Středa 30. listopadu 1927

Místopředseda dr Buday (zvoní): Ďalším zaznamenaným rečníkom je pán posl. Weisser. Udeľujem mu slovo.

Posl. Weisser (německy): Slavná sněmovno! Než přijdu na kapitolu zemědělství, chtěl bych na jedno poukázat, protože dnes odpoledne jeden z našich bývalých kolegů klubovních dr Hanreich si na nás vzpomněl. Chce nás patrně svou řečí přivésti trochu do rozpaků. Orientální přísloví praví: "Neplij do studně, z které jsi pil." Při tom mu přizvukovali ti klubovní kolegové něm. strany národní, kterým se nepodařil úmysl vypěstovat pány Mayera a Hanreicha jako politiky v naší straně. Muž, jehož paměť v posledních dvou letech pod duševními depresemi patrně tak trpěla, že dnes již neví, co včera řekl, čemu včera věřil nebo co včera jako pravdu rozšiřoval, tento muž jako Petr, než kohout jednou zakokrhal, zapřel svůj nadaktivismus. (Různé výkřiky poslanců něm. strany národní a něm. strany křesť. sociální. - Hluk.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím o kľud.

Posl. Weisser (pokračuje): Pan posl. Hanreich vydal jménem svým a svého politického souložníka falešné prohlášení jménem svazu zemědělců, za kterým stojí sotva počet vesnického spolku hasičského. Přejeme straně národní, aby uzdravený byl jako ztracený syn do německé strany národní opět přijat, z které k naší straně přešel k vůli svému mandátu, protože za Baeranem a Raddou již nebylo místa. I ta poslední okresní organisace svazu zemědělců vyřkla již o těch dvou vyloučených poslancích rozsudek (Odpor na levici.) a to, co zde dnes skutečně rytířským způsobem vyčtl nepřítomným, ponechá se zdravému úsudku německého lidu venkovského,

Mluvím-li nyní jménem své strany ke kapitole zemědělství, chci zvláště vyložiti bídu našeho malého hospodářství v horách, jakož i všech spolučinných a pracujících stavů. (Různé výkřiky posl. dr Schollicha, inž. Junga, Krebse, Knirsche a Wagnera.) V tomto roce byly naše německé pohraniční kraje navštíveny živelními pohromami, jako ještě nikdy. Z mého volebního okresu chtěl bych obzvláště uvésti Orlické hory u Nového Města a Rokytnice, kde je vyslovený nouzový kraj, který, bohužel, dosud státem za takový nebyl uznán. Z toho důvodu bylo tamější obyvatelstvo zemědělství provozující tvrdě a těžce postiženo. (Výkřiky posl. dr Schollicha. Knirsche a Wagnera. - Hluk.),

Místopředseda dr Buday (zvoní): Prosím o kľud.

Posl. Weisser (pokračuje): Sotvaže Pán Bůh všechny čerty pustil na tuto beztoho chudou půdu horskou, šel brzo poté po zničených nivách s veselou myslí, prodchnut svatou horlivostí služební, berní exekutor. Nebe a země se spojily k těžké bouřce, aby těmto drobným lidem nejenom úrodu zničily, nýbrž vzaly poslední kravku ze stáje. (Výkřiky posl. Schollicha, Knirsche, inž. Junga, Krebse a Wagnera.)

Místopředseda Buday (zvoní): Prosím v o kľud.

Posl. Weisser (pokračuje): Kdybych nebyl býval včas vyrozuměn okresní správou v Desné a nezakročil jak u berní správy, tak i u politické správy v Novém Městě, jejichž ochotu musím s pochvalou zdůrazniti, bylo by bernímu exekutorovi připadlo ještě více obětí, než jich měl již ve spárech. Ale tak musil na nejvyšší rozkaz ustati. To se stalo v požehnaném roce 1927. Další kraje Krkonoš, jako Broumovska a části Královédvorska nejsou ve své hospodářské situaci též závidění hodné a nebyly na tom lépe nežli kraje shora jmenované, protože byly letos rovněž navštíveny pohromami. (Hluk trvá.) Kolegové Windirsch a Böhm mluvili již ve výboru rozpočtovém o tomto tématu, kterým se dnes obírám, pozoruhodnými slovy. I p, vrch ní rada Fr. Lotring postavil se k výkladu ministerstva zemědělství v našem tisku. Třebaže letošní rozpočet ministerstva zemědělství je o 11 milionů vyšší nežli loňský, je to přece pouze malá částička. Zemědělství v horách má se změnit. Nevýnosné rolnictví má býti vyňato ze způsobu hospodářství, chce se přejíti k lukaření a pastvinářství. Příspěvky státní na tento obor hospodářství jsou však velice nepatrné. Chudáci v horách nemohou to z vlastního poříditi. Jsouť právě ti hospodářsky slabší. Leží stranou jakékoli dopravy, jejich silnice jsou ve špatném nesjízdném stavu. Vzdálenost 4-6 hodin od nejbližší stanice dráhy stojí je, chtějí-li dosáhnouti těchto stanic, mnoho námahy, velké oběti na čase a penězích. Právě vzdálenější kraje to jsou, které si handlíři vyhlédli za oblast svého lupu. Živelní pohromy minulých let a zvláště letošní nutí obyvatele jmenovaných horských krajů k hospodářství pícnímu a pastvinaření. Jinak jsou v nebezpečí, že místo chudé půdy orné budou míti před sebou pouze ještě holé skály, neboť beztoho nepatrná zemina se při každé nepohodě do údolí spláchne. Měl jsem letos příležitost býti svědkem více takových pohrom povětrnostních. Zde by musila přiložiti ruce k dílu kapitola "hrazení bystřin a regulace řek". (Předsednictví převzal místopředseda Slavíček.) Avšak žádosti obcí se vždy vrací s odůvodněním, že prostředky, které byly pro to přichystány, jsou nedostatečné. Odkazuje se vždy na příští rok. Uvádím příklad obce Prosečné u Hostinného, která se již po léta domáhá regulace svého potoka a do dnes její žádost nebyla vyřízena. Kdyby se byla včas vyřídila, bylo by se předešlo škodám shora uvedeným.

Zeptáme-li se však horalů, jak je to s lukařením a pastvinářstvím, zní odpověď, že chov dobytka teprve nic nevynáší, protože handlíř, jak již podotknuto, právě v těchto krajích má volnou ruku a ceny, které na venkově jsou beztoho nepřijatelné, zde notně stlačí. Platí-li se na př. živá váha na venkově za kilogram 5 až 7 Kč, tak lze v horách počítati, že za tutéž jakost se platí pouze 3 až 5 Kč. Se živočišnými výrobky je to zrovna tak. Mléko a máslo nelze v těchto chudých krajích odprodat. Jmenované kraje nemají žádného zázemí, aby se mohly hospodářsky vyvíjet. Veškeré horské obyvatelstvo ve východních Čechách naráží všude na říšské a celní hranice. Z vylíčeného vyplývá velice špatná hospodářská situace našich okrajových území na východě.

Zde musí zemědělství sáhnouti k svépomoci a v družstevním oboru raziti si cestu. Musím proto vítati založení mlékařského družstva v Rokytnici, čímž tamějšímu občanstvu byl p získán nový druh odbytu pro výrobky živočišné. A právě zde nemohu pominouti zmínku, že ministerstvo zemědělství umožnilo tuto p stavbu subvencí 100.000 Kč. Toto semknutí si hospodářsky výrobních kruhů v Rokytnici má k býti příkladem všem ostatním obcím. V okrese novoměstském se také spojí a vytvoří sobě k lepší možnost odbytu pro své výrobky, aby nebyli dále vydáni na milost a nemilost handlířům.

Veškeré zemědělství, především však zemědělství horské, které polohou je odkázáno na chov dobytka, žádá vyšších cel na dobytek, požadavek, který je úplně oprávněn, od něhož nemůžeme upustiti v nynější době, podmíněně a hospodářskou nouzí, která na nás chybným v zákonodárstvím v oboru sociálním dolehla. Na valné schůzi pěstitelů dobytka v Plzni 14. listopadu tohoto roku poukazovalo se rovněž na n to, že jsme nad míru zaplavováni zahraničním dobytkem. To se děje pouze a výhradně o v zájmu překupníků. Česko-agrární posl. dr Zadina doznal ve spisu nedávno vydaném, z že hlavní příčinu je hledati v nedostatečných v clech ochranných. Ž

Slovo "clo", vyslovené a žádané stranou zemědělskou, působí na naše politické odpůrce právě tak, jako na naše konsumenty, jako zápalná puma, ač neznamená přec nic jiného, než z ochranu domácího zemědělství, smím-li se lépe vyjádřit, práce zemědělské.

S uznáním se zmiňuji o příspěvcích státních ve formě subvencí. Nenajdete však každého jednotlivce v boji o existenci. Výtěžky zemědělství měly by aspoň krýti náklady výrobní. Tomu není bohužel tak. Běda, přijde-li jednou den, kdy sedlák místo vidlí a ruchadla vezme do ruky tužku, pak přijde k poznání a přestane být bláznem pro všechny, na jehož hřbetě se každá mrzkost ve světových dějinách srovnala. Nesmíme se nikdy domnívati, že jsme docela vyšli z poddanství. Před časy nás tloukla ještě vysoká šlechta a duchovenstvo, dnes to obstarává marxismus, který demokratické státy, jak se tak rády nazývají, prosákl svým třídním a hromadným zákonodárstvím, jež zasahuje ničivě a rozkladně do života každého hospodářství. Veškeré zemědělství spěje tímto způsobem ochuzení vstříc. To jsme konstatovali v celních bojích. Zemědělství je v tomto státě více než pěti miliardami zadluženo. Ztracená válečná půjčka, dávka z majetku. vysoká břemena daňová a sociální pojištění přispívají k tomu náležitým dílem, zejména sociální pojištění. Zde poukazuji na příklad, že hospodářství s pěti silami pracovními v 50 letech s úrokem a úrokem z úroků musí položit téměř půl milionu na oltář sociální péče. Takovéto částky není ani ke koupi statku zapotřebí. Při tom nás ještě v nepřátelském tisku, na volebních plakátech a ve schůzích a dokonce i zde ve sněmovně vyličují jako vysavače a lichváře lidstva a veškerenstva.

Musím s tohoto místa zcela rozhodně odmítnouti tyto útoky a říci, že kdyby jiné druhy povolání a stavů neměly více výdělku a výhod než zemědělství, že by pak mohly býti vytvořeny ucházející poměry v státním životě. Pak musely by přirozeně urputné boje třídní uvésti se na slušnou míru, na míru vzájemného porozumění. I sedlák, malorolník a domkář je a zůstává dělníkem, jenže nemá osmihodinovou dobu pracovní, nýbrž musí mnoho dní v roce pracovati 16 hodin. Zde je, zapotřebí dalekosáhlého vysvětlení nejen ve vlastních řadách, ale i u politických odpůrců. Žádáme co nejdůrazněji novelisaci sociálního - pojištění způsobem spravedlivým pro zaměstnavatele a zaměstnance.

Především musíme se snažit uzpůsobiti z základy našeho všeobecného vzdělání vesnickými školami venkovským potřebám. Již obecná škola musí venkovskému dítěti duševně a duchovně přiblížiti jeho budoucí povolání, škola vesnická musí již budovati - duševní hradbu, aby nedošlo k přílišnému útěku z venkova. Vesnice se nikdy nesmí státi v jistém smyslu městem, vesnici nikdy se nesmí vtisknouti ráz města, bylo by to totožné s úpadkem naší lidovosti.

Co se týče naší venkovské mládeže, musí - býti úkolem rodičů, aby ji nenechávali, navštěvovati pouze naši dobrou školu vesnickou, nýbrž aby jí poskytli i možnost odborného - vzdělání. Kde není zimních hospodářských škol, musí se vedoucí zemědělské kruhy o zřízení, takových přičiniti anebo musí na jejich o-,místo nastoupiti hospodářské školy pokračovací. 30 milionů stanovilo ministerstvo zemědělství na zemědělské školství. Zvláštní zřetel třeba věnovati nižšímu zemědělskému školství, protože prospěje praktickému rolníku. Při tom nemá se zapomínati na odlehlé kraje horské, jichž hospodářské nouze se vždy budu zastávati. Tu zdůrazňuji náhled kolegy Windirsche, že profesoři a učitelé hospodářských škol, zvláště nižších, mají býti zároveň praktickými rolníky, nikoli pouhými teoretiky. Taková škola může být požehnáním pro mladé i staré, najde-li takový učitel nebo profesor cestu k selské duši. Co se týče vysokých škol hospodářských, shodují se i moje požadavky s požadavky kolegy Böhma. Rozpočet ministerstva zemědělství nás nikterak neuspokojuje. Tisk odpůrců mluví vždy o silném agrárním vlivu v tomto státě, protože ministerský předseda v tomto státě je agrárníkem. Vezme-li se jen velká kapitola chovu dobytka, na kterém máme v horách největší zájem, zdá se obnos 3,4 milionů příliš nízký, aby se vyhovělo přáním chovem dobytka se zabývajícího zemědělství. Pravě tak nestačí částka 5,25 milionů na mléčné hospodářství, přihlížíme-li k neobyčejné produktivní činnosti mlékařských spolků kontrolních a především mlékáren. Zde se též měla nasaditi páka proti falšování másla i mléka.

Co se pícninářství týče, tu má velký význam pěstování travních semen při hospodářství na horách. Je politování hodno, že pro chlévní a hnojůvkové hospodářství není žádný obnos určen. Poukazuji zde na účelné Gülleovo zařízení v Krkonoších, ve kterém oboru pan odborový rada Bartl klestil cestu, a vydal o svých praktických zkušenostech dílo, které doporučuji našim nejvyšším vládním kruhům, zvláště ze zemědělství, aby příští rozpočet v tomto směru nevyšel zase na prázdno. Kapitola "hospodářské stroje" je financována 2,620.000 Kč. I to zdá se mi příliš málo. V moderním hospodářství má stroj velký význam a k založení družstva pro výmlat scházejí potřebné peníze na subvence. I tu se utěšuje odkazem na příští rok. Větší zřetel by měl býti věnován poradně strojové. Člověk by se divil, když se doví, co vydají rolníci za stroje, kterých pak nemohou použíti. Zde se nemůže dosti poukazovati našim odborným tiskem na to, že je vhodno použíti poradny.

Kapitola zemědělských dělníků je obzvláště choulostivé téma a zároveň těžká sociální otázka. Kdežto statistika vykazuje stále ještě tisíce nezaměstnaných, začíná se na venkove pociťovati při zemědělství nedostatek dělníků, zejména ženského pohlaví. Kol. Böhm právem na to poukazoval, že dobrým ženským v silám pomocným se platí 200 Kč měsíčně při celém zaopatření, bytu a darech a při tom nelze jich získati, kdežto na inserát v novinách, hledající slečnu ku psaní za 200 Kč měsíčního platu bez zaopatření, bez bytu a darů se přihlásilo 43 uchazeček. S touto otázkou se bude musiti jednou zákonodárství chtěj nechtěj zabývati, neboť nastalo to, co básník před válkou napsal: "Lieber will ich "Herr" heißen, und auf dürre Finger beißen, statt mich satt zu essen schlicht und recht auf dem Dorf als l Bauernknecht."

O ostatních kapitolách, které jsem přešel v své řeči, pojednali již jmenovaní řečníci přede mnou. Shrnuv vše, vyslovuji naději, že rozpočet hospodářství příštím rokem bude vykazovati číslice v náš prospěch, které nás uspokojí. Tyto prostředky uloží se produktivně, ne pro jednotlivce, ale pro veškerenstvo. Mám však další prosbu k ministerstvu zemědělství, aby při rozdělování subvencí při uvedených položkách mělo zřetel na hospodářsky slabší pohraniční území v tomto státě, aby chudší vrstvy zemědělské na horách v boji o existenci na zděděné hroudě naší německé domoviny si nezoufaly.

Kdyby se mi naskytla příležitost zavésti našeho ministra zemědělství a rozhodující činitele vládní do Orlických hor a do Krkonoš, jakož i do mého užšího domova, musili by přiznati a uznati, že je tu velká chuť k práci, s jakou lidé skrovnou svoji hroudu obdělávají, z níž lze jen tvrdou prací vydobýti živobytí. Je to hodný, věrný nárůdek naší zemědělské vlasti, význačně selského, silně národního svérázu, který domovu v dobrých i zlých dnech zachovává věrnost, onomu domovu, který v tomto státním útvaru je uzavřen. Plní-li tito lidé svou povinnost ke státu, je také povinností státu, aby svou vykonal.

Pokládám za svůj přední úkol s tohoto místa zdůrazniti, že jsem tlumočníkem těchto věrných německých rolníků. Má strana bude pro rozpočet hlasovati. (Různé výkřiky na levici. - Potlesk.)

Místopředseda Slavíček (zvoní): Další slovo má pan posl. Mikuláš.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno! V minulých letech při projednávání státního rozpočtu měli jsme již příležitost s tohoto místa přednésti celou řadu stížností a také konkretních výtek, do prakse ministerstva zemědělství a naznačiti, jakým směrem měla by se nésti naše zemědělská politika, abychom jak v zájmu zemědělců, tak i v zájmu národního hospodářství dosáhnouti mohli žádoucího cíle, zvýšení a zlepšení produkce zemědělské. Lze jen litovati, že tyto naše výtky a nejvážnější připomínky po řadu let zůstávaly vůbec nepovšimnuty. Letos poprvé měly jsme příležitost v zemědělském výboru slyšeti od šéfa ministerstva zemědělství pana ministra prof. dr Srdínka obšírný výklad o rozpočtu, o stavu tohoto resortu a jeho programu do budoucna. Byl-li tento projev pana ministra všemi členy zemědělského výboru vřele uvítán a s díky kvitován, pak především proto, že tímto postupem byla nám dána možnost ku skutečně positivní práci na půdě demokratického parlamentu. Je jen věci samé na prospěch, dostanou-li se vážné otázky a problémy v čas do příslušných výborů. Exposé pana ministra zemědělství zavdalo podnět k velké a vážné debatě, během které vyšly právě na jevo, jakými důležitými otázkami budeme nuceni se zabývati na poli našeho zemědělského zákonodárství, abychom splnili to, co od nás očekávají nejen zemědělci, nýbrž i celý národ a stát.

Bilance dosavadní činnosti po této stránce je velice skrovná. Není u nás prostě druhé o resortu, v němž by za dobu 9 let naší samostatnosti zůstaly věci tak nezměněny po starém rakousko-uherském státu, jako je tomu právě v ministerstvu zemědělství. Tam nejméně vnikl nový demokratický duch. Zemědělská naše politika nedovedla se přizpůsobiti ani demokratickému duchu naší ústavy, ani změněným poměrům v držbě půdy následkem provedení pozemkové reformy. Přílišnou dávkou konservatismu respektovány byly u nás stále ještě ony poznatky a principy v zemědělství, které byly snad na místě v době, kdy zemědělství u nás representováno bylo velkostatkářskou šlechtou, ale které neodpovídají potřebám našeho zemědělství v dnešní době. Proto, i když projev p. ministra zemědělství neuspokojil plně naše očekávání, zejména s ohledem na zájmy a potřeby drobného zemědělského lidu, přece jen v podstatě dává naději, že kurs dosavadní zemědělské politiky bude změněn a že to, co bylo v mnohém směru zanedbáno, bude zvýšeným úsilím doháněno. Neděláme si sice po všech těch zkušenostech z minulosti žádných ilusí, ale znajíce dobře v p. prof. dr Srdínko, chceme bráti jeho výklad se vší vážností a chceme věřiti, že ve smyslu svého prohlášení bude také prováděti jím naznačené úkoly.

Konstatuji, že výklad p. ministra byl nejen zaslouženou kritikou dosavadního stavu věci, nýbrž i do jisté míry potvrzením našeho stanoviska, které v zemědělské naší politice po léta zastáváme a hájíme. Výklad tento není i jinak bez zajímavosti, p. ministr uvedl, že administrativa jeho ministerstva je nemožná a že po dobu 9 let nedošlo nikde k žádné opravě v jeho organisaci. Ministerstvo zemědělství je roztroušeno na 7 různých místech v budovách naprosto nevyhovujících, čímž agenda vázne a není přesného náležitého přehledu.

Stalo se na př., že p. ministr zachytil spisy, ve kterých jedna sekce tohoto ministerstva vyřizovala jedno a totéž podání subvenční positivně příznivě, a že druhý den dostal p. ministr z jiné sekce totéž podání také příznivě vyřízené, aniž při tom jedna sekce věděla o druhé. Náprava má se státi tím způsobem, že bude v příštím roce započato se stavbou budovy pro ministerstvo zemědělství na Petrském náměstí. Pan ministr v souvislosti se stavbou, této budovy vyslovil názor, že by bylo žádoucno, aby i zevní tvar budovy přimykal se k charakteru zemědělství. Proti tomuto přání p. ministra nebylo by s naší strany jistě námitek. Jen za jedno bychom prosili: aby už dnes pracováno bylo k tomu, aby s, přesídlením ministerstva zemědělství do nové budovy přesídlil tam také nový demokratický duch a s ním i počátek nové a lepší éry naší zemědělské politiky.

Pojednávaje o rozpočtu, zdůraznil p. ministr, že docílil značného zlepšení proti r. 1927. Celková vydání definitivního státního rozpočtu ministerstva zemědělství na r. 1928 činí okrouhle 216 mil. Kč, r. 1927 činila 204 mil. Kč, tedy proti loňskému roku jsou vyšší o 11,535.726 Kč. De facto však byl rozpočet zvýšen celkem o 27,649.158 Kč, poněvadž z administrativního rozpočtu byly vyňaty náklady na školní statky zemědělských škol, na statky výzkumných ústavů a na státní veterinární ústav v Ivanovicích v částce 16,113.342 Kč a, jsou rozpočítávány ve státním podniku: Státní lesy a statky. Tento stav přirozeně umožnil dostatečnější dotování a zvýšení zejména oněch. položek v rozpočtu, o které každoročně sváděn byl s naší strany boj. Tak na př. zvýšeny byly e položky "chov hovězího dobytka" o 500.000 o Kč na 3,400.000 Kč, "chov ovcí, vepřů a koz" e o 740.000 Kč na 5,250.000 Kč, "rybníkářství, drůbežnictví, včelařství, králíkářství a hedvábnictví" o 652.000 Kč na 1,082.000 Kč. Položka "zemědělské strojnictví" zvýšena o 2,200.000 Kč na 2,600.000 Kč.

Rádi kvitujeme tuto pozornost ministerstva zemědělství k těmto důležitým odvětvím zemědělské výroby, ale konstatujeme, že zvýšení těchto položek stále ani z daleka ještě není úměrné obnosu, jaký je věnován u nás na chov koní, pro kterýžto účel preliminováno je 23,747.988 Kč. Béřeme-li v úvahu fakt, že příjem státu ze státních hřebčinců atd. činí 4,366.200 Kč, pak skutečné výdaje na chov koní činí pro rok 1928 19,381.788 Kč. Z toho, co uvádím, je patrné, že sice bylo již na rozpočtu ministerstva zemědělství reparováno, ale že ne dosud v takovém poměru, jak by to bylo žádoucí v zájmu drobných chovatelů hospodářského zvířectva a živočišné produkce vůbec. Nám nestačí jen krásné řeči o příslovečné pracovitosti a přičinlivosti drobného zemědělského lidu a o jeho důležitosti, zejména v živočišné výrobě, my bychom rádi, velmi rádi již jednou viděli také čin. Jest statisticky dokázáno, že drobná hospodářství mají své národohospodářské odůvodnění, což bylo také i panem ministrem zemědělství, jak v zemědělském, tak i v rozpočtovém výboru zdůrazněno. Jmenovitě některá odvětví zemědělství možno s prospěchem provozovati pouze v malém podniku. Je to především chov dobytka hovězího a vepřového, drůbežnictví a chov drobného hospodářského zvířectva. Působiti k zvelebení těchto odvětví je prostě národohospodářským příkazem. Stačí, abychom se podívali na statistiku dovozu dobytka a zejména tuků, abychom seznali, co nám v domácí produkci chybí. A přece ani v tomto směru nejeví se dostatečná péče se strany ministerstva zemědělství k tomuto odvětví, jak by bylo žádoucno. Nesmí se zapomínati zejména na to, že celní ochranou na obilí zlepšil se hospodářský stav toliko větším zemědělcům, a že drobní zemědělci, jmenovitě v chudých horských krajích, produkující tvrdého obilí sotva tolik, co spotřebují se svými rodinami, nemají z této celní ochrany naprosto žádného užitku. Naopak jsouce nuceni jako chovatelé dobytka kupovati drahé otruby a jiná jadrná krmiva, jsou de facto celní ochranou na obilí a naší ochranářskou politikou vůbec velmi citelně hospodářsky poškozeni. (Tak jest!) Situace těchto zemědělců zvláště letos je velmi kritická, poněvadž to jediné, co prodávají, brambory, mají tak směšně nízkou cenu, prodávají se venku za 20 až 30 Kč q, takže na nákup jednoho q otrub musí takový zemědělec v bramborářském kraji odprodati 4 až 5 q bramborů. Takový je skutečný stav a takové jsou skutečné poměry tohoto drobného zemědělského lidu.

Překvapilo proto prohlášení pana ministra zemědělství, když tvrdil, že hospodářský stav zemědělců se po zavedení obilních cel podstatně zlepšil. Domnívám se, že prohlášení pana ministra o zlepšeni hospodářského stavu v zemědělství zasluhuje určité korektury v ten smysl, že toto zlepšení hospodářského stavu, které bylo způsobeno obilními cly, týká se výhradně zemědělců středních a velkých.

Pan ministr zemědělství ve svém exposé zmínil se také o příštích úkolech svého ministerstva a ohlásil celou řadu osnov zákonů, o něž má býti naše zemědělské zákonodárství obohaceno. Jsou to tyto osnovy: Osnova o pojištění krupobitním a dobytčím, o změně volebního řádu do zemědělských rad, osnova komasačního zákona, o fondu vodohospodářském, o ochraně polního majetku, o zemědělské polní stráži, osnova o pracovních průkazech zemědělského dělnictva, o výčepu vína vlastní výroby držitelů vinohradů a sadů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, osnova zákona o ochraně ptactva a dále pak nařízení o elektrisaci venkova a prováděcích nařízení o plemenitbě koní.

Lze doznati, že není toho málo najednou. Jsme jen zvědavi, kdy budou tyto osnovy předloženy a zejména na to, jak budou vypadati. Tajnost, s jakou tyto osnovy se sdělávají, dává tušiti, že se máme právem na co těšiti. Jen nad jedním se pozastavujeme. Již v debatě v zemědělském výboru jsem vytkl, že totiž mezi ohlášenými osnovami zákonnými postrádám dlouho slibovanou osnovu celostátního pachtýřského zákona. Odpověď pana ministra v této věci nás naprosto neuspokojila. Nemůžeme sdíleti názor, že zde jde o soukromoprávní záležitost. Zde jde o důležitou otázku drobného zemědělského lidu.

Zemědělský výbor posl. sněmovny usnesl se již r. 1925 na resoluci, na základě které se vláda vyzývá, aby byl předložen nový celostátní pachtýřský zákon. Rovněž o potřebě tohoto pachtýřského zákona mluvil předseda dnešní vlády dr Švehla ve vládním prohlášení v prosinci r. 1925.

My ovšem chápeme dnešní situaci. Od té doby se poměry změnily na tolik, že drobný zemědělský lid nemůže spoléhati na to, že by sliby, a v tomto případě i sliby předsedy vlády, mohly býti k jeho prospěchu splněny. Požadavek celostátního pachtýřského zákona není s ovšem požadavkem nějakého cukrovarnického s kartelu, aby zvýšena byla cena cukru, nýbrž je požadavkem nejchudších vrstev venkovského lidu, jimž dnešní poměry nedovolují, aby si mohly za přístupnou cenu zpachtovati měřici půdy ke své obživě. Tento postup ministerstva zemědělství a celé dnešní vlády je do kladem o tom, že je to vláda protilidová a sociálně nespravedlivá.

V souvislosti s ohlášenými osnovami nových zákonů budiž mi dovoleno říci několik slov k chystané osnově zákona o pojištění krupobitním a dobytčím. Způsob, jakým jsme až dosud řešili otázku náhrady za škody způsobené živelními pohromami, ukázal se zvláště při letošních ohromných katastrofách naprosto nedostačujícím. Škody byly namnoze takového rázu, že šlo při nich o holou existenci postižených zemědělců. Na škody takovéhoto druhu byla státní moc vpravdě ničím.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP