Pátek 25. června 1926

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Siegel.

Posl. Siegel (německy): Dámy a pánové! Chci s tohoto místa prohlásiti, proč jsme včera hlasovali proti tomu, aby se užilo §u 55 jednacího řádu. Stalo se to proto, že jsme zásadní nepřátelé užívání §u 55, poněvadž to neznamená nic jiného než promrskání určeného programu, a to jest znehodnocování sněmovny. Vážený pan kol. Schäfer zcela správně poznamenal ve svých vývodech, že nynější zákon o sociálním pojištění vyžaduje reformy. Vyžaduje reformy také po stránce národní, vždyť zákon byl přistřižen podle národní šablony. Zákon, jak bylo také vyloženo v prvé důvodové zprávě bývalého ministra Habrmana, jest většinou vlastně převzat ze zkušeností z Německé říše a nikoliv na posledním místě také z oněch prací, které již byly vykonány ve starém rakouském parlamentě. Zákon byl však již vypracován tak, že mocenské skupiny, které se domnívaly, že samy musí ovládati stát, mají z toho jisté výhody. Ukázalo se to zvláště při posledním jmenování vedoucích osob nového ústavu. Nechci vás dlouho zdržovati, chci však jen ještě poukázati na kapitolu reservy, které bude tato sociální pojišťovna hromaditi do miliard, a lze si představiti, jak se jich bude užívati. Chci konstatovati, že sociální pojištění, zavedené v Německé říši, jest v každém směru vzorné a že tam také zůstaly zachovány živnostenské nemocenské pokladny. Dostalo se nám důkazu, že nynější požadavky obchodních a živnostenských vrstev, které nikoliv na posledním místě jsou také požadavky dělnictva, mají určité oprávnění. Zákonem o sociálním pojištění, který byl vydán 9. října 1924, ať úmyslně či bez zlého úmyslu bylo rozhodně spácháno bezpráví v tom smyslu, že počet pojištěnců, jichž jest třeba, aby zůstaly zachovány společenstevní nemocenské pokladny, byl stanoven příliš vysoko. Také já jsem toho mínění, že příliš malé nemocenské pokladny nemají práva na existenci. Není možno, aby ve městě nebo v okrese bylo 10 až 12 nemocenských pokladen a aby každý obuvník a krejčí měl vlastní pokladnu. Jedno právo se jim však mělo ponechati, totiž aby mohly zřizovati pokladny podle okresů. Nechci kritisovati zákon o sociálním pojištění, avšak jestliže se tu jinak tolik mluví o sociální spravedlnosti, o sociálním soucitu a cítění, pak, kdyby pánové skutečně sociálně cítili, nemohou míti za zlé oněm vrstvám, které dnes usilují o to, co bylo kdysi jejich državou, a jistě nežádají příliš mnoho, jestliže chtějí, aby lhůta pro zrušení ještě trvajících pokladen byla prodloužena do 31. prosince t. r.

V zákoně o sociálním pojištění poskytuje se zemědělským podnikům výhoda v tom smyslu, že mohou pro své různé odbory zřizovati vlastní nemocenské pokladny. Poskytněte přece stejné právo také živnostníkům a obchodníkům! Poukazuje-li se na to, že by tím mohl býti poškozen personál okresních nemocenských pokladen, konstatuji, že se to nestane, poněvadž pro zavedení nového sociálního pojištění a vybírání nových příspěvků bude třeba většího úřednického aparátu, takže pokud jde o personál, není třeba obav. Sociálním pojištěním - a to dlužno s tohoto místa zdůrazniti - byl učiněn velmi význačný krok k reformnímu hnutí. Zákon o sociálním pojištění sám o sobě, kdyby byl prodchnut týmiž intencemi, jako německý zákon o sociálním pojištění a zákon, který byl projednáván ve starém Rakousku, byl by jistě zákonem, který bychom v každém směru vítali. Konstatuji zde, že jsem se nikdy nevyslovil proti zdravé sociální reformě, nýbrž naopak, byl jsem jedním z mála živnostníků, kteří, když se věc projednávala ve starém rakouském parlamentě a v liberecké obchodní komoře, vždy se stavěli na stanovisko, aby nejprve bylo zřízeno moderní sociální pojištění dělnictva a pak, ukáže-li zkušenost a naskytne se vhodná doba, aby byl učiněn pokus připojiti drobné rolníky, živnostníky a průmyslníky s určitou hranicí příjmu. Také moji vlastní druhové v povolání byli proto proti mně. Stojím jako dříve na stanovisku, že otázku sociálního pojištění v tomto státě lze řešiti jen spravedlivým způsobem, neboť poskytne-li se zemědělství určité oprávnění, jest třeba také, aby zákon byl novelován v duchu přání, která dnes přednášejí živnostníci a obchodníci. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Hampl. Dávám mu slovo.

Posl. Hampl: Předložený návrh na změnu zákona č. 221 z r. 1924, který byl jednohlasovou většinou v soc.-politickém výboru přijat, znamená nejen průlom do velkého díla sociálního pojištění, nýbrž je zároveň povážlivým symptomem oněch cest, na které se dnešní většina dostala. (Výborně!)

S věcného hlediska posuzováno, je tento pokus, zhoršiti velké dílo několikaletého úsilí a práce, povážlivým porušením účelné organisace základů soc. pojištění, znamená tříštění nemocenského a sociálního pojištění a otevírá dvéře dalším zhoršovacím pokusům. (Tak jest!)

S hlediska politického posuzováno, je tento krok velmi povážlivým znamením. Sociální pojištění 1. červencem vchází teprve v život. Je velikým dílem kompromisu velmi obtížného, který byl socialistickými stranami nejen vykupován, nýbrž i oceňován jako dílo, jehož politický, hospodářský a sociální význam je nepopíratelně velikého dosahu.

Krok nynější většiny v parlamentě, otevírati sociální reakci dvéře dokořán, je politicky nerozumný. Rozbíjeti však toto veliké dílo a jeho kusy platiti odpůrcům dělnictva a soc. pokroku hlasy pro získání většiny, je nejvýše nemravné.

Vzpomínám, když po úmorných pracích referent soc. politického výboru dr Winter konče svůj referát, pravil sněmovně: Přijímáte dílo dobré, jak okázale mu blahopřál tehdejší ministerský předseda Švehla. A tak nezbývá dnes při posuzování kroku většiny, než říci: Co velcí politikové tvořili, to malí lidé bourají. (Výborně! - Potlesk.)

Se stejnou rozhodností odmítáme stanovisko vlády a dnešní většiny, pokud jde o zaopatření přestárlých. Vládní předloha materielně je nedostačující, mravně ponižující. Z práva činí almužnu. Nechává po všech slibech - starý zoufalý stav.

Jménem klubu strany soc. demokratické, k níž mám čest náležeti, protestuji proti těmto pokusům, které politicky jsou výzvou k nejprudším zápasům. Jsou proviněním na tomto státu a jeho lidu. Občansky pak je to porušení sjednaných kompromisů a těžké porušení slova.

Budeme proto hlasovati proti a budeme se brániti! (Potlesk čsl. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Podotýkám, že po zahájení jednání o tomto v odstavci pořadu byla tato osnova, jak byla přijata ve výboru soc. politickém, tiskem rozdána. Je to zpráva výboru soc. politického o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, v inž. Junga a druhů (tisk 240), aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne v 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 526).

Dávám slovo k doslovu zpravodaji panu posl. Vávrovi.

Zpravodaj posl. Vávra: Vážená sněmovno! Zákon, který má přijmouti poslanecká sněmovna, byl s různých politických stran silně napaden.

Poslední řečník p. kol. Hampl stěžoval si, že prý malí lidé v této poslanecké sněmovně chtějí provésti vážnou trhlinu v sociálním v pojištění. Slavná sněmovno! My jsme již mnohokráte prohlásili, že živnostnictvo a obchodnictvo má nejmenší zájem, aby chtělo sociální pojištění, které jsme svého času přijali, nějakým způsobem, a dokonce povážlivě, poškoditi. Stojíme však na stanovisku, že mohly-li některé společenstevní pokladny zůstati, měli jsme také plné právo žádati v dobách dřívějších, když jsme právě projednávali zákon o sociálním pojištění, aby živnostenské společenstevní a gremiální pokladny mohly se tak jako jiné slučovati, aby skutečně síla těchto pojišťoven byla taková, aby odpovídala nejen zaměstnancům, nýbrž i zaměstnavatelům.

Vážená sněmovno! Byli jsme také napadeni, že provádíme zde teror zaměstnavatelů na sociální pojištění. Tato poznámka padla z úst komunistického poslance p. Schmerdy. Prohlašujeme, ze nejsme zvyklí žádnému teroru (Hluk komunistických poslanců.), spíše na vaši straně provádíte teror proti správným zásadám v tomto parlamentě. A jestliže většina v tomto parlamentě nedá si všechno líbiti, nedělá to jenom v zájmu těch, které zastupuje, nýbrž činí to také v zájmu tohoto státu a jeho obyvatelstva. (Výborně! - Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Pan posl. Johanis velmi podrobně zabýval se tímto zákonem. Ale kdyby byli bývali tenkrát poslechli a učinili to, co jsme ve skutečnosti chtěli, bývalo by to docela jinaké, my bychom si bývali docela jinak počínali. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Vážená sněmovno! Pan posl. Johanis demonstroval zde určité cifry, nechal zde ležeti výkaz statistický o nemocenském pojištění. A já myslím, že mně nebude vykládati ve zlé, když toho výkazu také použiji já, abych poukázal, jaké cifry vykazuje členství jednotlivých pokladen roku 1918 a roku 1920.

R. 1918 měli jsme 689 společenstevních nemocenských pokladen, a zde je právě důkaz, že naše volání je úplně správné, abyste to, co jsme dříve měli, nám laskavě vrátili. Roku 1918 okresní nemocenské pokladny měly 416.518 členů, naproti tomu r. 1918 společenstevní nemocenské pokladny měly pouze 76.717 členů. Prosím, račte dobře porovnávati, jak vypadají útraty správní u počtu členstva 416.518. Zde je cifra 13.3% a u 76.000 členstva je 21.01%. Tedy, vážení pánové, zde je viděti, že pětkráte takový počet členstva mající okresní nemocenské pokladny mají vydání správní 14%, naproti tomu pětkráte menší počet členstva má náklady 21%. (Smích poslanců socialistických a komunistických.)

Pánové, já nevím, co vám je k smíchu. Já prohlašuji, že ty cifry zde docela jasně mluví, že při počtu 416.000 je 14%, a naproti tomu u 76.000 je 21%. To je prosím velký rozdíl, jestli dovedete dobře počítati. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Vávra (pokračuje): Slavná sněmovno! Je zbytečné se socialistickými stranami polemisovati. Vy myslíte, že budete stále a stále hráti takovou roli jako jste hráli dříve. Ale pamatujte si, že jste již dohráli a že nynější poslanecká sněmovna bude s vámi podle toho také náležitě jednati. Já jenom lituji, že živnostnictvo v tomto parlamentě netrvalo na osnově zákona tak, jak ve skutečnosti zní osnova zákona tisk 240. My bychom bývali dosáhli daleko více, než co dnes ve skutečnosti předkládáme. (Výkřiky posl. Bolena.)

Vážená sněmovno! Žádám, abyste tento zákon přijali. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž nebyly podány pozměňovací návrhy, dám hlasovati o celé osnově zákona najednou, a to tak, jak ji doporučuje pan zpravodaj a jak je také obsažena v tištěné zprávě výborové tisk 526, rozdané za dnešní schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Vyhovím přání mně projevenému a dám při hlasování sečísti hlasy.

Prosím pány zapisovatele, aby se při hlasování ujali spolu s tajemníkem sněmovním a jeho zástupci sečítání hlasů, a to pan posl. Špatný v prvém a druhém úseku, p. posl. Dubický v třetím a čtvrtém úseku, p. posl. dr Petersilka v pátém a šestém úseku a na presidiální tribuně.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími články I až III, s nadpisem i úvodní formulí zákona tak, jak jest obsažena v tištěné zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Podle sděleného mně výsledku sčítání hlasů vyslovilo se pro navrženou osnovu 158 hlasů, proti ní 98 hlasů. Pro ni vyslovila se tedy většina, čímž poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to podle zprávy výborové.

Poněvadž v minulé schůzi bylo osnově této přiznáno projednávání podle §u 55 jedn. řádu, přistoupíme ihned ke druhému čtení:

Ad 7. Druhé čtení osnovy zákona, jimž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištěni zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáři (tisk 526).

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vávra: Nemám.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a tím je vyřízen odst. 7 dnešního pořadu.

Měli bychom přistoupiti k projednávání odstavce 8 pořadu, jímž jest:

8. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 279) zákona o státním příspěvku k chudinským podporám starobním.

Byl jsem však požádán z usnesení výboru soc.-politického, jenž nemohl osnovu včas projednati, aby jednání o tomto odstavci bylo odloženo.

Navrhuji tudíž na základě §u 39 jedn. řádu, abychom přistoupili k projednávání dalšího, totiž 9. odstavce pořadu.

Jsou proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Přistoupíme tudíž k projednávání 9. odstavce pořadu, jímž jest:

9. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona, jimž se pokuty, ukládané za přestupky živnostenského řádu, popřípadě živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, přikazuji pro účely živnostenských škol pokračovacích (škol učňovských) - (tisk 508),

b) zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi (tisk 510),

c) zákona o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 511 a 512),

d) zákona, kterým se povoluje užiti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ni investiční půjčky elektrisační z r. 1926 v částce 20,000.000 Kč se zemskou zárukou" k ukládáni nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 513),

e) osnovy schvalovacího usneseni, kterým se souhlasí s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925, s druhým dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními ze dne 21. dubna 1926 o vázáni některých celních sazeb (tisk 516),

f) zákona o uděleni štátneho občianstva československého niektorým osobám (tisk 514),

g) zákona o státním příspěvku k chudinským podporám starobním (tisk 279).

Návrh na řízení zkrácené pro osnovu uvedenou pod g) odpadá, poněvadž osnova tato byla vzata s pořadu schůze.

Návrh na zkrácené projednávání osnov, uvedených pod a) až f), činím z toho důvodu, aby předlohy právě uvedené mohly býti co nejdříve dodány senátu Národního shromáždění, a aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta, která normálně má uplynouti mezi prvním a druhým čtením.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným osnovám přiznáno bylo zkrácené řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přistoupíme tedy ihned ke druhému čtení uvedených osnov.

Ad 1. Druhé čteni osnovy zákona, jimž se pokuty, ukládané za přestupky živnostenského řádu, po případě živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, přikazuji pro účely živnostenských škol pokračovacích (škol učňovských) (tisk 508).

Zpravodajem výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností je pan posl. Náprstek, zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Vávra.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Náprstek: Nikoli.

Zpravodaj posl. Vávra: Rovněž ne.

Předseda: Návrhů není. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi (tisk 510).

Zpravodajem výboru zemědělského je pan posl. Bistřický.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových? Zpravodaj posl. Bistřický: Nikoli.

Předseda: Návrhů není. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk 511 a 512).

Zpravodajem výboru zemědělského je pan posl. inž. Jan Černý, zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr Jos. Černý. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Josef Černý: Nikoli.

Předseda: Pp. zpravodajové nemají návrhů na opravy textové. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ni investiční půjčky elektrisační z r. 1926 v částce 20,000.000 Kč se zemskou zárukou" k ukládáni nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 513).

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. dr Králík, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr Jos. Černý.

Mají pp. zpravodajové nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Králík: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Nikoli.

Předseda: Není oprav textových. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Ad 5. Druhé čteni schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925, s druhým dodatkovým protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními ze dne 21. dubna 1926 o vázáni některých celních sazeb (tisk 516).

Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl. Prokeš, zpravodajem výboru živnostenského pan posl. Netolický.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Netolický: Rovněž ne.

Předseda: Páni zpravodajové nemají návrhy oprav nebo změn textových. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení druhém.

Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona o udelení štátneho občianstva československého niektorým osobám (tisk 514).

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. dr Dérer, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr Štefánek.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr Dérer: Nie.

Zpravodaj posl. dr Štefánek: Rovnež nie.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP