Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

1156.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen

an den Minister des Innern

betreffend die ungerechtfertigte Auflösung des "Deutsch-mährischen Volksbundes" in Hultschin.

Der bevollmächtigte Kommissär der čsl. Republik für das Hultschinergebiet hat mit Erlaß vom 26. Sept. 1920 Z. Rat, 501/3 den Verein ťDeutsch-mährischer VolksbundŤ in Hultschin und alle seine Zweigstellen (Ortsgruppen) aufgelöst. Als Begründung dieser Maßnahme führt der bevollmächtigte Kommissär zunächst an, daß nach. der im Hultschinergebiet noch geltenden preussischen Vereinsgesetzge-bung die Verwaltungsbehörde gegen die Eintragung eines Vereines Einspruch erheben kann, wenn der Verein nach dem öffentlichen Vereinsrechte unerlaubt ist oder verboten werden kann oder wenn er einen politischen, sozialpolitischen oder religiösen Zweck verfolgt (§ 61 des bürgerl. G. B. für das Deutsche. Reich).

Dieser vom bevollmächtigten Kommissär zitierte § der deutschen Reichsgesetzgebung ist im vorliegenden Falle ganz ungerechtfertigt wieder neu belebt Worden, da er durch Art. 124, Abs. 2, Satz 2 der Reichsverfassung vom 11. 8. 1920 R. G. Bl. 1407 aufgehoben wurde. Wenn die deutsche Gesetzgebung im Hultschinergebiet in vorläufiger Geltung belassen wurde, so muss sie auch für die Verwaltungsbehörde Gültigkeit haben und es ist nicht zu rechtfertigen, wenn diese Behörde einfach Bestimmungen hervorholt, die keine Rechtsverbindlichkeit mehr besitzen, nur weil sie ihr gerade passen.

Der bevollmächtigte Kommissär begründet die Entziehung der Rechtsfähigkeit bzw. die Auflösung weiter mit dem gesetzwidrigen Verhalten des Vereinsvorsitzenden bzw. des Vereinsvorstandes und mit der angeblichen Bemühung des Vereines, das Hultschiner Ländchen von der Čsl. Republik abzutrennen und dem Deutschen Reiche wieder anzugliedern. Die gesetzwidrige Tätigkeit des Vereinsvorsitzenden habe das Gemeinwohl gefährdet.

Diese Begründung stellt sich lediglich als eine Behauptung der Verwaltungsbehörde dar, die durch nichts bewiesen ist. Denn hätte der V er eins Vorsitzende, der von der tschechischen Regierung entlassene deutsche Lehrer Franz Mitschein, eine das Gemeinwohl gefährdende Tätigkeit entfaltet, dann hätte die Justizbehörde pflichtgemäß eingreifen und ihn bestrafen müssen. Das ist aber nicht der Fall gewesen. Demnach kann auch von einer das Gemeinwohl gefährdenden Tätigkeit des Vereinsvorsitzenden bzw. Vorstandes keine Rede sein.

Diese Begründung ist aber auch vollkommen unlogisch, da man für die Tätigkeit einer Einzelperson nicht einen ganzen Verein haftbar machen kann. Wäre eine derartige ťHaftpflichtŤ vom Gesetzgeber gewollt, so käme die Verwaltungsbehörde nicht über die Auflösungsverfügungen zu einer anderen Tätigkeit hinaus, da einzelne Mitglieder eines jeden Vereines in Konflikt mit den Gestzen geraten können.

Auch die Behauptung über die vom Vereine entfaltete Tätigkeit wird nur aufgestellt, aber des weiteren durch nichts bewiesen. Hätte der Verein tatsächlich eine denartige Tätigkeit entwickelt, so müßten doch Bestrafungen erfolgt sein. Bei der nervösen Sorge der tschechischen Behörden vor Hochverrat und Irredenta gibt es keinen besseren Beweis für die Haltlosigkeit der Behauptung des bevollmächtigten Kommissärs als die Tatsache, daß keine Verurteilung bzw. Bestrafung aus dieser Ursache erfolgte.

Die Verfügung der Auflösung des ťDeutsch-mährischen VolksbundesŤ in Hultschin stellt sich nach dem Gesagten als ein bloßer Willkürakt der Verwaltungsbehörde dar, der nicht geeignet ist, die Bevölkerung und insbesondere die Jugend zu Liebe und Achtung vor der tschechischen Republik und ihrer Regierung und zum Gehorsam gegenüber ihren Gesetzen und Verordnungen anzueifern; die Verfügung stellt sich aber auch als unmodern und undemokratisch dar, da sie dem Geiste wahrer Demokratie, dem Grundsatze der Versammlungs- und Vereinsfreiheit widerspricht. Damit läuft sie aber auch dem Geiste der Regierung zuwider, die den Staat im Gegensatze zu dem undemokratischen Österreich als einen demokratischen schuf und diesen Umstand durch ihren Außenminister wiederholt der Welt feierlich verkündet hat. Die Gefertigten fragen daher:

1. Kann der Herr Minister die Auflösung des ťDeutsch-mährischen VolksbundesŤ in Hultschin rechtfertigen?

2. Wird der Herr Minister sofort Veranlasung nehmen, den bevollmächtigten Kommissär für das Hultschinergebiet anzuweisen, seine den genannten Verein betreffende Verfügung zurückzunehmen?

3. Wird der Herr Minister den bevollmächtigten Kommissär für das Hultschinergebiet, sowie alle unterstellten Behörden anweisen, dem Geiste der Demokratie fürderhin Rechnung zu tragen und nicht ohne tatsächliche Begründung. gegen deutsche Vereine vorzugehen?

4. Gedenkt der Herr Minister, einen entsprechenden Regierungsantrag auf Sicherung und Wahrung voller Versammlungs- und Vereinsfreiheit dem Abgeordnetenhause ehestens zur Beschlußfassung vorzulegen?

Prag, am 25. November 1920.

Dr. Ernst Schollich,

Pittinger, Schubert, Patzel, Kaiser, Dr. Spina, Schälzky, Simm, Matzner, Dr. Radda, Heller, J. Fischer, Böllmann, J. Mayer, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Knirsch, Dr. Kafka, Röttel, Kraus, Dr. Lodgman.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

1156.

Interpelace

poslance Dra. Arnošta Schollicha a druhů

ministrovi vnitra

o neoprávněném rozpuštění spolku "Deutsch-mährischer Volksbund" v Hlučíně.

Splnomocněný komisař čsl. republiky pro území hlučínské rozpustil výnosem ze dne 26. září 1920, čís. 501/3 spolek ťDeutsch-mährischer VolksbundŤ v Hlučíně a všechny jeho odbočky (místní skupiny). Na odůvodnění tohoto opatření uvádí splnomocněný komisař především, že dle pruského spolkového zákonodárství, v území hlučínském dosud platného, může správní úřad činiti námitky proti zápisů spolku, je-li spolek dle veřejného práva spolkového nedovolen neb může-li býti zakázán neb sleduje-li účel politicky, sociálně-politický neb náboženský (§ 61 obč. zák. pro říši Německou).

Tento splnomocněným komisařem citovaný § říšskoněmeckého zákonodárství byl v tomto případě zcela neoprávněně vzkříšen, ježto článkem 124, odst. 2, věta 2. říšské ústavy ze dne 11. srpna 1920, ř. z. č. 1407, byl zrušen. Bylo-li německé zákonodárství v hlučínském území ponecháno v prozatímní platnosti, musí platiti též pro správní úřad, a nelze ospravedlniti, vybírá-li si tento úřad prostě ustanovení, jež nemají již nijaké správní závaznosti, jen protože se mu to právě hodí.

Splnomocněný komisař odůvodňuje odejmutí právní schopnosti, po př. rozpuštění nezákonným chováním předsedy spolku, po př. představenstva spolku a udánlivým usilováním spolku, aby hlučínská země odtržena byla od republiky Československé a přičleněna k Německé říši. Nezákonná činnost předsedy spolku ohrozila prý obecné blaho.

Toto odůvodnění je pouhým tvrzením správního úřadu, jež ničím není dokázáno. Neboť kdyby předseda spolku, českou vládou propuštěný učitel František Mitschein, byl rozvinul činnost veřejné blaho ohrožující, byly by soudní úřady musily zasáhnouti a jej potrestati. To se však nestalo. Nelze tudíž také mluviti o činnosti předsedy spolku, po př. představenstva, ohrožující veřejné blaho.

Toto odůvodnění je však také naprosto nelogické ježto za činnost jednotlivce nelze činiti zodpovědným celý spolek. Kdyby zákonodárce zamýšlel takové ručení, nedostal by se správní úřad pro samá rozpušťovací rozhodnutí k jiné činnosti, ježto jednotliví členové každého spolku mohou se dostati do konfliktu se zákonem.

Též tvrzení o činnosti spolkem rozvinuté je pouhým tvrzením, které ničím není doloženo. Kdyby spolek byl skutečně rozvinul takovou činnost bylo by přec došlo k potrestání. Při nervosním strachu českých úřadů před velezradou a iredentou není lepšího důkazu pro neodůvodněnost tvrzení splnomocněného komisaře než skutečnost, že z tohoto důvodu nedošlo k odsouzení, po př. potrestání.

Nařízení, aby spolek ťDeutsch-mährischer VolksbundŤ v Hlučíně byl rozpuštěn, kvalifikuje se dle toho, co řečeno, jako pouhý akt svévole správního úřadu, jenž není způsobilý, aby obyvatelstvo a zejména mládež nabádal k lásce a úctě k Československé republice a její vládě a k poslušnosti jejích zákonů a nařízení; opatření to je však také nemoderní a nedemokratické neboť odporuje duchu pravé demokracie, zásadě svobody shromažďovací a spolčovací. Tím odporuje však také duchu vlády, která utvořila tento stát na rozdíl od nedemokratického Rakouska státem demokratickým a prohlásila tuto okolnost opětovně a slavnostně světu svým ministrem zahraničních věcí.

Podepsaní táží se tudíž:

1. Může pan ministr odůvodniti rozpuštění spolku ťDeutsch-mährischer VolksundŤ v Hlučíně?

2. Přikáže pan ministr ihned, aby splnomocněný komisař pro území hlučínské odvolal své opatření, týkající se jmenovaného spolku?

3. Přikáže pan ministr splnomocněnému komisaři pro území hlučínské, jakož i všem podřízeným úřadům, aby napříště dbaly ducha demokracie a nepostupovaly proti německým spolkům bez skutečného důvodu?

4. Hodlá pan ministr (předložiti co nejdříve posl. sněmovně k usnesení příslušný vládní návrh na zajištění a zachování plné svobody shromažďovací a spolčovací?

V Praze dne 25. listopadu 1920.

Dr. Schollich,

Pittinger, Schubert, Patzel, Kaiser, Dr. Spina, Schälzky, Simm, Matzner, Dr. Radda, Heller, J. Fischer, Böllmann, J. Mayer, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Knirsch, Dr. Kafka, Röttel, Kraus, Dr. Lodgman.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP