Pátek 26. listopadu 1926

Jako člen výboru pro zemědělské strojnictví v německém odboru zemědělské rady znám obzvláště přání našeho drobného zemědělstva ohledně zavedení zkoušek zemědělských strojů a státní podpory při opatřování strojů. Je mně nepochopitelným, že od roku 1924 byl státní příspěvek snížen o 2 miliony, když přece stroj v zemědělském provozu získává stále a stále více významu a nacházíme se v době, kdy podpora státu v této otázce je velikého významu pro budoucnost.

Na elektrisaci venkova je zařazeno v rozpočtu pro rok 1927 10 milionů Kč. Když si v rozpočtovém výboru němečtí zástupci stěžovali, že na německé kraje nebylo při podpoře státními příspěvky na elektrisaci pamatováno podle klíče počtu obyvatelstva, ani podle nákladů jimi vynaložených, odpověděl pan ministr zemědělství, že bylo předloženo příliš málo německých žádostí. Proti tomu prohlašuji, že nepřetržitě po deset měsíců poháním v ministerstvu zemědělství žádost horské obce Fojtovice v okrese Benešov nad Ploučnicí a že nebylo do dnešního dne dosaženo státního příspěvku na vybudování místní sítě, ač zákonné podmínky pro dosažení subvence jsou splněny. Stejně starám se po měsíce o vyřízení žádosti o podporu na vybudování místní sítě horské vesnice Lovečkovice v okresu Úštěk a malorolnické obce Stará Oleška v okresu Česká Kamenice ze státních prostředků, a nemohu dostati vyřízení. Kdežto do českého kraje přišlo 7,3 milionu Kč na podporu elektrisace venkova, dostaly německé kraje jen 330.000 Kč k tomuto účelu. Je oprávněným požadavkem a dlužno si přáti, a podle výkladu pana ministra zemědělství možno doufati, že v budoucnosti dojde již se zřetelem na naši spolupráci k spravedlivějšímu a rychlému vyřizování takových žádostí. Pokud jde o zemědělský ústav pro účetnictví, vyslovuji přání, aby tam byl zaměstnán další německý úředník, aby včas byly provedeny uzávěrky ve značně velikém počtu se připojivších německých zemědělců. Při všem tom macešském zacházení s ministerstvem zemědělství ve státním rozpočtu musí se uznati, že dotace pro meliorace je docela přiměřená. Bude úkolem německého zemědělství, aby založilo meliorační svazy a vodní družstva, čímž dostane se mu podílu na penězích poskytnutých státem.

Nutným je hrazení bystřin a regulace řek, pokud spadá do působnosti ministerstva zemědělství, což se letos ukázalo při živelných pohromách. Zvláště musí býti zdůrazněna podpora ze státních peněz pro naše pěstitele lnu, poněvadž tito horalové musí bojovati o své bytí za nejtěžších podmínek.

Na konec svých pozorování a věcné kritiky státních příspěvků ministerstva zemědělství nemohu opomenouti poukázati na pozemkovou reformu. Tu nemohu nikterak souhlasiti s vývody nynějšího předsedy pozemkového úřadu, který ovšem přišel nově do tohoto úřadu, dostal hotový elaborát, mluví-li o spravedlivém přidělení pozemků a půdy pozemkovou reformou v tomto státě Němcům. Z 1,089.000 ha rozdělené půdy a pozemků obdrželi Němci přes potřebnost, uplatnění nároků a odborné znalosti jen 70.000 ha. Na jaře tohoto roku jsem s tohoto místa poukázal na to, že v okresu Bezdružice, kde žije 80 Čechů a 13.821 Němců, nedostali Němci ze 685 ha ani hektaru. Zároveň jsem dokázal, že okres Žlutice má 13.900 obyvatel německých a 547 Čechů, že z 271 ha zemědělské půdy nedostal v tomto okrese žádný Němec ani hektaru. V těchto krajích bylo dosti německých uchazečů o půdu a pachtýřů, kteří po léta obdělávali role a půdu, a byli by zde též Němci, kteří by převzali zbytkové statky. Subjektivní právo německých uchazečů o půdu v tomto kraji vyšlo zřejmě na jevo při akci drobných pachtýřů, protože podle zákona o drobných pachtýřích musely býti pachtované pozemky přiděleny. Ze 101.119 ha pozemků v dlouhodobém pachtu muselo by býti odevzdáno 31.000 ha nebo 30 procent německým uchazečům o půdu, kdežto podle přídělového řízení podle pověstného "Může býti přiděleno" dostali Němci sotva 2%. Družstva, která se utvořila během pozemkové reformy v tomto státě, aby obdržela pozemky a půdu, se neosvědčila. Ani většina českých majitelů zbytkových statků v německém kraji nestačí na úkoly zemědělce, stejně i usazení kolonisté mohou se jen stěží udržeti na svém nynějším majetku.

Je tedy úplně spravedlivým, jestliže dnes s tohoto místa opětně kladu požadavek, aby všechny žádosti německých uchazečů o půdu v této době předložené, pokud ještě se přidělování v německém kraji provádí, došly plného zřetele. Nemůžeme nikterak pokládati pozemkovou reformu v tomto státě za skončenou ani tenkráte, jestliže poslední pozemek a půda byla státním úřadem pozemkovým přidělena, protože pro naše zkrácené německé uchazeče o půdu podle toho, co dříve bylo řečeno, ještě stále dána je možnost získati v budoucnosti pozemky a půdu.

O našich požadavcích ohledně lesní reformy promluvil kol. Zierhut již ve všeobecné rozpravě. V r. 1922 činily výdaje v rozpočtu pro ministerstvo zemědělství 591 milion Kč, v r. 1923 471 milion Kč, v r. 1924 351 milion Kč, v r. 1926 207 milionů Kč a pro rok 1927 již jen 204 miliony Kč. Výdaje ministerstva zemědělství ve státním rozpočtu jsou výdaje produktivní, poněvadž přicházejí k dobru ne jednotlivci, nýbrž celku. Přes to vše, jak tyto nepopíratelné skutečnosti dokazují, hraje kapitola zemědělství ve státním rozpočtu velmi skrovnou roli a zemědělský stav přes početnou sílu svou, nemá přednostního postavení v tomto státě, jak se tvrdí z protivné strany.

Němci tohoto státu vstoupili do vlády, aby osvědčili svou vůli k spolupráci na státní správě, vstoupili, aby pomohli opět napraviti tu křivdu, jež v době překypujících citů byla spáchána na německém národu, na základě rovnoprávnosti německého národa, na poli veřejného a státního života, o čemž ministerský předseda Švehla mluvil ve vládním prohlášení a jiní vedoucí státníci prohlašovali při poradách o státním rozpočtu ve výboru. Jestliže pan dr Hajn označuje spolupráci dnešní většiny jako rozkmotření vůdců dvou německých stran s vůdci některých českých stran, může býti tento názor zjevem jedinečným a jen osobním míněním českého politika naplněného záští proti Němcům, který nikdy nepochopí lásky Němců k jejich národnímu kmeni, jež však není překážkou rozumné spolupráce a pokojného spolužití Němců s jinou národností. Náš vstup do vlády nebyl závislým na prestiži nebo získání materielních výhod, nýbrž veden byl myšlenkou, že spolupráce má vybudovati nedostávající se rovnoprávnost a právě naše pochopení, že v době těžkých hospodářských poměrů nebylo žádáno nic nemožného, že naše požadavky jsou rázu ideálního a pohybují se na poli vzdělanosti, reformy lesní a pozemkové, místa pracovního, otázky úřednické, práva správního a jazykového, nutného řešení nejnaléhavějších otázek finančních a hospodářských, právě to mělo býti na české straně zvláště oceňováno. Proces smíření národů v tomto státě, řešení jich politických, národnostních a hospodářských otázek chceme my, Němci, vstupem do vlády urychliti. Počněte s odstraňováním oněch zjevů, jež mohou tuto spolupráci a toto spolužití německé a české národnosti v tomto státě rušiti a dokažte nám tím, že vážně se zabýváte vyrovnáním národností mezi sebou. (Potlesk.)

Místopředseda Slavíček (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Leibl. Dávám mu slovo.

Posl. Leibl (německy): Slavná sněmovno! Řečník přede mnou byl patrně ve velkých rozpacích. Nevěděl dobře, má-li mluviti oposičně anebo pro rozpočet. (Souhlas na levici.) Upřímným byl jenom a jeho pravá přirozenost se projevila, když požadoval škrtnutí položek pro nezaměstnané. Uvážíme-li však, že právě v pohraničním území velmi mnoho malozemědělců, které prý pan Böhm zastupuje, jest odkázáno v zimě na podporu nezaměstnaných, když nemají výdělku, pak je pro něho až příliš pochopitelné, žádá-li toto škrtnutí. Snad kdyby nebyly vypláceny podpory nezaměstnaným, bylo by možno dostati čeleď ještě laciněji než dosud. Není však pravda, že zemědělství nemůže dostati čeledě. Žiji v průmyslové krajině a všichni zemědělci, kteří s čeledí slušně nakládají, mají dostatek zemědělských pracovních sil. Avšak poněvadž agrárníci překážejí jakémukoliv sociálnímu zákonodárství, poněvadž nezachovávají ochranných zákonů, místo osmihodinové doby pracovní mají šestnáctihodinovou, jest pochopitelno, že takoví agrárníci mají nedostatek služebnictva. (Hluk.)

Bylo by pro zemědělce potěšením mluviti ke kapitole zemědělství, kdyby byl člověk přesvědčen, že o návrzích oposice bude uvažováno, jako se to děje v jiných skutečně demokratických státech. Zemědělství může se v tomto státě skvěle vyvíjeti. Výrobu bylo by možno bez velkých výdajů zvýšiti o 25%. Především máme, a to je hlavní podmínka, inteligentní a pilné venkovské obyvatelstvo.

Máme sice mnoho lehké, avšak i mnoho dobré půdy pšeničné, nejlepší chmelnice, skvělou půdu řepnou. Máme desetitisíce skromných pracovitých malozemědělců, kteří trpělivě s velkou námahou a pílí dovedou vždy ještě svůj výtěžek dobýti ve vysoko položených drsných horských krajinách na Šumavě, v Rudohoří a v Krkonoších.

Stát měl by se pokládati za šťastna, že má takové zemědělce. Bylo by povinností státu, aby vycházel vstříc hospodářsky slabému, aby všemi prostředky a s největší objektivností podporoval takové těžce zápasící lidi a pomáhal jejich podnikům. Ministerstvo zemědělství v tomto směru svých povinností nesplnilo, naopak malozemědělcům byly předepsány poměrně vyšší daně než velkoagrárníkům. Důkaz toho jsme v této sněmovně opětovně podali.

Zvláště však mělo by se ministerstvo zemědělství chrániti stranickosti a jednostrannosti, zejména po stránce národní. Avšak právě zde musíme tomuto ministerstvu činiti nejtěžší výtky. Chci uvésti jenom několik dat. Tak zemědělské radě v Čechách bylo přikázáno minulého roku podle rozpočtu 400 tisíc Kč na opatření a subvencování zemědělských strojů a nářadí. Z této částky připadá na odbor německý v nejpříznivějších případech 40 tisíc Kč, kdežto na území českého odboru 360 tisíc Kč. To znamená nesmírné poškozování němectví, uvážíme-li, že ze zemědělských podniků jest jedna třetina německou.

Ještě zřejměji vystupuje stranickost ministerstva při podpoře elektrisace venkova. Tato akce byla zahájena v roce 1924 ministerstvem zemědělství a sleduje účel, aby byla podporována elektrisace venkova poskytováním příspěvků k nákladům na výstavbu sekundérních sítí, domovních přípojek a transformačních stanic. Výše podpor byla stanovena na 20 až 40% stavebního nákladu. Výjimečně může podpora činiti 50% z této sumy. Podle statistiky pana odborového přednosty dr inž. Horáka v zemědělské radě české sekce bylo vyplaceno na podporách 3,350.129 Kč do konce roku 1925. V celku bylo do této doby povoleno 10,786.741 Kč, z čehož připadá na Čechy 6,261.307 Kč, na Moravu 1,559.441 Kč, na Slezsko 441.963 Kč a na Slovensko 2,543.760 Kč.

Německý odbor zemědělské rady v Čechách předložil do konce r. 1925 ministerstvu zemědělství 52 žádostí o podporu a v r. 1926 do dnešního dne 14 žádostí. Z toho byla povolena do konce r. 1925 v 8 případech celková částka 306.674 Kč, z nichž vyplaceno bylo 226.674 Kč. V r. 1926 v dalším případě bylo povoleno 24.080 Kč, které dosud vyplaceny nebyly. Ze zmíněné částky 6,261.307 Kč, která byla povolena pro Čechy do konce roku 1925, připadá podle toho na území německého obvodu jenom 4,9%, na území českého obvodu 95,1%.

Ze článku ve Zprávách českého odboru zemědělské rady pro Čechy jest patrno, že v obvodu českého odboru bylo povoleno: V roce 1924 na 24 žádostí 657.000 Kč, v roce 1925 na 130 žádostí 5,356.696 Kč, v roce 1926 na 55 žádostí 1,369.130 Kč, dohromady 7,382.826 Kč. Srovnáme-li tuto částku s povolenou celkovou částkou 330.754 Kč pro činnost odboru německého, vychází najevo, že obvod německého odboru dostal jenom 4.5%, kdežto obvodu českého odboru bylo přiděleno 95,5%. Tento postup jest jednostranný, nespravedlivý a nerozumný. Při takovém postupu jsou protekci a korupci otevřeny dveře dokořán.

Podobné případy jsou v jiných oborech zemědělství. Jako sociální demokraté žádáme, aby bez jakékoli stranickosti bylo co možno podporováno zemědělství, aby byla co nejvíce stupňována výroba, jak co do kvality, tak co do kvantity. Žádáme vybudování zemědělského školství pro všechny osoby v zemědělství zaměstnané. Požadujeme také vybudování zemědělského oddělení na vysoké škole v Děčíně-Libverdě. Žádáme dále co největší podporu meliorací, strojnictví, chovu dobytka a pěstování rostlin bez národnostní zaujatosti. Dále hrazení bystřin a regulaci řek, zřizování vzorných hospodářství a vzorných hnojišť. Nehospodárným hnojením byla ztracena sta milionů Kč.

Nutno vybudovati družstevnictví, zejména družstva mlékařská. V tomto směru jsme daleko za jinými zeměmi. Tak Německo má 3589 mlékáren a 1610 kontrolních spolků. Výroba mléka činí asi 5 miliard litrů, hodnota mléka odhaduje se asi na 7 1/2 miliardy Kč a z tohoto množství jest zpracováno v družstevních mlékárnách jen 4%. V tom směru poukazuji na návrh, který jsem podal. My tedy nejenom kritisujeme, nýbrž podáváme návrhy, které, budou-li přijaty, znamenají krok kupředu.

V prvé řadě nutno poukázati na nouzi v horských krajinách, zvláště na Šumavě. Bramborů byla tam skoro naprostá neúroda. Žito bylo zničeno pozdními mrazy. Jest nebezpečí, že v jednotlivých vesnicích nastane hlad. Podal jsem již návrh zemědělské radě, jímž se ministerstvo zemědělství vyzývá, aby věc vyšetřilo a učinilo ochranná opatření. Projevy jednotlivých agrárníků, že prý v horských krajinách není nouze, zakládají se na nepravdě a mají jenom zabrániti dovozu laciných bramborů. V tom směru odmítám ještě jednou projev poslance Platzera, který prohlásil, že nouze není tak veliká a že na jižní Šumavě nelze bramborů prodati.

Nyní ještě několik slov k pozemkové reformě. Ta jest jednou z nejsmutnějších kapitol pro německé zemědělství v tomto státě. Je v dějinách málo příkladů, kde by bylo spácháno tolik násilí a způsobeno bezpráví, jako zde. Tisícům německých malozemědělců byly odňaty spachtované pozemky. Jejich předkové velkou část těchto pozemků zdělali. Tisíce německých zemědělských dělníků a velkostatkářských úředníků bylo propuštěno, velká část bez náhrady, malá část s odbytným. A tu si dovolí vládní orgán "Prager Presse" uvésti, že pozemkový úřad prováděl příděl půdy ve všech částech státu stejnoměrně, bez ohledu na národnost, a přiděloval půdu k účelům komunálním. Tato zpráva je vypočtena pro cizinu. Po znásilnění přichází ještě výsměch. Právě opak jest pravdou. Mnoho obcí a malozemědělců koupilo půdu od velkostatkářů, udělalo smlouvu, zaplatilo geometrům, musí platiti úroky, poněvadž si kapitál ke koupi vypůjčilo, a pozemkový úřad odpírá schváliti kupní smlouvy. V jiných případech pozemkový úřad vůbec zakazuje odprodej německým obcím, okresům a soukromým německým uchazečům. Příděly pozemkového úřadu německým obcím a okresům jsou směšně malé, takže nestojí ani za zmínku. Příděl německým obcím nečiní ani jedno procento zabrané půdy. Pokud vím, německé okresy nedostaly ještě vůbec ničeho. Chci ukázati na několika příkladech, jak pozemkový úřad postupuje jednostranně. Obec Kozolupy požádala o stavební místo pro stavbu dělnických bytů a o kousek půdy na rozšíření, po případě na zřízení nového hřbitova. V této obci jest takový nedostatek bytů, že lidé bydlí ve stájích a dokonce v márnici. Celá požadovaná výměra k těmto účelům činí sotva 1 ha. Půdy jest tam nadbytek. Avšak obci nedostalo se na žádost ani odpovědi, ačkoliv byla čtyřikráte urgována. Naproti tomu jenom Čechům a českým národním spolkům bylo přiděleno 76 ha a ti nevědí, co si mají s tímto množstvím půdy počíti. Tak vypadá ochota k německým obcím. To je příklad jeden ze sta. Jestliže pak někdo myslí, že o přídělu rozhodují úředníci pozemkového úřadu, je na omylu. Nejvyšší instancí v tomto státě jest Ústřední výbor Národní pošumavské jednoty v Praze, jehož předsedou jest primátor dr Baxa. Tento ústřední výbor - je to týž národní výbor, který byl zřízen po převratu, patří k němu všechny české politické strany - má v každém okrese svoje podřízené organisace a tyto ustanovují, kdo má půdu dostati. Když jsem u pozemkového úřadu intervenoval pro zmíněnou obec Kozolupy, poukázal mne přídělový komisař na českou národní organisaci, prosím, přídělový komisař. Abych se přesvědčil, vydal jsem se do kanceláře Národního výboru pošumavské jednoty nebo jak se ta organisace jmenuje, a skutečně prohlásil mně tamní sekretář Granta, že je ochoten dáti nám pro obec kozolupskou stavební místo - český národní sekretář počešťujícího spolku - zaváže-li se obec, že aspoň polovici vystavěných bytů postoupí českým stranám. Kozolupy jsou ze 75% německé, a my se domníváme, že byty mají býti přidělovány těm, kteří jich potřebují a že nemá býti dělán rozdíl podle národnosti. Jen že nutno zeptati se ještě předsedy, tak pravil tajemník. Tímto předsedou však nebyl předseda pozemkového úřadu, nýbrž národně-demokratický poslanec dr Lukavský. (Výkřiky.)

Pánové, často se tu mluví o možnosti fašismu. Není toto živým fašismem nejvyšší potence? Tento Národní výbor pošumavské jednoty a jak všechny podobné organisace se jmenují, rozhoduje také v jiných politických otázkách. Rozhodují o přijímání a propouštění úředníků, a žádný ministr se neodváží jednati proti směrnicím, jež vycházejí od těchto českých menšin.

Chci se ještě vrátiti k vývodům nového pana presidenta pozemkového úřadu inž. Voženílka v rozpočtovém výboru. Pan president prohlásil, že se při přídělu půdy nedělal rozdíl v národnosti a že kolonisace se provádí jenom tam, kde není domácích uchazečů a kde se nedostávalo kvalifikovaných uchazečů německých. To jest od začátku do konce nepravda. V celých Čechách, na Moravě a ve Slezsku jest ohromný nedostatek půdy, a patří k tomu již odvaha říci, že bylo příliš málo schopných německých uchazečů. Naopak, z ciziny byli přivedeni cizí čeští uchazeči, zemědělci, kteří přišli o hospodářství, kteří nedovedli vésti vlastní podnik. Ti byli přivedeni a hospodářství jim přidělena. My předpokládáme, že inž. Voženílek byl špatně informován, jinak bychom musili považovati jeho vývody za podvod a smělé zkrucování pravdy. Proč nebylo v německém území vypsáno přídělové řízení, proč nebyly utvořeny místní, obvodové a okresní komise? Poněvadž bylo úmyslem předem rozděliti půdu jenom českým uchazečům. Již dávno nelze mluviti o zachovávání zákonů.

Abych rozptýlil pohádku o objektivním provádění přídělů půdy, chci uvésti jenom několik příkladů, jak se jedná s německými uchazeči a pachtýři. Drobným pachtýřům z Drahotína v okrese ronšperském byly propachtované pozemky odňaty. Někteří byli nuceni prodati svoji poslední kozu, v Nové Vsi nad Lužnicí byly 40 malopachtýřům všechny pozemky odňaty a táž půda rozdělena 7 Čechům. Účelem toho jest počeštění, zahnání Němců a zničení tamější školy. Totéž stalo se v obcích okresů volarského a vimperského. V Lipně obdrželi půdu jenom členové Domoviny a Národní jednoty pošumavské, Němci byli odmítnuti. V Úsově byla půda náležející knížeti Lichtensteinovi celá přidělena Národní jednotě. Němci byli se svými žádostmi odmítnuti. Jednotě bylo přiděleno i cvičiště německých hasičů. V okresu touškovském byly poplužní dvory Líšťany, Hunčice, Popovice, Radimovice a Lipno zadány Čechům a českým kolonistům. Němcům nejenom nebylo nic přiděleno, nýbrž byly jim ještě odňaty pozemky pachtýřské. Belegardovo panství Velké Heraltice má rozptýlené pozemky. Ty byly po staletí propachtovány pachtýřům v Sádku. Nynější pachtýři po vypsání jich zažádali o prodej. Byl sepsán protokol a pachtýřům prohlášeno, že mohou nyní pole dále obdělávati. Zatím přídělový komisař dostal zbytkový statek a nynější komisař chce dosavadní pachtýře žalovati pro rušení držby, poněvadž pole obdělali. Při intervenci v pozemkovém úřadě byly jim ukázány dveře. V Lechovicích, v okresu znojemském, byl tamější dvůr prodán z volné ruky. Němečtí zemědělci nabízeli 2,5 mil. Kč. Tato nabídka schválena nebyla. Dvůr dostal Čech František Kalab za 545.000 Kč. Ve Studené Loučce na Moravě bylo uchazečům v této obci jsou jenom Němci - sděleno tamějším českým učitelem a pensionovaným českým strážmistrem z příkazu obvodové úřadovny v Olomouci, že půda může býti přidělena jenom těm uchazečům, kteří se zaváží, že přistoupí k Národní jednotě a budou posílati své děti do české obecné školy. Ve skutečnosti dostali také půdu jenom takoví uchazeči, kteří se těmto požadavkům podrobili. V Kučerově v okresu vyškovském dostala Národní jednota lacino 10 ha půdy a pronajímá ji těm Němcům, kteří posílají děti své do české školy. Komisař státního pozemkového úřadu žádá o návrhy na příděl půdy a obrací se na národní spolky. Zde příklad: Národní jednota severočeská v Praze II, Vladislavova 13, rozeslala 31. ledna 1924 pod čj. 194/24 tento přípis: "Velectěný pane! Obdrželi jsme od obvodové úřadovny státního pozemkového úřadu důvěrné sdělení, jímž jsme vyzýváni úředníkem panem inž. Hrdličkou, pověřeným prováděním reformy ve zněmčeném území, abychom jmenovali spolehlivého, charakterního, místního znalce, který by mohl dáti tomuto úředníku úplně spolehlivé, objektivní a věcné zprávy o místním velkostatku. Žádáme Vás tudíž zdvořile, abyste spolehlivě přezkoumal data o nemovitostech, o jichž příděl se ucházejí místní korporace a jednotlivé osoby a které slouží k účelům místních menšin. Do letošního programu spadají Frýdland, Grabštejn, Lemberk, Nové Zámky, Liberec, Mimoň, Haňšpach, Doksy ..." Vidíte tedy přímý styk českého národního spolku s pozemkovým úřadem. Podpis nečitelný. (Místopředseda Slavíček zvoní.)

Můj čas uplynul, jsem již napomínán. Musím však ještě na něco upozorniti. Mám zde dopis, který dokazuje, že pozemková reforma neznamená nic jiného než násilí, porušení práva, nepoctivost, korupci a podplácení. To pozemkovou reformu charakterisuje. V této zprávě - jest z Falknova - se praví: Při komisi za předsednictví okresního hejtmana dr Hohla z okresní politické správy ve Falknově nad Ohří vyjádřil se zástupce panství Olgy Haasové v Mostově, nadlesní Starošek, v že panství Mostov nebude vyvlastněno ani zabráno. Vyvlastňován jest jenom ten, kdo nemaže, a my jsme mazali velmi dobře. (Výkřiky něm. soc. demokratických poslanců. ) Tento projev prvního zástupce panství, sám o sobě nevalné ceny, avšak příznačný, získává na významu ještě tím, uváží-li se, že toto panství, které má výměry přes 1800 ha, bylo dosud od přídělového komisariátu úplně vyloučeno, ačkoliv výměra luk a polí činí přes 600 ha. Žádosti obcí a soukromých osob o příděl půdy zůstaly dosud nevyřízeny, a veškeré lhůty, stanovené přídělovým komisařstvím pro příděl a rozdělení, vůbec dosud nebyly zachovány. Projev nadlesního získává však ještě významu většího tou okolností, že panství Olgy Haasové bylo dosud zastupováno v Praze u pozemkového úřadu dr Eislerem, jenž jest dosud ve vazbě. Každý jednotlivý případ zadání zbytkových statků přídělu skrývá v sobě korupci.

Kdyby byli vzati do vazby všichni právníci, kteří se účastnili pozemkové reformy, kteří zastupovali své interesenty, byla by to silná restrikce právníků. Jest však charakteristické, že se musí postupovati s úplatky - a to dokazuje tento dopis - chce-li se člověk vůbec dostati do styku s pozemkovým úřadem. Nedomnívejte se ovšem, že z této aféry Eisler-Hodža se něco stane, největší starost bude o to, jak by se zase pomohlo Eislerovi z vazby, aby tam nemuseli jíti jiní. Vy přece vidíte, jak se věc projednává. Nelze nalézti ani původce, který dělal zákon. Obraťte se přece na pana posl. dr Lukavského, který návrh podal. Ať ho zavřou, pak již vyjde na jevo, kdo text sestavil. Avšak rozhodující pánové dobře vědí, jak se věc má. Totiž tak, že ti pánové se co nejvíce snaží, jak by tuto aféru mohli sprovoditi se světa.

Za těchto okolností ovšem nemůžeme hlasovati pro rozpočet. Naše votum bude odhlasováním nedůvěry a protestem proti vládní předloze. (Potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)

Místopředseda Slavíček (zvoní): Dále má slovo pan posl. Mach.

Posl. Mach: Slavná sněmovno! Projednávaný rozpočet státní dává mi příležitost, abych v rozpočtové debatě zdůraznil některé zásady, které nutno přivésti na přetřes v souvislosti s projednávaným předmětem.

S naší strany bylo již několikráte zdůrazněno, kolik přání a požadavků v sobě shrnuje program zemědělského lidu, pracujícího na půdě, a s ním těsně spjatého venkovského živnostníka. Kladu si za čest zastupovati z této skupiny lidi nejchudší a nejpotřebnější a proto budu mluviti hlavně se stanoviska venkovského drobného zemědělského lidu.

Rozpočet ministerstva zemědělství nevyjadřuje svým skrovným údělem nikterak skutečnost, že jsme státem, jehož celá hospodářská struktura spočívá na zemědělské základně. Proto nelze na příště v něm nic škrtati, nýbrž je svrchovaně nutno mnoho a mnoho doplniti. V loňském vládním prohlášení o programu vlády, které bylo převzato i vládou dnešní, bylo zdůrazňováno, že veškerým otázkám, souvisícím s povznesením výroby zemědělské, chce vláda věnovati největší pozornost a že péče o zemědělství bude úměrná jeho významu a převážné zemědělské povaze našeho státu a že naše samostatnost uložila zemědělství novou orientaci a pozemková reforma jest jednou z velikých akcí v tomto směru. Pravilo se dále, že vyrostla z pevného odhodlání opříti naši zemědělskou výrobu pevněji než dosud o malého a středního zemědělce v duchu skutečné hospodářské demokracie.

Dovolím si s tohoto místa prohlásiti, že slib tento ještě do důsledku ani zdaleka proveden nebyl, čemuž nasvědčuje předložený státní rozpočet, a my musíme se vynasnažiti, aby zmíněné hospodářské demokracii dostalo se náležité parity - rovnocennosti - i v tomto směru. Mnohé snížené cifry v kap. 11. Ministerstvo zemědělství, oproti roku minulému jsou důkazem tohoto tvrzení. Zapomíná se, že pod tlakem poměrů stále více vystupovati bude význam výroby zemědělské pro žaludek domácího obyvatelstva. Nesmí proto býti přehlížen sociální význam výroby zemědělské jako živnosti více než dvou třetin celého obyvatelstva republiky, a to tím méně, když na výrobě té zúčastněni jsou devíti desetinami malozemědělci. Opírajíce se o drobný majetek pozemkový, nuceni jsou se svou rodinou tvrdě, mozolně pracovati. Jejich sklizně a užitek z chovu hospodářského zvířectva jsou jejich naturální, velmi často nedostatečnou mzdou, která není žádným podnikatelským, na spekulaci založeným lichvářským ziskem, jak často a cynicky jest těmto pracovníkům půdy předhazováno. A proto mají veškerá opatření státní, směřující k zvelebení chovu hospodářského zvířectva, prováděna býti se zřetelem na jejich význam i přístupnost drobným a středním zemědělcům a na vnitřní složení a vzájemné vztahy výrobních činitelů v drobných a středních hospodářstvích.

V předloženém rozpočtu ministerstva zemědělství činí příspěvek na chov a zpeněžení dobytka 1,300.000 Kč proti 2,600.000 Kč roku loňského.

Podle zprávy výboru rozpočtového má býti částka ta postačující podpořiti úsilovnou snahu ministerstva zemědělství za docílením soběstačnosti ve všech oborech produkce živočišné. Dalším úkolem v produkci živočišné bude prý zlepšiti jakost hospodářských zvířat, aby chovná zvířata skýtala co největší užitek. Toho úkolu bude možno dosíci pečlivým výběrem nejlepších zvířat, k čemuž napomáhá též provádění užitkové kontroly chlévní. V chovu hovězího dobytka nutno věnovati plnou péči odchovu, výběru a udržování vhodných plemeníků v duchu novodobých výzkumů a správných zásad plemenářských. Rovněž chov vepřů má veliký význam pro otázku soběstačnosti v produkci masa a tuku, proto snahu o rozšíření a zvelebení chovu vepřů nutno co nejvíce podporovati. Na podporu chovu koz a ovcí, jakož i vepřů a hovězího dobytka jsou určeny snížené úvěry, ačkoliv zvelebení všech uvedených chovů nabývá značné důležitosti pro produkci živočišnou. Dále zpeněžování, zejména jatečného dobytka, je nezbytně nutno organisovati tak, aby prodej masa a masitých výrobků dál se co možná nejkratší cestou od producenta ke konsumentu, jemuž se má dostati výrobků jakostně dobrých za přiměřené ceny. Výdaje věnované na produkci živočišnou vrací se mnohonásobně státu jako dobrá rentabilní investice zpět ve formě zvýšení národního jmění a zmenšení vydání za dovoz masa a tuků, za kteréžto nezbytné životní potřeby plynou ročně miliardy čsl. korun do ciziny na škodu našich ponejvíce malých, středních zemědělců. Nemožno ovšem věřiti, že by na všechny tyto úkoly měl stačiti určený snížený úvěr 2,600.00 Kč. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP