Pátek 7. května 1926

Byla by ještě jiná možnost, abychom si mohli uspořiti ochranu celní, kdybychom byli zemí jednotně organisovanou, kde se průmysl a zemědělství vyrovnává, kdybychom mohli říci: Jsme jedna rodina, kde se potřeby dají uspokojiti ve vlastním rámci státu a kde se statky rozdělují bez obtíží. Za takových okolností by to pak bylo možno. Vzpomínám si, že jsem jako dítě doma jedl z jedné mísy s celou rodinou. Nikdy nebylo sporu, bylo tu jídla dosti, avšak také tolik taktu, že jeden druhému jídla nebral. Kdyby byl stát takovou ideální rodinou, jak tomu svého času bývalo za starých patriarchálních poměrů na venkově, kde jeden druhému beze všeho práva jeho přiznával, pak bychom jistě nepotřebovali celní ochrany, pak bychom se navzájem snášeli, pak by domácí spotřebitel kupoval nejprve od domácího výrobce a od cizozemského teprve tehdy, když by to bylo spotřebováno. Velectění pánové! Této kolegiality vrstev národa tu však není, a když vy (obrácen k soc. demokratickým poslancům) domáháte se svých zájmů, pak budete musiti také dovoliti, abychom my trvali na zájmech svých. Tak nastane vyrovnání. Avšak nejde to tak, jak si pánové představují, domnívajíce se, že možno prostě nadekretovati, že jedni mají býti stále zabedněnci, mají stále dávati a býti spokojeni. Proč to, pánové, nezavedeme u městských restaurantů, aby všichni jedli z téže mísy? Kdo by přišel naposled, ten by našel mísu prázdnou. Vy byste však nás rádi viděli jako poslední hosty u prázdné mísy, a s tím máme býti spokojeni a máme býti ještě rádi, že jsme živi, a vám pilně a statečně robotovati. Osmihodinový den pro sedláky neplatí, ačkoliv je stanoven zákonem. Avšak se zákony nelze to udělati, nýbrž sedlák musí se právě lopotiti a plahočiti dále a jaký má za to dík? Že mu řeknete: Sedlák je lichvář, darebák! To je dík za to. Styďte se, že nedovedete nic lepšího přednésti.

Také s Anglií jste nás již srovnávali. Kdyby snad naše zemědělství mělo napodobiti příklad Anglie, pak bych veškeré naše obyvatelstvo litoval. Půda v Anglii jest z velké části v rukách několika latifundistů, zemědělství není svobodným selským stavem, nýbrž z velkého dílu pachtem, a za systém volného obchodu v Anglii byly to psí poměry. Bylo nemožno pro slušného člověka, který na sebe trochu drží, vlézti pod knutu velkokapitálu, to musím říci. Přišla válka a hned se uznalo, že tento systém jest korupční, zastaralý a pro stát bídný. Nahlédlo se, že každý stát, ať v době války či v době krise, musí míti jistou vlastní základnu, kde pro svůj lid bere potravu. Proto také v Anglii nastal obrat, ohromná podpora pěstování obilí. A domníváte se, pánové, že velká Anglie se svojí převážně průmyslovou výrobou provedla tyto věci lehkomyslně a lehce bez vnitřní nutnosti? Toho se o Angličanech jistě nebudete domýšleti. Domníváte se tedy, že vnitřního trhu nepotřebujeme? Jen průmysl má velký zájem na nás jako na kupcích, aby nás používal jako trhu, my máme býti pro tyto pány jenom kolonií, myslíte, že my nemáme také téhož zájmu, abychom měli vnitřní trh, kde bychom své výrobky odbyli? To právo máme a to nám musí zůstati zachováno. (Výkřiky na levici. - Potlesk.) Vy ovšem říkáte, abychom vyráběli laciněji, tak jako druzí. Co byste řekli, kdybychom na příklad pravili: Budeme s ostatními konkurovati, avšak nejprve bylo by nutno vzíti státu veškeré jeho statky bez zaplacení a udělati z nich pastviny. Co byste řekli, kdybych pravil: Zemědělští dělníci jsou pro nás příliš drazí. (Posl. Schweichhart [německy]: To by bylo to první!) Odpusťte, pane kolego, to je zrovna totéž, co děláte vy. Vy nám chcete práci znemožniti, vy nám nechcete dáti možnosti, abychom pro vás vyráběli, nechcete, abychom byli vašemi dělníky, abychom pracovali ve vašem zájmu, abychom vám opatřovali chléb. (Potlesk poslanců republikánské strany a klubu "Bund der Landwirte".) To nám chcete znemožniti. (Různé výkřiky.) Kdybychom chtěli říci, stejné budiž odplaceno stejným, sem s černochy, s čínskými kuli atd., pryč s tímto dělnictvem, pak by se prohlašovalo: "Národní zrada, zločinectví atd.", a je to přece totéž, pánové, co vůči nám děláte. Nechcete umožniti, abychom mohli ve své otčině a na své půdě pracovati pro vás, pro město. (Posl. Schweichhart [německy]: Typické nesprávné fráse! - Posl. Wünsch. [německy]: Nesmysl to je!) Lehce možno rozdělovati klasifikaci "nesmysl", není-li třeba ho dokazovati. Pánové, zdá se, že docela zapomínáte, že také na venkově mezi zemědělským dělnictvem jest značná nezaměstnanost. (Hluk. Různé výkřiky.) Jsou jisté výrobky, které vyvážíme, aniž pro ně máme ochrany. Připomínám, že na příklad řepa jest výrobkem, kde nám celní ochrana naprosto neprospívá, pak pivovarský ječmen, tu nám nic neprospěje, bude-li celní ochrana zavedena. Pivovarský ječmen musíme vyvážeti do ciziny a za jistých okolností také ještě musíme uměti překonávati cizí celní zdi. Vy se domníváte, že jste patentovanými ochránci malozemědělců (Hluk na levici.), avšak přemýšleli jste již někdy o tom, co se stane, bude-li výroba řepy klesati tak dále, jako poklesla? Již dnes existuje v řepařských krajích nezaměstnanost v plné sezoně pracovní. Zdá se, že úplně zapomínáte, když někde je zavřeno několik průmyslových podniků, že oni dělníci z největší části musí zase si vzpomenouti na své známé a příbuzné na vesnici, aby k nim mohli jíti a na venkově našli zaměstnání z nouze a měli svůj chléb. (Hluk na levici.) Zdá se, že úplně zapomínáte, že zemědělství jest reservoarem, kde zaměstnání z nouze jest poskytováno, a kde z největší části musíme omezovati bídu z hladu. To jsme všechno zapomněli. Jak se zdá, také zapomínáte, že když zemědělská produkce bude tak dále upadati a tak dále bude podvazována, že nastane pro celý národ a především pro dělnictvo v městech i na venkově největší nebezpečí. Vy ovšem vždy řeknete: Zemědělské výrobky zdražují živobytí, cla budou nesnesitelna. Zapomínáte však, že jsou tu statistická šetření, kolik chleba, mouky, pečiva atd. se spotřebuje v rodině. (Souhlas na levici.) Výdaj dělnické rodiny za pečivo, mouku a chleba činí podle šetření státního statistického úřadu 13,53%, u úřednické rodiny jenom 6,12%, t. j. podle mého mínění poměrně málo. Dokonce zvýšení o 25% zvýšilo by celek na 15, 16 nebo 17% veškerého příjmu dělníkova, nebo na 8% veškerého příjmu úředníkova. Nutno konečně také přihlížeti k tomu, co znamenají pro rodinu výdaje na ošacení, na obuv, prádlo atd., a vezmete-li takovou šestičlennou dělnickou rodinu, která podle výkazu statistického úřadu vydá za rok 1991 Kč za mouku a chleba, a počítáte-li na ošacení 500 Kč na jednoho člena, pak shledáte, že jenom ošacení činí asi 3000 Kč, a tu zapomínáte, pane kolego Schweichharte, že tato průmyslová cla jsou loupežná, že spotřebitele neuvěřitelně zatěžují více, než cla agrární. Avšak právě vy, pane kolego, jako zemědělský zástupce, považoval jste za nutno vytáhnouti do boje proti agrárním clům, (Posl. Schweichhart [německy]: A proti clům průmyslovým!) a jen tak vedle toho také proti clům průmyslovým, zcela mimochodem. (Posl. de Witte [německy]: Nedělejte, jako byste nevěděl, co jste dělal ve starém Rakousku!) Odpusťte, tam jsem ještě vůbec nic nedělal.

Řečníci přede mnou, aspoň někteří, vyslovili se s veškerou vervou proti agrárním clům. Kol. Zeminová nemohla ovšem udržeti svůj známý temperament na uzdě, a ačkoliv jest bojovnou dámou, přece nechci upustiti od svého starého stanoviska, že nutno vůči dámám postupovati zdvořile, a domnívám se, že je největší zdvořilostí, když o tom pomlčím, poněvadž ona přece určitě mlčeti nedovede. Jeden musí ustoupiti. Avšak kol. Schweichhart chtěl včera se svého stanoviska zajisté velkolepým způsobem podati opětně důkaz, že jest na svém místě jako ředitel agrární filiálky sociálně demokratické strany. (Výkřiky něm. soc. demokratických poslanců.) Ale včera zapomněl, že tato filiálka nalézá se jenom v zadní části domu. Včera věc trochu přehnal a domnívá se, že patří k přední fasádě. Myslím, že tato kancelář na chytání nováčků - o nic více tu přece nejde - ve skutečnosti nemůže pro zemědělství věcně nic udělati a nic nevykoná a nevykonala. Podal jenom důkaz, že sociální demokracie a zájmy zemědělské nedají se srovnati pod jed ním kloboukem. (Odpor na levici.) Podal včera důkaz, že je mu sociálně demokratická košile bližší než přání a zájmy venkovského obyvatelstva (Výkřiky.), neboť co nám prospějí sliby o úvěrové politice, o nízké sazbě úrokové, o potírání překupnictví, to jsou známé fráze, které se k nám přinášejí, když máme býti odstrčeni. (Výkřiky něm. soc. demokratických poslanců.) Proč jste z toho ještě nic neprovedli? Kde jsou ty reální prospěchy, které jste nám přinesli, kde je něco, co bychom mohli uchopiti? Nikde nic nevidíme, jenom sliby, jako váš program: Ráj na obzoru, jdu-li však na nejbližší vrch, vidím, že obzor zase kus postoupil, to je váš program (Hluk.) kromě toho - a to je na celé věci nejsmutnější, kolego Schweichharte že jste do tohoto oboru patrně přenesli bojovné methody nejpovrchnějšího způsobu, na jaký vůbec jste zvyklí.

Včera jste nám přednášel z knihy vrchního zemského rady Meissnera z německého odboru zemědělské rady o agrární celní politice. (Posl. Schweichhart [německy]: Avšak pro vás nepříjemné pravdy!) Odpusťte, nepříjemnými tyto pravdy nebyly, mně byly velmi příjemné, neboť podaly důkaz, s jakou povrchností a jakým demagogickým způsobem jste tu jisté věci vytrhli. Dovolte, pane kol. Schweichharte, abych v přednášce pokračoval (Výkřiky.), dovolte mi pokračovati v přednášce. Včera jste svoji přednášku přerušil v kapitole XXII "Vzájemný poměr velkostatkářů, sedláků a domkářů při agrárních clech". (Výkřiky posl. Schweichharta.) Skončil jste, pane kolego Schweichharte: "Ačkoliv vylíčená hospodářská situace domkářů jest zajisté správná, jest vývod na ní zbudovaný přece jen vývodem klamným." (Výkřiky.) Tím jste skončil. Dovolte mně nyní pokračovati (čte): "Přehlížejí se totiž také pro domkáře velmi závažné zpětné účinky, které by při všeobecném poklesu domácí produkce dobytka a obilí musily nezbytně také nastati pro domkáře." (Výkřiky posl. Schweichharta.) Pardon, pane kolego, to s tím přímo souvisí. Vidíte, tu jste ovšem zapomněl čísti dále. (Posl. Schweichhart [německy]: Nemohu přece všechno čísti!) A tak! Hleďte, tendence knihy nesmí býti falšována. Dr Meissner není příslušníkem naší strany, nevím, které straně náleží, avšak nesmíte dr Meissnera zneužívati. (Výkřiky. Hluk.) Meissner praví úplně otevřeně: "Agrární cla neslouží určité třídě zemědělského obyvatelstva, nýbrž zemědělství. Avšak notorická skutečnost, že ti zemědělci, kteří výrobek, na nějž jest uloženo clo, produkují v množství nepostačujícím pro vlastní potřebu v domě a v hospodářství, jsou přece také postiženi stoupnutím cen způsobeným clem, vede také se stanoviska rozdělení půdy k nutnosti již dříve zdůrazňované, že při stanovení agrárních cel musí býti náležitě přihlíženo k rozmanitosti jejich přímých účinků, jednak pro prodávající a jednak pro kupující zemědělce". A také zde praví jasně a zřejmě: "Velkostatkáři, drobní rolníci a domkáři..." (Posl. Schweichhart [německy]: On si odporuje!) Nuže, pane kol. Schweichharte, jestliže si tak odporuje, nemůže býti pro vás svědkem, pak jest neschopným člověkem, avšak nikoliv korunním svědkem pro vás. (Posl. Schweichhart [německy]: Avšak na místech od nás přečtených má pravdu!) To byl tedy jasný okamžik.

Pak bych se chtěl ještě kol. Schweichharta tázati se, kde bydlí onen pohádkový domkář, který vyloženě nic nemá na prodej. Tento pohádkový domkář ve skutečnosti nežije. Takoví jsou jenom ve vašich článcích. Domkář má vždy něco na prodej, buď má na prodej mléko nebo obilí, nebo máslo, nebo vejce, nebo něco jiného. Tento pohádkový domkář existuje jenom v theorii kol. Schweichharta.

Dále praví se v této knize: "Jaké jsou naše požadavky stran celní ochrany? Za všech okolností musíme prohlásiti, že my cla potřebujeme, avšak žádného cla na papíře. Cla musí býti náležitě vysoká, a především nutno přihlížeti k tomu, že nesmějí jíti pod určitou dolní hranici". Milí páni kolegové tam z agrární strany, chtěl bych upozorniti na jedno. Jsem si ovšem plně vědom toho, že koeficient 3 nebo 4 je vám - s vaším milým přítelem Srbou dohromady - jako cukr, a clo s koeficientem 6 s německými agrárníky je vám ovšem jako žluč. V tom jsme za jedno. Domníváte-li se však, že můžete trvale uspokojiti své zemědělské obyvatelstvo, když znovu budete chtíti čachrovati s věcmi agrárními, jestliže opět zradíte zájmy zemědělské, pak se trpce zklamete. Na trvalo se vám to nepodaří. Není otázkou, zda má býti zemědělské obyvatelstvo postaveno lépe, nýbrž zda má býti zavedena spravedlnost a zajištěna zemědělskému obyvatelstvu existence. (Souhlas.) Požadujeme úplnou paritu s průmyslem, nejen zemědělské clo, nýbrž také snížení cel průmyslových. Nejsme zde k tomu, abychom otevírali Balkáncům zde trhy pro jejich zboží, abychom jim tím, že my na příklad zde dráže kupujeme od našich průmyslníků výrobky průmyslové, abychom jim tím dodávali při vývozu zboží laciněji. Zeptejte se textilníků, jak mohou vyvážeti do Jugoslavie atd. Poněvadž při každém balíku, který prodají u nás, tolik a tolik k němu vydělávají, aby potom venku mohli prodávati za podvýrobními náklady. (Výkřiky.) K tomu zde nejsme. Buď tvoříme společné hospodářské sdružení všech vrstev ve státě, pak se musíme vyrovnávati, musíme druh druhu dávati, co mu náleží. Domníváte-li se jen, poněvadž průmysl dnes jest t. zv. slípkou, která snáší zlatá vejce, že máte lepší posici, že vy jste prvními a že my jsme ve státě páté kolo u vozu, pak se, pánové, důkladně zklamete. Požadujeme ozdravění veškerého národního hospodářství. Vždy zase platí staré pořekadlo: "Zdravý selský stav jest základem každého národa, a má-li peníze sedlák, žije celý svět". To ví venku německý řemeslník, který ví, že potom živnost zkvétá a že se omezuje nezaměstnanost, ví, že pak možno žíti. (Posl. Schweichhart [německy]: Vy míníte velkosedlákům!) Rozumím vám již, pane kol. Schweichharte, my vám dáme osobně veškeré peníze, pak budete spokojen, my sami však budeme dále hladověti. (Hluk na levici.)

Ještě dnes budeme slyšeti ministerské prohlášení. Bude úvodem k tomu, že bratří dosud odděleně a nepřátelsky postupující padnou si co nejdříve zase do náruče. "V náručí leží si oba a pláčí bolem a radostí!" Velectění pánové, my nezjednáváme předpokladů. Před tím jsem velmi jasně prohlásil, že je to náš návrh, pro nějž bojujeme, návrh mého kol. Mayera, o nějž usilujeme. (Posl. Schweichhart [německy]: Požehnání z Říma!) Něco vám řeknu: Požehnání Marxovo také nepotřebujeme!

Nyní chci poukázati na jedno. My vítáme toto náhodné společenství zájmů. Poctivě jsme se snažili vykonati pro venkovské obyvatelstvo všechno, čeho potřebuje, ačkoliv jsme si byli vědomi, že pro toto náhodné zmíněné společenství s českými agrárníky může býti proti nám útočeno a bude útočeno. Jedno chci zde prohlásiti: Jest samozřejmo, že nemůžeme zapomenouti na své požadavky povahy národně politické a že jich nikdy neodsuneme. V pozemkové reformě naše německé venkovské obyvatelstvo nedostalo ani pár hubených drobtů, nejubožejší domkáři byli s pachtýřských pozemků zahnáni ku prospěchů milců, darebáků, loupežných rytířů, které jste tam postavili. (Hluk Výkřiky.) Skandál, který nemá příkladu! Není zahojeno, co jste nám učinili. Naše zemědělské korporace, zemědělské rady atd. nejsou ve své existenci zajištěny, od vás stále ještě přichází nebezpečí, naše řeč, naše kulturní statky jsou těžce ohroženy. My půjdeme samozřejmě svými cestami k ochraně svého německého venkovského lidu a k ochraně veškerého lidu v německých Sudetách. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. inž. Dvořáček. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Dvořáček: Slavná sněmovno! U příležitosti projednávání obchodní smlouvy s Japonskem došlo k veliké debatě o hospodářských našich otázkách se zvláštním zřetelem k obchodní politice.

Ke smlouvě s Japonskem chtěl bych říci jedno: Bylo poznamenáno jedním z řečníků v debatě, že smlouvy s dalekými státy uzavíráme, zatím co blízká odbytiště zanedbáváme. Avšak i smlouva s Japonskem má svůj význam a mohu ujistiti, dokud jsme jí neměli, že z velmi mnoha stran i z velmi mnoha oborů výrobních byli jsme o ni urgováni, aby byla uzavřena, aby byla odstraněna diferenciace našich tovarů, aby naše zboží mělo tentýž režim celní, jaký má konkurence, jaký mají tovary kterýchkoli jiných států.

Nesmíme zapomínati, že naše výroba je tak rozvita a má tak mnohostranné zájmy v nejrůznějších odbytištích, že je povinností obchodní politiky jí raziti cestu na všechny trhy. Ve své práci o zahraničním obchodu, který vydala tiskem anglická komise dosazená vládou Macdonaldovou k tomu, aby zkoumala podmínky pro rozvoj britského obchodu a průmyslu, je se zvláštním důrazem konstatováno, že britský tovar na celém světě má při nejmenším takové podmínky jako konkurence, nehledíc k preferenčnímu režimu, který má ve velké části britského imperia. I my musíme usilovati o to, aby československý tovar měl všude a do všech států stejný přístup, jako zboží odjinud, a nemůžeme proto než s povděkem konstatovati, že úprava hospodářských poměrů s Japonskem byla touto smlouvou sjednána.

Je přirozeno, že zvláštní péči třeba věnovati zejména odbytištím blízkým, na kterých jde o veliké naše interesy hospodářské a kde tradičně naše tovary jsou doma. A je přirozeno, že právě dnes, kdy v popředí stojí obchodně-politické otázky, došlo u příležitosti obchodní smlouvy s Japonskem k této diskusi.

Stojíme ve znamení boje o vnitropolitické předpoklady rozvoje a udržení našeho hospodářství. Nerozřešené otázky celní především ve sféře zemědělské ochromují již od let naši obchodní politiku a byly hlavní příčinou pádu koaliční vlády. Návrh republikánské strany, který je na stolech sněmovny, dává urgentní podnět k diskusi o těchto otázkách.

Národně-demokratická strana, jejímž jménem zde mluvím, je pro kladné a rychlé řešení rovněž tohoto problému, avšak nemůže než posuzovati jej ve všech jeho souvislostech politických i věcných. Vyplývá to logicky z jejího programového stanoviska v otázkách hospodářských i sociálních. Toto stanovisko je dáno principem národní solidarity; vylučuje každou jednostrannou politiku, vylučuje politiku třídního boje, veta nebo diktátu. Přihlížejíc k oprávněným požadavkům každé vrstvy a každého stavu, usiluje o spravedlivé vyrovnání protichůdných zájmů, hledá harmonii mezi složkou sociální a výrobní, jsouc přesvědčena, že udržení a rozšíření soutěživé výroby může zabezpečiti práci a chléb širokým vrstvám lidovým.

Tímto zásadním ideovým a programovým hlediskem byl dán náš postup při řešení všech hospodářských a sociálních otázek v osvobozeném státě. Toto ideové zásadní stanovisko je zároveň východiskem pro aktuální a budoucí úkoly. Když šlo o řešení nejnaléhavějších sociálních požadavků dělnických, bylo nejlépe viděti praktické uplatnění tohoto stanoviska. Měli jsme k nim kladný poměr a účastnili jsme se kladně spolupráce, poněvadž jsme přesvědčeni, že dnešní společenský řád, na němž stojíme a jejž hájíme, může dosáhnouti úspěšně potřebných korektur sociálně-reformní politikou. Majíce kladné stanovisko k řešení těchto otázek, představujeme v choru národní koalice element, který při řešení otázek sociálních zdůrazňoval současně patřičný zřetel na složku výrobní.

Dnes ze svého zásadního programového stanoviska národní solidarity musíme proto trvati na nejrychlejším pokud možná projednání zákona o úpravě poměrů státních zaměstnanců a učitelů. (Výborně!). Je z projektů k řešení nejzralejších a jeho realisace byla závazně slíbena. Je dnes na sněmovně, aby se to stalo co nejrychleji. Vyžaduje toho zájem státu i všech vrstev jeho obyvatelstva. A zdůrazňuji tuto povinnost právě u příležitosti debaty hospodářské, neboť pro všechnu výrobu je prvním předpokladem klid, pevnost a pořádek ve státní správě, jejímž oddaným a obětavým nositelem je státní zaměstnanectvo. Zejména v dnešní situaci parlamentu dlužno tento moment zvláště zdůrazniti jako přední záruku a podmínku bezpečnosti státu, s nímž veškeré hospodářství je nerozlučně spjato.

Stejně jako pro státní zaměstnance a učitele, musíme žádati uskutečnění nemocenského zákona soukromých zaměstnanců, kteří jsou rovněž významným činitelem v našem hospodářském životě. Sociální pojištění obecné se vztahuje na 21/2 milionů členů, nemocenské pojištění soukromých zaměstnanců obsahuje 300.000 členů, z nichž je 160.000 pojištěno ve zvláštních samostatných pokladnách nemocenských, a nevidíme žádného veřejného naléhavého důvodu, proč by jejich samostatné pojištění nemocenské mělo býti znivelisováno s pojištěním obecným. Proč vyvolávati nespokojenost a neklid v dílnách a kancelářích, když dnešní hospodářská situace vyžaduje právě klidu a soustředěného úsilí? Spolehlivá cesta pokroku není ve snižování životní úrovně jedněch, nýbrž v jejím zvyšování u druhých. To je cesta národní solidarity ve věcech hospodářských a sociálních. Proto žádáme naléhavě vládu o urychlené dokončení prací, spojených s vypracováním nemocenského zákona pro soukromé zaměstnance, a jeho předložení v nejkratší lhůtě sněmovně vzhledem k blížícímu se termínu 1. července. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)

A nyní k naší hospodářské situaci, k naléhavým otázkám s ní souvisícím a spravedlivým požadavkům našich výrobních vrstev. Po velkém finančním Rašínově díle, které umožnilo v uplynulých letech našemu hospodářství předskok v soutěžním jeho těžkém zápase s cizinou, zastavili jsme se, zůstáváme státi, zatím co jiní nás dohánějí. Klesající aktivum naší obchodní bilance a zvláště její detailní rozbor ve srovnání s jinými státy to neklamně potvrzují. Vývojové tendence charakterisuje skutečnost, že naše obchodní bilance byla za uplynulé čtvrtletí aktivní částkou 236,664.713 Kč proti 541,678.356 Kč loňského roku, při čemž třeba konstatovati, že letošní dovoz za prvé čtvrtletí je o 258,766.063 Kč menší než loňský. Náš podíl na dovozu do nástupnických států klesl r. 1925 na 36% proti 57% r. 1921, zatím co německý podíl stoupl z 11% na 23%.

Nebudu dále citovati číslice. Ty, jež jsem uvedl, naznačují vývoj. Chtěl bych jen říci, že příčiny jsou dvojí. Jedny jsou mimo nás a druhé v nás. Nemůžeme míti přímého vlivu na ty, které jsou mimo nás, ale za to tím více musíme si je uvědomiti a vyzbrojiti se pro ostrý soutěžný zápas. Musíme počítati při svém soutěžním zápase o trhy a odbytiště po válce s třemi faktory, které mají nepříznivý vliv na naše možnosti odbytové za hranicemi. Je to pokles kupní síly na mnohých trzích, vzrůst nových industrií a zvýšení cizí konkurence. Snaha po soběstačnosti vede k zakládání nových druhů výroby a vyvolává požadavky po zvýšení celní ochrany. Nejen nové státy zavádějí nová vysoká cla, nýbrž i země, které dosud byly zastánci volného obchodu, zavádějí cla nebo stávající cla zvyšují. Celní protekcionismus je na vzestupu téměř na celém světě a cla jsou mnohdy tak vysoká, že často značné slevy v celně tarifních smlouvách nejsou dostatečné pro rozvoj obchodu. Odklon od doložky nejvyšších výhod v jiných státech v nejrůznějších formách ztěžuje dále zápas o odbytiště a trhy. K tomu přistupuje řada dalších podstatných momentů, jako přesuny měnové, neurovnané poměry právní ve stycích mezistátních, nejrůznější formality celní, potíže dopravní (zejména pokud se týče přímých tarifů), takže připočteme-li ještě potíže, které jsou v přímých prohibicích dovozu, zákazech a omezeních, rýsuje se nám obraz potíží, se kterými naše výroba, která do velké míry je odkázána na cizí trhy, musí zápasiti. Přistupuje-li k tomu ještě skutečnost, že neřešením řady důležitých hospodářských otázek doma nemáme dosti předpokladů a podmínek, abychom aktivně mohli jíti do obchodní smluvní politiky, nemůžeme se diviti, že obavy ze vzrůstu nezaměstnanosti a poklesu životní úrovně obyvatelstva se pak obrážejí v našich vnitropolitických poměrech. Veřejnost pochopí, když v důsledku mezinárodních poměrů máme určité hospodářské potíže, ale nikomu nevysvětlíme, jestliže si ztěžujeme situaci sami tím, že především doma a v této sněmovně nečiníme včas všech usnesení a rozhodnutí o otázkách, kterých hospodářství žádá a na nichž obyvatelstvo má životní zájem. Všechny tyto zkušenosti musí nás nutiti k tomu, abychom přikročili doma k vyřešení všech hospodářských problémů, které jsou předpokladem rozvoje výrobních sil, zvýšení a udržení soutěživosti naší výroby, bez níž nebylo by na konec stability měny a zdravého hospodářství, na kterém tolik závisí i politická síla republiky.

Je třeba rovněž rozřešení těch otázek, které jsou instrumentem obchodní politiky k tomu, abychom mohli řádně upravovati svůj smluvní poměr s cizími státy. Z toho vychází především naše stanovisko k daňové reformě, k reformě veřejných břemen v celém jejím rozsahu, kterou považujeme za neodkladnou podmínku udržení naší soutěživosti a udržení zdravé a solidní podnikavosti, za podmínku toho, aby naše výroba udržela krok s technickým pokrokem a duchem času, bez nichž nemůže obstáti v dnešní ostré světové soutěži. Daňová reforma je nám proto problémem celostátním, na kterém je interesován zaměstnavatel, ať je to průmyslník, živnostník neb obchodník, právě tak jako dělník.

Bylo ohlášeno, že daňová reforma bude po velikonocích předložena. Musíme žádati, aby se tak stalo co nejdříve, aby se ihned mohlo ve sněmovně započíti s jejím projednáváním. (Tak jest!) Terminované zákony v oboru daňovém způsobují kalkulační nejistotu a zvyšují tlak na urychlené provedení daňové reformy ve všech jejích souvislostech, ať jde o daně přímé nebo o daně výrobní. Vysoké autonomní přirážky, přelévající se také do režie a ceny výrobků, ve kterých se potom objevují, volají po zjednodušení a zlevnění veřejné správy. Vážné povinnosti má tu i parlament při své činnosti zákonodárné. Omeziti zásahy státu do hospodářství na nejnutnější a nezbytnou míru z důvodů sociálních, hospodářských a veřejných vůbec, je tu naléhavým příkazem. Ukázalo se, že vázané hospodářství nevyhovělo. Zkušenosti potvrdily, že neosvědčilo se v žádném směru. Třeba z toho odvoditi důsledky všude tam, kde ještě zůstalo. Nutno učiniti vše, čeho je potřebí ke zvýšení soutěživosti a rozvoji výrobních sil. Sem patří též otázka stavebního ruchu, od jejíhož velkorysého a spravedlivého řešení závisí odstranění bytové krise ve všech důsledcích sociálních, kulturních i hospodářských a současně zaměstnání stavebních průmyslů a živností se všemi konsekvencemi pro znormalisování a oživení hospodářského života.

Pokles uhelného vývozu proti dobám mírovým, který v kamenném uhlí je dán číslicí 50%, u hnědého uhlí číslicí 66%, ukazuje vážnost problému a naléhavost, aby otázka výrobních dávek stala se předmětem nejpečlivější pozornosti a řešení, zvláště pokud jde o dávku uhelnou a z vodní síly. Stejně naléhavá je úprava daně obratové.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP