Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Původní znění.

2387.

Odpověď

předsedy vlády a ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů

o trestání na Hlučínsku (tisk 1929).

Páni poslanci dr. Schollich a druhové stěžují si v interpelaci, že zatýkání ve věcech politických na Hlučínsku se berou na velmi lehkou váhu, že o zatčení rozhoduje český četník, soud ponechává prý zatčeného v zajišťovací vazbě bezdůvodně a též domovní prohlídky vykonávají se udánlivě protizákonně. Ku potvrzení svých stížností odvolávají se na pět případů v dotazu pod čísly 1 až 5 uvedených.

Tak prý byl na prvém místě jmenovaný bohoslovec po osm dnů v zajišťovací vazbě, poněvadž učinil poznámku o školní stávce.

Ze spisu zemského soudu v Opavě vychází na jevo, že nešlo o pouhou poznámku, nýbrž že tento studující theologie naváděl dne 8. října 1920 v Kozmicích před školou děti, aby do školy nechodily, že je školní stávka a že také urazil při tom učitele, konajícího před školou dozorčí službu a vmísil se do jeho úředního jednání. Byl proto proti němu po provedeném trestním řízení, na jehož počátku se obviněný (od 8. října 1920 do 15. října 1920) nacházel ve vazbě, ježto byl podezřelý z útěku a ze snahy mařiti řízení působením na svědky, vznesen obžalovací spis pro přečin dle § 805 tr. z. a přestupky dle §§ 312 a 314 tr. z. Rozsudkem zemského soudu v Opavě ze dne 7. dubna 1921 byl uznán také svrchu uvedenými činy trestnými vinným a odsouzen do vězení na šest dnů se započtením vyšetřovací vazby, takže trest tento zároveň za odpykaný byl prohlášen. Rozsudek tento nenabyl dosud právní moci v důsledku zmateční stížnosti obviněným vznesené, však dosud neprovedené.

Drogista z Hlučína, o němž jedná interpelace na druhém místě, byl proto, že 10. září 1920 v kostele hlučínském na výzvu kazatele, aby děti byly posílány do školy, zvolal ťale ne do českéŤ, odsouzen rozsudkem zemského soudu v Opavě ze 27. ledna 1921 podmínečně do tuhého vězení na jeden týden, zostřeného jedním postem, do něhož byla započtena vyšetřovací vazba trvající od 16. října 1920 do 20. října 1920. Připomíná se však, že přesvědčení o vině odsouzeného nezakládá se pouze na ťodvolanémŤ doznání odsouzeného, ale i na seznání tří svědků, kteří výpověďmi svými odsouzeného z jeho jednání usvědčili. I v tomto případě byla vazba odůvodněna obavou před působením na nevyslechnuté ještě svědky a podezřením z útěku do blízkého Německa. Rozsudek tento jest právoplatný, neboť ohlášená zmateční stížnost a odvolání byly vzaly zpět.

Obchodník z Kout nebyl, jak uvádí interpelace ve svém třetím bodu, zatčen pro výrok ťo holdovací komedii v PrazeŤ, nýbrž proto, že podle trestního oznámení popuzoval 9. ledna 1921 na veřejné schůzi v Koutech proti československému státu a proti holdovací návštěvě v Praze, urážeje při tom i presidenta republiky a vyzývaje občanstvo, aby vytrvalo, že se Hlučínsko brzo navrátí pod pruské panství, a pak že nastane odplata; dále urážel úřady tvrzením, že házejí stížnosti jednoduše do koše.

Byla proto na něho vznesena obžaloba pro přečin dle § 305 tr. z. a přestupky dle §§ 308 a 487 tr. z. a čl. V. zákona ze 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. pro rok 1863. Rozsudkem zemského soudu v Opavě z 22. dubna 1921 byl uznán vinným toliko částečně a to pouze přestupkem roztrušování nepravdivých zpráv dle § 308 tr. z. a odsouzen do tuhého vezení na dobu 14 dna, jedním postem zostřeného, do něhož byla započtena vyšetřovací vazba trvavší od 10. ledna do 14. ledna 1921; ostatní body obžaloby nepovažoval soud za prokázány. Rozsudek tento není dosud pravoplatným, neboť jak obžalovaný, tak i veřejný žalobce ohlásili opravné prostředky.

V příčině lékaře v Kravařích, jehož týče se čtvrtý odstavec dotazu, vychází z trestních spisů na jevo, že nežádal dosud vůbec za udání důvodu domovní prohlídky u něho vykonané. Ježto tyto důvody jen na žádost toho, u něhož bylo prohledáváno, se sdělují, nebyly předpisy řádu trestního v ustanovení § 141, posl. odst. nijak porušeny. Že pak prohlídka byla odůvodněnou, vychází z toho že při ní nalezeny byly také písemnosti tomu nasvědčující, že obviněný agituje tajně proti československému státu. Také nalezen byl u něho náčrtek chystané řeči, v níž brojil proti školským, samosprávným a vojenským nařízením československého státu. Za tohoto stavu věci bylo četnictvo zcela oprávněno u něho domovní prohlídku provésti, a nemění na tom ničeho ta skutečnost, že trestní řízení proti němu zahájené, bylo později zastaveno.

Vývody, jež obsahuje pátý bod interpelace o odsouzení tam jmenovaného horníka, odporují trestnímu spisu, neboť podle něho byl dotyčný horník odsouzen rozsudkem okresního soudu v Hlučíně z 20. prosince 1920, který byl zemským co odvolacím soudem v Opavě ze 3. února 1921 potvrzen, pro urážku učitele, spáchanou za výkonu jeho učitelské služby, t. j. za úřední rozmluvy v učírně správce školy v Hošťálkovicích; šlo o urážku velmi hrubou, spočívající v pohrůžce a nadávce, jež proneseny v přítomnosti školních dětí.

Přiznaný trest, který ostatně byl vysloven podmínečně, nelže tedy považovati za přísný a to tím méně, že je známo, že na Hlučínsku urážlivé výpady proti československým úřadům nejsou ojedinělé a dlužno jim tedy čeliti přísnějším měřítkem.

Tímto vylíčením, jež zjištěnému stavu věci úplně odpovídá, jest s dostatek dovoděno, že jak všeobecné, tak specielní výtky v interpelaci přednesené postrádají podkladu a že není také zákonného důvodu, aby v případě odsouzeného horníka byla nařízena přeměna trestu vězení v trest peněžitý. Vláda republiky Československé prohlašuje zároveň, že nemá té nejmenší příčiny, aby, jak interpelace žádá, nařídila státním úřadům na Hlučínsku, aby s obyvatelstvem nakládaly podle předpisů a zanechaly všeho samovolného trýznění, neboť úřady tyto při postupu svém vždy a všude se řídí jen zákonnými předpisy.

V Praze dne 29. května 1921.

Předseda vlády:

Černý, v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Popelka, v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Překlad.

2387.

Antwort

des Chefs der Regierung und des Justizministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen,

betreffend Bestrafungen im Hultschiner Ländchen. (Druck 1929.)

Die Herren Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen beschweren sich in der Interpellation, daß die Verhaftungen in politischen Dingen sehr. leicht genommen werden, daß über die Vornahme einer Verhaftung der čechische Gendarm entscheidet, daß der Richter den Verhafteten grundlos in Verwahrungshaft belasse und daß auch Hausdurchsuchungen angeblich gesetzwidrig vorgenommen werden. Zur Bekräftigung ihrer Beschwerden berufen sie sich auf fünf in der Interpellation unter Nr. 1 bis 5 angeführte Fälle.

So soll der an erster Stelle genannte Theologe 8 Tage in Verwahrungshaft gehalten worden sein, weil er eine Bemerkung über den Schulstreik machte.

Aus dem Akte des Landesgerichtes in Troppau geht hervor, daß es sich nicht um eine bloße Bemerkung handelte, sondern daß dieser Studiosus der Theologie am 8. Oktober 1920 in Kosmütz die Kinder vor der Schule aufforderte, nicht in die Schule zu gehen, weil Schulstreik sei, und daß er hiebei auch den vor der Schule die Aufsicht ausübenden Lehrer beleidigt und sich in seine Amtstätigkeit eingemischt hat. Es wurde deshalb gegen ihn nach durchgeführtem Strafverfahren, bei dessen Anfang der Beschuldigte (vom 8. Oktober 1920 bis 15. Oktober 1920) sich in Haft befand, weil er der Flucht verdächtig und auch verdächtig war, auf eine das Verfahren hindernde Art auf die Zeugen einzuwirken, die Anklageschrift wegen Vergehens nach § 305 Str.-G. und wegen Übertretung nach den §§ 312 und 314 Str.-G. eingebracht. Mit Urteil des Landesgerichtes in Troppau vom 7. April 1921 wurde er auch der oben angeführten strafbaren Handlungen schuldig erkannt und mit Einrechnung der Untersuchungshaft zu 6 Tagen Arrest verurteilt, so daß diese Strafe zugleich als abgebüßt erklärt wurde. Dieses Urteil ist infolge der von dem Beschuldigten eingebrachten, bisher noch nicht durchgeführten Nichtigkeitsbeschwerde noch nicht in Rechtskraft erwachsen.

Der Drogist aus Hultschin, von dem die Interpellation an zweiter Stelle Erwähnung tut, wurde deshalb, weil er am 10. September 1920 in der Hultschiner Kirche auf die Aufforderung des Predigers, die Kinder in die Schule zu schicken, gerufen hat: "Aber nicht in die čechische" mit Urteil des Landesgerichts in Troppau vom 27. Jänner 1921 bedingt zu strengem Arrest von einer Woche, mit einem Fasttag verschärft, verurteilt, in welchen die Untersuchungshaft vom 16. Okt. bis 20. Oktober 1920 eingerechnet wurde. Es wird jedoch bemerkt, daß die Oberzeugung von der Schuld des Angeklagten sich nicht bloß auf ein "widerrufenes" Geständnis des Abgeurteilten stützt, sondern auf die Angaben dreier Zeugen, welche durch ihre Aussagen den Angeklagten seiner Handlung überwiesen haben. Auch in diesem Falle wurde die Haft durch die Befürchtung einer Einwirkung auf noch nicht einvernommene Zeugen und den Verdacht der Flucht in das nahe Deutschland begründet. Das Urteil ist rechtsgiltig, denn die angemeldete Nichtigkeitsbeschwerde und die Berufung wurden zurückgenommen.

Der Handelsman aus Kauthen wurde nicht, wie die Interpellation im 3. Punkt anführt, wegen seiner Äußerung "Über die Huldigungskomödie in Prag", sondern deshalb verhaftet, weil er laut der Strafanzeige am 9. Jänner 1921 in öffentlicher Versammlung in Kauthen gegen den čechoslovakischen Staat und gegen den Huldigungsbesuch in Prag aufreizte, indem er dabei auch den Präsidenten der Republik beleidigte und die Bevölkerung zur Ausdauer aufforderte mit der Bemerkung, daß das Hultschiner Ländchen bald wieder unter preußische Herrschaft kommen und dann die Vergeltung eintreten werde; ferner beleidigte er die Beamten mit der Behauptung, daß sie Beschwerden einfach in den Papierkorb werfen.

Es wurde daher gegen ihn die Anklage erhoben wegen Vergehens nach § 305 Strafgesetz und Übertretung nach den §§ 308 und 487 Str.-G. und nach Artikel V. des Gesetzes vom 17. Dezember 1862, Nr. 8 R.-G.-Bl. für das Jahr 1863. Mit Urteil des Landesgerichtes in Troppau vom 22. April 1921 wurde er nur teilweise schuldig erkannt und zwar nur der Übertretung der Verbreitung falscher Gerüchte nach § 308 Str.-G. und zum strengen Arrest von 14 Tagen, verschärft mit einem Fasttag, verurteilt, wobei die vom 10. Jänner bis 14. Jänner 1921 dauernde Untersuchungshaft eingerechnet wurde; die übrigen Punkte der Anklage erachtete das Gericht nicht für bewiesen. Dieses Urteil ist derzeit noch nicht in Rechtskraft, weil sowohl der Angeklagte als der öffentliche Ankläger Rechtsmittel angemeldet haben.

In Angelegenheit des Arztes in Deutsch-Krawarn, den der 4. Absatz der Interpellation betrifft, geht aus den Strafakten hervor, daß er bisher überhaupt um Bekanntgabe der Gründe der bei ihm vollzogenen Hausdurchsuchung nicht eingeschritten ist. Da diese Gründe nur auf Ansuchen dessen, bei dem die Hausdurchsuchung vorgenommen wurde, mitzuteilen sind, sind die Vorschriften der Strafprozeßordnung nach § 141 letzter Absatz in keiner Weise verletzt worden. Daß diese Durchsuchung jedoch berechtigt war, geht daraus hervor, daß hei dieser Gelegenheit auch Schriftstücke vorgefunden wurden, die belegen, daß der Angeklagte heimlich gegen den čechoslovakischen Staat agitiert. Es wurde auch bei ihm die Skizze einer angefangenen Rede gefunden, in welcher er gegen die schulautonomen und militärischen Verfügungen des čechoslovakischen Staates hetzt. Bei diesem Stande der Dinge war die Gendarmerie vollständig berechtigt, bei ihm eine Hausdurchsuchung vorzunehmen und es vermag daran die Tatsache nichts zu ändern, daß das gegen ihn eingeleitete Strafverfahren später eingestellt wurde.

Die Ausführungen, welche der 5. Punkt der Interpellation, betreffend den dort genannten Bergmann umfaßt, stehen im Widerspruch mit den Strafakten, denn nach diesen wurde der betreffende Bergmann mit Urteil des Bezirksgerichtes in Hultschin vom 20. Dezember 1920, das vom Landes- als Berufungsgericht in Troppau am 3 Feber 1921 bestätigt wurde, wegen Beleidigung eines Lehrers, begangen während der Ausübung seines Lehrdienstes, d. h. während eines amtlichen Gespräches im Lehrzimmer des Schulleiters in Hostialkowitz verurteilt; es handelte sich dabei um eine schwere Beleidigung, die durch eine Drohung und Beschimpfung begangen wurde, welche in Gegenwart der Schulkinder ausgesprochen worden waren.

Die zuerkannte Strafe, die übrigens ausdrücklich als bedingt erklärt wurde, kann deshalb nicht als eine strenge angesehen werden, und das umsoweniger, als bekannt ist, daß im Hultschiner Gebiet beleidigende Ausfälle gegen čechoslovakische Behörden nicht vereinzelt sind und ihnen daher mit einem strengeren Strafausmaß entgegengetreten werden muß.

Durch diese Darlegungen, die dem festgestellten Stande der Dinge völlig entsprechen, ist zur Genüge dargetan, daß ebensowohl die allgemeinen, als die speziellen Vorwürfe der Interpellation der Grundlage entbehren, und daß kein gesetzlicher Anlaß vorliegt, im Falle des abgeurteilten Bergmanns die Umwandlung der Arreststrafe in eine Geldstrafe anzuordnen. Die Regierung der čechoslovakischen Republik erklärt zugleich, daß sie nicht den geringsten Grund hat, die staatlichen Behörden im Hultschiner Ländchen, wie die Interpellation verlangt, anzuweisen, mit der Bevölkerung nach den Vorschriften umzugehen und alle eigenmächtigen Drangsalierungen zu vermeiden, denn diese Behörden richten sich bei ihrem Vorgehen immer und überall nur nach den gesetzlichen Vorschriften.

Prag, den 29. Mai 1921.

Der Chef der Regierung:

Černý, m. p.

Der Justizminister:

Dr. Popelka, m. p.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP