Úterý 27. května 1924

Předseda: Dále byla tiskem rozdána usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4613. Usnesení senátu k usnesení posl. sněmovny (tisk. sen. 1831) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4215 a 4367), jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk sen. 1860).

Tisk 4614. Usnesení senátu o vládním návrhu (tisk 1834), kterým se předkládá Národnímu shromáždění dne 1. března 1924 v Římě podepsaná Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921 (tisk 1851).

Tisk 4615. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 1494) o osvojení (tisk 1829).

Tisk 4618. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1792), jímž se mění zákon ze dne 17. října 1919, čís. 562 Sb. z. a n., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění (tisk sen. 1825.).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace a odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4551. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Keibla a druhů min. financí o povolování pobytu v cizině státním a učitelským pensistům,

II. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o složení okresní správní komise v Boru u České Lípy,

III. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o přejmenování obce Adlerdörfel (Vorličky) v Orličky (Worlička),

IV. posl. Blatné, Palmeho, Pohla, dr. Holitschera a druhů min. vnitra, že karlovarské policejní komisařství omezuje státoobčanskou svobodu.

V. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o ustavičných konfiskacích dělnického tisku,

VI. posl. Mlčocha, Horáka a druhů min. zásobování o zamýšleném zřízení Velkonákupny pro opatření masa v cizině a zřízení tuzemských prodejen,

VII. posl. Hancku a spol. min. predsedovi v záležitosti memoranda sdruženia slovenských odborových organizácií,

VIII. posl. inž. Junga a druhů min. železnic o odstrkování německých úředníků při obsazování míst,

IX. posl. Hoffmanna, Grünznera, Tauba a druhů min. školství a nár. osvěty, že učitelstvu nebyly dosud vyplaceny mimořádné přídavky, poskytnuté státním zaměstnancům všech druhů podle usnesení ministerské rady ze dne 22. února 1923,

X. posl. dr. Kafky a druhů vládě o vysílání zástupců od haagského rozhodčího soudu,

XI. posl. Schälzkyho a druhů min. soc. péče o zrušení kežmarské dělnické pojišťovny,

XII. posl. Matznera a druhů min. vnitra o vzmáhajícím se sužování cikány,

XIII. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, že se učitelům nevyplácejí renumerace povolené jiným státním úředníkům,

XIV. posl. Warmbrunna a druhů min vnitra, že liberecká okr. politická správa zabavila sbírku básní "50% Lyrisches, 50% Satyrisches",

XV. posl. J. Kříže a soudr. min. železnic o vyplácení doživotní renty železničním erárem nezletilé Marii Skvrnové ze Sendražic v okrese jaroměřském,

XVI. posl. Svetlika, Tausika, Daruly a soudr. min. vnitra o stranickém jednání úřadu za textilní stávky na Slovensku.

Tisk 4592. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, že novojičínská okr. politická správa nařídila, aby byly odstraněny obrazy z vnitřku školní budovy v Suchdole,

II. posl. dr. Schollicha a druhů min. vnitra o odklizení podstavce pomníku císaře Josefa v Novém Jičíně,

III. posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády jako předsedovi ministerské rady o úředním listě Státního pozemkového úřadu,

IV. posl. dr. Holitschera, Palmeho, Blatné, Pohla a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Volkswille",

V. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o nepřetržitém zabavování časopisu "Kaadner Zeitung",

VI. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Kaadner Zeitung" ze dne 19. března 1924,

VII. posl. J. Mayera a druhů min. financí o přímo neudržitelných poměrech na solném trhu,

VIII. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení letáku brněnské české fašistické obce ze dne 1. února 1924,

IX. posl. dr. Lodgmana a druhů min. financí o započtení lombardních zápůjček Rakouskouherské banky, zaručených válečnými půjčkami,

X. posl. dr. Lodgmana a druhů předsedovi ministerské rady a min. financí o úmluvách následnických států o likvidaci Rakouskouherské banky.

Tisk 4606. Sbírka interpelací:

I. posl. Hakena a soudr. min. vnitra o omezování shromažďovací svobody,

II. posl. Zierhuta a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady, aby byl uveřejněn pracovní program Státního pozemkového úřadu pro rok 1924.

Tisk 4596. Sbírka interpelací:

I. dr. Korlátha a súdr. min. zahraničia o krivdách, spôsobených obyvateľstvu mesta Tečova tým, že hranice štátu ešte nie sú upravené,

II. posl. dr. Korlátha a súdr. min. financií o prenájme veľkotrafiky v Užhorode,

III. posl. dr. Korlátha a súdr. min. školstva a nár. osvety o biednych dotáciach učiteľov cirkevných ľudových škôl v Podkarpatskej Rusi,

IV. posl. Warmbrunna a druhů min. spravedlnosti o zabavení letáku "Činný sedláku a komunisto!",

V. posl. Brodeckého a soudr. vládě v záležitosti nezákonné změny v předsednictvu nemocenské pokladny v Hlučíně,

VI. posl. Blažka a soudr. min. vnitra o zabavení časopisu "Průboj" v Lounech,

VII. posl. Koudelky a soudr. min. spravedlnosti v záležitosti konfiskace časopisu "Sociálně-demokratické Podvysocko" v Hoře Kutné,

VIII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra a min. financí, že okr. politická správa v České Lípě zabavila obecní přirážky,

IX. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o bezpečnostních opatřeních při zájezdu pěvců P. U. Z. "Barden" do Boru u České Lípy dne 5. a 6. dubna 1924,

X. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení časopisu "Graslitzer Volksblatt"

XI. posl. Kubála a spol. ministru spravedlnosti o zabavení letáku trnavskej skupiny spolku grafických robotníkov na Slovensku.

Tisk 4550. Sbírka odpovědí:

I. min. pro zásobování lidu na interp. posl. Skaláka a soudr. o zdražování cukru (tisk 4256/I),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. Bubníka a soudr. o konfiskaci časopisu "Výboj" ústředního to orgánu Federovaných Dělnických Jednot českoslov. (tisk 4405/III),

III. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Hlinku a spol. v záležitosti Komenského univerzity v Bratislave (tisk 4381/VIII),

IV. vlády na interp. posl. Blažka a soudr. o bezdůvodném rozpuštění okr. správní komise v Lounech (tisk 4299),

V. min. vnitra na interp. posl. dr. Luschky a druhů o zákazu užívati německého jazyka při spravování matrik v politickém okrese Ústí n. L. (tisk 4385/III),

VI. min. vnitra na interp. posl. Blatné, Hillebranda a druhů o dopravě vězňů (tisk 4381/I),

VII. min. obchodu na interp. posl. Blatné, Deutschové, Kirpalové a druhů o pokusu ministerstva připraviti dělnice o zaměstnání (tisk 4317/IV),

VIII. min. financí na interp. posl. dr. Hanreicha, Röttela a druhů o nezákonitém postupu finančního rady Františka Kazdy ve Šternberce (tisk 4385/XI),

IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny a druhů (tisk 4274/III) a interp. posl. Schäfera a druhů (tisk 4274/IV) o německé soukromé obecné škole v Benecku.

X. vlády na interp. posl. Zierhuta, Budiga a druhů o tvoření zbytkových statků při provádění pozemkové reformy (tisk 4317/XIX).

XI. min. financí na interp. posl. Dietla, R. Fischera a druhů o tom, jak Bankovní úřad zaznamenává kursy (tisk 4394/VI),

XII. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů o rozpuštění spolku, že užíval skobového kříže (tisk 4385/I),

XIII. min. soc. péče a min. financí na interp. posl. Hausmanna, Roschera, Schäfera a druhů o omezení podpor v nezaměstnanosti (tisk 4281/XI),

XIV. min. vnitra na interp. posl. dr. Holitschera, Hillebranda a druhů o přehmatech chebské státní policie (tisk 4281/II),

XV. min. financí, železnic a veřejných prací na interp. posl. V. Marka, Böhra, Schälzkyho, dr. Luschky a druhů o snížení daní, železničních nákladních sazeb a jiných dávek z uhlí (tisk 4044/XIII),

XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. Boboka a spol. o bezuzdné censuře slovenského tisku (tisk 4436/III),

Tisk 4593. Sbírka odpovědí:

I. min. vnitra na interp. posl. Tausika a soudr. o provokační činnosti policejního ředitele dr. Klímy na Slovenském Východě (tisk 4226/XVII),

II. min. vnitra a min. věcí zahraničních na interp. posl. Davida, Hrušovského, Jaši, Hvizdáka, Oriška, dr. Patejdla, dr. Šrobára a spol. ve věci zavraždění správce českosl. finanční stanice v Hymu Jana Sedláčka, maďarskou pohraniční hlídkou (tisk 4085/XI),

III. min. vnitra na interp. posl. dr. Budaye a spol. o zneužívání úřední moci na Slovensku (tisk 4041/I),

IV. vlády na interp. posl. dr. Kafky a druhů o nezákonném postupu poštovního úřadu šekového v jazykových otázkách (tisk 4178/XVII),

V. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o účasti přednosty okr. správy politické v Novém Jičíně na schůzi ve Fulneku (tisk 4115/XVI),

VI. vlády na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o nezákonitém postupu okr. politické správy v Rýmařově na Moravě při výslechu obviněných (tisk 4256/IX),

VII. min. vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů o přehmatech mikulovské okr. správy politické na Moravě (tisk 4281/IV),

VIII. předsedy vlády a min. vnitra na interp. posl. Kostky, Böllmanna, Böhra, Stenzla a druhů o zákazu smuteční slavnosti za padlé dne 4. března 1919 v Kadani (tisk 4440),

IX. min. věcí zahraničních na interp. posl. Tománka a spol., v záležitosti 35miliardového státního dluhu (tisk 4443/VII),

X. min. soc. péče na interp. posl. dr. Körmendy-Ékesa a soudr. o zastavení práce v krompašských železárnách (tisk 3862/II),

XI. min. vnútra a min. s plnou mocou pre správu Slovenska na interp. posl. dr. Lelleyho a súdr. o terore okresných náčelníkov (tisk 4297/IV),

XII. min. vnitra na interp. posl. dr. Jabloniczkého a druhů o odmítavém stanovisku županského úřadu ve Velké Sevljuši projeveném vůči zástupcům maďarských stran politických (tisk 4274/XXI),

XIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Lehnerta a druhů o postupu policejního ředitele Žáka v Liberci (tisk 4462/XII),

XIV. min. financí na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů, že dvorecký berní úřad svémocně nakládá s obecními přirážkami (tisk 4381/II),

XV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Warmbrunna, Housera, Hakena a druhů o odstranění náboženských školních poměrů dnes ještě trvajících v některých českých pohraničních obcích na základě "Hlavní smlouvy pohraniční a územní", sjednané v r. 1848 mezi Čechami a Saskem (tisk 3917/VI),

XVI. min. železnic na interp. posl. J. Mayera a druhů o událostech u osobní pokladny státní dráhy v Chebu (tisk 4436/VI),

XVII. min. věcí zahraničních na interp. posl. dr. Czecha, Pohla a druhů o reparačních břemenech (tisk 4448),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Bubníka a soudr. o konfiskaci ústředního orgánu federovaných tělocvičných jednot československých "Výboj" v Praze (tisk 4443/XXIII),

XIX. min. spravedlnosti na interp. poslance Hlinky a druhů o zabavení č. 41 "Slováka" z 19. března 1924 (tisk 4462/VI),

XX. min. věcí zahraničních na interp. posl. dr. Budaye a druhů v záležitosti americké cesty pana dr. Šrobára (tisk 4436/II),

XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů o zabavení č. 44 časopisu "Slovák" z 22. února 1924 (tisk 4462/VIII),

XXII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zabavení č. 52 časopisu "Slovák" z 2. března 1924 (tisk 4462/IX),

XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zabavení č. 52 "Slováka" z 2. března 1924 (tisk 4443/XXI).

Tisk 4607. Sbírka odpovědí:

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o konfiskaci ústředního deníku komunistické strany "Rudého Práva" v Praze (tisk 4462/V),

II. min. vnitra na interp. posl. Toužila a soudr., jak korupce a zlodějství velkého slohu chráněny jsou konfiskační praksí čsl. censorů (tisk 4525/II),

III. min. vnitra na interp. posl. dr. Charváta a soudr. o nesprávnostech při vedení a správě záležitostí občanských matrik (tisk 4317/VII),

IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a druhů o zabavení "Slov. Ludových Novín" z 22. února 1924, č. 8 (tisk 4462/VII),

V. min. spravedlnosti na interp. posl. Tománka a spol. ve věci zabavení "Slováka" ze dne 11. prosince 1923, č. 269 (tisk 4497/VII)

VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a spol. ve věci zabavení "Slováka" číslo 53 ze dne 4. března 1924 (tisk 4497/VI),

VII. min. spravedlnosti na interp. poslance Hlinky a spol. ve věci zabavení č. 36 časopisu "Slovák z 13. února 1924 (tisk 4497/V),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Tománka a spol. v záležitosti pobytu na Slovensku jihoslovanského příslušníka kapitána Theodora Dimitrijeviče (tisk 4394/II),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o nových neustalých konfiskacích "Rudého Práva" v Praze (tisk 4525/I),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o nových konfiskacích časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk 4525/III),

XI. min. spravedlnosti na interp. posl. J. Mayera a druhů, že chebské státní zastupitelstvo používá libovolně tiskového zákona (tisk 4436/IV),

XII. min. obchodu a min. vnitra na interp. posl. dr. Luschky a druhů o jazykovém znásilňování německých hostinských a výčepníků v okrese novojičínském na Moravě (tisk 4385/VI),

XIII. vlády na interp. posl. Patzela, inž. Junga a druhů o starobním zaopatření úředníků a zřízenců na velkostatcích (tisk 4426/III),

XIV. vlády na interp. posl. Jokla, Heegera, Leibla a druhů o stranickém a protizákonném postupu správce opavské okresní úřadovny pozemkového úřadu inž. Řežáka (tisk 4426/II),

XV. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o mnichovské tělocvičné slavnosti (tisk 4443/XII),

XVI. min. vnitra na interp. posl. Patzela a druhů, že prachatická okr. správa politická protizákonně zakázala vyvěšovati prapory určitých barev (tisk 4525/XIII),

XVII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Dietla, Hoffmanna, Deutschové a druhů (tisk 4454/VI) a na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů (tisk 4454/I) o zamýšleném spojení německých obecných škol v Sofienwaldu, Krabonoši a Nové Vsi nad Lužnic"

XVIII. min. nár. obrany na interp. posl. J. Mayera a druhů, jak české vojenské úřady nakládají s německou řečí (tisk 4436/V),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Patzela a druhů o zabavení románu "Ó Čechy" od Hanuše Watzlíka (tisk 4436/VII),

XX. min. železnic na interp. posl. Pohla, Dietla, R. Fischera a druhů o snížení dopravních sazeb pro dopravu mléka (tisk 4443/XV).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 258. až 264. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 257. až 264. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4595. Návrh posl. Simma a druhů na stavbu obytných domků.

Tisk 4601. Návrh posl. Schweichharta, Leibla, Uhla a druhů, aby účinnost zákona o obnově drobných zemědělských pachtů byla prodloužena.

Tisk 4602. Návrh posl. Stenzla a druhů na změnu zákona o dani z příjmu ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., k němu vydané novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., dále zákonů ze dne 9. dubna 1920, č. 313 Sb. z. a n., a ze dne 22. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n.

Tisk 4603. Návrh posl. Zierhuta, Budiga, dr. Kafky, Stenzla a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě.

Tisk 4604. Návrh posl. Patzela a druhů na doplnění zákona ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4605. Návrh posl. Windirsche, Pittingtera a druhů, jímž se mění zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n., o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích, a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.

Tisk 4609. Návrh posl. Simma a druhů na změnu zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., jenž se týče vojenského opatření osob c. k. vojska, c. k. válečného loďstva a c. k. obrany zemské.

Tisk 4611. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na jednání a hlasování o vládním návrhu o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 4186) a o všech návrzích zákona, souvisících s tímto vládním návrhem.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti a přípisy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

zem. co trestního soudu v Praze ze dne 21. dubna 1924, č. Vr XII 8482/23-26, zasouhlas k trestnímu stíhání posl. Stříbrného a dr. Franke pro přečin podle § 51 zákona o právu autorském ca prof. Spirago (č. 458 im.),

soudní stolice v Užhorodě ze dne 9. dubna 1924, č. Pr 35/24-7, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 15. dubna 1924, č. 5443/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Oktavce pro přečin utrhání a urážky na cti podle § 1, § 2, § 3, bod 1 a § 4 zák. čl. XLI z r. 1914, jichž se dopustil článkem uveřejněným v časopise "Ruszinszkoi Népszava" proti dr. Šimonovi (č. 459 im.),

soudní stolice v Užhorodě ze dne 9. dubna 1924, č. Vr 123/24-5, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 23. dubna 1924, č. 5442/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin podle § 14, c. 5 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí na schůzi dne 18. listopadu 1923 v Užhorodě (č. 461 im.),

kraj. soudu v Hradci Král. ze dne 7. května 19224, čís. Tk VII 586/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Němce pro řeč pronesenou na veř. schůzi lidu dne 23. března 1924 v Machově (č. 462 im.),

zem. soudu v Opavě ze dne 1. května 1924, č. Tk VIII 506/24-3, za souhlas k trestnímu stíhání posl. inž. Junga pro zločin ve smyslu podle § 15, č. 3 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a pro přečin podle § 15. č. 2 téhož zákona, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 19. prosince 1923 ve Vídni konané (č. 463 im.),

okr. jako trestního soudu v Brně ze dne 6. května 1924, č. T I 653/24-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Bezděka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 491 tr. z. a 496 tr. z. ca Vašek, Frant. Saňka a Leopold Saňka (č. 464 im.),

sedrie v Bratislavě ze dne 6. května 1924, č. B 4873/1924-2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 12. května 1924, č. 6060 24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečiny § 11, č.1 a 2, § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a pro přečiny podle § 1, § 3, č. 1 a 2, § 8, č. 3 zák. čl. XLI 1914 a § 1, § 3, č. 1 a 2, § 9, č. 4 citovaného zák. čl., jichž se dopustil řečí na schůzi v Trnavě dne 30. prosince 1923 konané (čís. 465 im.),

soudní stolice v Hustu ze dne 7. května 1924, č. Vr VIII 533/23-19, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 14. května 1924, č. 6834/24, za vydání k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro přečin podle § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí na schůzi v Jasini dne 11. března 1924 konané (č. 466 im.),

okr. soudu trestního v Brně ze dne 17. května 1924, č. T III 796/24-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Kaderky pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 487 tr. z. ca Fr. Bondar (č. 467 im.),

okr. úřadu v Tornali ze dne 17. května 1924, č. 4, za svolení k trestnímu policejnímu řízení proti posl. Szentiványimu pro přestupek § 1 vládn. nařízení ze dne 9. června 1921, č. 215 Sb. z. a n. (č. 468 im.),

soudní stolice v Hustu ze dne 19. května 1924, č. Vr III 78/24-18, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 22. května 1924, č. 7268/24, za vydání k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro zločin podle § 21, č. 1 a přestupek podle § 18, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustil řečí na schůzi dne 4. listopadu 1923 v Jasině (č. 469 im.).

Přípisy:

hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 17. dubna 1924, č. 5040/24, kterým se odvolává trestní záležitost posl. Svetlika ca Andrej Kubál (č. 293 im. - presid. sd. 187. sch.),

sedrie v Košicích ze dne 8. května 1924, č. B 5303/1920/5, kterým zastavuje se trestní řízení proti posl. Tausikovi pro § 65 a § 4 zák. čl. XLI z roku 1914 (č. 455 im. - zpráva 4553),

hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 19. května 1924, č. 6418/24, kterým se odvolává trestní řízení proti posl. Svetlikovi ca posl. Oktavec (č. 285 im. - presid. sd. 185. sch.),

Předseda: Jednací zápisy o 258. až 264. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy a, poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a byly podle téhož paragrafu vytištěny.

Přejdeme k projednávání pořadu dnešní schůze, a to nejprve k prvému odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního k usnesení senátu (tisk 4450) o vládním návrhu (tisk sen. 1691 a 1791), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Litevskou, podepsaná v Praze dne 27. dubna 1923 (tisk 4504).

Zpravodaji jsou: za výbor živnostenský posl. Prokeš, za výbor zahraniční posl. Hrušovský.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu posl. Prokešovi.

Zpravodaj posl. Prokeš: Slavná sněmovno! Předloha, obsahující schvalovací klausuli pro obchodní smlouvu mezi republikou Československou a republikou Litevskou, znamená jen potvrzení uzavřené již obchodní smlouvy, jak ji vláda naše s vládou republiky Litevské dne 27. dubna 1923 ujednala. A my schválením tohoto ujednání činíme perfektním dílo, které vláda našeho státu soustavně pěstuje, navázati totiž vhodné obchodní státy, ať již většími, či menšími, aby takto umožnila čilý obchodní ruch a mezinárodní styky v ohledu hospodářském se všemi státy. Tato tendence vlády je samozřejmou, uvědomíme-li si, že republika Československá představuje stát, odkázaný v každém směru na mezinárodní hospodářskou výměnu produktů jakéhokoli druhu. A jmenovitě vyvinutý náš průmysl vyžaduje s největší kategoričností hledání nových odbytišť pro své hospodářské výrobky, což jedině může býti podepřeno výhodnými hospodářskými smlouvami mezi jednotlivými státy. A tudíž my, sociální demokraté, tím více musíme klásti na to váhu, aby naše vztahy k jiným státům vytvářely se co nejpřátelštěji, neboť jen za takových poměrů je možno pěstovati pak čilejší obchodní styky a umožňovati tak hospodářské a obchodní výměny států mezi sebou.

Litevská republika je sice jen poměrně malým státem s rozlohou 75.000 m2 a 3 a půl milionu obyvatelů. Část Litvy obsadilo Polsko. Výhodou Litvy je, že má přístup k Baltickému moři z přístavu Klajpedy, který jest s územím Litvy spojen řekou Němenem, splavnou až do Kovna menšími loděmi. Litva se zaměstnává převážně selským hospodařením, které je obstaráváno malými rolníky. Velkostatkářských majitelů latifundií Litva vykazuje málo a drobné rolnictvo je posilováno pozemkovou reformou.

Úroveň selského hospodářství jest lepší než v Rusku, ku kterému Litva do roku 1918 právně přináležela, jako ostatní baltické státy, avšak úroveň selského hospodářství není dosud na té výši, jako v západní Evropě. Vláda podporuje selské hospodářství, rovněž tak různá rolnická družstva a kooperativy, zakládají se elevatory, ústavy pro pěstění dobytka, vzorné hospodářství, podporuje se dovoz semen a umělého hnojiva. Vyváží se hovězí dobytek, vepřový, drůbež, vejce, mléčné výrobky, lněné semeno - tohoto asi 15 tisíc tun, lnu 10 tisíc tun ročně.

Průmysl se nyní dosti živě rozvíjí, zaměstnávaje se zpracováním vlastních surovin. Jsou to obzvláště pily, olejárny, přádelny a tkalcovny, závody na zpracování vlny, pivovary, lihovary, továrny konserv, hospodářských strojů, sklárny, korkárny. Avšak přece jest Litva státem převážně rolnickým, v němž vlastní industrie nedovede ještě krýti veškeré potřeby a nemůže zpracovati veškerou selsko-hospodářskou produkci země. Z nerostného bohatství nachází se v Litvě vápno a rašelina, které není ještě dostatečně využito. Rašelinového bohatství počíná se používati jako topiva v elektrických závodech. Na pobřeží Baltického moře rozvíjí se průmysl na zpracování jantaru.

Pokud se politického složení týče, Litva jest demokratickou republikou, jejíž sněm jest volen každé tři roky na základě rovného a tajného hlasovacího práva. Nemá senátu, nýbrž pouze poslaneckou sněmovnu. President volí se sněmem na tři roky a vláda jest odpovědna parlamentu. Platí zde staré ruské zákonodárství, pokud různými novelami nebylo změněno; zpracovává se nová samostatná kodifikace. Finance Litvy jsou normální. Valuta jest 1/10 dolaru na zlatém základu. Emisní banka jest nezávislá na vládě a podle zákona smí vydati pouze tolik bankovek, pokud jsou kryty zlatem a pevnou valutou; nynější emise činí 65 mil. Litů, t. j. 6 1/2 milionu dolarů. Státní rozpočet jest v naprosté rovnováze. Rozpočet činí 200 mil. Litů, z toho připadá 12% na přímé daně, 20% na příjmy ze státního jmění, 45 % na daně nepřímé. Vydání činí 28% na vojenské ministerstvo, 26% na ministerstvo železnic, 15% na ministerstvo financí, 12% na školství, 12% na zemědělství. Litva nemá téměř žádných státních dluhů. Jsou sice některé vnitřní půjčky, jich úhrn však nepřesahuje 10 % rozpočtu. Kromě toho je Litva vázána reparačními platy za převzaté německé území Klajpedy.

Pokud obchodního styku se týče, vyváží Litva suroviny a polotovary, dováží stroje, textilie a jiné hotové tovary. Vyváží se zvláště dřevo, len, lněné semeno, dobytek, vejce, kůže syrové a zpracované. S celou řadou států a nyní rovněž s Československou republikou Litva uzavírá obchodní smlouvy. Obchodní styky Litvy s Československou republikou jsou dosti čilé; ovšem nejsou dostatečně vyjádřeny ve statistice, jelikož konsignace zboží jest zachycena zeměmi, přes které se zboží transportuje. Do Československé republiky exportuje Litva obzvláště len, kryjíc téměř celou polovici veškerého importu lnu, dále lněné semeno, kůže a dobytek. Z Československé republiky odbírá Litva hospodářské stroje, sklo a chemikálie. Vzájemné hospodářské styky mohou a musí se jistě v budoucnu ještě rozvinouti. Kvantum litevského importu do Československa, jakož i československého exportu do Litvy dá se značně zvýšiti.

Zahraniční obchod Litvy vykazuje bilanci aktivní. Dovoz je zastoupen zbožím manufakturním a hlavně stroji. Položka strojů znamená 28% všeho dovozu do Litvy. Výrobků textilních dovezeno bylo do Litvy za 105 milionů marek, výrobků galanterních, oděvních a z kůže za 65 milionů marek. Velký průmysl v Litvě není zastoupen, není tam ani jediný závod, jenž by zaměstnával více než 500 dělníků.

Obchodní smlouva československo-litevská má pro Československou republiku nemalý význam z té příčiny, poněvadž Litva jakožto stát převážně zemědělský, jehož průmyslová výroba jest minimální a nemůže krýti domácí potřebu průmyslových výrobků, nemůže vůbec přijíti v úvahu se svým zbožím průmyslovým jakožto konkurent na našem domácím trhu. Naproti tomu Československá republika úpravou obchodních styků může jenom svoje odbytiště pro průmyslové výrobky v Litvě dále rozšířiti, zvláště v nynější době, kdy konkurence německá, polská a anglická jest dražší, než nabídky československého průmyslu. Podle statistiky za rok 1923 převyšoval vývoz z Československa do Litvy dovoz z Litvy k nám a konečnou úpravou obchodních styků s Litvou bude aktivita československého zahraničního obchodu s Litvou jenom zvýšena. Pokud se týče váhy, činil dovoz z Litvy k nám roku 1923 11 tisíc tun, naproti tomu export z Československa do Litvy ca 18.000 tun, nehledě k standardním československým výrobkům, jako je na př. cukr, hospodářské stroje a textilie Z té příčiny výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu doporučuje poslanecké sněmovně toto schvalovací usnesení: "Národní shromáždění republiky Československé projevuje souhlas s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a republikou Litevskou, podepsanou v Praze dne 27. dubna 1923." (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám nyní slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Referent výboru pre priemysel, živnosti a obchod odôvodnil, nakoľko sa týče obchodnej smluvy uzavrenej medzi republikou Československou a republikou Litevskou, prečo výbor pre priemysel, živnosti a obchod doporučuje schválenie tejto úmluvy poslaneckej snemovne tak, ako ju schválil senát.

Ja by som vlastne, čo sa týče merita veci, nemal k tomuto referátu ničoho pripojiť, ale pokladám za nutné, aby som konštatoval tu pred poslaneckou snemovňou, že nemôžeme mlčaním pominúť formu, s akou sa so strany vlády prichádza s predlohami o jednotlivých obchodných smluvách pred Národné shromaždenie. Je vidieť, že je to tá najväčšia povrchnosť, keď vláda predloží dôvodovú zprávu k obchodnej smluve v ktorej sa nachádzajú nemecké výrazy, ako je na príklad "Memelsko", ktoré iste bude urážať národné cítenie ako litevského národa, tak aj národov iných, miesto toho, aby užila správneho výrazu "Klajpeda". Na povrchnosť poukazuje aj návrh obsažený v dôvodovej zpráve, kde sa navrhuje prejednanie tejto predlohy vo výbore národohospodárskom posl. snemovne, ačkoľvek vláda má vedieť, že takýto výbor neexistuje.

Isté je, jestliže uplynie veľmi dlhá lehota medzi dátom niektorej obchodnej smluvy a ratifikáciou, že to má iste politický náter. Jestli vynecháme prez viac než 1 rok od uzavrenia smluvy až do jej ratifikácie, môže to vyvolať dojem, že boly tu príčiny politického dosahu, prečo sme nechceli takú smluvu medzinárodnú ratifikovať. Vskutku však sú tu veci nie politického rázu, ale rázu technického. Senát vo svojom výbore zahraničnom prejednal túto úmluvu v zasedaní z 3. júla 1923 a vo svojom výbore pre priemysel, živnosti a obchod prejednal ju až o pol roku pozdejšie, 19. decembra 1923. Práve preto vzpomínam, že to je vina senátu. Nie je možné, aby snáď pohodlím určitých referentov alebo predsedov výborov sa mohla urobiť nejaká politická pečať na celý priebeh pojednávania tejto úmluvy a eventuelne by sa mohly z toho nejaké politické konzekvencie tiahnuť.

Zahraničný výbor pripojuje sa k návrhu výrobu pre záležitosti priemyslu, živností a obchodu a navrhuje schvaľovacie usnesenie tak, ako bolo navrhnuté pánom kol. referentom výboru pre záležitosti priemyslu, živností a obchodu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K projednávání tohoto odstavce pořadu dostavil se za zahraniční ministerstvo min. tajemník dr. Emil Dufek a za ministerstvo obchodu min. místotajemník dr. Skočdopole.

Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec a budeme tedy hlasovati o celém usnesení najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením ve znění před tím v senátu usneseném, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna v prvém čtení přijala schvalovací usnesení v témže znění, jak je před tím usnesl senát.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím vyřízen jest odst. 1 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke druhému odstavci, jímž jest:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP