Pátek 26. dubna 1929

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Chvojka.

Posl. Chvojka: Slavná sněmovno! Používám příležitosti, abych jménem poslaneckého klubu, který kladu si za čest zde zastupovati, dotkl se události, která v poslední době rozvířila hladinu našeho veřejného života.

Týká se to jmenování správních orgánů do nemocenských pojišťoven, které bylo vyhlášeno v Úředním listě republiky Československé 19. dubna t. r. Naše veřejnost, zejména veřejnost pojištěnecká, domnívala se, že toto jmenování správních orgánů, - považovali jsme to pouze za přechodný útvar, který by provedl pouze volby, po kterých už několikráte jsme volali a po kterých také dneska voláme - bude při nejmenším na tolik spravedlivé, že bude provedeno tak, jak odborové organisace dělnické, zastupující zájmy pojištěnců, a to nejen odborové organisace dělnických stran oposičních, nýbrž také strany pana ministra soc. péče Msgr. Šrámka v Ústřední sociální pojišťovně se dohodly. Bohužel, jmenování nese pečeť naprosté nesprávnosti, naprostého nepochopení základních principů demokracie a spravedlnosti. Pan ministr soc. péče prohlásil ve výboru soc.-politickém, že snad tu či onde stala se chyba a že ve spěchu, s jakým toto jmenování bylo prováděno, mohlo se tu či onde zapomenouti na to, že ten či onen navrhovaný pojištěnec nebo zaměstnavatel nemá práva pasivního.

Musím naproti tomu konstatovati, že již v listopadu loňského roku byly vyzvány nemocenské pojišťovny, aby navrhly po dohodě s organisacemi zaměstnavatelským.i a zaměstnaneckými Ústřední soc. pojišťovně vhodné osoby, které by byly schopné zastávati funkce, ať už správních orgánů, ať dozorčích orgánů nebo rozhodčích soudů. Tomuto vyzvání bylo vyhověno a Ústřední soc. pojišťovna již 1. ledna měla návrhy ode všech nemocenských pojišťoven. Ústřední soc. pojišťovna znova v několika schůzích, anketách a poradách dohodla se se zástupci jednotlivých organisovaných složek, dokonce i s dělnickými zástupci strany pana ministra soc. péče, a zástupce odborově organisovaného dělnictva této strany a její tajemník kol. posl. Petr po dohodě, která byla v Ústřední soc. pojišťovně v této věci sjednána, prohlásil, že je spokojen a že ani nečekal, že takové zastoupení bude odborovým organisacím dělnickým strany lidové v dohodě přiznáno. Bohužel, jmenování potom, do kterého vložilo se v poslední době ministerstvo soc. péče, nese pečeť, jak jsem již pravil, naprosté nesprávnosti, poněvadž zde nejen nebylo šetřeno úmluv v jednotlivých nemocenských pojišťovnách, úmluv v Ústřední soc. pojišťovně, nýbrž nebylo přihlíženo ani k těm základním podmínkám, totiž ku právu volitelnosti jednotlivých navrhovaných osob.

Jak jsme zjistili a jak včera bylo již konstatováno v debatě, navrženy byly do některých nemocenských pojišťoven osoby, které již 1/2 roku i 1 rok jsou mrtvy, jsou tam navrženy osoby ze skupiny zaměstnavatelů, které nikoho nezaměstnávají, jsou tam osoby, které nejsou zaměstnanci ve smyslu zákona a nemají aktivního a pasivního práva volebního. Orgán p. ministra soc. péče podrážděně dnes odpovídá, že je pouze jediné procento těchto osob, které nemají práva býti zastoupeny ve výborech, ve správních orgánech nemocenské pojišťovny. Stačí však poukázati pouze na to, že v jediné nemocenské pojišťovně v Nov. Městě n. Met. ze 60 navrhovaných osob plných 18 nemá pasivního volebního práva a nemá tedy práva býti členem ať již představenstva nebo dozorčího výboru nebo rozhodčího soudu. Ale to jsou jen ojedinělé zprávy, poněvadž přesné statistiky o této věci nemáme. Stačí pouze poukázati, že Ústřední soc. pojišťovna na základě zmatků, které vznikly jmenováním, oběžníkem včera na rychlo vypraveným jednotlivým nemocenským pojišťovnám nařídila, aby prozatímně zastavily ustavování správních orgánů až do vyřízení této náležitosti pasivního volebního práva ministerstvem soc. péče. Můžeme také konstatovati, že zejména velmi macešsky bylo odbyto české dělnictvo ve zněmčeném území. V řadě nemocenských pojišťoven, ovládaných Němci, kde české dělnictvo tvoří velice značnou minoritu, nebylo přihlíženo k oprávněným požadavkům českého dělnictva, aby se mu ve správách nemocenských pojišťoven dostalo patřičného zastoupení.

Tedy s jmenováním správních orgánů mimo stranu ministra soc. péče a snad i mimo stranu nár. demokratickou není spokojen nikdo, nejsou spokojeni ani zástupcové stran koaličních. Strana republikánská má své velice odůvodněné námitky proti jmenování těchto správních orgánů. Svaz průmyslníků odůvodněně protestuje proti bagatelisování, s jakým byl při jmenování pominut. Tedy my již několikráte jsme žádali, a to naléhavou interpelací dne 14. června 1927, aby byly provedeny volby nejen do nemocenský.h pojišťoven, nýbrž i do Ústřední soc. pojišťovny, do úrazových pojišťoven, volby do všeobecného pensijního ústavu, prostě volby do všech institucí sociálně politických. Bohužel, volali jsme nadarmo. Novou naléhavou interpelací ze dne 20. března letošního roku znovu po tom voláme a voláme po tom znovu s této tribuny, i když bylo přislíbeno, že volby budou během měsíce září provedeny. Voláme-li po tom, tedy prosíme, aby naše volání nevyznělo na prázdno jako dosud, aby nepřístojnosti, které se staly při jmenování správních orgánů do nemocenských pojišťoven, byly napraveny a aby také termín k provedení voleb do sociálních pojišťovacích ústavů na měsíc září byl panem ministrem dodržen, aby konečně nemocenské pojišťovny a všechny pojišťovací ústavy dostaly svou řádnou správu, řekl bych, prostřednictvím všeobecného práva volebního a aby konečně tam nastal žádoucí klid a pořádek v zájmu pojištěnců a v zájmu velkých úkolů, které sociálně-pojišťovacím ústavům jsou svěřeny. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Žádám o přečtení došlých návrhů.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Kramáře, Roudnického, Pechmana, dr Ravasze, dr Petersilky, Windirsche, Stenzla a druhů k §u 2:

Na místě studijního roku "1926/27" budiž u vedeno "1929/30".

V poslední řádce na místě roku "1929/30" budiž uvedeno "1932/33".

2. Pozměňovací návrh posl. dr Schollicha, dr Lehnerta a druhů:

§ 4 budiž nahrazen zněním:

Absolventům vysoké obchodní školy, kteří vykonali úspěšně druhou státní zkoušku, přísluší titul "diplomovaný obchodník", kteří vykonali třetí státní zkoušku "Dr. Commerc".

3. Pozměňovací návrh posl. dr Schollicha, dr Lehnerta a druhů:

§ 5 budiž nahrazen zněním: Všem absolventům vysoké obchodní školy, kteří podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 24. července 1925, č. 87.627/IV "o užívání stavovského označení ťinženýrŤ absolventy vysoké obchodní školy v Praze", v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, jsou oprávněni užívati stavovského označení "inženýr", zůstává toto oprávnění i dále, dokud nebude vyřízena otázka titulu podle §u 4. Ostatně zmíněný výnos pozbývá současně platnosti.

4. Pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Kramáře, Roudnického, Pechmana, dr Ravasze, dr Petersilky, Windirsche, Stenzla a druhů:

V §u 6 budiž na místě data "1. září 1926" uvedeno "1. září 1929".

5. Resoluční návrh posl. Bradáče, inž. Dostálka, dr Kramáře, Mlčocha, dr Budaye, Hawelky, Windirsche, Stenzla a druhů:

Vláda se vybízí, aby při provádění tohoto zákona působila k tomu, aby absolventi vysoké školy obchodní podle dosavadních zkušebních řádů vystudovavší, byli napříště ve všech směrech postaveni na roveň absolventům, vystudovavším podle zkušebních řádů vydaných na základě tohoto zákona.

6. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského a druhů:

Vláda se vybízí, aby při provádění tohoto zákona působila k tomu, aby absolventi vysoké školy obchodní podle dosavadních zkušebních řádů vystudovavší, byli napříště ve všech směrech postaveni na roveň absolventům, vystudovavším podle zkušebních řádů vydaných na základě tohoto zákona.

7. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského a druhů:

Vláda se vybízí, aby urychlila postup výstavby budov českého vysokého učení technického v Praze na novém stanovišti dejvickém zařazením značně větší částky peněz, než dosud, do příštího státního rozpočtu.

8. Resoluční návrh posl. inž. Záhorského a druhů:

Vláda se vybízí, aby se postarala o rozmnožení učeben České vysoké školy obchodní v Praze nástavbou budovy nyní používané.

9. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila v Ústí nad Labem státní německou obchodní a hospodářskou vysokou školu s tříletým studiem a německou vyučovací řečí jako samostatné oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

10. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila německou vysokou školu lesnickou, a aby peníze na to potřebné zařadila do státního rozpočtu pro rok 1930.

O sídle této vysoké školy lesnické budiž jednáno s německým sněmovním školním výborem.

11. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila německou vysokou školu výtvarného a u žitého umění, a aby peníze na to potřebné zařadila do státního rozpočtu pro rok 1930.

O sídle této vysoké školy budiž jednáno s německým sněmovním školním výborem.

12. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila na německé universitě v Praze státní německou báňskou fakultu a aby peníze na to potřebné zařadila do státního rozpočtu pro rok 1930.

13. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila na německé universitě v Praze německou zvěrolékařskou fakultu a aby peníze na to potřebné zařadila do státního rozpočtu pro rok 1930.

14. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby počátkem studijního roku 1930/31 zřídila německou vysokou školu pro tělesná cvičení a aby peníze na to potřebné zařadila do státního rozpočtu pro rok 1930. O sídle této německé vysoké školy pro tělesná cvičení budiž jednáno s německým sněmovním školním výborem.

15. Resoluční návrh posl. dr Schollicha a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve podala návrh zákona o veškerém školství, jenž by obsahoval tyto zásady:

1. Každý národ uznává se ve státě za nositele a správce veškerého školství.

2. Ke správě veškerého národního školství povolávají se národní říšské školní rady utvořené ze zástupců dotčeného národa.

3. Říšským školním radám přísluší zřizovati, spravovati a pečovati o školství jakéhokoliv druhu, i tak zvané školy menšinové.

4. Říšské školní rady, aby opatřily nutné náklady, jsou oprávněny předpisovati dotčeným příslušníkům národa školní příspěvky a od nich je vybírati.

5. Školní dozor příslušející státu upravuje zvláštní zákon, který zmocňuje státní úřady naléhati na národní školní činitele, aby dodržovali uložené jim povinnosti.

O příslušenství k některé ve státě uznané národnosti rozhoduje přiznání k národnosti učiněné svobodně a bez vykonávání vlivu při soupisu lidu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru kulturního, p. posl. V. Benešovi.

Zpravodaj posl. V. Beneš: Slavná sněmovno! Mohu s potěšením konstatovati z řečí, které se připjaly k navrhované osnově ve sněmovní debatě, že nebylo snad jediného hlasu, který by se byl postavil proti osnově. Je tu tedy patrno, že váha navrhované reformy všeobecně se cítí a že není věcných důvodů k tomu, aby kdokoli stavěl se jí v cestu.

Se zvláštním zájmem poslouchal jsem řeč p. kol. Simma z řad německých nár. socialistů, který stejně jako ostatní řečníci vyslovil se v podstatě pro předlohu. Uvádím tu jeho slova: Strana není proti návrhu na reorganisaci vysokých obchodních škol v Praze. A dále ve své řeči uvedl: "V témž okamžiku, kdy chceme českému národu dáti, co mu přísluší..." a promlouval dále o požadavcích svých vlastních.

Pan kol. Simm i ostatní páni z německých řad žádají si vlastní vysoké obchodní školy. Pan kol. Simm podepřel svůj požadavek odkazem k tomu, že nedostatek vysoké obchodní školy německé způsobuje těžké národohospodářské škody, protože mladí adepti obchodních věd musejí odcházeti na studie do ciziny. Jen mimochodem chci podotknouti, že vlastně totéž bylo za starého Rakouska, kdy titíž studenti musili také odcházeti mimo Čechy, a přece, jak p. kol. Simm pravil, jsou Němci nositeli nebo spolunositeli hospodářského našeho života. Přiznávám, že je to výsledek německé píle, ale je to také výsledek šťastnějších vývojových podmínek. (Tak jest!), jimž se těšili až do určitého data. U nás bylo daleko hůře, neboť naši studenti nemohli do ciziny odcházeti vůbec, protože žádné školy takového druhu jsme nikde neměli a nemohli by odcházeti ani dnes, kdyby jí nebylo. Mravní opodstatnění tedy je jistě vážné a já chci jen ukázati, že kulturní výbor svědomitě vyslechl a vyslýchal jednotlivé pány, kteří k programu reorganisace vysokých škol obchodních mluvili, a v důsledku jejich řečí a požadavků navrhl právě onu resoluci, jež zde byla čtena, a která v podstatě respektuje požadavky druhého národního tábora.

Myslím tedy, že to nebyl šovinismus, na nějž se odvolával pan kol. Schollich, nýbrž daleko více to, co zde řekl z německých řad, z klubu Bund der Landwirte pan kol. Hodina, když pravil, že jde o to, abychom vytvořili ony základní podmínky dorozumění od národa k národu, jak on i my všichni, kdo stojíme na půdě tohoto státu, jistě si vážně přejeme.

Pan kol. Záhorský mluvil k věci a já chci jen podotknouti, že podnět k resoluci, o níž se rozhovořil, vyšel z řad německých soc. demokratů a byl kulturním výborem ve schůzi dne 25. července r. 1926 - tuším jednomyslně přijat.

Pan kol. Schollich ve své řeči i v pozměňovacím návrhu, který byl plénu předložen, mluví proti tomu, aby se abiturientům, absolventům vysoké školy obchodní dostával titul inženýra a žádá, aby se jim dostalo tak zvaného promočního práva. Chci upozorniti pana kol. Schollich a na to, že návrh zákona prakticky již uskutečňuje to, čeho si pan kol. Schollich ve svém návrhu žádá, neboť § 4 tohoto zákona uvádí, že vládním nařízením bude vydán řád pro dosažení doktorátu věd obchodních. Jestliže ve své řeči znovu zdůvodňoval titul doktora obchodního, doctor rerum comercialium, nebo jak snad by se měl budoucí doktor věd obchodních jmenovati, trváme my na tom, že titul inženýra lépe vyhovuje povaze studia a účelu, pro který se student připravuje. Je to tedy daleko více věcí názoru, věcí liberálnějšího pojímání široké iniciativní funkce, která leží na budoucím inženýru obchodních věd.

Pan kol. dr Winter velmi správně rozlišil na jedné straně legislativní povinnost státu, která svými zákony má vycházeti ať soukromému, ať kolektivnímu podnikání vstříc tím, že mu dá dostatek vědecky školeného dorostu obchodního na vysokých školách obchodních a na druhé straně administrativní právo obchodu a průmyslu a zejména kolektivních společností pojišťovacích a jiných k tomu, aby si z řad takto vědecky školeného a přípravného dorostu vybíraly síly podle své potřeby.

Pan kol. Wünsch statečně se zde potýkal s fašismem ministerstva školství a zapomenul, že jednáme o vysoké škole obchodní. O reformě škol, nejenom obchodních, nýbrž i všech škol vůbec a celého našeho systému školského, bylo zde pověděno velmi mnoho dobrých slov.

Upozorňuji na to, co zde mluvil pan kol. dr Macek. Ukazoval na to, že tato osnova fakticky organisačně již určitou reformu provádí a velmi zajímavým způsobem dotkl se i vnitřní reformy našeho školství. Případ, který tu byl uveden, považuji za tak dobrý a přiléhavý, že prosím, aby mně nebylo bráno ve zlé, jestliže ho znovu opakuji. Při šel továrník do obchodní akademie a řekl v podstatě tohle: "Přijímám-li vaše studenty, nedívám se tolik na jejich známky, jako spíše na jejich mravnost a na jejich píli; tomu ostatnímu se u nás naučí." Tento případ velmi výstižně charakterisuje a vystihuje podstatu školských reforem. Ukazuje na to, že v našem školství školíme sice své žáky na všech stupních škol velmi svědomitě intelektualisticky, pamětně, že toto intelektualistické školení sice je také školou logického myšlení, jak o tom velmi mnoho a správně bylo mluveno zase na školské anketě ministerské, ale ukazuje také na to, že ta pilnost znamená v podstatě usměrněnou, ukázněnou vůli, jejímuž cvičení a výchově se v našem školství tak mnohého nedostává. Ukazuje-li na mravnost, dotýká se to zase výchovné vnitřní stránky našeho školství, které si vyžaduje, abychom pro dobu demokratického režimu státního vychovávali silné a silnější charaktery. V tom směru velmi mnoho bylo mluveno na školské anketě a proti dosavadnímu školskému intelektualismu vyslovovali se nejenom přátelé nové reformy, nové, reformované t. zv. jednotné diferencované školy, nýbrž skoro všichni účastníci školské ankety, ať přináleželi ke směru konservativnímu či ke směru modernímu, technickému. Anketa školská mluvila zvláště důrazně o omezení učiva. V tom spočívá právě největší nedostatek školského intelektualismu našeho. Neukazovalo se tedy jen na reformu typů, n.a organisaci našeho školství vůbec, nýbrž vedle omezení učiva se mluvilo také pro změnu povahy studia vůbec. Žádalo se, aby škola nejenom vychovávala pro praktický život tak na vysoké škole obchodní, jako na škole vesnické, nýbrž aby byla přímo sama již praktickým životem. A právě kus této reformy tolik žádané je v této osnově o vysoké škole obchodní. Ona bude vychovávati nejenom k logickému myšlení, ona bude vychovávati ne s tak omezenou látkou, jako spíše rozšířeným časem k praktickému zažití nutné látky. Rozšíření vysoké školy obchodní ze 6 na 8 semestrů není v podstatě ničím jiným nežli odpovědí na tyto výtky o přílišné materii podávaného učiva v našich školách, a specielně tedy na vysoké škole obchodní, kde se ty nedostatky jevily tak markantně a často tragicky u některých studentů v příliš dlouhé době trávené na studiu obchodních věd.

Výsledek navrhované změny touto osnovou bude tedy zcela takový, jaký si reformní hlasy žádají. Neobmezuje sice látku, ale rozšiřuje studijní čas. A celá řeč obou profesorů vysokých škol, jak kol. Macka z vysoké školy obchodní, tak kol. Záhorského z vysoké školy technické, ukazovala, že vysoká škola obchodní je via facti v boji s přehnaným, upřílišněným intelektualismem školským a že je si již velmi dobře vědoma, že má praktickými metodami vychovávati také pro praktický život. Pan kol. Záhorský dotkl se tu jedné velmi významné věci, která se také ozvala z ankety školské. Naše školství postrádá totiž filosofické i praktické koncepce, na kterou by v demokratickém státě mělo býti postaveno. My ve svých reformních hlasech odkazujeme se více na to, co dělá cizina, a méně jsme se snažili - ani naši školští odborníci čeští, ani němečtí, ani jiní toho dosud neučinili - aby celému našemu systému školskému, po jehož reformě celkové a reformě celé soustavy školské volá také kol. inž. Záhorský, vyšli vstříc, jak jsem řekl, a jak znovu podtrhuji, filosofickou koncepcí demokratického školství od školy mateřské až po nejvyšší vědecké školení našeho dorostu.

Zdá se, že po této stránce dala školská anketa ministerská dobrý podnět k tomu, aby se naši školští odborníci ze všech řad, kteří se zabývají spíše praktickou stránkou prováděné reformy školské, anebo reformy, která měla by býti provedena, vraceli k této školské koncepci a že se nám konec konců dostane a musí dostati filosofického založení pro zdravý, praktický, silný, dostačující a prospívající školský systém. Věřím, že školská reforma, již předvádíme v této osnově, která je jedním krokem takové široké reformy školské, vykoná své dobré poslání.

Vzhledem k tomu, že řeči pánů kolegů všech stran odnášely se nikoliv proti materii podávané, nýbrž spíše k jiným otázkám s ní souvisícím, a vzhledem k tomu, že tato osnova o reorganisaci vysoké školy obchodní došla všeobecného souhlasu, domnívám se, že nebude nižádných příčin, aby nebyla také v celém znění odhlasována.

Doporučuji tedy plenu poslanecké sněmovny, aby osnovu zákona tisk 524 ve znění zprávy výborové přijala. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Měli bychom přikročiti ke hlasování. Jelikož však -došly v poslední chvíli pozměňovací návrhy, přerušuji schůzi za účelem přípravy hlasování na 15 minut.

(Schůze přerušena v 1 hod. 45 min. odpol. - znovu zahájena ve 2 hod. 10 min. odp.).

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme ke hlasování o osnově zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze (tisk 524).

Osnova má 6 paragrafů nadpis a úvodní formuli.

Jelikož byly podány pozměňovací návrhy, míním dát hlasovati takto:

Nejprve budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.

O §u 2 budeme hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu posl. Bradáče, dr Kramáře, Roudnického, Pechmana, dr Ravasze, dr Petersilky, Windirsche, Stenzla a druhů, doporučeném p. zpravodajem; nebude-li přijata, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.

O §u 3, k němuž není pozměňovacích návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §u 4 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. dr Schollicha a druhů; nebude-li přijata, hlasovali bychom o §u 4 podle zprávy výborové.

O §u 5 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. dr Schollicha a druhů, nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 6 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. Bradáče a druhů, doporučeném p. zpravodajem, nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Konečně bychom hlasovali o nadpise a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou proti přednesenému způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tudíž hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s §em 1 osnovy ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP