Sobota 21. prosince 1929

Vládní prohlášení slibuje, že prý se vláda postará o klid a pořádek, že bude dbáti, aby administrativa státní byla vzdalována všech rušivých vlivů a vedena byla v duchu stejné spravedlnosti ke všem. Také v tomto směru jste už ukázali, jak si to představujete. Zavíráte komunistické poslance, zavíráte sta a tisíce poctivých dělnických funkcionářů, zatím co zde v této vaší sněmovně sedí vrah nejen ruských dělníků, ale i legionářů.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosil bych pana řečníka, aby užíval parlamentárních výrazů.

Posl. Gottwald (pokračuje): Odsuzujete do kriminálu dělníka, který ukradl housku, ale celá vaše vládní společnost je složena ze stran, které stát okradly o miliardy a miliardy na špirituse, na válečných půjčkách, na zbyťácích, na dodávkách a na všem možném. To je ta vaše spravedlnost. Štvete daňového exekutora na domkáře a malého živnostníka pro nezaplacení několika korun daně, ale podle těchže svých zákonů snižujete a odepisujete sta milionů daní bankám, fabrikantům a velkostatkářům. (Posl. Langr: Vy, vaši dělníci chodí za ně prositi, aby se jim daně odepsali!) Dáváte tlouci a zavírati stávkující dělníky a na každého stávkujícího člověka, který se brání proti vykořisťování, budete míti jen kriminál, zatím co na ochranu fabrikantů necháváte vyrukovati celou rotu špiclů a policajtů. Taková je vaše spravedlnost ke všem. A vy budete chtíti pomocí nové vlády tuto spravedlnost ještě více rozšiřovati a uplatňovati. Vy budete chtíti pomocí zákona o závaznosti kolektivních smluv znemožniti dělníkům jakoukoliv obranu, budete jim chtíti zakazovati stávku, budete je chtíti vydati na milost a nemilost zaměstnavatelů. (Posl. Langr: Nemáte ponětí o tom, co mluvíte! Mluvíte o věcech, kterým nerozumíte! - Výkřiky poslanců čsl. strany nár. socialistické.) Věru, pane, nerozumím tomu, zaprodávati dělníky. (Posl. Langr: O takových věcech nemluvte, vždyť tomu nerozumíte!) Budete chtíti úplně zničiti proletářský tisk, budete chtíti . . . (Posl. Langr: Jak začnete věcně mluviti, je viděti, že ničemu nerozumíte!) Nerozumíme sloužiti kapitalistům. Nebudeme tomu rozuměti, tomu se nenaučíme.

Budete chtíti pendreky, bajonety a kriminály potlačiti každý projev nespokojenosti. Budete chtíti komunistické zástupce v parlamentě učiniti neviditelnými a neslyšitelnými. (Výkřiky.) Budete zkrátka chtít zavésti zde dokonalý režim fašistické diktatury, budete se chtíti posaditi na žandarské bajonety. (Výkřiky poslanců komunistických a čsl. nár. socialistických.)

Vládní prohlášení konečně oznamuje, že vláda bude věnovati plnou pozornost případné obraně státu a pohotovosti armády. (Výkřiky poslanců komunistických a čsl. nár. socialistických.) Co ta vaše péče o armádu a obranu státu bude znamenati, to víme. Budete chtíti vrhnouti další miliardy do chřtánu kapitalismu a militarismu. (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Gottwald (pokračuje): Budete chtíti vskutku utužiti režim káznice, budete chtíti zavésti vojnu jako řemen ještě více než dosud, budete chtíti pokračovati ve výstavbě válečného průmyslu a přetvořovati veškeren průmysl na válečnou výrobu. Budete chtíti zmilitarisovati celý národ, budete chtíti zavésti předvojenskou výchovu mládeže (Hlasy: Jako v Rusku!) a postaviti ji pod komando vašich oficírů, kapitalistických oficírů, na obranu peněžního žoku, na obranu kořistníků. V sovětském Rusku se proletáři učí stříleti proti kapitalistům, proti vám, tam se staví šibenice na vás, tam se dělají tanky proti vám a kapitalistům, a v tom je ten rozdíl! (Výkřiky poslanců čsl. strany nár. socialistické.) Vy budete zkrátka a dobře chtíti urychliti (Výkřiky.) křižácké tažení proti sovětskému Rusku. (Bouřlivá veselost.) A když vy teď přicházíte s uznáním sovětského Svazu, tak je to pouhý manévr, za nímž se skrývá docela jasná imperialistická intervenční politika proti sovětskému Rusku. (Veselost.) A když tak křičíte, proč váš Beneš nevysvětlí, jak je to s těmi tajnými smlouvami s Rumunskem a Polskem? (Hlasy: Chce anektovati Rusko! - Veselost.) Proč váš zaměstnavatel, ředitel Živnobanky nevysvětlí, k čemu se vyzbrojuje rumunská armáda československými zbraněmi, k čemu staví Škodovka v Polsku, Rumunsku, Litvě a Jugoslavii zbrojnice a arsenály? (Posl. Knejzlík: Proti rudé armádě!) Snad proti Sovětskému svazu.

Celé to vaše vládní prohlášení a živý komentář k němu ukazuje směr vaší politiky, politiky hladu, fašistické diktatury a politiku války. (Výkřiky.) A nyní k těm sociálfašistům, po nichž se vám tolik stýskalo. (Veselost.) Vám tady bych doporučoval, abyste si napsali na ceduličky, co chcete vědět, a já na všechno odpovím. Tedy k těm sociálfašistům. Vy tady tancujete tanec mezi vejci a chcete dělníkům dokázat, že proto jste vstoupili do této vlády, abyste v ní zastávali zájmy dělníků. (Hlasy: Budeme dělati kříže na tu výpravu!) To bohužel tak není. (Místopředseda Roudnický zvoní.) My vám říkáme sociálfašisté a vy říkáte, že je to nadávka. Tak by mohl na příklad říci vůl, když se mu řekne vůl, že je to nadávka, rovněž tak lump nebo vrah, když se mu tak řekne, by mohl tvrdit, že je to nadávka. A tak je to i s názvem sociálfašistů. To není nadávka, ani to nemá býti nadávkou, nýbrž je to označení skutečnosti. Podívejte se, vždyť vy a vaše strany nemáte nic společného s dělnictvem, jste součástí buržoasie, součástí panující třídy, jste její stranou už i sociálním postavením vás všech. Psí boudy, vily, blahobytný život, zbytkové statky atd., to už jsou ty sociální kořeny, z nichž vyrůstá váš sociálfašismus. Ale i kdyby toho nebylo, vezměte vaši ideologii. Vy jste zapomněli, nebo to vlastně ani nevíte, že společnost se skládá ze tříd a když vy mluvíte o třídách - jako jeden z vašich teoretiků tu nazval zdrcující část proletariátu lumpenproletariátem - nazýváte sezonní a pomocné dělníky lumpenproletariátem. Ku třídě počítáte pravděpodobně pouze proletáře od vašeho odborového sekretáře nahoru. To vás ukazuje v pravém světle. (Výkřiky.) Pro vás jsou nezaměstnaní syčáci a vagabundi, pro vás jsou pomocní dělníci rovni prostitutkám. (Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Gottwald (pokračuje): To je ideologie fašistická, ideologie, podle které Mussolini tvoří proletářský stát. (Výkřiky: Houser je také proletář?) Houser není komunista, to je váš člověk. (Posl. V. Beneš: Mám strach, že také ty budeš náš!) Váš nebudu. Vaše politika jest dalším důkazem vašeho sociálfašismu.

Já vás zde osobně neznám! Včera jsem přišel a mluvil zde jeden pán. Ptám se, kdo je to? Prý agrárník. Ten mluvil skutečně agrárnickou řeč. Přišel druhý, mluvil agrárnicky; myslím si: "To je také agrárník, on mluvil právě tak jako Zadina", a zatím to byl soudr. Koudelka, sociální demokrat. (Veselost.) Vždyť mezi vámi není vidět žádných diferencí a rozdílů! Vy jste jedna rodina, vy patříte do jedné rodiny buržoasie, do rodiny fašistů! (Veselost.) A konečně vaše praxe, stávkokazectví v každém případě, vaše špiclovství (Výkřiky. - Hluk.), vaše pomahačská služba zaměstnavatelům, vaše účast na všech zločinech proti pracujícímu lidu, to je ten váš sociálfašismus. (Výkřiky posl. Hatiny.) Byli to čeští horníci, které jste právě včera znova zaprodali, a ti vám to súčtují! Když vám říkám sociálfašisti, je to právě tak, jako když se řekne lumpovi lumpe. (Veselost.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosil bych p. řečníka, aby užíval parlamentárních slov.

Posl. Gottwald (pokračuje): To není nadávka, nýbrž to je obsah celé vaší politiky, celé vaší činnosti. Vy zkrátka a dobře v této vládě nebudete, a nemůžete, poněvadž jste součástí buržoasie, hájiti zájmy dělníků, nýbrž naopak budete v této vládě údernou rotou kapitalistické reakce. (Veselost.) Proto si vás buržoasie povolala, vzala do své vlády, abyste dělali údernou rotu kapitalistické reakce. (Veselost.) Proč vás fašista Stříbrný vítal do vlády? Neřekl Stříbrný, že je to plus nové vlády, že jste v ní? (Výkřiky posl. Langra: Prosím tě, kam chodíš pro rozum? - Veselost.) A fašista Stříbrný je jistě muž, který zastává zájmy buržoasie. A vítá-li vás fašista jako své rodné bratry, gratuluji!

Ale konečně dále: vždyť jste na tom vládním prohlášení spolupracovali, vždyť vaši řečníci s tímto vládním prohlášením solidarisovali všichni! (Výkřiky: Jednal jste s Tukou!) Vždyť jste hlasovali pro vyhození komunistických poslanců, ale nejen to, nýbrž vlastnoručně jste je pomáhali vyhazovati. Vždyť sociálfašista Soukup rovněž vyhazoval komunistické poslance, vždyť váš člověk Šťastný nazval nezaměstnané "vagabundy". (Výkřiky čsl. poslanců nár. socialistických: To je lež!) Tak lže "České Slovo". Já za to nemohu, já vím, že lže, a když to i vy potvrzujete, tím lépe. Šťastný nazval nezaměstnané dělníky syčáky a vagabundy. (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.) Byl to přece váš člověk sociálfašista Meissner, který prohlásil, že musíte míti odvahu nemluviti již o svobodě tisku. Byl to váš sociálfašista Beneš, který hrozil a hrozí sovětskému Rusku a paktuje s Pilsudským a rumunskými bojary proti Sovětskému svazu. Byl to váš člověk sociálfašista Hampl, který zde s této tribuny prohlásil, že to byly v prvé řadě mezinárodní vlivy, které přivodily váš vstup do vlády. Co tím Hampl myslel? Myslel účast Labour Party, německých soc. demokratů ve vládě? A proč Macdonald vstoupil do anglické vlády? Aby tam zastával zájmy dělníků? Nikoli, ale aby prováděl racionalisaci, na kterou sami kapitalisté nestačili, aby dal stříleti, házeti bomby na koloniální národy v Palestýně, v Indii a všude v koloniích Velké Britanie, aby organisoval lépe než konservativec Baldwin, poněvadž pokrytečtěji, mazaněji, poněvadž sociálfašisticky, frontu proti Sovětskému svazu. Proto šel Macdonald do vlády. Proč šel Herman Müller do vlády? Proto, aby pomohl německému proletariátu? Nikoli, ale aby proti německému proletariátu použil veškeré moci státu, aby pořádal zörrgiebeliády proti proletářům, aby umožnil německé buržoasii provésti Youngův plán zvýšeným vykořisťováním, racionalisací a fašismem.

A co vaši přátelé ve Vídni, tak zv. austromarxisti, sociálfašisté vídeňští? Vždyť oni zavedli přímý fašismus, vždyť oni spolu s Heimwehry, se Schoberem odhlasovali fašistickou ústavu. A proto tedy jsou hoffähig, regierungsfähig a proto také vy jste byli povoláni do vlády. Hampl to doznal. Konečně váš člověk sociálfašista Dundr ve své řeči v senátě obhajoval vaši třídní, buržoasní justici a prohlásil ji za pilíř státu, pilíř vašeho státu. (Posl. Jaksch [německy]: Co jest se žaláři v sovětském Rusku?) V žalářích v sovětském Rusku sedí protirevolucionáři, sedí vrahové, právě jako vy budete seděti v československých žalářích. (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.) Tentýž Dundr obhajoval ve své řeči kapitalistickou racionalisaci, imperialistickou politiku Československa. A konečně ten váš Hampl vám zde hlásal . . . (Posl. Jaksch [německy]: V Oděse dostávali fašisté bílý chléb. Co je s těmito fašisty v Oděse? Proč se jim dával bílý chléb?) Fašisté v sovětském Rusku sedí v žalářích, jsou stříleni, jsou věšeni. Tentýž Hampl zde před několika dny hlásal boží mír od Kramáře až po Czecha pod heslem "Odpusťme si, co jsme si a hrr společně na dělníky a komunisty". To není jen řečnický obrat. To je politická deklarace té skutečnosti, že jste s buržoasií srostlí, že jste její součástí, že jste dnes její avantgardou. (Výkřiky.)

Byla to konečně tady madame Zeminová, která zde s této tribuny prohlásila, že tato vláda, která se tak skvěle uvedla, přišla právě včas, a madame Zeminová současně pak v kuloarech se cvičila pravděpodobně v příštích úkolech vlády tím, že tu maličkou Čižinskou škrtila. To je velmi příznačné. (Výkřiky. Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): Konečně je to váš soudruh sociálfašista Pohl, který se před několika dny tady všema čtyřma postavil na půdu tohoto státu, a tím také na půdu nacionálního útlaku. A zejména vy, němečtí soc. demokraté, jste vstoupili do vlády proto, aby mohl býti zvýšen národní útlak německého národa. Zkrátka a dobře, říkáme-li vám sociálfašisti, nenadáváme vám, nýbrž konstatujeme fakt. Říkáte-li vy, že jste vstoupili do vlády proto, abyste tam hájily zájmy dělnictva, tedy vás vaše skutky usvědčily dávno ze lži a tím více vás usvědčí ze lži v budoucnosti, žádný tanec mezi vejci vám nepomůže. Vy jste a v budoucnosti budete ještě více avantgardou fašismu, avantgardou imperialismu, avantgardou války. Vaším zářivým vzorem je Zörrgiebel, vaším zářivým vzorem je Pilsudski, vaším zářivým vzorem je koloniální politika Anglie v Indii, Palestině, Iraku a všude jinde. (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): Čím více bude v budoucnosti tento kapitalistický režim ohrožen, tím brutálněji budete postupovati proti dělnictvu. Vy dnes ještě dělnictvu mažete med okolo úst, ale přijde doba, kdy přestanete i s tím, a půjdete proti dělnictvu brutálním násilím právě tak jako otevření fašisté. (Hlasy: Jako Polbyro proti svým zaměstnancům!) Polbyro nemá zaměstnance, komunistická strana má jen funkcionáře. (Posl. Slavíček: Ono má otroky, roboty!) Tato sociálfašistická vláda bude chtíti řešiti krisi kapitalistického řádu na účet dělnictva, bude chtíti zavésti fašistickou diktaturu, bude chtíti urychliti intervenční válku proti Sovětům ... (Výkřiky. Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): ... opakuji, bude chtíti. O chuť zde není, apetit má tato vláda dobrý, bude chtíti všechno. Ale nezapomínejte, že děláte účet bez hostinského a tím je v tomto případě proletariát. Tento proletariát vám dnes nebo zítra (Výkřiky posl. Kirpalové.), dříve nebo později, ale docela určitě ukáže (Výkřiky.), udělá vám tlustou čáru přes váš rozpočet. (Stálé výkřiky.) Tento pracující lid, o jehož kůži zde kupčíte, vám dokáže, že si nedá na svém těle dříví štípati. (Stálé výkřiky.) Pamatujte si, že se džbánem chodí se tak dlouho pro vodu, až se ucho utrhne a že mnohdy stačí kapka, aby pohár přetekl. Svými prvými brutálními činy proti pracujícímu lidu vyhlašujete dělníkům a komunistické straně válku. Dobře, my tuto výzvu přijímáme, my tuto výzvu opakujeme. (Výkřiky.) Co máte? Máte školy, máte kostely, máte rotačky (Posl. Kirpalová: A vy máte Polytbyro! - Veselost.), máte prodejny, pak máte prodejné huby, máte pornografii (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.), máte špicly, máte policajty, máte žandarmy, máte armádu, máte kriminály a máte také šibenice (Stálé výkřiky.) , máte sociálfašisty (Veselost.), kteří ještě dnes drží na uzdě značnou část dělníků a zapřahají je do kapitalistického chomoutu. (Stálé výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): Ale nezapomeňte, že sebevětší pornografie neutiší hlad, že s bajonety se dá všechno dělati, jenom ne na nich seděti a že proti sociálfašistickému jedu existuje dobrý protijed, to je zkušenost dělníků a komunistické strany.

Nezapomeňte hlavně však, že toho všeho, čím vy disponujete, měla ve větším ještě nadbytku carská vláda v Rusku a že přesto byla rozmetena do všech úhlů světa.

Co má oproti tomu proletariát? Proletariát má především svoji početnou převahu (Stálé výkřiky.), proletariát má v dřině a v tvrdých bojích zocelenou pěst. Proletariát má houževnatost, vytrvalost, průbojnost mladé třídy, která se s vámi bije o celý svět. (Hlasy: Proletariát ano, ale vy ne!) Ne vy, nýbrž dělníci, proletáři stojí u soustruhů, na nichž se točí hlavně pušek a kanonů, proletariát montuje a obsluhuje pancéřová auta a letadla, a většina mladých hochů v armádě, ti vojáci, ti nepatří k vám, nýbrž k nám, proletářům. (Veselost.) Proletariát - má však zejména svoji komunistickou stranu a Sovětský svaz.

Vy se snažíte nás komunisty zde zesměšňovat, vy, kteří jste ve většině, kteří jste podobného typu jako váleční zbohatlíci, vy parvenu! Poturčenec horší Turka! Mnohý z vás, než přišel do dělnického hnutí . . . . (Různé výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): . . . měl rozšoupané kalhoty a dnes si děláte posměch z dělníka z továrny. Necháte ve svých žurnálech psát, že komunističtí poslanci se vyznačují špinavými límečky. (Posl. Slavíček: Vy chodíte schválně tak!) Vy nemáte sice špinavé límečky, ale vy máte špinavou duši! Za tím vaším strojeným smíchem se skrývá duše parvenu, duše válečného zbohatlíka. (Veselost.) A ten váš pošklebek proti nám, ten je strojený, ten je neupřímný, za tímto pošklebkem se skrývá obava a strach! (Hluk. - Výkřiky. - Veselost.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): Říkáte nám Niemanti. Ale proč do všech sakrů se s těmi Niemanty tolik zabýváte?

Zeptejte se každého policajta a špicla, vždyť nemají žádnou jinou práci, než chodit za komunisty. Proč držíte proti těmto Niemantům v pohotovosti celou armádu svých špiclů a policajtů, proč zakazujete a konfiskujete tisk těchto Niemantů, proč zakazujete a rozháníte naše schůze, proč vyhazujete miliony na zakoupení zrádných duší v našich řadách a na rozvrácení strany? Proč zavíráte do kriminálů na měsíce a léta nejlepší komunistické funkcionáře? Proč konečně vyhazujete nás, komunistické poslance, z tohoto parlamentu? Proč? Poněvadž jsme komunisty? (Různé výkřiky.)

Činíte tak proto, poněvadž víte, že pouze my hájíme zájmy dělnictva. Poněvadž zkrátka víte, že jednoho dne zatočíme s vámi právě tak, jako zatočili ruští bolševici s carem, s buržoasií i s Kerenským. (Veselost. - Výkřiky posl. Langra.)

Říkáte, že bojujeme proti státu. Ano, my bojujeme proti státu, v němž banky, fabriky a velkostatky patří kapitálu. Bojujeme proti státu, jehož aparát je nástrojem násilí v rukou kapitalistů vůči dělnictvu. Bojujeme proti státu, v němž většina pracujícího lidu je hospodářsky a politicky zotročována. (Různé výkřiky.) [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 31 této těsnopisecké zprávy.] My bojujeme a budeme bojovat za stát proletářský, za stát dělníků, za stát rolníků, za sovětské Československo. (Výkřiky.) Říkáte, že porušujeme zákon. Ano, my porušujeme zákon. (Slyšte!) My porušujeme zákony, podle nichž hladový proletář a zoufalá dělnická matka (Výkřiky posl. Slavíčka.) jsou zavíráni, zatím co (Výkřiky posl. Zeminové.) vaše společnost jest složena ze živlů, které by podle vašich zákonů patřily do kriminálu.

My porušujeme zákon a budeme porušovat zákony, podle kterých má proletář pouze právo mlčet, dřít a dát se odírat a podle nichž kapitalista má neobmezené právo dělníka vykořisťovat. My porušujeme a budeme porušovati zákony (Výkřiky.), podle nichž se z hladových mezd dělníků strhují daně a podle nichž se miliony odpisují kapitalistům. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Vy říkáte, že štveme a že rušíme klid. Ano, my štveme a rušíme váš klid. (Odpor na pravici.) [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Zkrátka my budeme štvát a rušiti váš klid. (Různé výkřiky.)

Nedáme vám ani na chvíli pokoje, abyste nemohli v klidu ztráviti to, co jste vydřeli z proletariátu. (Posl. Zeminová: Pan předseda by měl konati svou povinnost!) My budeme, madame Zeminová, rušiti váš klid, který znamená pro chudobného člověka klid žaláře nebo hrobu. My bojujeme za skutečný klid proletariátu, . . . (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): . . . kterého bude dosaženo teprve tehdy, až budete smeteni. (Posl. Zeminová: My jsme si stát budovali a ne vy! - Posl. Slavíček: Vy máte o to malou zásluhu!) O váš kapitalistický stát nemáme věru zásluhu, my bychom se styděli za to, kdybychom o váš kapitalistický stát měli zásluhu. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výkřiky posl. Remeše.)

Říkáte konečně, že jsme pod komandem Moskvy a že si tam chodíme pro rozum. (Výkřiky. Hluk.) Vy jste pod komandem Živnobanky, Petschka, Weimanna, Preise, vy jste pod komandem Společnosti národů, to jest společnosti imperialistických dravců, a vy si chodíte pro rozum k Petschkům, Weimannum, Rotschildům a Preisům, abyste se naučili vydírat pracující lid ještě lépe než dosud. A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. (Výkřiky. - Veselost.) A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! (Výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Gottwald (pokračuje): Nás nekoupíte, nás nezlomíte! Koupili jste si bandu zrádců a mysleli jste si, že rozvrátíte komunistickou stranu a pak jste stáli s otevřenou hubou, jak byli z komunistické strany tito vaši agenti vyliti. (Výkřiky posl. Remeše.) Pořádali jste na nás pravé štvanice, pořádali jste na nás dragonády, ale přes to 3/4 milionu voličů nás volilo. Sta našich lidí, tisíce našich funkcionářů sedí v kriminále a další tisíce to čeká, ale desetitisíce budou státi na jejich místech. Nás nezlomíte, nás nekoupíte! (Posl. Brodecký: Vy se sežerete sami mezi sebou!) Na to si, pane Brodecký počkáte, to budete pradědečkem, než se to stane! (Veselost.) Napřed rozvrátíme vás. My vyhlašujeme vám a vaší sociálfašistické vládě nejostřejší boj. Budeme se rváti s vámi a s vaší vládou o každou skývu chleba pro dělníky, budeme se bíti o řádnou podporu pro nezaměstnané, budeme bojovati proti zvýšení a za snížení činže, budeme bojovati proti vašemu zlodějskému hospodářství v nemocenských pokladnách, budeme bojovati za požadavky vesnické chudiny, domkářů a malorolníků, budeme se bíti o ulice, o svobodu tisku, svobodu shromažďovací, svobodu spolčovací, o svobodu stávkovou pro proletariát. Proti vašemu policejnímu fašistickému teroru postavíme proletářskou obranu. Budeme bojovati proti národnímu útlaku a za osvobození utlačovaných národů v tomto státě. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Veselost a výkřiky poslanců koaličních.) Přejde vás smích. My tento svůj boj povedeme bez ohledu na oběti, houževnatě, cílevědomě do té doby, až vaše panství bude smeteno. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. prosince 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců. - Výkřiky a smích koaličních poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, panu posl. Tučnému.

Posl. Tučný: Slavná sněmovno! Po hodině zábavy, kterou nám připravil pan předřečník, chtěl bych pozornost vaši obrátiti zase k vážným věcem. (Výborně!) Chápu, že řeč, kterou jsme právě slyšeli, není možno bráti vážně, že není možno nic jiného, než smáti se, ale vážení pánové a dámy, kdo při tom myslí na dělnictvo, nemůže se ubrániti tísni (Souhlas.) a dere se mu zoufalá otázka, co se to děje s inteligentním a všestranně vyspělým českým dělnictvem, že dopustí, aby v nejvážnějším sboru, kde se o jeho osudech rozhoduje, bylo representováno 30ti takovými pány, jako je ten, který mluvil přede mnou. (Výkřiky komunistických poslanců. Potlesk čsl. socialistických poslanců.) Nebojte se, že někomu z řeči pana předřečníka naskočila husí kůže. (Veselost.) Přežili jsme již podobných řečí velké a velké tucty a přežili jsme již kurážnější radikály než pana Gottwalda. Ale viděli jsme, že právě ti největší radikálové, kteří byli schopni s panem Gottwaldem licitovati, šli jeden po druhém do Canossy, když se přesvědčili, že komunistické dělnictvo nepodepíše ani jedinou větu z celého toho dlouhého sermonu, který jsme byli nuceni zde vyslechnouti. (Potlesk.) Stýkáme se snad s vaším dělnictvem více než vy sami a proto se usmíváme vašim strašákům a hrozbám, poněvadž, kdybyste se opovážili jen jednu z nich splniti, vaše komunistické dělnictvo společně s vámi vás v tom okamžiku smete. (Výborně! - Potlesk. - Různé výkřiky.)

Slavná sněmovno! V 11leté historii obnovené naší samostatnosti ani na okamžik jsme se neuchýlili od základní linie naší politiky, aby ona všem sociálně slabým učinila existence snesitelnými, aby měli svůj stát rádi a aby mohli říci, že jim dává všechno, co je možné. Nikdy jsme nechtěli nic nemožného a všechno ochranné i pojistné zákonodárství dělnické nese patrné známky kompromisů, mnohdy velmi těžkých kompromisů, které jsou důkazem, že jsme nikdy nemohli dělati politiku dělnickou podle jednostranné vůle a jednostranné potřeby světa chudých, nýbrž že jsme byli nuceni říditi tuto politiku podle podmínek vývoje celostátního a celonárodního. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Ať si takovou tendenci své politiky přivlastňuje kdo chce, nám nesporné a jasné právo na ni nikdo neupře. Prodělali jsme jako státní celek, třebas v krátké době 11 let, přece jen velmi pestrý vývoj v našich poměrech vnitrostátních. Nás národní socialisty neopojila v prvních letech popřevratových vysoko vzedmutá vlna socialismu, naším pevným stanoviskem ani do nejmenšího záchvěvu neotřásl vývoj k extremismu, jenž vyvrcholil v památný puč r. 1920, ale my jsme nepodlehli ani po nešťastných volbách z 15. listopadu 1925, i když nám tříletá doba jednostranné vlády uložila velmi těžkou zkoušku z trpělivosti a státotvornosti.

Kdo podlehl vítěznému opojení a náladě přechodné doby, byla naše buržoasie, podporovaná těmi, kdož nemajíce s ní nic společného, žijí jen v jejím ideologickém zajetí. Podlehla a zřekla se okázale ducha naší národní revoluce a příkazu washingtonské deklarace a nevzpamatovala se ani na sklonku této neblahé fáse vývojové, kdy už dekretem o rozpuštění obou sněmoven bylo zajištěno, že dojde k novému mocenskému rozvrstvení. V úsilí o zachování neztenčené politické moci, jež jí umožňovala uplatňování jednostranné vůle ve všem veřejném dění, na nesocialistické voličské vrstvy působilo se i strašáky, líčícími hrůzy, jež zachvátí stát a národ, jestliže zejména inteligence bude voliti socialisticky.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP