Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

648.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .................................................................................... 1920,

kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. (řád volební do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů).

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Úprava volebních krajů.

§ 1.

Volební kraj sněmovny poslanecké dvacátý druhý, se sídlem krajské volební komise v Těšíně, jejž tvořily soudní okresy: Bílsko, Bohumín, Frýdek, Frýštát, Jablunkov, Ostrava Slezská, Skočov, Strumeň a Těšín a volební kraj XII. senátu se zrušují. Volební kraj dvacátý třetí sněmovny poslanecké stává se volebním krajem dvacátým druhým a volební kraj XIII. senátu volebním krajem XII.

§ 2.

Volební kraj dvanáctý sněmovny poslanecké se sídlem krajské volební komise v Olomouci, tvoří soudní okresy: Bruntál. Bystřice pod Hostýnem, Dvorec, Frývaldov, Javorník, Holešov, Kojetín, Konice, Kroměříž, Libava město Lipník, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Plumlov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Staré Město, Šilperk, Šternberk, Šumperk, Unčov, Vidnava, Visenberk, Vrbno, Zdounky, Zábřeh.

Dvanáctý volební kraj volí poslanců 17.

§ 3.

Volební kraj čtrnáctý sněmovny poslanecké se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostravě tvoří soudní okresy: Albrechtice, Benešov, Bílovec, Bohumín, Cukmanti, Frenštát, Frýdek, Frýštát, Fulnek, Hlučín, Hranice, Jablůnkov, Jindřichov, Nový Jičín, Krnov, Klimkovice, Meziříčí Valašské, Místek, Odry, Opava, Osoblaha, Ostrava Moravská, Ostrava Slezská, Příbor, Rožnov, Těšín, Vítkov, Vsetín.

Čtrnáctý volební kraj volí poslanců 19.

§ 4.

Volební kraj senátu VII. se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostravě volí senátorů 18.

II. Obsazení mandátů.

§ 5.

Území vyloučená článkem II. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., z prvých voleb sněmovny poslanecké a senátu, a to soudní okresy: Bohumín, Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Ostrava Slezská, Těšín, Hlučín, a území Vitorazska, Valčic, Oravy a Spiše, zvolí dodatečné v den, určený ministrem vnitra, pro prvé období volební šest poslanců a dva senátory.

§ 6.

Sídlem krajské volební komise jest český Těšín.

Členy této komise mohou býti jediné voličové, jichž stálé bydliště není od sídla komise vzdáleno více než 100 km.

Volba poslanců a senátorů (§ 5) provede se podle zákonů ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n., bez druhého a třetího skrutinia tím způsobem, že mandáty, které po dělení součtu všech platně odevzdaných hlasů počtem mandátů o jednu zvětšeným zůstanou neobsazeny přikáží se těm stranám, které vykázaly největší zbytek dělení.

Volební číslo dělením vyšlé budiž doplněno na celé číslo nejblíže vyšší. Jsou-li zbytky hlasů sobě rovny, rozhodne los které straně se mandát přikáže.

Kandidátní listiny buďtež předsedovi krajské volební komise předloženy nejpozději 30. den přede dnem volby. Řízení u ministerstva vnitra (§ 26. řádu volení do poslanecké sněmovny) odpadá.

§ 7.

Čtyři mandáty sněmovny poslanecké a dva mandáty senátu, jež §§ 2 a 3 nebyly přikázány volebnímu kraji Moravsko-Ostravskému, přikáže právoplatně podle posledního odstavce čl. II. zákona ze, dne 29. února 1920, č. 123 a 124 Sb. z. a n., některému z volebních krajů vláda a určí způsob obsazení těchto mandátů pro prvé volební období.

III. Obvod žup.

§ 8.

Příloha A ku § 2. zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice československé, mění se takto:

Župa XII.

se sídlem v Olomouci; župu tvoří soudní okresy: Bruntál, Bystřice pod Hostýnem, Dvorec, Frývaldov, Javorník, Holešov, Kojetín, Konice, Kroměříž, Libava Město, Lipník, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Plumlov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Staré Město, Šilperk, Šumperk, Šternberk, Unčov, Vidnava, Visenberk, Vrbno, Zdounky, Zábřeh.

Župa XIV.

se sídlem v Moravské Ostravě; župu tvoří soudní okresy: Albrechtice, Benešov, Bílovec, Bohumín, Cukmantl, Frenštát, Frýdek, Frýštát, Fulnek, Hlučín, Hranice, Jablunkov, Jindřichov, Nový, Jičín, Krnov, Klimkovice, Meziříčí Valašské, Místek, Odry, Opava, Osoblaha, Ostrava Moravská, Ostrava Slezská, Příbor, Rožnov, Těšín, Vítkov a Vsetín.

Župa XXI.

se sídlem v Těšíně se zrušuje.

IV. Ustanovení závěrečná.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede jej ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 29. února 1920 č. 123 Sb. z. a n., kterým byl vydán řád volení do poslanecké sněmovny a to v článku I. rozděleno bylo území Československé republiky na dvacet tři volebních krajů, z nichž dvacátý druhý volební kraj se sídlem krajské volební komise v Těšíně tvořiti měly soudní okresy: Bílsko, Bohumín, Frýdek, Frýštát, Jablunkov, Ostrava Slezská, Skočov, Strumeň a Těšín, a bylo tomuto volebnímu kraji přikázáno 9 poslanců. Zákonem ze dne 29. února 1920, čís. 124 Sb. z. a n. (§ 9) utvořen byl pro soudní okresy právě jmenované XII. volební kraj do senátu, a přikázány byly tomuto volebnímu kraji čtyři mandáty senátorské. Zákonem pak ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (příloha A) zřízena byla pro jmenované soudní okresy XXI. župa se sídlem v Těšíně.

Důvodem pro tato ustanovení zákona byla statistika Těšínská podle úředního sčítání lidu z roku 1910, jež vykazovala na 328.231 ba půdy celkem 434.821 obyvatelů, z čehož podle rakouské statistiky bylo 76.923 Němců. 115.597 Čechoslováků, 233.850 Poláků, 297 jiných národností a 8154 cizozemců.

Konferencí velvyslanců v Paříži ze dne 20. července 1920 rozděleno však bylo Těšínsko mezi republiku československou a Polskou tak, že k republice československé připadlo 126.945 ha půdy a obyvatelstva 286.000, z čehož jest podle rakouské statistiky z roku 1910 Němců 30.192, Čechoslováků 113.152, Poláků 137.043, jiných národností 118 a cizozemců 5495; republice Polské pak bylo přikázáno půdy 101.286 ha a obyvatelstva 148.821, z čehož jest Němců 46.731, Čechoslováků 2445, Poláků 96.807, jiných 179 a cizozemců 2659. Bližší statistiku podává příloha A.

Počet Poláků přikázaných republice Čechoslováků ve výši 137.043 nelze ovšem rovnati počtu státních příslušníků československé republiky, naopak bylo místním šetřením v některých obcích na Těšínsku zjištěno, že bude ve lhůtě stanovené optovati pro státní občanství Polské asi 20.000 dospělých občanů polské národnosti, následkem čehož počet státních příslušníků československé republiky se sníží as o 60.000 hlav; z důvodu tohoto odhaduje vláda celkový počet státních občanů na Těšínsku na 226.000.

Srovnáním velikosti ostatních volebních krajů a žup, jak co do rozlohy, tak co do počtu obyvatelstva jest nesporno, že České Těšínsko s počtem československých státních občanů 226.000 nemůže tvořiti samostatný volební kraj, ani samostatnou župu a navrhuje ve směru tom vláda (§ 1), aby dvacátý druhý volební kraj se sídlem krajské volební komise v Těšíně a volební kraj XII. do senátu byly zrušeny, a aby území přikázané rozhodnutím konference velvyslanců v Paříži ze dne 20. července 1920 republice Československé bylo sloučeno s volebním krajem Moravsko-Ostravským, a to jak pokud jde o obvod a sídlo župy (§ 8), tak i pokud jde o volby do sněmovny poslanecké a do senátu (§ 3.). Tím, že odpadne volební kraj dvacátý druhý do sněmovny poslanecké a volební kraj XII. do senátu, jest volební kraj dvacátý třetí kraje a dvacátým druhým a volební kraj XIII. volebním krajem XII. V příloze A k § 2 zákona o zřízení župních a okresních úřadů není podobného opatření třeba.

Posavadní volební kraj čtrnáctý sněmovny poslanecké volil podle čl. I. zák. má ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n., poslanců 14. resp. při prvých všeobecných volbách poslanců 13, poněvadž jeden mandát vyhrazen byl Hlučínsku, za něž podle čl. II. cit. zákona má se provésti volba dodatečně, zároveň s volbami v těch volebních krajích a v tom území, jež v prvém odstavci II. čl. cit. zákona jsou uvedeny.

Z celkového počtu mandátů poslaneckých přikázaných celému Těšínsku — 9 — odpovídá počtu státních občanů Těšínská po rozdělení 226.000, počet poslanců — 5 — a z počtu 4 mandátů senátorských — 2 —, má-li býti zachován průměr připadající na jeden mandát v republice. Bude takto připadati na 226.000 státních občanu na Těšínsku a 32.000 státních občanů na Hlučínsku, celkem tedy na 258.000 obyvatelů 6 poslanců. Poněvadž volební kraj čtrnáctý voliti měl dosud poslanců 14 a volební kraj VII. senátorů 16, připadne po sloučení československého Těšínska s volebním krajem čtrnáctým tomuto kraji poslaneckých mandátu 19 a volebnímu kraji VII. mandátů senátorských 18. Tím jsou odůvodněny §§ 3 a 4 osnovy.

Poněvadž však území vyloučená čl. II. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. a čl. n. zákona ze dne 29. února 1920, čís. 124 Sb. z. a n., že všeobecných prvých voleb postrádají dosud parlamentního zastoupení, jest třeba učiniti opatření k výkonu volby v těchto územích; opatření to byla vláda. zmocněna provésti cestou nařizovací (odst. 4 a 5 čl. 31 cit. zákona), přes to však navrhuje vláda, aby způsob volby byl usnesen Národním shromážděním, poněvadž tvoří část zákonodárného aktu nutného následkem rozdělení Těšínská. Za sídlo krajské volební komise se navrhuje v osnově český Těšín a podmínka členství této komise, totiž vzdálenost do 100 km od českého Těšína odůvodněna jest přílišnou vzdáleností některých území od sídla krajské komise a bylo by jistě na závadu včasnému vyřízení a skončení volebních příprav, kdyby se schůzí komise musili zúčastniti i členové z území velice vzdáleného. Netřeba dokazovati, že volby tyto lze provésti jedině bez použití předpisů §§ 49—55 řádu volení, poněvadž systém trojího skrutinia předpokládá současné volby v několika volebních krajích. Nařízení, že kandidátní listiny nutno předložiti předsedovi krajské volební komise již 30. den před volbou jest odůvodněno velikou rozlehlostí území, jež tentokráte tvoří volební kraj (§ 6).

Podle přesného ustanovení §§ 8 a 13 ústavní listiny má sněmovna poslanecká 300 a senát 150 členů; dodatečnou volbou 6 poslanců a 2 senátorů za území z prvých všeobecných voleb vyloučená zůstanou neobsazeny 4 mandáty poslanecké a 2 mandáty v senátu.

Aby vyhověno bylo ustanovení ustavní listiny, jest nutno zbývající tyto mandáty podle čl. II. zákonů ze dne 29. února 1920, č. 123 a 124 Sb. z. a n., přikázati některému z ostatních krajů a naříditi buďto novou volbu v dotčeném kraji aneb mandáty ty jiným způsobem obsaditi. Podle čl. II. cit. zákonů opatření to provede vláda cestou nařizovací.

Poněvadž obvod žup jest v Čechách, na Moravě a ve Slezsku totožný s obvodem volebních krajů, bylo třeba navrženým § 8. upraviti i obvod župy Moravsko-Ostravské a zároveň při tom upraviti chybu tisku, jež stala se tím, že okres Jindřichov zařaděn byl přes opačný návrh ústavního výboru do volebního kraje Olomouckého a do župy XII., kdežto podle návrhu ústavního výboru (viz stenografické protokoly ústavního výboru Národního shromáždění) zařaděn býti měl správně do volebního kraje a do župy Moravsko-Ostravské, a okres Vrbno do župy a volebního kraje Olomouckého.

Bude-li osnova tato vyřízena Národním shromážděním s urychlením, uspíší se tím dodatečné volby za Těšínsko a ostatní území dosud z voleb vyloučená a z důvodu toho vláda navrhuje, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena, a to v řízení zkráceném podle § 55 jednacích řádů a aby byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru ústavnímu a po schválení jejím touto sněmovnou v senátě výboru ústavně-právnímu k urychlenému podání zprávy.

V Praze dne 4. listopadu 1920.

Ministr vnitra:

Černý, v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Příloha k tisku 648.

1. Bývalé Těšínsko.



Politický okres, soudní okres, města s vlastním statutem

Plocha v ha

Dohromady

Přítomné obyvatelstvo

státní příslušníci dle obcovací řeči

Cizozemci

německé

čes.-mor.-slovácké

polské

jiné

Frýdek

Bílsko

Bílsko

Skočov

Strumeň

Bílsko (pol. okres)

1.023

497

20.497

40.836

14.480

75.813

9.879

18.568

34.654

33.127

15.051

82.835

5.123

15.144

13.495

2.706

1.430

17.631

4.033

136

403

159

101

663

574

2.568

20.286

30.114

13.180

63.580

122

20

5

1

26

149

598

450

143

342

935

Frýdek

Pol. Ostrava

Frýdek (pol. okres)

42.232

3.959

46.171

43.205

55.752

98.957

1.294

5.527

6.821

40.183

36.275

76.458

1.521

12.998

14.519

13

18

31

194

934

1.128

Bohumín

Frýštát

Frýštát (pol. okres)

9.294

22.395

31.689

39.944

82.086

122030

9.808

5.361

15.159

10.355

17.748

28.103

18.118

57.344

75.462

19

55

74

1.644

1.588

3.232

Těšín

Jablunkov

Těšín (pol. okres)

34.919

38.119

73.038

71.809

30.743

102.552

16.133

912

17.045

6.033

171

6.204

47.982

29.165

77.147

39

5

44

1.622

490

2.112

Úhrnem

228.231

434.821

76.923

115.597

233.850

297

8.154


2. Československé Těšínsko.



Politický okres, soudní okres, města s vlastním statutem

Plocha v ha

Dohromady

Přítomné obyvatelstvo státní

příslušníci dle obcovací řeči

Cizozemci

německé

čes.-mor.-slovácké

polské

jiné

Frýdek

Frýdek

Polská Ostrava

Frýdek (pol. okres)

1.023

42.212

3.959

46.171

9.879

43.205

55.752

98.957

5.123

1.294

5.527

6.821

4.033

40.183

36.275

76.458

574

1.521

12.998

14.519

13

18

31

149

194

934

1.128

Bohumín

Fryštát 1)

Fryštát (pol. okres)

9.294

16.485

25.779

39.944

75.009

114.953

9.808

5.241

15.049

10.355

17.699

28.054

18.118

50.496

68.614

19

51

70

1,644

1.522

3.166

Těšín 2)

Jablunkov 3)

Těšín (pol. okres)

24.084

29.888

53.972

36.475

25.736

62.211

2.299

900

3.199

4.454

153

4.607

29.121

24.215

53.336

12

5

17

589

463

1.052

Úhrnem

126.945

286.000

30.192

113.152

137.043

118

5.495

1) V soudním okresu Fryštát zahrnuty politické obce: Albrechtice, Darkov, Dětmarovice, Dolní Suchá, Dombrová, Fryštát, Horní Suchá, Kalvín, Lazy, Louky, Orlová, Petrovice, Poraba, Prostřední Suchá, Prstná, Ráj, Staré Město, Stonava, Závada a osada Marklovice.

2) V soudním okresu Těšín zahrnuty politické obce: Dobratice, Dolní Bludovice, Dolní Datyně, Dolní Domaslovice, Dolní Lištná, Dolní Tošonovice, Dolní Trličko, Dolní Žukov, Guty, Hnojník, Horní Domaslovice, Horní Trličko, Horní Žukov, Hradiště, Chotěbuz, Kojkovice, Komorní Lhotka, Koňská, Mistřovice. Mosty, Nebory, Beka, Ropice, Smilovice, Stanislavice, Svibice, Šebišovice, Šumbark, Třanovice, Třinec, Třitěž, Velopolí, Životice a vedle toho:


3. Polské Těšínsko.



Politické obce soudní, resp. politické okresní město s vlastním statutem

Plocha v ha

Dohromady

Přítomné obyvatelstvo státní

příslušníci dle obcovací řeči

Cizozemci

německé

čes.-mor.-slovácké

polské

jiné

Frýštát (soudní okres)

Kačice

Konczyce Malé

Horní Marklovice (osada)

Velké Kunčice

Žibřidovice

922

1.194

335

1) 1.854

1.605

1.170

1.633

580

1) 1.624

2.120

4

18

10

31

47

12

10

27

1.166

1.602

514

1.574

1.992

2

2

1

6

7

52

Celkem

5.910

7.077

110

49

6.848

4

66

Těšín (soudní okres)

Bažanovice

Bobrky

Březůvka

Děhylov

Harlach

Horní Lištná

Humná

Krásná

Mnichy

Ohrazená

Pastviska

Pohvizdov

Puncov

Těšín

Zámrsk

382

768

460

817

1.233

1.227

409

651

185

691

564

649

1.266

670

863

522

2.820

351

506

1.342

870

312

487

422

460

1.680

781

1.434

22.489

858

27

438

1

8

5

22

4

5

36

15

9

13.254

10

111

3

1

16

5

2

2

2

1.437

489

2.241

351

502

1.327

862

290

487

402

449

1.637

749

1.408

6.832

835

27

6

30

6

3

1

5

15

15

939

13

Celkem

10.835

35.334

13.834

1.579

18.861

27

1.033

Jablunkov (soud. okres)

Javořinka

Jistebná

Konákov

2.315

4.828

1.088

1.642

2.245

1120

12

6

12

1.618

2.212

1.120

18

9

Celkem

8.231

5.007

12

18

4.950

27

Bílsko (město mag.)

Bílsko (pol. okr. celý)

497

75.813

18.568

82.835

15.144

17.631

136

663

2.568

63.580

122

26

598

935

Úhrnem

101.286

148 821

46.731

2.445

96.807

179

2.659

1) Vypočteno dle hustoty obyvatelstva.



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP