Čtvrtek 17. června 1926

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Haken.

Posl. Haken: Paní a pánové! Byl jsem pověřen svým klubem, abych promluvil, pokud krátký čas mi vyměřen, k předloze učitelské. Úkol. který na mne klub vznesl, je velmi smutný. poněvadž vlastně mám promluviti pohřební řeč k oněm učitelským snahám a přáním. které české učitelstvo projadřovalo již před válkou za Rakouska. Již za Rakouska české učitelstvo žádalo za zrovnění se státními zaměstnanci. Je pravda, že tenkráte byl v učitelstvu z důvodů nacionálních proud, který bránil hlasům, volajícím po zestátnění učitelstva, protože učitelstvo české bálo se reakční klerikálně-byrokratické kliky starého Rakouska, bálo se dostati se pod její vliv a více nadějí chovalo k české samosprávě, která mu byla v té době více pokrokovou a více také nacionálně spolehlivou.

Po převratu, po válce, byly naděje učitelské vysoko vzníceny. České učitelstvo domnívalo se, že v samostatném československém státě, v němž presidentem jest učitel, který vždycky jako učitel zastával se zájmů učitelských, když "české věci vrátí se do českých rukou" - podle té fráze - také jemu dostane se uskutečnění oněch přání, po kterých po celá desetiletí volalo. Dnes předloženou předlohou dostává učitelstvo pořádný kopanec, dnes je odstrčeno, odkopnuto oněmi stranami, v něž snad nejvíce doufalo. Je odkopnuto právě v těch nejvyšších snahách, které po tak dlouhý čas propagovalo a jichž uskutečnění si žádalo.

Je to v prvé řadě otázka parity. Dnes již netřeba míti oněch zřetelů, které bránily učitelstvu za Rakouska zasazovati se o postátnění učitelstva. Ovšem, že něco tu zůstalo stejného, a to je klerikálně-byrokraticko-reakční klika, která právě tak jako ve starém Rakousku, i v Československu nabyla moci, kterou čím dále tím více uplatňuje. Ovšem, že základ této reakce je ve vzrůstající reakci kapitalistické, poněvadž ta obsahuje v sobě všecky ony reakční snahy, jež vidíme nyní čím dále tím více se uplatňovati.

Po převratu byly naděje učitelstva posíleny. Skutečně také dostalo se mu určité parity se státními zaměstnanci, ale tato parita dnes po sedmiletém trvání je pochovávána. V §u 17 je sice fráze "v duchu parity", ovšem my víme již předem, jak tento "duch parity" bude vypadati. Kromě toho i materielně je učitelstvo předloženým zákonem silně postiženo. Zejména zavedení skupiny D, do níž bude vřazen největší počet učitelstva, zejména všecko učitelstvo venkovské, je těžkým karabáčem na učitelstvo. Učitelstvo v důsledku tohoto zákona při zvýšené drahotě, jež ustavičně stoupá, při zavedení cel atd. bude spěti k soustavnému ochuzování a k soustavnému poklesu své životní úrovně. Nebude-li učitel ukojen materielně, bude-li v důsledku tohoto zákona cítiti onen kopanec, ono mravní snížení, kterého se mu dostalo, pak dovedete si, paní a pánové, představiti, jak práce ve školách bude potom vypadati. A tu zapomněli jste při projednávání tohoto zákona na všecky sliby, jež jste učitelstvu, zejména po převratu, dávali, zapomněli jste na všecky sliby, jež jste i při předložení této předlohy venku na učitelských schůzích učitelstvu učinili. A dnes je předloha v tom stadiu, že bude i odhlasována. Jak jinak, paní a pánové, jedná se s kněžími! l za Rakouska volalo katolické kněžstvo po zavedení kongruy, ale v tom reakčním Rakousku se podařilo tyto hlasy umlčeti, podařilo se choutky kléru ztišiti, a tak za reakčního Rakouska nebyl uskutečněn kongrujní zákon. Zato dnes, kdy se holedbáte Komenským, Husem a pokrokovostí, velice rychle, bez průtahů, ba s náramným tlakem, se zvýšenou rychlostí prosazovali jste zákon kongrujní, zatím co pro volání učitelů neměli jste nejmenšího slechu.

Je přirozeno, že odhlasování tohoto zákona bude míti pro učitelstvo nejen materielní, ale také morální důsledky. Již dnes je viděti, že učitelstvo je morálně rozvráceno, (Posl. Bezděk: To jste se zase podřekl!) - ne v tom smyslu, jak vy si myslíte, jejich organisace nemají pevného vedení, je v nich rozvrat. Česká obec učitelská, která sdružovala všechny organisace učitelské, je rozložena, rozpadla se, a že tyto nezdary na poli organisačním budou míti vliv na další práci učitelů ve školách, je samozřejmo.

My jsme již ve výboru podali řadu pozměňovacích návrhů. Snažili jsme se těmito návrhy vrátiti učitelstvu paritu se státními zaměstnanci, snažili jsme se, aby i po materielní stránce bylo učitelstvo alespoň poměrně ukonejšeno. Snažili jsme se dále vyprostiti učitelstvo z vlivu reakční byrokracie. Marně. Naše návrhy byly zamítnuty, naopak v předloze zůstal pasus, ze kterého plyne, že celá pragmatika má býti vydána pro učitelstvo zvláštním vládním nařízením. Co to znamená? Že učitelstvo je v rukou vysoké reakční byrokracie, že jste učitelstvo opustili a že učitelstvo nemá ve vás ochrany. (Tak jest!) Věřím, že zejména po stránce organisační učitelstvo se zase vzpamatuje, že pozná, že Česká obec učitelská, která sjednocovala všechny, organisace učitelské, jediné byla s to, boj za školské a učitelské požadavky vésti a pro požadavky tyto bojovati. Dnes jsou organisace učitelské roztříštěny intrikami bývalých koaličních stran. Bývalé koaliční strany samy intrikami rozkládaly jednotnou organisaci učitelskou a tak přivodily v ní rozvrat. V důsledku toho také vidíme, že učitelstvo ten vážný okamžik, kdy se jedná o jeho práva i materielní postavení, nevyvinulo onen tlak na politické strany, jaký vyvinouti mělo.

Prohlašujeme, že návrhy, které jsme podali ve výboru, budeme opětovati i v plenu. Návrhy těmi snažíme se vyhověti učitelstvu v otázce parity, v naléhavých přáních materielních a nedopustiti tomu, aby celá učitelská pragmatika dostala se do rukou vysoké reakční byrokracie. Žádám vás, pánové a paní,, abyste v zájmu všeho učitelstva v Československu podporovali naše návrhy, a jistě že, tím splníte jen část těch slibů, které jste učitelstvu dávali. (Potlesk poslanců komunistických.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Vávra.

Posl. Vávra: Slavná sněmovno! Platové zákony státních zaměstnanců, učitelů obecných škol, obvodních lékařů, jakož i úprava platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných byly zvláštním způsobem kritisovány. Celá veřejnost a zvláště státní zaměstnanectvo čekalo, kdy konečně bude rozhodnuto, aby nastal klid, aby státní správa netrpěla a tím i naše obyvatelstvo.

Kdo dobře sledoval celé jednání odborných komisí a zvláště ve výborech sněmovny, jasně se přesvědčil, že téměř každá politická strana a tím více socialistická, snaží se udělati si dobré oko u státního zaměstnanectva, aby získala jeho přízeň, lépe řečeno, hledala v něm posilu své politické moci.

Bohužel láska šla příliš daleko, byly podávány návrhy vyžadující miliardových nákladů, které by stát nesnesl, a proto směle mohu říci, že to byla láska nepoctivá, neupřímná. Dík náleží veliké svědomitosti státního zaměstnanectva, které vystihlo onu falešnou hru a demagogii a uznalo, že stát může dáti jenom tolik, aby základy jeho nebyly otřeseny.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že každý rozumný člověk a dobrý vlastenec musil se vážně zamysliti, když četl řeč přednesenou v, soc.-politickém výboru panem min. financí dr Englišem, který řekl nejvážnější slova: "Jsme chudší, nežli jsme byli". Řekl to veliký národohospodář, muž, který se nemusí ohlížeti na přízeň nějaké politické strany, řekl to otevřeně, upřímně a poctivě, maje na mysli zájem státu a jeho obyvatelstva. Ale nejen to, dr Engliš vtělil také do důvodové zprávy platového zákona své správné názory, proč tento zákon musí býti takový. A co čteme v této důvodové zprávě?

"Cílem platové úpravy musí býti, aby vyrovnala a uvedla v soulad zájmy jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. To platí o každé platové úpravě, zvýšenou však měrou o platové úpravě státních zaměstnanců, jimž povaha úkolů jimi obstarávaných a způsob založení a úpravy jich služebního poměru i v demokratickém zřízení státním ukládají zvláštní povinnosti a určují zvláštní postavení.

Zájem zaměstnavatele-státu a v něm ztělesněného veřejného zájmu, se projevuje jednak jako zájem služby, t. j. řádného obstarávání příslušných úkolů státu jednak jako zájem státních financí a národního hospodářství. (Výborně!)

Z hořejšího vylíčení nynějšího stavu platové úpravy státních zaměstnanců je patrno, že tento stav nevyhovuje ani zájmům služebním ani zájmům zaměstnanců a pro svou neracionelnost ani zájmům státních financí a národního hospodářství.

Časový postup - automatický postup do platů vyšší hodnostní třídy - a s ním souvisící časové povýšení stejně jako šablonovitý nárok na automatické definitisování - stabilisování - a na přeřadění do vyšší skupiny platové přivodily stav, který ve svých konečných účincích je s to ochromiti řádný chod správy a zatížiti státní finance a tím národní hospodářství měrou neodpovídající hodnotě výroby a finanční nosnosti státu. Tento vývoj ohrozil by nejen stát v jeho existenci, nýbrž i existenci zaměstnanců samotných.

S hlediska zájmu služby se doporučuje: 1. Odstraniti přijímání a povyšování zaměstnanců bez volných systemisovaných míst, odloučiti časový postup od povýšení, zároveň však vedle toho umožniti zaměstnanci platový postup úměrný jeho výkonu, i když nedosáhne místa systemisovaného ve vyšší platové stupnici. Při tom, bylo by zaměstnanci, který vůbec nebyl povýšen, zabezpečiti, jestliže vyhovuje služebně, přibližně tytéž požitky, kterých dosahuje nyní časovým postupem, a zaměstnanci povýšenému na místo význačnější vyšší služební příjem, než jakého dosahuje dnes časovým postupem. Není žádného důvodu, aby také u míst nejméně důležitých, obtížných a odpovědných a proto systemisovaných v té které kategorii v nejnižší platové stupnici nastalo zvýšení požitků proti nynějšímu stavu, poněvadž prakticky pouze úředník podprůměrný není během své služební doby ani jednou povýšen a nedosáhne tedy místa význačnějšího. Automatický postup jako základ platového systému možno ponechati pouze u těch skupin zaměstnanců, u nichž výkon služební se v podstatě nemění.

2. Honorovati zaměstnance podle významu, odpovědnosti a obtížnosti místa, které zastává. Zaměstnanec, který zastává místo důležitější, obtížnější a odpovědnější, může právem požadovati, aby byl honorován lépe, než zaměstnanec se stejnou služební dobou, avšak na místě méně významném." (Výkřiky posl. Bergmanna.) Tomu, pane kol. Bergmanne, vy rozuměti nechcete. (Posl. Bergmann: Já nečtu jen Fischera, já mám životni zkušenosti a těch vy nemáte!) Ale velmi ubohé, promiňte, pane kolego! "Ale také zájem státu vyžaduje, aby zaměstnanci na místech důležitých byli lépe honorováni, poněvadž je tím dán jednak popud pro síly schopnější, aby se samy snažily dosáhnouti takových míst, jednak okolnost, že určité místo je lépe honorováno, pro zaměstnance, jenž místo to zastává, je vzpruhou k usilovnější činnosti právě tak, jako naopak podlamuje snaživost zaměstnancovu, dostává-li na místě důležitějším, obtížnějším a odpovědnějším tentýž nebo dokonce menší plat, než zaměstnanec konající službu na místě méně důležitém, méně obtížném i odpovědném.

S hlediska státních financí a národního hospodářství jsou při vybudování nového systému nejdůležitější tyto momenty: 1. aby byl stanoven a nepřekročen počet sil, nutných nezbytně k obstarávání úkolů státu a aby byla provedena účelná systemisace příslušných služebních míst, 2. aby honorování sil bylo upraveno nejen se zřetelem na zaměstnance a zájmy služební, nýbrž i se zřetelem na finance státu a nutný účinek úpravy na národní hospodářství."

Tyto cíle a zásady musím silně zdůrazniti a jsem přesvědčen, že naše živnostnictvo rovněž tyto zásady plně uznává. Státní zaměstnanectvo, učitelstvo, jakož i jiné kategorie, kterých se platová úprava dotýká, může býti ujištěno, že živnostenský stav plně uznává nutnost hospodářského povznesení státního zaměstnanectva (Výborně!) a prohlašujeme pevně, že svědomité, poctivé a nestranné služby mají plný nárok na řádnou a spravedlivou odměnu. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců: Proto budou míti dražší chleba!) V Rusku máte ještě dražší chleba! (Výkřiky komunistických poslanců: To je váš argument, na jiný se nezmůžete!) Nemáme také s nikým jiným co dělati, než s Ruskem a s vámi.

My víme dobře, že státotvorné státní zaměstnanectvo trpělo vinou nešťastné politiky popřevratové. Poctivá pravda, kterou živnostenská strana při každé příležitosti v parlamentě hlásala, je ta, že za každých okolností musíme pracovati k tomu, aby byla zjednodušena státní a samosprávná administrativa, aby odstraněn byl těžkopádný rakouský šiml, což by mělo veliký národohospodářský význam tím, že by vyneslo značné úspory státu a všem jeho občanům. Věřím, že platový zákon a služební poměr zaměstnanců by mohl býti uspokojivější. Ani restrikční zákon není vhod, a tu se táži, kdo byl toho příčinou, že při tvoření našeho samostatného státu bylo přijato tolik zaměstnanců podle svých politických legitimací? Což pak není známo, že naše státní správa Československé republiky, která má ca 13 milionů obyvatel, zaměstnávala a zaměstnává i dnes více než dřívější ztroskotané Rakousko-uherské mocnářství? Restrikční zákon bude ohromným břemenem státu, poněvadž budeme dlouhá léta platiti pense mladým lidem, kteří budou dělati konkurenci jiným zaměstnancům následkem případného vedlejšího zaměstnání.

Jsou případy, že dobré úřednictvo šlo předčasně do pense, šlo do soukromých služeb a mnohdy pracuje v zájmu nového zaměstnavatele proti státní správě, od které bere pensi. Dále jsou případy, že soudní rada šel do pense, nebo dostal odstupné a otevřel si advokátní kancelář, a mladý advokát, který se v místě dříve usadil, ztrácí klientelu. Stát mohl v tomto případě ušetřiti a pilnému služebníku lépe zaplatiti. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Systemisace míst, proti které bylo tolik namítáno, musela nastati, neboť nastaly poměry přímo neudržitelné.

Žádají-li se v zákoně náležité schopnosti a ukáže-li se zvláštní píle kteréhokoli zaměstnance, je docela spravedlivé a i demokratické, dostane-li se mu zaslouženého povýšení a lepšího honorování. To není jen k dobru jeho, ale i k dobru státu a tím také všeho obyvatelstva. Ten, kdo bude rozhodovati a oceňovati dobré služby vykonané v zájmu státu, musí to činiti, jsa vědom své odpovědnosti,: úplně nestranně a poctivě, a bylo by chybou již napřed podceňovati představené jednotlivých úřadů.

Ke kritice, že nastává značná trhlina pro definitivní ustanovení v jednotlivých odborech, bylo by potřebí říci, kdo to zavinil a proč bylo nutno toto opatření učiniti. Poctivě řečeno: bylo mnoho těch, kteří zneužívali definitivního ustanovení, přivedli značné ztráty státu a samosprávě a rozumí se samo sebou, že tím trpělo ostatní zaměstnanectvo i obyvatelstvo.

Jsem plně přesvědčen, nastane-li náprava a bude-li každý zaměstnanec konati svou povinnost vůči státu jako svému zaměstnavateli, bude také učiněna změna v jeho prospěch, poněvadž žádný zákon není na věčné časy. Měl jsem nejlepší vůli při projednávání těchto osnov jménem živnostenské strany uplatňovati připravované pozměňovací návrhy k požitkům soudců, jakož i k §u 75, kde jsem navrhl, aby ředitelé škol uvedených v §u 66 a přednostové odborů na státních průmyslových školách, obchodních akademiích, jakož i inspektoři živnostenských škol pokračovacích obdrželi kromě základního služného. které jim přísluší jako profesorům nebo učitelům, ještě funkční přídavek, který se stanoví v ročních částkách podle tohoto paragrafu.

Dále jsem navrhl, aby vládním nařízením se provedlo zařazení míst ředitelů, přednostů odboru na státních průmyslových školách a inspektorů živnostenských škol pokračovacích do stupnice funkčního přídavku. Při tom buďtež zásadně zařazena do I. stupnice místa ředitelů vyšších průmyslových škol, obchodních akademii a ústavů jim na roveň postavených, jakož i vyšších zemědělských škol, do II, stupnice funkčního přídavku místa ředitelů středních škol a učitelských ústavů, ostatních průmyslových škol, mistrovských škol odborných, zemědělských škol rolnických, specielních a jim na roveň postavených, jakož i místa přednostů odboru na státních průmyslových školách a místa inspektorů živnostenských škol pokračovacích. Do III. stupnice funkčního přídavku místa ostatních ředitelů. Je-li odůvodněno zvláštními okolnostmi a rozsahem ústavu, mohou býti u jednotlivých ústavů stanoveny úchylky.

Rovněž k §u 79 jsem podal návrh, aby profesorům, odborným přednostům, ředitelům státních průmyslových a vyšších zemědělských škol, obchodních akademií, jakož i inspektorům živnostenských škol pokračovacích zvýšilo se služné po 15 letech o služební přídavek ročních 5.400 Kč.

Také k §u 142 jsem navrhl, aby profesorům státních průmyslových škol, obchodních akademií, odborných a vyšších zemědělských škol započítala se celá předchozí prakse odborně-technická, technicko-umělecká a zemědělská, pedagogická a právnická do let služebních.

Konečně k § 180 bylo mnou navrženo, aby byl doplněn odstavcem 9, který by zněl: "K návrhu ústředního úřadu může vláda povoliti úchylky z ustanovení odst. 6 a 7."

Tyto návrhy jsou úplně odůvodněny, uvážíme-li nestranně a věcně důležitý význam průmyslového, obchodního, živnostenského a zemědělského školství. Návrhy moje nesměřovaly k tomu, vyzvednouti učitele a profesory průmyslových a odborných škol z důvodů sobeckých, nýbrž proto, že velké zásluhy jejich mají býti nejvýš spravedlivě odměněny, abychom tím pozvedli chuť a lásku k práci, kterou vykonávají na poli národohospodářském a kulturním, neboť odborné školství je základem všeho podnikání.

Je potřebí, aby veřejnost znala, jaké jsou služební povinnosti a mimořádné obtíže profesorů průmyslových a odborných škol. A proto, vážení pánové, slyšte! Pro velké množství předmětů v každé třídě, mnoho hodin rýsování a práce v dílnách učí se od 8 do 12 a od 2 do 6. Poslední podvečerní hodiny, kdy posluchači i profesoři již mají nervy vyčerpané, jsou metodicky velice obtížné a vysilující. Profesoři mají též povinnost, v sobotu odpoledne i večer a v neděli, vyučovati na odborných školách živnostenských, které jsou ku školám průmyslovým přičleněny, každý večer pak od 6 do 8 na specielních kursech pro tovaryše, mistry atd. Večer se též konají kursy vojenské, odborné kursy plavebního úřadu atd. O prázdninách v červenci a srpnu jsou odborné kursy obchodních předmětů a technicko-kreslířské pro vzdělání učitelů škol měšťanských, kteří hodlají vyučovati na živnostenských školách pokračovacích. Tu vyučují filologové a historikové živnostenským písemnostem, matematikové kupeckým počtům, účetnictví, směnkářství, kreslíři a inženýři příslušným oborům. Odškodnění nikterak neodpovídá ztrátě prázdninové dovolené a nemožnost oddechu se vždy vymstí na zdravotním stavu profesorů. Protože je průmyslových škol málo a protože připravují bezprostředně pro výhodná produktivní povolání, je nesmírný nával studentstva z nižších škol středních, z měšťanek, z praxe, takže se všude přijímá a namnoze i překročuje maximum. I v nejvyšších ročnících i při maturitě je 40 posluchačů i více. S tím souvisí obrovský počet korektur jazykových, komerčních i technických.

Překotně rychlý vývoj technických věd, obchodních a živnostenských usancí vyžaduje stálého studia, modernisování a přizpůsobování, sotva srovnatelného s některým jiným typem školským, a to stejně se strany praktiků, jak teoretiků. Velké útvary administrativní, jakými jsou průmyslové školy, na příklad pražská, mající 21/2 tisíce frekventantů, mají jediné místo ředitelské, ač jednotlivá oddělení téže školy jsou analogická samostatným školám středním. Jedinečná nevýhoda profesorů teorie, moderních filologů, matematiků, historiků, kreslířů atd., jaké nemá žádná kategorie profesorů a úředníků akademiků, je, že nemohou nikdy dostati místo spojené s funkčním přídavkem, to jest, nemohou se státi nikdy řediteli ani přednosty, poněvadž z příčin technické administrativy, jako správa dílen a pod., jmenují se na tato místa jen profesoři z praxe. Tak jsou teoretikové přes společné obtíže, zvláštnosti a nevýhody, zbaveni kariéry, která jest všude jinde všem přístupná.

Pokud se týče mimořádných úkolů a služebních obtíží jednotlivých odborníků, musím zde zdůrazniti, že profesoři strojnictví vyučují ne dvěma nebo třem, nýbrž osmi, desíti i více samostatným předmětům učebné osnovy. Jsou to: elementární stavba strojů, vodní stroje, jeřáby, parní stroje a turbiny, mechanika, nauka o pružnosti, tepelná mechanika, technologie, matematika strojnická, deskriptiva strojnická. Speciální kursy: automobilistický, modelářský, strojnický, slevačský, letecký. vojenský atd. Vážení přátelé, je tudíž povinností, aby vláda při nejbližší příležitosti pamatovala na tyto profesory a platy jim podle jejich přání náležitě upravila.

Také jsme plně pochopili a postavili se za oprávněné požadavky Československé obce učitelské, žádající úplnou paritu národních škol s učitelem státních škol, zrychlení postupu odborného učitelstva měšťanských škol o 6 let, zrušení skupiny míst D pro výměr činovného, paritní funkční přídavek ředitelům škol a školním inspektorům atd.,

Rovněž podporovali jsme požadavek Sdružení ženských odborných škol k §u 74. odst, 4, aby počáteční služné obdrželi učitelé vědeckých předmětů na odborných školách a učitelé s 1. stupněm předběžného vzdělání vůbec, služné stupně B třetí platové stupnice atd. Požadavky profesorů a učitelů cvičných škol byly plně oprávněné, bylo však marné snažení všem těmto tak důležitým a plně oprávněným požadavkům vyhověti, poněvadž stále bylo poukazováno na smutnou finanční situaci státu, a vyšší břemena pro obyvatelstvo stala by se nesnesitelná. Přes obtíže, které nám byly sdělovány, měla za každých okolností vláda rozřešiti nejnaléhavější otázku staropensistů. To jsou jedni z nejubožejších, kteří na svá stará kolena trpí bídou a největším strádáním. Když si člověk vzpomene " jaké hrozné miliony byly utopeny v nepoctivě vedených družstvech, konsumech, bankách atd., a když pro tyto staropensisty peněz nemáme, pak není divu, že se nám hnusí ta neupřímnost a hlásání sociální spravedlnosti se stran socialistických.

Nejen strašná křivda, ale bezohledné činy jsou páchány na našem maloživnostnictvu: starý, zedřený živnostník musí platiti hrozná daňová a sociální břemena, a když pro bídu platiti nemůže, je fendován a dokonce v dražbě prodány mu hodiny, aby nevěděl, kdy je poledne, nebo zrcadlo, aby neviděl šedivou hlavu nebo hluboké vrásky z bídy na svém obličeji.

Čekáme na daňovou reformu a mohu říci, že jsem zvláště zvědav, co tomu ubohému zničenému stavu vinou nešťastné nenárodohospodářské politiky tato daňová reforma přinese. Nebude zase přinášeti statisícové a dokonce milionové úlevy kapitalistům a maloživnostenskému podnikání nové šikanování, vedení a rozšíření různých záznamů a vyplňování všelijakých tiskopisů?

Nebudete chtít, aby ten ubohý živnostník podal žádost o úlevu daňovou a dal vám na žádost místo 5 Kč kolek 10 Kč, to poslední třeba, co by měl pro svou rodinu na snídani? Varuji s tohoto místa, aby další šikanování a ničení existence živnostnictva bylo prováděno. Dejte živnostnictvu možnost života, nerozšiřujte bezohledností bídu a strádání. Mějte smysl pro poctivou práci v živnostenském podnikání, ze které těží stát a celá veřejnost! Nechceme nic zadarmo, nechceme, aby byla podporována nepoctivost a neúčelnost ze státních prostředků. My dáme veškeré své schopnosti a síly k disposici, chceme však uznání a práva, která nám náležejí.

Bylo velmi usilováno ze stran socialistických odstraniti § 213 tohoto zákona, který nepřipouští žádnou nadparitu, lépe řečeno povýšenost platovou nad státními zaměstnanci. Známe již velmi dobře jejich metody, že chtějí všude tam, kde mají moc. rozdávati plnýma rukama bez ohledu, jak to dopadne. To by se instituce sociální a zvláště nemocenské pokladny jinak zařídily, to by jejich požitkový systém jinak vypadal pro jejich milé z těch nejmilejších.

A proto majíce na mysli a také v srdci pravou, ničím nelíčenou demokracii, museli jsme se postaviti proti tomuto nadpráví vedenému v duchu socialistickém. My chceme rovnost v národě, my chceme služby honorovati tak, jaké jsou zásluhy.

Smutné a velmi podařené bylo jednání o §u 211, a kam jsme se dostali vinou nešikovné taktiky! Jsem toho názoru, že § 211, odst. 2 byl pro všechny daleko přijatelnější, než vyvolaný iniciativní návrh o úpravě platů duchovenstva. Nyní se žehrá, ale 9. dubna r. 1920 byl přijat zákon 246, jímž se zvyšuje kongrua duchovenstva římsko-katolického. A kdo byl ve vládě? Pamatujete se dobře, že to byl ministerský předseda Tusar se socialistickým ministrem školství Habrmanem, ministrem železnic dr Frankem a konečně ministrem národní obrany Klofáčem. Bylo nám spíláno, že jsme zpátečníci, že zrazujeme národ, zatím co čeští socialisté organisovali církev československou, která navazuje na naši historii, oslavuje slovem i písmem naše české velikány.

Jestliže jsme se docela neskrytě postavili za přednesené přání patriarchy církve československé p, dr Farského, činili jsme tak z ohledů sociálních, poněvadž by to bylo ostudou příslušníků, ano i státu, abychom přihlíželi bídnému postavení těchto reformátorů. Je to nepoctivá hra vůči československé církvi, pro kterou se na veřejných schůzích mluví, ale pomoc existenční se jí poskytnouti nechce. Tomu se říká ubohá pokrokovost.

Čemu takové balamucení veřejnosti? Proč stále hlásáte "pryč od Říma", když v té době, když jste měli politickou moc, neučinili jste mimo převrat politický převrat v církvích na jalovo nenáviděných? Prosím vás, nechte té nepoctivosti vůči československé veřejnosti, učte pravdu, neboť každá lež se vymstí na naší generaci.

Ke konci mám upřímné přání, aby veškeré státní zaměstnanectvo konalo poctivé služby vůči státu a obyvatelstvu, aby se chovalo naprosto nestranně. Vím dobře, že by tomu všemu nejlépe pomohlo, kdyby státní správa i samospráva byla odpolitisována. Není-li tomu tak, musí býti přihlíženo, že státní zaměstnanectvo jen svědomitým a nestranným jednáním docílí úcty a vážnosti.

Naše zásadní stanovisko a náš kladný poměr ke státním zaměstnancům náležitě odůvodňuje ve své včerejší řeči kol. Pekárek a proto bylo by zbytečno je opakovati. Nicméně chci s tohoto místa do řad těch, jichž se požitkový zákon týká, prohlásiti, že úpravě platů státních zaměstnanců jsme se nikdy nestavěli v cestu. Taktéž nyní, kdy jedná se o konečné rozhodnutí a kdy ani v nejmenším neváháme zvednouti ruky své pro její uskutečnění hlasováním, nežádáme vděků, tím méně jakéhokoliv politického odškodnění.

Přáli bychom si, aby veškeré státní zaměstnanectvo nepohrdlo láskou, jakou veškeren obchodnický a živnostenský stav po celou dobu jeho existenčního boje je podporoval. Podnikli jsme vše. co směřovalo k uskutečněni tohoto zákona, jsouce si vědomi své povinnosti ke státnímu zaměstnanectvu.

Tímto zákonem vykonali jsme i povinnost státní, již jsme vždy konali a v budoucnu konati budeme. Máme přání, aby státní zaměstnanectvo po schválení tohoto zákona a upravení svých existencí podle stávající finanční možnosti společně s námi a všemi státotvornými stranami v tomto parlamentě šlo za jedinou metou: konsolidací státu a jeho věčného zabezpečení ve prospěch československého národa. V tomto předpokladu hlasováním naší strany pro požitkové zákony spojujeme sociální cítění a smysl pro spravedlnost s příchylností a oddaností k milované republice. (Potlesk poslanců živnostensko-obchodnické strany středostavovské.)



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP