POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926.

lI. volební období.
2. zasedání.

561.

Vládní návrh.

ze dne.........................................

o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Do stálých seznamů voličských zapisují se a dc zákonodárných sborů a do všech zastupitelských sborů, do kterých se volí podle seznamů těch, voleny býti mohou osoby povolané k činné službě vojenské podle §§ 22, 23, 27 a 28 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., vyhovují-li jinak zákonným podmínkám.

(2) Ostatní vojenské osoby v činné službě a aktivní osoby četnictva nezapisují se do stálých seznamů voličských, nemohou voliti a býti voleny; rovněž nemohou voliti osoby v odst. 1 uvedené.

(3) Budou-li osoby uvedené v odst. 2 věta 1. propuštěny nebo vystoupí-li z činné služby, zapíší se dodatečně do seznamů voličských, vyhovují-li jinak zákonným podmínkám kromě tříměsíčního bydlení.

§ 2.

Předseda reklamační komise zařídí po usnesení reklamační komise, jím svolané, zápis osob v § 1, odst. 3. uvedených na podkladě vojenských (úředních) dokladů jemu předložených; z úřední moci škrtne osoby, které nemají býti zapsány v seznamech podle § 1, odst. 2.

§ 3.

Podrobnosti stanoví vláda nařízením.

§ 4.

Ustanovení dosavadních zákonů, pokud tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti 15. den po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohadě s ministrem národní obrany.

Důvodová zpráva.

Opírajíc se o zkušenosti domácí i zákonodárství cizí nabyla vláda přesvědčení, že zájem státu naléhavě vyžaduje, aby politické boje nebyly vnášeny do armády a do četnictva, čímž zejména mohla by býti vážně ohrožena kázeň v těchto sborech, a proto předkládá osnovu zákona, kterou se upravuje volební právo příslušníků branné moci a četnictva.

V podrobnostech se uvádí:

§ 1 odst. 1. a 2. obsahuje zásadní ustanovení o volebním právu osob vojenských a četnictva, na které se tento zákon vztahuje. Ustanovení tato nepotřebují vysvětlení, ježto jsou sama o sobě zcela jasná; zdůrazňuje se pouze, že ovládána jsou tendencí, aby omezení zákonem uložená byla stanovena rozsahem co nejužším, což dochází podrobnějšího výrazu zejména v ustanovení odst. 3., který má na zřeteli dodatečný zápis osob, které v čas vyložení stálých seznamů voličských konaly službu vojenskou nebo četnickou, později však před opětným vyložením stálých voličských seznamů z ní vystoupily nebo byly propuštěny.

Podrobnosti tohoto dodatečného zápisu, samozřejmě v rámci zákona, stanoví vláda podle § 3 osnovy nařízením; jde tu předem o určení místa, ve kterém mají dotčené osoby do seznamů býti zapsány. Jako pravidlo bylo by stanoveno, že se zapíší ve svém dřívějším bydlišti; výjimečně by však dotčený volič mohl býti na přihlášku za

psán bud v místě, ve kterém konal naposled službu vojenskou, setrval-li v něm, nebo i v jiném místě, ve kterém se po odchodu z vojenské služby usadí; při tom - jak zákon stanoví - upouští se od požadavku tříměsíčního bydlení vyžadovaného při všech ostatních voličích. Všem ostatním zákonným podmínkám musí ovšem volič dotčený vyhověti. Dále budou nařízením upraveny otázky formální, zejména doklady a lhůty k přihláškám.

§ 2 upravuje dvě skupiny případů:

a) dodatečný zápis osob, které v čas vyložení voličských seznamů byly v činné službě vojenské nebo etnické a proto nebyly do seznamů voličských zapsány, avšak potom byly propuštěny nebo vystoupily z činné služby vojenské nebo četnické; v těchto případech zařídí předseda reklamační komise dodatečný zápis bud z úřední moci nebo podle přihlášky dotčeného voliče po usnesení reklamační komise, kterou za tím účelem svolá. Podrobnosti budou určeny vládním nařízením jako v případě §u 1 odst. 3.

b) dodatečné škrtnutí osob, které byly zapsány do voličských seznamů a teprve potom vstoupily do činné služby vojenské nebo četnické, anebo u nichž teprve potom vyšla tato okolnost na jevo; v těchto případech provede opravu voličských seznamů předseda reklamační komise z moci úřední sám, jak bylo stanoveno svého času již ve článku III. řádu volení do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., pokud šlo o osoby, které nebyly státními občany, a v §u 4 zákona ze dne 23. ledna 1920, č. 44 Sb. z. a n., pokud šla o osoby, které nedosáhly věku stanoveného pro práva volební.

K §u 4. Zákonem tímto ruší se úplně nebo částečně a doplňuje i mění se celá řada ustanovení dosavadních zákonů vztahujících se na volby do obou sněmoven Národního shromáždění, do župních zastupitelstev, okresních výborů a zastupitelstev obecních i osadních, jakož i na stálé seznamy voličské. Poněvadž jde o celou řadu ustanovení a bylo by někde zapotřebí zcela podrobně ustanoviti, který předpis dosavadní se doplňuje, mění nebo ruší, vzrostl by tento výpočet vzhledem ke stručnosti celého zákona nepoměrným rozsahem. Bylo proto upuštěna od podrobného formálního výpočtu ustanovení, která se doplňují, mění a ruší, tím spíše, že obsahově nemůže býti pochybno, která dosavadní ustanovení se doplňují, mění a ruší.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě 6 týdnů.

V Praze dne 18. června 1926.

Předseda vlády a ministr vnitra:

Černý, v. r.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP