Pátek 18. června 1926

Začátek schůze ve 3 hod. 12 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedově: Slavíček, inž. Dostálek, dr Spina, Stivín.

Zapisovatelé: Petrovič, Rýpar.

248 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr inž. Roubík, za ministerstvo školství a nár. osvěty odb. rada dr Ant. Dvořáka min. místotajemník dr Kudláček.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Zahajuji 35. schůzi poslanecké sněmovny.

Pan posl. Václav Stanek dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, načež ke mně slibující přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Stanek a žádám, aby ke mně přistoupil a vykonal slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." "Ich gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben." Posl. V. Stanek (podávaje místopředsedovi inž. Dostálkovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Místopředseda inž. Dostálek: Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců komunistické strany v Československu vyslal do výboru vyšetřovacího posl. Munu a Zápotockého za posl. Hirschla a Haruse.

Klub poslanců "Vereinigter parlamentarischer Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen Nationalpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Weissera za posl. Stenzla.

Místopředseda inž. Dostálek: Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace poslance dr Gagatko a spol. vládě o vládním nařízení, jímž se provádí zrušení žup na Podkarpatské Rusi a jich sloučení v jedinou župu se sídlem v Užhorodě.

Místopředseda inž. Dostálek: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Nejezchleba-Marchy, Staňka, Pelíška vládě o vyšetření příčin zátop na Židlochovsku, o podpoře postiženým a o regulaci při stoku Svitavy a Svratky tamtéž,

posl. Rýpara a druhů ministru financí o přídělu nezdaněného cukru včelařům,

posl. Staňka a Molíka:

ministru financí, aby přehrada na řece Dyji byla co nejdříve provedena a aby do státního rozpočtu republiky Československé na rok 1927 obnos potřebný vložen byl,

ministru zemědělství a ministru veřej. prací v téže věci.

Místopředseda inž. Dostálek: Došly odpovědi. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny o přiznání důchodu pro válečné invalidy Františku Fritschovi z Lubence č. 161 v okrese žlutickém,

min. financí na dotaz posl. Hodiny, jak berní správa v Šumperku vyřizuje zvláště odvolání proti dani z příjmu a vůbec jiná odvolání a podání daňová.

Místopředseda inž. Dostálek: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

447. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 1) o vládním návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům.

Místopředseda inž. Dostálek: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

440. Návrh posl. Netolického, Slavíčka, Práška a spol. na reformu předpisů živnostenského řádu o organisaci odborných společenstev a povinných jednot (čís. 227 ř. z. ze dne 20. prosince 1859).

Místopředseda inž. Dostálek: Přikazuji výboru brannému:

438. Vládní návrh zákona o délce presenční služby vojenské.

Navrhuji, aby o tomto vládním návrhu byla jmenovanému výboru k podání zprávy uložena lhůta 5tidenní.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Přikročíme k projednávání pořadu, na němž je jako odst. 1:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o návrhu posl. inž. Dostálka, dr Mičury, Zocha, Petroviče, dr Tiso a druhů (tisk 323), aby byl vydán zákon o úpravě platů duchovenstva církvi a náboženských společnosti státem uznaných (tisk 429).

Pp. posl. Zeminová, Špatný, dr Uhlíř a soudr. podali mně podle §u 47 návrh, aby projednávání osnovy odročilo se až do projednávání rozluky církve od státu.

Byl jsem požádán o sečtení hlasů návrhem, obsahujícím 50 podpisů.

Vyhovuji tomuto přání a žádám pp. zapisovatele posl. Dubického, Chalupníka a dr Petersilku, aby se ujali sčítání hlasů, a to: p. posl. Dubický v 1. a 2. úseku, p. posl. Chalupník ve 3. a 4. úseku, p. posl. dr Petersilka v 5. a 6. úseku a na presidiální tribuně.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Zeminové, Špatného, dr Uhlíře a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Prosím o sčítání hlasů.

(Po sečtení hlasů:)

Podle sděleného výsledku sčítání hlasů vyslovilo se pro návrh 98 hlasů, proti němu 146 hlasů. Je tedy návrh zamítnut 146 hlasy proti 98 hlasům.

Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. dr Nosek, zpravodajem výboru soc.politického, kterýžto výbor do stanovené lhůty zprávy nepodal, nemaje lhůtu prodlouženu, určuji podle §u 35 jedn. řádu pana posl. dr Mičuru.

Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. dr Noskovi.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Iniciativní návrh pp. posl. inž. Dostálka, dr Mičury, Zocha, Petroviče dr Tiso a druhů byl předmětem zevrubného jednání v rozpočtovém výboru, který uvažoval zásady, na kterých navrhovaná osnova spočívala, a mohu zde sděliti, že téměř ze základu zásady ty přepracoval.

Považuji za svou povinnost, abych nejprve po stránce všeobecně podal zprávu o tom, jakým způsobem konstruován byl návrh původní. Bylo navrhováno, aby všechny církve a náboženské společnosti státem uznaně byly posuzovány zásadně stejně podle jednoho a téhož pravidla, aby nebyl jako dosavad činěn rozdíl mezi církvemi kongruálními a církvemi dotálními nebo subvenčními. Vycházelo se při tom také z myšlenky, že se stanoviska sociální spravedlnosti a vůbec se stanoviska sociálního významu této věci je správnější a žádoucnější, aby ten, kdo uplatňuje nějaké nároky z tohoto titulu vůči státu, mohl tak učiniti, uplatňuje subjektivní nárok vůči státu, a nebyl odkázán teprve na to, že nějaká korporace, třeba mu nadřízená, ve formě remunerace určitou částku mu poskytne.

Poněvadž však zásada tato může býti považována podle subjektivního uvažování snad za lepší a poněvadž na druhé straně při základním stanovisku našeho státu vůči jednotlivým náboženským společnostem nevidělo se rozpočtovému výboru zaujmouti nějaké stanovisko, které by donucovalo jednotlivě náboženské společnosti, aby se vzdaly dosavadní své struktury, byl výbor rozpočtový toho mínění, že může zásadu uvedenou pozměniti a ponechati strukturu dosavadní kongruálním církvím, které dosud kongruálními byly, ať se to týká zemí historických nebo Slovenska a Podkarpatské Rusi, a že může také ponechati volný systém dotační anebo subvenční u církví, které tento systém dosud měly.

Kdežto tedy iniciativní návrh se snažil zavěsti jednotnou formu, restituoval výbor rozpočtový zásadu dřívější, respektoval přednesená přání autonomního snažení jednotlivých náboženských společností a recipuje prostě právo dosavadní v ten způsob, že jak v zemích historických, tak i na Slovensku ponechává prostě kongruálními církve, které jimi dosud byly, a ponechává dotálními, resp. subvenčními církve a náboženské společnosti, které takovými doposud byly.

Zde by mohlo snad dojíti v některých případech k malým pochybnostem a, aby byly úplně vyloučeny, dovoluji si upozorniti, že na př. církev pravoslavná, která pro obor práva v zemích Slovenska a Podkarpatské Rusi je církví kongruální, kde zakládá své náboženské obce, stejně musí také u nás v zemích historických býti považována za církev kongruální.

Ještě jedna podstatná změna, kterou výbor po této stránce provedl proti původní osnově, je ta, že navrhované schema IV. služební třídy a VII. platově stupnice státních zaměstnanců odmítl a zkonstruoval docela vlastní specielní stupnici platů, naprosto odlišnou od jakékoli stupnice jiné, která není souhlasná se žádnou jinou, aby se tím dokumentovalo, že nemá býti prostě recipováno nějaké platově schéma některé kategorie státně-zaměstnanecké. Po této stránce ovšem výbor rozpočtový sám základní plat oproti původnímu návrhu podstatně snížil tak, že po této stránce úměrným způsobem byla zásada tato provedena.

Další věc, ve které bylo velmi mnoho vykonáno a která jistě znamená oproti dosavadní struktuře jistě zlepšení, je § 5, který doplnil dosavadní mezery platného práva. Církve dotální, pokud se týče subvenční, měly podle císařského patentu z r. 1861 zákonný nárok, aby k jejich kulturním účelům bylo jim principielně něco přiřknuto, ale nikde nebylo stanoveno. kolik to mělo býti. Jen platonicky bylo vysloveno, že mají vůči státu nárok, ale nebylo stanoveno, kolik mají dostávati. Nynější osnova stanoví docela přesným způsobem, jak číselně má býti vyšetřena výše zákonného nároku, a říká v podstatě, že musí na každého příslušníka dotační církve připadnouti docela na halíř tolik, jako připadá ze státní pokladnice na jednu hlavu příslušníka náboženských společností kongruálních.

Zde si dovoluji upozorniti, že v tisku samém, jak byl rozdán, byla malá tisková chyba, poněvadž v §u 5, odst. 2, řádek 4 má státi, že na první pětiletí od 1926 až 1930 se musí počítati základ ne podle předchozích tří let, nýbrž podle roku 1926 - a nikoli, jak je tam omylem vytištěno 1925 - což jest pochopitelno, poněvadž kdybychom měli bráti rok 1925, pak dotace poskytnutá, pokud se týče církví dotálních, byla by zmenšena, neprojevila by se příslušným zvýšením, které platí pro církve kongruální. Z toho je tedy viděti, že zde byla tisková chyba, která zde tímto upozorněním má býti napravena.

Pokud se týče administrativních obtíží, které by s tím mohly býti spojeny, jest jasno, že jinak otázku dotálních církví vyříditi nelze, než že na rok 1926 dotálním církvím budou poskytovány zálohy, které se potom, až se vyšetří, kolik kongruální církve obdržely, vyúčtují dodatečně za rok 1926 podle ustanovení tohoto §u 5.

Stran ostatních zásad, o kterých zde bylo mluveno, dovoluji si zdůrazniti, že v §u 1 mizejí jakékoliv rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi u duchovenstva, poněvadž stát jako takový nemá přímého zájmu, aby pro obor své správy diferencoval mezi nižším a vyšším postavením svého duchovenstva, a pokud přichází pro ně v úvahu, stanoví pro ně příslušné schéma neohlížeje se, jakým způsobem vnitřní odstupňování provedou si jednotlivé náboženské společnosti. Když jsem uvedl tím způsobem zásady zde právě naznačené, dovoluji si doporučovati jménem rozpočtového výboru, aby osnova t. j. původní iniciativní návrh v přepracování, jak je provedl výbor rozpočtový - došla také v plenu posl. sněmovny ústavního schválení. (Souhlas. - Různé výkřiky.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu posl. dr Mičurovi.

Zpravodaj posl. dr Mičura: Slávné Národné shromaždenie! (Výkřiky posl. Knejzlíka a posl. Zeminové. - Místopředseda inž. Dostálek zvoní.) Tento návrh zákona je významný nielen preto, že ho karakterizuje sociálna spravodlivosť, ale aj preto, lebo znamená krok napred (Výkřiky posl. Kollárikové.) ohľadom unifikovania predpisov kongruových, platných v zemiach Svätováclavských, a platných na Slovensku rešp. Podkarpatskej Rusi. (Výkřiky komunistických a socialistických poslanců.)

V tom právnom poriadku, ktorý sme prevzali jednak z Uhorska, jednak z Rakúska, upravovaly pomery sociálne slabých duchovných zákony: Zák. čl. XIV z r. 1898 rešp. zákon zo dňa 19. septembra 1898, č. 176 r. z. Tieto zákony boly čiastočne (Výkřiky posl. Kollárikové. - Místopředseda inž. Dostálek zvoní.) doplňované a zákonodarstvo Československej republiky pri príležitostiach pôžitkovej úpravy štátnych a verejných zamestnancov upravovalo aj doplňuje platy duchovenstva všetkých cirkví a náboženských spoločností, a to aj vtedy, keď šlo o úpravu in peius. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Terajší stav je ten, že dosažiteľné maximum duchovných je stanovené v zemiach Svätováclavských: u farára 9980, u kaplana 9080, a to započítajúc do toho už aj prídavok na rodinu (výchovné) - na Slovensku však je tento obnos asi o 1000 Kč menší.

Myslím, keď vzpomeniem, že priemerný doplnok duchovného činí 5000 až 6000 Kč ročne, priemer celkového jeho príjmu 8 až 9, najviac 10.000 Kč ročne, nemusím dokazovať, či je tento obnos za dnešných pomerov dostatočný k existencii, a či je teda nutné z dôvodov sociálnych siahnuť k úprave, ktorá by dala duchovenstvu, zvlášť sociálne slabej jeho čiastke, možnosť skromnej existencie. Patrne tieto okolnosti a aj určité dôvody sociálnej nivelizácie viedly navrhovateľov ku návrhu, ktorý je predmetom jednania a ktorý je vedený duchom sociálnej spravodlivosti. Je to evidentné z §u 5 osnovy výboru rozpočtového, ktorý zachováva naprostú spravodlivosť a objektivitu ku všetkým náboženským spoločnostiam v štáte uznaným a v rámci týchto spoločností medzi jednotlivými duchovnými.

Je to jasné pri §e 1, ktorý zavádza pre všetko duchovenstvo jednotný systém platový, upravujúc aj pomer medzi systémom kongruálnym a dotačným, a je to patrné aj pri lit. 3 a) §u 3, ktorý nakladá o výnose pozemkov v tom smysle, že na miesto púheho katastrálneho výnosu z beneficiátnych pozemkov bude sa budúcne započítavať do príjmu duchovného výnos skutočný a ocenený.

Toto ustanovenie bude mať za následok, že v mnoho prípadoch úplne odpadne potreba doplniť príjem duchovného a tejto úspory bude možno použiť v prípadoch, ktoré budú javiť nedostatok.

Je treba pomerom primerane zmeniť aj zastaralé normy o štólových poplatkoch, rešp. o ich započítaní do príjmov, to má na mysli lit. 3 b) §u 3 návrhu v osnovaní rozpočtového výboru, ktorý príjem štolárnych poplatkov dnešným pomerom primerane započítava. Je samozrejmé, že spôsob paušalovania sa dotýka iba spôsobu fatovania pri tých sociálne slabých duchovných, ktorí sú vôbec utisknutí na doplnok kongruálny. Musím poukázať na ďalšie dôležité ustanovenie návrhu, a to na oné, ktoré sa týka úpravy odpočivných a zaopatrovacích pöžitkov duchovenstva a ich vdov a sirôt. Je predsa všeobecne známe ťažké položenie duchovenstva, potrebného odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov, je ono zrovna ubohé a práve toto duchovenstvo nemožno pominúť pri tejto úprave práve na základe už spomenutej sociálnej spravedlnosti, ktorá sa javí ale aj v tom, že penzijné príspevky budú platiť aj tí duchovní, ktorí nebudú dostávať od štátu kongruálneho doplnku.

Nie malý je aj unifikačný význam osnovy tejto, zjednocuje ona nielen výšku, na ktorú štát doplňuje príjem duchovného, ale zrušuje aj rôzné predpisy, rôzné tituly, ktoré sú podkladom rôznosti kongruálnych pôžitkov.

Náklad spojený s osnovou bude činiť asi 35 milionov. Ministerstvo financií prejavilo názor, že keď by štát sám viedol matriky, stálo by to viac.

Ostatne pripojujem sa ku zpráve p. zpravodaja rozpočtového výboru a prijímam v celom rozsahu ním navrženú osnovu. (Potlesk. - Výkřiky komunistických a socialistických poslanců.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Prosím o klid!

K projednávání této osnovy dostavili se za ministerstvo školství a nár. osvěty odb. rada dr Ant. Dvořák a min. místotajemník dr Kudláček.

Ježto k projednávání osnovy přihlášeni jsou řečníci, přikročíme k rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta při této rozpravě byla stanovena pro kluby do 10 členů na 45 minut, t. j. 3/4 hodiny, pro kluby do 20 členů na 90 minut, t. j. 1 1/2 hodiny, pro kluby přes 20 členů na 180 minut, t. j. 3 hodiny.

Jsou proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Platí tedy lhůta mnou navržená.

K rozpravě jsou přihlášeni dosud tito řečníci: "proti" pp. posl. Patzel, Špatný, Jaša, Schweichhart, Zeminová, Sladký, dr Uhlíř, dr Patejdl, Knejzlík, Moudrý, dr Gagatko, Hrušovský, Procházka, "pro" posl. dr Slávik.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku "proti", panu posl. Patzelovi.

Posl. Patzel (německy): Slavná sněmovno! (Hluk.) O návrhu, který podle vůle navrhovatele samého měl býti projednáván ve výboru sociálně-politickém a ve výboru rozpočtovém, byla nám předložena jenom zpráva výboru rozpočtového. Sociálně-politický výbor zprávy nepodal, a co předložil výbor rozpočtový, je nezákonně, je porušením jednacího řádu a důstojně se řadí k těm parlamentním činům, které nikdy nebyly čestným sloupem parlamentarismu v tomto státě, nýbrž spíše sloupem hanby. (Souhlas na levici.) A jestliže dnešní celní a koaliční většina to přidává k ostatnímu, pak o takovém jednáni vyslovujeme své hluboké politování a ohražujeme se proti němu. V několika málo dnech má býti promrskána předloha, která obsahuje jeden z největších státně-politických problémů. (Hluk. - Místopředseda inž. Dostálek zvoní.) Je vidět, jak pánům samým jde o zlepšení situace nízkého kléru, když z toho dělají komedii. Pánové si dělají komedii ze sociální bídy nižšího kléru. (Hluk.) Návrh pánů posl. inž. Dostálka, dr Mičury, Zocha, Petroviče, dr Tiso a soudr. o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných má svůj původ z vůle ecclesia militans - a to jsme tu viděli jasně - aby byl státu vnucen diktát a odloženo již dlouho zralé ohraničení právní sféry mezi státem a náboženskými společnostmi ad calendas graecas a aby svobodomyslně občanské strany co nejdříve byly zapřaženy před vítězný vůz ecclesia militans jako trabanti. Proto spojuje se tento zákon s předlohami o státních úřednících a tvrdí se, že nutno upraviti také příjmy těch veřejných funkcionářů, kteří vedou pro stát matriky, při čemž se zamlčuje, že ti pánově vedou matriky pro své náboženské společnosti a jenom podpůrně pro stát, a při tom se zamlčuje, že tito funkcionáři mají proti všem druhým občanům dalekosáhlé výhody v jiných věcech, jako na př. při plnění branné povinnosti. (Různé výkřiky.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Patzel (pokračuje): To je jako v židovské škole anebo v polském sejmu. Dali bychom si líbiti takovou rozpravu o prozatímní úpravě této věci, ovšem nikoliv nařízením, nýbrž zákonem, avšak právě jenom úpravu prozatímní. Když však se nepodařil pokus vpašovati trvalou úpravu zmocňovacím paragrafem do zákona, byl tu parlament přepaden návrhem, který představuje ledabylou práci nejvyššího stupně. O tomto tvrzení provedu zde před slavnou sněmovnou důkaz pravdy.

Jest pravda, ve zprávě rozpočtového výboru, která jest, jak opakuji, nezákonným dílem, byly provedeny v předloze jistě změny. Tyto změny jsou však jenom zakrytím původních úmyslů, a co je charakteristické, jsou přímo zhoršením situace těch, jimž mělo by býti něco poskytnuto, zcela chudým duchovním, ve prospěch těch, kteří již mají více. Těm, kteří mají dosti, se dává, avšak těm, kteří mají málo, se nedává, co se jim slíbilo. Tak sociální pláštík při této předloze padá sám sebou. (Výkřiky na levici.) Když jsme dříve podali nějaký iniciativní návrh, bylo úzkostlivě dbáno toho, abychom zachovávali § 41 ústavní listiny, abychom u každého návrhu, byť by stál státu jenom haléř, prokázali a odůvodnili úhradu. Dnes však polovice členů této sněmovny podává návrh a uvádí úhradní formuli, za kterou se musí styděti sami ti, kdož návrh podepsali, když svůj vlastní návrh čtou. Není odvahy vypočítati, co zákon stojí. Dříve se tak sem tam proslýchalo, že návrh inž. Dostálka a soudr. zatíží stát finančně 150 miliony ročně. Pak se vypravuje sub rosa, že nová forma, kterou vynašel rozpočtový výbor, vyžaduje nákladu jen 38 milionů. Důkaz o tom nám podán nebyl a ani zpravodaj toho důkazu nepodal.

Jak nedbale byl návrh dělán, dokazuje také toto: V závěrečném odstavci důvodové zprávy iniciativního návrhu inž. Dostálka a soudr. jest poznámka: "Náklad, který vznikne prováděním tohoto zákona, budiž uhrazován jako dosud z příslušných fondů, státem spravovaných". Podle státního rozpočtu na rok 1926 vynese katolický fond náboženský v tomto roce 2.7 milionu. Pánové navrhovatelé by se pěkně poděkovali, kdybychom se drželi jejich vlastního návrhu a kdyby na provedení tohoto zákona bylo jim přikázáno ročně jenom 2.7 milionu. (Souhlas na levici.) Musím říci, že jsme ani v tomto parlamentě v posledních šesti letech neviděli tak nedbalého vypracování návrhu, které je přímo výsměchem parlamentu. Při tom je to návrh s podpisy většiny této sněmovny. Je to lehkomyslná školácká práce. (Trvalý hluk komunistických poslanců.) A nyní mně dovolte, abych se zabýval problémem podrobněji. (Hluk na levici trvá.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Prosím o klid.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP