Čtvrtek 26. ledna 1928

Začátek schůze ve 3 hod. 23 min. odpol.

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Buday, inž. Dostálek, Horák, Slavíček, Zierhut.

Zapisovatelé: Špatný, Vávra.

223 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy dr Šrámek; ministři dr Engliš, dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, dr Peroutka, dr Spina, dr Srdínko, dr Tiso, Udržal; za ministerstvo vnitra odb. přednosta dr Sobotka a min. rada Mrhálek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 125. schůzi posl. sněmovny.

Nemocí omluvili se pp. posl. Fedor a dr Luschka.

Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Fedora ministru školstva a nár. osvety o penzionovaniu Zuzany Tahyovej, býv. štátnej učiteľky v Giraltovciach (č. D 995-II);

posl. Knejzlíka předsedovi vlády o pozemkové reformě na velkostatku Kojetínském (č. D 996-II);

posl. Vološina ministru pro věci zahraniční, že pozemkové knihy býv. soud. okresu Šátoralja-újhelského mělo by Maďarsko odevzdati Československu (č. D 1003-II);

posl. inž. Dostálka ministru vnitra o nestejné praxi správních úřadů politických při vidování knížek podomních obchodníků (č. D 993-II);

posl. inž. Dostálka a druhů vládě o zabezpečení náhradních pozemků z parcelovaných velkostatků pro zemědělce, poškozené stavbou vodní nádrže na Divoké Orlici u Pastvin, okres Žamberk, i jiných zvlášť důležitých nádrží (č. D 994-II).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1408. Odpovědi:

I. min. financí, železnic a obchodu na interp. posl. Šamalíka, Adámka, Bezděka a druhů o snížení dopravních tarifů při převozu řepy, surového a hotového cukru po drahách československých, snížení cukerní daně spotřební a obratové a zvýšení celních tarifů cukerních (tisk 1163/XIV),

II. min. vnitra na interp. posl. Mondoka, Sedorjaka, dr Gáti a soudr. o neslýchané provokaci polic. orgánů v Užhorodě dne 15. prosince 1926 (tisk 1198/V),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. Svobody a soudr. o konfiskaci časopisu "Stráž socialismu" v Brně (tisk 1234/V),

IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Fedora a druhů o zabavení časopisu "Magyar Néplap" č. 17, vycházejícího v Bratislavě (tisk 1213/II),

V. min. soc. péče, průmyslu, obchodu a živností, veř. prací a vnitra na interp. posl. Stivína, Tayerle a soudr. o událostech v okresech tanvaldském, jabloneckém a železnobrodském, jakož i o vládních opatřeních (tisk 979/V),

VI. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o předčasném rozpuštění jáchymovského obec. zastupitelstva (tisk 1205/XIV),

VII. min. vnitra na interp. posl. Kirpalové a soudr. o zabavení letáku (tisk 1163/XVII),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zabavení básně, uveřejněné v časopise "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku (tisk 1213/VIII),

IX. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů o vydání pokynů pohraničním celním úřadům, aby přijímaly platy také v jiné měně než československé (tisk 1205/V),

X. min. věcí zahraničních na interp. posl. dr Czecha a soudr. o situaci v zahraniční politice (tisk 1122/IX),

XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že polic. inspektorovi ve výslužbě Alfredu Müllerovi z Karlových Varů, dům "Palmbaum", v Pražské ulici, nebyly vyplaceny peníze, které si ušetřil na stejnokroj (tisk 1032/XVII),

XII. min. vnitra na interp. posl. Můni a soudr. v záležitosti používání četníků při stávce krejčovského a stavebního dělnictva v Prostějově (tisk 1163/XI),

XIII. min. financí, min. věcí zahraničních a min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Patzela a druhů o nákladech na školství ruských a ukrajinských uprchlíků v Československé republice (tisk 22/V),

XIV. min. věcí zahraničních na interp. posl. Geršla a soudr. o provádění smlouvy s SHS stran úpravy vzájemných právních styků ze dne 17. března 1923, č. 146 Sb. z. a n. z r. 1924 (tisk 575/VII),

XV. min. železnic na interp. posl. dr Schollicha a druhů o šovinistickém jednání českého průvodčího na trati Odry - Suchdol (tisk 1205/IV),

XVI. min. veř. prací na interp. posl. de Witte a soudr. o vybudování přehrady v údolí Teplé v Karlových Varech (tisk 1205/X),

XVII. min. zemědělství, financí a vnitra na interp. posl. Fedora a druhů v záležitosti nutné podpory povodní poškozených obcí, okres sečovský, michalovský, velkokapušanský a chlumecký ve velkožupě košické (tisk 563/II),

XVIII. vlády na interp. posl. dr Dérera a soudr. o ohrožení průmyslu na Slovensku (tisk 930/IV).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1407. Interpelace:

I. posl. Hackenberga a soudr. min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Sozialdemokrat",

II. posl. inž. Junga, L. Wenzela a druhů min. pro obchod, průmysl a živnosti o škodlivé cenové politice papírnického kartelu v Československu,

III. posl. Nitsche a druhů min. vnitra o častém zatýkání cizích státních občanů,

IV. posl. Mayera a druhů min. financí, že chebská berní správa, přijímajíc podaná přiznání, odpírá vydávati dvojjazyčná potvrzení a používati dvojjazyčného úředního razítka,

V. posl. Moudrého, dr Uhlíře, Sladkého a druhů vládě o projevu sekčního šéfa Mlčocha k deputaci učitelské,

VI. posl. Bergmanna, Zeminové a druhů vládě o výplatě činovného skupiny C podle odst. 8 §u 12 plat. zákona č. 103 z r. 1926,

VII. posl. Bergmanna, Buřívala, Špatného, Riedla a druhů vládě o poměrech železničních zaměstnanců v Karlových Varech,

VIII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů min. vnitra o poměrech stráže bezpečnosti v Karlových Varech,

IX. posl. Buřívala, dr Uhlíře a. druhů min. pošt a telegrafů o nedostatečném autobusovém spojení mezi nádražím Svatoňovice-Úpice a městem Úpicí s připojenými obcemi,

X. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. min. předsedovi o výhrůžkách předsedy Státního pozemkového úřadu v rozpočtovém výboru senátu vůči členům N. S.,

XI. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko, Biňovce, A. Chalupy a soudr. vládě o novém zdražení cukru cukrovarským kartelem,

XII. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. školství a nár. osvěty o výrocích odb. přednosty Mlčocha v ministerstvu školství a nár. osvěty,

XIII. posl. Chlouby, Štětky a soudr. min. vnitra o nesprávném rozdělování podpor pro postižené živelními pohromami politického okresu náchodského, zejména v obci Světlé,

XIV. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů min. spravedlnosti o justičních poměrech v obvodu kraj. soudu jičínského,

XV. posl. Riedla a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o "kontrole" státních lázní,

XVI. posl. inž. Junga, Knirsche a druhů min. zahraničních věcí o československých dodávkách zbraní a střeliva k rozdmychování občanské války v Číně.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 120. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1418. Návrh posl. inž. Junga, Krebse, Simma a druhů na změnu zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 21. ledna 1928, č. TI 3/28-1, za souhlas s trest. stíháním posl. Mayera pro přečin podle §§ 488, 491, 493 tr. z. ca V. Reinl (č. J 516-II),

okr. soudu ve Strakonicích ze dne 23. ledna 1928, č. Nt 9/28, za souhlas s trest. stíháním posl. Zápotockého pro přestupek podle §§ 487 event. 488 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 517II).

Předseda: Zápis o 122. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 1277) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 448 a 485), jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti (tisk 1382).

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve 123. schůzi dne 24. ledna t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "proti" pp. posl. Heeger, dr Koberg, Krebs, Jaša a Landová-Štychová.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníku, p. posl. Heegerovi.

Posl. Heeger (německy): Slavná sněmovno! Účelem předloženého návrhu zákona jest, aby byla pozměněna některá ustanovení četnického zákona, schváleného r. 1920, a to §§ 13, 24 a 25. Především mají tato ustanovení přinésti četnictvu ulehčení při použití střelné zbraně a značně zmírniti dosavadní odpovědnost za použití této střelné zbraně. Zároveň s těmito změnami zákona se stanoví, že mají býti upraveny služební platy četnictva, jakož i odpočivné a zaopatřovací požitky. Mimo to má býti pozměněn § 4 zákona z 3. července 1927 o stráži bezpečnosti a této stráži bezpečnosti přiznána práva stráže civilní.

Nová ustanovení zákona a zamýšlené změny jsou tak průhledné, že možno zřetelně pozorovati, že není tu pouhý úmysl usnadniti použití zbraně proti zločincům, nýbrž že se chce, aby se této zbraně použilo snáze a bez odpovědnosti, bude-li třeba, proti mírumilovným československým občanům. Má býti dána možnost - a to je právě tendencí těchto požadovaných změn četnického zákona - vtlouci do československých občanů za daných okolností pojem československé demokracie olovem. Starý zákon, usnesený r. 1920, výslovně stanovil, kdy, ve kterých případech může četnictvo použíti střelné zbraně. V tomto zákonu bylo ustanoveno, že možno střelné zbraně použíti pouze v případě nutné obrany, skutečného násilného útoku na četníka anebo tehdy, byl-li život jiné osoby v nebezpečí neb ohrožen. Podle nového zákona, za ustanovení, vyžádaných těmito změnami, může četnictvo stříleti kdykoli, kdekoliv a jak se mu zlíbí. Může použíti střelné zbraně nejen v případě nutné obrany, nejen při útoku naň spáchaném, nejen kdykoli se zdá býti život jiné osoby ohrožen, nýbrž může použíti střelné zbraně i tehdy, jestliže ten, kdo tuto střelnou zbraň nosí, má za to nebo se domýšlí, že jest jeho život ohrožen nebo nevzdá-li se mu pronásledovaný zločinec či, jak se praví v nových změnách, zpěčuje-li se úkryt opustiti.

Nejnehoráznějším ustanovením, jež musí vyvolati nejostřejší protest a jež jest tak zřejmě namířeno proti dělnické třídě, jest dojista to, že četník může použíti zbraně, vidí-li, že nějaký úmyslný odpor mu maří služební výkon. Toto jakož i další ustanovení, že pro četnictvo napříště, bude-li pod jednotným velením nebo pod jednotným vedením a bude-li povoláno, aby intervenovalo při shluknutích a demonstracích, platí vojenská ustanovení o použití střelné zbraně, tato obě rozšířená ustanovení - pokud jde o použití střelné zbraně při maření služebního výkonu nebo pokud četnictvo je pod jednotným velením - jsou nejen nehorázností, nýbrž odchylují se i daleko od starých ustanovení, jež skýtala přece určitá bezpečnostní opatření pro použití střelné zbraně, a zároveň jsou generálním pardonem nesmyslného střílení, k němuž došlo bez odpovědnosti.

Je tudíž velmi zajímavé porovnati to, co má býti nyní zákonem stanoveno, s tím, co již starý rakouský zákon stanovil o použití zbraně četnictvem. Ve starém Rakousku zněla ustanovení velice jasně a četnictvo dostalo, bylo-li povoláno k veřejným projevům nebo shluknutím, pokyny na základě tehdejších instrukcí, jimiž bylo stanoveno, že četník má se chovati vážně a zdvořile, je-li přítomen větším shromážděním, a že smí použíti střelné zbraně teprve tehdy, zůstaly-li předchozí pokusy s mírnými prostředky bezvýslednými; a i tehdy směli použíti střelné zbraně zachovávajíce největší obezřetnost a nesli za to veškerou odpovědnost. Tato ustanovení, pokud jde o služební výkon a použití zbraně při shluknutích, jsou zřejmě namířena proti dělnictvu a jeho hnutí. Použije se jich při stávkách, politických projevech, davových demonstracích a má se asi za to, že tento způsob použití zbraně je nutným a účinným prostředkem k jich potírání. Přes to sedí dnes ještě na lavicích vládních stran lidé, kteří jsou toho názoru, že možno taková ustanovení a nehoráznosti uvésti v soulad s pojmem československé demokracie.

Jak se tedy chtějí odůvodniti tyto změny zákona? Nezbytnost tohoto zákona motivuje se tím, že četnictvo nemá dosti obranných prostředků proti zločinectví v době poválečné stále více se vyskytujícímu. Vypráví se, že již 45 četníků zaplatilo plnění svých služebních povinností životem a že se tudíž určitá ochrana musí poskytnouti v obranných prostředcích. Litujeme co nejživěji, že podlehlo 45 lidí nebezpečím svého povolání, smím-li tak říci. Avšak po mém názoru jest to zcela mylné, předpokládá-li se, že pušky, které snáze vystřelují, jsou s to omeziti zločinectví. Jsme toho názoru, že tímto zákonem se i nebezpečí povolání nemůže zmírniti, nýbrž že za určitých okolností může dojíti k opaku toho, čeho se chtělo dosáhnouti. Neboť nesmí se přezírati, mluví-li se vůbec o zločinectví a zločinech, že většina příčin zločinů spočívá v podstatě kapitalistické společnosti, v níž žijeme, že tato společnost svými prostředky a methodami, krutostí a bezohledností ve všech oborech hospodářského a sociálního života přímo zločince vychovává, že tato společnost s sebou nese, že lidé jinak od přirozenosti míru a pořádkumilovní jsou zatlačováni ve své bídě a zoufalství, ve svém pudu po sebezachování, na dráhu zločineckou.

Četníci jako lidé stávají se snad z největší části a snad namnoze proti své vůli, následkem přísných předpisů, odnětí koaličního práva, zákazu organisovati se, loupeže hlasovacího práva nástroji reakce a nejedná se ani jinak s nimi tak jako s ostatními státními zaměstnanci. Nejen, že se jim béře veškerá politická činnost, že se jim odnímá toto právo, jež náleží každému občanu, také v otázkách platových jedná se s nimi zcela jinak než s ostatními státními zaměstnanci. Jedná se s nimi přímo jako se služebnými druhého řádu. Zatím co pro všechny státní zaměstnance, pro zřízence, pro vojenské gážisty jsou přesně určeny platy, praví se v tomto návrhu zákona, že platy těchto osob četnictva budou upraveny zvláštními předpisy. To jest po našem názoru neslýchaně nestejné zacházení s četníky, kteří musí vykonávati službu zajisté nikterak lehkou. Nečiníme však osoby jako takové odpovědnými za to vše, co vznášíme jako obžalobu proti tomuto zákonu a proti podstatě četnického a policejního systému, nečiníme za to odpovědnými jednotlivce, neboť tito jsou do tohoto systému zařazeni, vtěsnáni a musí tomuto systému sloužiti, nýbrž náš boj směřuje především proti tomuto systému samému. Nejen, že lze podle tohoto zákona poznati ducha, který ovládá strany většiny, jež mají plná ústa demokracie, přichází dále ještě v úvahu, že tento zákon řadí se důstojně k ostatním jednáním, jež tomuto demokratickému státu dávají tak zcela ráz státu vojenského a policejního. Máme nejen stálé vojsko s průměrně 120.000 vojínů, nýbrž my máme ještě vedle toho armádu četníků s 13.634 muži a 651 představenými. Poněvadž to odpovídá podstatě demokracie, vidíme, že vedle této ohromné četnické armády rozprostřen je po celém státním území kordon policejní. Měli jsme příležitost pozorovati v poslední době, že se zřizují všude, v těch nejzapadlejších vesnicích četnické stanice, kde tato velitelství nemají pouze úlohu, již jest jim plniti podle četnického zákona, nýbrž že se jich používá namnoze jako orgánů v životě politickém a hospodářském. Ve Slezsku, malé zemi, máme příležitost pozorovati tento demokratický pokrok nejzřetelněji. Pravděpodobně zabývala se vláda myšlenkou, že je nutno Slezany nějak odškodniti za ztracenou samostatnost a tak jsme místo správní samostatnosti dostali asi 170 nových četnických stanic, které jsou rozptýleny po nejzapadlejších horských vsích a musí se s ohledem na svoji početnost a malý okruh působnosti, který mají, přece nějak ukázati užitečnými a přičinlivými a snaží se na svoji činnost upozorniti jiným způsobem. Právě od té doby, kdy byla tato spousta četnických stanic zřízena v nejzapadlejších vesnicích, od té doby, co tam často přichází četnické hlídky, které sotva rozumí řeči lidí a neznají mravů a obyčejů vrstev obyvatelstva, shledáváme, že se u všech soudů značně množí politická persekuce.

Při tom přichází ještě jedno v úvahu, a to je věcí, jež se zdá vhodnou, aby ohrozila právní cítění obyvatelstva tohoto státu: Je to skutečnost, že se výpovědím četnických orgánů přikládá naprostá hodnověrnost, lhostejno u kterých úřadů a korporací, správních úřadů a soudů, u nejnižších a nejvyšších instancí, zcela lhostejno, je-li dokazován opak řadou jiných svědků. Výpověď těchto orgánů je nedotknutelná, na základě výpovědí těchto orgánů se trestá a odsuzuje.

Takový stav věcí musí přirozeně otřásti právním cítěním všech a při všem uznání těžké služby, již musí četnictvo konati a již snad většina koná s odporem, nutno přece říci, že ani orgány četnictva nejsou stoprocentními šlechetníky, nýbrž že také ony jsou jen lidmi se všemi těmi sty chyb a omylů jako ostatní smrtelníci, a že jest tudíž nepochopitelným a nevysvětlitelným každému, kdo má jakési právní cítění, že takovým údajům, zcela lhostejno, zda byly vyvráceny či nikoli, přikládá se naprostá hodnověrnost.

Chci z množství událostí a případů, jichž jest v tomto ohledu spousta, uvésti pouze jeden, abych vám ukázal, co se může všechno stát na základě takových četnických údajů. Při obecních volbách v jedné malé slezské horské vesnici se prý ve volebním boji jeden dělník vyjádřil, že prý místní představený zašantročil nějaká obecní kamna. Představený podal žalobu pro urážku na cti, jest vedena řada svědků, všichni vypovídají, že takový výrok neslyšeli, a pouze jediný svědek, o jehož výpověď se opírala celá žaloba, vypovídá s největší určitostí, že tento výrok zaslechl. Tento svědek byl propuštěn krátce před tím ze zemského ústavu pro choromyslné a na dožádání soudce zaslal primář tohoto nervového léčebného ústavu vysvědčení, že svědek nebyl propuštěn zdráv, nýbrž že se jeho zdravotní stav pouze zlepšil. Tato výpověď primářova však soudci nepostačila. Dotázal se u četnického velitelství a strážmistr četnické stanice sdělil, že ten člověk je úplně příčetný; na základě tohoto sdělení byl dělník odsouzen k 5dennímu vězení. Tudíž bylo vysvědčení velitele četnické stanice pro soudce směrodatnější než vysvědčení primáře nervového léčebného ústavu, jenž onoho svědka léčil. A jako v tomto jednom případě, můžeme to pozorovati při všech politických persekucích, při všech procesech na základě zákona o ochraně republiky, při všech žalobách z jakéhokoli důvodu a počítati s tím, je-li zde četnická výpověď, že tato výpověď je rozhodnou pro naprosté odsouzení.

Proti takové, všemu právnímu cítění odporující skutečnosti musíme při projednávání tohoto zákona protestovati co nejostřeji. Právě tak nemůžeme dáti svůj souhlas k ostatním pozměňovacím ustanovením tohoto zákona, pokud jde o rozšířené použití zbraně, o úpravu ubytování, jež obce ohromně zatěžuje, nebo o otázku platů četnických orgánů, poněvadž jsme toho názoru, že také oni mají právo, jako ostatní veřejní orgánové a zřízenci, aby jejich platy byly upraveny zákonem, a že to nejde, aby byly upravovány zvláštními předpisy. Ze všech těchto důvodů budeme hlasovati proti předloze tohoto zákona. (Souhlas a potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Koberg. Uděluji mu slovo.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP