Pátek 11. června 1926

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. L. Wenzel. Dávám mu slovo.

Posl. L. Wenzel (německy): Dámy a pánové! Od té doby, když se zde v této sněmovně započal boj o agrární cla, shledáváme, že téměř ve všech odborových organisacích zemědělských, dělnických a průmyslových se vášnivě diskutuje a agituje. Prazvláštním je však ledový klid v živnostenských organisacích a živnostenských společenstvech. Není to snad klid zvláštní spokojenosti, nýbrž klid vyčkávání násilně organisovaných živnostníků a řemeslníků, oči živnostníků dnes vidí, co se zde v této sněmovně děje. Kdežto jinak se při všech možných otázkách v německých živnostenských organisacích docela živě diskutuje a politisuje, jde-li o dovolené učňů, o sociální pojištění, o zrušení nedělního klidu a podobné jiné věci, dnes je přímo zvláštní, že vůdcové živnostníků k tomuto důležitému problému agrárních cel zachovávají úplné mlčení. Víme, že německý, český, maďarský a slovenský stav živnostenský je, jak známo, nuceně organisován v živnostenských společenstvech a tato nucená organisace táhne se celým Československem. Na německé straně je jen v obvodu komory liberecké neméně než 317 odborných společenstev a 271 živnostenských společenstev smíšených. Nalézáme tu živnostenské organisace stavitelů, knihkupců, obchodníků s uměleckými předměty a hudebninami, drogistů, zahradníků, obchodníků s dřívím, fotografů, kominíků, výrobců sodové vody, vyrabitelů likérů a lihovin, malířů, natěračů a lakýrníků, pozlacovačů, malířů písma, podkovářů a kovářů a sta jiných živnostenských povolání. Nejrůznějšími organisacemi německého živnostnictva byla vždy hlasitě vedena stížnost, že nyní bylo na živnostnictvo uvaleno břemeno, aby zaúčtovávalo a vybíralo nepřímé a přímé daně podle výroby. Živnostnictvo odmítlo ve všech svých odborových organisacích dělati úřadu daňového biřice. Dnes tedy vidíme, že se v této sněmovně připravuje zákon, jenž má státu přinésti na finančním účinku opět 550 milionů korun. Dosud bylo již tak jak tak řemeslnictvo a živnostnictvo zatíženo tím, že pomáhalo vybírati daň z obratu, že největší částkou k ní přispívalo, že tato daň z obratu přichází v částce 1590 mil. korun. Pak vidíme, že právě cukr byl zdražen o daleko přes 170 milionů, minerální oleje o 13 milionů, zápalky o ohromnou částku 14,6 mil., uhelná daň, jež pro nejmenší domácnost a pro živnostenský podnik znamená značné břemeno, vyžaduje sumy 300 milionů, hostinští a obchodníci jsou povinni odvésti za nápoje, jež na venku a v uzavřených městech se prodávají, částku 257,5 mil. korun. Již při dosavadním zdražení masa vidíme, že asi 113 milionů je doslovně vykrádáno z kapes spotřebitelů.

A tak to jde dále. Všechny daně reální vynášejí státu jen 232,5 milionů, osobní daně vyžadují částky 1642 mil. korun, a tento přímý a nepřímý systém daňový ohrozil existenci živnostnictva lavinovitým vzrůstem všech nepřímých daní, právě protože on, jako drobný výrobce, musí kupovati suroviny od pramene teprve prostřednictvím mnoha rukou.

Dnes se máme usnésti na agrárních clech. Jak již praví samo jméno agrární cla, jde pouze o věc jednoho dalšího celního opatření při dovozu zemědělských výrobků. Není snad žádné pochybnosti, že tato vládou chystaná agrární cla, dojde-li k nim, přinesou s sebou zvýšení cen všech důležitých potravin. Nezbývá, než nadhoditi otázku: Kdo pak má skutečný zisk z těchto agrárních cel, kdo na druhé straně ponese břemena těchto agrárních cel ve výši 550 mil. korun? A jaký je vlastně ten poměr? Odpověď není těžká. Z úřední statistiky shledáváme, že podle příslušnosti k povolání se živí: lesním a polním hospodářstvím 39,56% obyvatelstva, průmyslem a živností 33,8%, obchodem, peněžními obchody a dopravou 10,66%, státními a veřejnými službami a svobodnými povoláními 4,34% obyvatelstva, u vojska je 1,18%, jinou námezdní prací a domáckými službami 10,46% obyvatelstva. Vidíme tedy, že poměrně největší část obyvatelstva v Československu jsou spotřebitelé, o něž jde jako o nositele cla.

K vlastním spotřebitelům patří bez pochyby i živnostnictvo a obchodnictvo. Jmenuji-li zde skupinu "obchodnictvo a živnostnictvo", pak rozumím tím nejen samostatného, jenž dnes je již v lepších poměrech, nýbrž myslím tu na všechny ty drobné živnostníky, kteří těžce zápasí, jsou méně dobře postaveni a nemají majetku pozemkového. Míním zde obuvníka naproti průmyslníku obuví, malého mistra krejčovského oproti velkému konfekcionáři, malého kovopracovníka proti kartelovanému kovoprůmyslníkovi, pekařského mistra proti tak zvané dělnické pekárně a rafinovaně pracující tovární pekárně chleba, oné dělnické pekárně, jež hledí k tomu, aby živnost zmizela, malého venkovského řezníka proti městskému velkořezníku a továrně na salámy, cukráře proti průmyslu cukrářskému, vzpomínám na drobné živnostníky v Boru, ve sklářském kraji, kteří bydlí kolem Jablonce n. N., kde je domovem průmysl ozdobnický. Každá koruna většího vydání znamená pro tyto drobné, zápasící existence další zadlužení. Kdo nezná obydlí a dílny těchto drobných živnostníků v městech a na venkově? Vlhké, temné komůrky, tam bydlí ti ubožáci. V těchto malých dílnách a také z bídných příbytků zaznívá krutá písnička bídy živnostníků. Kdo zná poměry těchto drobných výrobců v tomto směru, ví, co to znamená, dojde-li v tomto směru k zatížení břemenem.

Ať posuzujeme předlohu zákona o clech jakkoli, musí býti každému jasno, že je to hospodářský zákon, jenž zasahuje nejcitelněji z těch, jež byly kdy v této sněmovně předloženy. Musí nám býti jasno, že ze všech nejdůležitější potraviny a potřeby budou těmito ochrannými cly silně zdraženy a že toto nové zdražení uloží všem stavům, odkázaným na výdělek, veliká břemena.

Ujímám-li se dnes zde slova jako zástupce německých živnostníků, z nichž pocházím a který přede vším jsem v nejužším styku s vedoucími živnostenskými společenstevními organisacemi, pak je první otázkou: Jaký účinek bude míti tento celní zákon na tisíce existencí řemeslníků a živnostníků? Jaké změny způsobí v hospodářství obchodníka a živnostníka celní sazby? Rolníci zastávají mínění, že pro živnostníka je přece zcela snadno započítati tato nová břemena, jež cla s sebou nesou, do výrobních nákladů. Při tom se však zapomíná, že obuvník velmi ostře soutěží s obuvnickým průmyslem, krejčí s konfekcionáři ve velkém, obchodník s velkoobchody. Jestliže pak dále uvážíme, že ve zcela krátké době musí živnostnictvo zaúčtovati a započítati značnou položku budoucích požadavků sociálního pojištění, je přirozeně názor rolnictva, aby položka režie byla zvýšena, neproveditelným. Přímým a nepřímým daňovým systémem je tak jako tak živnostenský život v každém směru živnostenské a řemeslné činnosti ochromen.

Již můj klubovní kolega Krebs dokázal ve svých vývodech, jak agrární cla těžce zatěžují výdělkové poměry dělníků a zaměstnanců. Nynější agrární politikou ničíme velkým dílem vlastní chlebodárce a zaměstnavatele řemeslnictva a živnostnictva.

Budoucí celní zákon vyvolá dále nové těžké mzdové boje v celém hospodářství, také živnostnictvo bude tímto zjevem těžce otřeseno. Celním zákonem poklesne, jak jsem již zdůraznil, kupní síla dělníků a úředníků a odbyt v živnosti a obchodu bude ještě bídnější, než tomu bylo dosud. Nahlédneme-li do zpráv živnostenských organisací, shledáváme, že křivka vyrovnání a konkursů stoupá. Ptejte se venku nebo v městě obuvníka, krejčího, řezníka, pekaře nebo kupce, všichni vám prohlásí, jak těžký je obchodní život. Život dělníků a zaměstnanců není nyní beztoho nikterak růžový, a jestliže nyní přistoupí k tomu ještě toto nové břemeno agrárních cel, zhorší se ještě dále. Kdo dnes kupuje u maloživnostníka, kdo je hlavním zákazníkem? Není pochyby, že živnost vysokou měrou je závislou na kupní síle dělníků, zaměstnanců a úředníků. Staré přísloví praví: Má-li dělník peníze, žije celý svět! Nemá-li zaměstnanec příjmu, jako v dobách nezaměstnanosti, nebo klesne-li příjem pod normální úroveň, pak pocítí to především drobný obchodník, jehož odbyt zboží počne váznouti. Nájemné, režie, mzdy, daně, otop, světlo, všechny tyto výdaje běží pro obchodníka dále a nutno je ihned zaplatiti. Že význam agrárních cel je mohutný, vychází již z toho, že říšská jednota obchodníků zaujala v poslední době na obchodnickém sjezdu v Jablonci n. N. stanovisko proti ničivému systému vysokých ochranných cel a proti vysokým clům agrárním. Mohlo by se mi lehko dostati pověsti, že na agrární cla hledím jednostranně. Tomu však tak není. Proto jako důkaz nechám mluviti usnesení říšského svazu obchodníků. V něm se praví: "Obchodnictvo obrací se co nejostřeji proti každému dalšímu pronikání stále zhoubněji působícího systému vysokých ochranných cel, zvláště jestliže v nynější chvíli, když se sledují jednostranné zájmy stavovské, postihuje potraviny a jiné k životu důležité předměty. Nemůže-li tu býti přiznána celní svoboda, nesmí celní ochrana nikdy jíti přes nutné meze. Za takové pokládáme nejvýše při zemědělských clech stará smluvní cla s koeficientem 3. Nad to jest obchodnictvo toho názoru, že se zavedením pevných cel muselo by se počkati až do té doby, kdy budou známy výsledky naší nejbližší žně, neboť jen znalost těchto výsledků může býti rozhodující pro druh a výši cel."

Avšak nejen organisované obchodnictvo vyslovuje se proti agrárním clům. Vidíme stejnou nechuť proti agrárním clům i na schůzích obecních a městských zastupitelstev. Tak nám posílá mezi mnoha jinými obecní úřad v Dolním Litvínově-Lipětíně v politickém okresu Most, resoluci, jež se vyslovuje zásadně proti obilním clům. Tato resoluce zní: "Obecní zastupitelstvo v Dolním Litvínově zasedajíc dne 29. května 1926, protestuje se vší rozhodností proti návrhu senátora Donáta, aby na místo pohyblivých cel zavedena byla cla stálá. Přijetí tohoto návrhu mělo by za následek, že by všechny mlýnské výrobky, maso, tuk, koloniální zboží, byly zdraženy. Zvýšeným clem zdražil by se kilogram mouky o 60-70 haléřů. Zavedení šestinásobného obilního cla doby předválečné, zvýšení ostatních cel podle návrhu Donátova zatížilo by pětičlennou rodinu vyšším výdajem 800 až 900 korun za potraviny. To se zamýšlí v době, kdy berní správa zatěžuje nově líh a kuřivo, jízdné na dráze má býti zvýšeno o 22%. Právě v nynější době, kdy zkrácení doby pracovní a nezaměstnanost snižuje příjem dělníků, musila by nová vlna drahoty, způsobená cly a novými daněmi postihnouti ohromnou většinu obyvatelstva dvojnásob těžce a vehnati je v náruč nejvyššího zoufalství. Jménem obyvatelstva Dolního Litvínova a Lindavy vyzývá obecní zastupitelstvo jednohlasně všechny poslance našeho volebního kraje, bez rozdílu stran, aby se postavili na obranu proti tomuto chystanému atentátu na živobytí našeho lidu a aby porazili návrh Donátův." Aby ctěné Národní shromáždění vědělo, z jakých politických stran skládá se tamní obecní zastupitelstvo, uvádím, že vedle socialistických stran pro to hlasovali i němečtí majetníci domů a strana živnostenská, křesťansko-sociální strana lidová a i strana svazu zemědělců.

Podobná resoluce proti obilním clům byla usnesena v Teplicích-Šanově, rovněž spolu s křesťansko-sociální stranou lidovou. Jako místostarosta svého domovského města Podmokel musím sděliti, že schůze městského zastupitelstva v Podmoklích konaná v poslední době, vyslovila se rovněž proti agrárním clům. My, národní socialisté, tvrdíme, že dnešní nálada pro agrární cla nepřinese ničeho jiného, než že si bankéři a bursiáni nacpou měšce. Kapitalisticky zaujatý tisk přináší již v posledních dnech pro to nejlepší důkazy. Tak je to v jedné zprávě o Pražské plodinové burse z 8. června t. r.: "Nejistota v otázce pevných cel znamená hlavní pohnutku, která měla vliv na bursu a měla za následek pevnou náladu, jmenovitě na trhu obilním. Spotřeba snaží se ještě před zavedením obilních cel rychle uhraditi potřebu a zvětšuje tím poptávku, čímž je dána základna pro pevnou náladu. Nejpříznačnější bylo dnes zpevnění kukuřice, po kterémžto zboží je největší poptávka, takže i nejznačnější nabídka objevila se příliš nepatrnou, aby plně uspokojila zájem. I obilní trh byl převážně pevný. Největší poptávka byla po kukuřici a ovsu. I na trhu moukou panovala částečně zlepšená nálada. Z krmiv pokračují ve vzestupu seno a sláma." Takové jsou zprávy bursovních keťasů a spekulantů. To je malá zpráva o náladě, je to etapa počátku ke všeobecnému zdražení.

Lepšího důkazu možno snad sotva přinésti pro to, že agrární cla nesou s sebou vlnu zdražení. Zkoumejme jen účinky celní předlohy na jednotlivá řemesla a živnosti. Jaký bude na př. následek zdražení mouky, másla a tuků - a v několika týdnech i cukru - při živnosti pekařů jemného pečiva a cukrářů? Mouka dostane celní přirážku 120 Kč na 1 q, tuky budou docela postiženy clem 360 Kč, nastane tedy podstatné zdražení surovin pro cukráře. Jejich ceny musí tedy stoupnouti. Zároveň však poklesne příjem jejich hlavních zákazníků, kteří si posud ještě mohou dovoliti koupiti si alespoň nějaké pečivo. Nesmí se zapomínati, že zboží cukrářské má v sobě nepochybně vysoký obsah živin. Cukrářská živnost bude tedy takto ve své mateřské zemi, kde cukr doslova roste, v pravém slova smyslu ohrožena a zatlačena na pokraj propasti úpadku.

Čeho se však dožijí řemesla zpracující maso? Dnes vidí, celkem vzato, každý tak jako tak v každém jednotlivém mistru řeznickém zdražovatele potravin, ačkoli řezník mohl svou potřebu hovězího dobytka krýti nejen doma, nýbrž i v cizině. Nastávajícími agrárními cly je mistru řeznickému znemožněno nakupovati svou potřebu dosavadním způsobem v cizině. Tak, jak dnes kurs je, dožijí se spotřebitelé a řezničtí mistři divů. Velmi silné zatížení cen dobytka je jistě očekavatelným následkem celního sazebníku. Zde musím ty věci poněkud zřetelněji vylíčiti. Nejprve musí býti konstatováno, že jsme v roce 1925 dovezli z ciziny neméně než 54.000 kusů hovězího dobytka a 134.000 kusů vepřů. Podle celního sazebníku, který má tato sněmovna přijmouti, bude jeden kus dobytka postižen clem 300 Kč a vepř 220 Kč. Byli bychom tedy musili podle toho v minulém roce zaplatiti na své hlavní dovozy masa více než 16 milionů Kč cla na hovězí dobytek a 29 milionů cla na vepře - tedy více než 45 milionů Kč dovozních cel. Kdo nám chce tu namlouvati, že tato ohromná spotřeba masa mohla by býti od nynějška hrazena doma a kdo chce dále tvrditi, že tyto celní přirážky budou bez vlivu na zvýšení cen živého dobytka? Co však znamená drahé maso pro živnost zpracující maso? Co bude v budoucnu státi v hostinci nebo v hotelu guláš nebo jednoduché masité jídlo? Zase se pak bude útočiti na živnostnictvo zpracující potraviny. Tyto skupiny živností budou pak musiti opět býti obětním beránkem pro některé politické štváče. Co nám přinášejí tyto poměry? Přinášejí nám úbytek spotřeby, zhoršení a otřes živnostenského chodu obchodu. Takto bude živnost řeznická, hotelierská, hostinská těžce postižena. A konečně, co bude z té dlouhé řady mistrů zámečnických, kovářů, truhlářů, obuvníků, krejčí, a jak se ty všechny jednotlivé skupiny živností jmenují? Co bude pro všechnu budoucnost z těch řemeslnických rodin, které podle starého tradičního způsobu sedají společně u oběda se 6 až 8 tovaryši a učeníky, kteří doslovně jedí z jedné mísy? Tyto zjevy pro stav řemeslný a živnostenský povedou k tomu, že živnost a obchod budou ještě více zproletarisovány.

A jestliže bude těžkými cly postiženo všechno zboží u kupce, jestliže máslo, sádlo, umělé máslo, margariny, rybí tuk, lůj, olivy, kukuřice a olej slunečnicový, jestliže oleje v lahvích, sago, tapioka, houby, vosk, rýže, vše má-li býti zdraženo celními přirážkami, myslíte, že to poctivého kupce, slušného živnostníka těší? Jako kupec ví přespříliš dobře, že přes to, že musí za zboží mnohem více žádati, výtěžek jeho obchodu nebude větší. Bude míti jen prokletí proti objevivší se krisi, ba nastane i pokles odbytu v obchodu i živnosti.

Jménem německých živnostníků, které zastupují, musím s tohoto místa protestovati co nejrozhodněji proti takové celní a hospodářské politice. Vidíme v ní jen těžké poškozování živnostenského stavu a budeme proti ní bojovati všemi prostředky. Německé živnostnictvo nebylo nikdy nepřátelsky naladěno proti rolnictvu. I my si přejeme a chceme, aby rolníku dostalo se slušného zisku za jeho těžkou a namáhavou práci. Jsme však toho názoru, že cesta, kterou se chystá jíti celní většina nyní, musí vésti k velmi těžkým poruchám v našem hospodářství, v našem životě výdělečném. Není pochyby, že nynější vlna drahoty přinese s sebou zvláště v německých krajích pohraničních těžké krise a hospodářské zmatky, užitek z celé věci budou míti jen velkostatkáři a bursovní spekulanti. Semkněme se raději k boji všech poctivě pracujících lidí proti neslýchanému otroctví úrokovému, proti daňové lichvě, proti dani z obratu a pro boj o levné potraviny a krásnější budoucnost! Budeme právě i v zájmu živnostníků, malorolníka, dělníka a úředníka, krátce pracujících stavů, hlasovati proti této předloze, jež byla sněmovně předložena. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Listina řečníků k povšechné rozpravě přihlášených je vyčerpána. Rozprava povšechná je tedy skončena.

Podotýkám, že páni zpravodajové vzdali se slova k doslovu.

Podle §u 53 jedn. řádu hlasuje se po skončené povšechné debatě, zdali osnova - a je-li několik osnov, která z nich - má býti základem rozpravy podrobné. Prve však je rozhodnouti o návrhu na přechod k pořadu.

Návrhy na přechod k pořadu přes projednávanou předlohu celního sazebníku podali p. posl. Remeš, p. posl. Kreibicha pp. posl. dr Czech, Pohl, Tauba druzi.

Dám o těchto souhlasných návrzích hlasovati a prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Projevenému přání, aby bylo provedeno sčítání hlasů, vyhovuji a prosím p. zapisovatele Rýpara, aby provedl sčítání hlasů v úseku prvním a druhém, p. posl. Chalupníka v úseku třetím a čtvrtém a posl. dr Petersilku v úseku pátém a šestém a na presidiální tribuně. (Hlasy: Posl. Chalupník není přítomen!)

Poněvadž pan posl. Chalupník není přítomen, prosím, aby pan posl. dr Petersilka sečetl hlasy také v úseku čtvrtém a pan posl. Rýpar ještě v úseku třetím. Kdo souhlasí se shodnými návrhy posl. Remeše, posl. Kreibicha a posl. dr Czecha a druhů, na přechod k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Podle sděleného výsledku sčítání hlasů vyslovilo se pro návrh 110, proti 140 hlasům. Je tedy návrh na přechod k dennímu pořadu zamítnut 140 hlasy proti 110 hlasům.

V závěru referátu pánů zpravodajů bylo navrženo, aby osnova zprávy výborové byla základem také rozpravy podrobné.

Prosím, kdo souhlasí, aby osnova zprávy výborové vzata byla také za podklad rozpravy podrobné, jak navrhují páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Hluk.)

To je většina. Návrh je přijat.

Prve ještě než zahájím rozpravu podrobnou, sděluji, že pp. posl. dr Czech, Pohl, Taub a soudr. podali tyto návrhy podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu:

1. aby ministři zemědělství, obchodu, průmyslu a živností, financí a pro zásobování lidu byli vyzváni, aby v dnešní schůzi podali zprávu o stanovisku vlády ke změněným celním sazbám,

2. aby ministr pro věci zahraniční byl vyzván, aby v této schůzi podal zprávu o účincích tohoto článku na uzavírání příštích obchodních smluv,

3. aby byl pozván ministr obchodu, průmyslu a živností, aby v této schůzi podal vysvětlení o účincích tohoto článku na celní řízení,

4. aby posl. sněmovna vyzvala pana předsedu vlády, aby v této schůzi podal vysvětlení 1. zda vláda vůbec stojí na stanovisku, že jest třeba zmocnění, obsaženého ve čl. IV, 2. prohlásí-li že ano, z jakých důvodů a 3. jak zamýšlí tohoto zmocnění použíti,

5. aby posl. sněmovna vyzvala pana ministra pro věci zahraniční, aby podal sněmovně zprávu, jaké účinky bude asi míti stanovení minimálních cel na uzavírání příštích obchodních smluv,

6. aby ministr obchodu, průmyslu a živností byl vyzván, aby v dnešní schůzi posl. sněmovny podal vysvětlení o obchodně politickém významu systému dovozních listů,

7. aby ministr pro věci zahraniční byl vyzván, aby v dnešní schůzi podal zprávu o nynějším stavu vyjednávání o obchodních smlouvách a podal vysvětlení, proč není možno, aby uzavřené smlouvy byly včas sněmovnou vyřízeny,

8. aby ministr financí byl vyzván, aby v dnešní schůzi posl. sněmovny podal zprávu, zda a v které zemi lze očekávati znehodnocení peněz, pro něž by snad bylo nutno užíti článku VIII,

9. aby ministr pro věci zahraniční v této schůzi podal zprávu, není-li nebezpečí, že retorsní opatření ustanovená čl. VIII nezpůsobí zahraničních zápletek,

10. aby ministr soc. péče podal posl. sněmovně zprávu o sociálních poměrech v zemích, jež především mají význam pro obchodní styky s Československou republikou, aby bylo lze posouditi, jaký účinek bude míti užití čl. VIII na pracovní podmínky v tuzemsku,

11. aby ministr obchodu podal vysvětlení o obchodně politických zjevech, pro něž musí býti užito čl. VIII k ochraně domácí výroby.

Návrhy odpovídají požadavkům §u 46, odst. 2 jedn. řádu a budeme tudíž o nich hlasovati.

Poněvadž všechny tyto návrhy týkají se téhož předmětu, mám v úmyslu dáti hlasovati o všech těchto návrzích najednou. (Výkřiky. Hluk.)

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Posl. dr Czech [německy]: Požádal jsem již o oddělené hlasování! - Hluk. Výkřiky. - Předseda zroní.) Prosím o klid.

Pan posl. dr Czech ohlásil tento svůj návrh také v kanceláři. Proto dám o něm hlasovati. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Kdo souhlasí s návrhem p. posl. dr Czecha, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh posl. dr Czecha je zamítnut a tím je schválen způsob hlasování, jak jsem jej navrhl. (Hluk.)

Budeme tedy hlasovati o všech podaných návrzích najednou.

Prosím, kdo souhlasí s podanými návrhy pana posl. dr Czecha a soudr., jak jsem je přečetl, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.

Zahájíme podrobnou rozpravu, k níž jsou dosud přihlášeni řečníci: "proti" pp. posl. Karpíšková, Buříval, Dietl, Geršl, inž. Záhorský, Riedl, inž. Nečas, Netolický, Tučný, "pro" pp. posl. Nitsch, Budig, Hodina.

Měl bych nyní dáti úvodní slovo pánům zpravodajům, ale poněvadž se ho vzdali, dávám slovo prvému zapsanému řečníku na straně "proti", pí posl. Karpíškové.

Posl. Karpíšková: Slavná sněmovno! Mohutný hospodářský zápas, vedený na půdě parlamentu, v němž jde o zdražení základních potřeb životních zavedením značně vysokých pevných cel agrárních, sledují s pozorností a živým zájmem statisíce žen v našem státě.

Zájem ten, žel, je vyvolán úzkostí a strachem, co bude s jejich dětmi, s jejich rodinami, až zhoubný účinek cel se projeví v novém přívalu drahoty, jež dnes již v míře sotva snesitelné doléhá na nižší i střední vrstvy obyvatelstva. V rodinách nezaměstnaných neb polozaměstnaných dělníků je pak už za dnešních poměrů přímo katastrofální. (Hluk.) Pane předsedo, prosím vás, zjednejte mně klid.

Předseda (zvoní): Prosím o klid.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP