Sobota 2. listopadu 1918

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927.
II. volební období 4. zasedání.

1122.

Interpelace:

I. posl. Mikuláše, Langra, Riedla a druhů vládě o provádění pozemkové reformy,

II. posl. Knejzlíka, Langra, Riedla, Červinky a druhů vládě o živelních pohromách na Moravě,

III. posl. Knejzlíka, Hrušovského, Sladkého a druhů min. školství a nár. osvěty o porušení zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 96 Sb. z. a n.,

IV. posl. Moudrého, Mikuláše a druhů vládě o přídělu lesů z velkostatku Zelená Hora družstvům starousedlíků,

V. post Jurana a soudruhů min. národní obrany o neštěstí způsobeném výbuchem miny dne 23. května t. r. v Němčičkách,

VI. posl. Fr. Geršla a soudruhů min. sociální péče o zastavení práce domáckého dělnictva krejčovského na Prostějovsku,

VII. posl. Kleina a druhů min. financí o koupi Čapkových objektů v Hostivaři státní tabákovou režií,

VIII. posl. Dietla a soudr. min. financí, že berní úřady zneužívají povinností stran, podati vysvětlení,

IX. posl. dra Czecha a soudr. min. zahraničních věcí o situaci v zahraniční politice,

X. posl. Špatného, Davida a druhů min. spravedlnosti, vnitra a národní obrany o zabavení "Československého kovopracovníka" ze dne 11. května 1927, ročník XXIV., čís. 21,

XI. posl. Muny a soudruhů min. financí o nesprávném postupu finančních úřadů,

XII. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala, Pechmanové a druhů vládě o špatné jakosti a výpravě služebních obleků státních podúředníků a zřízenců,

XIII. posl. Bergmanna, Procházky, Buřívala, Pechmanové a druhů vládě o úpravě činovného ve smyslu odst. 7 § 12 zákona čís. 103 a 104/1926,

XIV. posl. Bergmanna, Pechmanové a druhů vládě o poměrech poštovních zaměstnanců ve světových lázních československých,

XV. posl. Tauba, Grünznera a soudy. vládě o předložení výkazu osobního stavu státních zaměstnanců,

XVI. posl. inž. O. Kalliny o druhů vládě o článku nenávistném proti všemu německému uveřejněném v čítance československého Červeného kříže,

XVII. posl. dra Schollicha a druhů min. školství a národní osvěty, že nebyla ustavena místní školní rada a městský školní výbor ve Frýdku,

XVIII. posl. Wünsche, Kreibicha a soudr. min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy a min. spravedlnosti o zbytečném a nelidském zadržování Hanuše Tryzubského v zemském ústavu pro choromyslné v Bohnicích,

XIX. posl. Gregorovitsa a druhou min. školstva a nár. osvety o poslovenčení obce Macháza,

XX. posl. inž. O. Kalliny a druhů min. pošt a telegrafů o úžasném jednání poštmistra Františka Serbouska v Žlutících, za jehož správy bylo zrušeno listovní tajemství,

XXI. posl. Wagnera a druhů min. vnitra o obtěžování frélichovského německého obyvatelstva četnictvem při přivítání bratra turnéře,

XXII. posl. Kirpalové, Blatné, Grünznera a soudruhů min. školství a národní osvěty o celibátu učitelek,

XXIII. posl. dra Szüllö a druhů min. školstva a nár. osvety o poslovenčovaní obce Vežká Borša.

1122/I.

Interpelace

poslanců Mikuláše, Langra, Riedla a druhů

vládě

o provádění pozemkové reformy.

Při parcelaci velkostatku Budkou byla z přídělu úplně odmítnuta obec Komárovice, Tato obec čítá 54 čísel, z jejíchž vlastníků jest 5 čtvrtláníků a ostatní vesměs chudí domkáři. Před světovou válkou odjížděli za prací do Vídně. Po válce poměry se změnily a tito lidé propadli kruté bídě,

S radostí uvítali pozemkovou reformu, poněvadž v jejím prováděni viděli záchranu své další existence. Z malého místního dvorku 69 ha vytvořen byl však v r. 1923 zbytkový statek a zbytek 33 ha dán byl do drobného přídělu asi 40 potřebným uchazečům. Přes všeliké žádostí nedovolil S. P. Ú. rozparcelovati celý dvůr, ačkoliv se nedostávalo budov ani půdy. Proto příděl půdy byl jenom nepatrný asi 4 měř. průměrně. Dále doléhala bída a nezaměstnanost na drobný lid a přídělový komisariát v M. Budějovicích nedovolil ani zbytkový statek zmenšiti ba ani rybník ve vesnici přiděliti obci samotné. Rybník byl přidělen zbytkaři přes všechny protesty obce. Teprve když majitel zbytkového statku p. Matouš převzal zbytkový statek i rybník, docela volně jej obcí odprodal a S. P. Ú. tento prodej schválil, ačkoliv dřívějším žádostem ani stížnostem vyhověti nechtěl.

V sousední obcí Budkově, okres Jemnice, kde současně se v r. 1923 prováděla částečná parcelace velkostatku Karla Salma-Reiferscheidta se nabízená půda ani mezí uchazeče nerozešla. Je prokázáno, že přídělci v Budkově ponechali majiteli jednu celou nivu, poněvadž se nerozcházela, ve vým. asi 60 měř. Komárovičtí přídělci, kteří se tehdy ucházeli o příděl této nivy, jež jest poblíže Komárovic, byli odmítnuti a poukázáni na definitivní parcelaci, která se provádí letošního ruku. Při vyhlášení přídělového řízeni podali si drobní uchazeči přihlášky na příděl půdy ode dvora Budkova a sice z té parcely, o kterou jíž v roce 1923 žádali. Z uchazečů v Budkově si na tuto parcelu, ačkoliv přicházela do přídělu, nikdo přihlášky nepodával. Pří vyhlášení přídělového řízení na velkostatku v Budkově, které doposud trvá, hlásili se drobní uchazeči z Komárovic včas o zmíněnou parcelu a přídělový komisař v M. Budějovicích si tuto parcelu před uchazeči z Budkova pro drobné uchazeče v Komárovicích poznamenal. Později a sice před hrubou rozvahou byli však všichni tito uchazeči tímtéž přiděl. komisařem zamítnutí.

Veškerá půda ze dvora Budkova byla takto komisařem chráněna jedině pro uchazeče z Budkova, kde pro 25 kvalifikovaných uchazečů přiděleno bylo celých 40 ha půdy.

Jak protizákonně bylo při tomto přídělu postupováno na úkor přídělců v Komárovicích, svědčí několik případů:

Nesiba František, nemá budov ani inventáře a obdržel 28 měřic.

Jelínek Matěj, syn rolníka, svobodný, nemá budov ani inventáře a obdržel 14 měřic půdy.

Posátt František má 30 měř. a obdržel ještě 6 měřic.

Gethaus František, svobodný, měl pozemků 27 měř. a obdržel ještě 12 měř.

Šereda Josef, měl asi 17 měř., obdržel opět 10 měříc.

Brychta Jan, povozník a živnostník (doprava pošty), má vlastních 26 měříc a obdržel ještě 5 měřic, atd.

Celý příděl byl proveden stranicky, což dokazoval vlastními projevy důvěrník Domoviny a okres. důvěrník agrární strany p. J. Brychta z Budkova, který říkal, že jen tomu, komu bude on chtít, se příděl dá. Obec Komárovice resp. její uchazeči jsou mnohem potřebnější a ti byli zamítnuti, proto celé jednání působí na veřejnost dojmem, že přídělový komisař v tomto přídělovém řízení postupoval stranicky.

Podepsaní se táží:

Ví vláda o této praksi Státního pozemkového úřadu?

Jest vláda ochotna zakročiti u S. P. Ú., aby bylo přídělové řízení jmenovaného velkostatku podrobeno důkladné revisí a zjednána náprava?

V Praze dne 23. června 1927.

Mikuláš, Langr, Riedl,

inž. Záhorský, Knejzlík, Chvojka, Bergmann, Červinka, David, Netolický, Buříval, Lanc, Prášek, Špatný, Hrušovský, dr. Uhlíř, dr. Franke, Pechmanová, Sladký, Moudrý, Zeminová, Procházka, dr. Patejdl, Slavíček.

1122/II.

Interpelace

poslanců Jos. Knejzlíka, Fr. Langra, K. Riedla, dr. Červinky v druhů

vládě

o živelních pohromách na Moravě.

V sobotu, dne 18. června večer zachváceno bylo Kojetínsko větrnou smrští, jež vyvrátila nesčetné množství stromů, odnesla a roztrhala střechy domů. Poté následovalo silné krupobití, jež zničilo úrodu v obcích: Nezamyslicích, Dřevnovicích, Doloplazích, Vicoměřicích, Poličce, Hrušce, Němčicích na Hané, Obědkovicích, Tvorovicích, Tištíně, Polkovicích, Uhřicích a Lobodicích. Nastalá průtrž mračen dílo zkázy dovršila velikou zátopou.

Stejně zhoubné řádila živelná pohroma na chudém horském Konicku, kde největší škody byly způsobeny v obcích; Bukové, Lípové, Jednově, Sukdole, Přemyslovicích, Stražisku, Ptenském Dvorku, Krakovci a j.

Podepsaní táží se pana předsedy vlády:

Jest vláda ochotna dáti vyšetřiti ihned škody způsobené živelní pohromou, a poskytnouti poškozeným rychlé a účinné podpory?

V Praze dne 23. června 1927.

Knejzlík, Langr, Riedl, Červinka,

Procházka, Slavíček, Zeminová, David, dr. Patejdl, Chvojka, dr. Uhlíř, Hrušovský, Bergmann, Špatný, Buříval, Pechmanová, Prášek, dr. Franke, Moudrý, Mikuláš, Sladký, Lanc.

1122/III.

Interpelace

poslanců Jos. Knejzlíka, Igora Hrušovského, V. Sladkého a druhů

ministru školství a národní osvěty

o porušení zákona ze dne 23. dubna 1925, čís. 96 Sb. z. a n.

V obci Liptovská Osada na Slovensku byl uzavřen starý hřbitov pro pohřbívání a obec postavila hřbitov nový. Na tomto novém hřbitově se nyní pohřbívá, Ve čtvrtek, 16. června 1927 měl býti na tomto hřbitově pochován příslušník církve československé. Pohřbení tohoto příslušníka církve československé na hřbitově, na němž se nyní v Liptovské Osadě jedině pochovává, nepovolil ani notář, ani rychtář, ani farář. Pozůstalí obrátili se tedy se stížností na okresního náčelníka v Ružomberku a dovolávali se platnosti a plnění zákona ze dne 23. dubna 1925 čís. 96 Sb. z. a n. Leč okresní náčelník v Ružomberku, použiv jakéhosi maďarského zákona, nevyhověl stížnosti pozůstalých a nařídil, že zemřelý příslušník církve československé má býti pochován na zrušeném starém hřbitově, na němž se již nyní nepohřbívalo. Pohřeb jeho skutečně byl za posměchu příslušníků církve římské na opuštěný hřbitov vykonán.

Podepsaní se táží:

1. Jest pan ministr ochoten zjednati průchod zákonu výše citovanému a zavésti podle u 10. odstavce 4, tohoto zákona řízení proti provinilým?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi přeložení zemřelého ze starého hřbitova na hřbitov nový a pochování jeho v pořadí na náklad těch, kteří zákon zřejmě porušili a zemřelého i pozůstalé vystavili veřejnému posměchu?

V Praze dne 23. června 1927.

Knejzlík, Hrušovský, Sladký,

Procházka, David, Chvojka, Langr, Prášek, Slavíček, Buříval, Špatný, Bergmann, Lanc, Pechmanová, Moudrý, Riedl, Mikuláš, dr. Franke, Červinka, Zeminová, dr. Uhlíř, dr. Patejdl.

1122/IV.

Interpelace

poslanců K. Moudrého, V. Mikuláše a druhů

vládě

o přídělu lesů z velkostatku Zelená Hora družstvům starousedlíků.

Na Nepomucku pod vedením pana senátora Štolby utvořila se družstva starousedlíků, která uzavřela prozatímní smlouvy o přídělu lesů s dosavadním vlastníkem velkostatku Zelená Hora.

Dosavadní vlastník vzpírá se nyní dodržeti prozatímní úmluvu z důvodu, že odporuje zákonu přídělovému. Ať již tato změna v názorech vyplývá z jakýchkoliv pohnutek, překvapuje jednání odpovědných činitelů pozemkového úřadu, kteří usilují, aby došlo k realisování těchto smluv.

Podle jasného znění §u 10. příděl. zákona ze dne 30. Ledna 1920 č. 80 Sb. z. a n. půdu lesní lze přiděliti v první řadě obcím a jiným veřejným svazům. Dále stanoví zákon, že dosavadní souvislé hospodářské lesní jednotky (polesí, revíry) mají býti zpravidla zachovány. Jednotlivcům lze přiděliti lesní pozemky jen výjimečně a v menší rozloze. Zákon taxativně vymezuje tyto výjimečné případy.

I jasná ustanovení zákona i ratio legis dovolují, aby

1) lesní půda byla přidělena pouze veřejnoprávním korporacím s taxativně vyjmenovanými výjimkami,

2) aby zpravidla zachovány byly souvislé hospodářské jednotky s výše podotčenými výminkami.

Prozatímní smlouvy uzavřené mezí vlastníkem velkostatku Zelená Hora a družstvy starousedlíků odporují zákonu přídělovému, neboť je naprosto jasno, že jmenovaná družstva nelze zařaditi mezí korporace veřejnoprávně. Jest proto povinností pozemkového úřadu, aby souhlas odepřel s provedením těchto smluv. Proto tím více překvapuje, že Pozemkový úřad svými representanty snaží se uskutečniti realisování těchto smluv.

Podepsaní se táží:

1. Zda vláda zná tento stav,

2. zda jest odhodlána uplatniti svůj vliv tím směrem, aby Pozemkový úřad uskutečnění těchto smluv nepřipustil?

V Praze dne 23. června 1927.

Moudrý, Mikuláš,

Knejzlík, Prášek, Sladký, David, Bergmann, Buříval, dr. Uhlíř, Procházka, Hrušovský, Riedl, Slavíček, Langr, Netolický, Červinka, Zeminová, dr. Franke, Špatný, dr. Patejdl, Chvojka, Lanc.

1122/V.

Interpelace

poslance Jurana a soudruhů

ministru národní obrany

o neštěstí způsobeném výbuchem miny dne 23. květena t. r. v Němčičkách.

Dne 23. května t. r. došlo na kopci u Němčiček u Znojma k výbuchu vojenské miny, kterým byli zabíti čtyři hoši, pasoucí dobytek a jeden hoch byl úplně zmrzačen. K neštěstí došlo tím, že při cvičení ostrou střelbou na polní střelnici v Němčičkách nebyly náležitě hledány a neškodnými učiněny nevybuchnuvší miny, takže zůstali na otevřeném poli, kde dětí pásli dobytek. Po cvičení ve střelbě na ostro, které se konalo koncem ledna t. r., bylo pohřešováno několik min, avšak přes to velitelství vojenské, jež střelbu řídilo, nepostaralo se dostatečně o to, aby nevybuchnuvší miny byly nalezeny. Hledání byly věnovány pouze dvě hodiny, což při rozsáhlosti střelnice jakož i značně obtížném pátrání jest naprosto nepostačující a nelze jinak charakterisovati jednání velitele, který po dvouhodinovém hledání zastavil jakékoliv další pátrání než jako trestuhodnou nedbalost. Přes to však dosud nebylo nijak zakročeno proti kapitánu Ellerovi a štábnímu kapitánu Entlerovi, kteří měli velení na úseku střelnice, kde neštěstí se stalo. Naopak, zjistil jsem, že v Němčičkách a okolí četníci vyhrožují obyvatelstvu, že kdo by se odvážil viniti vojenskou správu z viny na neštěstí, bude pohnán před soud, poněvadž prý na vojenském vedení nelpí viny. S tímto tvrzením ovšem rozchází se skutečnost, že velitelství teprve po neštěstí dalo terén řádně prohlédnouti, vědomo toho, že na střelnici se nepostupovalo vždy tak, jak vyžaduje bezpečnost obyvatelstva.

Brigádní velitelství odbylo věc pouze tím, že k pohřbu obětí doslavil se brigádní velitel a vojenská hudba. Jinak se nároky rodičů nešťastných hochů na náhradu škody bezohledně odmítají s tím cynickým odůvodněním, že hoši minou roztrhaní prý rodiče neživili a proto rodiče nemají nároků vůči vojenské správě,

Tážeme se proto pana ministra

1. Ví pan ministr, kdo zavinil, že nevybuchnuvší mina byla ponechána na místě veřejně přípustném?

2. Ví pan ministr, že katastrofa v Němčičkách nebyla dosud řádně vyšetřena?

3. Ví pan ministr, že rodiče zabitých hochů neobdrželi vůbec náhrady?

4. Je pan ministr ochoten naříditi přísné potrestání vinníků, jakož i postarati se o řádnou a dostatečnou náhradu rodičům zabitých a o dostatečné a řádné zaopatření zmrzačeného hocha?

V Praze, dne 23. června 1927.

Juran,

Schmerda, Dědič, Škola, Chlouba, Wünsch, Sedorjak, Cibulka, Vrtaník, Burian, Štětka, Haken, Muna, Vobecká, Kolláriková, Šafranko, Čulen, Peter, Mikulíček, Bolen, Jílek, Hruška, Zápotocký.

1122/VI.

Interpelace

poslance Fr. Geršla a soudruhů

ministru sociální péče

o zastavení práce domáckého dělnictva krejčovského na Prostějovsku.

Čtyři tisíce domáckého dělnictva pracujícího asi do 160 závodů v Prostějově domáhá se pro neustále stoupající drahotu zvýšení mzdy o 10%.

Již to, že dělnictvo žádá nejmírnější 10%ní drahotní přídavek, je dokladem, že domácké krejčovské dělnictvo klade požadavky velení umírněné, jen aby usnadnilo dohodu o této věci se zaměstnavateli. Přes tuto umírněnost dělnických organisací a dělnictva samého, nevyšli zaměstnavatelé dělnictvu vstříc a vyjednávání se vyhýbali a je oddalovali, jen aby se takto vyhnuli splnění dělnických požadavků.

Pro toto jednání zaměstnavatelů vyslovili se krejčí shromáždění dne 30. června t. r. na schůzi v Dělnickém domě, po tajném hlasování pro stávku a to 1200 hlasy pro a toliko 7 hlasy proti stávce.

Poněvadž stávkou krejčí postižen je celý kraj a její delší trvání bylo by pohromou pro několik politických okresů na Moravě, táží se podepsaní:

1. Zná pan ministr tyto věci?

2. Jak hodlá pan ministr zasáhnouti, aby stávka krejčí byla pro dělnictvo spravedlivým způsobem co nejrychleji skončena a tak pohroma od celého kraje odvrácena?

V Praze dne 21. června 1927.

Geršl,

Remeš, Tomášek, inž. Nečas, Stivín, Chalupník, dr. Dérer, Svoboda, V. Beneš, Srba, Klein, Brodecký, Tayerle, dr. Meissner, Koudelka, R. Chalupa, Hampl, Johanis, Pik, Karpíšková, Biňovec, dr. Winter, Jaša.

1122/VII.

Interpelace

poslance Roberta Kleina a soud.

ministru financí

o koupi Čapkových objektů v Hostivaři státní tabákovou režií.

Asi před rokem uveřejněna byla v tisku zpráva, že sklad prodeje tabáku v budově Zemského finančního ředitelství bude se musit odtamtud vystěhovati a umístiti jinde. Ministerstvo financí zakoupilo pak pro tabákovou režií jak se proslýchá za 1,600.000 Kč hostivařské objekty sušárny na zeleninu fmy Čapek a v nich má býti sklad prodeje tabáku, který jest ve středu Prahy, v Hybernské ulici.

Tabáková režie zajisté musila pomýšleti na to, kde umístiti sklad tabáku v Praze, až bude nucena dosavadní místností v Zemském finančním řiditelství vykliditi. K tomu by však zase potřebovala veliké skladištní budovy s potřebnými kancelářskými místnostmi, ležící na takovém místě, které by bylo poblíže budoucího ústředního nádraží a nejlépe přístupné oněm skladníkům, kteří ze skladu tohoto jsou zásobování. Bude-li sklad prodeje umístěn v Hostivaři, budou všichni skladníci z míst od Prahy na sever a severozápad a ze samotné Prahy jezditi pro odběr zboží do Hostivaře.

Podle úsudků odborníků jsou zakoupené Čapkovy objekty v Hostivaří naprosto nevhodné a nedostatečné pro tak veliké zásoby tabákových fabrikátů, jako je nutno uložiti a rozesílati v Praze. Déle ležící zásoby tabákových tovarů nelze ukládati v přízemních budovách, aby nezvlhly a nesplesnivěly. Musí se to díti v budovách dvou až třípatrových, k tomu účelu zvlášť konstruovaných, neboť tovary jsou uchovávány v těžkých až 80 kg vážících bednách.

Podepsaný se proto táže:

1. Ví pan ministr financí, že byly zakoupeny pro státní tabákovou režii ony nevhodné Čapkovy objekty v Hostivaři?

2. Je pan ministr ochoten, zakládají-li se naše informace na pravdě, provésti příslušné změny a zabrániti příště podobným manipulacím?

V Praze dne 18. června 1927.

Klein,

Stivín, Koudelka, Johanis, Remeš, A. Chalupa, Pik, Beneš V., dr. Meissner, Brodecký, Jaša, Kříž, Srba, Svoboda, Tayerle, inž. Nečas, Brožík, Chalupník, Tomášek, R. Chalupa, Hampl, Karpíšková, dr. Winter, dr. Dérer.

1122/VIII. (překlad).

Interpelace

poslance Dietla a soudruhů

ministrovi financí,

že berní úřady zneužívají povinnosti stran, podati vysvětlení.

Ašská berní správa zaslala západočeskému krajskému družstvu, však zřejmě také jiným poplatníkům tento výnos:

"Žádám, aby podle §u 201, 269 zákona o osobních daních a §u 46 zákona o dani obratové ze dne 1. prosince 1923, číslo 268 Sb. z. a n. a podle výnosu ministerstva financí v Praze, ze dne 8. února 1924, číslo 115.467/6457 v přiloženém seznamu do 3 týdnů bylo oznámeno (pokud se týká ctěné firmy):

1. S kterými jednateli nebo jinými zprostředkovateli, uvedenými v přiloženém seznamu, uzavřeny byly v roce 1926 obchody, a odebrána od nich příze a jiný pracovní materiál, stroje nebo strojové součástky a příslušenství, oleje, barvivo, chemikálie, uhlí nebo jiné předměty a suroviny potřebné pro podnik, a jaké částky každé této osobě byly vyplaceny nebo připsány k dobru?

2. Které hrubé mzdy byly v roce 1926 vyplaceny jednotlivým, v seznamu uvedeným stávkovým pletařům, přistřihovačům atd.?

3. Jaké částky byly vyplaceny v seznamu uvedeným obchodníkům a živnostníkům za dodané zboží a pracovní výkony?

Poznamenáváme, že vědomě nesprávné údaje nebo zamlčení trestají se podle §u 242 zákona o osobních daních a nebude-li vyplněný seznam vrácen ve svrchu uvedené lhůtě, pořádkovou pokutou 500 Kč podle §u 43 zákona o dani obratové ze dne 21. prosince 1923, číslo 268."

Pak následují jména a adresy neméně než 500 firem.

Rozumí se samo sebou, že odpověď na dané otázky tak přesně a podrobně, jak se žádá a v uložené lhůtě jest technicky prostě nemožná. Práce a s tím spojené hmotné zatížení se sestavením údajů, kterých žádá berní správa, nejsou v naprosto žádném poměru k výsledku, jaký by mohla míti v nejlepším případě jejích znalost pro berní správu. Jde tedy o opatření, jehož nelze ospravedlniti ani se stanoviska čistě fiskálního a které jest bud vědomým šikanováním anebo svědčí o tom, že berní správa naprosto nechápe dosahu svého nařízení.

Tážeme se tedy pana ministra:

Jest ochoten naříditi berní správě, aby žádajíc strany o zprávy, žádala jen věci možné a rozumně?

V Praze, dne 23. června 1927.

Dietl,

Grünzner, Schäfer, Schweichhart, Katz, Taub, Kreibich, Zápotocký, Peter, Juran, Dědič, dr. Gáti, Chlouba, Čulen, Burian, Vrtaník, Kirpal, Heeger, Schuster, Hackenberg, dr. Czech.

1122/IX. (překlad).

Interpelace

poslance dra Czecha a soudruhů

ministrovi zahraničních věcí

o situaci v zahraniční politice.

Dne 6. dubna 1927 vylíčil pan ministr pro věci zahraniční v zahraničním výboru postavení v zahraniční politice jako příznivé. Bylo-li lze již tehdy odporovati tomuto optimistickému posuzování, pak se situace od té doby zcela mimořádně přiostřila, Italsko-jihoslovanské napětí se nikterak nezmírnilo, postavení na Balkáně jest dnes jako dříve nevyjasněné, ale naopak k nynějším roztržkám přibyly nové, jejichž význam a nebezpečí daleko převyšují dosavadní rozpory mezí státy. Přerušení styků mezi Anglií a Sovětským Ruskem jest událostí, jež se naprosto netýká jen obou přímo zúčastněných státu, nýbrž dlužno je považovati za těžké ohrožení světového míru.

Také německo-francouzské styky se poslední dobou nepochybně zhoršily. Skromné náběhy ke klidnému rozvoji, jež byly navázány v Locarnu, nebyly posledními událostmi podporovány, naopak, jejich základy jsou ohroženy. To se projevuje zvláště i v tom, že poslední zasedání Rady Svazu Národů nepřineslo žádného výsledku a bylo předčasně přerušeno, Svaz Národů ztrácí stále více svůj beztoho nepatrný vliv, kabinetní politika a tajná diplomacie zase úplně vítězí. Jest již skorem úplně zbytečné se zmiňovati, že i otázka odzbrojení nepokročila ani o krok a zdá se nepochopitelným, jak se pan ministr právě o této otázce mohl vyjádřiti optimisticky. Rovněž udivuje, že pan ministr vyslovil svůj úplný souhlas s výsledkem světové hospodářské konference, když přece nemůže býti pochybností, že československá hospodářská politika postupuje úplně opačně. Všechny tyto věci vyžadují vysvětlení a aby k ním sněmovna zaujala zevrubné stanovisko.

Tážeme se tedy pana ministra:

Jest ochoten v nejbližší době podati výklad o stavu zahraniční politiky a to v plné sněmovně?

V Praze, dne 23. června 1927.

Dr. Czech,

Schäfer, Schweichhart, Katz, Taub, Blatny, de Witte, Kaufmann, Peter, Chlouba, Roscher, Šafranko, Pohl, Grünzner, Dietl, Hackenberg, Kirpal, Schuster, Heeger, Čulen, Juran.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP