Pondělí 24. června 1929

Začátek schůze ve 3 hod. 35 min. odpol.


Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Horák, inž. Dostálek, Slavíček, Stivín, Zierhut.

Zapisovatelé: dr. Petersilka, Petrovič.

130 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři inž. Novák, dr. Štefánek, dr Šrámek, dr Vlasák.

Z kanceláře sněmovny: zástupci sněm. tajemníka Nebuška, dr Mikyška dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 209. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. dr Budayovi, posl. Hlinkovi, posl. Nejezchlebu-Marchovi, posl. Mikulášovi, posl. Sladkému, posl. Hrušovskému, posl. Křížovi, posl. Srbovi a Karpíškové - pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. dr Wolfovi pro cestu do ciziny, posl. inž. Kallinovi pro neodkladné záležitosti. Nemocí omluvili se posl. Chvojka a Procházka.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Matík. Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):


Soc.-politický výbor zvolil v dnešní schůzi předsedou posl. Čuříka, místopředsedou posl. Johanise.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do výboru iniciativního posl. Weisser a za posl. Platzera; do výboru zásobovacího posl. Hellera za posl. Halkeho.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zásobovacího posl. Johanise za posl. Kříže a posl. Srbu za posl. Karpíškovou; do výboru soc.-politického dne 21. června posl. V. Beneše za posl. Johanise a dne 24. června posl. Johanise za posl. Tayerleho.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany v Československu posl. Kollárikovou a dr Sterna za posl. Vrtaníka a Schmerdu; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Čuříka za posl. Kaňourka.

Předseda: Došlo sdělení ze senátu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):


Předseda senátu sdělil přípisem ze dne 19. června 1929 k tisku 930 sen., že senát přijal ve 182. schůzi dne 19. června 1929 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu osnovu zákona, kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a srbochorvatskoslovinskými.

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):


Naléhavé interpelace:

posl. Zeminové, Buřívala, Špatného, Pechmanové a druhů vládě o povolení provokačního, protistátního sjezdu Hackenkreuzlerů v Jablonci n. Nisou,

posl. Zeminové, Bergmanna, Buřívala, Špatného, Lance a druhů vládě v záležitosti neodůvodněného, velikého zvýšení cen masa, tuků, uzenářského zboží, ovoce, mléka a j. nezbytných životních potřeb nejširším vrstvám obyvatelstva,

posl. dr Schollicha a druhů ministru soc. péče o exekučním vymáhání přeplatků důchodů válečných poškozenců,

posl. Kleina a soudr. ministrům vnitra a financí o obtížích při prodlužování platnosti cestovních pasů,

posl. inž. Nečase, Koudelky, Brodeckého a soudr. vládě o předložení automobilového zákona a o nebezpečí, které pro dopravu a bezpečnost vyplývá z nynějšího stavu,

posl. dr Sterna a soudr. ministru soc. péče o bezohledném zastavení přádelny lnu ve Frýdlantu nad Moravicí.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého ministru vnitra o chování velitele četnické stanice v Suchdole nad Odrou (č. D 1472-II);

posl. Bezděka a druhů ministru školství a nár. osvěty o demoralisační působnosti učitele Jaroslava Kratochvíla v Bořeticích (č. D 1473-II);

posl. inž. Kalliny:

ministru financí, že se nevydávají 3%ní odškodňovací dluhopisy za válečné půjčky (č. D 1470-II),

ministru veř. prací o někdejším rozhodnutí ministerstva veř. prací ze dne 8. července 1926, č. 35.253/26, a o právním stavu, vytvořeném nyní nálezem nejvyššího správního soudu ze dne 18. února 1929 (č. D 1471-II);

posl. inž. Junga ministru vnitra o jednání okr. hejtmana v Bílovci se stranami (č. D 1468-II).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Kurťaka, že Libu Volvovičovi z obce Čomaljevo byla nespravedlivě vyměřena daň (č. D 1310-II),

min. železnic a veř. prací na dotaz posl. Schneidera o zdolání nedostatku uhlí v severočeské průmyslové oblasti (č. D 1385-II).

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2375. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 890 a 930), kterým se provádí úmluva mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých před 26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a srbochorvatskoslovinskými.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 200. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 205. a 206. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

okr. soudu trest. v Praze ze dne 8. března 1929, č. Nt V 2/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro přestupky podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím a §u 491 tr. z. a čl. V zákona ze 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 785-II),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 12. června 1929, č. Nt XIV 9/29/5, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro zločiny podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 786-II),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 13. června 1929, č. Nt XIV/10/29/5, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečiny podle §u 14, č. 5, § 15, č. 2, §u 16, č. 1 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (č. J 787-II).

Předseda: Přistoupíme k projednávání prvého odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2314) o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 2356).

Budeme pokračovati v rozpravě započaté ve 208. schůzi dne 19. června t. r.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci na straně "proti": posl. Červinka, Kirpalová, Vobecká, Simm, Horpynka, Štětka, Vrtaník, Kopasz.

Dávám slovo prvnímu řečníku, jímž je pan posl. Červinka.

Posl. Červinka: Slavná sněmovno! Z předložené zprávy výborů soc.-politického a rozpočtového (tisk 2356) o vládním návrhu zákona (tisk 2314), který se týká hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, seznáváme, že o osudu obětí světové války pro nejbližší budoucnost má býti rozhodnuto způsobem, který zatím ponechává opět vše při starém, což znamená prodlužování žalostných poměrů všech osob válkou jistě krutě postižených. A přece již 15. prosince 1927 prohlásil první zpravodaj za výbor soc.-politický, když se tehdá jednalo v plenu sněmovny o vládním návrhu tisk 1384, že vláda uznávajíc za nutno přizpůsobiti zákon tento změněným poměrům, předloží během půl roku k projednání novelisaci zákona o válečných poškozencích. Pan zpravodaj navrhl z toho důvodu, aby platnost zákona byla o 1/2 roku prodloužena beze změny. Druhý zpravodaj za výbor rozpočtový suše poznamenal, že nemá, co by zvláště k obsahu předlohy zákona připojoval, poněvadž pan zpravodaj výboru soc.-politického tento obsah podstatně vyčerpal. Podotkl jen, že i ve výboru rozpočtovém byl zdůrazněn fakt, že poměry v životě hospodářském se zejména, pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné, do té míry změnily, že se jeví nutná potřeba, aby v nejbližší době platný zákon byl novelisován v tom smyslu, že by nároky osob samostatně výdělečně činných byly této změněné situaci přiměřeně přizpůsobeny.

A dále pravil pan zpravodaj rozpočtového výboru: "Vláda uvažujíc také o této okolnosti, přistoupila proti původnímu textu vládního návrhu na změnu osnovy tak, aby jeho platnost na místo do konce prosince 1928 byla prodloužena toliko do 30. června 1928 v předpokladu, že do té doby bude předložen definitivní zákon, upravující poměry válečných poškozenců, zákon, v němž by právě tato změněná situace byla náležitým způsobem uplatněna". Místo této novelisace podán byl 24. května 1928 vládní návrh tisk 1575, kterým se starý stav opětně prodloužil "až do nové úpravy". Tahle věta "do nové úpravy" je neobyčejně vhodná pro stálé odkládání, neboť letošní vládní návrh tisk 2314, který právě projednáváme, opět prodlužuje platnost nynějších ustanovení, a to zase "až do nové úpravy". A to se rozumí, bude-li to tak ještě více roků trvati, bude-li se toto okřídlené "až do nové úpravy" stále stereotypně opakovati, nebude pak vůbec potřebí nějaké úpravy, poněvadž zatím ubozí váleční poškozenci a jich rodinní příslušníci najdou věčné zaopatření na různých hřbitovech hluboko pod drnem. A to je také asi smysl těchto stálých odkladů a průtahů s novelisací zákona o válečných poškozencích. Takové jednání není podle mého názoru správné, poněvadž vyvolává veliké a oprávněné roztrpčení postižených.

Slavná sněmovno! Úprava zákona o válečných poškozencích jest již velmi nutná, neboť statisticky je prokázáno a doloženo, že naši váleční poškozenci mají plné právo ke stížnostem na dosavadní poměry a volání po jich zlepšení.

Račte, prosím, sledovati se mnou renty válečných poškozenců v různých státech, renty, které vyjadřuje přehledná tabulka, a porovnejte tyto důchody s požitky, které dostávají oběti války u nás, neboť jen číslice mluví.

Plná renta válečných poškozenců srovnaná s dělnickou mzdou k 1. dubnu 1928:

Plná renta invalidy obnáší průměrně mzdy: a) nevyučeného dělníka - v Německu 70%, v Rakousku 67%, v Belgii 149%, v Bulharsku 100%, v Americe 75%, ve Francii 81%, v Anglii 69%, v Italii 80%, v Polsku 94% a u nás 42%; b) vyučeného dělníka: v Německu 67%, v Rakousku 44%, v Belgii 101%, v Bulharsku 53%, v Americe 48%, ve Francii 50%, v Anglii 52%, v Italii 48%, v Polsku 64% - a u nás 26%.

Plná renta svobodného invalidy činí v Německu 2068.80 Mk, v Rakousku 1512 šilinků, v Belgii 12.636 belg. fr., v Bulharsku 24.000 lvů, v Americe 1200 dolarů, ve Francii 6488 fr., v Anglii 2080 šilinků, v Italii 4080 lir, v Polsku 1874 zl. a v Československu 3600 Kč.

Průměrná mzda nevyučeného dělníka činí v Německu 2500 Mk, v Rakousku 2250 šilinků, v Belgii 8500 belg. fr. v Bulharsku 24.000 lvů. v Americe 1600 dol., ve Francii 8000 fr., v Anglii 3000 šilinků, v Italii 5070 lir, v Polsku 2000 zl. - a u nás 8500 Kč.

Průměrná mzda vyučeného dělníka činí v Německu 3100 Mk, v Rakousku 3400 šilinků, v Belgii 12.500 belg. fr., v Bulharsku 45.000 lvů, v Americe 2500 dol., ve Francii 13.000 fr., v Anglii 4000 šilinků, v Italii 3500 lir, v Polsku 3500 zl. - a u nás 13.000 Kč. - To se týká mzdy.

Plná renta ženatého invalidy s 2 nezaopatřenými dětmi činí:

a) u nevyučeného dělníka v Německu 3067 Mk, v Rakousku 1818.10 šilinků, v Belgii 14.742 belg. fr., v Bulharsku 24.000 lvů, v Americe 1500 dol., ve Francii 8376 fr., v Anglii 3303 šilinků, v Italii 4480 lir, v Polsku 3229 zl., v Československu - 4350 Kč.

b) u nevyučeného dělníka činí to v procentech průměrné mzdy: v Německu 103%, v Rakousku 81%, v Belgii 173%, v Bulharsku 100%, v Americe 94%, ve Francii 105%, v Anglii 110%, v ltalii 88%, v Polsku 137%, v Československu 51%.

U vyučeného dělníka činí to procent průměrné mzdy: v Německu 99%, v Rakousku 53%, v Belgii 118%, v Bulharsku 53%, v Americe 60%, ve Francii 64%, v Anglii 83%, v Italii 53%, v Polsku 94%, a v Československu 31%

Jest jisto, že jiné státy neposkytují také válečným poškozencům žádné přepychové existence, nýbrž jen to, čeho nezbytně potřebují ke svému životu. Sazby důchodů, jak jsem vám je předčítal z uvedené tabulky, jsou však značně vyšší, než jsou důchody, vyplácené válečným poškozencům v Československu. Následkem toho přirozeně nestačí u nás výplata důchodu na nejnutnější životní potřeby. Situace našich válečných poškozenců je tedy zcela určitě neudržitelná. Umírají předčasně na své neduhy a podvýživou, ježto se jim nedostává dosti pomoci.

Jak vysoké jsou důchody našich válečných poškozenců, lze zjistiti z tohoto přehledu: Dle zaopatřovacího zákona pro válečné poškozence jsou stanoveny tyto důchody denně: při invaliditě od 20 do 24% 0,98 Kč, od 25 do 34% 1,47 Kč, od 35 do 44% 1,97 Kč od 45 do 54% 2,46 Kč od 55 do 64% 3.94 Kč, od 65 do 74% 4,60 Kč, od 75 do 84% 5,26 Kč, od 85 do 100% - tedy u těch nejtěžších poškozenců 6,57 Kč.

Vdovy bezdětné nebo pod 30% neschopnosti ku práci nemají nároku na důchod, s jedním dítětem nebo aspoň s 35% neschopnosti ku práci 1.46 Kč denně, se 2 dětmi pod 16 let nebo aspoň s 50% neschopnosti ku práci 2,46 Kč denně, zcela k výdělku nezpůsobilé nebo přes 55 roků staré mají 3 Kč denního důchodu; polosirotek 1.09 Kč, úplný sirotek 1,46 Kč, předkové 1 09 Kč denního důchodu.

K tomu patří 50% drahotní přídavek, který však může býti ihned zrušen. Se strany ministerstva financí, jak jsem informován, byly již několikráte učiněny v tomto směru také pokusy. Hranice příjmová vylučující z nároku na důchod pro samostatně činné, tedy pro válkou poškozené živnostníky, řemeslníky, rolníky atd., je ročně 5000 Kč.

Příjem nesamostatně vydělávajících, tedy dělníků, zaměstnanců atd., započítává se poloviční částkou, činí tedy 10.000 Kč. Je-li tato hranice příjmů překročena, oduznává se důchod. Při tom jest míti na zřeteli, že při vyšetřování, zda byla hranice příjmů překročena čili nic, připočítává se důchod válečných poškozenců k jejich příjmu. Následek toho jest, že důchod válečného poškozence, který v předešlém roce měl, může býti často příčinou zastavení renty pro běžný rok. Vezme-li se při tom ještě v úvahu, že daně prostý příjem v Československu činí 7000 Kč ročně, možno si učiniti představu, jak nízká je tato hranice příjmová. Ani jediný ze státu zúčastněných na světové válce nemá tak nespravedlivou a nízkou hranici příjmovou vylučujíc z nároku na důchod válečného poškozence.

Poukazuji také na neudržitelné zaopatření našich válečných slepců. Toto zaopatření válečných slepců u nás je v přímém protikladu k zaopatření válečných slepců v jiných státech. Organisace československých válečných slepců opětovně předložila své požadavky odpovědným činitelům ve státě a vyložila, z jakých důvodů váleční slepci potřebují nezbytně zlepšení sociálního zaopatření.

Velectění pánové a dámy, dovolte, abych i této otázky se zvláště dotknul, neboť právě v té době, kdy nekvalifikovaným způsobem provokován byl chudý pracující lid slovy a projevy o nervosnosti a jiných líbeznostech lidmi jinak velmi dobře hospodářsky zaopatřenými, konal se v Praze opět projev, na němž nejbědnější z bědných s duší zoufalstvím naplněnou a tentokráte již s prokletím na bezkrevných rtech, chudáci, jakým není v republice rovno, nešťastné ubohé oběti světové války, ubozí váleční slepci, lidské ruiny, ubohé mátohy z příšerných válečných let, manifestovali za své skromné požadavky. Na tento svůj celoříšský sjezd pozvali tito slepci zástupce příslušných úřadů a politických stran, aby před nimi tváří v tvář přednesli své prosby a žaloby, aby dali průchod své nespokojenosti, svému rozhořčení nad stálým rafinovaným a přímo pobuřujícím odkládáním úpravy jejich požitků. A zatím co minulý rok na slepecký sjezd dostavili se z pozvaných politických stran pouze zástupci dvou parlamentních klubů poslaneckých - a to dvou socialistických stran, naší a soc.-demokratické - letos vyhověly pozvání všechny strany a jich zástupci s větší nebo menší vervou slíbili brzkou a energickou pomoc, poněvadž jediný pohled na toto truchlivé shromáždění ubohých slepců stačil, aby i nejzatvrzelejší člověk uznal smutné jejich postavení. Má hruď se radostí chvěla, já měl v té chvíli pevnou víru, že z tohoto jednosvorného prohlášení zástupců všech politických stran od nejpravějšího směru, smím-li toho slova užíti, až nejlevějším konče, svítala zde naděje, že tragický osud válečných slepců bude zlepšen, neboť jsem předpokládal, že sliby učiněné slepcům těmito zástupci budou také uskutečněny. Jinak tomu bylo však v řadách slepců; ti již tentokráte nevěřili, ozýval se zlověstný repot, poznámky plné skepse a pohrdání. Jednotlivci dokonce mluvili o poslancích-zrádcích a neproklínali již pouze exkaisra Viléma a Rakousko, nýbrž zlořečí všemu a každému, kdo jim jejich trpký osud ztrpčuje tím, že jim slibovanou úpravu jejich požitků stále odkládá. A nedivte se jim, to reptalo zoufalství nashromážděné v duších ubohých opuštěnců po celých 11 let, lidí ze všech nejnešťastnějších, k věčné tmě odsouzených, ubožáků, těžce, přetěžce životem zkrušených, s duší zlomenou v křečovitých záchvěvech bolesti, kteří dávali průchod prudkými slovy své nedůvěře. Zejména někteří z nich mluvili tak ostrým způsobem, že sám jsem považoval za svou povinnost jako člověk vědomý si toho, co se může dáti, v čem se slepcům může vyhověti a v čem ne, říci jim docela otevřeně své mínění a přivésti na pravou míru, na správnou kolej pronášené žhavé výtky proti vládě, proti zástupcům národa a lidu a odmítnouti je, pokud byly nespravedlivé. A tito slepci, mezi kterými jsem dobře znám, uznali, že bude lépe, když přednesu na příslušném místě jejich tužby, bolesti a spravedlivé požadavky. Přiznávám se však, slavná sněmovno, že jsem musel chápati a se mnou všichni ostatní, kteří byli tomuto sjezdu přítomni, bolestné roztrpčení a nespokojenost nejtěžších válečných poškozenců, nešťastných těchto slepců, nad neustálým marným voláním po zmírnění jejich krutého osudu. A o nic jiného, velevážení pánové a dámy, nejde, neboť o slepce válečné je u nás postaráno poměrně daleko hůře, nežli ve všech ostatních státech, jak kromě našich domácích řečníků-slepců konstatoval Předseda rakouských válečných slepců pan Hirsch, který mimo úplné slepoty je ještě stižen amputací obou rukou. Bylo to v den 27. května t. r. - tedy ani ne před měsícem - kdy jsem byl nucen vyslechnouti na manifestačním sjezdu válečných slepců, kteří přijeli s velikými obětmi a námahou ze všech končin naší milé, lepé a drahé domoviny, jejíž neskonalé krásy již nikdy více nespatří, láskyplným pohledem na ní se nepokochají, já i ostatní zástupci politických stran, tisku a úřadů tolik bolestí nezměrných od našich lidí, a kromě toho také ještě projev zástupce mezinárodní slepecké organisace pana Hirsche, který skutečně působil přímo drtivě a musil zahanbiti všechny ty, kteří u nás převzali vyřešení této otázky. Bezruký válečný slepec Hirsch jako host slušnými, prostými, jednoduchými slovy pozdravil sjezd jménem válečných slepců rakouských, konstatoval vděčně, že neutěšené poměry válečných slepců v Rakousku byly tamní vládou již odstraněny, a přál slepcům našim, aby i jejich oprávněné požadavky byly konečně již upraveny. Konstatoval, že neutěšené poměry našich válečných slepců známy jsou v zahraničí, že mezinárodní organisace válečných poškozenců v Ženevě je o nich přesně orientována a že československý stát stojí v ohledu zaopatření válečných slepců na místě posledním. Válečný slepec Hirsch upozorňoval, že tato věc tak, jako v zahraničí je předmětem bojů organisace válečných slepců v dorozumění s frakcemi ostatních válečných poškozenců, musí býti vyřízena i u nás uvnitř státu, a ujistil naše válečné slepce, že tento boj najde sympatií, odezvy a podpory organisací válečných poškozenců. Pravdivost výtek a žalob na slepeckém sjezdu pronášených dovoluji si, slavná sněmovno, podepříti a prokázati tímto srovnáním:

Zaopatření válečných slepců v Československu, řekl jsem, je na posledním místě. Tedy důkazy a doklady.

Válečný slepec, svobodný, má u nás v Československu základní důchod 2400 Kč, 50% drahotní přirážka činí 1200 Kč. Může, ale nemusí dostati zvýšení až do 100% na zvláštní žádost po dohodě s ministerstvem soc. péče a ministerstvem financí, kterýžto způsob v žádném státě se nepraktikuje a jest jen u nás zaveden, 2400 Kč, tedy může docíliti nejvyššího příjmu 6000 Kč ročně.

Ženatý s jedním dítkem má 10% příplatek k základnímu důchodu, t. j. 240 Kč ročně, tedy úhrnem ročně 6240 Kč.

Ženatý s dvěma dítky má 20% příplatek k základnímu důchodu, 480 Kč, tudíž ročně 6480 Kč.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP