Úterý 18. listopadu 1924

 

Začátek schůze ve 3 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Benda, Roudnický.

226 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Udržal; za ministerstvo financí odb. přednostové dr. Vlasák a Groš, min. radové dr. Janík, Kalus, Kafka a dr. Štorkán.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 300. schůzi poslanecké sněmovny.

Do dnešní schůze dostavil se pan posl. Alois Sauer.

Ježto předtím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to podle §u 49 jedn. řádu v řeči české a německé, pan poslanec ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji" nebo "ich gelobe".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana poslance žádám, aby ke mně přistoupil k vykonání slibu. (Poslanci povstávají).

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

"Ich gelobe, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben."

Předseda: Pan posl. Sauer.

Posl. Sauer (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Předseda: Dovolené na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. Wintrovi, J. Bečkovi, Oktavcovi, Chalupníkovi; na 299. schůzi posl. Tausikovi, Kunstovi, Mondokovi, Sedorjakovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí na včerejší a dnešní schůze omluvil se posl. dr. Gáti.

Byly provedeny některé změny v klubech a výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců komunistické strany Československa oznamuje změnu v předsednictvu klubu: předseda posl. Burian; místopředsedové posl. dr. Gáti a Kreibich; jednatel posl. Haken; pokladník posl. Malá.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností zvolil dne 17. listopadu 1924 zapisovateli posl. Karpíškovou a Valáška.

Do téhož výboru vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. str. dělnické posl. Al. Kříže za posl. Kasíka; klub poslanců rep. strany zemědělského a malorolnického lidu posl. Jančeka za posl. Sopko.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Stivína za posl. R. Chalupu.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kasíka za posl. Al. Kříže; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Šafranko za posl. Mikulíčka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Zavřela za posl. Maška.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr. Matouška za posl. dr. Hajna.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Astera za posl. dr. Wintera; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. G. Navrátila za posl. Kamelského; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. dr. Holitschera a posl. Palme za posl. Schäfera a Pohla; klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Böhra za posl. Schälzkyho.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. dr. Luschku za posl. dr. W. Feierfeila.

Předseda: Došly některé dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Patzela min. soc. péče a min. pro obchod, průmysl a živnosti o zavedení úplného nedělního klidu ve falknovských obchodech podle §u 75 čl. IX ž. ř.,

posl. dr. Raddy min. školství a nár. osvěty, že byla odepřena nostrifikace diplomu magistra,

posl. Krause min. financí o neudržitelných poměrech u děčínského berního úřadu a u děčínské berní správy.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 294. a 295. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikazuji:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádost zem. soudu v Opavě ze dne 29. října 1924, č. Tk IX 1287/24-3, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro přečiny podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1924, č. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustil řečí na veř. schůzi lidu dne 18. srpna 1924 v Opavě (č. 538 im.).

Předseda: Přikazuji výboru soc.-politickému:

4927. Vládní návrh zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče,

výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

4928. Vládní návrh zákona, kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách,

a navrhuji, aby výborům jmenovaným uloženy byly k podání zpráv o těchto vládních návrzích lhůty 10denní.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou přijaty.

Pan posl. Szentiványi žádá o udělení dovolené z rodinných důvodů od 17. do konce tohoto měsíce.

Stejně pan posl. Palkovich žádá o udělení dovolené k uspořádání svých soukromých záležitostí od 17. t. m. do 3. prosince t. r.

Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Zápis o 294. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a byl podle téhož paragrafu vytištěn.

Přistoupíme k projednávání pořadu, a to k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1925 (tisk 4930).

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla ve 294. schůzi posl. sněmovny dne 30. října 1924 se lhůtou tří týdnů k podání zprávy, stanovil zpravodajem p. posl. dr. Srdínka.

Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Stejně jako při rozpravách o rozpočtech za léta minulá rozvržena by byla rozprava podrobná na 4 skupiny, a to: I. politickou, II. finanční, III. kulturní, IV. hospodářskou.

Podobně jako loni a předloni, by skupina I, politická, obsahovala kapitoly: I. president republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III. Národní shromáždění, IV. Nejvyšší správní soud a volební soud, IX a IX A. Předsednictvo ¨ministerské rady, s přílohou, X. Ministerstvo zahraničních věcí, XI. Ministerstvo národní obrany, s přílohou, XII a XII A. Ministerstvo vnitra, XIX a XIX A. Ministerstvo spravedlnosti, XXIV. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy. 

Skupina II, finanční, by obsahovala kapitoly: V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI a VI A. Příděly samosprávným svazkům, VII. Státní dluh republiky Československé, VIII a VIII A. Pensijní a zaopatřovací požitky, XIV a XIV A. Ministerstvo financí, s přílohou, XXV. Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků.

Skupina III, kulturní, by obsahovala kapitolu: XIII a XIII A. Ministerstvo školství a nár. osvěty, s přílohou.

Skupina IV, hospodářská, by obsahovala kapitoly: XV, XV A a XV B. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, XVI. Ministerstvo pošt a telegrafů, s přílohou, XVII. Ministerstvo železnic, s přílohou, XVIII a XVIII A. Ministerstvo zemědělství, s přílohou, XX a XX A. Ministerstvo veř. prací, s přílohou, XXI a XXI A. Ministerstvo soc. péče, XXII a XXII A. Ministerstvo pro zásobování lidu, XXIII a XXIII A. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, s přílohou.

Co do lhůty řečnické navrhuji podle usnesení předsednictva, aby jako loni při celé rozpočtové debatě lhůta řečnická činila pro klub maximálně tolikrát 15 minut, kolik má klub členů, při klubu s méně než 4 členy a pro poslance mimo klub souhrnem by činila až 1 hodinu.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich, návrh můj je přijat.

Uděluji slovo p. zpravodaji posl. dr. Srdínkovi.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! V tomto složení přistupuje sněmovna dnes k projednávání pátého státního rozpočtu, rozpočtu pro příští rok. Od počátku trvání státu je to sedmý rozpočet.

Zájem veřejnosti na projednávání rozpočtu zřejmě stoupá, a stoupá každoročně. Svědči o tom živá diskuse v naší žurnalistice a i v revuích. Tento zjev nutno uvítati. V republice není to ani jinak možno, než aby všechny otázky a zvláště otázka státního hospodářství budily zájem nejširších kruhů občanstva.

Povinnost zpravodajova o rozpočtu je jednak podati referát o vlastním novém rozpočtu, jednak podati přehled hospodářství za léta minulá; dále nastíniti celkovou bilanci ve všech složkách státního života a vytýčiti další úkoly, další směrnice. Úloha tato není snadná, protože referent musí mluviti s hlediska celostátního, musí potlačiti svoje stranictví a povznésti se nad strany. Pokusím se vyhověti tomuto úkolu, ale prosím předem za prominutí, jestliže se mi to někde nepodaří a jestliže snad někde - nevědomky a nerad - se dotknu té či oné strany v tom či onom směru jinak, než jak by si příslušná strana snad přála.

Výtka, kterou po páté v této sněmovně opakujeme, je ta, že pro jednání rozpočtu má parlament a zvláště rozpočtový výbor málo času. Rozpočtový výbor vyjádřil to v resoluci, která byla jednomyslně celým rozpočtovým výborem schválena a kterou výbor předkládá sněmovně ke schválení, aby totiž vláda propříště předkládala státní rozpočet parlamentu k projednání aspoň v prvních dnech měsíce října.

Co se týče podkladu, na základě kterého rozpočty se zdělávají, jsou to státní účetní závěrky a výkazy účinů za dobu nejnovější. V tomto směru jsme v parlamentě už schválili státní účetní závěrky za r. 1918, 1919 a 1920. Závěrka za r. 1921 předložena byla letos v létě a očekává schválení sněmovny. Závěrka za r. 1922 chystá se do tisku a bude snad v únoru předložena. Za r. 1923 by měla býti předložena k příštímu projednávání rozpočtu, a tím nejvyšší účetní kontrolní úřad by se zhostil svojí povinnosti tak, jak zákon káže. Nemáme ještě účetní závěrku za r. 1922, ale máme jako podklad k sestavení rozpočtu účiny za r. 1922/23 a jsou sněmovně předloženy také účiny za první pololetí r. 1924. Zajisté uzná slavná sněmovna, že je to skutečně nejlepším podkladem pro sestavování rozpočtu, protože jiného kriteria není, než jak osvědčily se výdaje rozpočtové minulého roku a jak došly příjmy rozpočtové do státní pokladny.

Mám-li se vyjádřiti o sestavování dosavadních státních rozpočtů, řekl bych asi toto: Rozpočty na rok 1919 a 1920 byly rozpočty pokusné. Ministr financí sestavil tam určitá čísla a nezáleželo na tom, jak je sestavil a v jaké výši, protože bylo nutno vyčkati výsledků, a skutečně také tyto rozpočty byly daleko od toho, jak vydání a příjmy se ve skutečnosti sběhly. Rozpočty za rok 1921 a 1922 byly sestavovány podle výdajů. Nejprve se sečtlo, co asi stát v příštím roce hodlá vydati, a podle toho se potom hledaly příjmy. Konečně roku 1923 došli jsme ke stanovisku, že rozpočty státní se musejí sestavovati ne podle výdajů, nýbrž podle možných příjmů a že podle těch třeba také upravovati svá vydání. Tedy stanovisko zajisté zcela správné. Tím však nechci říci, že by vždycky se stát měl říditi jen tím, co může sehnati za rok do státní pokladny, a podle toho aby vydával. Jsou někdy okolnosti, že se žádá větší výdaj, než stát může sebrati, a v tom případě někdy je nutno sáhnouti k půjčce. Neznamená to ovšem nic jiného, než přesmyknutí a přenesení břemene z přítomné doby na budoucí generaci.

My jsme k tomuto prostředku sáhli ve značné míře a celkem jsme učinili za těch 6 let asi 21 miliard dluhů, které budou musiti nésti generace příští. Ale, vážená sněmovno, to je přirozená věc. Zařizovati znovu stát, obnovovati stát a veškeré jeho instituce, k tomu bylo potřebí velkých obnosů. Také poměry válečné a poválečné vyžádaly si velmi mnoho investic, velmi mnoho výdajů a stejně výživa obyvatelstva pro první léta, a je tedy přirozeno, že tyto dluhy, které jsme dosud udělali, docela správně a s docela dobrým svědomím můžeme odůvodniti před budoucími generacemi.

Ale nebylo by dobré i nadále spoléhati stále na tuto cestu výpůjček ať vnitřních nebo zahraničních. Je konečně čas sestavovati rozpočty tak, aby z nich vymizel deficit.

Ve vývoji státu, za tu krátkou dobu šesti let - žijeme v sedmém roce obnoveného státu - můžeme pozorovati dvě periody. První doba byla perioda popřevratová, krátká a jaksi idylická, kde jsme chtěli pro svůj stát zříditi vše, co kde krásného ve světě kdo viděl. Záhy však jsme poznali, že na to naše finanční prostředky nestačí, a proto správně již ve třetím roce republiky začali jsme z té periody idylické přecházeti do obyčejné periody prosy státního života, a v té žijeme dále. Tato doba, perioda prosy státního života, není tak líbivá, poněvadž nemůže tolik rozdávati a tolik slibovati, ale za to bude tato perioda prospěšná státu a všemu jeho občanstvu.

Státní rozpočet, slavná sněmovno, to je vlastně mluva čísel o státních financích, a tato mluva čísel je nejpřesvědčivější. Jí rozumí celý svět a také celý svět na číslech rozpočtu kteréhokoli státu činí závěr o hospodářství příslušného státu. První podmínkou rozpočtu je, aby byl soběstačný, aby nevykazoval deficitu.

Musím letos o několik slov více pronésti o nové formě našeho státního rozpočtu, která se liší od formy rozpočtů let minulých. Je to důsledek zákona a prováděcího nařízení, že státní podniky mají býti vedeny zvláště, odděleně od státní administrativy a že mají býti postaveny na základnu soukromohospodářskou. Tedy státní podniky, které dosud objevovaly se v rozpočtu všemi obnosy svých příjmů a všemi obnosy svých výdajů, na příště - a již v rozpočtu na rok 1925 - jsou obsaženy v rozpočtu pouze výslednými čísly svého hospodářství, tedy buďto přebytkem nebo deficitem.

Státní podniky byly vykázány celkem u 9 kapitol rozpočtových. Rozpočty těchto podniků jsou přiloženy také ke státnímu rozpočtu jako dílčí přílohy, ale hospodářství podniků na příště bude volnější a bude se lišiti v tom směru od hospodářství dřívějšího, že bude sledováno i zástupcem ministerstva financí, případně s možností veta v otázkách finančních. Tím bude dána ministerstvu financí možnost, že vnikne do hospodářství podniků, kdežto dosud podniky hospodařily zcela samostatně v rámci povoleného rozpočtu. Rozpočty podniků budou méně závazné pro podniky, budou jen jakýmsi hospodářským plánem. Detaily nejsou obsaženy v rozpočtu, nejsou obsaženy ani v příloze finančního zákona. Mohli bychom tedy shrnouti, že to, co schvaluje parlament o rozpočtech podniků, dá se vyjádřiti takto: Podniky musí dosíci aspoň minima přebytku, který je uveden v rozpočtu, anebo nesmějí překročiti alespoň maximum schodku, který je uveden v rozpočtu.

Co se týče schodků státních podniků, probrali jsme tuto záležitost již v rozpočtovém výboru. Chci zde zdůrazniti, že schodkům těm jest rozuměti tak, že stát nedává úhrady těchto schodků podnikům, nýbrž dává pouze zálohu, kterou, až podnik bude prosperovat, má vrátiti do státní pokladny. Bylo také praveno v rozpočtovém výboru, kdyby se ukázalo, že některý podnik snad přece nemůže se povznésti k tomu, aby byl samostatný, aby měl výtěžek, že by bylo nutno tento podnik jakožto majetek státu dáti případně do hospodářství někomu jinému. To by se týkalo hlavně velkých našich podniků, pošty nebo železnic, a tu přítomný ministr železnic prohlásil, že podle jeho soudu ministerstvu se podaří, zavésti hospodářství na železnicích tak, aby žádná strana nemusela přijíti s takovým návrhem, aby železnice se snad někomu pronajaly.

Dále je otázka, kam zařaditi ve státním rozpočtu výsledky hospodářství státních podniků. Podniky jsou trvalým hospodářským objektem, každoročně jejich výtěžek má se objevovati v rozpočtu. To znamená řádný příjem. Příjem státních podniků je nutno zařazovati mezi ordinarium. Protože pak je to majetek věcný, třebaže v něm šlo také o výdaje osobní, bude nutno v tom případě, když mimořádně se bude počítati se schodkem státních podniků, tento schodek do výdajů zařaditi mezi výdaje věcné.

Je třeba poznamenati, že pro rok 1925 nebylo možno rozděliti rozpočet celý přesně na rozpočet administrativy státní a na rozpočet státních podniků proto, že prováděcí nařízení bylo vydáno až v říjnu a rozpočet byl koncem října předložen, tedy v té krátké době nebylo možno přesně rozděliti to, co patří k podniku a co k administrativě. Ovšem že tu hranici je třeba přesně vymeziti a v příštích rozpočtech vždy více a více zdokonalovati.

Ještě jedna zvláštnost jest ve státním rozpočtu novém, že totiž je u každé kapitoly, vyjímaje tří kapitol, uvedena ještě celková srážka na zvláštní úspory a interkalář. Když si vypočítáme tu srážku, vidíme, že je to asi 1 1/2 % dotyčných kapitol. Byla to srážka, kterou bylo nutno z usnesení vlády provésti v poslední chvíli, a ježto nebylo možno rozděliti tu srážku na jednotlivé tituly a paragrafy dotyčných kapitol, proto to bylo odpočítáno sumárně v poslední chvíli najednou.

Další rozdíl je ten, že v minulém finančním zákoně bylo rozeznáváno jasně mezi výdaji osobními a věcnými, ale pro r. 1925 není to provedeno. Není to provedeno proto, že opětně zavedením nové formy, rozdělením státního rozpočtu na státní podniky a administrativu nebylo možno v poslední chvíli rozděliti přesně výdaje věcné a výdaje osobní. Je to ovšem určitý defekt na rozpočtu a jest si přáti, aby příště zase parlament se dověděl, co dává na výdaje věcné a co na vydání osobní.

Ještě jednu poznámku bych měl, a to tu, že naše státní rozpočty od r. 1919 až do této chvíle čím dále tím více v některých kapitolách postrádají detailů; to je vadou rozpočtu, a to proto, že se tím dává byrokracii do rukou veliká moc, hospodařiti s centrálními kredity bez kontroly parlamentu, protože kontrola parlamentu jest jen tenkráte účinná a možná, když je v rozpočtu jasně vypočteno, které obnosy na které věci jsou určeny. Tedy v tomto směru rozpočet by potřeboval opravy, zlepšení, a já o ně žádám pro příští rozpočty.

To by asi bylo, co bych měl poznamenati o formě nového rozpočtu, a přistoupím nyní krátce k meritu, k číslům samého rozpočtu.

Proti roku 1924 vykazuje rozpočet na r. 1925 menší výdaje o 1.019,000.000 Kč. Také však příjmy preliminuje níže, a to o 689 mil. Kč. Celkové hospodářství rozpočtové vykazuje pro příští rok deficit 272 mil. Kč, který však je menší o 330 mil., než byl rozpočtový schodek pro rok 1924.

Ještě více vynikne snaha po úsporách ve státním rozpočtu, srovnáme-li rok 1925 s rokem 1923. Tu pak vidíme, že od r. 1923 až do r. 1925 snažíme se v rozpočtu snížiti všechna vydání o 3.397,000.000 Kč, tedy více než 3 miliardy. A také příjmy snižujeme na r. 1925 proti roku 1923 o 3.110 milionů, což jistě musí býti znatelno v napětí daňovém. Slavné sněmovně je známo, odkud to snížení příjmové resultuje, co na tom participuje. Přihlédneme-li k rozpočtu v novém sestavení - to, co jsem dosud uvedl, byla forma obvyklá dosavadní - rozlišujíce administrativu od státních podniků, vyjdou nám tato čísla:

Výdaje státní administrativy pro rok 1925 odhadnuty sumou 9.571,000.000 Kč a příjmy administrativy 7.574,000.000 Kč, takže administrativa vykazuje deficit 1.997,000.000 Kč, tedy okrouhle 2 miliardy. Za to podniky státní vykazují výdaje 6.402,000.000 Kč a příjmy 8.127,000.000 Kč, tedy státní podniky vykazují přebytek 1.725,000.000 Kč. Když tento přebytek podniků věnujeme na deficit administrativy, zbude nám ještě celkový deficit státního hospodářství pro příští rok rozpočtený částkou 272 milionů.

Je velmi zajímavo rozebrati státní výdaje pro příští rok podle řádných a mimořádných výdajů. Výdaje řádné odhadnuty jsou na 7.025 mil. Kč, mimořádné na 2.548 mil. Kč; to znamená, že stále ještě stát má mnoho mimořádných výdajů, což svědčí o tom, že dobudování budovy státní není ještě skončeno. Příjmy jsou odhadnuty v řádných příjmech na 8.926 mil. Kč, v mimořádných příjmech na 375 mil. Kč. Tedy v řádném rozpočtu, v ordinariu státního rozpočtu máme přebytek 1.901 mil. Kč, ale v mimořádném rozpočtu máme deficit 2.173 mil. Kč. Vidíme tedy, že ordinarium je potěšitelné, poněvadž řádné příjmy uhradí nám řádné výdaje a ještě nám zbudou z řádných příjmů téměř 2 miliardy na hrazení výdajů mimořádných. Extraordinarium je méně veselé, tam máme 8 kapitol, které vykazují stále ještě velké mimořádné výdaje. Jsou to hlavně kapitoly: národní obrana, sociální péče, pense, školství, státní dluh. To jsou kapitoly, které vykazují velké položky na mimořádná vydání. Vyslovuji při této příležitosti přání, aby ta známka, kterou je viděti v rozpočtech od r. 1919, že čím dále přesněji se rozeznává, co patří mezi výdaje řádné a mimořádné, ještě dále úzkostlivěji byla sledována, abychom došli k největší možné dokonalosti, pokud se týče rozeznávání ordinaria a extraordinaria.

Protože letos slavná sněmovna po prvé jedná o státních podnicích, uvedu v přehledu, jak vypadá podle rozpočtu pro příští rok hospodářství státních podniků.

Státní tiskárna vykazuje přebytek 3,664.000 Kč. Národní obrana má 3 státní podniky: továrnu na letadla, tiskárnu národní obrany a dřevařský podnik. Všechny tři jsou aktivní. Továrna na letadla vykazuje aktiva 1,574.000 Kč, tiskárna 47.000 Kč, a dřevařský podnik národní obrany 623.000 Kč. Školství zatím má 2 státní podniky, a to statky školní, které patří české a německé zemědělské škole v Praze. Český statek v Uhříněvsi patřící české škole je aktivní 196.000 Kč, německý statek v Libverdě je pasivní. Státní podniky ministerstva financí jsou čtyři. Jsou to: tabáková režie, která vykazuje čistý přebytek pro příští rok rozpočtu 1 miliardu 13 milionů, loterie s výtěžkem 25.3 milionu, mincovna 770.000 Kč a Bankovní úřad okrouhle 70 milionů. Pošta i se šekovým úřadem má v rozpočtu pro příští rok výtěžek 241 milionů, železnice státní vykázány jsou výtěžkem 191.5 milionu, státní statky, které spravuje ministerstvo zemědělství, částkou 134 milionů a podniky veřejných prací, hlavně baňské závody výtěžkem 41.9 milionu. Zdravotnictví, které spravuje státní lázně, vykazuje výtěžek těchto lázní pro příští rok 658 milionů.

Pasivní podniky jsou tři: Tisková kancelář 1.3 milionu, Úřední Noviny 422.000 a statek školní v Libverdě 187.000. To jsou, slavná sněmovno, nejnutnější čísla, která jsem musel uvésti a přistoupím nyní ke kritice tohoto rozpočtu.

Co je v něm dobrého? Předně snížení výdajů, dále zmenšení napětí příjmového, tedy daňového, vyčištění rozpočtu od položek, kterých v minulých letech se neupotřebovalo. Je v něm tedy viděti známku úspornosti a sestaven je podle účinů roku minulého. V rozpočtu provedena byla řada škrtů hlavně věcných. A tu je třeba přihlédnouti k povaze, k charakteru těchto provedených škrtů. Jedny položky, které byly škrtnuty, byly v rozpočtu zbytečné, neupotřebovalo se jich; jiné položky byly paušální, bez určitého určení, pro strejčka příhodu, a zůstávaly také případně ušetřeny; třetí položky byly škrtnuty, ale snad přece jich bude třeba; konečně škrtnuta byla čtvrtá kategorie položek, které znamenají skutečnou úsporu.

Vadou, chybou je, že tyto mnohé škrty byly prováděny mechanicky, v poslední chvíli, a že zasáhly některé tituly a paragrafy, kde škrtati se nemělo. Škrty mají býti dobře uváženy a má se o nich jednati hned od jara, škrty nemají býti činěny v položkách, kde lze za to míti, že jsou to výdaje produktivní. Tam zajisté škrtání může více uškoditi než prospěti.

Co se týče nákladů osobních a věcných v celém rozpočtu, nemáme kriteria, jak osobní výdaje pro příští rok 1925 vzrůstají. Nedalo se to určiti. Vloni, tedy na rok 1924, byly osobní výdaje 8 miliard 122 milionů a věcné výdaje 8 miliard 871 milionů. Myslím, že výdaje osobní vzrostly proti tomuto roku a že věcné výdaje se zmenšily právě následkem těch četných věcných škrtů. Je přirozeno, že musíme pro příští léta znovu žádati přesného rozlišování osobních a věcných výdajů ve státní administrativě a ovšem m že i podniky zajisté budou podle tohoto kriteria hospodařiti.

Přistupuji nyní k hlavním číslům o státních investicích. Pro rok 1925 určeno je na investice okrouhle 1.319 milionů, pro rok 1924 to bylo 2.229 milionů; tedy na investice pro příští rok se určuje méně o 910 milionů Kč. Rozděleny jsou na 5 skupin: Investice pro předsednictvo ministerské rady, které jsou pro příští rok zcela nepatrné, 580.000 Kč, investice pro ministerstvo pošt a telegrafů pro příští rok okrouhle 116 mil., pro železnice okrouhle 656 mil., pro zemědělství 23 mil. a pro veř. práce 523 mil. Ministerstvo veř. prací má však ve svém kreditu položky, které jsou ve prospěch řady ostatních resortů, tedy nejsou to položky určené pouze pro veřejné práce.

V procentech pro příští rok 1925 vypadá investiční rozpočet takto: Pro ministerstvo železnic celkem je tam okrouhle rovných 50%, pro veřejné práce 39%, pro pošty 8·8% a pro zemědělství 1·7%.

Z položek určených v ministerstvu veřejných prací na veřejné podnikání připadá na vodní stavby 43 mil. Kč, na elektrisaci státu 26 mil. Kč, na vzduchoplavbu bez vojenství 7·2 mil. Kč, na získání lodí říčních podle mírových smluv 8 mil. Kč, na státní stavby silniční a mostní 19 mil. Kč, na stavbu při stát. baňských a hutnických závodech 22 mil. Kč a na pozemní stavby všech resortů 398 mil. Kč.

Je potřeba, aby sněmovna poznala při projednávání nového investičního rozpočtu, kolik až dosud bylo v republice věnováno na investice. Investiční rozpočet vedeme od r. 1921 a za 3 roky až do r. 1923 bylo vydáno na investice 4 miliardy 612 mil. Kč. K tomu přistoupí obnos, který pravděpodobně bude vydán v tomto r. 1924, asi 1 miliarda 300 mil., takže na investice koncem tohoto roku budeme míti věnováno 5 miliard 912 mil. Kč, mohli bychom říci okrouhle 6 miliard Kč.

Odkud jsme vzali tyto peníze? Jak sehnala státní pokladna tyto ohromné obnosy? Byly vypsány půjčky, a to investiční půjčka dopravní, státní půjčka losová, investiční půjčka elektrisační, jedna zahraniční půjčka, státní investiční půjčka z r. 1923 a výnos všech těchto jmenovaných pěti půjček byl 2 miliardy 673 mil. Kč. Protože však na investice do konce tohoto roku vydáme 5 miliard 912 mil. Kč, zůstává nekryto těmito půjčkami 3 miliardy 238 mil. Kč. Aby tyto platby mohly býti provedeny, poněvadž investice se podnikaly, bylo třeba kontrahovati další krátkodobé půjčky, po případě si vypomáhati zálohovou platbou z pokladních hotovostí s výhradou, že tyto poslední platby budou zase pokladní správě nahrazeny z budoucí půjčky investiční.

Uváží-li se, že běžné hospodářství státní zatížené tak značnými břemeny vyplývajícími z dlouholeté války a jejích následků, mohlo vypomáhati zálohami na platby investiční, aby půjčka na investice nemusila býti kontrahována v cizině v době nepříhodné, jest to jistě úkazem velmi uspokojujícím a svědčícím o hospodářské zdatnosti a síle našeho státu.

Nyní přistoupím k tomu, abych podal zprávu o hospodářství státním v dosud uplynulých letech. Jak jsem pravil, byly podány a schváleny parlamentem závěrky do roku 1920 a nyní čeká schválení závěrka pro rok 1921. Uvedu z ní aspoň tato čísla.

Státní výdaje za rok 1921 byly ve skutečnosti proti rozpočtu nižší o 718 milionů. Příjmy na rozpočet v roce 1921 byly ve skutečnosti vyšší o 3.426˙5 mil., tedy výsledek státního hospodářství proti rozpočtu byl příznivější v roce 1921 o 4.145 milionů. Koncem roku 1921, tedy k 1. lednu roku 1922 měli jsme pokladniční hotovost 2.147 milionů.

Nyní přihlédněme, jaké účiny jsou ve státním hospodářství za rok 1922 a 1923. V roce 1922 byly výdaje rozpočteny na 19.912 milionů, ale skutečné výdaje nedosáhly toho čísla, byly pouze 18.335 mil. Kč. Příjmy byly rozpočteny na rok 1922 18.884 mil. Kč, ve skutečnosti byly příjmy 18.939 mil. Kč. Tedy výdaje byly menší o 1.577 mil. Kč a příjmy byly větší o 55 mil. Kč. Tedy výsledek státního hospodářství podle účinů, které pravděpodobně mohou býti ještě korigovány definitivní účetní závěrkou, byl příznivější o 1.632 mil. Kč.

Nyní rok 1923. Výdaje byly rozpočteny na 19.731 mil. Kč, skutečné výdaje však byly pouze 16.605 mil. Kč, tedy výsledek byl příznivější o 3.126 mil. Kč. Příjmy roku 1923 byly rozpočteny na 18.812 mil. Kč, ve skutečnosti však v tomto kritickém roce 1923 dosáhly výše jen 15.664 mil. Kč. Tedy výsledek příjmů byl nepříznivější proti rozpočtu o 3.148 mil. Kč.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP