Pátek 6. května 1927

Že mnohokrát taký poplatník, ktorý naschvál nosil staré šaty, pochodil lepšie ako ten, ktorý tú jedinú radosť mal, aby sa pekne obliekal, je na Slovensku všeobecne známe. Že i finančná správa na Slovensku vstúpila do radov tých, ktorí spolupracujú na dezindustrializácii Slovenska, je u nás tiež známe. Reasumovanie právoplatne vyrubovaných a už dávno zaplatených daní za r. 1918 až do r. 1921 aj v tom prípade, že žiaden trestný čin nebolo možné určiť, bolo na dennom poriadku. Že pri tom sa vynasnažili odaniť bilančné položky veriteľov, prechodné pasívy, platy a renumerácie úradníctva, dane z obratu, slovom réžiu, stalo sa tiež dosť často. Nemôžem sa tomu diviť, keď takým zachádzaním finančných úradov nepriamo existencie tisíc a tisíc robotníckych rodín budú ohrožené.

Najväčším prehmatom je však zneužitie revízneho odboru ministerstva financií v prípade právoplatnosti vyrubovaných priamych daní. Nepodceňujeme význam dane policajného úradu, ale máme za to, aby činnosť tohoto nevybočovala z rámcov zákona. Že i tu ide o pozoruhodný prehmat, vidieť i z mienky pražského univerzitného prof. dr Hötzela, ktorý vo svojom dobrozdaní prehlasuje, že nariadenie č. 96 z r. 1919 je vo vzduchu a nie je žiadnym neskorším zákonom konvalidované. Revízny odbor má právo zapodievať sa len s dávkou z majetku a s daňou z obratu a preto musí byť považovaná každá dosavádna činnosť revízneho odboru na poli priamych daní, hlavne však využitie revíziou nadobudnutých údajov pre reasumovanie právoplatne vyrubovaných daní, za prehmat. Certi sunt denique fines. A finančná správa, keď vo správnom čase zameškala v pokračovaní ukladacom správne vyrubovanie, nemôže teraz po deflácii reasumovať r. 1918 až 1922, keď tu nie je prípad činu trestného. Reasumpcia môže byť len v prospech takej strany (štátu alebo poplatníka), ktorá je bez viny a nikdy nie v prospech toho, kto mohol už predtým znať pravý stav vecí.

Stalo sa v Bratislave, že revízori vytýkali riaditeľom jednej továrne, ktorá bola nútená evidenter pod výrobnou hodnotou svoje články predať, že tým ukrátili finančný erár! Stalo sa, že bol vyhotovený dvojaký revízny nález, jeden pre verejnosť, pre poplatníka, druhý pre finančnú správu - tajný.

Aj dosavádne chybné normy zapríčinily mnohé škody. Obecným a okresným notárom je teraz zakázané, aby pomáhaly písať apeláty pospolitému ľudu. Je nevyhnuteľne potrebné, aby nám daný vládny sľub, že notári môžu pomáhať pospolitému ľudu pri písaní apelát, aspoň v obciach odľahlých, bol splnený. Dosiaľ podávaly sa priznania v obciach, čo ohrozovalo tajnosť, a často sa stalo, priznania sa ztratily a tým utrpel poplatník újmu. Osnova žiada podanie priznaní u vymeriavacieho úradu, čo znamená nápravu. Dosiaľ vymeriavací úrad k žiadaniu vysvetlenia a doplnku len právo mal, osnova však v §e 312 donáša na miesto práva úradu povinnosť toho, že v prípade vzniknutia pochybnosti v príčine obsahu priznania žiada si vysvetlenia. Keby to úrad zameškal, spácha vadu v pokračovaní. Tú istú povinnosť má úrad, keď dakto podľa §u 311 priznanie nepodal, obdobné ustanovenie háji práva poplatníkov ohľadom osobného výsluchu a výsluchu svedkov a znalcov v §§ 310 a 327, čo tiež znamená pokrok proti dosavádnemu stavu. Miestni poplatníci v sídle vymeriavacieho úradu dostali platebný výmer vyvesený na mestskom dome, v budúcnosti však každý jeden poplatník dostane platebný rozkaz. Dosiaľ mohol odvolanie podať u nás na Slovensku nielen poplatník a úrad, ale i ktorákoľvek tretia osoba. Táto možnosť sa v budúcnosti vylučuje. Odvolacia lehota sa predĺži z 8, poťažne 15 dní na 30 dní.

Kým dosiaľ žiadne odvolanie exekučné vymáhanie neodročilo, podľa §u 330 osnovy úrad môže poshovenie povoliť, keď sa dá očakávať, že apeláte bude čiastočne alebo celkom vyhovené. Úrad je povinný v tomto ohľade každý rekurz okamžite preskúmať. Pri pojednávaní dane dôchodkovej v komisii možno bolo poplatníka dosiaľ na žiadosť jedného člena z jednania vylúčiť. V budúcnosti bude možné poplatníka pozvať do komisie vtedy, keď buďto on, buďto komisia to žiada. Dosavádna daňová komisia mala právo voľného uváženia všetkých okolností. § 327 našej osnovy viaže komisiu vlastne k uváženiu údajov a dokladov po ruke sa nachádzajúcich. § 331 oprávňuje poplatníka žiadať sdelenie dôvodov finančnej správy a nahliadnutie do spisov. Úľavy a výhody daňovej reformy pre nás Slovákov môžeme triediť do 2 kategorií: do kategorie tých, ktoré majú jednaký význam na území celej republiky, a na kategoriu tých, ktoré majú zvláštny význam na Slovensku. Všeobecný význam majú úľavy u dane dôchodkovej priemerne 40%, pri dani pozemkovej sníženie 60% poľnohospodárskeho zaťaženia na zaťaženie 34% a 100% lesného zaťaženia na 40%, sníženie dane činžovnej a zárobkovej, dosiahnutie väčšiny v daňových komisiách pre členov kandidovaných hospodárskymi telesami, vytýkacie pokračovanie ako záruka uplatnenia sa poctivosti poplatníka pri vyrubovacom pokračovaní, regulovanie pomerov prezvedných osôb a povinnosť oznámenia údajov týchže poplatníkovi, výhody pre starých, menej práce schopných remeselníkov, 20% srážka dane zárobkovej pre voľné zamestnanie, snížená srážková daň pre robotníctvo a spájanie vyrubovania tejže dane s priznaním sociálne poistených, právo nahliadnutia do spisov, význam riadne vedených obchodných kníh, predĺžiteľnosť všetkých lehôt, predsedovanie sudcu pri súdoch daňových na miesto úradníka finančného a reorganizácia a regulácia revízneho odboru. Zvlášte pre Slovensko významné úľavy sú v §e 8 ohľadom periodického porubu v malých, neriadne obhospodárených lesoch, zabezpečenie daneprostosti takých našich povozníkov-maloroľníkov od dane zárobkovej, ktorí len pre svoje pozemky potrebný počet zápraže držia, oslobodenie slovenských družstiev podľa čl. III. a prechodnú dobu a vôbec vonkoncom prevedená unifikácia celého daňového zákonodarstva. Niet pochybnosti, že sníženie daňových sadzieb nie je dostatočné, že je polovičnou prácou, ale som pevne presvedčený, slávna snemovňa, že na miesto p. ministra financií nenašli by sme odborníka, ktorý by vzhľadom na štátny rozpočet mohol niesť odpovednosť väčšieho sníženia sadzieb, a na kritiku z tohoto ohľadu najmenej oprávnenosti majú tie politické strany, ktoré so svojím bývalým hospodárením tak značne prispeli ku zvýšeniu rozpočtových výdajov.

Vytýka sa nám, že sme pripustili, aby finančný úradník mal predsedníctvo v daňových komisiách. Zaiste má toto opatrenie svoje nevýhody. Treba však do povahy vziať, že skutoční zástupci poplatníctva sú v komisiách vo väčšine, že je veľkým záujmom poplatníctva expeditívne vybavenie daňovej administratívy, aby druhý raz potreba depuračnej akcie nenastala, že pokračovanie pred komisionálnym jednaním poskytne značné záruky a že ohľady unifikačné toto opatrenie požadovaly. Kto prezerá zmeny rozpočtovým výborom prevedené, nech sa presvedčí, že neprecízne výrazy a hlavne odiózny terminus "úrad môže", je obmedzený na najnutnejšie prípady. Vytýka sa nám, že zákon je tak veľký, že bude potrebný pravotár i pre najmenšieho poplatníka. Úfame sa, že odborové organizácie obyvateľstva a odborníci finanční sa postarajú o prednášky o populárnych návodoch daňových a že pán minister tieto snahy v záujme eráru i hmotne bude podporovať.

Ohľadom prezvedných osôb som toho názoru, že je lepšie, keď ich činnosť je normovaná, ako keď ich použije finančná správa súkromne, podľa ľubovôle, tajne, a poplatník by sa potom nemohol vyjadriť o údajoch týchto vyzvedačov. Samozrejmou vecou je, že keby sme nútili tieto osoby k podpisovaniu svojich údajov, zmarili by sme tendenciu, aby sa mohol poplatník o údajoch vyjadriť, lebo by sme tlačili to celé odiózne zariadenie zasa len na tajnú súkromnú koľaj. Pri miestnej prehliadke tiež nájdeme v §e 319 viac záruky pre poplatníka, ako v dosavádnych § 17, čl. XI z r. 1909 a § 27 čl. LIII z r. 1912, so svojimi nepresnými všeobecnými ustanoveniami.

Včera sme tu počuli výčitku, že v odvolacom senáte trestnom je predsedom finančný úradník. Myslím, že ten pán poslanec zo Slovenska, ktorý nám toto vytýkal, neprečítal osnovu, v ktorej stojí v §e 225 zreteľne, že predsedom odvolacieho senátu je sudca, menovaný ministrom pravosúdia. Pravda, je prirodzené pri takom veľkom diele, že celý rad opatrení vzbudzuje oprávnené obavy, a je vecou finančnej správy tieto obavy cestou prevádzacieho nariadenia a interných inštrukcií odstrániť. Očakávame čo najrozhodnejšie, že finančná správa nevzbudí zklamanie so svojimi opatreniami a nebude pred verejnosťou blamovať ten politický smer, ktorý sa za túto osnovu zasadil.

Pri vytýkacom pokračovaní máme tú obavu, že pokračovanie stane sa prílišne inkvizičným, že finančné orgány pokúsia sa ignorovať dokazovanie knihami, keďže toto dá hodne práce, že nález najvyššieho správneho súdu často nebude povšimnutý v prípadoch iných okrem toho, na ktorý sa vzťahuje, a že sa finančná správa postaví na stanovisko negácie všeobecného významu nálezu najvyššieho správneho súdu. Obávam sa, že dekréty a dotazníky nebudú individualizovať, lež budú šematické napriek tomu, že povaha dekrétu vyžaduje, aby obsahoval konkrétne výčitky. Obávam sa, že finančné úrady pri kontumácii s pospolitým ľudom budú zachádzať bezohľadne a že pri oprave katastru následkom prevedenej pozemkovej reformy finančná správa nebude zamestnávať v dostatočnom počte opravujúcich síl. Ani to neviem, ako sa v praksi osvedčí to nové opatrenie, že daňové návrhy nebudú vynesené, ako dosiaľ 8 dní v obciach, ale podľa §u 329 zostanú behom 15 dní u vymeriavacieho úradu k nahliadnutiu a že odpadnú dosavádni 2 dôverníci z každej obce, a či bude v stave to - ináč dokonalé vytýkacie pokračovanie §§ 298, 299 a 310 pri veľkých massách pospolitého ľudu nahradiť dosavádnu, na Slovensku osvedčenú, vymeriavaciu prax.

Úfame sa, že nové normatívum revíznych odborov donesie nám riešenie revíznej praxe. Zároveň však máme obavy, že vláda nepoužije zmocnenia okamžite a že nájde "vhodnú dobu" až potom, keď bude neskoro. Pre nás je táto reorganizácia veľmi súrna a tiež i vydanie tohoto vládneho nariadenia, a preto očakávame, že pri prevádzaní príslušných nariadení skutočne bude vyhovené oprávneným požiadavkom poplatníctva tak pri spôsobe revízie, ako i pri použití výsledku.

Pri treste vzniklom z nepodania priznania máme obavu, že náš pospolitý ľud i napriek vyzvaniu neučiní zadosť tejto povinnosti. Žiaducné je preto, aby pri všetkých úradných opatreniach vzťahujúcich sa na trest, zachovaný bol hlavne v obciach vzdialených čo možná najliberálnejší postup. I pri prevádzaní §u 73, ktorý by mal byť vykladaný v prvom rade v prospech ukrivdených slovenských sporitelieň, máme tiež obavy. Podľa zákona 390 z r. 1922 maly sporiteľne nároky na štátny vklad 5milionový za 4%, ktorý vklad sa im, pravda, behom niekoľkých rokov odoberie. Je nevyhnuteľne potrebné, aby v záujme drobných vkladateľov pán minister poskytoval sporiteľniam tie isté výhody, ako roľníckym vzájomným pokladniciam.

Úfame sa, že § 327, jednajúci o tom, že hospodársky stav poplatníka má byť považovaný i podľa podružných známok, zostane subsidiumom na papieri a že vytýkacie pokračovanie poskytne úplnú náhradu. Veľké obavy máme konečne pri smerniciach dane dôchodkovej u maloroľníkov. Uznávame, že záujmovým telesám nemožno poskytnúť právo záväzných smerníc, lebo vtedy vlastne ony by vyrubovaly dane, ale máme za to, že zemedelské rady majú mať svoju rozhodujúcu auktoritu. V tom ohľade a cieľom úmernosti medzi jednotlivcami by bolo dobré, vychádzať podľa katastrálneho výnosu.

Tým som sa pokúsil sostaviť úvahu o najhlavnejších bodoch dotýkajúcich sa Slovenska.

Žiadam, aby naše obavy a požiadavky, už i v záujme konsolidácie slovenských pomerov, boly povšimnuté, lebo keď žiadame od nášho obecenstva daňovú morálku, väčšiu presnosť, svedomitosť a poctivosť, musí byť tiež i finančná správa lepším psychologom ako doteraz. Varujeme finančnú správu pred podceňovaním verejnej mienky. Lebo k vychovávaniu poplatníctva potrebné je i to, aby sa finančné úradníctvo vžilo do položenia poplatníka a bolo si povedomé toho, že stranníckosť nezostane tajnosťou a vzbudí prv alebo neskôr špatnú krv. A keď neverí finančná správa ani tom u poctivému poplatníkovi a tento šikanovaniam vyhýbať sa nemôže, samozrejmé je, že sa mu potom nevyplatí viesť knihy a uschovávať dokumenty, čo by malo byť cieľom daňovej výchovy. Vieme, že vyšetrenie a potrestanie nepoctivosti je dôležitým výchovným koeficientom, máme však za to, že dokonalá finančná správa mala by upotrebiť tohoto výchovného koeficientu len na pravom mieste a len takých úradníkov zamestnávať, ktorí sú skutočne schopní. Finančná správa by si mala vychovávať propagátorov poctivého priznania práve medzi poplatníctvom samým, čo pravda sa nepodarí, ak sa práve títo poctiví ľudia znechutia nepsychologickým, netaktným pokračovaním. Finančná správa dostane teraz dokonalý inštrument do ruky, ale bude všetko márne, ak táto administratíva nebude vedieť na tomto inštrumente hrať a nebude vedená pri svojej práci plným duchom uznanlivosti a spravodlivosti.

O tom, či táto reforma bude podarená alebo nie, rozhodne duch prevádzania. Nesmieme zabudnúť, že zeme historické majú svojich úradníkov, ktorí cítia s obyvateľstvom a znajú pomery; my však, bohužiaľ, nemáme dosť slovenských úradníkov a nakoľko ich máme, boja sa. Uznáme, že mnoho priestupkov nevzniká zo zlej vôle, ale zo zlého chápania nariadení a prehnanej horlivosti. Podriadené úrady musia preto uznať, že minister a dozorčie úrady musia vydať v záujme štátu prísne inštrukcie, ale že nikdy nemôžu žiadať tendenčný výklad zákona a že úradník šikanovaním obecenstva a stranníckym zachádzaním si lepšiu kvalifikáciu a lepší postup nezabezpečuje, ale naopak, koná prácu v najväčšej miere protištátnu a nepripúšťa vývin nálady spokojnosti, otravuje pomer poplatníka ku štátu, ktorý vinou dotyčného úradníka upadne do toho podozrenia, ako čo by nespravodlive odnímal ovocie mozoľov poplatníka a proti ktorému má poplatník morálne právo k spravodlivej sebaobrane.

Pevne úfame sa, že daňová reforma znamená zároveň reformu duševnú, a to v pomere správy finančnej k poplatníkovi na Slovensku. Keď vieme, že pán minister dr Engliš pri svojom dobrom finančníctve je i dobrým psychologom, úprimnú dôveru máme k týmto trom epochálnym osnovám neobyčajnej nosnosti, za ktoré hlasujeme. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo p. posl. Škola.

Posl. Škola: Daňová reforma podle vládního návrhu předložená nepřináší pracující třídě v tomto státě žádného ulehčení, naopak potlačuje krajně vrstvy lidové, malorolnictvo, živnostnictvo, především však v největší míře dělnictvo, a to proto, že daňové zatížení není rozvrženo správně na jednotlivé třídy. Vládním návrhem protežuje se třída kapitalistická, neboť jí se dostává daňovou reformou nového ulehčení v placení daní, jsou to zvláště: finanční buržoasie, velkoprůmyslníci, klerus a důstojníci v činné službě, kteří by sdostatek snesli nové zatížení. Ovšem reforma daňová musila by býti založena na zcela jiném podkladě a musil by zde býti položen cíl vyrovnati společenské nesrovnalosti, aby byla uspokojivá a aby vyhověla pracujícím vrstvám v tomto státě. Toto by se mohlo státi jedině tím, že by musil býti proveden úplný převrat daňové soustavy v tom smyslu, aby nebyli nuceni chudí příslušníci v tomto státě platiti tak ohromnou část daní za kapitalisty.

Jisté jest, že v kapitalistickém státě, jako je Československá republika, kde je u vlády česko-německo-maďarská a klerikální buržoasie, takovéhoto řešení daňového nedočká se pracující třída cestou parlamentní do té doby, dokavad nesvrhne proletariát tuto vládu a neuchopí se moci v tomto státě sám. Jedině ve státě řízeném dělníky a rolníky může se pracující třída dočkati zlidovění daňové soustavy, odvalení břemen daňových z vrstev daněmi přetížených, z dělníků, malých živnostníků a malých rolníků a odstranění privilegií buržoasie, církve a stavu vojenského. Měšťácká vláda musí si uvědomiti, že uvalením nových daní bude působiti jen k urychlení konce své vlády a uspíší pád řádu buržoasního. Nic nepomůže psaní všech vládních časopisů, že daňová reforma, která je předložena poslanecké sněmovně k odhlasování, znamená značné ulevení pracující třídě v tomto státě.

Touto daňovou reformou budou naopak postiženi ponejvíce dělníci a v největší míře budou to dělníci sezonní, kteří jsou bez stálého. zaměstnání. Tak na příklad sezonní dělník ze Šumavy. Dělník tento jest již postižen tím, že nemá celoročního zaměstnání, že čeká celou zimu, až z jara ukáže se slunéčko, aby jako přelétavý pták odejel ze svého domova, který jemu ani rodině nemůže poskytnouti výdělku, a hledal zaměstnání v jiné oblasti republiky. Je-li tak šťastný a zaměstnání najde a vydělá-li částku stanovenou vládním návrhem k dani důchodové, má povinnost jeho zaměstnavatel učiniti mu patřičnou srážku ze mzdy, neboť tento dělník za týden vydělal tolik, že překročil hranici tak zvaného daně prostého minima a podléhá již zdanění podle názoru těch navrhovatelů, kteří dovedli stanoviti takovému dělníku výši daně prostého minima, ale nechápou a nechtějí pochopiti, že musí zde býti stanovena také hranice existenčního minima.

Vládní návrh nepřipouští vůbec, že příjem dělníka sezonního, i kdyby byl v nejlepším případě zaměstnán po dobu 6 měsíců v roce, nedosáhne výše 7000 Kč. Jde ponejvíce o dělnictvo stavební, kde je málo těch šťastných jednotlivců, kteří tak dlouhého zaměstnání dosáhnou. Takový dělník má obzvláště ještě ztíženou situaci tím, že jest nucen žíti na dvou stranách, a to tím způsobem, že musí si platiti byt a stravu v místě svého zaměstnání a své rodině musí posílati část svého výdělku, aby tato zase mohla býti doma živa. Další starostí těchto sezonních dělníků jest, aby byli zabezpečeni v době svého nezaměstnání se svými příslušníky rodiny před hladem, neboť jejich nezaměstnanost trvá vždy po všechny zimní měsíce. V důsledku toho jsou nuceni tito dělníci ze svých hubených mezd spořiti, aby v zimních měsících nebyli nuceni se svou rodinou zmírati hlady. Jejich mzda jim nezaručuje v žádném případě existenčního minima, ale překročí-li hranici daně prostého minima, bude těmto sezonním dělníkům bez ohledu na tyto okolnosti daň sražena.

Dalším zatížením daňovým bude toto: má-li takový dělník ve své obci chaloupku, bude míti podle vládního návrhu zvýšenou třídní daň domovní, což bude pro tohoto dalším poškozením existenčním. Bydlí-li tento sezonní dělník se svou rodinou v nájmu, bude platiti dvojnásobně, neboť bude postižen v místě svého zaměstnání jako podnájemník i činžovní daní, a to proto, že majitel domu tuto daň přenese na nájemníka a tento zase na svého podnájemníka, kterým jest tu tento sezonní dělník. V druhém případě bude zatížen ve své obci, kde bydlí jeho rodina v nájmu, zejména bude-li tato spadati do obcí dani činžovní podléhajících, a to bude podle vládního návrhu většina obcí, poněvadž se obce, které by nepodléhaly činžovní dani, přidruží k obcím jiným, aby bylo dosaženo zdanitelnosti těchto.

Bude tudíž onen dělník zasažen znovu se vší krutostí touto daňovou předlohou a jejími následky. Zde nepřihlíží se vůbec, že se béře poslední skýva chleba jeho rodině od úst, kterou mají býti nakrmeni pak "rajtpferdi" kapitalistické smečky v tomto státě.

Proč dělníci nemají platiti daně podle vládního návrhu jako jiní poplatníci, ale má jim tuto daň ze mzdy strhovati zaměstnavatel každý týden? Poněvadž by museli býti tito dělníci vzhledem k jejich situaci vůbec zproštěni placení daní, jelikož jejich celoroční příjem není ve výši daně prostého minima.

V §§ 28 až 45 se mluví o tom, že dělnictvo dalo dobrovolný souhlas k srážení daně ze mzdy, což jest podvod, jelikož k těmto tak zv. úmluvám daly svůj souhlas v minulém roce sociální reformisté. Předáci jejich činili tlak na svoje členy, aby na tyto úmluvy přistupovali, což vyvolávalo bouřlivý odpor dělnictva, ale vládním činitelům to zavdalo podnět, aby tuto srážku ze mzdy zavedli zákonem, když reformističtí vůdcové připravili půdu tomuto zákonu.

Tím, že zaměstnavatel bude dělati bernímu úřadu exekutora při vybírání daně ze mzdy od dělníka, nastává možnost, že zaměstnavatel tento stržený obnos dělníkům zdefrauduje. Vždyť máme zde řadu případů, kde takový kapitalista okrádá stát. Uvedu zde aspoň jeden. V sociálně demokratickém časopisu "Jihočech", který vychází v Čes. Budějovicích, byl uveřejněn případ, kde bylo uvedeno, že stavitel Bubla z Horažďovic prováděl stavbu silnice, kterážto stavba byla nouzovou; stát připlácel státní příspěvek na každého zaměstnaného dělníka podnikateli a tento předkládal výplatní listiny, na kterých byl uveden větší počet dělníků, nežli bylo skutečně zaměstnáno, čímž samozřejmě byl stát poškozen. Dále bylo poukázáno na to, že prý o tomto měl míti vědomost i přednosta okresní politické správy ve Strakonicích. Do dnešního dne tato zpráva vyvrácena nebyla ani panem stavitelem Bublou ani přednostou politického úřadu. Při srážení daní ze mzdy může se díti pravý opak. Což myslíte, že nebude možno zaměstnavateli tyto daně defraudovati? Vždyť u nás jsou kapitalisté na okrádání republiky přímo virtuosové. Nejen že defraudují daně, ale ještě takovýmto způsobem pomáhají vyprazdňovati státní pokladnu. Pak ovšem nezbývá vládě prostředků, aby prováděla účelné věci, které by sloužily k dobru občanstva.

Na Sušicku na př. již z dob Rakouska je projektována stavba železnice, která má spojovati Sušici a Vimperk. Tato věc byla již za doby trvání republiky urgována a minulého měsíce byla znovu vypravena deputace z okresní správní komise v Kašperských Horách k ministerstvu železnic, aby žádala o urychlení stavby této železnice. Deputacím se dostane vždy sice slibu, ve skutečnosti však se v té věci vůbec nic nedělá. Tato železnice by měla ohromný hospodářský význam pro dělnictvo i živnostnictvo v této oblasti bydlící, neboť by znamenala zprůmyslnění tohoto kraje, kde vůbec průmyslu není a kde jsou odkázáni dělníci pouze na jiné oblasti republiky, případně na cizinu.

Povinností vlády by bylo, aby v takových případech nebyly puštěny se zřetele ostatní národohospodářské úkoly, které, budou-li uskutečněny, přinesou nejen státu, nýbrž i veřejnosti užitek.

Předloha o finančním hospodářství svazků území samosprávy je dílo agrárních magnátů, k němuž dali souhlas měšťáci všech národností v Československé republice. Přes protest všech největších měst a obcí i za cenu úplného hospodářského i finančního zničení samosprávy usiluje nynější vládní většina tento návrh zákona prosaditi. Následek bude ten, že bude zastavena úplně práce na komunikacích a kanalisacích, které jsou ve velkém počtu obcí v hrozném stavu. Co bude se sociálními úkoly obcí v otázce chudinství, která je dnes tak ožehavou otázkou, když dnes továrníci vyhazují přestárlé dělníky ze závodů a zákon o sociálním pojištění se na ně vůbec nevztahuje? Proč není projednán v prvé řadě zákon o přestárlých dělnících? Ve Strakonicích je závod Akciové společnosti továren na fezy, který každým rokem vyhazuje po desítkách přestárlé dělníky se 70 Kč, nejvýše 100 Kč měsíčně po 50letém zaměstnání a ti se pak obracejí na obec o podporu. Co budou pak tito chudáci dělati, když stát nekoná svou povinnost a obec nebude míti pak ani tu možnost podpory, kterou jim dosud poskytovala? Toto je vděk kapitalistického řádu: vykořistiti dělníka a pak jej odhoditi jako nepotřebný brak!

Když obec Strakonická se ucházela u Pozemkového úřadu o koupi maltézského velkostatku, bylo jí řečeno, že bude stát as 5 mil. Kč, aby byli zástupci obce od této koupě odstrašeni; ale toto mělo jiné pozadí, neboť tento velkostatek měl dostati někdo jiný a také jej dostal. Jest to t. zv. Společnost pro zužitkování dřeva, v níž jest tchán generálního tajemníka republikánské strany posl. Berana, která tento velkostatek koupila od Pozemkového úřadu, ale ne za 5 mil. Kč, nýbrž za 1,700.000 Kč. Výměra tohoto velkostatku jest 1500 ha orné půdy, lesů a rybníků. Zde přijde 1 ha půdy, lesa nebo rybníka na 1200 Kč, čili strych na 363 Kč, sáh na 45 haléřů. Domkáři se žádnému takové štěstí nestalo, ten musel zaplatiti za 1 ha 3500 až 4000 Kč. Obec tím samozřejmě je v ohromné míře poškozena, jelikož sama pozemků na stavební parcely nemá. Kdyby tyto pozemky měla, mohla by pomoci řadě stavebníků ke stavbě domků, kteří dnes jsou nuceni kupovati pozemky za drahé peníze.

Zde mělo býti především hleděno, aby bylo obcím vycházeno vstříc, aby měly obce takovéto podniky přiděleny, aby mohly konati poslání, ke kterému jsou určeny. Ale jednalo se obráceně, byly totiž snižovány daňové základny velkým průmyslovým podnikům. Tak se stalo i ve Strakonicích, kde takovému závodu, jako je Akciová společnost na fezy, která zaměstnává 1400 dělníků, byla snížena daňová základna z minulého roku ze 24.000 Kč na 9000 Kč, tedy asi na tolik, co platí 45 malých živnostníků. A nyní přicházejí zástupci těchto kapitalistických společností a obmezují obce při stanovení přirážek na 200%, které v mnohém případě nestačí ani na služné úřednictvu a zaměstnancům obcí.

Dílo toto je výrazem třídní moci nynější vládní koalice a bude povinností celé dělnické třídy a všech pracujících vrstev v tomto státě tuto moc z rukou jejích vyrvati. Důsledky uskutečnění tohoto zákona semknou pracující třídu tohoto státu k rozhodnému boji s vládnoucími reakcionáři v tomto státě.

Dále podle vládního návrhu navrhovaná změna při zvláštní dani výdělkové, § 75, je tvrdým ustanovením, které bude příčinou šikanování družstev konsumních. Podle znění dotyčného odstavce stačí, když některá instituce, jak se v poslední době stává, vyšle do prodejny konsumního družstva svého člověka, případně dítě, a prodavač mu vydá zboží, třeba v ceně nepatrné, aby daňová výhoda pro běžný rok byla družstvu odňata, ačkoliv výdej zboží nečlenovi stal se bez zlého úmyslu.

V poslední době se zvláště stává, že různá gremia najímají k tomu různé osoby, které pak vtírají se do konsumních družstev a v návalu při prodeji je jim prodavačem zboží vydáno. Nelze přece zejména v sobotu při návalu kupujících žádati od každého člena průkaz knížkou nebo legitimací, zejména při četných rodinách, kde se posílají i malé dítky k nákupu různých drobností.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP