Čtvrtek 2. července 1925

Začátek schůze v 5 hod. 55 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, Roudnický.

181 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Hodža, dr. Markovič; za ministerstvo spravedlnosti rada vrch. zem. soudu Kozel, za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák a min. rada dr. Plocar.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 352. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Roučkovi z rodinných důvodů, posl. Křemenovi a Ulrichovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní případně zítřejší schůzi posl. dr. Patejdlovi pro neodkladné zaměstnání; na týden posl. dr. Dolanskému pro nutnou cestu a posl. Böhrovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvili se p. posl. Hrušovský, pí. posl. Rosolová - Chleborádová a p. posl. Maxian.

Lékařské vysvědčení předložila pí. posl. Malá.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 1. července 1925, čís. 46.791/1925-7, že na místo zemřelého posl. Ježka povolalo podle §u 56 řádu volení do poslanecké sněmovny jako poslance Františka Vápeníka, berního úředníka v Roudnici n. L., a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací jazykem slibu, to jest jazykem českým, pan posl. Vápeník ke mně přistoupí a slovem "slibuji" a podáním ruky vykoná předepsaný slib.

Žádám o přečtení slibovací formule, a pana posl. Vápeníka žádám, aby ke mně přistoupil a vykonal slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé, že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda: Pan posl. Vápeník.

Posl. Vápeník (podávaje ruku předsedovi): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Pan posl. Burian podal mně dotaz podle §u 70 jednacího řádu. Uvádí v něm, že interpelace komunistických poslanců jsou potlačovány, a to tím, že předsednictvo, zkoumajíc je podle §u 9, lit. m) jedn. řádu, jednak zdržuje jejich vytištění, jednak z nich části vylučuje, dále tím, že vláda neodpovídá na ně ve lhůtě stanovené §em 68 jedn. řádu. I táže se mne, jak odůvodním zdržování interpelací a zda mu chci učiniti konec, dále zda eliminační praxe předsednictva nevyžaduje odstranění, a konečně ptá se mne na opatření proti soustavnému porušování zákonných ustanovení vládou.

K tomuto dotazu odpovídám:

§ 9, lit. m) jedn. řádu ukládá předsednictvu odpovědnou povinnost zkoumati projevy poslanců po určité stránce; zkoumání toto a jeho výsledky spočívají tudíž na ustanovení zákonném.

Ježto pp. poslanci předkládají někdy celé knihy a někdy až téměř půlročníky novin, a ježto předsednictvo, chtíc býti všestranně právo, věnuje se zkoumání svědomitě, není divu, že se vyskytne bezúmyslný průtah, jenž není namířen proti nikomu a má příčinu toliko v návalu materiálu.

Pokud jde o to, že na interpelace pp. poslanců komunistických nedošly odpovědi, musím upozorniti, že odpovědi na dvě z dovolaných interpelací byly dne 23. června t. r., to jest v den podání dotazu rozdány tiskem. Jinak předsednictvo odpovědi na interpelace dává urgovati a urgence tyto dává opakovati o své újmě, ale také na podnět pánů poslanců, jak stalo se v poslední době, zejména na zakročení klubu německých poslanců sociálnědemokratických a posl. dr. Schollicha a rovněž tak i po přítomném dotazu pana posl. Buriana.

V dotazu svém zmiňuje se pan posl. Burian také, že jeho návrh ze dne 22. května na povolání ministerského předsedy do tehdejší "dnešní" schůze, - jak bylo navrženo, - to jest do schůze dne 22. května, nedal jsem projednati v některé schůzi pozdější, když na schůzi dne 22. května nedošlo k hlasování. Necítil jsem se kompetentní dáti v pozdější schůzi hlasovati o návrhu na povolání ministra do schůze předchozí, když navrhovatel sám návrh onen nemodifikoval.

Podkládání úmyslnosti, jakož i jiné insinuace v dotazu obsažené, musím odmítnouti jak za sebe, tak za předsednictvo poslanecké sněmovny, neboť není tu jiné tendence než po objektivitě vůči každému a vůči všem.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorol. lidu vyslal do výboru zemědělského posl. Braneckého za posl. Berana.

Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru imunitního posl. dr. Kubiše za posl. Tománka.

Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Zeminovou a posl. Špatného za posl. Hrušovského a dr. Patejdla.

Předseda: Došly některé spisy od vlády.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 30 června 1925, č. j. 15.279/25 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona o závaznosti listin vydaných obcemi (městy s právem municipálním).

Předseda: Žádám za sdělení dalších spisů došlých.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. R. Bergmanna, Maška a druhů ministru zemědělství ve věci požitečných práv majitelů domů a příbytků osady města Poličky uvnitř hradeb.

Posl. dr. Hanreich oznámil přípisem ze dne 2. července 1925, že odvolává naléhavost svých interpelací tisk 5214 a tisk 5215.

Odpovědi:

min. vnitra:

na dotaz posl. Matznera, jak se chová četnictvo při politických schůzích,

na dotaz posl. Patzela o neustálém trestném a protiprávním vybírání poplatků politickými úřady;

min. soc. péče na dotazy posl. Patzela:

o zlepšení právních předpisů upravujících služební smlouvy soukromých zaměstnanců a o úpravě zákona o obchodních pomocnících,

o vyplácení podpory v nezaměstnanosti v okrese sušickém;

min. pošt. a telegrafů na dotazy posl. Jos. Fischera:

o nápisu "Národní jednota pošumavská" na poštovním úřadě v Blatné,

o obsazení poštmistrovského místa u poštovního úřadu v Sloupu v Čechách;

min. nár. obrany na dotaz posl. Simma, že liberecká posádka byla pro pohotovost dne 1. května vyzbrojena střelami dum-dum;

min. financí na dotaz posl. inž. Kalliny, aby Františku Langovi, obchodníku z Karl. Varů, dům "Zwei Prinzen", byly vráceny peníze zadržené při okolkování bankovek;

min. železnic na dotaz posl. inž. Kalliny o slevách jízdného pro spolky;

správce min. školství a nár. osvěty:

na dotaz posl. inž. Junga, že němečtí profesoři nebyli povýšeni "z politických důvodů",

na dotaz posl. Kurťaka o vyučovacím jazyku v řecko-katol. škole ve vsi Čemerném na Slovensku.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány tyto zprávy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5240. Zpráva zahraničného výboru a výboru pre záležitosti priemyslu, obchodu a živností o vládnom návrhu (tisk 5088), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k dodatočnému súhlasu dohoda o predĺžení prezatýmnej úpravy obchodných stykov medzi republikou Československou a Spojenými Štátmi Americkými zo dňa 27. októbra 1923, sjednaná v Prahe dňa 5. decembra 1924 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 18. decembra 1924, č. 314 Sb. z. a n.

5241. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 5086), kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923" sjednaná mezi republikou Československou a Francií a podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924 a "Protokol přiložený k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923" podepsaný v Paříži dne 4. září 1924.

5242. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládních návrzích (tisk 5087 a 5157), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. prosince 1924 a dne 18. dubna 1925.

5243. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 6. prosince 1924, č. 16.352/24, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin pomluvy československé vlády podle § 1, § 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. LXI z r. 1914, přečiny pomluvy komisaře inž. Bohuslava Kriško a okr. náčelníka Mareše, pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 a 1 zákona na ochranu republiky.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 347. schůzi posl. sněmovny a Těsnopisecká zpráva o 345. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikazuji tuto žádost:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádost sedrie v Košicích ze dne 22. června 1925, č. Tk IV 2169/24/10, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 27. června 1925, č. 8251/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin podle §u 24, č. 4 tiskového zákona (č. 662 im.).

Předseda: Zápisy o 348. a 350. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Posl. E. Bobek žádá o udělení třínedělní dovolené pro cestu na zotavenou.

Sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přejdeme k pořadu schůze, a to k 1. jeho odstavci, jímž je:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a dopravního k usnesení senátu (tisk 5207) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2137 a 2149) o letectví (tisk 5225) - pokračování.

Zpravodajem výboru ústavně-právního za omluveného posl. dr. Patejdla je předseda téhož výboru p. posl. dr. Hruban, zpravodajem výboru dopravního p. posl. inž. Záhorský.

Jednání o této osnově bylo ve včerejší 351. schůzi sněmovny přerušeno po zprávách pp. zpravodajů a jest nám nyní pokračovati.

Zahajuji debatu.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Hummelhans.

Než mu dám slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta byla 20 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Dávám slovo p. posl. Hummelhansovi.

Posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Zákon o letectví je velice rozsáhlý. Má celkem 56 paragrafů. Vystihuje však vše, aby nenastalo nedorozumění ani doma, ani v cizině. Zákonem tímto vstupujeme pokud se týče letectví do stejné linie s ostatními státy.

§§ 1 a 2 vyslovují se o výsostném právu státním. Nemůže totiž nikdo, komu by se zalíbilo, zříditi si živnost létání ve vzduchu.

§§ 3, 4 a 5 mluví o používání vzduchového prostoru. Je to velice správné, ale do detailu to nelze prováděti, protože bychom musili pak míti také ve vzduchu letecké strážnice.

§§ 6 až 11 jednají o používání letadel. Paragrafy tyto jsou velmi důležité, je však potřebí, aby výkladem jich nebyl brzděn zdravý vývoj našeho letectví, protože nebude možno v případě potřeby spoléhati jen na letadla státní, nýbrž také, jak to je v Anglii a jinde, i na letadla civilní.

§§ 12 až 16 pojednávají o letcích. Tyto předpisy bude nutno úzkostlivě dodržovati, případně zostřiti. Každému se sice do vzduchu nechce, ale někdy se pilotské legitimace dostane i tomu, kdo nedovede správně létati, ale svým vlivem dosáhne, že je mu u nás pilotská legitimace vydána.

§§ 17 až 20 jednají o živnosti letecké, ačkoli dnes není se třeba obávati návalu, když předpisy jsou jasné a přísné. Rozvinutí této živnosti bude míti vliv i na rozvoj našeho průmyslu leteckého.

§§ 21 až 25 pojednávají o leteckých provozovnách. Zde bude potřebí pamatovati také na případné použití provozoven státem.

§§ 26 až 28 o registraci letectví jsou rázu více formálního.

§§ 29 až 40 mluví o náhradě škod. Bude jistě třeba během doby korigovati tyto paragrafy, aby byli chráněni poškození ve službách letectví, jakož i jejich pozůstalí. §§ 41 až 45 jednají o cizozemských letadlech, §§ 46 až 50 obsahují ustanovení závěrečná.

Celý zákon svědčí o tom, že jeho zpracování bylo dobře myšleno, a můžeme říci, že tento zákon jistě z většiny zákonů, které se v této sněmovně projednávají, je tak opatrně zpracován, že nebude třeba, až bude uveden v platnost, v dohledné době snad ho zase korigovati. Vydrží nám jistě na delší dobu.

Bylo by si však přáti, aby letectví civilní bylo postaveno na stejnou základnu s letectvím vojenským, zejména po stránce hospodářské. Dále jest nutno, aby v čelo tak důležitého odboru moderního průmyslu dáváni byli lidé, kteří jsou si vědomi jeho důležitosti. Musíme uměti létati nejen civilně, nýbrž i vojensky a určiti si nejen linie vzdušné, nýbrž i skutečné.

Jistě budeme v této sněmovně ještě vícekráte o těchto otázkách mluviti a budeme míti možnost, abychom mluvili také o tomto tak důležitém odboru našeho průmyslu, aby hospodářství v tomto leteckém odboru v tak důležitém ministerstvu, jako jest ministerstvo nár. obrany, bylo postaveno, jak jsem již pravil, na zdravou základnu, protože - nechci se dotýkati všeobecně našeho vojenského letectví, - kdežto v jednotlivých odborech jistě stojíme na výši, takže můžeme býti srovnáváni s cizinou, musíme přiznati, že v administrativě našeho letectví panuje dnes ještě chaos. Bude nutno, aby si toho povolaní činitelé všimli, aby si uvědomili odpovědnost v tomto oboru, protože nejde zde jenom o velký majetek, který je v letectví stále investován, nýbrž také o životy těch, které posíláme případně smrti vstříc. Není dnes příležitosti, aby zde o těchto otázkách zvlášť bylo důrazně mluveno, já jenom zdůrazňuji, abychom tak důležitý odbor, jako je letectví, nepouštěli se zřetele.

Dosud málo si tohoto odboru všímáme v tomto domě, protože je to něco nového, a nežli zvykneme na nové věci, trvá to delší dobu. Mohlo by se však státi, že právě touto naší nevšímavostí mohly by se někde způsobiti škody, které by potom otevřely nám oči.

Vyslovuji pochvalu práci civilního letectví, že zavčas přišlo s tímto zákonem a předstihlo naše letectví vojenské, ačkoliv toto dříve bylo vybudováno velikými obnosy na ně dávanými. Nebude napříště také snad možno, aby letectví naše bylo rozděleno na letectví vojenské a civilní, pokud se týče doby mírové. Protože i zde utíkaly by nám ohromné sumy, ohromné obnosy, které by zbytečně byly vyplýtvány, musíme se snažiti, aby letectví civilní i vojenské bylo spojeno, aby v čele tohoto odboru postaveny byly síly prvotřídní, ne snad proto, že snad mají nějakou vysokou šarži u nás, nýbrž proto, že mají něco v hlavě a něco dovedou. Tak na to musíme pohlížeti, musíme uměti hospodařiti, ale ne uměti rozhazovati. Toto je potřebí míti na zřeteli.

Pak je potřebí ještě poukázati na to, že nesmíme plýtvati tak drahým materiálem, jako jsou letadla. A tu zase vidíme nehospodárnost, protože se dělají ve velikém rozsahu zásoby, které během půl roku se stávají bezúčelnými, nicotnými. Stojí-li někdo v čele nějakého odboru, chce jaksi pro okamžik ukázati, že se o ten odbor stará, a naseká nám zásoby, že jich nemůžeme ani zaplatiti. Pak se poukazuje, že to a to ministerstvo, resp. ministerstvo nár. obrany je příliš drahé. Ale podíváme-li se blíže i na jiné věci, vidíme, že uskladňování věcí v době míru a různých potřeb pro ministerstvo nár. obrany je zbytečné, že je to nehospodárnost a že by se daly ušetřiti každoročně miliony, kdybychom jinak dovedli hospodářství v našich jednotlivých ministerstvech upravovati. Pak se nedivme, že ministerstvo financí se stává úzkoprsým k výdajům jednotlivých ministerstev, když nemáme ještě ve všech ministerstvech postaveny na správní místa lidi-hospodáře, kteří by mohli miliony a miliony každoročně ušetřiti, takže náš rozpočet by mohl klesnouti na minimum.

To jsem chtěl při této příležitosti jaksi nadhoditi, abych dal podnět, aby i ostatní páni kolegové všímali si těchto otázek, všímali si hospodářství ve všech našich ministerstvech, aby zbytečně se peníze nevyhazovaly. Myslím, že zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu o vládním návrhu zákona o letectví bude míti ten důsledek, že budeme si všímati také hospodářství i v jiných ministerstvech. Když může toto ministerstvo přijíti s takovým propracovaným návrhem, myslím, že můžeme si všímati také v jiných ministerstvech, aby se hospodařilo tak, abychom my jako odpovědní vůči lidu mohli za to vždy odpovídati.

Doporučuji návrh tohoto zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Sděluji, že za ministerstvo spravedlnosti dostavil se k jednání o tomto odstavci pořadu rada vrch. zem. soudu dr. Kozel.

Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Závěrečné slovo dávám panu zpravodaji posl. dr. Hrubanovi.

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Slavná sněmovno! Přičiním jenom několik slov. Včera již páni zpravodajové jak ústavně-právního výboru, tak také výboru dopravního vysvětlili osnovu zákona, a to po stránce legislativní i právní, i po stránce věcné. Je nespornou výhodou, této osnovy, že stěžejní zásady kodifikuje zákonem a na druhé straně zase umožňuje, aby vládními nařízeními mohly býti upravovány podrobnosti a poměry, které při úžasně rychlém vývoji naší aviatiky den ze dne se mění.

Naše právní úprava letectví je tedy dostatečně rozsáhlá a propracovaná, jak sám předešlý pan řečník chvalně vytkl, a reguluje i takové poměry, které mezinárodní letecká konvence ponechala autonomní úpravě těch kterých států. Naše úprava v osnově je však také obezřetná po stránce ústavní, neboť dbá na ustanovení ústavní, podle kterých vládní nařízení mají se vydávati k provádění zákona a proto osnova naše vytyčuje hranice pro normování nařizovací. Cestou nařizovací bude se moci pak objektivně přihlížeti i k přáním, podnětům a upozorněním, které zde pronesl k některým paragrafům pan posl. Hummelhans.

Z důvodů, které páni zpravodajové již včera uvedli, i z těch, které jsem já přičinil, navrhuji, aby osnova byla schválena ve znění, obsaženém ve zprávě výborové a přijatém shodně s předchozím usnesením senátu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaj p. posl. inž. Záhorský si doslovu nepřeje.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Osnova zákona má 56 paragrafů v 10ti oddílech, nadpis zákona, nadpisy oddílů a úvodní formuli.

Jelikož není pozměňovacích návrhů, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 56 paragrafy, s nadpisy zákona a jeho oddílů a s úvodní formulí, ve znění navrženém pp. zpravodaji, shodném s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení prvém, a to ve znění shodujícím se s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Dále je nám rozhodnouti o resolučním návrhu, který je obsažen ve zprávě výborové. Čísti jej nedám, poněvadž páni poslanci mají zprávu v rukou.

Kdo tedy souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím schválena je resoluce výborová a vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme ke 2. odstavci pořadu, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 5180).

Zpravodajem je pan posl. dr. Matoušek.

Má pan zpravodaj návrhy nějakých korektur?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nemám.

Předseda: Není tomu tak, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke 3. odstavci pořadu, jímž je:

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona) (tisk 5222).

Zpravodajem výboru živnostenského jest pan posl. Geršl, zpravodajem výboru ústavně-právního za omluveného posl. dr. Patejdla předseda téhož výboru p. posl. dr. Hruban.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Geršl: Nemám.

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.

Vyřízen je odst. 3 pořadu.

Přejdeme ke 4. odstavci, jímž je:

4. Zpráva výborů ústavně-právního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 5083), kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé 1. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaná v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k této úmluvě; 2. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě (tisk 5226).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr. Matoušek, za výbor zahraniční p. posl. dr. Hnídek a za výbor rozpočtový p. posl. dr. Matoušek.

Dávám slovo zpravodaji výboru ústavněprávního, p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Předmětem mého referátu jsou úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemném vyrovnání pohledávek, uzavřených ve starých rakousko-uherských korunách.

Osamostatnění naší měny od měny bývalé říše Rakousko-uherské vyvolalo hned při počátku potřebu upraviti závazky, jež uzavřeny byly v bývalých rakousko-uherských korunách. Jednání o tuto úpravu počalo se již r. 1920, rozpětí mezi měnou naší a rakouskou působilo však vyjednavačům neobyčejné potíže, takže jednání skončilo teprve roku loňského. Po dlouhém jednání nalezeno bylo jediné východiště ze všech těch ohromných potíží vyjednávacích. Uznáno bylo všeobecně, že jediné vzájemným řízením vyúčtovacím "clearingem" lze vzájemné závazky vyrovnati. Uznáno bylo všeobecně, že za starou korunu rakousko-uherskou nemůže československý věřitel přijmouti dnešní korunu rakouskou, zrovna tak jako rakouský dlužník nemůže za tuto starou korunu rakousko-uherskou platiti celou korunu československou.

Zákon ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., jímž upraven byl způsob vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími, tvořil právní základ pro uvedený clearing. Soupis pohledávek, který byl proveden na základě nařízení ze 7. srpna 1922, č. 264 a 265 Sb. z. a n., vykázal, že československé pohledávky činí okrouhle asi 970 milionů, kdežto dluhy československé jen asi 250 milionů, tedy zhruba poměr 4:1. Tím přirozeně dán byl zásadní rozdíl mezi hledisky československých a rakouských vyjednavačů a tím vznikaly také ty ohromné potíže v dohodování.

Smlouva sestává ze 4 hlavních dílů.

I. část, čl. 1 až 10, vymezují rozsah smlouvy po stránce osobní i věcné.

II. část, čl. 11 až 39, upravují všeobecné vyrovnání (clearing) s hlediska hmotného i formálního.

III. část, čl. 40 až 45, jednají o rakousko-uherské bance, o Poštovním šekovém úřadě, o pohledávkách Československé republiky z mírové smlouvy st.-germainské, o pohledávkách poručenců a opatrovanců a o pensijním pojištění.

IV. část, čl. 46 až 49, obsahují všeobecné zásady vyrovnání a vymáhání pohledávek, tedy ustanovení o žalobách, exekuci, o lhůtách atd.

Hlavní část úmluvy spočívá v materielních ustanoveních, čl. 11 a 16.

Podle čl. 11 zaplatí rakouští dlužníci a obdrží rakouští věřitelé:

a) při dluzích lombardních, vzniklých při nabytí úpisů válečných půjček, za jednu starou rakousko-uherskou korunu jednu rakouskou korunu,

b) při dluzích hypotečních za jednu starou rakousko-uherskou korunu 10, event. 30 československých haléřů,

c) při závazcích akciových bank za jednu starou rakousko-uherskou korunu 5 čsl, haléřů. Při všech ostatních závazcích 3· 5 čsl. haléřů za jednu starou rak.-uher. korunu.

Podle čl. 16 československý dlužník zaplatí československému zúčtovacímu místu za každou starou rak.-uher. korunu 1 čsl. korunu, československý věřitel obdrží od tohoto místa peníz vyšetřený podle vnitřních státních předpisů, jež vydá Československá republika. Je přirozeno, že jen pro rakouské dlužníky a věřitele bylo možno stanoviti povinnosti i nároky jejich číselně, což naproti tomu bylo s naší strany možno jen u dlužníků, kdežto nároky věřitelů závisí od konečného skutečného výsledku platebního.

Ústavně-právní výbor a výbor rozpočtový, za kteréžto výbory mám čest podávati referát, podrobily vládní návrh podrobnému zkoumání. Ústavně-právní výbor se svého stanoviska právního a výbor rozpočtový se stanoviska rozpočtového uznaly, že vyjednavači nemohli získati pro naše zájmy československé větších výhod, a proto oba výbory předkládají sněmovně smlouvu tuto s návrhem, aby schválila tyto smlouvy i doložku, jak jest uvedena ve vládním návrhu. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Slovo dávám zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách je vlastně splněním mírových smluv. Je to splnění mírové smlouvy st. germainské, a to čl. 215, který stanoví toto: "Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všemi stranami, budou určeny shodou mezi zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, jak o tom ustanovily předešlé články. Ony úpravy týkají se mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen, spořitelen poštovních, ústavů pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko-uherského."

Jestliže tedy naše vláda smluvila s vládou rakouskou úpravu této otázky, tedy vlastně splnila jen ustanovení čl. 215 mírové smlouvy. Běží totiž o uspořádání záležitosti té, že někteří věřitelé naši mají pohledávky za dlužníky rakouskými a vice versa věřitelé rakouští za dlužníky našimi. Běželo především o formu a potom o věcnou stránku celé věci. Pokud se týče formy a věcné stránky, jak řekl p. zpravodaj rozpočtového výboru, volena byla forma jedině možná, totiž clearing, a základ této formy dal zákon ze dne 30. června 1920 o zúčtovacím ústavu, který byl zřízen u zemské banky české. Prakticky, hlavně u nás, bude se věc řešiti tím, že dlužníci naši budou skládati peníze v relaci té, která byla stanovena touto úmluvou čl. 11 u tohoto zúčtovacího ústavu a věřitelé zase vezmou si prakticky potom to, co dají dlužníci naši tomuto zúčtovacímu ústavu. Ovšem nároky našich věřitelů úplně uspokojeny nebudou. To je samozřejmé, poněvadž, jak již řekl p. zpravodaj rozpočtového výboru, československé pohledávky činí 970 milionů, kdežto dluhy československé jenom asi 250 milionů. Tedy jest obtíž neobyčejně veliká a proto bylo nutno se spokojiti právě s tím, co bylo dosaženo touto úmluvou.

Při poklesu valuty rakouské nebylo pomýšleno na to, že by se vyrovnání dělalo v poměru 1:1, jedna stará rakouská koruna k jedné koruně československé, ale bylo dosaženo alespoň toho, co obsahuje tato úmluva.

Rovněž bylo dosaženo dohody o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění. To se týkalo rovněž mírové smlouvy, a to klausule hospodářské. Podle čl. 275 bylo již většinou dosaženo zvláštními úmluvami dohody o pojišťovnách, hlavně běželo o Všeobecný pensijní ústav pro zřízence ve Vídni, ale nebyly ještě uspořádány poměry o náhradních ústavech a o náhradních smlouvách. Úmluva mezi naší republikou a mezi republikou Rakouskou konečně také upravuje pensijní poměry těch ústavů, které nespadají pod ustanovení čl. 275 mírové smlouvy st.-germainské. Tedy běží o upravení otázky rovněž neobyčejně naléhavé. To bylo vyřešeno prakticky také jenom clearingem, vzájemným vyúčtováním. Vyňat jest ovšem Ústav průmyslu cukrovarnického v Praze, o kterém byla učiněna zvláštní dohoda.

Zahraniční výbor pojednal po této stránce o obou úmluvách, jak o úmluvě závazků v rakouských korunách, tak o vzájemných pohledávkách s nositeli pensijního pojištění, a doporučuje slavné sněmovně, aby schválila tyto obě úmluvy. (Souhlas.)

Předseda: Sděluji, že k projednávání tohoto odstavce pořadu jakož i k projednávání odst. 5 a 6 pořadu dostavili se za ministerstvo financí odborový přednosta dr. Vlasák a min. rada dr. Plocar.

Ježto pan zpravodaj posl. dr. Matoušek referoval nejen za výbor ústavně-právní, nýbrž současně podal zprávu za výbor rozpočtový, jsou podány zprávy za všechny tři zúčastněné výbory.

Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Schvalovací usnesení má 2 odstavce.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám hlasovati o celém usnesení schvalovacím najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Není jich. Kdo tedy souhlasí s celým usnesením schvalovacím ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Vyřízen je odst. 4 pořadu.

Přejdeme k odst. 5. Tím je:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP