Pátek 16. prosince 1927

S tímto zákonem udělal si rozpočtový výbor snadnou práci. Prostě navrhuje, aby usnesení senátu bylo schváleno bez jakékoliv změny textu. A přece změny návrhu byly by bývaly naléhavě nutné. Žasnu přímo, jak vůdcové německých koaličních stran beze všech pochybností polykají tento zákon, jenž přece dává podnět k pochybnostem i po národnostní stránce. Závazek obce, stanovený v bodě 2 §u 56, dodati do doby určené měřickým úředníkem pro podrobné nové měření, pro místní triangulaci nebo polygonisaci bezplatně měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů, jde příliš daleko a dlužno jej výslovně odmítnouti. A to tím spíše, že se jedním dechem v bodě 3 téhož paragrafu ustanovuje, že obecní starosta a zástupce obce nebo důvěrníci nemají nároku na jakoukoliv náhradu od státu. Zato podle §u 75 musí býti poskytnuty beze vší úplaty cizí pozemky nebo stavby ku postavení státních triangulačních značek atd. Při triangulaci mohou býti pozemky dokonce vyvlastněny. Pokud jde o náhradu škod, způsobených při katastrálním řízení, jest stát velice zdrženlivý. Velké zcelování pod příslušným nátlakem přijde teprve později. Zákon jest již ohlášen a připravuje se.

Že se vojensky důležité stavby a příslušné pozemky zjišťují a zaznamenávají v katastru jen v dohodě s ministerstvem národní obrany, budiž jen tak mimochodem poznamenáno. Vláda má možnost nařízením podle potřeby určiti ještě další předměty vyměřování nebo zjišťování. Jaká potřeba zde rozhoduje? Kdož ví, co se tím míní.

V §u 29, jenž mluví o reklamaci, jest řeč o tom, že katastrální operáty mají býti veřejně vyloženy u příslušného obecního úřadu aspoň po tři dny. Tato lhůta bude jistě ve větších obcích příliš krátká. Nutno vytknouti také ustanovení, že o podaných námitkách rozhoduje s konečnou platností finanční úřad III. stolice, případně za spolupráce soudního znalce. Soudní znalec měl by býti přibrán v každém případě. Bylo by jednostranným ponechávati rozhodnutí samotným finančním úřadům. Obci, soudům a jednotlivým držitelům ukládají se dalekosáhlé povinnosti, pokud jde o nastávající změny v katastrálním území. Katastrální měřický úřad přezkouší podle §u 43 nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a pozemkovém katastru, což jest velice chvalitebné, ale ve skutečnosti se to sotva kdy stane. Také revise pozemkového katastru, kterou má komise prováděti každá tři léta, jest pochybná. Kolik let to bude trvati, než budeme míti hotové všechny katastrální operáty. I kdyby byly uznány dosavadní základy a kdyby bez prohlídky byly převzaty práce, provedené úředně autorisovanými geometry a týkající se větších pozemkových majetků, jistě uplyne mnoho vody ve Vltavě, než bude vykonána nejnaléhavější práce.

Lze-li následky předepsanými v §u 59 ztráta daňových výhod atd. - vynutiti povinnost, uloženou držitelům pozemků, aby ohlašovali změny hranic, nechceme rozhodovati. Bylo by jistě lepší, kdyby tyto změny byly hlášeny prostřednictvím příslušného obecního úřadu místo přímo u katastrálního úřadu. Jak velice jsou katastrální měřické úřady pomocníky berních úřadů, jest mezi jiným zřejmo z §u 93, podle něhož jim mají předkládati všechny ohlašovací listy a provedené změny pro předepisování daní, dávek a poplatků. Dlužno si naléhavě přáti, aby za vyměřování, která se mají prováděti na žádost a na útraty stran, byly ustanoveny pokud možno nejnižší poplatky. To je zvláště v zájmu chudšího zemědělského obyvatelstva. Úlevy co do povinnosti kolkové a poplatkové musí jíti velice daleko. Trestání obcí proto, že se členové komise nedostavili, jde jistě příliš daleko.

Poněvadž se ani nepřihlíželo k našim návrhům, ani nebyla změněna právě kritisovaná ustanovení návrhu, budeme ovšem hlasovati proti němu. (Souhlas a potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr inž. Botto. Uděluji mu slovo.

Posl. dr inž. Botto: Slávna snemovňa! Dovoľte mi len niekoľko slov prehovoriť o predlohe, ktorú práve prejednávame, so stanoviska Slovenska.

Návrh katastrálneho zákona, ktorý sa práve prejednáva, zdá sa byť mnohým naším kolegom v historických zemiach iba návrhom zákona unifikačného. Je ním bezo sporu. Ale my Slováci chceli by sme v ňom vidieť viac. My prikladáme mu význam väčší, menovite ovšem pokiaľ sa týče Slovenska. Chceli by sme v ňom vidieť základ pre odstránenie kritického stavu, v akom sa nachodí na Slovensku na mnohých miestach nielen pozemkový kataster, ale i kniha pozemková. Moja strana, rešp. jej zástupci už od rokov neustále poukazujeme na bezpríkladnú neusporiadanosť nášho pozemkového katastru. Tak už nebohý náš kolega dr Blaho v rozpočtovej debate r. 1921 upozornil na neblahé tieto pomery hovoriac: Kto dá Slovensku nový kataster, zreformuje majetkové pomery, ten pripúta k sebe Slovensko, získa si nesmrteľné meno a upevní základy našej republiky. Mal pravdu. S radosťou však konštatujem, že tak často používaný výraz "konsolidácia pomerov" bude možno od teraz do istej miery aplikovať i na tak významné odvetvie štátnej správy, ako je evidencia katastru na Slovensku. Som presvedčený, že mnohý z kolegov poslancov z historických zemí nemá ani poňatia o tom, aký pozemkový kataster sme zdedili od bývalej správy. Odborníci sa predo mnou vyslovili o ňom, že by bolo lepšie, keby ho vôbec nebolo, lebo je vraj prekážkou vyhotovenia nového, ktorý by sa musel zrobiť, keby nebolo tohoto starého nedostatočného.

Každý vie, aký nesmierne veľký význam má správnosť katastrálnej mapy a k nej prislúchajúceho operátu písomného v zemiach historických pre finančnú správu, technické práce, súkromné podnikanie, úver, zemedelstvo, štatistiku, vedecké ciele atď., akú záruku poskytuje v majetkovej držbe svojím vzťahom k pozemkovej knihe. Vec týka sa zaiste nielen roľníctva, ale aj celej ostatnej verejnosti. Takýto ideálny stav je na Slovensku len na pomerne veľmi malom teritoriu. Tvrdí sa, že skoro 2/3 slovenského katastru sú v neporiadku. A predstavte si, že dnes na Slovensku predpisuje sa daň pozemková a všetky z nej odvodené dávky podľa starých maďarských pozemkových hárkov, zrobených na základe čl. V. zákona z r. 1909, v ktorých len vo veľmi málo prípadoch bola vedená evidencia. Tieto a k nej patriace druhé operáty postrádajú mapového podkladu a tak parcelné čísla tu naznačené sú len číslami vymyslených parciel, ktoré si bez mapy každý môže predstaviť, kde chce a ako chce. Mapy, integrujúcej to súčiastky pozemkového katastru, na mnohých miestach, ako som už poznamenal, vôbec niet. Mimo toho ešte čísla parciel katastrálnych nesúhlasia s číslami parciel v knihe pozemkovej.

Následky takéhoto zúfalého stavu veľkej čiastky katastru na Slovensku si každý ľahko môže predstaviť. Úver? Na celom svete odborníci lámu si hlavu nad tým, ako poskytnúť zemedelstvu čím lacnejšieho úveru dlhodobého. Ako známo, zemedelstvo potrebuje dlhodobého úveru. My na Slovensku starali sme sa o túto otázku tiež a z Čiech aj prišla nám pomoc: česká Hypotečná banka postavila svoje filiálky v Bratislave, v Košiciach a v Užhorode. Lenže Hypotečnej banke pri najlepšej vôli je ťažko na Slovensku poskytovať roľníctvu tak potrebný dlhodobý úver, keď je slovenský kataster v absolútnom neporiadku a katastrálné čísla parciel nesúhlasia s číslami parciel v pozemkovej knihe. Ťažkosti v tomto ohľade sú nesmierné, lebo Hypotečná banka nevie v mnohých prípadoch, na ktoré pozemky má dať hypotéku. Zmena vlastníctva. Ak prijde k evidenčnému úradu katastrálnemu výrok súdu o zmene vlastníctva, nemôže sa táto zmena často v katastre previesť, lebo súd vo výroku často udáva iné čísla parciel a nie tie, ktoré sú na meno dotyčného majiteľa zaznačené v katastre pozemkovom. Vidíte ten chaos, čo z toho môže nasledovať - pri daniach z nesúhlasu katastru so skutočnosťou vznikajú poplatníctvu ohromné nepríjemnosti. V obciach, kde pozemková kniha nesúhlasí s pozemkovým katastrom, často nemožno docieliť, aby so zmenou majiteľa pozemku zdanený bol nový nabývateľ, a tak sa stáva, že pozemková daň predpisuje sa ešte aj tomu, kto už aj od desiatych rokov nie je majiteľom dotyčného pozemku. Mohol by som uviesť konkrétné príklady. Takýmto spôsobom môžu vznikať veľké absurdnosti, ako na pr. tá, že ten, kto má veľa a dobrej zeme, platí menej dane ako ten, čo jej má málo a horšej.

Máme na Slovensku aj také obce, ktorým sa katastrálné hárky ztratily alebo nachodia sa v Maďarsku. Sú však aj obce, ako mi tvrdí istý evidenčný úradník, v ktorých komasácia sa previedla pred 40 až 50 rokmi, ale v pozemkovej knihe tento nový 50ročný stav ešte nie je vraj zaznačený. Sám som sa o tom nepresvedčil, ale verím v možnosť, znajúc neporiadky v mnohých katastroch slovenských.

Vám, kolegovia z historických zemí, je toto zaiste ťažko uveriť, lebo ste zvyklí na stav katastru, ktorý je v súhlase s pozemkovou knihou a so skutočnosťou.

Odhlasovaním a prijatím jednotného zákona katastrálneho pre celú Československú republiku by ešte nebola vyriešená otázka slovenského katastru. My sa na zákon tento dívame len tak, ako sa staviteľ díva na plán.

Plán môže byť dobrý a pekný, ale skutočného významu dosiahne vtedy, keď sa ztelesní stavbou. Tento zákon, čo sa týka Slovenska, je tedy plánom pre dobrý kataster. Je na ministerstvu financií, aby svoj pekný plán uskutočnilo. Apelujem naň menom celého roľníctva na Slovensku.

Tvrdí sa však, že uviesť slovenský kataster do stavu, ktorý by zodpovedal všetkým naň kladeným požiadavkom, vyžadovalo by snaď aj 200 rokov práce. Myslím, že náš kataster mohol by sa stať aj skôr upotrebiteľným, aspoň pre najelementárnejšie ciele. Bolo by treba rozmnožiť náležite katastrálny personál, ktorého je na Slovensku napriek kritickému stavu katastru primálo. Veľmi mnoho obcí má totiž t. zv. mapu komasačnú a v mnohých prípadoch aj pekné mapy, uložené u sedrie, kde sú nepotrebné. Tieto mapy, ktoré boly pôvodne podkladom uhorského katastru, bolo by treba okopírovať, podrobiť revízii na mieste samom, uviesť do súzvuku s pozemkovou knihou a podľa nich vypracovať nový katastrálny operát. Týmto spôsobom na prechodnú dobu zadovážil by sa vhodný operát, ktorý by síce nebol veľmi presný, ale najnutnejším potrebám by predsa len vyhovoval a hlavne súhlasil by ako-tak so skutočnosťou. Vyhotovenie jeho bolo by možné aj za dnešného nedostatku technických síl, a to náležitým rozmnožením možný stav slovenského katastru nebude čím skôr vhodným spôsobom prechodne rozriešený, nebude mať ani nový katastrálny zákon patričného významu pre Slovensko. Opätovne apelujem na ministerstvo financií s upozornením, aby bolo pamätované na potrebný finančný náklad. Už teraz v zákone nachádzame niekoľko novôt veľkého, dobrého významu, o ktorých nebudem hovoriť - zmieni sa o nich p. zpravodaj.

Môj klub bude hlasovať, a môžeme povedať s radosťou za tento návrh, lebo ako som poznamenal, je aspoň začiatkom dobrého, čo v našom katastre nemáme. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Uděluji slovo p. posl. inž. Záhorskému.

Posl. inž. Záhorský: Pane předsedo, dámy a pánové! Byla nám předložena zpráva výboru rozpočtového o katastrálním zákoně. Nerozpakuji se uznati, že tento zákon je ve své podstatě dobrý, neboť unifikuje naše zákonodárství vztahující se k pozemkovému katastru a jeho správě. Ruší se platnost dlouhé řady zákonů, císařských nařízení a patentů, jež učinily v republice řízení věcí pozemkového katastru nepřehledným, složitým a nejednotným, ba dokonce můžeme říci i nespolehlivým. Provádění pozemkové reformy samo o sobě objevilo tolik nedostatků dnešního stavu katastrálního operátu, že každé zlepšení, byť i kusé a nedokonalé, je přijatelnější než zachovávání nynějších úprav. Nejsou ovšem stejné poměry v jednotlivých zemích naší republiky, takže úsudek o tomto zákoně se liší také podle toho, s kterého hlediska posuzují jednotlivé země tento zákon. V zemích historických jsou poměry daleko utěšenější, nežli jsou poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, takže v těchto částech republiky řídí se úsudek těch, kteří tento zákon podporují, směrnicí: Kdo rychle dává, dvakrát dává, kdežto my v historických zemích díváme se na tento zákon ve směrnici: Spěchej, ale pomalu! Toto dvojí hledisko mělo býti také na paměti těm, kteří z vládní a úřední povinnosti jsou určeni k tomu, aby připravovali novou úpravu zákonodárství katastrálního v této sněmovně. Několikaleté sporné interní řízení, reorganisace zeměměřičské služby a nové úpravy zákona katastrálního při nedemokratickém vylučování účasti nejpovolanějších odborníků způsobilo, že projednává se v tento zákon katastrální ve sněmovně překotně, aniž se poskytla povinná příležitost všem sněmovním výborům, zejména výboru zemědělskému a výboru pro dopravu a veř. práce, aby se zabývaly tímto zákonem aspoň ve stadiu nejposlednějším. Jak později ještě ukáži, jsou známky této odsouzeníhodné pracovní metody i na tomto nepolitickém zákoně nápadně patrné.

Protestuji s tohoto místa proti praksi v této sněmovně více a více se ustalující, která cynicky a téměř bezohledně snižuje ústavní povinnost volených zástupců lidu a činí je téměř loutkou vlády byrokratickým duchem sváděné. Tento stav je nedůstojný nás všech v této sněmovně, nejen členů oposice, ale i členů stran vládních. Přestává téměř chuť k práci, jak již také viděti pravidelně z nepatrné účasti i při debatách o nejvýznačnějších věcech této sněmovny, když počne práce ve výborech a končí ve sněmovně za předpokladu kouzelné moci chiméry této sněmovny "jsme většina", a to stačí, abychom menšině vnutili svou vůli.

S hlediska příliš sobeckého podle nahodilého prospěchu, který skýtá krátká přítomnost, vytvářejí se poměry, na nichž nikdo nezaloží utěšenou budoucnost tohoto státu, o níž přece nikdo z nás nechce nikdy pochybovati. Jestliže jsme neschvalovali těchto metod pracovních u všenárodní koalice, tím spíše dnes odmítáme je u koalice národnostní, která ignoruje kladnou činnost pro stát nejspolehlivějších stran socialistických.

K tomuto konstatování trpkých zkušeností odhodlávám se u příležitosti projednávání zákona nepolitického, abych osvětlil, že mě nevede k tomuto projevu duch oposiční za všech okolností, nýbrž upřímná snaha, přispěti kladně k nedokonalé činnosti zákonodárné v této sněmovně. Že nepřeháním ve svém úsudku, slavná sněmovno, jest patrno ze stručné zprávy samého výboru rozpočtového.

Zpráva zní: "Rozpočtový výbor projednal shora jmenované usnesení senátu ve své schůzi konané 13. prosince 1927 a usnesl se, doporučiti je posl. sněmovně ke schválení beze změny."

Tedy jediného nedostatku a potřeby jediného zlepšení neobjevilo jednání rozpočtového výboru. Nikoli. Jen špatnost naší tradice je tímto opět potvrzena...

Řekl jsem, vážení pánové a dámy, že považuji tento zákon v podstatě za dobrý. Není potřebí, abych se všeobecně rozhovořil o tomto zákoně, neboť jak panem zpravodajem, tak i několika řečníky bylo již ukazováno na obsah tohoto zákona.

Kvituji, že skutečně obsahuje tento zákon celou řadu nových ustanovení, která znamenají značná zlepšení. Ale přesto, že uznávám dobré stránky tohoto zákona, nemohu jíti, slavná sněmovno, tak daleko, abych se nezmínil také nejprve všeobecně o tom, že tento zákon vykazuje nedostatky, které by se neměly nikdy objeviti v zákoně.

Vážené shromáždění! Zákony mají býti takové, aby se mohly vtesati do kamene. Podívejte se pouze na naše desatero. Jediné slovo bylo již zákonem. Podívám-li se s tohoto hlediska už jen formálně do tohoto zákona, stydím se za to, že je to Československá republika, která vydává zákony, které ani české nejsou, kde ani jazyk český není dostatečně respektován, natož, vážené shromáždění, aby obsah odpovídal pojmu založeném na vědě.

Budu míti příležitost, abych probíraje nyní ne všeobecně, nýbrž od bodu k bodu tento zákon, ukázal odstrašující příklady, které zákon obsahuje po stránce jazykové a věcné. Budu také objektivní tak, že budu kvitovati tam, kde tento zákon obsahuje ustanovení nová, i velmi cenná.

Dovolte, pánové a dámy, abych po těchto všeobecných poznámkách mohl se zabývati konkretně jednotlivými ustanoveními. Zákon sám má určitá nová pojmenování, která znamenají opuštění dosavadních, tradičně vžitých pojmenování. Jest vítati tuto dobrou snahu, ale všechno má své meze. Nemůžeme e zacházeti tak daleko, aby puritanismus, to ha n po očistě jazyka, to jest touha zbaviti se mezinárodních slov, šla tak daleko, že bychom vytvářeli nová česká slova, která neobstojí, jsou-li kritisována podle ducha našeho jazyka.

Již to pojmenování "vedení katastru" místo "evidence katastru" je značným odklonem od dosavadní tradice. Proč lekati se slova "evidence", když samo slovo "katastr" je jméno cizí, a přece "vedení" slovo do jisté míry nečeské a příliš úzké, neznamená to, co znamenalo dřívější slovo evidence? Nebylo tedy zapotřebí uchylovati se k novému pojmenování a bylo by bývalo skoro prospěšnějším, zůstati u starého jména. A jestliže na př. v §u 1, odst. 2., lit. b) se praví, že rozeznávají se "archivy map katastrálních pro úschovu katastrálních operátů značné ceny a pro práce jim zvlášť přikázané v obvodu finančního úřadu II. stolice", byla zde příležitost, odchýliti se od dosavadního označování "archivy map katastrálních". Proč jsme nebyli důslední v tomto zákoně a nenavrhli, když jsme v lit. a) naznačili, že máme katastrální měřické úřady, abychom jednoduše měli katastrální archivy, což je stručné a úplně jasné?

V odst. 3 máme téměř nestvůry proti duchu jazyka českého. Mluví se o pracích vceňovacích. Nevím, odkud se to slovo "vceňování" vzalo, já jsem je však v žádném slovníku jazyka českého nenašel a nedovedu si toto slovo ani sám odvoditi. Jedině, když jsem prohlédl rakouský tarif v originálu, našel jsem německé slovo "einschätzen" a patrně toto slovo nemůže býti otročtěji přeloženo než na slovo "vcenění". Jestliže se zabýváme jednotlivými pojmy, obsaženými v tomto zákoně, poznáváme, že ty nestvůry proti duchu jazyka českého "vcenění, vtřídění, odhadování" nejsou dohromady nic jiného, než stále jen vtříďování, t. j. zařaďování do tříd. Nebylo třeba trojího označení v zákoně, stačilo označení jediné "zařazení do tříd". (Předsednictví převzal místopředseda Horák.) To je pouze otrocké sledování originálu starého rakouského tarifu.

Právě tak obsahuje § 2 řadu těchto nepěkných pojmů. V tomto §u 2 mám také příležitost ukázati, jak nečesky stilisují se u nás zákony. Ke konci tohoto paragrafu odst. 2 se praví: "zůstávají v platnosti, pokud tento zákon v §u 28 nebo v III. nebo IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo se z něho jinak nepodává." Rád bych věděl, co kdo komu ze zákona podává. Snad se chtělo jednoduše říci: "Ze zákona nevyplývá."

A nyní, vážená sněmovno, přijdeme k §u 3. To také nebylo potřebí prý "korigovati", říká zpráva rozpočtového výboru. § 3 začíná: "Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad..." Vážená sněmovno, nevím, jestli nám toto znění, které patrně odhlasováno bude podle návrhu p. zpravodaje, bude dělati čest, a přece česky mohlo se to místo těchto dvou dlouhých vět tak krásně a jednoduše vysloviti: "Pozemkový katastr je podkladem." V tomto §u 3 jest ukázáno jasně, že také práce rozpočtového výboru byla spěšná, že nebylo vystiženo to, co jednotlivá slova v zákoně mohou obsahovati. Tam totiž v §u 3, odst. 2 vyskytuje se v poslední větě slovo "ústřední úřad". Tento pojem opakuje se v zákoně několikráte. Co je tímto pojmem "ústřední úřad'' míněno? V některých paragrafech znamená "ústřední úřad" totéž co ministerstvo, to je tehdy, jestliže jde o to, aby ministerstvo financí určité instrukce, po případě určitá nařízení prováděcí realisovalo v dohodě s určitými ústředními úřady. Na některých místech tohoto zákona "ústřední úřad" znamená ústřední úřad měřický. Tedy, slavná sněmovno, v zákoně musí býti precisováno, co se kdy kde míní, aby nenastala pochybnost, nastupuje-li kompetence ministerská nebo kompetence ústředního úřadu měřického.

Mohl bych jmenovati řadu poklesků jazykových v dalších paragrafech. Skoro mně připadá, slavná sněmovno, že to, co přednáším zde, je jen krasořečnění a že mluvím sám pro sebe, poněvadž vím, že to vůbec nebude míti účinku. Mně to béře takřka chuť a radost zlepšiti vadnosti tohoto zákona. Proto upustím od konstatování všech dalších nedostatků a budu se v dalším zmiňovati pro krátkost času, jenž je mně poskytnut, jenom skutečně křiklavými případy.

V §u 5 mluví se o "použitém právu ke stavbě". Slavná sněmovno, zde je zase důkaz naprosté nejasnosti právní. "Právo ke stavbě" - co to je, co se zde chtělo říci? Jestliže nabývám podle stavebního konsensu práva stavěti, je to také právo ke stavbě. Ale to se zde nemíní, nýbrž míní se zde stavební právo, to je budovati objekt na pozemku, který nevlastním, který není mým majetkem a je mně pouze poskytnuto právo, abych na cizím majetku směl stavěti. To je přece nutno v zákoně precisovati a také rozlišovati.

V důvodové zprávě senátu se velmi správně mluví, že operát měřický neobsahuje pouze mapy, ale když se podíváme na znění §u 6, shledáváme, že podstatnými částkami pozemkového katastru jsou: "A. Operát měřický, t. j. mapy." Rád bych věděl, kde zůstaly indikační skizzy, kde zůstaly polní náčrtky, manuály, zápisníky úhlů a zápisníky délek. V zákoně o těchto podstatných věcech operátu měřického není ani zmínky. Snad hodlá se to zařaditi pouze do instrukce, ale mám za to, že v takové podstatné součástky, které jsou integrující součástkou dokladů právních, v zákoně zahrnuty býti mají.

Zajímavé je, co nového přináší nám § 7, který mluví o katastrálním území. V důvodové zprávě senátu je široce dokazováno, že je daleko lépe užíti nového označení "území" místo dosavadního označení "katastrální obec". Je naprostý omyl, jestliže se někdo domnívá, že označení "území" může nám nahraditi dosavadní označení "obec". Pro to není dostatek důvodů, praví-li se v důvodové zprávě, že máme obce politické. My máme také obce akademické a máme i řadu jiných obcí, máme také obec Baráčnickou, a přece nikoho nenapadne, aby od toho pojmu obce utíkal jen proto, že máme obce politické.

Slavná sněmovno! Co znamená "území" a co znamená "obec"? Obec znamená nejen to území, nýbrž i obyvatelstvo na tomto území a znamená také určitou správu tohoto území a tohoto obyvatelstva. Tedy území je něco, co se rozplývá, co nemá hranic, co můžeme aplikovati i v obci samé jako součást obce. Tedy je skutečně překvapující, že nemůže se zastávati široce důvodovou zprávou, že území je ideální označení dřívějšího označení "katastrální obec".

§ 8 obsahuje skutečně velmi dobrá ustanovení, zejména, když tento paragraf zmocňuje ministerstvo financí, že může povoliti ještě další výhody úředně oprávněným civilním geometrům nebo stranám při používání pozemkového katastru. Slavná sněmovno! Zde se mluví pouze o úředně oprávněných civilních geometrech. V důvodové zprávě nebylo nikým naznačeno, a také žádným z řečníků, kteří byli znalí poměrů, jak prokázal na př. pan dr inž. Botto, na Slovensku, nebylo řečeno, co je vlastně rozsahem tohoto zákona. Můžeme celkem přibližně říci, že jedna pětina, snad jedna čtvrtina republiky Československé nemá správného katastrálního zaměření. Jestliže počítáme nyní plošný obsah této jedné čtvrtiny republiky, přicházíme ke závratnému číslu plošnému, ale také k závratné sumě stamilionové, kterou si budou vyžadovati práce měřické. A je samozřejmé, že tyto práce měřické nebudou moci konati jedině ti, kteří mají oprávnění civilních geometrů, my budeme musiti připustiti - a to je také míněno v tom §u 8 a také v paragrafech dalších, jak dále ukáži - aby určitá měření mohli konati i tací technikové, kteří prokáží, že mají studium vysokoškolské, jež obsahuje i studium zeměměřické, a kteří prokáží pětiletou praksi zeměměřickou. Jestliže se podíváme do obsahu studijních osnov našich jednotlivých odborů na vysokých školách technických, shledáme, že je tu řada oborů, řada vysokých škol, na př. je to vysoká škola stavitelského inženýrství, která má nižší i vyšší geodesii, a to pro oba směry, pro směr konstruktivní i vodohospodářský, dále že škola pozemního stavitelství, architektury i také škola lesního inženýrství má zeměměřictví, nižší geodesii a nauku o katastrech, ale tyto jednotlivé vysoké školy nemají stejný rozsah těchto disciplin. Některé školy mají geodesii až na nejvyšší stupeň probíranou, ale schází jim nauka o katastrech, naproti tomu zase některé vysoké školy mají pouze nižší část geodesie a nauku o katastrech. Tedy je viděti, mají-li geometři, kteří nemají té průpravy matematické, téměř monopolní právo k určitým pracím, že budeme musiti připustiti, chceme-li realisovati veškeré práce měřické podle tohoto zákona, aby ku př. i lesní inženýři byli oprávněni určité práce konati, zejména tehdy, budou-li zaměstnáni ve službách obcí. A to, slavná sněmovno, bude znamenati také velké plus proto, poněvadž absolventi našich určitých vysokých škol najdou nového umístění na pracích, které musí náš stát uspíšiti, a pak uvidíme, že snad v této sněmovně bude se mluviti jinak o tom, máme-li hypertrofii vysokých škol zemědělských a lesních, nebo zda tyto dvě školy, které dosud máme, nám dají dostatečný počet sil. Jest třeba při této příležitosti se o tom zmíniti, poněvadž ku př. pražské vysoké učení technické stojí před rozhodnutím ministerstva financí o novostavbě vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství. Nyní tím trpí celé vysoké učení, protože ministerská rada nemůže se odhodlati k tomu, aby zrušila některou z vysokých škol zemědělských, buďto v Brně nebo v Praze. Jest přirozené, že jsou zde politické obtíže, neboť bylo by to trapné, aby se musilo konstatovati v této sněmovně, že za této vlády národnostní se restringovalo vysoké školství tak, aby české a německé bylo v poměru 1:1. Tedy trpíme tím pro rozpaky vlády a přece je snadné rozhodování, ukazuje-li zákon o pozemkovém katastru, že bude třeba vykonati obsáhlé měřické práce, které obsáhnou 1/5 až 1/4 rozlohy celé republiky, že inženýrů lesních bude po případě nedostatek, aby práce mohly býti uspíšeny.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP