Čtvrtek 11. listopadu 1926

Posl. Kvasnička: Slavná sněmovno! Vážené dámy a pánové! Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového právem poukazuje, že letošní rok byl katastrofálním pro zemědělce. Ano, byl katastrofálním, ale nejenom pro zemědělce, nýbrž i pro živnostníky, a to hlavně pro ty, jejichž hlavními odběrateli, hlavními konsumenty jsou zemědělci. Tato zásada platí všeobecně, ale platí zejména pro oblast jižních Čech. V jižních Čechách nemáme kromě Č. Budějovic, Písku, Jindř. Hradce, snad i Strakonic většího města, máme tam řadu malých měst a městeček, bývalých trhových vsí, kde je plno drobných živnostníků, jichž jedinými zákazníky jsou zemědělci. Nemá-li zemědělec, nemají ani oni. (Potlesk.) Jejich jedinými konsumenty jsou zemědělci a oni jsou odkázáni výhradně na jejich možnost platební. Tedy katastrofální neúrodou zasažen byl vedle zemědělce i živnostník, a to nepřímo, u nás však a jinde i přímo, poněvadž je velká část živnostníků jakýmisi polozemědělci, kteří mají vlastní nebo najatou část polí, zejména ti chudší, aby nebyli odkázáni na nákup nejdůležitějších potravin, a nastane-li tedy neúroda, jsou jí postiženi přímo i oni. Je povinností berních správ, aby při předpisování daní tyto okolnosti vzaly na vědomí.

A když mluvím o živnostnících, nemohu zde nevzpomenouti iniciativního návrhu posl. Petrovického, Votruby, dr Samka a spol. tisk 488, kde se domáhají pomoci, snížení i odpisu státních daní živnostnictvu a obchodnictvu v lázeňských, turistických a výletních místech z důvodu utrpěné škody živelní pohromou. Vžijme se do duše těch živnostníků! Celý rok čekají na ty dva, tři měsíce sezony, aby jim nahradily režii a živobytí na celý rok, a když se potom stane, že se dostaví, jak tomu bylo letos, nepříznivé počasí, tyto dva nebo tři měsíce nekryjí ani běžnou režii, takže celé jejich podnikání pro celý rok končí ztrátou. Nepatří mezi tyto živnostníky snad jenom majitelé zahradních anebo výletních restaurací, turistických hostinců, bud, chat a hotelů v lázeňských a turistických místech, nýbrž patří sem tímtéž právem obchodníci a živnostníci jako pekaři a řezníci, kteří v těch místech čekají, že během letní sezony budou moci nejen krýti režii, nýbrž skončiti své podnikání určitým ziskem. A když uznáváme za spravedlivé, že z důvodů živelních pohrom je potřebno, aby zemědělcům byla poskytnuta určitá úleva daňová, je jistě přirozeno, že do téhož titulu patří též úlevy živnostníkům. (Tak jest!) Proto bylo by jistě žádoucno, aby tento spravedlivý návrh byl předán výboru a nepadl v zapomenutí.

A nyní k vlastní věci. My všichni, zejména ti, kteří pocházíme z venkova, dovedeme se vžíti do duše zemědělce, který není ušetřen smutného pohledu, jak celoroční výsledky jeho práce, celoroční jeho investice jsou uvedeny v niveč často hodinovým rozmarem přírody, a při tom jistě mu projdou hlavou chmurné myšlenky, co bude dále, z čeho bude živa jeho rodina, z čeho zaplatí daně, úroky, dluhy a anuity, zač získá sadbu a osivo pro příští rok, aniž má záruku, že příští rok pro něho dopadne lépe.

Jsou-li tyto události neštěstím všude, nemohu nevzpomenouti, že v jižních Čechách jsou neštěstím dvojnásobným. U nás jsou zemědělci drobní a chudí, jako chudé jsou celé jižní Čechy. Jejich životní míra je úžasně nízká, a to i u majitelů větších usedlostí, a nesnese vůbec srovnání s jejich šťastnějšími kolegy v řepařských krajích. Je to kraj lesů, luk, rybníků, mlh, práce a - zejména na venkově - velmi často i nedostatku.

Je nutno zdůrazniti, že lesní plochy v našich krajích dosahují někde až dvě třetiny veškeré půdy (na Hartmanicku), nejméně však 15% (na Horažďovicku), průměrně přes 50%. To lesní bohatství, které tvoří základ vývozu našeho dříví, jest základem rovnováhy podnebí, rovnováhy nejen v Čechách, nýbrž v celé střední Evropě, pro místo samé však není požehnáním. Na ornou půdu zbývá často velmi málo, na Volarsku jen 11%, nikde více než 50%, a to zpravidla kolem toků řek, rybníků, v údolích, které při sebemenším stoupnutí vody jsou zaplaveny. Množství lesů, rybníků, řek způsobuje vodní srážky a tím opět dán je vznik četným pramenům, bažinám, takže kraj sám o sobě je studený, vlhký, půda mazlavá, těžká, nepropustná, takže i v nejsušších letech, které pro nás jsou nejpříznivější, nevynese tolik, aby skýtala živobytí celé rodině. Odtud pramení ten základ vystěhovalectví, ono pověstné světáctví na Jindřichohradecku, v Polesí, kde i majitelé větších usedlostí pracují v cizině, na stavbách, v dolech, silnicích nebo působí při hudbě v cirkusech. Jaké to má důsledky mravní, dovedete všichni snadno pochopiti. Zde máme jeden z problémů t. zv. Jihočešska. Je-li však rok vlhký, je-li množství dešťů, znamená to pro nás katastrofu. Řeky, rybníky vystoupí ze svých břehů, rozlijí se po širokých loukách, pole zbahní, jíl vespod nedovolí, aby země včas vyschla, a než se může do pole, úroda shnije. Konstatuji proto s politováním, že ač uznávám, že celá republika postižena byla tímto neštěstím, nejsou ve zprávě rozpočtového a zemědělského výboru kromě Českobudějovicka, které jistě utrpělo velmi těžké ztráty, uvedeny další typické okresy, které by přímo mohly sloužiti jako doklad neštěstí, a to: Třeboň, Jindř. Hradec, Strakonice, Písek, Týn n. Vlt. Každý kdo zná trochu geologický útvar půdy jižních Čech a hospodářský ráz tohoto kraje, bude míti již předem zjištěno, že, bylo-li někde vlhko, bylo jistě vlhko tam, a že je-li neúroda katastrofou všude, je katastrofou dvojnásobnou tam, poněvadž tam není možno, aby tučný rok nahradil ztrátu roku hubeného, ježto tučných let u nás neznáme. Červencové bouře ze dne 9. a 16. července, krupobití, jakož i soustavné lijáky rozvodnily řadu řek nejen v Čechách, na Moravě, na Slovensku, a to toky velkých řek, jako je Labe, Vltava, nýbrž i menší drobné říčky, jako je Otava, Volyňka, Blanice, Lužnice, Malše, takže byl zaplaven celý kraj daleko široko, sena shnila, luskoviny nedaly ani semeno, brambory někde nestačily ani na sklizeň. To dokazují relace politických okresů.

Uvádím některé obce: v obcích Volenicích, Kalenicích, Štěchovicích, Zvotokách na Strakonicku, jak jsem se přesvědčil, nemají rolníci, ani největší, zrna. Co zasejí? V pomoc vlády a veřejných činitelů nedoufají, nedoufají v žádné veřejné akce, a to tím spíše, když současně berní správy vymáhají na nich s důrazem, někdy až zbytečným, bezohledným, zaplacení nových daní, nedoplatky se všemi úroky, způsobem někdy až nelidským ženou je do exekuce, zabavují jejich drobný majetek. Apeluji s tohoto místa na nepřítomného pana ministra financí, aby berní správě ve Strakonicích dal příkaz, aby tyto exekuce v intencích tohoto zákona byly zastaveny. Jednání tohoto jest zneužíváno komunistickou agitací zejména v Pošumaví, kde komunistický řečník agitátor Čech, odkudsi z Moravy, jezdí po českém Pošumaví a vykládá: "Kdyby se tak jednalo o banky a konsumy, to by měla vláda peníze, ale na vás má jen exekuce." Je tedy jistě důležito, aby podle zákona č. 227 Sb. z. a n., kterým bylo vyhrazeno vládě každoročně v rozpočtu 74 mil. - v částce 36 mil. na opatření potravin, šatstva, osiva, buď ve formě subvence nebo bezúročné půjčky, 24 mil. na úpravu zničených cest a silnic, 14 mil. na úpravu toků řek - bylo z toho úměrným dílem pamatováno spravedlivě na všechny, kteří si toho zaslouží, aby zde nebylo činěno rozdílů mezi politickým příslušenstvím, nýbrž aby rozhodovalo jen to, kdo podpory nejvíce potřebuje. A nejvíce toho potřebují a nejbližší nám budou vždycky ti nejchudší. (Výborně!)

Při hlavě II jmenovaného zákona vyhrazuje se vládě 50 mil. ročně na preventivní opatření, aby totiž úpravu toků, řek, mostů a přehrad upravila tak, aby byly znemožněny další katastrofy. Ta věc je nejdůležitější. A když již zde mluvím, prominete mi, že se vrátím k tomu, co jest mi nejbližší, a jmenuji zde jednu obec, která nemá příkladu v republice. Je to obec Dúdleby u Č. Budějovic. Je to historické sídlo starého kmene Dúdlebů, místo, které jest obklopeno ze dvou stran Malší. Pozemky občanů dúdlebských jsou pouze přístupny lávkou pro pěší. Obyvatelé při nízkém stavu vody jsou odkázáni na to, aby se brodili přes řeku. Povozy i lidi brodí se po pás. Jaké zdravotní důsledky to má, zejména v době jarní a zimní a jaké škody utrpí na dobytku, dovedeme si všichni velmi snadno představiti. Ale ještě horší je, když nastanou bouře a povodně, které v tamějších krajích jsou na denním pořádku. Obyvatelé jsou od světa odříznuti a úroda se nechá pánu bohu, poněvadž není naděje a možnosti, aby se dostala domů. Při letošních pohromách živelních byla poškozena i tato lávka. Jest v takovém stavu, že přechod po ní jest vůbec zakázán. O postavení mostu, jehož projekty jsou dávno již hotovy, jedná se již několik let, ale při známém pozvolném administrativním postupu není naděje, že by to bylo v dohledné době vyřízeno.

Předložená zpráva se dále zmiňuje o nutnosti zřízení vodohospodářské rady, jakožto poradního sboru pro soustavné práce vodohospodářské, který ve své činnosti pochopitelně má vycházeti od minulých katastrof. Vítáme zřízení této instituce, kterou zřizuje ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem veřejných prací, žádáme však, aby přibráno k tomu bylo také ministerstvo obchodu, které by hájilo zájmy majitelů vodních děl, kteří jsou na úpravě vodohospodářských otázek životně interesováni. Při složení vodohospodářské rady má prý se dostati zájmovým korporacím 6 členů ze 30. Kruhy živnostenské a průmyslové, pracující s vodním pohonem, mají býti zastoupeny pouze delegátem obchodní a živnostenské komory. Naproti tomu kruhy zemědělské profesory zemědělské fakulty, melioračními svazy, zemědělskou radou a konečně i ministerstvem zemědělství.

Nelze v zájmu spravedlnosti ani prospěchu věci samé upustiti od toho požadavku, aby zastoupení ve vodohospodářském svazu dostalo se rovněž vodohospodářskému svazu československých průmyslníků, jehož členové, jak jsem již řekl, jsou od úpravy vodohospodářských poměrů úplně existenčně odvislí.

Celá republika postižena byla živelní katastrofou. Jest správné, že hledáme, jak bychom mohli to odčiniti. Přicházíme pozdě, ale přicházíme přece. Přejeme si jen, aby při tomto rozdělování nebylo nic jiného bráno za základ než potřeba, hospodářský zájem jednotlivců i celku. A mluvilo-li se o tom a uznala-li to sama správa zemědělského a rozpočtového výboru, že abnormální katastrofy letošního roku jsou přímo vykřičníkem proti liknavému postupu vládních činitelů, konstatuji: ano! Začněte s odstraňováním tohoto vykřičníku všude tam, kde je toho potřebí, a zejména tam, kde křičí to co nejvíce, a to je u nás v jižních Čechách. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Matzner. Dávám mu slovo.

Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové! Jako každoročně tak i letos bylo opět mnoho okresů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku postiženo velkou živelnou pohromou. Neobyčejně veliké byly letos škody způsobené krupobitím a průtržemi mračen. Byly zničeny ohromné hodnoty zemědělství, jež jdou do milionů. Podpory budou však pravděpodobně vypláceny letošního roku opět tak, jako tomu bylo vždy zvykem v létech minulých. Zvláště s německými okresy a obcemi bude se jednati jistě opět velmi macešsky. Vzpomínám jen toho, že když povodeň a živelná pohroma postihla ve Slezsku v roce 1921 frývaldskou oblast, při čemž bylo způsobeno za miliony škod, vláda poskytla jen několik málo tisíc korun, jen aby něco udělala, a stejně tomu bylo také s obcemi Oskava na severní Moravě a různými jinými obcemi. Domnívám se však, že by bylo třeba zvláště německým poškozeným obcím věnovati větší pozornost a starati se, aby se provádělo zvláště hrazení bystřin. Neboť, jak známo, provede-li se hrazení bystřin, jsou tím chráněny také níže položené krajiny, v nichž bydlí více Čechů, a tak byli by chráněni také oni. Hrazením bystřin poskytla by se také práce mnoha lidem a bylo by naléhavě třeba, aby se právě nyní, kdy se musí vydávati tolik peněz na podpory v nezaměstnanosti a kdy se nezaměstnanost čím dále tím více rozmáhá, vláda prováděti dala takovéto hrazení bystřin, neboť pak našlo by zaměstnání tisíce lidí a to by mělo zcela určitě velkou sociální cenu. Když jsem před nedávnem jel přes Čechy a viděl, že strašlivá mniška zpustošila úplně lesy, myslil jsem si, že by bylo naléhavě třeba, aby vláda také zde pomáhala při zalesňování. Také zde dala by se vykonati nekonečně veliká práce. Vím také, že loňského roku myši způsobily ve Slezsku zvláště v obcích krnovského a bruntálského okresu ohromné škody, zvláště v obcích Čaková, Kronsdorf a Bretnov a v jejich dalekém okolí. Tato myší pohroma byla pro zemědělství také živelnou pohromou, neboť tisíce a tisíce měr polí padlo za oběť těmto hlodavcům, jeteliště a obiliště byla zničena. Přijde-li však člověk k úřadu a přednáší tyto stížnosti, úřad prohlásí velmi jednoduše: "Existence není ještě ohrožena a proto za žádných okolností nemůžeme k této věci přihlížeti." Bylo by velmi důležité věnovati této věci větší pozornost, zvláště když se dnes tak lehkomyslně vyhazují peníze na vojenské účely. Velmi podivuhodné jest, že když poslanec kolega dr Keibl před několika měsíci upozornil ministra financí dr Engliše na pohromy způsobené v Čechách průtržemi mračen, pan ministr financí prohlásil, že plně uznává rozsah této věci, že jest ochoten učiniti vše možné, že však stát nemá vůbec peněz a že podle zákona z 15. října 1925 o živelných pohromách nemůže víc učiniti, a to proto, že 75 milionů korun může opatřiti jen zahraniční půjčkou a že pokud bude ministrem financí nemá v úmyslu za žádných okolností uzavříti zahraniční půjčku. Jest to velmi divné, že pan ministr financí učinil takovéto prohlášení, ačkoliv na jiné účely vždy peníze má, avšak jde-li o zemědělství, nelze zahraniční půjčku uzavříti. Dále jest naléhavě třeba, aby se nekonaly jako dosud drahé komise, nýbrž mělo by se věnovati více důvěry obecním a okresním komisím, aby také ony se uplatnily. Takto však musí obce, žádají-li o náhradu škody u vlády, sepsati 3 nebo 4 soupisy škod a vždy, když se provede nový soupis škod, úřad znovu opět něco vytýká, prohlašuje, že není všechno správné, zkrátka chce celou věc jen zhoršiti. Také jest naléhavě nutno, aby se rolnictvu neposkytovala podpora, jak to bylo dosud zvykem, v naturáliích, jako v umělém hnojivu, jeteli nebo sadbě, stalo se, že jarní osivo bylo poskytnuto, avšak došlo teprve k podzimnímu setí, kdy již bylo dávno po žních. Dále se přihodilo, že bylo poskytnuto zvláště v horských krajinách osivo z níže položených krajin, které pro vyšší polohu nemá ceny. Proto dlužno tyto podpory vypláceti v penězích. Není správné, jak se vždy říká, že sedlák nedovede s penězi hospodařiti. Kdyby toho nedovedl, nemohl by sehnati tyto obrovské sumy daní, což jest jistě známkou nesmírné spořivosti. Poskytují-li se podpory jen v naturáliích, jest to strašlivé poručníkování rolnickému stavu. Jest tedy naléhavě třeba, aby se soupis provedl zkrátka a aby se podpory, které se zvláště v německých krajinách poskytují přece jen skrovnou měrou, vyplácely také v penězích. Nejdůležitější věcí však jest a zůstane, aby se poskytla vydatná podpora také německým krajinám. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Platzer. Dávám mu slovo.

Posl. Platzer (německy): Slavná sněmovno! Dovoluji-li si promluviti jménem své strany, Svazu zemědělců, k tomuto návrhu, chci jen zcela krátce poukázati na zvláštní poměry letošního roku. Letos nastala výjimka potud, že vlastně nemůžeme mluviti o živelných škodách, nýbrž musíme je označiti již jako pohromy způsobené bouřemi. Nechci opakovati slov, jichž užili již velice vážení pánové, kteří mluvili přede mnou - nechci vás dlouho obtěžovati svými vývody, nýbrž jen všeobecně dotknouti se živelných pohrom a konstatovati, že letos nebylo jimi ušetřeno žádné území, ani v nížinách ani také ve vyšších polohách, a že byly způsobeny ohromné škody. V horských krajinách pohromy způsobené bouřemi byly tak ohromné, jakých lidé nepamatují. Byly tam ohromné průtrže mračen, škody způsobené krupobitím atd. V nížinách zase zaplavením a nadržením vody, dále strženými stromy a tím, že řeky změnily svá koryta, byla ohrožena většina zemědělské výroby.

Rád bych poukázal zvláště na případ vimperský, kde mimořádně velké krupobití dne 16. července t. r. způsobilo ve Vimperku pohromu, již nelze slovy vylíčiti. Ty škody musil by tam člověk viděti na vlastní oči, aby si mohl učiniti představu, jak byly veliké. Poukazuji na obec Pravětín, která se skládá ze 4 malých osad, jejichž základ přímých daní činí něco přes 2000 Kč. Zde činí zjištěné škody: v samém Pravětíně 170.000, ve Vyšovatce 100.000, ve Veselce 27.000 a ve Sklářích 25.000, tedy úhrnem v jedné politické obci která, jak jsem pravil, platí něco přes 2000 Kč přímých daní - 322.000 Kč. Tuto číslici potvrdila mi úředně také prachatická okresní politická správa.

Poukazuji na ohromnou škodu způsobenou ve Vimperku, kde majetníkovi jedné louky, ležící vedle pravětínského potoka, změnou koryta byla tato louka tak rozervána, že tento člověk není naprosto s to, aby vlastními prostředky tuto louku zase znovu zřídil, a místo louky má vlastně asi 20 m široký a místy 3 až 4 m hluboký potok. Přede mnou stojí kol. Beran, jenž se po živelné pohromě mohl přesvědčiti o tomto neštěstí a může mi rovněž potvrditi mé údaje. Vimperský okres vykazuje ohromně vysokou číslici škod, poněvadž byly pobořeny cesty a mosty. V obci Pravětíně samém byly strženy tři mosty a ve Vimperku dva velké mosty, jejichž obnovení bude vyžadovati ohromného nákladu. Poukazuji dále zcela krátce na obec Babice v netolickém okrese, kde pro neustálý déšť a pro nepropustnou půdu bylo zničeno žito a pšenice až do 90%, sklizeň bramborů až do 100%, kde jsou dnes majetníci, kteří z veškeré sklizně nepřivezli domů ani jediného pytle bramborů. Poukazuji na obec Hůrka v okrese krumlovském, kde v území Olšovky v délce asi 7 km ještě dnes stojí části úplně shnilého sena a nelze jich užíti ani jako steliva. V území Olšovky bylo v jediné obci Hůrce úplně zaplaveno 13.204 52 ha luk a sklizeň sena byla úplně zničena. Úředně bylo zjištěno, že asi 2700 q sena bylo poškozeno, a škoda činí úhrnem 252.000 Kč. Poukazuji na obec Hruštice v okrese kaplickém. V Hrušticích bylo 30 ha louky pod vodou tak dlouho, že není možno seno skliditi. Poukazuji na údolí Lužnice, kde ještě dnes leží venku sta a sta povozů shnilého sena. Tyto číslice jsou ze Šumavy, z jižních Čech, a aby se obraz doplnil, musím poukázati na jiné krajiny, na okresy mohelnický, uničovský, šternberský a olomoucký, kde byly způsobeny milionové škody, kde se zřítily domy, na Špindlerův Mlýn, kde byla zjištěna škoda 200.000 Kč, na Modřice na Moravě, kde přes 2000 měřic nejkrásnějších polí bylo pod vodou, na okres mikulovský, kde v obci Mušově, na stoku Svratky a Dyje, voda tekla do domů a většina sklizně jest zničena, na okres jaroslavický, kde dobrá půda byla úplně odplavena, poukazuji na Jihlavu, Štoky a Znojmo, kde letošní sklizeň byla většinou zničena, na střední Čechy, kde v Radovesicích, v okrese bílinském a v mnoha jiných obcích ležících nad Ohří, sklizeň sena a obilí silně utrpěla. Bylo by třeba uvésti ještě sta takových případů, avšak číslice by velice unavily.

Hned na počátku jsem poukázal, že jsme utrpěli velikou škodu také jinými živelnými pohromami, a to hlavně příliš velikými požáry. Uvádím zde pouze požár v Maršových Chodech, kde škoda činí přes 6 mil. Kč, požár v obci Jívové, kde byla škoda odhadnuta na 1 1/2 mil. Kč, kdežto pojištění činí jen 350.000 Kč a když bylo vypláceno, byly při tom učiněny ještě značné škrty. Ukazuji právě na tento případ, poněvadž tam úřední zjištění nebylo provedeno bezvadně. K úřednímu zjištění a vyšetření škody byl tam poslán četník a pochybuji, že by byl správně zjistil škodu, poněvadž konstatoval, že celá škoda jest hrazena pojistkami. Ukazuji na požár v Boru, kde většinou byly postiženi majetníci pozemků od 12 do 14 korců a kde škoda činí rovněž přes 2 mil. Kč. Ale většinou, pánové, žádáme-li pak ovšem o podporu ze známého loňského fondu podle zákona ze dne 12. července 1925, pozorujeme, že úřední komise podle konaného šetření konstatují, že hospodářská existence poškozených není ohrožena a že se proto neposkytuje také žádná podpora. Poukazuji zde na požár v Člunku, kde bylo dokázáno, že aby bylo lze snáze provésti vloupání u obecního starosty, prostě byl v této osadě založen požár. Obětí tohoto živlu staly se tam tři velké selské domy a 4 menší domy. Úředně zjištěná škoda činí daleko přes 300.000. Podařilo se mi tehdy pro tamější pohořelce dostati subvenci 8000 Kč, jež však byla poukázána jen jednotlivcům. Dva majetníci nedostali ani haléře se známým odůvodněním, že jejich existence není ohrožena, ačkoliv neuhrazená škoda činila u nich 60.000 a 80.000 Kč. Při každé nápravě takových škod musíme slyšeti stížnost, že vyšetřující komisaři nejednají správně, a když lidé žádají o odepsání daní, nejsou jim daně odepsány, berní správa zamítá většinou tyto žádosti s tím, že za prvé parcela musí býti poškozena ze 3/4 a že na této parcele škoda musí činiti aspoň 1/3 sklizně. Pánové, to přece ví každý, že při škodách způsobených povodní jest skorem úplně vyloučeno, aby parcela byla vždy poškozena ze 3/4. Rád bych zvláště poukázal, že vláda upozornila vládní komise, aby postupovaly co nejrigorosněji a že ony se snaží poskytnouti některé úlevy těm, kdož skutečně podpory potřebují. Prohlašuji, že budeme hlasovati pro tyto návrhy, žádáme však, aby při obnovování zpustošených území bylo především umožněno obcím, aby znovu zřídily poškozené cesty a mosty, za druhé žádáme, aby daně byly přiměřeně odepsány, ale to nesmí býti jen slíbeno, nýbrž také skutečně povoleno. Žádáme dále, aby bystřiny byly hrazeny a aby bylo přiděleno osivo, což se však musí státi včas, jak správně poznamenal vážený řečník přede mnou, kol. Matzner. Konečně žádám slavnou vládu, aby obrátila svou pozornost na příčiny ohromných požárů zvláště letošního roku, aby obrátila svou největší pozornost na to, jak tyto požáry povstaly, poněvadž jsme zde pozorovali, že příčiny nebyly vždy bezvadně zjištěny. Prohlašuji jménem své strany, že budeme hlasovati pro tyto návrhy a žádám, aby se postupovalo podle nich co nejpřísněji. (Souhlas něm. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Šamalík. Dávám mu slovo.

Posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Nemohu se při projednávání zprávy zemědělského výboru o nouzových opatřeních pro kraje postižené živelními pohromami zbaviti dojmu, že celý parlament náš dopustil se na všech, kdož pohromami tak těžkými postiženi byli, jisté nešetrnosti. Za celého půl roku zabývá se naše sněmovna teprve otázkou nouzových návrhů zde předložených, třebas že jde o živelní katastrofy přímo strašlivé. Vzpomeňme třeba na to moře na Židlochovsku a Hustopečsku, které povstalo na tisíci měřicích orné půdy následkem průtrže hrází, hlavně u Iváně, připomeňme si, jak poškozený lid čekal pomoc, jak vítal komise a sliby, a uvěříme teď jeho steskům, že ze slibů staly se chyby. Není mým úmyslem líčiti zde hrůzy pohrom, které postihly naši republiku, ani vypočítávati poškozené kraje. To jsme učinili návrhy, které jsme - ze všech klubů i z našeho klubu - zde předložili, ve kterých jsme se pomoci pro postižené obyvatelstvo dovolávali. I když uznáváme dobrou vůli vlády minulé, která učinila pro poškozené kraje všechno, co bylo v její moci, i když schválíme všechna opatření, která zařídila, přece musíme zde tlumočiti jistou nespokojenost, a to se způsobem, jak se nouzová akce prováděla. Lituji, že vláda nevzala zřetele na usnesení zemědělského výboru, podle něhož na můj návrh má se ve státním rozpočtu každoročně pamatovati přiměřeným obnosem na dotaci nouzovou, které by se rychle použilo, kdykoliv živelní pohromy naše kraje postihnou. V ministerstvu zemědělství je pamatováno na tento účel obnosem tak žalostně nízkým, že se ho stydím vysloviti, a který za takových pohrom, jako byly letos, nestačil by ani na podporu jednoho postiženého okresu. Musím projeviti nespokojenost i se způsobem, jak se přidělovalo t. zv. nouzové osivo. Kdybyste se tázali poškozeného lidu, jak byl spokojen s přídělem t. zv. nouzových osiv, žasli byste, co byste uslyšeli. Poškození zemědělci dostali přídělem nouzové osivo, které jim vlastně přišlo dráže, než si mohli nakoupiti osivo domácí. Zdá se, že při nouzové akci byl brán větší zřetel na šlechtitelská družstva, než na poškozené zemědělce.

Zdržím se, slavná sněmovno, dalších výtek, očekávaje, že konečně provádění nouzových akcí vůbec likvidujeme, a to zavedením krupobitního pojištění státního, při němž věnováním značné dotace státní umožníme co možno největší snížení pojišťovacích prémií krupobitních a tím umožníme i nejchudším zemědělcům krupobitní pojištění. Očekáváme však, že vláda splní naše požadavky, vyjádřené v návrzích zemědělského výboru, zejména pokud se týče úpravy toků, řek a bystřin, které každoročně velké škody při povodních natropí, a že umožní i další vydatnou podporu, zejména také úpravu komunikací okresních i obecních, které byly při pohromách poškozeny. Připomínám důrazně, aby do nouzových akcí také byly zařazeny i pohromy požární a aby zejména chudobným obyvatelům poskytovány byly ministerstvem vnitra blahovolně státní podpory, i když jde o chudobného, požárem poškozeného zemědělce.

Zprávu zemědělského výboru ovšem schválíme. (Potlesk.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP