statků, které musíme zařaditi do třídy velkostatkářů. V českých krajích bylo zřízeno několik tisíc drobných zemědělských podniků. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Leibl (pokračuje): V podstatě se však celkový obraz nezměnil. - Nyní jest obraz asi takovýto: V Čechách, na Moravě a ve Slezsku máme asi 1,230.000 drobných rolníků, kteří z cel prospěchu míti nebudou, a 260.000 velkostatkářů, kteří na clech zájem mají. Poměr jest tedy 1:4.7 u zemědělských podniků a 1:40 u veškerého obyvatelstva. Převážná většina zemědělců neuhradí svými výrobky ani potřebu pro vlastní domácnost. Budou právě tak trpěti účinky cel, které se dostaví, jako průmysloví dělníci. Do poslední chvíle se vykládá, že cla se nijak neprojeví. Každá koruna cla se projeví a také se vždy projevila. Dovozce kalkuluje cenu vždy z výrobních nákladů v cizině a z dopravného a k tomu z cla v zemi, do které dováží. V této chvíli projevuje se jen zaplavení Evropy americkým obilím. Při normálním obchodu můžeme tedy s určitostí předpověděti, že se živobytí zdraží. Jestliže tedy již většina zemědělců nemá z cel žádného prospěchu, zvýšením cel octne se na druhé straně průmysl v obtížné situaci. Sotva si můžeme představiti, jak bude lze uzavříti nové obchodní smlouvy. Najisto se zvýší náklad na živobytí. Následkem toho vzniknou stávky a nastane nezaměstnanost. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jako straně jest nám jasno, že pocítíme následky zvýšení cel více než dosti. Bylo by tedy jen logické, abychom hlasovali proti clům. A přece tomu tak není; jestliže jednáme jinak, činíme tak proto, poněvadž za dnešních politických mocenských poměrů nemůžeme naše požadavky uplatniti důrazněji. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Musíme uvážiti další okolnost, že agrárníci svým nepromyšleným hospodářstvím přivedli zemědělství do takové situace, že v této chvíli jest nutno, aby zasáhly socialistické strany. (Posl. dr Stern [německy]: Chcete-li pomoci drobným rolníkům, pak ...) Tomu přece Stern nerozumí, ten čeká na světovou revoluci! Již dnes však prohlašujeme: Nynější usnesení o clech a dovozních listech nejsou a nesmějí býti definitivní. Vyhrazujeme si podrobiti tyto návrhy v pravou chvíli revisi. Jakmile bude odvráceno spekulativní zaplavení americkým obilím, pokládáme dobu za zralou, aby celní zákony byly změněny. Ostatních evropských států nemusíme se obávati. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nejsme také ochotni spolupracovati o nepromyšlené denní politice agrární strany.

Před šesti lety byli agrárníci ještě pro volný obchod, dožadovali se světových cen, prohlašovali, že cla budou podporovati zemědělství v lenosti, a dnes přicházejí s celní ochranou a s vývozními listy v nejostřejší formě. Snad již v nejbližší době, snad již ve třech letech se dožijeme, že opět budou volati po cenách na světovém trhu. Vývoj v pěstování obilí již dnes k tomu poukazuje. V posledních dnech četné státy usilovaly o celní mír a to i vyloženě agrární státy. Statistika zahraničního obchodu nám ukazuje, že jsme v posledních desíti letech dovezli průměrně 15% pšenice a 10% žita. V posledních pěti letech osev pšenice a žita u nás již značně stoupl, takže na dovoz obilí z ciziny jsme odkázáni jen nepatrnou měrou. Jestliže dále uvážíme, že se poklesem vývozu cukru tisíce hektarů řepné půdy uvolní pro pěstění pšenice, lze bezpečně očekávati, že v nejbližší době uhradíme již nejen vlastní potřebu, nýbrž že budeme ještě také míti přebytek. Podobná, ba ještě daleko pronikavější jest tato změna při osevu ječmene, při výrobě sladu a při pěstění chmele. Cizina přikročuje k vlastnímu zásobování. Náš vývoz klesá a také zde se uvolní tisíce hektarů půdy pro pěstování chlebovin. (Výkřiky.)

Dále má velmi velký význam změna hospodaření v zemědělských podnicích. Tak jako v nákladní a osobní dopravě byly vyřazeny desítitisíce tažných zvířat a nahrazeny motory, tak se tím opět uvolní tisíce hektarů půdy, na nichž se pěstovalo krmivo pro tažná zvířata. Racionelním hospodářstvím a lepším zpracováním půdy stoupla produkce polních plodin v 50 letech o 80%. Používáním secích strojů, lepšího osevu a lepším zpracováním půdy ušetří se ročně mnoho tisíc vagonů obilí, které se opět uvolňuje pro spotřebu. Dále máme ještě velké plochy neobdělané půdy a musíme prováděti meliorace, které opět zvýší produkci o mnoho set tisíc metrických centů.

Velký význam ve vlastním zásobování má ovšem změna způsobu výživy, zvláště na samotném venkově. Spotřeba obilin poklesla, zatím co stoupla spotřeba masa, uzeniny, másla, sýrů atd. Při sebezásobování má také význam hromadná spotřeba umělého tuku všech druhů. Zvláště na venkově se převážně používá umělého másla. Velcí rolníci prodávají všechno své mléko a máslo a kupují umělý tuk. Čeledi nedávají již mléko nebo sýr, nýbrž, jsou-li na tom dobře, dávají k chlebu půl slanečka. Zde tedy krátkozrakost agrárníků působí sabotáž vlastních dobrých, výživných výrobků a podporuje dovoz cizích, méněcenných potravin.

Konstatujeme tedy na celé čáře ohromnou změnu ve výrobě zemědělských výrobků a v celé vnitrostátní hospodářské politice. To ovšem musí způsobiti přeměnu výroby a hospodářství. S pouhými cly nelze trvale dělati hospodářskou politiku. Cla vedou ke sporům, cla mohou býti jen pomůckou v nouzi.

S nejdůležitějšími zemědělskými výrobky budeme odkázáni na vývoz, to jest, pokud již nejsme. Volání po volném obchodu samotnými agrárníky nedá tedy na sebe dlouho čekati. (Výkřiky komunistických poslanců.) Naše zemědělství jest dnes na vysokém stupni. S Německem udržujeme krok, v mnohých oborech je dokonce předčíme. A naši zemědělskou výrobu, jak pokud jde o obilniny, tak také dobytek, lze ještě bez zvláštních potíží zvýšiti. V nejkratší době budeme tedy míti značný přebytek obilí. Na druhé straně ztíží se vývoz do ciziny a bude stále obtížnější, poněvadž jeden stát za druhým bude přecházeti k zásobování vlastními výrobky. (Výkřiky.) Tu nepomohou mnoho ani cla ani dovozní listy. Zavésti prémie na vývoz, aby bylo lze konkurovati s cizinou, stát trvale nevydrží.

Co tedy počíti? Extensivní hospodaření, jak je doporučuje část extremních agrárníků, jest šílenství a působí právě zemědělství nedohledné škody. Neboť výdaje při extensivním hospodářství jsou téměř stejné, naproti tomu však příjmy poměrně příliš nepatrné. Nuže, již dnes vzniká otázka: Co se má státi s přebytkem obilí, který již máme a který ještě musíme očekávati? My nepokládáme přebytky, jichž se tolik obávají agrárníci, za neštěstí, nýbrž za požehnání. Jen v nesmyslném společenském řádu vyskytují se takovéto názory. My prohlašujeme: Právě zde musí nastati změna v zemědělské výrobě a pak stanou se přebytky obilí požehnáním pro zemědělství a veškeré obyvatelstvo. Podle zpráv statistického úřadu dovezli jsme r. 1928 z ciziny: 853.640 kusů vepřů, 17.331 kusů hovězího dobytka, 4611 telat, 15.533 q masa, 320.160 q tuku, v úhrnné ceně 1.068,892.000 Kč. Tato částka se odnímá domácímu národnímu hospodářství. I když v poslední době dovoz poklesl, přes to přece ještě odcházejí do ciziny stamiliony za jatečný dobytek a živočišné výrobky, které by mohly býti vyrobeny doma. To není dobré a rozumné hospodářství, vyváží-li se dobré a jadrné krmivo a obilí a dováží-li se za to dobytek vykrmený v cizině našimi vyvezenými výrobky. Německo zajistilo si svou celní politikou při nejmenším krmivo. Československo při promyšleném a rozumném hospodářství může uhraditi veškerou spotřebu jatečného a krmného dobytka, ale jak řečeno, jen na rozumné hospodářské základně, která by provedla takovouto přeměnu. Ale kapitalistická hospodářská forma zná jen zájem na zisku a nemá smyslu pro celek. Její úsilí jest, způsobiti umělý nedostatek výrobků, aby dosáhla vyšších cen. Ale zdar zemědělství nesmí býti založen na nouzi ostatních vrstev národa. Téměř výhradně mají tento smysl dovozní listy, které ve skutečnosti jsou cistou premií na vývoz. Naší snahou musí býti povoliti dovozní listy jen tehdy, je-li domácí spotřeba zboží uhrazena. Teprve tehdy lze povolovati premie na vývoz. Nemůžeme na příklad nic namítati, povolí-li se jihomoravským drobným rolníkům pěstujícím okurky úlevy pro vývoz, aby mohli přebytek prodati do ciziny. Ale cla musí vždy býti v souladu s náklady na živobytí. Cla na zemědělské výrobky nejsou otázkou pouze agrárníků, jak se tyto vrstvy domnívají, nýbrž otázkou veškerého obyvatelstva. Totéž platí o clech průmyslových. Agrárníci jako očarovaní hledí na cizinu, aby tam mohli prodati své výrobky. Při svých nesprávných názorech nevidí, že doma mají ještě velkou možnost odbytu. Kupní síla desíti milionů lidí ve vlastním státě musí býti posílena. Máme ještě desetitisíce rodin, které se živí hlavně brambory, kávou a chlebem a při tom dostávají děti velmi tenké krajíčky, poněvadž se ho častokráte vůbec nedostává. Mluvil jsem s jedním chlapcem a tázal jsem se ho, čím chce býti, až bude velký. Řekl mi, že si vydělá peníze a že si koupí celý bochník chleba. Tento příklad mluví za celé svazky a vidíte, že bychom mohli odbyt doma ještě značně zvýšiti. Ale agrárníci dožadují se vývozních premií a dovozních listů, aby mohli potraviny ještě vyvážeti. Tento výpočet není správný, zde jest třeba revise a jestliže agrárníci nemohou, obstarají to strany socialistické. Ještě nikdy se nepsalo a nemluvilo o krisi v zemědělství tolik jako nyní. V zemědělství jest nyní takřka krisová horečka. Na druhé straně máme ještě horší krisi v průmyslu, která rovněž vznikla odbytovými potížemi a způsobila velkou nezaměstnanost a částečnou zaměstnanost dělnictva. Právě zde brání se agrárníci byť i jen zmírniti nouzi dělníků účelnými zařízeními. Máme tedy krisi přebytku a krisi nouze. Na jedné straně dusí se v přebytku, na druhé straně umírají z nouze. To jest tak příznačné pro dnešní společenský řád. Je-li dnes v zemědělství krise, byla většinou spolu zaviněna především pány agrárníky, jejich strnulými názory v hospodářské otázce. Vím, že jest marné nyní při schvalování celních zákonů mluviti o krisi. (Posl. dr Hanreich [německy]: Ale krise trvá dále!) Ale že se zde velice zveličuje, o tom není sporu. Na velkostatcích krise nebyla, jen u nedbalých velkostatkářů. (Posl. dr Hanreich [německy]: Tak!) Ano! Jest jisto, že r. 1928 byl pro zemědělce mnohem horší než r. 1929, zvláště drobní rolníci musili r. 1928 prodati dobytek, který většinou nakoupili velkostatkáři a drobní rolníci musili jej pak r. 1929 od nich opět kupovati. Prožívá-li někdo krisi, pak jsou to drobní rolníci. Drobný rolník musil kupovati drahé krmivo, které rovněž musil kupovati od velkostatkářů. Velkostatkáři se svými velikými plochami luk a zásobami krmiva nemusili dobytek prodávati. Poukazuji dále na vysoké ceny bramborů na jaře 1929. Také zde byli kupci výhradně drobní rolníci a musili kupovati brambory od velkostatkáře za strašlivé ceny. Lze-li mluviti o krisi, jest to skutečně jen krise drobných rolníků. Jděte ven do raiffeisenek a venkovských spořitelen a uhlídáte, mluví-li se o vybírání peněz, že si drobní rolníci vypůjčili peníze, aby mohli opět koupiti krávu. To jest krise zemědělství. (Posl. dr Hanreich [německy]: Připouštíte tedy, že krise jest!) U drobných rolníků. Tento zákon přinese drobným rolníkům málo prospěchu, ba dokonce újmy. Drobný rolník neprodává tolik obilí, a jestliže může prodati 20 q, dostane za rok o 400 až 500 Kč více. Jisto však jest, že se mu živobytí zdraží snad o dvakrát tolik. Neboť všechny domácí předměty a zboží a všechny potraviny se zdraží. (Výkřiky posl. dr Hanreicha.) Docela jinak jest tomu ovšem . . . (Výkřiky komunistických poslanců. - Posl. dr Hanreich [německy]: Tak hlasujte proti zákonu, když jest špatný!) To jest jiná otázka, domníváte se, že mne přivedete do rozpaků. Řeknu vám tedy, proč hlasujeme pro zákon. U velkostatkáře jest věc docela jiná. Velkostatkář, který může prodati 2000 q, dostane tím o 40.000 až 50.000 Kč více, kdežto vyšší výdaje na domácnost nemají v tomto případě poměrně žádného významu. Při nejmenším nestouply poměrně.

Drobný rolník pěstuje hlavně dobytek. Cly ceny dobytka skutečně stoupnou, ale zároveň musí počítati s vyššími výrobními náklady, neboť rovněž stoupnou ceny krmiva. Mimo to musíme uvážiti, že každý kousek masa, tuku a uzenin, které kupuje, musí dráže platiti. Tedy také zde ztratí, oč dostal více. Ti drobní rolníci, kteří jsou vlastními spotřebiteli, budou míti ze zvýšení cen jen škodu. Nám však musí záležeti na tom, aby se veškerému zemědělství dařilo lépe, nejen velkostatkářům. Dnešní vzájemné celní zbrojení téměř všech evropských států nemůže prospěti zemědělství ani průmyslu. Několik států přišlo také k rozumu a sjednaly v Ženevě úmluvy. Československo dalo si však čas na rozmyšlenou. Známka, že u nás ještě dlouho nelze počítati s rozumným obratem.

Připouštíme, že náš stát jest všeobecně v obtížné situaci. Připouštíme, že se také v této chvíli musí chrániti vyššími cly. Musí to však býti pouze přechodné. Stále vyšší cla nesmějí býti ideálem nějakého státu. (Výkřiky.) Také ministr obchodu Matoušek v Ženevě pro hlásil, že cílem Československa musí býti volný obchod, i když to prohlásil s mnoha jestliže a ale. V národohospodářských kruzích se stále hlasitěji volá po hospodářském spojení evropských států. Také president německé zemědělské rady posl. Windirsch připustil tuto možnost.

Prohlašujeme výslovně, že budeme spolu pracovati o každém pokroku k povznesení zemědělství a který jest ku prospěchu celku, na druhé straně chceme však zabrániti každému kroku nazpět. Nynější celní návrh vypadal by na příklad mnohem hůře, kdyby tomu byly ne zabránily socialistické strany. Jest to pokrok, přecházíme-li od pevných cel ke clům pohyblivým. (Výkřiky.) Že toho bylo dosazeno, jest zásluhou socialistických stran. Nesmíme si však zastírati, že vše, čeho dosahujeme pro pracující lidi, musíme občanským stranám, hlavně však agrárníkům, draze platiti. Bude to trvale možné? Každý sociálně-politický návrh zákona pokládají agrárníci za dar socialistům. (Výkřiky.) Při jejich bezmezně dělnictvu nepřátelských názorech, jest pro ně podpora v nezaměstnanosti sociálně-demokratický vynález. Agrárníci byli vždy největšími nepřáteli sociálních zákonů. To lze v dosavadním zákonodárství dokázati číselně i doslova. Nezměnili se. (Výkřiky.) Zákon o ochraně nájemníků, sociální pojištění, pensisty, přestárlé, stavební ruch, zkrátka každý zákon, který má učiniti život pracujících lidí snesitelný, pokládají za pouhé směnné zboží. Sociální zákony, jež vydati jest stát povinen, mají míti podle agrárníků kupní cenu a dají si je draze zaplatiti. Jest tedy otázka, jak - dlouho to vydržíme?

Jsme přímo na hranicích. Nikdy a nikdy nezapomeneme, že jsme jediní zástupci pracujících lidí, a jestliže se nás pak někdo snad s výsměchem otáže, proč jsme hlasovali pro takovéto lidu nepřátelské zákony . . . (Výkřiky. - Hluk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP