Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

1339.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci poslance Bendy a soudruhů

o monopolu výbušných látek (tisk 975).

Hned po státním převratu roku 1918 bylo povolanými činiteli ministerstva národní obrany na to poukazováno, že československá republika není nijak zabezpečena co do potřeby výbušných látek a to ani s hlediska vojenského ani národohospodářského, a zdůrazněno, že stát náš ve věci té se musí zabezpečiti a učiniti úplně neodvislým od jediného podniku, látky výbušné dosud vyrábějícího, t. j. akciové společností ťDynamit NobelŤ.

Důsledkem toho bylo přikročeno k monopolisaci látek výbušných, jak provedena zákonem z 15. července 1919, č. 414 Sb. z. a n. a prováděcím nařízením z 8. listopadu 1920, č. 615 Sb. z. a n.

S vydáním prováděcího nařízení spojeny byly velké průtahy, poněvadž ministerstvo financí chtělo mít předem vyřízeny různé otázky s tím související, zejména zřízení nového podniku, který by stát náš v otázce spotřeby výbušných látek úplně zabezpečil. Podnik tento měl býti původně zřízen společností, na níž by se stát jako podnikatel zúčastnil; rozhodnutím ministerské rady z 29. července 1919 bylo však ustanoveno, že výroba výbušných látek má býti ponechána soukromému podnikání za náležitého zastoupení monopolní správy, jakož i ministerstva národní obrany a správy politické, a zajištění ingerence monopolní správy na celé vedení podniku.

Zároveň pověřila ministerská rada ministerstvo financí, národní obrany a vnitra provedením všech potřebných opatření.

Důsledkem tohoto vládního usnesení sestavil se přípravný výbor čsl. akc. továrny na látky výbušné, do něhož vysláni zástupci jmenovaných ministerstev a který zahájil jednání se zástupci dohodového kapitálu anglického a francouzského o získání jich účasti a prováděl všecky práce přípravné.

Tyto kroky byly přípravným výborem činěny v předpokladu, že čsl. akc. továrně dostane se výhradného práva výroby látek výbušných; k naléhání ministerstva národní obrany, důrazně opětovanému zejména v důsledcích zkušeností, učiněných s firmou Dynamit NobelŤ v době maďarského vpádu na Slovensko, a kategoricky vysloveného požadavku, že pro vojenskou spotřebu látek výbušných musí nezbytně býti zřízen nový podnik, od společností ťDynamit NobelŤ zcela neodvislý, bylo shora jmenované společnosti rozhodnutím ministerstva financí z 23. srpna 1919, č. 64.556 v souhlasu s ministerstvem vnitra a národní obrany výhradné výrobní oprávnění, jakožto nezbytná podmínka její další činnosti, přislíbeno.

Když pak práce přípravného výboru dospěly k určitým výsledkům, žádal tento o definitivní propůjčení výhradného práva, aby se mohlo rozhodnouti k dalším důležitým krokům a nákladům.

O žádosti této byly konány v ministerstvu financí porady zástupců zúčastněných ministerstev, při kterýchžto poradách všemi zástupci všech zúčastněných ministerstev bylo souhlasně zdůrazněno a uznáno, že Čsl. republika ke svému zabezpečení jak se stanoviska vojenského, tak i co do spotřeby k účelům národohospodářským nezbytně potřebuje nového samostatného, od společnosti ťDynamit NobelŤ neodvislého podniku k výrobě výbušných látek, a to co nejdříve, ježto nebezpečná situace ve věci té nestrpí odkladu.

Ježto pak ke zřízení takového nového podniku v době co možno nejkratší nemohlo jinak dojíti než prostřednictvím Čsl. akc. továrny která za to požadovala propůjčení výhradného výrobního práva, bylo Čsl. akc. továrně vynesením ministerstva financí v souhlasu s ministerstvem vnitra a národní obrany ze dne 27. února 1920, č. 14947 zaručeno, že jí, jakmile zákon o monopolu výbušných látek vejde v platnost, bude propůjčeno na určitou dobu a za přesně vytčených podmínek, zajišťujících zejména rozhodující vliv vojenské správy na výrobu a vedení podniku a krytí tuzemské potřeby za všech okolnosti, výhradné právo k výrobě určitých výbušných látek, pokud budou za předmět monopolu prohlášeny.

K jednotlivým hodům interpelace dlužno uvésti:

K bodu 1. čsl. akc. továrně nebyla svrchu uvedeným rozhodnutím dána koncese na základě zákona, o monopolu výbušných látek, nýbrž pouze přípověď, že jí tato koncese bude udělena v rámci zákona a prováděcího nařízení.

Přípověď tato musila býti dána, mělo-li dojiti vůbec k přípravným, resp. i dalším pracím za, účelem zřízení nového podniku na výrobu výbušných látek, jehož nezbytnost všemi zúčastněnými činiteli k nutnému zajištění státní bezpečnosti byla zdůrazňována a uznána.

Nemohlo tedy projednávání bližších modalit této koncese býti odsunuto až na dobu po vyhlášení prováděcího nařízení.

Žádost o vydání definitivní koncesní listiny byla teprve rozhodnutím ministerstva financí z 23. prosince 1920, č. 121327 vyřízena; o koncesích pro staré podniky nemluví prováděcí nařízení jen snad nějak na oko, nýbrž jest toto ustanovení skutečně aktuelním, neboť se jedná o propůjčení výrobního práva společnosti ťČsl. továrna na střelné zápalky a náboje, dříve Sellier a Bellot v PrazeŤ, jakož i akc. společnosti ťDynamit NobelŤ, kteréžto obě společnosti již své žádosti ministerstvu financí předložily a jimž výrobní oprávnění časově obmezené bylo již propůjčeno.

Nebylo totiž Čsl. akc. továrně dáno výhradné oprávnění k výrobě všech předmětů monopolu; podnik ťČsl. továrna na střelné zápalkyŤ není výhradným právem Čsl. továrny na látky výbušné vůbec dotčen, a podnik akc. společnosti ťDynamit NobelŤ jest výhradným právem k výrobě výbušnin. daným Čsl. továrně na látky výbušné, dotčen teprve od 1. července 1923.

Není tedy v prováděcím nařízení žádné neupřímnosti a musilo býti vydáno tak, jak se stalo.

K bodu 2. Byly to právě zájmy státní, které rozhodující činitele vedly k opatření, jež jest předmětem interpelace.

Považujeme naprosté zabezpečení státu jak s hlediska vojenského, tak i národohospodářského jistě všichni za nejvyšší zájem státní; bylo-li tedy všemi rozhodujícími činiteli, zejména příslušníky ministerstva národní obrany, generálního štábu i ministerstva veřejných prací zdůrazněno a všemi na věci zúčastněnými uznáno, že stát náš nezbytně pro svoje zabezpečení potřebuje nového samostatného podniku na výrobu výbušných látek, musil každý jiný zájem před tímto nejvyšším státním zájmem ustoupiti do pozadí.

Okolnosti v interpelaci uváděné byly mnohokráte vzaty v úvahu, než k rozhodnutí došlo; co se týče toho, že dělnictvo společnosti ťDynamit NobelŤ nikdy nezavdalo příčin k obavám z důvodů nespolehlivosti a pod., konstatujeme, že ve směru tom žádná výtka dělnictvu nikdy činěna nebyla a také obavy podobného druhu nebyly ani zdaleka důvodem rozhodnutí.

Obavy co do nespolehlivosti, vzhledem k možnému prozrazování vojenských tajemství atd., byly vyslovovány jedině oproti vedení podniku, kteréž prohlášeno za úplně nevyhovující požadavkům a zájmům vojenské správy.

Rovněž bylo k tomu přihlíženo, že by zastavením výroby výbušných látek v podniku společnosti ťDynamit NobelŤ mohla vzniknouti nezaměstnanost velkého počtu dělnictva; tomu může odpomoci poctivá snaha podniku v době, kdy nebude míti dalšího povolení k výrobě jednotlivých výbušných látek, tím, že zařídí v podniku průmysl jiný, který dělnictvu může zaměstnání poskytnouti, což nebude, spojeno se zvláštními obtížemi, již vzhledem k tomu, že výroba výbušných látek jest jen častí celého průmyslového podnikání jmenované společnosti a že výroby, polotovarů k výrobě výbušných látek zapotřebí jest i k výrobě předmětu jiných, svým složením příbuzných.

Ostatně bylo Čsl. akc. továrně na látky výbušné při udělení definitivního oprávnění uloženo, aby do podniku svého převzala dle svých potřeb postupem času i dělníky s výrobou touto v závodu akc. spol. ťDynamit NobelŤ zaměstnané, zejména síly kvalifikované a zapracované, pokud by se hlásily a pokud by proti jich převzetí nebylo závady se stanoviska státní bezpečnosti.

K bodu 3. Při rozhodnutí, jež jest předmětem interpelace, nebylo nijak neznámo, že nynější drahotní poměry způsobí vysoké zařizovací náklady a tím zdražení výrobků.

Má-li však býti státní bezpečnost zajištěna, nemožno se takovýmto důsledkům vyhýbati; ostatně lze očekávati, že bude toto zdražení aspoň z valné části vyváženo dalekosáhlými zárukami, které Čsl. akc. továrna poskytuje monopolní, případně vojenské správě ve směru zařízení výroby takovým způsobem, aby všem požadavkům racionelního a hospodárného podnikání, jakož i kvality výrobků vyhovovala.

K bodu 4. Vzhledem k neodkladné naléhavosti věci nemohlo býti při rozhodování o zadávání výrobního práva luštěna otázka socialisace podniků dotyčných, a to tím méně, poněvadž program a postup socialisace není dosud nijak zákonem konkretisován.

Zásadní vyloučení socialisace tu nijak nenastalo: naopak, může ve směru tom býti úspěšné působeno prostřednictvím rozhodujícího vlivu, který jest monopolní, resp. státní správě vůbec na vedení a správu tohoto nového podniku vyhrazen jakožto podmínka výhradného oprávnění.

K bodu 5. Okolnosti, že společnost má sídlo ve Vídni, že bratislavská továrna je příliš blízko hranic a že složení správní rady a účast cizího kapitálu nevyhovuje změněným poměrům, byly zajisté důležitými důvody pro zmíněné rozhodnutí. Také o návrzích, společnosti ťDynamit NobelŤ v ohledech těch učiněných, bylo zevrubně uvažováno.

Poněvadž však vojenská správa kategoricky požadovala, aby co do výroby a potřeby výbušných látek byla učiněna naprosto neodvislou od společnosti ťDynamit NobelŤ, podotýkajíc, že jinak nemohla by se cítiti bezpečnou před prozrazováním vojenských tajemství, nemohla se státní správa spokojiti s návrhy akc. spol. ťDynamit NobelŤ, a musila učiniti kroky, které byly nezbytnými, aby se docílilo nového samostatného podniku.

Zejména pouhé přibrání českého kapitálu nemohlo by nijak vyloučiti vliv kapitálu dosavadního.

I státní správě na tom záleží, aby nenastala porucha ani ve výrobě, ani v zásobování konsumu výbušnými látkami.

Proto se jednak stará o zřízení nového samostatného podniku, jednak neodpírá dosavadní společnosti ťDynamit NobelŤ oprávnění k další výrobě výbušných látek, pokud výroba ta novým podnikem nebude prováděna v dostatečném, veškerou tuzemskou potřebu uspokojujícím rozsahu.

Co se týče pokusu úplatků, o nichž v interpelaci děje se zmínka, není nám o tom pranic známo; záležitost ta bude předmětem příslušného šetření.

Ostatně jedná se tu o osoby, které na rozhodnutí nemohly míti vlivu.

K bodu 6. I o vlivu tohoto rozhodnutí na náš zahraniční úvěr bylo dostatečně uvažováno.

Poněvadž však pro rozhodnutí toto byly zde specielní důvody, které byly již vzaty v úvahu Národním shromážděním při vydání zákona o monopolu výbušných látek, který výslovně bez jakéhokoliv obmezení prohlásil dosavadní živnostenské oprávnění k výrobě výbušných látek za zrušené, nebylo možno na eventuelní nepříznivé vlivy na zahraniční úvěr vzíti zřetele.

Ostatně zúčastněn jest na novém podniku kapitál dohodový, francouzský a anglický, který zajisté bude eventuelní nepříznivé vlivy paralysovati.

Vůbec tu nejde o zničení dosavadního tuzemského podniku, který bez velikých obtíží může se přetvořiti na důležitou výrobu u nás doposud nedostatečně zastoupenou.

Že tato přeměna jest možná, prohlásil svého času i dělnický exekutivní komitét akc. spol. ťDynamit NobelŤ oproti ministrovi dru Šrobárovi.

K bodu 7. Zrušení dosavadních výrobních oprávnění stalo se již zákonem o monopolu výbušných látek; rozhodnutí, jehož se interpelace týče, jest jen dalším důsledkem.

Spíše zrušení nebo odvolání přípovědi dané Čsl. akc. spol. továrně na látky výbušné vyvolalo by nedůvěru v tom směru. že jsme státem právním, nehledě ani k tomu. že by to mělo za následek povinnost státní správy k úhradě dosavadních výdejů a převzatých závazku, které vzešly jmenované společnosti až dosud přípravnými pracemi, jež konala přímo na vyzvání a popud vlády.

Z těchto příčin pokládám rozhodnutí ministerské rady z 8. listopadu 1920, jímž bylo udělení přípovědi výhradného výrobního práva Československé továrny na látky výbušné schváleno, za plně odůvodněné a pokládám za nemístno, vyvolávati usnesení nové, poněvadž všecky důvody i námitky byly již vícekráte předmětem porad ministerské rady a nemohlo by usnesení shora uvedené doznati zásadních změn.

V Praze dne 17. ledna 1921.

Předseda vlády:

Černý, v. r.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP