Čtvrtek 14. října 1926

Začátek schůze ve 4 hod. 9 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: inž. Dostálek, Slavíček, Stivín.

Zapisovatelé: Bečko, Dubický.

255 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr Švehla, ministři Černý, dr Engliš, dr Hodža, dr Kállay, dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, dr Peroutka, dr Spina, dr Srdínko, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupce Nebuška.

Denní pořad

42. schůze poslanecké sněmovny NSRČ,

svolané na

čtvrtek dne 14. října 1926 na 1/2 4. hod. odpol.:

1. Zpráva výboru kulturního k vládnímu návrhu (tisk 490) zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze (tisk 524).

2. Zpráva výborů zemědělského, soc.-politického a rozpočtového o návrzích týkajících se živelních pohrom (tisk 519/I-IV).

3. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 424), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, č. 77 Sb. z. a n. (tisk 518).

Předseda (zvoní): Zahajuji 42. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi třetího zasedání druhého volebního období.

Sděluji, že podle přípisů vlády ze dne 1. října 1926, č. j. 5604/1096 S-26 m. r. a 5605/1096 S-26 m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 1. října 1926 podle §u 30 úst. listiny prohlásil jarní zasedání obou sněmoven Národního shromáždění dnem 1. října 1926 za ukončené, a rozhodnutím z téhož dne podle §u 28 úst. listiny svolal obě sněmovny Národního shromáždění k podzimnímu zasedání do Prahy na den 14. října 1926. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

Přípisem ze dne 13. října 1926, č. j. 5856/909 S-26, oznámil předseda vlády Antonín Švehla předsednictvu posl. sněmovny zproštění dřívější vlády a jmenování vlády nové.

Přípis tento zní (čte):

"President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 12. října 1926 žádosti vlády Jana Černého za zproštěni z úřadu a jmenoval na to rozhodnutím stejného data mne předsedou vlády a poslance: dr Milana Hodžu ministrem školství a nár. osvěty a pověřil ho vedením ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správy (Potlesk.), dr Roberta Mayr-Hartinga ministrem spravedlnosti (Potlesk.), Josefa V. Najmana ministrem železnic (Potlesk.), dr Františka Spinu ministrem veř. prací (Potlesk.), dr Otakara Srdínko ministrem zemědělství (Potlesk.), Františka Udržala ministrem nár. obrany (Potlesk.), Jana Šrámka ministrem soc. péče a pověřil ho vedením ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.) a dr Františka Noska ministrem pošt a telegrafů (Potlesk.), dále profesora dr Edvarda Beneše ministrem věcí zahraničních (Výkřiky komunistických poslanců.), presidenta zemské správy politické v Brně Jana Černého ministrem vnitra a pověřil ho vedením ministerstva pro zásobování lidu, profesora dr Karla Engliše ministrem financí, odborového přednostu dr Františka Peroutku ministrem průmyslu, obchodu a živnosti a dr Josefa Kállaye ministrem.

Jmenovaní složili slib na ústavu do rukou presidenta republiky dne 13. října 1926."

Dále sdělil předseda vlády přípisem ze dne 14. října 1926, č. j. 5901/1075 S m. r., že vláda republiky Československé zvolila ve schůzi konané dne 13. října 1926 podle ustanovení §u 71 úst. listiny náměstkem předsedy vlády pana ministra sociální péče Jana Šrámka. (Potlesk poslanců strany lidové.)

Tím vládu představují sněmovně.

Jest mi bolestno, (Poslanci povstávají) že hned prvou schůzí nového podzimního zasedání zahajovati musím posmrtným projevem, a to opět nad členem klubu "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei". Nástupce zemřelého posl. Oswalda Hillebranda, posl. Václav Staněk po čtyřech měsících následoval svého předchůdce.

Necelý měsíc po nastoupení na poslanecký mandát znemožnila mu zákeřná srdeční choroba další činnost a před počátkem nynějšího zasedání, dne 3. října 1926, opustil navždy všechny povinností, které na něho vložila strana.

Nebylo jích málo.

Jeho schopnosti a horlivost převedly jej již koncem let devadesátých z dělníka tesařského do hnutí organisačního a byl tu činný v Karlových Varech, ve Vídní, v Mariánských Lázních a nejposléze v Chebu jakožto tajemník krajské organisace. Jeho činnosti mnoho děkuje odborové hnutí, mnoho vzdělávací hnutí dělnické.

Nebylo mu však přáno zakotviti na půdě parlamentní, ač nescházelo mnoho a byl by v roce 1911 prošel do říšské rady vídeňské. Když konečně takřka před posledními schůzemi jarního zasedání v půlí června tohoto roku povolán byl do naší poslanecké sněmovny, tu předčasná smrt neočekávaně ukončila jeho činný život.

Vaše povstání je mí důkazem, že se mnou želíte pracovní energie, která zašla dříve, než se zde mohla uplatniti. (Poslanci usedají.)

Ministr zahraničních věcí posl. dr. E. Beneš oznámil přípisem ze dne 8. července 1926, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 6. srpna 1926, č. 49.437/1926-7, že na místo posl. dr E. Beneše, ministra zahraničních věcí, který se vzdal poslaneckého mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Františka Červínku, úředníka nemocenské pokladny v Praze, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 11. října 1926, č. 65.911/1926-7, že na místo zemřelého posl. Václava Staňka povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Františka Katze, správce domu ve Falknově nad Ohří, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Posl. inž. Jan Dvořáček oznámil přípisem ze dne 8. října 1926, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 14. října 1926, č. 67.320/1926-7, že na místo posl. inž. Jana Dvořáčka, který se vzdal poslaneckého mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Josefa Kvasníčku, profesora a tajemníka živnostenského odboru v Písku, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Do dnešní schůze dostavili se nově jmenovaní poslanci Červinka, Katza a Kvasnička.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsali slibovací formuli, přikročím ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národností, ke které se slibující přihlásili, a slibující ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovacích formulí.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

"Ich gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben."


Předseda: Pan posl. Katz.

Posl. Katz (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe.

Předseda: Pan posl. Červinka.

Posl. Červinka (podávaje předsedovi ruku). Slibuji.

Předseda: Pan posl. Kvasnička.

Posl. Kvasnička (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Předseda: Pan posl. Katz oznámil současně s klubem poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" že stal se členem tohoto klubu.

Pan posl. Fr. Červinka oznámil současně s klubem poslanců čsl. strany národně-socialistické, že stal se členem tohoto klubu.

Došlo oznámení o změně v klubu. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Klub poslanců čsl. strany socialistické oznámil přípisem ze dne 29. září 1926, že dle usnesení sjezdu strany ze dne 19. září 1926 pozměněn byl název klubu takto: "Klub poslanců československé strany národně-socialistické".

Pan posl. Hirschl oznámil přípisem ze dne 23. srpna 1926, že přestal býti členem klubu poslanců komunistické strany v Československu.

Klub poslanců čsl. strany národně-socialistické oznámil přípisem ze dne 6. října 1926, že pp. poslanci Stříbrný a Trnobranský přestali býti členy tohoto klubu.

Předseda: Pan posl. dr Spina jmenován byv ministrem veř. prací oznámil předsednictvu, že vzdává se funkce místopředsedy poslanecké sněmovny.

Doplňovací volba bude navržena na pořad příští schůze.

Dovolenou na schůze v tomto týdnu udělil jsem posl. dr Daňkovi pro neodkladné záležitosti.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Pázmán.

Nemocí omluvil se posl. dr Gagatko. Klub poslanců čsl. strany národně-socialistické vyslal do výboru rozpočtového posl. Slavíčka za posl. Netolického, do výboru zásobovacího posl. Langra za posl. Trnobranského.

Dne 16. srpna 1926 bylo poštou tiskem rozesláno:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

561. Vládní návrh zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

577. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi Československou republikou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný v Praze dne 30. srpna 1926.

579. Vládní návrh zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče.

581 Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 45 a 107) o zahlazení odsouzení.

583. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 101 a 124) o promlčení pohledávek připadlých československému státu podle mírových smluv.

Předseda: Přikazuji:

výboru rozpočtovému:

559. Vládní návrh zákona o stabilisačních bilancích (rozeslán poštou dne 16. srpna 1926).

590. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1927 (tiskem rozdán před počátkem schůze),

výboru ústavně-právnímu:

560. Vládní návrh zákona, kterým se doplňují některá zákonná ustanovení o trestání válečně lichvy (II. lichevní novela) (rozeslán poštou dne 16. srpna 1926), výborům zahraničnímu a živnostenskému:

569. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění třetí dodatková úmluva ze dne 23. června 1926 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4. května 1921,

570. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a Maďarskem, sjednaná v Praze 26. srpna 1926 (oba rozeslány poštou dne 23. září 1926).

Slovo vyžádal si pan předseda vlády dr Švehla k vládnímu prohlášení a pan ministr financí dr Engliš k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a rozpočtu pro rok 1927, jenž právě byl rozdán tiskem a přikázán výboru rozpočtovému.

Uděluji slovo panu předsedovi vlády dr Švehlovi.

Min. předseda dr Švehla: Slavná sněmovno! (Výkřiky komunistických poslanců.) Je tomu právě 10 měsíců, co jsem měl čest přednésti zde v této sněmovně program vlády, který byl po provedených debatách v obou sněmovnách Národního shromáždění schválen.

Vláda béře za základ své činnosti v podstatě programové prohlášení tehdy přednesené a schválené.

Tímto svým rozhodnutím chce dokumentovati vláda také nezbytnou nutnost souvislosti vývoje státu bez ohledu na dočasnou politickou konstelaci a současně snahu založiti tradici (Výkřiky posl. Kreibicha.) důvěry občanstva ku předneseným programům vlád. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pokud se týče prací pro nejbližší dobu, je v prvé řadě zřetel náš obrácen ku projednání řádného rozpočtu, který právě slavné sněmovně předkládáme a jejž svým výkladem doprovodí pan ministr financí.

Rovněž řešení daňové reformy je dávným požadavkem a proto řadíme i tento úkol do prvého období pracovního stejně jako zákony o branné moci, zákon o stavebních úlevách, jakož i některé předlohy, jež nutno uzákoniti z důvodu prodloužení dosavadní platnosti nebo z nutnosti naléhavé opravy zákonů již platných.

V přímé souvislosti s těmito naléhavými úkoly nejbližší doby je otázka řešení krise hospodářské, která, ač povahy mezinárodní, přece i na nás doléhá a vyžaduje nejobezřetnějšího studia a zákroku, aby se nic nezanedbalo, co by mohlo zmenšiti tíživé důsledky této krise na náš hospodářský a sociální život. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Tím odpovídám i na sedm naléhavých interpelací v této věci podaných.

Jsme vládou parlamentární a proto pro nás součinnost obou sněmoven Národního shromáždění při řešení všech těchto úkolů je věcí samozřejmou.

Zdůrazňuji, že každá zdravá iniciativa právě tak jako věcná a kladná kritika bude vždycky vítána a respektována. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

A poněvadž nám poměry již dovolují, abychom tempo parlamentárních prací zmírnili, můžeme dnes beze spěchu vše důkladně projednati a vytvořiti předpoklady klidné a úspěšné práce parlamentní.

Neboť pro řešení velkých úkolů je právě dělnost parlamentu a klid a pořádek nezbytnou podmínkou. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Snahou o tuto dělnost parlamentu vedeny byly strany, které na jaře letošního roku sestoupily se k vyřízení určitého programu, a z tohoto vývoje vzešla také nynější vláda.

Tato změna znamená rozšíření politické základny našeho parlamentarismu a tím již ve vývoji našeho státu novou významnou etapu.

Ve snaze působiti vždy a všude ke stabilisování poměrů doma i za hranicemi nezastavujeme se ani před řešením vlastních problémů a souručenství naše, na kterém berou účast příslušníci všech vrstev našeho občanstva bez rozdílu národnosti, konfese a sociálního roztřídění, je viditelným výrazem našeho poctivého politického odhodlání. (Výkřiky komunistických poslanců a posl. Horpynky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. předseda dr Švehla (pokračuje): V našem státě, který je přímo klasickým příkladem úzkého styku různých kultur národních, sestupujeme se dnes ke společné práci pro vytvoření harmonického soužití v rámci daném hranicemi našeho státu a jeho velkým historickým posláním ve středu Evropy. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)

Celá dlouhá desetiletí byla vyplněna pokusy o zjednání lepšího způsobu spolužití.

Tyto pokusy byly však řízeny činiteli zevními, neznalými našich poměrů, a proto také nikdy nevedly k cíli.

Dnes, dík vítězství myšlenky demokracie, můžeme jednati v našem státě jako svobodní občané bez cizí patronance, přímo, otevřeně, jako rovný s rovným. Jsme si vědomi, že diference plynoucí z různých národních kultur nezmizí, ale to, oč jde a o čem jsme přesvědčeni, je možnost a nutnost změniti k lepšímu způsob vyřizování a odklizování diferencí a sporů. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

V tomto směru chceme raziti nové dráhy a věříme, že právě tak, jako demokracie umožnila nám řešení sporů sociálních a zápasů kulturních, také otevřela nám i cestu k řešení národního soužití a spolupráci pro uskutečnění všech úkolů našeho státu.

Za osm let naskytlo se nám dosti příležitosti vyzkoušeti demokratické methody..... (Hluk. Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. předseda dr Švehla (pokračuje):..... a i kdybychom byli bývali někdy pochybili, jedno naší demokracii nutno přiznati, že se nezastavila před žádným těžkým úkolem, před který nás poválečná doba postavila. A nebylo těch úkolů málo a nebyly lehké.

Se stejnou odvahou přikročujeme dnes ku positivnímu řešení dalších problémů. Nepřistupujeme k němu lehkomyslně a nejsou nám neznámy obtíže z nashromážděných předsudků. Jsme si však také vědomi toho nezměnitelného fakta, že my zde, jak tu jsme na této zděděné půdě zrozeni, prožili jsme spolu již více nežli celé tisíciletí.

Tato skutečnost a nezdolná víra, že jsme a zůstaneme pospolu pro všechnu budoucnost, ukládá nám, abychom přemýšleli a abychom pracovali k tomu, aby naše součinnost a spolupráce byla trvalá. (Výborně! Potlesk.)

Tento úkol vznešený a veliký vtiskuje dnešnímu okamžiku význam historický a toto vědomí bude nás síliti ve všem našem myšlení i konání. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji nyní slovo panu ministru financí dr Englišovi k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a rozpočtu na rok 1927.

Ministr financí dr Engliš: Slavná sněmovno! Státní rozpočet jakožto plán a podklad finančního hospodářství státu musí býti, má-li splniti svůj úkol, přizpůsoben konstrukci tohoto hospodářství. U nás jest pro státní hospodářství i rozpočet rozhodným, že jsou státní podniky úplně odděleny od vlastní státní administrace a že mají svou odlišnou, pružnou správu. Rozpočty podnikové mají jinou povahu nežli rozpočet administrativní. (Nepokoj. - Předseda zvoní.) Čísla jejich výdajů jsou čísly kalkulačními, kdežto čísla výdajů státní administrativy jsou maximální a v jich rámci jsou výdaje bezpodmínečně povoleny. Rozpočet na rok 1927 jest do důsledků přizpůsoben této struktuře a jest proto rozdvojen na rozpočet státní administrace a na rozpočet podnikový. První jest skutečným zatížením obyvatelstva, kdežto u podniků platí vůči poplatníkům zásada dávky za dávku. Plán podnikový obsahuje provoz i investice a tudíž celkový obraz státních podniků, jehož se nedostávalo, bylo-li do rozpočtu pojato jenom jich čisté saldo. (Nepokoj. Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Spojkou mezi oběma rozpočty jest pak, že konečné saldo rozpočtu podnikového se objevuje v rozpočtu administrativním, a to v pokladní správě jako pramen příjmů. Že nevyhovuje dosavadní jednotnost rozpočtu konstrukci státního hospodářství, je patrno nejlépe z toho, že v něm nebylo vůbec místa pro podnikové investice (Hluk. - Předseda zvoní.), jež musely býti vřaďovány do finančního zákona. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP