Úterý 20. března 1928

Začátek schůze ve 3 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, inž. Dostálek, Horák, Slavíček, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.

195 poslanců podle presenční listiny.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Horák (zvoní): Zahajuji 137. schůzi poslanecké sněmovny.

Pan posl. Kocsis, jehož povolání za nástupce zesnulého posl. dr Zocha hlášeno bylo ve 133. schůzi dne 13. března t. r., dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme k jeho slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude formule slibu ústavou předepsaná, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se jmenovaný přihlásil, slibující přistoupí ke mně a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám, aby byla přečtena slibovací formule, a pan posl. Kocsis nechť ke mně přistoupí vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tlumočník Lazar (čte): Fogadom, hogy hü leszek a Csehszlovák köztársasághoz és hogy a törvényeket megtartani és mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem szerint gyakorolni fogom.

Posl. Koesis (podávaje místopředsedovi Horákovi ruku): Fogadom. (Poslanci usedají.)

Místopředseda Horák (zvoní): Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Jašovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se posl. dr Buday na tento týden. Lékařské vysvědčení předložil posl. Můňa.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru soc.-politického posl. Pázmána za posl. Čillíka; do výboru rozpočtového posl. dr Polyáka za posl. dr Fritze.

Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. Zajíčka za posl. Krumpe.

Místopředseda Horák: Výboru imunitnímu přikázal jsem věc pana posl. dr Šmerala, který se nezúčastnil bez platné omluvy řady schůzí a byl v důsledku toho po třikráte pokutován podle odst. 2 §u 3 jedn. řádu.

Podle odst. 3 téhož paragrafu podá o takové věci imunitní výbor zprávu s návrhem.

Došel od vlády přípis. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 20. března 1928, č. 16.601/1928-7, že na místo posl. Albína Chalupy, jenž vzdal se mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka dr Josefa Macka, profesora vysoké školy obchodní v Praze, a vydalo mu ověřující list poslanecký.

Místopředseda Horák: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. inž. Nečase, Tayerle a soudr. vládě o předložení automobilového zákona;

posl. Kršiaka, Čulena a súdr. ministru vnútra o defraudácii a zneužívanie úradnej moci okresného náčelníka v Snine Durčinského a notára sačurovského Šepitku;

posl. Kršiaka, Majora, Sedorjaka a súdr. ministru pošt a telegrafov o porušovanie listovného tajomstva.

Místopředseda Horák: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Kurťaka:

ministru soc. péče, aby bylo prominuto vraceti vyplacenou válečnou podporu (č. D 1056-II),

ministru vnitra, že kominíci sevljušského okresu nesprávně požadují poplatky (č. D 1057-II);

posl. dr Viškovského a druhů vládě o opětovných neštěstích při osobní dopravě autobusové (č. D 1060-II).

Místopředseda Horák: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. železnic na dotaz:

posl. Fedora o pensii Emericha Sinka, obyvatela v Rappu, býv. brzdára štát. dráh (č. D 938-II), posl. Adámka o špatném vytápění vlaků a jich zpožďování na trati Heřmanův Městec-Borohrádek (č. D 960-II);

min. školství a nár. osvěty na dotaz:

posl. Fedora o reviziu penzijnej záležitosti Mateja Szilágyiho, penzionovaného riaditeľa učiteľa školy v Novočanoch, obyvatela v Tulčiku a o sriadnie tejže (č. D 933-II),

posl. Sladkého o zúmyslném a provokativním popolšťování českých evangelíků a. v. na Těšínsku (č. D 998-II);

min. zemědělství na dotaz posl. Simma, inž. Junga a druhů, že jest nutno brzy vydati jednotný rybářský zákon (č. D 974-II);

min. veř. prací na dotaz posl. Sedláčka, Vičánka a Stanislava o sestátnění silnice Břeclav-Hodonín (č. D 976-II);

vlády na dotaz posl. Gregorovitse o parcelácii pusty Kováč, patriacej ku Schoellerskému panstvu v Leviciach (č. D 973-II);

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Krebse o přeložení filiálního poštovního úřadu ze zastávky Litoměřice-město na nákladní nádraží severozápadní dráhy (č. D 953-II).

Místopředseda Horák: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1501. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky. (Zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a přečin podle §u 15, č. 2 téhož zákona).

1502. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Majora. (Přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, čís. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, zločin výzvy k trest. činům podle §u 15, č. 2 a 3 a §u 1, odst. 1 zákona na ochranu republiky resp. §u 175 a §u 176 tr. zák.).

1503. Zpráva výboru imunitného o žiadosti zem. trest. súdu v Prahe o vydaní posl. Dědiča k trest. stíhaniu. (Zločin dľa §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky).

1504. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave žiadajúcej vydať k trest. stíhaniu posl. Jos. Petera. (Priestupky protiviace sa § § 312, 491, 496 tr. z. a čl. V zákona zo dňa 17. decembra 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, a prečin protiviaci sa §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky).

1505. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hakena. (Zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1506. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Litomericiach žiadajúcej vydať k trest. stíhaniu posl. dr Sterna. (Zločin protiviaci sa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1507. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Č. Budejoviciach, v ktorej žiada vydať posl. Hrušku k trest. stíhaniu. (Trestné činy protiviace sa §u 14. č. 1, §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky a §u 283 tr. z. a priestupok §§ 3, 19 zákona shromažďovacieho).

1508. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka. (Zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1509. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave, žiadajúcej vydať k trest. pokračovaniu posl. Jos. Petera. (Pre čin protiviací sa §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky).

1510. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Jičíne, v ktorej tento žiada vydať posl. Hakena k trest. stíhaniu. (Zločin dľa §u 15, č. 1 a prečin dľa §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky).

1511. Zpráva výboru imunitného o žiadosti zem. trest. súdu v Prahe, aby posl. snemovňa dala súhlas k trest. stíhaniu posl. Jílka. (Prečin dľa §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky).

1512. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave, v ktorej žiadá tento vydať posl. Harusa k trest. stíhaniu. (Trestné činy: zločin dľa §u 15, č. 3, prečiny dľa §u 15, č. 2, §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky, zločin dľa §u 81 tr. zák., prečin dľa §§ 283, 284 tr. zák. a prestupky dľa § 491 tr. zák. a čl. V zákona zo dňa 17. decembra 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, a §§ 312 a 314 tr. z.)

1513. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. policajného riaditeľstva v Bratislave žiadajúcej vydať k trest. stíhaniu posl. Čulena. (Priestupok protiviaci sa nariadeniu býv. uh. ministerstva vnútra zo dňa 21. februára 1898, čís. 1136 prez.).

1514. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Jílka. (Zločiny podle §u 1, odst. I a §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1515. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hvozdzíka. (Přestupek proti bezpečnosti cti).

1516. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hakena. (Přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem).

1517. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Ml. Boleslavi za souhlas s trest. stíháním posl. Davida. (Přečin proti bezpečnosti cti podle §u 493 tr. zák.).

1518. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hakena. (Přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488 a 491 tr. zák. spáchaný tiskem).

1519. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Čes. Těšíně za souhlas trest. stíháním posl. Šliwky. (Přestupek podle §u 314 tr. zák.).

Místopředseda Horák: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádost sedrie v Bratislavě ze dne 10. března 1928, č. Nt XII 10/28-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 15. března 1928, č. 2354/28, za souhlas s trest. stíháním posl. Tománka pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, č. 2, §u 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 551-II).

Místopředseda Horák (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1926 (tisk 1216) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1429).

Zpravodajem je pan posl. dr Hnídek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Nejvyšší účetní kontrolní úřad předložil nám ve lhůtě opravdu rekordní účetní uzávěrku za r. 1926, tedy v době, kdy ještě daleko neuplynulo 18 měsíců podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě. Jistě je to výkon od Nejvyššího kontrolního úřadu neobyčejně veliký a neobyčejně záslužný, povážíme-li, že Nejvyšší kontrolní úřad vedle této velké účetní uzávěrky předkládá ještě rozpočtovému výboru každého měsíce měsíční výkazy o výdajích a příjmech. Tedy zasluhuje jistě v této věci kontrolní úřad veškerého uznání.

Pravého obrazu o státním hospodářství nepodává nám rozpočet. Pravý obraz o státním hospodářství nám podává teprve účetní uzávěrka za ten který rok. Není ani dobře možno, aby rozpočet nám podával přesné cifry o výdajích a o příjmech, poněvadž přesné cifry o příjmech. závisejí od celého hospodářského stavu, na př. jde o příjmy daní přímých, nebo ještě více daní nepřímých, takže není možno přesně do posledního haléře v rozpočtu označiti, jaké budou výdaje a jaké budou příjmy. Tedy jistě to budou vždycky cifry přibližné. Přesné cifry nám může dáti a dává nám toliko účetní uzávěrka. To platí o rozpočtech všech států, nevyjímajíc ani jediného, a platí-li to o všech státech, platí to tím spíše o našem státním hospodářství, kde teprve vlastně začínáme, kde hledáme cesty a praksi pro státní hospodářství.

Pokusil jsem se ze státního závěrečného účtu, předloženého Nejvyšším kontrolním úřadem, sestaviti přehledný obraz celého našeho státního hospodářství, jak se jeví ve skutečnosti, obraz, ve kterém by bylo viděti rozdíl mezi rozpočtem, tedy mezi presumptivními výdaji a příjmy, a mezi skutečnými výdaji a příjmy.

Přesně podle rozpočtu na r. 1926 měly býti výdaje našeho státu 9.710,271.410 Kč, příjmy 10.085,752.543 Kč, takže se jevil podle rozpočtu přebytek 375,481.133 Kč. Ve skutečnosti však obraz vypadá hodně jinak. Podle účetní uzávěrky, a to podle náležitosti, která jest jedině a hlavně směrodatnou, ne platba, jeví se pak obraz našeho státního hospodářství takto: výdaje 11.117,104.830 Kč, příjmy 13.469,865.174 Kč, takže přebytek, který byl původně podle rozpočtu rozpočten na 375 mil. 481.133 Kč, měl býti podle účetní uzávěrky podle náležitostí 2.352,760.344 Kč. Tedy to byl vlastně přebytek za rok 1926. Ovšem nepočítám zde 189 mil. Kč, které byly mimo rozpočet. Pak by se tento přebytek jevil jinak; tento přebytek by byl, vzali-li bychom v úvahu těch 189 mil. Kč mimo rozpočet, 2.166 mil. Kč.

Srovnáme-li nyní výdaje podle rozpočtu a podle účetní uzávěrky, jest obraz tento: Podle rozpočtu, jak již bylo řečeno, měly býti výdaje 9.710,271.410 Kč, podle účetní uzávěrky činí však 11.117,104.830 Kč, takže proti rozpočtu výdaje byly překročeny o 1.406,833.420 Kč. O tom ještě budu mluviti, v jakém smyslu máme rozuměti tomuto překročení.

Odečteme-li těch 189 milionů mimo rozpočet, o kterých jsem se právě zmínil, tedy překročení skutečné by bylo 1.217,679.986 Kč. Tolik při srovnání výdajů.

Srovnáme-li příjmy, jest obraz tento: Podle rozpočtu příjmy byly 10.085,752.543 Kč, podle náležitosti 13.469,865.174 Kč, takže jevily se příjmy ve skutečnosti proti rozpočtu větší o 3.384,112.631 Kč.

Které resorty překročily rozpočet? Rozpočet překročily: Kancelář presidenta republiky, Národní shromáždění, Nejvyšší správní soud a Volební soud, příděly samosprávným svazkům, předsednictvo ministerské rady, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo národní obrany, ministerstvo vnitra, ministerstvo školství a nár. osvěty, ministerstvo financí, všeobecná pokladní správa, ministerstvo pošt a telegrafů, ministerstvo železnic, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo veř. prací, ministerstvo soc. péče, ministerstvo pro zásobování lidu, ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisaci správy a pak položka Likvidace repatriačních nákladů československých příslušníků. Nižší výdaje, než bylo preliminováno, měly toliko kapitoly: President republiky, Nejvyšší účetní kontrolní úřad, státní dluh, pensijní a zaopatřovací požitky, ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, ministerstvo zemědělství, ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.

Vyšší příjmy mělo zvláště ministerstvo financí, a to o 3.433,612.102 Kč. Preliminováno mělo min. financí v příjmech 8.544,841.929 Kč náležitost však byla 11.989,772.852 Kč. Ovšem platba byla jiná. Kdežto náležitost byla skoro 12 miliard Kč, platba byla necelých 10 miliard Kč, takže se jeví nedoplatek přes 2 miliardy Kč.

Tato otázka nedoplatků jest opravdu bolavou stránkou naší účetní uzávěrky, která se táhne již kolik let a která bude trvati ještě několik let. Nedoplatky objevily se již r. 1919 na všech daních a dávkách, přímých i nepřímých. Tyto nedoplatky rostou rok od roku. Jestliže činily nedoplatky r. 1919 638,736.000 Kč, dosáhly koncem r. 1926 skoro 6 a 3/4 miliardy. Řekl jsem, že je to bolavá stránka našeho státního hospodářství. Příčiny toho jsou vám všem známy, totiž že jsou ve starých nedoměrcích daní a dávek, které zase měly příčiny nám všem známé. Jinou však otázkou jest, zdali se těch nedoplatků tak brzy zbavíme, můžeme-li říci, že za rok nebo za dvě léta by tyto nedoplatky byly zprovozeny ze světa. A tu přece jen pochybuji o této věci, a to z toho důvodu, že není dobře možné, abychom skoro 7 miliard najednou odčerpali z celého hospodářství státního. To bude trvati několik let a sama finanční správa počítá s tímto faktem. Jak jste, pánové, četli, nedávno vydalo ministerstvo financí nařízení, jak si mají berní úřady a berní správy počínati ve vymáhání těchto velikých nedoplatků. Bylo to nutné, poněvadž sama finanční správa uznává, že nelze tak ohromných sum ihned odčerpati z hospodářského života. Jako tomu bylo při dávce z majetku, která byla rozpočtena na 10 miliard a která také nemohla býti hned odčerpána, jelikož byla rozdělena na několik let, právě tak bude tomu u nedoplatků na jednotlivé daně.

Největší nedoplatky na daních jevily se předně u pozemkové daně 120 miliony, při všeobecné dani výdělkové 290 mil., při výdělkové dani z podniků k veřejnému účtování povinných 309 mil., na dani z příjmu pak dokonce nedoplatek 3.207,000.000 Kč, tedy ohromná suma. Příčina je v tom, co jsem zde byl před chvílí naznačil. Vyšší příjmy při ministerstvu financí přirozeně se dají vysvětliti jednak tím, že se splácejí nedoplatky, jednak větším výnosem daní přímých, ovšem také větším výnosem daní nepřímých. Tento vyšší příjem z daní nepřímých plyne jednak ze zvýšeného konsumu, jednak ze zvýšení daní nepřímých. Na příklad v r. 1926 byla zvýšena daň cukerní, zvýšeny byly poplatky a kolky. Toto zvýšení jeví se nyní v účetní uzávěrce. Tak při dani z cukru, která byla rozpočtena na 172 milionů, náležitost byla 306 milionů, při kolcích rozpočet byl 193 milionů, účetní uzávěrka vykazuje 217 milionů, právní poplatky podle rozpočtu činily 584 miliony, podle účetní uzávěrky 795 milionů.

Tím by byly vysvětleny zvýšené příjmy proti rozpočtu. Ovšem toto zvýšení příjmů bude se rok od roku snižovati v témž poměru, v jakém se budou spláceti nedoplatky daní, takže přijdeme jednou k bodu, kdy skoro se to vyrovná a kdy příjmy budou se krýti podle účetní uzávěrky s příjmy podle rozpočtu. Bude to ovšem, jak jsem řekl, trvati několik let.

Čím bylo způsobeno překročení rozpočtu a v čem? Osobní výdaje byly v rozpočtu preliminovány částkou 3.269,951.112 Kč, náležitost byla 4.145,901.208 Kč, takže překročení v osobních výdajích bylo 875,950.096 Kč. Věcné výdaje byly preliminovány 6.440,320.298 Kč, náležitost byla 6.971,203.621 Kč, takže jeví se zde překročení skoro 531,000.000 Kč. Řekl jsem s počátku, že se zde jeví překročení, ale že to není překročení v pravém slova smyslu. Překročením rozpočtu by to bylo tehdy, kdyby zde nebylo právního titulu, na základě něhož jednotlivé resorty mohly vydávati. Ale všechny tyto vyšší výdaje zakládají se na právních titulech, na zákonech, na př. byl to zákon o platech státních zaměstnanců atd., takže to není překročení v pravém slova smyslu, mohli bychom říci, že je to vlastně dodatečný rozpočet jak ve výdajích tak také v příjmech, poněvadž tyto výdaje měly býti kryty příjmy, stanovenými zvláštními zákony, totiž zvýšením dávek ceny cukru atd. Znovu podškrtávám, že to není překročení rozpočtu, nýbrž jen druhý, dodatečný rozpočet.

Překročení v jednotlivých položkách je vysvětleno v bohatých poznámkách, které Nejvyšší kontrolní úřad přičinil k této účetní uzávěrce. Překročení mělo hlavně příčinu v zákoně o platech státních zaměstnanců a v zálohách na učitelské platy, které činily 541 mil. 566.830 Kč.

Jako dřívější léta objevují se nám také ve státním rozpočtu přesuny, virementy. Ovšem virementy za r. 1926 jsou i počtem i obnosem daleko menší než byly v letech dřívějších. R. 1926 takových přesunů bylo 408 v úhrnné částce 342 mil., kdežto r. 1925 bylo takových virementů 636 v úhrnné částce 612,743.000 Kč. V účetních uzávěrkách příštích, na r. 1927 a 1928 bude těchto virementů ještě méně, poněvadž finanční zákon na r. 1927 a 1928 omezuje daleko větší měrou než zákony dřívější virementy uvnitř jednotlivých resortů. Mezi jednotlivými resorty je úplně vylučuje, ale uvnitř resortů je ještě více omezuje než dříve. Objevují se nám také ještě výtky co se týče řízení podle §u 7, ale těchto výtek je už v účetní uzávěrce na r. 1926 neobyčejně málo a jsou také dostatečně vysvětleny. Účetní uzávěrka obsahuje dále provozní účty státních podniků.

Účetní uzávěrka nemůže však obsahovati celkové bilance, a to z důvodů, o kterých byla řeč už při projednání účetní uzávěrky za rok 1925. Bilance totiž nebylo možno ještě u všech státních podniků poříditi, a to z toho jednoduchého důvodu, poněvadž ještě nevíme, jak budou oceněny na př. železnice atd. To nám ještě chybí a není možno v důsledku toho utvořiti celkovou bilanci, takže účetní uzávěrka může obsahovati nanejvýš provozní účty.

A tu při státních podnicích jeví se nám obraz - pokud jsem jej mohl utvořiti z účetní uzávěrky - takto: Tabáková režie podle rozpočtu měla vykazovati přebytek 1.016,610.476 Kč, ale ve skutečnosti přebytek byl větší a do státní pokladny, dík kuřákům, odvedla tabáková režie částku 1.297,358.689 Kč, takže je to zde jistě úctyhodná cifra a také úctyhodný výkon se strany kuřáků. (Posl. Bergmann: Ale také dělníků, pane doktore, poněvadž ti mají malé mzdy!) To je samozřejmé, bez nich by to nešlo.

Státní loterie podle rozpočtu měla míti přebytek 26,093.641 Kč, odvedla však do státní pokladny 45,582.618 Kč. Státní mincovna podle rozpočtu měla odvésti 1,131.402 Kč, ve skutečnosti podle účetní uzávěrky odvedla 1,442.248 Kč. Zisk pošty měl býti 158,744.129 Kč, ale podle finančního zákona na r. 1926 přebytek z pošt a železnic neměl plynouti do státní pokladny, nýbrž ho mělo býti použito na investice pošt a železnic. Proto také nemůže se objevovati v účetní uzávěrce příjem z pošt a železnic do státní pokladny, naopak státní pokladna přidělila poštám ještě 32,688.059 Kč, kterýžto příděl byl docela podle finančního zákona. V účetní uzávěrce na r. 1928 bude se nám to už jeviti jinak, poněvadž tam pošty a železnice dají svůj přebytek už do státní pokladny a investice potom mají hraditi úvěrem. Zisk drah měl býti 214,772.610 Kč. Přídělem ze státní pokladny obdržely železnice 372 mil. 228.372 Kč. Státní lesy a statky podle rozpočtu měly odvésti 87,763.900 Kč, do státní pokladny však odvedly jenom 48,852.175 Kč. V poznámkách je vysvětleno, jakým způsobem došlo se k této cifře 48 milionů. Uhřiněvský závod podle rozpočtu měl odvésti 212.888 Kč, do státní pokladny však dal 75.136 Kč. Statek Děčín-Libwerda měl odvésti 6.000 Kč, jeví se tam ztráta 49.107 Kč. Státní báňské a hutní závody podle rozpočtu měly odvésti 29,622.400 Kč, ve skutečnosti však jejich zisk jest jenom 183.502 Kč; do státní pokladny nepřišlo nic. Továrna na letadla podle rozpočtu měla odvésti 614.000 Kč do státní pokladny odvedla 75.335 Kč. Tiskárna ministerstva nár. obrany podle rozpočtu měla odvésti 14.490 Kč, do státní pokladny odvedla 6.548 Kč. Vojenský dřevařský podnik ve Velkých Levárech podle rozpočtu žádného zisku neměl, ve skutečnosti přece však měl zisk 932.500 Kč. Ten však nepřipadl do státní pokladny, nýbrž byl obrácen na investice. Státní lázně, které podle rozpočtu měly vynésti 1,072.860 Kč, měly zisk jen 274.881 Kč a ze státní pokladny dostaly 3 mil. 719.576 Kč. Konečně státní tiskárny měly podle rozpočtu odvésti 3,424.969 Kč, měly však zisk 661.141 Kč a do státní pokladny odvedly 174.612 Kč. Zkrátka a dobře celkem státní podniky vykázaly zisk 1.730,703.044 Kč a do státní pokladny se dostalo 961,398.317 Kč. To je hospodářství státních podniků.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP