Pátek 18. prosince 1925

Začátek schůze v 7 hod. 40 min. večer.

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Spina, inž. Dostálek, Slavíček, Stivín.

Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.

276 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Dolanský, inž. Dvořáček, dr Engliš, dr Hodža, dr Kállay, Mlčoch, dr Nosek, dr Srdínko, Stříbrný, Šrámek, Tučný, dr Viškovský, dr Winter.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 4. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolená na 3. schůzi platí též pro 4. schůzi.

Došlo oznámení o změně ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Ravasza za posl. dr Kubiše.

Předseda: Došel dotaz. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Sladkého ministrům financí a soc. péče ve věci zadávání trafik na Ostravsku a na Těšínsku.

Předseda: Došla mne stížnost posl. Matíka na posl. Šoltyse podle §u 51 jedn. řádu.

Postoupil jsem stížnost tuto imunitnímu výboru k rozhodnutí a podání ústní zprávy podle § u 51 jedn. řádu ve lhůtě tímto paragrafem stanovené.

Přikazuji výboru ústavně-právnímu:

15. Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk s. 1 a 6), jímž se platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n. o změně některých ustanovení trestního práva a ustanovení tento zákon doplňujících prodlužuje a současně některé jeho předpisy rozšiřují na obor soudnictví vojenského a navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto usnesení uložena lhůta 24 hodin.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Přikazuji výboru rozpočtovému:

14. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, č. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících a společností s ručením obmezeným, dále při přeměně právovárečných měšťanstev ve společnosti akciové, a navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta 5denní.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, to jest k:

Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení

Dosud promluvilo pět řečníků "proti", tři, "pro".

Dalším řečníkem - na straně "proti" - je p. posl. Hillebrand. Dávám mu slovo.

Posl. Hillebrand (německy): Dámy a pánové! Jménem a k příkazu klubu poslanců německé soc. dem. strany dělnické musím nejprve učiniti toto prohlášení:

"Naše stanovisko jakožto zástupců německé dělnické třídy v této zemi jest dáno skutečností, že chceme nynější společenský řád nahraditi novým, vybudovaným na základech socialismu. Naším cílem jest tudíž neochvějně socialismus. Co prohlásil náš nezapomenutelný přítel Seeliger naším jménem dne 2. června 1920 při našem vstupu do prvního voleného parlamentu, platí ještě dnes. V rozhodných myšlenkách a zásadách platí všechno, co tenkráte vylíčil k označení politické a hospodářské situace země, ke konstatování našeho poměru ku státu, k vládnoucímu systému a k druhým stranám socialistickým, všechno co přednesl při nástinu historických úkolů a nezbytnosti dělnické třídy a socialismu, které nám na půdě tohoto státu připadají. Těžké útisky, jimž jsou vydány na pospas německý národ a zvláště německá třída dělnická, právě jako třídy druhých národností tohoto státu, posílily nás v přesvědčení, že svobodné právo na sebeurčení vlastního osudu všech národů obývajících tento stát, avšak také jejich právo na samosprávu národnostních a kulturních věcí jest pro všechny národy životní nezbytností, základní podmínkou pro klidné soužití, pro zdárnou společnou práci. My jsme si vědomi toho, že jednáme v souhlasu se stanoviskem a usneseními socialistické dělnické internacionály. Jsouce přesvědčeni, že dělnická třída jest nositelkou dějinného vývoje v boji proti sociálnímu, politickému a národnostnímu násilí a že jenom ona může odstraniti jakékoliv utiskování, povedeme v tomto státě dále boj za osvobození pracující třídy jako socialisté a socialistickými methodami, v neochvějném vědomí, že se musí naplniti dějinná nutnost a že tudíž vítězství naší věci jest jisté." (Souhlas a potlesk na levici.)

To jest naše prohlášení, jímž chceme říci, že se nic nezměnilo v našem stanovisku k tomuto státu, k jeho problémům, v oceňování našich úkolů a k povinnostem pracující třídy ve státě k tomuto státu. Byla zde vybudována všenárodní koalice a tato všenárodní koalice zavedla násilné panství, které již po léta tíží národy žijící v tomto státě. Demokracie byla soustavně podkopávána a hanobena. Pokoušeli jste se namluviti světu, jako by zde ve státě bylo dosaženo bůhví jakých vznešených a velkých demokratických vymožeností, a přece nám ukazuje skoro každý den, že věci se mají ve skutečnosti zcela jinak. Všechna upozorňování pocházející z naší strany, narazila na hluché uši, proti všem radám rozumu a svědomí byli jste hluši a tvrdošíjně uzavřeni. Ovocem této vaší činnosti jsou krise, do nichž jste se zamotali, byly to konečně nové volby, které jste nedávno museli provésti, jsou to většinou také pusté, zahanbující scény, jichž svědkem byla tato sněmovna a senát při zahájení zasedání. Všude, kde se schází parlament, jest zahajující schůze vždy do jisté míry slavnostní. Obyvatelstvo očekává tuto schůzi a poslanci zpravidla vědí, že vzhledem k takovému dni, má býti také chování k parlamentu a k vládě přiměřené. Zde však byl soustavně a promyšleně po léta pěstován hněv, odpor velké části obyvatelstva a jeho zástupců proti methodám, jež jste zavedli. Tento hněv a nenávist a tento odpor byl pěstěn způsobem, jak jste zvyklí vládnouti a panovati v této sněmovně, v tomto státě. Na druhé straně odbyla se včera velká slavnost zahájení druhé sněmovny za zcela zvláštních okolností. Hodinu za hodinou bylo nutno protahovati začátek zahájení, poněvadž nebylo ještě skončeno hanebné čachrování, jak mají býti v předsednictvu rozděleny jednotlivé mandáty. Nebyly to velké a závažné problémy, které způsobily tento průtah o mnoho hodin, nýbrž žádostivost jednotlivých koaličních stran býti účastnu co možno nejbohatěji na místech, jež se zde měla obsaditi. Ministerský předseda Švehla prohlásil ve své řeči, že Československo může s pýchou slyšeti soud ciziny. Na úsudek ciziny se však vykonává vliv, je vytvářen prolhaným zpravodajstvím, které jde do ciziny, a dámy a pánové, kdybyste vážně zkoumali věci a uvážili, jak zde minul včerejší a dnešní den, pocítili byste nejhlubší zahanbení, jak v krátké době několika roků poklesl parlament ve vaší zemi, (Souhlas na levici.) jak jste se toho dožili v nejposlednější době. Stará koalice, kterou jste utvořili, shroutila se pro své vnitřní poměry a pro svou nepřirozenost. Zmítali jste se od krise ku krisi, nevěděli jste si rady a neviděli jste již východiska, poněvadž jste přirozeného východiska nechtěli. A proto jste se konečně rozhodli provésti nové volby, ovšem s rozhodnou vůlí a pevným úmyslem udržeti a upevniti uměle nepřirozené násilné panství, panství jednoho národa nad druhým, a to nejneslýchanějšími prostředky a falšováním volebního práva. Vždycky jste se chlubili a ještě dnes si mimořádně zakládáte na tom, že toto volební právo, které jste vytvořili, jest skutečně demokratické. Jest nesporno, že volební právo v naší zemi bylo poměrným pokrokem. V poslední době před rozejitím Národního shromáždění učinili jste všechno, abyste tuto slávu pošlapali a zničili. Zfalšovali jste nestydatě volební právo neslýchanou volební geometrií, která musela účinkovati a účinkovala. (Odpor koaličních poslanců.) Ano, volební geometrií, která není samozřejmá, nýbrž znamená zbavení práv velké části voličstva. Volební geometrie, která nadržuje koaličním stranám a tím českým voličům, geometrie, která jest vědomě plánovitým, úmyslným a skutečným zhoršením a falšováním rovného práva volebního.

Slyšte přece, pánové! Ve volebním kraji pražském A na př. volilo každých 19.900 voličů jednoho poslance, ve volebním kraji karlovarském je k tomu již zapotřebí 24.500 voličských hlasů, ve volebním kraji lounsko-teplickém však stoupá nutný počet hlasů pro jednoho poslance skoro na 26.000 voličů. V Praze něco přes 19.000 hlasů, v Lounech 26.000 hlasů, tedy přes 6.000 hlasů potřebujeme ve svém volebním kraji více než Praha, abychom dostali jednoho poslance. A senátoři Hlinkovy strany byli voleni poměrně počtem hlasů o 6.000 menším, než senátoři německé strany sociálně demokratické. To není náhoda. Přece by se nebyla dělala volební reforma, kdyby nebylo úmyslu přivoditi právě tento výsledek uměle. Je to právní loupež na skupinách, které obývají v této zemi německá území, jest to loupež promyšlená, úmyslná, provedená s jasnou myslí, které jste se dopustili, abyste uměle upevnili svoji většinu, abyste uměle bez dalšího, jak doufáte, udrželi koalici tak silnou, jak ji potřebujete, abyste si v tomto státě zachovali sami nadvládu nad všemi národy. V methodách zhoršení volebního práva a jeho falšování šli jste ještě mnohem dále, vytvořili jste příklad, který bychom marně hledali v parlamentních dějinách některé jiné země, potrestali jste malé strany, které kandidovaly bez úspěchu tím, že přišly o své hlasy a nedostaly mandátu ani tehdy, když by byl zbytek hlasů z celého státního území stačil na několik mandátů. Potrestali jste tyto malé strany dále tím, že za účast při volbách musily státu zaplatiti mnohem větší sumu, než strany velké.

A nad to ještě učinili jste něco neslýchaného. Nejen, že tyto malé strany ztratily své hlasy, které byly odevzdány pro jejich kandidátní listinu, díky vaší tak zvané volební reformě použili jste hlasů ztracených malými stranami pro sebe, uloupili jste je těmto malým stranám! Drzejšího falšování úmyslu voličů nemůžeme si již představiti. Když se takové věci provádějí, nesmíte míti odvahy vystoupiti před veřejnost a chlubiti se, že máte bůhví jaká demokratická zařízení, a pak by si měl přece také pan ministerský předseda do jisté míry rozvážiti, aby se dovolával s takovým řečnickým zápalem úsudku ciziny. Nejen že byly oposiční hlasy malých stran prohlášeny za ztracené pro tyto malé strany, nýbrž ještě byly připočítány stranám velkým. Malé strany, které chtěly voliti oposici, které chtěly oslabiti koalici, dostaly se touto volební reformou tam, že jejich oposiční hlasy musily přispěti nyní k posílení koalice. Kde v celém světě byla s takovým cynismem falšována vůle části voličstva v opak? Je to výsměchem demokracie, že si nemůžeme ani představiti trpčího, horšího, drastičtějšího a cyničtějšího. Přes to, přes tuto neslýchanou volební geometrii, přes tuto krádež hlasů jiným stranám, zamýšlenou zákonem, zůstal marným pokus zajistiti takovýmto způsobem většinu a moc koalice k dalšímu udržení násilného panství nad druhými národy, neboť volby vám, koaličním stranám, přivodily silnou porážku. Vy zde vládnete dík té okolnosti, že jste nachytali novou stranu, která dnes vaší koalici posiluje, kdežto dřívější oposice v tomto volebním boji zvítězila. Volební výsledek znamená, že se voličstvo jasně a hlasitě odříká koalice, odsuzuje její politiku, a kdybyste měli jiskru demokratického cítění, kdyby ve vás byl zbytek smyslu pro parlamentní methody, koaliční vláda by ustoupila druhého dne, poražené koaliční strany musily by se vzdáti plánu vésti dále vládu v tomto státě. Místo toho zřídili jste nové panství, prostě jste rozšířili koaliční kruh o malou stranickou hromádku, a pan Švehla má dnes odvahu říci: "Jedinou autoritou demokracie jest většina". To říká týž pan Švehla, který většinu ztratil, který si ji musil teprve zase uměle vytvořiti rozšířením koalice. Pan Švehla podle vlastního úsudku pozbyl autority, dle volebních výsledků nemá již většiny a měl by proto z toho vyvoditi důsledky. Autorita, o niž se dnes opírá, není skutečná, tato autorita se nezakládá na volebních výsledcích. Ovšem, dámy a pánové, dnes se stala pěkná událost. Koalice, jinak tak slabá, dostala náhle přírůstek do rodiny. Našlo se více dětí této koalice, než jich je ve sněmovně. Jinak obyčejně neznáme otce dítěte, v tomto případě jsou neznáma jména dětí, nevíme, odkud náhle přišly, avšak byly zde. (Veselost na levici.) Věc je příliš vážná, aby jí bylo dále používáno k žertu, faktem jest, že bylo obnoveno panství menšiny, že bylo uměle slepeno přibráním několika málo lidí. Tu se rozčilujete, pánové z koaličních stran, nad diktátorskými choutkami bolševiků. My tyto methody jako normální a obyčejné odmítáme. Vy jste však sami sáhli k diktatuře menšiny a neštítíte se tuto diktaturu trvale udržovati.

K této hanbě zhoršení a falšování volební reformy, falšování vůle jedné části voličstva, k umělému užití jedné části hlasů oposičních k volebním pomůckám pro většinu, k znásilnění malých stran, k tomuto množství podvodů a úskoků a nepoctivostí přistupuje pak ještě hanba tvoření vlády, jejímiž svědky jsme se stali v posledních týdnech. Celé týdny musilo býti vyjednáváno, aby byla tato vláda šťastně uskutečněna, avšak již to jest důkazem toho, jak pevně stavěna tato celá koaliční budova, jak velká jest vnitřní souvislost. Musilo býti skližováno, látáno, čachrováno a slibováno, aby tato vláda byla šťastně uskutečněna, a jednání, která se táhla celé týdny, netýkala se v podstatě velkých sporných programů. Ó nikoliv, bylo to zase čachrování s rozdělením jednotlivých ministerských křesel nad výměru podílů jednotlivých koaličních stran na moci a na sinekurách. Hnus a odpor jímá člověka, když se podívá na toto odporné divadlo. Proto byl celé měsíce parlament vyřazen, proto byl poslán domů a rozpuštěn a předčasně rozepsány volby, poněvadž jste chtěli namluviti voličům, že nové volby potvrdí a osvědčí, že si obyvatelstvo přeje koaliční systém, a pan ministerský předseda dokonce dovedl tvrditi něco takového ještě ve své dnešní řeči, jako by tomu tak skutečně bylo, a pak jsme se museli dožíti, že koalice vyšla z voleb s menšinou hlasů a že bylo třeba nekonečné námahy, aby byly zásady jednotlivých koaličních stran spojeny na společném programu, zásady, které jsou tak různé, že se nemohou shodnouti a že jenom žádostivost a touha po ministerských křeslech zatlačuje všechny druhé úvahy a po celé týdny ovládá koalici výlučně anebo skoro výlučně.

A jak jste se stavěli v této době k parlamentu? V jiných zemích, kde skutečně vládne parlament, jest to tak, že i při dlouhotrvajících krisích, den po dni se informuje veřejnost, co se děje při vyjednávání o utvoření vlády. My jsme byli odkázáni na náhodné zprávy, na odposlouchané, často vymyšlené, falešně vylíčené zprávy v oficielních sděleních nějakých žurnalistů. Koaličním stranám, které jsou tak upřímnými demokraty, nenapadlo ani ve snu, aby se nějak spojily s parlamentem, aby nějak vyjednávaly s druhými stranami, vyslechly jejich mínění. Nic z toho! Utvořeni vlády považovalo se prostě za věc vnitřní, tajnou, důvěrnou záležitost koalice. Jak se to dělá v jiných zemích, kde rozhodují zásady skutečně demokratické? Podívejte se na Rakousko. Rakouská vláda není jmenována presidentem a není shledávána a slepována "pětkou". V Rakousku musí se vláda podrobiti volbě parlamentu. Jste-li demokraty, zkuste tutéž cestu. Ukažte, že nemusíte sáhnouti ke všem možným čachrům, ke všem možným skrytým a tajným methodám, abyste se rozdělili o úřady a uměle slátali dohromady vládu. Cítíte rozdíl mezi onou demokracií a touto? Dnešního dne, kdy se dostáváme v této sněmovně po prvé ke slovu, ohražujeme se nejrozhodněji proti falšování a hanobení parlamentárních a demokratických zařízení, v němž spatřujeme pobuřující neúctu k parlamentu a zahanbující nevážnost ke každé skutečné demokracii.

Nuže, pan ministerský předseda ohlásil ve své řeči, kterou promluvil nedávno ke koaličním žurnalistům, že se v poměru vlády ke sněmovně a v poměru koaličních stran ke stranám oposičním mnoho věcí změní. Celé minulé dějiny parlamentu mnohdy ukazovaly nedostatek. Avšak to nezáleželo snad v nedostatku skutečně demokratické vládní methody, nikoliv, pánové z koalice! Můžete poděkovati panu ministerskému předsedovi za kompliment, když prohlásil, že byl parlament trochu líný a nedbalý. Týž pan předseda vlády Švehla, kterého jsme tak dlouho neviděli v parlamentě, ačkoliv byl dávno zdráv, takže jsme neobyčejně užasli, když se najednou před našima očima vynořil, odvažuje se toto tvrditi. Kdyby výtka ministerského předsedy měla nějaké oprávnění, pak to neplatí o parlamentu, který byl bezmocný a neměl co mluviti, ani o té části, která patří ke koalici, nýbrž příčinou toho byla "pětka" nebo ona skupina šesti mužů, která všecka rozhodnutí vydávala, která sama ustanovovala, co má býti vládní předlohou, co zákonem. Parlament není nic jiného než vnější forma, kterou nutno vyplniti, aby navenek byla zákonodárná práce řádně vyřízena. (Posl. Kaufmann [německy]: A odpovědnost s vlastních beder svalena!) Ano, také aby odpovědnost byla s vlastních beder svalena. My jsme vždy svorně vystupovali proti tomuto shnilému, neudržitelnému systému. Vy jste toho nedbali, s pohrdáním přecházeli jste všechny názory, a nyní přichází pan předseda vlády a potvrzuje, že mnoho bylo shnilého a nedbalého. Zajisté jenom u těch pánů, kteří měli v rukách režii. Pan předseda vlády nám ohlašuje, že se má dostati parlamentu ve větší míře iniciativy než v minulosti. Jak podivuhodné! To je přece přiznání, že dříve byl parlament rdoušen, že nebyl připuštěn k činnosti, a že mu bylo překáženo a bráněno. Ve skutečnosti koalice bránila každému vážnému hnutí parlamentu. Návrhy pocházející z oposice buď nebyly projednávány, nebo byly přehlíženy a bez ohledu na svůj obsah zamítány. Jakékoliv hnutí, které přicházelo od jiné strany, dusili jste v zárodku, odsoudili jste strany a parlament jakožto celek k bezmocnosti. Degradovali jste jej, snížili na pouhou formu, na směšný hlasovací aparát o všech těch otázkách, které jste chtěli míti odhlasovány. Chtěli bychom věřiti, že přiznání pana předsedy vlády jest snad důkazem k poznání hříchů - ach nikoliv, tak daleko bohužel ještě nejsme a zkušenost, kterou jsme udělali na příklad dnes, ukazuje nám již, že věci jsou zcela jiné. Pan předseda vlády mluví o nových methodách, ve skutečnosti zůstává staré násilí, vládne stejné čachrování, není vůle ke změně, chcete tento násilný systém udržeti za každou cenu a za všech okolností. Ovšem "pětka" zesnula v Pánu, na její místo nastoupily jiné koaliční výbory, které se skládají z jiného počtu lidí, které však jsou vybaveny stejným anebo podobným oprávněním, jako v Pánu zesnulá "pětka". Domníváte se, anebo chcete, pánové z koaličních stran, namluviti všem lidem ve státě žijícím, že je to demokratičtější, poněvadž jste dosadili více účastníků na skutečné moci k hanobení parlamentarismu a demokracie, a to vzájemným ujednáním, nikoli snad zákonem? Pan předseda vlády ohlašuje jiný poměr k oposici. Vyhazování tisíců německých státních zaměstnanců, jakož i skutečnost, že se v posledních týdnech bezohledně více počešťovalo než před tím, vzrůstající násilnost a bezohlednost, neukazují nijak na změnu poměrů v koalici ke stranám a národům, které ve své podstatě a ve svém celku náleží oposici. To musím říci, když dnes zase opět jsme viděli divadlo přímého a surového znásilňování oposičních stran v této sněmovně. Když se utíkáte k volbě generálních řečníků, abyste zkrátili rozpravu a dali věcem formu, kterou si přejete, pak je to nový čin znásilnění, proti němuž protestujeme. Tak parlament neupevníte a neposilníte, tím vyvoláváte náladu, která se obrací k protestu a k odporu, k vášnivému boji proti methodám, které jste zavedli. Pan předseda vlády nám však ohlásil, že přichází nový duch v poměr ke stranám oposičním, tak mínil, že nutno chtěj nebo nechtěj rozeznávati mezi oposičními stranami. Není to nový prostředek, není to nový duch ani nová methoda, pan předseda vlády myslí prostě na starou zásadu: "Rozděluj a panuj!" Roztrhni od sebe oposici a budeš s ní rychleji, hbitěji a lépe hotov. Pan předseda vlády mluví o novém duchu, o nových methodách, o nových vztazích. Jak to je s námi? Jak to bylo při konstituování obou sněmoven Národního shromáždění? Nepocítili jsme zase starou čachrovací a násilnou methodu? Národní shromáždění skládá se dohromady ze 300 poslanců a 150 senátorů. Z poslanců náleží 159 koalici a 141 stranám oposičním. V senátě jest poměr takový, že proti 79 členům koalice stojí 71 členů oposice. V celku tedy disponují koaliční strany 238 lidmi, oposice však 212. Při tomto malém a ubohém rozdílu se to potom dělá tak, že při rozdělování míst předsednických a místopředsednických v obou sněmovnách Národního shromáždění béře se klíč 9 ku 2. Na 238 mandátů 9 míst, na 212 mandátů naproti tomu jen místa 2! To jest ten nový duch, který vás ovládá! Pak má pan ministerský předseda odvahu dnes říci, že nutno oposici respektovati. Opravdu skvostný respekt, který jest vyjádřen těmito čísly, je to starý, odsouzení hodný duch, který tu vládne, je to starý nedbalý způsob, jemuž jste přivykli, je to čachrování, hanobení demokracie, které jste si již dávno navykli. V naší sněmovně odstranili jste konference klubovních předsedů, jichž se nezříká žádný skutečný parlament. Nikdy jste nehledali dorozumění se stranami oposičními, nikdy jste opravdově nevyjednávali, opírali jste se prostě o libovůli a o moc, kterou jste měli v ruce a které jste zneužívali. Nyní opět vidíme, že tyto výstřelky vedou k osobní malicherné nevraživosti, k systému justifikování a bezpráví, k systému ukazujícímu, že tu doopravdy nelze znamenati nového ducha, který prý sem vešel. Ukazujete se jako před tím jakožto lidé nenávistní, jako nesmiřitelní bojovníci za svoji nadvládu, na niž se domníváte míti právo.

Vydáváte se za bojovníky proti obstrukci a, pánové z koalice, jaké stanovisko zaujímali jste dříve k obstrukci? My váš ještě opravdově neznáme, avšak co jsme zažili všechno ve starém Rakousku? Kdybychom přece byli tak učelivými žáky při tísícinásobném bezpráví, jehož se dopouštíte, hospodařila by zde obstrukce již jinak přes všechny úklady jednacího řádu a přivedla by tuto sněmovnu na okraj propasti. Ve starém Rakousku byli vždycky, v opaku k methodám jaké jsou zde, ochotni při všech obtížích vyjednávati také s obstrukčními stranami, hledalo se východisko a dosti často se našlo. Přes to, že bylo s vámi zcela jinak jednáno, nežli jednáte s námi, docházelo každé chvíle znovu k výbuchům nejdivočejší bezuzdné obstrukce, při níž se účastnili také aktivně vaši místopředsedové, jak se upamatujete, když snad uvedu jména Zázvorka a Žáček. Jednou vedla vaše obstrukce k rozpuštění rakouské poslanecké sněmovny. Sněmovna byla znovu zvolena a onen místopředseda, který dříve při obstrukci pomáhal, byl znovu od vás zvolen za místopředsedu. Tak jste ukázali ve starém Rakousku, jak velice respektujete většinu, jak rozumíte parlamentnímu používání zákonodárného aparátu. Připadá nám to, jakoby se zapomnělo na nejnovější dějiny střední Evropy. Což se to všechno vytratilo z vaší paměti? Když se tak dívám do sálu, vidím mnohý obličej, který v rakouské říšské radě byl strhán zlostí, když jste všemi násilnými prostředky obstruovali. Pamatuji se, jak národní socialista Fresl v rakouské říšské radě jednou 15 hodin takřka mluvil, nevím, co by se nám stalo, kdybychom podnikli něco takového. Nebo chcete snad zapírati, že jste prováděli obstrukci prostředky, jakých se zde nikdy nepoužívalo? Nejen rozbitými pulty, nýbrž i automobilovými houkačkami, píšťalkami s pronikavým hlasem, které prorážely člověku mozkem, že jste ji prováděli s takovým opravdovým pekelným lomozem, jaký neviděl jistě žádný jiný parlament na světě? Což jste to všechno zapomněli, což jste to vymazali ze svých dějin, není to všechno pravda? A jak ospravedlníte naproti tomu chování, jak si počínáte zde ve státě? Zde říkáte: Takové bojovné methody se zde netrpí, v každém odporu již vidíte obstrukci a stavíte se proti ní všemi mocenskými prostředky. Zde zatracujete to, co jste vždy po celá léta sami činili s napětím všech svých sil, nejrozmanitější a nejméně pěkné obstrukční methody. Dříve jste se vždy pyšně chlubili svými revolučními dějinami. Nestydíte se dnes za tuto svoji minulost? Domnívám se, že nikoliv. Pak byste musili míti porozumění pro to, že se oposice v tomto státě opírá vaší nadvládě, musili byste míti porozumění pro to, že to chceme jinak, pak byste se musili styděti za methody, jichž dnes používáte, abyste oposici zmohli. Vy máte v národě menšinu, většinu jste ztratili, uměle jste ji zase sestavili, přibravše nové síly. Volby byly pro vás soudným dnem, súčtováním také vašeho vlastního lidu s vašimi methodami, s vaší politikou. Od volby k volbě - také ve většině obcí dochází to podobného výrazu zhoršovala se vaše situace. Víte, jak vypadne výsledek nejbližších voleb? Myslím, že vzhledem k posledním zkušenostem trochu více skromnosti by vám neškodilo. Svoji většinu jste ztratili násilím, které jste prováděli proti menšině, které jste především prováděli proti pracujícím třídám ve státě, a jestliže směřuje násilí proti pracujícím lidem, pak-li oni jsou postiženi, pak je to nejhanebnější způsob násilí, zasluhující nejvíce opovržení a nenávisti. A právě v nejnovější době, v souvislosti s volbami, dopustili jste se zase násilnických skutků vůči státním zaměstnancům.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP