Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání


 

3158.

Interpelace:

I. posl. dra Eugena Lelleyho a súdruhov ministrovi obchodu, v záležitostí odročenia nariadenia o odňatí slovenských uzavretých kutíšť čiže započatí s kutacími prácami,

II. posl. dra Körmendy Ékesa a súdruhov ministrovi školstva a národnej osvety v príčine donucovania detí košických rodičov maďarských ku navštěvovaniu slovenských škôl,

III. post. Böhra, Scharnagla, Budiga a druhů ministrovi železnic, aby se také profesorům zemských středních škol a zemských odborných škol poskytly slevy jízdného na dráze, jaké mají státní úředníci a státní profesoři,

IV. posl. Böhra a druhů vládě o naléhavých přáních státních zaměstnanců, aby jim byly znovu dány lístky na chléb a mouky, dále aby byly jejich platy stabilisovány, aby se jim dodávalo uhlí lepší jakosti pokud možno ze státních dolů za mírné ceny a aby byly odloženy splátky za předměty spotřeby,

V. posl. dra Kafky, Kostky, Křepka, dra Baerana, Böhra, inž. Junga a druhů předsedovi vlády jako ministrovi věcí zahraničních o zprávách, že československé ministerstvo věcí zahraničních zasáhlo do mezinárodních jednání o Horní Slezsko,

VI. posl. Böhra a druhů ministrovi financí, aby ponechal město Varnsdorf v I. třídě místních přídavků,

VII. posl. Heegera, Hackenberga, Häuslera a druhů ministrovi financí o přijímání dělníků do novojičínské tabákové továrny,

VIII. post. dra Luschky a druhů ministrovi vnitra, že v Osoblaze bylo dvakráte porušeno domovní právo,

IX. posl. dra Luschky a druhů ministrovi vnitra, že četnictvo vylučuje místní policii z bezpečnostní služby v obcích,

X. posl. Uhla, Dietla, Čermaka a druhů ministrovi vnitra, jak postupuje okresní politická správa sušická proti stávkujícímu dělnictvu,

XI. posl. Hakena, Mikulíčka, Tausika, a soudruhů ministrům zemědělství, sociální péče a ministru s plnou mocí pro Slovensko o hromadném propouštění zemědělského dělnictva z práce,

XII. posl. Hakena, Koutného a soudruhů ministru zemědělství a zásobování lidu o poměrech zemědělského dělnictva na Moravě,

XIII. posl. Svetlika, Daruly a soudruhů ministrům sociální péče a s plnou mocí pro Slovensko o zdržování zjišťování nemajetnosti při výplatě podpor v nezaměstnanosti,

XIV. posl. Svetlika, Tausika a súdruhov ministerskému predsedovi a ministrovi zemedelstva o násilnom zakročovaní úradov čsl. v Podkarpatskej Rusi oprotiv kmeťum, poddaným tamojšim velkostatkárom,

XV. posl. Svetlika, Krejčího a súdruhov ministerskému predsedovi, ministru vnútra a ministru s plnou mocnu pre správu Slovenska, ohľadom suspendovania spolčovacích zákonov na Slovensku a Podkarpatskej Rusi,

XVI. posl. H. Jokla, Rudolfa Heegera, Viléma Häuslera a druhů ministrovi vnitra o postupu okresní politické správy ve Fryštátě ve Slezsku,

XVII. posl. J. Nagya a súdruhov ministrovi zahraničia, ministrovi vnútra a ministrovi zemedelstva v zaležitosti obyvatelstva pohraničného,

XVIII. posl. dra Hanreicha, dra Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dra Kafky a druhů ministrovi národní obrany o nezákonném chování správy vojenského zásobovacího skladiště v Dejvicích,

XIX. posl. dra Luschky, Schälzkyho a druhů předsedovi vlády o starých korunových pohledávkách československých státních příslušníků za polskými dlužníky,

XX. posl. Budiga, Schälzkyho, dra Luschky, Scharnagla, Böhra a druhů ministrovi školstva, národní osvěty, aby se ustavila německá okresní školní rada ve Znojmě,

XXI. posl. Böhra, Marka, Scharnagla, Budiga a druhů ministrovi financí, aby obecní přirážky k přímým daním vybíraly obce,

XXII. posl. dra E. Feyerfeila, inž. Kalliny a druhů ministrovi železnic, že stanice Horní Dsořiště-Český Heršlák jest jednojazyčně česky označena,

XXIII. posl. H. Jokla, Rudolfa Heegera, Viléma Häuslera a druhů ministrovi školství a národní osvěty, aby byla dosazena pro Slezsko zemská školní rada,

XXIV. posl. dra E. Schollicha, dra E. Feyerfeila a druhů ministrovi národní obrany o ztýrání německého pěšáka,

XXV. posl. dra E. Feyerfeila a druhů ministrovi spravedlnosti o jazykových protizákonnostech u krajského soudu v Budějovicích,

XXVI. posl. dra Keibla a druhů ministrovi financí, jakým způsobem postupují t. zv. revisní komise v průmyslových závodech děčínského politického okresu,

XXVII. posl. prof. dra Kafky a druhů ministrovi vnitra o událostech v městě Lipníku na Moravě.

 

 

 

I. (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Eugena Lelleyho a súdruhov ministrovi obchodu

v záležitosti odročenia nariadenia o odňatí slovenských uzavretých kutíšť čiže započatí s kutacími prácami.

Slovenské báňske vrchnosti pravde podobne na vyšší pokyn s poukazem na 241 báňskeho zákona zaslaly prípis všetkým báňskym podnikateľom, vo smysle ktorého pod ťažkou pokutou sa nariaďuje započatie kutacích prác, bo v prípade neplnenia budú kutištné práva odňaté. Podľa druhej časti tohoto nariadenia budú zároveň výsledky kutacích prác na útraty podnikateľov orgánmy báňskych vrchností revidované - proti všetkým obyčajom a právam dosiaľ platným.

Ak bolo toto nariadenie vydané ku zmierneniu nezamestnanosti, nebude tým tomuto nijak odpomožené, bo práve v báňskom odboru niet nezamestnaných, ba prevedenie tohoto nariadenia ztroskotá v prvom rade priamo na nedostatku vhodných odborných delníkov, a ďalej, začne-li a s prácou vo všetkých uzavretých kutištiach, dostaví sa nedostatok i v traskavinách i v báňskych nástrojoch.

Najväčšia nesnádza je však tá, že ztravovanie báňskych delníkov, bez ktorého báňsky delník do práce ani nevsúpi, je vecou zúplna nemožnou, prevedenie výšuvedeného nariadenia je vecou načisto nemožnou a preto jeho účel: zhabanie práv uzavretých kutíšť - je samozrejmý.

Avšak pri tom všetkom, že nezamestnanosti neodpomôže a jeho prevedenie je pre nedostatok hmôt a delníkov nemožné, jeho prevedenie nebolo by hospadárske ani pre štát, a pre občanstvo bolo by ono až veľmi škodlivé, ba pre niektorých bolo by ono katastrofálne.

Dožili sme také časy, že i zariadené bane sú prinútené svoje práce redukovať, jak o tom preveľa prípadov svedčí. Uzavreté kutiště je však veľmi neistým podnikaním, čo vysvitá už i z toho, že najviac ich je v rukách občanov, bo veľkokapitál a veľké podniky sa takémuto neistému podnikaniu vyhýbajú a ich záujem o to prebúdza sa až vtedy, keď im veľa procentný zisk už s istotou kynie.

Nedokonalé a neodborné práce maly by tedy v dnešnej dobe ten výsledok, že by občanov, pohltnúc ich kapitál, priviedly na mizinu, udusily by podnikateľského ducha a chuť k báňskemu podnikaniu a tým by otriasly i báňskym priemyslom.

Pýtam sa pána ministra:

či je ochotný nariadiť príslušným báňskym úradom, aby výšuvedené nariadenie zrušily alebo odložily na dobu, v ktorej schádzajúce sily budú po ruke a v ktorej súkromníci z vlastnej iniciatívy - o čo sa má štát hlavne snažiť - budú kutacie práce urgovať.

V Prahe, 5. augusta 1921.

Dr. Lelley,

dr. Kórmendy-Ékes, Füssy, dr. Lodgman, dr. Baeran, dr. Spina, Simm, J. Mayer, inž. Kallina, Böhr, Kaiser, Schubert, Pittinger, Patzel, Zierhut, dr. Jabloniczky, Röttel, Schälzky, Křepek, dr. Schollich, Szentiványi.

II. (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Körmendy Ékesa a súdruhov ministrovi školstva a národnej osvety

v príčine donucovania detí košických rodičov maďarských ku navštevovaniu slovenslých škôl.

Následkom opatrenia košického školdozorca boly deti tunajších maďarských rodičov donutené navštevovať školy slovenské proti protestu rodičov. Ponos rodičov, ktorí proti tomuto protizákonnému opatreniu protestovali, nechcel košický školdozorca rešpektovať, ba čo viac, niekoľko sto žiadostí, ktoré podali rodičia-záujemníci na kurátorstvo školy, boly väčšinou jednoducho zamietnuté, tak že rodičia, ktorí svoje deti do slovenskej školy posielať nechceli, nie sú vstave svojim dietkam školské vyučovanie poskytovať.

Poneváč rozhodovať o tom, akú školu má dieťa navštevovať, môže byť v demokratickom štáte iba výlučným právom rodičov - pýtame sa pána ministra, čí je ochotný učiniť opatrenia v tom smere, aby už konečne toto násilné terrorisovanie košických maďarských rodičov prestalo a aby im bolo umožnené posielať svoje deti do školy takého jazyka, jakého oni chcú.

V Prahe, dňa 28. októbra 1921.

Dr. Kórmendy-Ékes,

Füssy, Křepek, Heller, Zierhut, Scharnagl, Bobek, Schubert, Rottel, dr. Jabloniczky, Szentiványi, Pittiner, dr. Baeran, dr. Radda, Patzel, Simm, Kostka, dr. Spina, dr. Lehnert, Schälzky, Böhr, dr. Lelley.

III. (překlad).

Interpelace

poslanců Böhra, Scharnagla, Budiga a druhů

ministrovi železnic,

aby se také profesorům zemských středních škol a zemských odborných škol poskytly slevy jízdného na dráze, jaké mají

státní úředníci a státní profesoři.

Jelikož učitelé na zemských středních školách a zemských odborných školách, na př. na hospodářských středních školách musí míti stejnou kvalifikaci ke svému povolání jako profesoři státních středních škol, jest pro ně hmotnou újmou a snížením jejich vážnosti, nejsou-li výhody, jaké mají státní profesoři na železnicích již dlouhý čas, přiznány také učitelům stejnorodých zemských učilišť podobným způsobem. Jest to dlouholeté přání těchto profesorů. Tyto ústavy podléhají přece také příslušnému odbornému ministerstvu.

Ministerstvo železnic nebude z toho míti zajisté výdajů, a také se jeho důchody nezmenší. Neboť ony známé úlevy budou nahraženy častějším užíváním železnice. Kdyby však přece bylo lze znamenati malý úbytek důchodů, dá se nahraditi budoucím snížením počtu železničních zaměstnanců, jehož si železniční odborníci přejí; a to v těch odborech, které padle jejich názor& nyní vykazují nepotřebný drahý nadbytek personálu.

Podepsaní se proto táží:

Jest ministerstvo železnic ochotno nařízením přiznati učitelským silám na zemských středních školách (zemských odborných školách) analogicky totéž snížení jízdného, jaké platí pro učitelské osoby stejných státních ústavů?

V Praze dne 18. října 1921.

Böhr, Scharnagl, Budig,

J. Mayer, Knirsch, J. Fischer, Zierhut, dr. Keibl, Pittinger, dr. W. Feierfeil, dr. Spina, Křepek, Schälzky, Heller, Röttel, Kostka, Bobek, dr. Kafka, Simm, dr. Luschka, dr. Petersilka.

IV. (překlad).

Interpelace

poslance Böhra a druhů

vládě

o naléhavých přáních státních zaměstnanců, aby jim byly znovu dány lístky na chléb a mouku, dále aby byly jejich platy stabilisovány, aby se jim dodávalo uhlí lepší jakosti pokud možno ze státních dolů za mírné ceny a aby byly odloženy splátky za předměty spotřeby.

V četných shromážděních státních zřízenců rozličných druhů povolání a učitelstva, jež se konala na mnoha místech, byly stížnosti, že se podle nařízení ministerstva financí má počíti již dne 1. října se strhováním splátek na ošacovací akci. Naléhavé jest přání, aby se ihned zařídilo konečné stanovení stabilisace platí na základě vyhovujícím nynějším poměrům. Právě tah hlasitě jak úplně odůvodněně bránili se proti vyloučení státních zaměstnanců a učitelů z veřejného zásobování lacinou moukou s chlebem. Na mnoha místech připojuje se k tomu žaloba na příliš drahé uhlí nebo uhlí menší výhřevnosti. Výkřik a žádost postižených kruhů jest jen pochopitelna, vezme-li se zřetel na to, jak bída a chudoba působí na služební schopnost a nutnou ochotu k práci. Pokud vůbec byly by nutny nové státní výdaje, aby se mohlo vyhověti výše uvedeným důležitým věcem, poukazujeme na mnohem větší výnosy daně z obratu a z přepychu a na menší výdaje na vojsko, jichž by se lehce mohlo dosáhnouti.

Proto se táží podepsaní:

1. Jest vláda ochotna poskytnouti státním zaměstnancům opět dřívější výhody, povolivši jim lístky na mouku a chléb?

2. Naříditi stabilisaci platů, jež by také zahrnovala i pensisty, na základě vyhovujícím nynějším poměrům?

3. Odložiti splátky na ošacovací akci, jelikož drahota dosud trvá, ano částečně i stoupá?

4. Zaopatřiti státní zaměstnance uhlím lepší jakosti, pokud možno ze státních dolů za mírné ceny?

V Praze dne 18. října 1921.

Böhr, Knirsch, dr. Luschka, Mark, Zierhut, Heller, Pittinger, Kostka, dr. Keibl, Röttel, J. Mayer, Scharnagl, J. Fischer, Budig, dr. W. Feierfeil, Bobek, dr. Spina, inž. Jung, Schälzky, Křepek, dr. Petersilka, dr. Kafka.

V. (překlad).

Interpelace

poslanců dra Kafky, Kostky, Křepka, dra Baerana, Böhra, inž. Junga a druhů předsedovi vlády jako ministrovi věcí zahraničních o zprávách, že československé ministerstvo věcí zahraničních zasáhlo do mezinárodních jednání o Horní Slezsko.

V posledních týdnech přinesly vážné a vůbec dobře zpravované časopisy, tak obzvláště "Berliner Tagblatt" a "Deutsche allgemeine Zeitung", zprávy, že československé ministerstvo věcí zahraničních zasáhlo do mezinárodních jednání o osudu Horního Slezska. Bylo tvrzeno a tvrdí se, že ministersky předseda dr. Beneš působil přímo i svými důvěrníky ve smyslu nároků Polska a že nynější rozhodnutí dlužno přičísti nikoli v nepatrné míře jeho snahám a jeho vlivu.

Uváživše, že takové zasahování československé zahraniční politiky do sporné otázky hornoslezské muselo by se jeviti tím spíše politicky a hospodářsky nebezpečným a zavržitelným, poněvadž rozhodnutí hornoslezské otázky jest novou krutostí a nespravedlností proti Německu, ohrožením evropského míru a nebezpečím pro hospodářské ozdravění střední Evropy, a politické i hospodářské zájmy československého státu velitelsky žádají, aby se tento stát zdržoval jakéhokoliv spolupůsobení na další politice, jež má Německou říši pozbavovati práv a potlačovati jakož aby podnikal vše, aby došlo pokud možno k přátelskému a úzkému poměru k největšímu svému sousedu, táží se podepsaní:

Zasáhl pan ministr věcí zahraničních přímo nebo svým zplnomocněncem do mezinárodních jednání o Horní Slezsko?

Přisvědčí-li na první otázku:

Jakým způsobem zasáhl a jaký byl obsah tohoto zasáhnutí a jak může ministr věcí zahraničních odůvodniti postup svůj nebo svých zplnomocněnců?

V Praze dne 18. října 1921.

Dr. Kafka, Kostka, Křepek, dr. Baeran, Böhr, inž. Jung,

dr. Radda, Pittinger, Bobek, inž. Kallina, dr. Keibl, Mark, Schälzky, Simm, Patzel, Windirsch, dr. Lehnert, dr. Spina, Zierhut, J. Mayer, Röttel, J. Fischer.

VI. (překlad).

Interpelace

poslance J. Böhra a druhů ministrovi financí,

aby ponechal město Varnsdorf v I. třídě místních přídavků.

Všem státním zaměstnancům průmyslového a pohraničního města Varnsdorfu způsobila velikou starost zpráva, že vláda pomýšlí zařaditi toto město do II. třídy místních přídavků. Státní zaměstnanci všech kategorií a učitelstvo podali také proti tomu na schůzi konané dne 18. září 1921 ve Varnsdorfu jednomyslný živý protest. Vždyť přece drahota všech potravin a předmětů spotřeby bohužel stoupá, čímž zvláště rodiny státních, nebo zemských zaměstnanců s pevným platem a pensistů dostávají se do žalostného postavení a nad to Varnsdorf jest podle úředních statistických výkazů Československé republiky nejdražším městem země.

Podepsaní se proto táží:

Jest pan ministr financí ochoten učiniti opatření, aby pohraniční město Varnsdorf zůstalo v I. třídě místních přídavků?

V Praze dne 18. října 1921.

Böhr, inž. Jung, Knirsch, Zierhut, Heller, dr. Petersilka, Křepek, Schälzky, dr. Spina, Bobek, dr. W. Feierfeil, Pittinger, Kostka, Budig, dr. Kafka, Röttel, J. Fischer, Scharnagl, J. Mayer, Simm, dr. Keibl.

VII. (překlad).

Interpelace

poslanců Heegera, Hackenberga, Häuslera a druhů

ministrovi financí

o přijímání dělníků do novojičínské tabákové továrny.

Po převratu bylo nařízeno v tabákové továrně v Novém Jičíně, že se mají napříště přijímati pouze čeští dělníci. Poněvadž jak v Novém Jičíně, tak také v okolí jest dělnictvo převážně německé, bylo opatřením nové české správy velmi pobouřeno. Přímluva důvěrníků německého dělnictva u ředitelství novojičínské tabákové továrny měla úspěch potud, že ředitelství tuto věc svěřilo německým a českým důvěrníkům, aby podali vhodné návrhy, v jakém poměru k českým dělníkům se mají přijímati dělníci němečtí. Po dlouhém vyjednávání byla stanovena jako klíč sazba v procentech 50:50, ač nijak nevyhovuje složení obyvatelstva v Novém Jičíně, neboť podle samotného, sčítání lidu, provedeného teroristicky, jest 70% Němců a jen 30% Čechů. Avšak ústřední ředitelství tabákové továrny nechce přiznati platnost ani této úmluvě, zkracující německé dělnictvo, neboť nyní přichází s nařízením, v němž se žádá, že se má přijímati nejméně 70% až 75% českých dělníků a teprve zbytek německých, při čemž ředitelství nechce dodržovati předcházejících úmluv a sjednání, jež mezi dělnictvem samo zahájilo.

Obraz složení obyvatelstva poskytují tyto české a německé hlasy, odevzdané při posledních volbách do Národního shromáždění:

v %

 

odevzdané hlasy

něm.

české

něm.

české

Nový Jičín

7123

5233

1890

74.5

25.5

Šanov

1515

1013

502

66.7

33.3

Žilina

1139

946

193

83

17

Bludovice

281

260

21

82

18

Kunvald

1012

946

66

94

6

Loučka

462

40

422

9

91

Libhošť

642

101

541

15

85

Rybé

393

44

349

10

90

Starý Jičín

252

67

185

25

75


Při volbách do závodního výboru v tabákové továrně bylo odevzdáno 610 německých hlasů a 296 českých. Vzájemný poměr dělnictva dosud zaměstnaného vyhovuje tedy počtu obyvatelstva.

Nyní se již jeví nesmyslnost nařízení ježto dělníci a dělnice města Nového Jiěína a nejbližšího okolí bloudí bez zaměstnání a uplatňují nárok na podporu nezaměstnaných, kdežto ze vzdálených českých venkovských obcí přijímají se dělníci, kteří mají doma hospodářství, a do Nového Jičína přicházejí jen aby si vydělali peníze, zatím co žena a děti obdělávají pole.

Tento poměr nedá se udržeti. Opatření ústředního ředitelství, jestliže zůstane v platnosti, nezměrně zostří národní boj a rozplamení národní nenávist.

Podepsaní se proto táží pana ministra financí, je-li ochoten zrušiti tento výnos ústředního ředitelství novojičínské tabákové továrny?

V Praze dne 18. října 1921.

Heeger, Hackenberg, Häusler,

Pohl, Schäfer, Taub, Beutel, Schuster, Palme, Schweichhart, dr. Haas, Dietl, Leibl, dr. Holitscher, Grünzner, Čermak, Roscher, Blatny, Uhl, Kirpal, Jokl, R. Fischer, Hausmann, Kaufmann, Deutsch.

VIII. (překlad).

Interpelace

poslance dra Luschky a druhů

ministrovi vnitra,

že v Osoblaze bylo dvakráte porušeno

domovní právo.

Dne 18. srpna 1921 konala opavská státní policie v bytech pana městského rady Antonína Barona a rolníka Arnošta Sperlicha v Osoblaze domovní prohlídky, hledajíc zbraně a politické spisy. Úředníci opavské státní policie nepředložili však postiženým soudcovského příkazu nebo zvláštnímu zmocnění příslušného úřadu ani neohlásili těchto domácích prohlídek starostovi ani k tomuto úřednímu výkonu nepřibrali činitele místní policie.

Při úkonu policejní činitelé zřejmě překročili zákonité hranice, jimiž se omezuje libovůle při domovních prohlídkách, a také následující noci chovali se k obyvatelstvu města Osoblahy vyzývavě a pohoršlivě, což na náměstí vedlo ke rvačce.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra, zda jest ochoten, uveřejniti zápis o těchto dvou domovních prohlídkách, jejž podle §u 10 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., při každé domovní prohlídce dlužno sepsati a vysvětliti tento zpupný postup opavské státní policie.

V Praze dne 18. října 1921.

Dr. Luschka,

dr. Keibl, Schälzky, Bobek, Zierhut, Scharnagl, Mark, dr. W. Feierfeil, Křepek, J. Fischer, Heller, Pittinger, Böhr, Röttel, J. Mayer, dr. Peterailka, Simm, inž. Kallina, Kostka, Budig, dr. Baeran.

IX. (překlad).

Interpelace

poslance dra Luschky a druhů

ministrovi vnitra,

že četnictvo vylučuje místní policii z bezpečnostní služby v obcích.

Poslední dobou se zhusta přihází, že četnictvo provádí úřední výkony v obcích svého stanoviště i v cizích obcích bez účasti místní policie. Domovní prohlídky, zatýkání a jiné úřední výkony, které nejsou povahy státně policejní, vykonávají se bez účasti místní policie a pomíjejí se místní úřady, příslušné podle zákona, které o událostech se dovídají teprve ze vzrušení, které tím povstalo.

Tak na př. v obvodu města Krňova četnictvo v 6 prokázaných případech provedlo úřední výkony samostatně, ač ve všech těchto případech příslušna byla městská policie, a byla by jisté bezvadně zadost učinila svým povinnostem. Takové úřední výkony, prováděné četnictvem obyčejně bez vyrozumění a bez přítomnosti místní policie, jsou bezprávným zasahováním do zákonitého samostatného oboru působnosti obcí, jež nedá se nijak ospravedlniti, zvláště když se uvedené události přiházejí bez zřetele k tomu, že spořádaná bezpečnostní služba, jako na př. ve větších městech, vykonává se v rámci obecní samosprávy bezvadně a nepotřebuje státní pomoci.

Podepsaní se táží pana ministra, je-li ochoten přítrž učiniti této praxi, neodůvodněné ani novelou k obecnímu zřízení ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., a vydati činitelům státní policie pokyny, které zajistí, že se bude přísně šetřiti obor působnosti obecní.

V Praze dne 28. října 1921.

Dr. Luschka,

dr. Keibl, Schälzky; Bobek, Mark, Böhr, Scharnagl, dr. W. Feierfeil, Křepek, J. Fischer, Zierhut, Röttel, Dr. Petersilka, J. Mayer, Pittinger, Budig, Simm, inž. Kallina, Wenzel, Kostka, dr. Baeran.

X. (překlad).

Interpelace

poslanců Uhla, Dietla, Čermaka a druhů ministrovi vnitra,

jak postupuje okresní politická správa sušická proti stávkujícímu dělnictvu.

Krumlovský okresní hejtman zaslal krumlovskému krajskému sekretariátu zemědělského a lesního dělnictva tento dopis:

Okresní politická správa v Sušici, dne 2. srpna 1921.

Č. 27.734-21.

Krajskému sekretariátu zemědělského a lesního dělnictva

v Krumlově.

Podle telefonní zprávy vypukla dnes v hartmanickém okrese stávka zemědělského dělnictva.

Jest ve všeobecném zájmu, aby práce opět co nejdříve se zahájila.

Zdejší úřad proto navrhuje, aby předmět stávky byl přeložen zemské paritní komisi v Praze a aby ihned opět práce se zahájila.

Nebude-li nabídka ve 24 hodinách přijata, povolají se cizí pracovníci.

Varuji před každým pokusem, který má zastrašiti dělnictvo ochotné pracovati a upozorňuji se vši vážností na předpisy § 98 a 99 trestního zákona.

Žádám, abyste stávkující rovněž varovali před nepředloženými činy.

a místodržitelského radu: Weger.

Přihlížejíce k tomuto neslýchanému dopisu táží se podepsaní pana ministra vnitra:

Jest ochoten, vyšetřiti tento případ, v němž úřad staví se neuvěřitelně na stranu podnikatelů proti stávkujícímu dělnictvu?

Jest ochoten, poučiti pana místodržitelského radu, že není věcí politického úředníka, dávati ultimatum stávkujícímu dělnictvu, hroziti povoláním stávkokazů a přímo se stavěti na stranu podnikatelů?

V Praze dne 19. října 1921.

Uhl, Dietl, Čermak,

Palme, Schuster, Hausmann, Schäfer, Beutel, R. Fischer, Kirpal, Blatny, Deutsch, dr. Holitscher, Taub, Roscher, Kaufmann, dr. Haas, Grünzner, Jekl, Heeger, Schweichhart, Häusler, Leibl, Pohl, dr. Czech, Hackenberg.

XI.

Interpelace

poslanců Hakena; Mikulíčka, Tausika

a soudruhů

ministrům zemědělství, sociální péče a

ministru s plnou mocí pro Slovensko

o hromadném propouštění zemědělského dělnictva z práce.

Podepsaní upozorňují na hromadné a bezdůvodné propouštění zemědělského dělnictva v Čechách, na Moravě a zvláště na Slovensku. Zemědělští zaměstnavatelé ze ziskulačných důvodů propouštějí teď na zimu hromadně své dělnictvo, jmenovitě dělnictvo deputátní, jež ocitá se i s rodinami bez zaměstnání a bez výdělku a je zvůlí kapitalistických, velkostatkářských zaměstnavatelů odsouzeno k hladovění.

Jmenovitě na Moravě a pak na Slovensku jsou poměry zemědělského dělnictva přímo katastrofální. Dle zjištění svazu zemědělských lesních dělníků jest na Slovensku nyní již 12.000 zemědělských dělníků bez zaměstnání a bez výživy, což s rodinami činí na třicet tisíc hladovících lidí na Slovensku.

Slovenští velkostatkáři raději pozemků řádně neobdělávají, dělnictva se zbavují, jen aby mohli co nejvíce obilnin zpeněžiti.

Podepsaní se táží pánů ministrů:

Jsou jim katastrofální poměry zemědělského dělnictva známy? Jsou ochotni páni ministři ihned přikročiti k nápravě?

V Praze dne 20. října 1921.

Haken, Mikulíček, Tausik, Skaunicová, Malá, Merta, Darula, Blažek, Svetlik, Houser, Warmbrunn, Kučera, dr. Hahn, Bubnik, Burian, Kunst, Kreibich, Rouček, Borovszky, Surányi, dr. Šmeral, Krejčí, Toužil.

XII.

Interpelace

poslanců Hakena, Koutného a soudruhů

ministru zemědělství a zásobování lidu

o poměrech zemědělského dělnictva na

Moravě.

Při jarním projednávání mzdových smluv sjednány byly mezi zaměstnavateli a organisacemi zemědělských dělníků podmínky, že mzdy z r. 1920 nebudou zvýšeny a zaměstnavatelé že zemědělskému dělnictvu odprodají obilí dle příslušné kvoty za maximální cen z 1920, t. j. nejdráže za 140 Kč za 100 kg. Byla totiž sjednána stabilisace mezd a stabilisace cen za zemědělské produkty pro zemědělské dělnictvo.

Tuto úmluvu dodržela jen malá část zaměstnavatelů, kdežto většina žádá nyní na zemědělských dělnících tržní cenu, t. j. 420 Kč za metrický cent obilí. Tyto ceny zemědělské dělnictvo platiti nemůže, protože průměrný roční výdělek u stále zaměstnaných denních dělníků dosahuje jen u malé části zaměstnaných mužů 4000 Kč ročně, u žen 3000 Kč při desetihodinné době pracovní. Této výše mzdy docílí však jen dělníci výhradně v řepných krajích, kdežto v ostatních jest příjem dělnictva daleko nižší. Mzdy zemědělského dělnictva jsou na Moravě značně nižší nežli v Čechách, a to jen proto, že zaměstnavatelé zavázali se dávati dělnictvu příslušnou kvotu obilí za nízké ceny. Na tuto podmínku přistoupili velkostatkáři v případě, když část zemědělské produkce bude uvolněna volnému obchodu. Ačkoliv již tento předpoklad byl splněn, ačkoliv dělnictvu při stoupající drahotě mzdy zvýšeny nebyly, moravští velkostatkáři nedodržují ujednané úmluvy:

1. Neprodávají zemědělským dělníkům a jejich rodinám obilí více, než 15 kg pro celou rodinu na jeden měsíc.

2. Nevyplatili dosud dělnictvu mzdy za dobývání řepy v úkolu dle smlouvy.

3. Nezaplatili ve většině míst žňové příplatky dle smlouvy.

4. Nevyplácejí ujednaný ošacovací příspěvek rovněž smluvně sjednaný.

5. Propouštějí hromadně deputátní dělnictvo bez příčiny z práce.

Dle prohlášení ministra zásobování má odvésti Morava 7000 vagonů obilí pro r. 1921-3922 (předepsaný kontingent na rok 1920 a 1921 činil 21.000 vagonů obilí), tedy pouze jednu třetinu. Dvě třetiny ponechány volnému prodeji. Při stanovení letošního kontingentu byl vzat tedy dostatečný zřetel na zásobování zemědělského dělnictva a je povinností velkostatkářských zaměstnavatelů, aby z nadkontingentních přebytků dostatečné a levně zásobili své dělníky.

Zemědělské dělnictvo na Moravě ocitá se proradností a ziskulačností zemědělských zaměstnavatelů v kritické situaci. Z veřejného zásobování je vyloučeno a ceny volného obchodu pro své nízké mzdy platiti nemůže.

Podepsaní žádají důtklivě ministra zemědělství i ministra zásobování, aby okamžitým zasáhnutím hrozný a neudržitelný stav zemědělského dělnictva moravského zlepšili. Dne 18. října t. r. svolána byla sice zemská porada pro Moravu za účasti obou ministerstev, kde mělo se rozhodovati o této otázce. Ale velkostatkářští zaměstnavatelé, seznavše program jednání, opustili místnost.

Jsou tyto poměry v zemědělství pánům ministrům známy?

Jsou páni ministři ochotni zjednati ihned nápravu?

V Praze dne 20. října 1921.

Haken, Koutný,

Surányi, Blažek, Rouček, Warmbrunn, Bubník, Skaunicová, Darula, Mikulíček, Kučera, Borovszky, dr. Šmeral, Kreibich, Tausik, Burian, Kunst, Krejčí, Malá, dr. Hahn, Toužil, Svetlik, Merta.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP