Čtvrtek 13. září 1928

Začátek schůze v 11 hod. 34 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Horák, dr Buday, inž. Dostálek, Slavíček, Stivín, Zierhut.

Zapisovatelé: Rýpar, Špatný.

228 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy dr Šrámek; ministři dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, inž. L. Novák, dr Spina, dr Srdínko, dr Tiso, Udržal.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr. Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 159. schůzi poslanecké sněmovny. (Poslanci povstávají.)

Než přikročím k jednání, prosím paní a pány poslance, aby spolu se mnou vzdali čest památce těch, kteří tragicky zahynuli při pondělním železničním neštěstí ve stanici Zaječí.

Zahynulo tam hroznou smrtí mnoho lidských životů a katastrofa vrhla smutné stíny široko a daleko. Ubohých obětí želí řada pozůstalých jednak jako svých živitelů, jednak jako svých nejdražších. Stejně hluboké je naše pohnutí z bolesti těchto pozůstalých jako ze smrti obětí katastrofy, jež bude i v budoucnu smutnou vzpomínkou.

Jsme přesvědčeni, že pro budoucnost jak stát, tak společnost vykonají vše, aby se neopakovalo tak politováníhodné neštěstí a že se naopak vynasnaží ze všech sil, aby se čelilo všem možnostem podobných katastrof, jež zanechávají tolik bolesti a neštěstí. Úcta k tragickému osudu obětí pondělního železničního neštěstí mne přiměla k tomuto projevu, který s Vaším souhlasem bude pojat do zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.)

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 4. září 1928, č. 45.663/1928-7, že na místo posl. dr Alfreda Roscheho, jenž se vzdal poslaneckého mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za poslance Národního shromáždění Rudolfa Schneidera, malíře skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy, a že mu vydalo ověřující list.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka. Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Schneidera žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ich gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Předseda: Pan posl. Schneider.

Posl. Schneider (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Předseda: Dovolené dal jsem na dnešní schůzi pp. posl. Kleinovi a Koudelkovi pro neodkladné záležitosti.

Lékařská vysvědčení předložili pp. posl. Kyncl a Heller.

Posl. dr Slávik žádá o udělení dovolené na dobu od 15. do 27. září t. r. pro cestu do ciziny.

Navrhuji udělení této dovolené.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 10. září 1928 posl. Kleina za posl. dr Wintra, dne 11. září 1928 posl. dr Wintra za posl. Kleina; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 10. září 1928 posl. Blatnou za posl. Schäfera, na další posl. Kirpalovou za posl. Blatnou, dne 11. září 1928 posl. Hackenberg a za posl. Kirpalovou.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Jos. Macka za posl. Chalupu; do výboru zahraničního posl. inž. Nečase za posl. Kleina.

Do výboru pro zálež. průmyslu, obchodu a živností vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Šoltyse za posl. Zemana.

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Zeminové, Slavíčka, Pechmanové, Špatného, Bergmanna a druhů vládě o novém neslýchaném útoku na konsumenty zkartelovanou "Pražskou prodejnou uhlí" zdražením uhlí ve Velké Praze o 90 hal. na 1 q a o úplné vládní indolenci proti drahotě,

posl. Procházky, Buřívala, Bergmanna a spol. vládě o odstranění nesrovnalostí slovenské a karpatoruské úpravy železničních zaměstnanců.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. dr Samka a druhů:

ministru veř. prací o provádění oprav silnic (č. D 1222-II),

ministru železnic a ministru pošt a telegrafů o neutěšených dopravních poměrech okresu dolnokralovického (č. D 1223-II);

posl. Šamalíka, dr Mičury, Janovského, Hintermüllera, Janalíka, Kaňourka, Adámka, Krejčího, Bayera, Stanislava a druhů vládě o nouzových opatřeních pro zemědělce, postižené katastrofální neúrodou píce (č. D 1224-II);

posl. inž. Kalliny:

ministru nár. obrany, že vojín Antonín Reissmüller, přidělený 12. automobilnímu oddělení v Užhorodě, znovu onemocněl (č. D 1220-II),

ministru vnitra o patentní přihlášce inž. Rudolfa Müldnera v Karlových Varech-Tuhnicích, vila "Eroika" (č. D 1221-II);

posl. Kurťaka:

ministru zahraničních věcí, aby Ivanu Komárovi z Chustu byly vráceny dolary, jež mu bezprávně zabavil celní úřad v Novém Segedíně (č. D 1216-II),

ministru železnic o přijetí Jiřího Ivegeše z Králova nad Tisou jako stálého železničního dělníka (č. D 1218-II);

posl. Gregorovitse ministrom vnútra a financií o krivdivom ustanovení okresného náčelníctva v Dunajskej Strede, učinenom o ukladaní obecných peňazí (č. D 1219-II);

posl. Hintermüllera a druhů ministru zemědělství o zamýšleném zrušení případně pensionování pragmatikálních úředníků a zřízenců při státních lesích a statcích (č. D 1225-II);

posl. Fedora ministrovi vnútra o vydavanie cestovného pasu u zlatomoravského okresného úradu (č. D 1226-II).

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1780. Vládní návrh zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1756. Návrh posl. Simma, L. Wenzela a druhů na zákonitou úpravu oboru působnosti a oprávnění živnosti dentistické.

1763. Návrh posl. Dietla a soudr., aby byla neprodleně poskytnuta pomoc obětem živelní pohromy v Pohoří na Šumavě a Černé.

1764. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, Langra, dr Klapky, Buřívala, Procházky a druhů, aby byl vydán zákon, kterým se upravují služební poměry okresních cestářů.

1765. Návrh posl. Hlinku, Hancku a druhov na poskytnutie podpory pre pohorelcov mestečka Rajec pri Žiline na Slovensku.

1771. Návrh posl. dr Czecha a soudr. na zrušení cukerního cla.

1776. Návrh posl. dr Czecha a soudr. na sněmovní přezkoumání hospodaření veškerého cukerního průmyslu a s ním souvisících výrobních odvětví, především pěstění řepy.

Předseda: Přikazuji výboru ústavně-právnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1754. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.

Slovo vyžádal si pan ministr železnic Najman. Dávám mu je.

Ministr železnic Najman: Slavná sněmovno! (Výkřiky komunistických poslanců.) Prosím, aby mně bylo dovoleno podati stručný výklad o železničním neštěstí ve stanici Zaječí dne 10. září t. r. Nejvýš politováníhodná tato událost, která vyžádala si bohužel značných obětí na lidských životech, byla již podrobně vylíčena v denním tisku. Dovolím si proto na tomto místě říci pouze to, co jest nezbytně nutné k pochopení celé věci, nebo co jest třeba poznamenati, aby zprávy, které často v dobré snaze vylíčiti věc zevrubně byly poněkud nepřesné, byly uvedeny na pravou míru.

Rychlovlak č. 16, který se srazil v Zaječí o 2. hodině odpol. zmíněného dne s nákladním vlakem č. 681, vyjíždí z Prahy v 8 hod. ráno. Jest to rychlík, jehož účelem jest sprostředkovati denní spojení s Budapeští. Kromě toho veze také přímé vozy do Vídně. Tento rychlovlak jest jedním z našich nejrychlejších vlaků vůbec, počet jeho zastávek ve stanicích na celé trati až na hranici maďarskou jest nejmenší, jak jest možný za dnešních poměrů trati a provozních prostředků. Vlak byl tažen lokomotivou řady č. 385, strojem to, který patří k rychlíkovým strojům, jež jsme převzali od bývalého Rakouska. Výkonnost stroje je 100 km za hodinu. Vlak měl celkem 10 osobních vozů z Brna, váha byla 524 tuny. Obsazení vlaku odpovídalo potřebě i všem platným předpisům. Strojní personál pozůstával ze strojvůdce a dvou topičů, vlakový personál byl pak složen z vlakvůdce a manipulanta ve služebním voze, jakož i tří průvodčích vlaků, z nichž dva měli přiděleny po třech vozech, třetí pak kromě toho ještě jídelní vůz.

V okamžiku srážky byl rychlík zpožděn 16 minut. Musím konstatovati, že toto zpoždění nebylo nijak veliké, nýbrž že, bohužel, nutno na této trati pokládati je za minimální. Jak je všeobecně známo, je naše trať z Prahy do Brna, zejména pak úsek do Čes. Třebové, nejdůležitější tratí, kterou vůbec máme. Jest přirozeno, že železniční správa se snaží nákladnými pracemi již po několik let vybudovati tuto trať tak, aby snesla největší možnou rychlost i největší možné zatížení vlaků. Jest tedy nutno nejen zesíliti celý svršek, nýbrž také opraviti, resp. nově vybudovati řadu menších i větších objektů na trati. Ježto pak jde o nejdůležitější naši tepnu, musí veškeré práce býti konány tak, aby nebyl provoz rušen. Nezbytným důsledkem toho jest předepsání zpomalené jízdy vlaků na některých místech až na 20 km. Jede-li pak rychlovlak průměrně rychlostí 80 km a musí-li na řadě míst, kterých jest jenom z Pardubic do Čes. Třebové 11, zmírniti rychlost na 20 km, jest pochopitelno a omluvitelno, že ke zpoždění dojíti nezbytně musí. Tomu zabrániti za žádných okolností nelze. Železniční správa se snaží veškeré práce co možná urychliti, nešetří při tom nijak na penězích (Výkřiky komunistických poslanců.), nemůže však se vyhnouti těmto důsledkům, ač ovšem pro provoz jsou nepříjemné.

Ve stanici Zaječí měl rychlík č.16 projeti po hlavní koleji. Tato kolej jest jak při vjezdu do stanice, tak při jejím výjezdu naprosto rovná s výborným rozhledem. V této stanici jest zabezpečovací zařízení nejdokonalejšího systému moderního. Toto zabezpečovací zařízení bylo však nutno již několik dní před srážkou vypnouti, neboť byla vyměňována výhybka na silnější profil. V takovém případě žádají pak dopravní předpisy zvláštní opatření bezpečnostní. Ježto totiž nutno výhybky stavěti ručně bez ústředního řízení z dopravní kanceláře, jest určen v takovém případě zvláštní zřízenec, který má každou práci výměnáře kontrolovati a přesvědčovati se, zda výhybka jest postavena pro příslušný vlak správ ně. Proto také jmenuje se dozorcem výměn a není mu přidělen žádný jiný výkon, nežli dozor nad výměnami jediné strany stanice. Ředitelství státních drah v Brně dříve, nežli bylo zabezpečovací zařízení vypnuto, upozornilo zvláštním rozkazem na tuto okolnost, připomnělo všem zúčastněným zaměstnancům znovu bedlivě jejich povinnosti a zdůraznilo zejména postup, jak nutno při stavění výhybek si počínati.

Jsem dalek toho, abych chtěl obviňovati kohokoliv z nedbalosti. Ponechávám tu volný průběh soudnímu vyšetřování, které bylo zavedeno. Jisto však jest, že, ač výměnář i dozorce výměn byli na svých místech a ač rozkazy byly jim řádně dány, přes to před vjezdem rychlovlaku do stanice Zaječí nebyla výhybka postavena na kolej průjezdní, nýbrž do odbočky. Při tom musím poznamenati, že službu konajícímu úředníku ve stanici bylo dozorcem výměn hlášeno telefonicky, že výměny pro vjezd rychlovlaku jsou správně postaveny a tudíž vjezd do stanice volný.

Bylo již uvedeno v novinách a opakuji to pouze pro úplnost, že oba zaměstnanci, kterých se věc týká, jsou starými služebníky dráhy, kteří svou službu konají již delší dobu, byli řádně vyzkoušeni a nastoupili svou službu po dostatečném odpočinku. Rovněž jejich hospodářské poměry nebyly nepříznivé, jak jest patrno z toho, že měsíční příjem obou zaměstnanců po všech srážkách, zejména na daň důchodovou, na nemocenské a pensijní zaopatření činil kolem 1. 100 Kč měsíčně, k čemuž přistupuje ještě příbytečné v částce 1.650 Kč pro jednoho a 2.100 Kč pro druhého, jakož i služební oděv, který dostávají oba zaměstnanci in natura od správy železniční.

Důsledky srážky byly ovšem strašlivé. Myslím, že není důležito dnes konstatovati, zda by se byl býval rychlovlak vykolejil i tehdy, kdyby nákladní vlak na odbočné koleji proti němu nebyl býval stál, neboť jest jisto - pokud ovšem lze dodatečně takovéto úsudky vůbec činiti - že by k žádnému neštěstí nemohlo dojíti, kdyby byl býval rychlík jel po rovné koleji, jak bylo stanoveno. Musím totiž upozorniti, abych zabránil jakémukoliv nedorozuměni, že každý vlak má v každé stanici přesně stanovenou kolej, na kterou jede. O tom jest vždy jak strojvůdce, tak i vlakvůdce správně zpraven. Děje se tak jednak služebními pomůckami pro normální jeho jízdu podle jízdního řádu, jednak pak jde-li o úchylku od pravidla - zvláštními písemnými rozkazy stanice, kde naposled vlak zastaví.

Počet mrtvých jest 22. Jest to číslice neobyčejně vysoká, kterou lze vysvětliti jenom tím, že rychlovlak jel rychlostí značnou, takže náraz při srážce byl mimořádné intensity. Rovněž počet zraněných jest veliký, těžce zraněných jest 29. Podle dnešních zpráv lze doufati, že žádný ze zraněných úrazu nepodlehne, a že tedy počet mrtvých se již nezvětší. Mezi mrtvými jest 5 železničních zaměstnanců ve službě a řada cestujících cizinců. Tuto okolnost lze vysvětliti jenom tím, že jde o rychlík mezinárodní, který bývá vždy velmi dobře obsazen, zejména cestujícími z ciziny.

Srážka přihodila se ve 2 hodiny odpoledne za bílého dne. Záchranné práce byly zahájeny krátce na to. Musím tu konstatovati, že zprávy zahraničního tisku, které byly zřejmě tendenčně zabarveny, jakoby záchranné práce byly zahájeny opožděně, neodpovídají skutečnosti. Lituji, že také část našeho tisku tyto zprávy nekriticky přejala. Stejně jest naprosto vymyšleno, že nastalo, jak rovněž bylo tendenčně tvrzeno, po srážce olupování zraněných cestujících. Naopak musím konstatovati, že služba záchranná fungovala správně. Lékaři železniční i soukromí projevili velikou obětavost ve svých výkonech. Jejich práce byla neobyčejně ztížena tím, že v troskách byli zranění cestující, ke kterým bylo třeba se teprve probourávati. Tím se také vysvětluje zdánlivě pomalý chod záchranných prací, neboť nebylo lze použíti rázných opatření k odstranění trosek, aby zranění snad při tom ještě více neutrpěli. Rovněž pracovní čety železniční, které byly vyslány ihned na místo neštěstí na odklizovací práce, počínaly si vesměs s příkladnou obětavostí. Po celé hodiny bez jakéhokoliv vystřídání pracovali všichni železniční zaměstnanci bez oddechu, aby vyprostili zraněné. Přesvědčil jsem se o tom sám, když o 5. hod. ranní druhého dne jsem přijel na místo neštěstí. Rovněž bezpečnostní služba zásluhou příslušných politických úřadů a četnictva počínala si bezvadně.

Myslím, že nemusím ujišťovati slavnou sněmovnu, že železniční správa hluboce lituje každého neštěstí, které se přihodí, a že tím více jest tomu tehdy, když jsou utraceny lidské životy. Příčina každého neštěstí na železnicích se zevrubně vyšetřuje. Na výsledku vyšetřování se ovšem nepřestává, nýbrž činí se z toho náležité dedukce a hledí se nových zkušeností využíti pro budoucnost. Bohužel, nelze jinak, nežli spoléhati v řadě výkonů železničního provozu na lidskou sílu. Všichni, kteří bezprostřední exekutivní službu dopravní konají, ať jsou to dopravní úředníci, strojvůdci, posunovači, výměnáři atd., jsou pouze lidé se všemi lidskými slabostmi a chybami. Ačkoli jejich výkony jsou vesměs podle možnosti mechanisovány a zjednodušovány a ačkoli jsou předpisy sestaveny tak, aby při chybě jednotlivce bylo lze neštěstí zabrániti řádným výkonem služby jiného zaměstnance, přece zkušenost ukazuje, že s absolutní jistotou nelze nehody ze železničního provozu vyloučiti. Jest známo z denního tisku, že také v cizích státech vyskytly se v poslední době těžké železniční nehody. Německé dráhy jsou v porovnání s našimi vybudovány daleko lépe. Jejich přímé rovinové trati a veliké prostředky, které před válkou bylo možno do železničních tratí investovati, umožnily nejdokonalejší zařízení technická, jaká si lze představiti. A přece i v Německu přihodila se v posledních měsících veliká neštěstí, která vyžádala si na lidských životech velikých obětí. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tím ovšem nechci nijak omlouvati neštěstí v Zaječí, chci pouze poukázati, že ani při technických zařízeních daleko dokonalejších nežli jsou naše, není možno, bohužel, všem nehodám zabrániti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Nehodlám při této příležitosti pouštěti se do úvahy, zda bylo již možno v krátké době po převratu technické vyzbrojení našich tratí přivésti na takový stupeň, jaký by byl ideálem. Prosím však přes to, aby mně bylo dovoleno říci, že požadavky, které v tomto směru veřejnost na železniční správu klade, jdou nikoli do milionů, nýbrž do miliard. Žádný podnik na světě nemůže investovati v několika letech do svých zařízení takové částky. Nezbývá, nežli postupovati při zlepšování kapacity našich tratí ponenáhlu, a to v takovém programu, který vyžaduje především železniční provoz sám. Nikdo zajisté nepochybuje, že by bylo účelné, kdyby trať Břeclav-Brno byla vybudována dvoukolejně. Avšak stejně účelné a nezbytné je i vybudováni druhých kolejí na trati Zdice-Plzeň, Praha-Lysá, Kralupy-Lovosice, Zábřeh-Česká Třebová atd. Jest třeba stále a stále připomínati, že jsme své trati po válce přejali ve stavu velmi zbědovaném a že není možno nápravu všude zjednati ihned. Ovšem i při naprosté dokonalosti všech tratí budeme vždycky odkázáni také na lidskou sílu a tím i na důsledky, které jediný nesprávný pohyb člověka může způsobiti.

Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala mé ujištění, že železniční správa nezanedbává žádné možnosti ani prostředků ke zvýšení bezpečnosti na našich tratích a že pojímá svůj úkol, zajistiti dopravu co nejbezpečnější, s veškerou vážností. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byly mně podány shodné návrhy pp. posl. Remeše, posl. Hakena, posl. Špatného a druhů a posl. dr Czecha, aby o prohlášení p. ministra železnic byla zahájena rozprava ihned.

Dám o těchto návrzích hlasovati najednou.

Prosím pp. poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhy pp. posl. Remeše, posl. Hakena, posl. Špatného a druhů a posl. dr Czecha, aby rozprava o prohlášení p. ministra železnic byla zahájena ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou návrhy schváleny.

Než přikročíme k rozpravě, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je přijata.

Ke slovu jsou přihlášeni dosud řečníci na straně "proti": pp. posl. Brodecký, Juran a Buříval.

Dávám slovo p. posl. Brodeckému.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP